PIVNÍ STEZKY PLZEŇSKÝM KRAJEM by Plzeňský kraj

P I V N Í S T E Z KY P L Z E Ň S KÝM K R A J E M

1 Za plzeňskou klasikou i jedinečnými pochoutkami

2 K Dobřanské hvězdě a Bizonovi

3 Od Stočesů za pivem ušatého rytíře

4 Za Zlatou jedenáctkou a Stříbrňákem

5 Z Koutu na Šumavě do pivního studia Modrý abbé

6 Z Belvederu do okolí Železné Rudy

7 Co chutnalo a chutná v Plzeňském kraji

ÚVOD

Díky nepřebernému množství atraktivit všeho druhu je Plzeňský kraj velmi přitažlivým cílem pro návštěvníky z celého světa. Někteří přijíždějí za jedinečnými památkami a za poznáním života v českých městech, jiní míří do nádherné a v mnoha ohledech ještě panenské přírody pohraničních hor a dalším učaruje putování rozmanitou krajinou s půvabnými vesničkami, osamělými kostelíky, zámky a zříceninami. Největší slávu však tomuto regionu, a zvláště jeho metropoli přineslo pivo, slabě alkoholický kvašený nápoj, tak trochu symbol naší země. Vždyť pivo plzeňského typu (pilsner či pils) znají i u protinožců! Ne že by české pivo a jeho konzumace byla hlavním motivem těch, kteří přijíždějí přes hranici s Bavorskem nebo se s pocitem očekávání vydávají ze svých hotelů do plzeňských ulic. Ale při prohlížení pamětihodností a na výletě dostane i ten nejzdatnější turista žízeň a je zcela přirozené uhasit ji oblíbeným a v zemi tradičním nápojem. Není tajemstvím, že obyvatelé Česka se již před mnoha lety vyšvihli v jeho spotřebě na jedno z předních míst světového žebříčku. Ale také je vhodné připomenout, a to je vlastně účel této publikace, že české pivo není jen „plzeň“ a že jsme národ tvořivý. Důkaz poskytují často i unikátní produkty přibývajících malých pivovárků, k jejichž branám se můžete vydat podle následujících stránek.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 2

ZA PLZEŇSKOU KLASIKOU I JEDINEČNÝMI POCHOUTKAMI 1

Historická brána plzeňského pivovarského areálu.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

PLZEŇSKÝ PRAZDROJ A GAMBRINUS U Prazdroje 7, 304 97 Plzeň 377 062 888 (návštěvnické centrum, rezervace prohlídek) @ exkurze@prazdrojvisit.cz www.prazdrojvisit.cz 10 minut chůze od náměstí Republiky Prohlídky pivovaru: prohlídky obou pivovarů probíhají každý den, časy si ověřte na uvedených kontaktech. Restaurace Na Spilce: denně po–čt 11.00–22.00 hod., pá–so 11.00–23.00 hod., ne 11.00–22.00 hod., tel.: 377 062 755, e-mail: naspilce@naspilce.com, www.naspilce.com

PIVOVARSKÉ MUZEUM A PLZEŇSKÉ HISTORICKÉ PODZEMÍ Veleslavínova 6, 301 14 Plzeň 377 235 574 @ muzeum@prazdrojvisit.cz www.prazdrojvisit.cz P v areálu pivovaru 5 minut chůze od náměstí Republiky duben–prosinec 10.00–18.00 hod., leden–březen 10.00–17.00 hod.

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Středem historické části Plzně je náměstí Republiky a hned v jeho okolí se milovníci zlatavého moku mohou přesvědčit o tom, že pověst Plzně coby evropské pivní Mekky má pevné a zdravé kořeny. Nemáme ovšem na mysli desítky restaurací, barů a dalších podniků s fádní pivní nabídkou bez kvality a fantazie. Doporučujeme vyrazit přímo ke zdroji, tam, kde se pivo vaří, a tudíž se štamgastům také dobře daří. Tedy do některého z plzeňských pivovarů, které se v těžké konkurenci snaží přilákat zákazníky na unikátní pivní novinky nebo na léty prověřenou tradici. Pokud se rozhodnete obejít je za účelem ochutnávky všechny, vyplatí se do exkurze zařadit i nějaké přestávky, třeba na prohlídku dalších atraktivit města. Přímo na náměstí Republiky je to například monumentální chrám sv. Bartoloměje, jedinečné Muzeum loutek či moderní fontány z pozlaceného bronzu. Jen pár minut chůze od náměstí vás pak ve Veleslavínově ulici čeká první zastavení „pivní naučné stezky“. Svou žízeň však ještě udržte na uzdě, neboť zdejší Pivovarské muzeum, nacházející se v právovárečném domě z 15. století, je samozřejmě věnováno především historii piva a během šedesátiminutové prohlídky se tu dozvíte spoustu zajímavostí o způsobech jeho výroby a konzumace v dobách minulých.

Katedrála sv. Bartoloměje v Plzni.

Informační centrum města Plzně, www.icpilsen.cz Plzeňské historické podzemí, www.plzenskepodzemi.cz Muzeum loutek, http://muzeumloutek.cz Zoologická a botanická zahrada města Plzně, www.zooplzen.cz Dinopark Plzeň, www.dinopark.cz/dinopark-plzen

12 4

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

PIVOVÁREK & RESTAURANT U SLÁDKA Poděbradova 12, 301 00 Plzeň 377 946 012 @ pivopasak@seznam.cz http://pivopasak.cz 10 minut chůze od náměstí Republiky po–pá 10.00–23.00 hod., so 12.00–23.00 hod., ne 12.00–21.00 hod.

Náměstí Republiky zdobí tři moderní kašny od Ondřeje Císlera.

Při exkurzi v pivovaru uvidíte také moderní varny.

PIVOVAR GROLL Truhlářská 10, 301 14 Plzeň 602 596 161 @ info@pivovargroll.cz www.pivovargroll.cz 7 minut chůze od náměstí Republiky penzion celoročně po–ne 11.00–23.00 hod.

Nahlédnout tu můžete také do tajemného labyrintu Plzeňského historického podzemí a pak už nasměrujte své kroky za pivní současností. Náš tip zněl „vyrazit ke zdroji“, tedy k prameni, a tak bude nejlepší začít s legendárním ležákem Pilsner Urquell v Plzeňském Prazdroji. Za historickou bránou našeho největšího pivovarského areá lu se vlastně nachází pivovary dva – v jednom přichází na svět pivo Pilsner Urquell a v druhém Gambrinus. První prohlídka vás provede autentickým prostředím, kde se ležák Pilsner Urquell vyrábí od roku 1842. Čeká vás prohlídka expozice používaných surovin, historické a současné varny, moderní stáčírny a dalších zajímavých prostor. V prastarých pivovarských sklepích vám

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

MINIPIVOVAR U RYTÍŘE LOCHOTY Karlovarská 103, 301 00 Plzeň restaurace 602 270 505, vedení 602 270 111 @ leas@volny.cz www.lochota.cz Lochotín po–pá 9.30–23.00 hod., so–ne 9.30–24.00 hod. Zahradní restaurace: 1. června – 15. září

dají ochutnat nefiltrované pivo Pilsner Urquell, čepované z dubových ležáckých sudů. Na prohlídce pivovaru Gambrinus se dozvíte vše o výrobě tohoto piva a zavítáte do výrobních provozů. Navíc se pobavíte v interaktivní Gambrinus aréně a čeká vás škola čepování a péče o pivo. Chcete-li si pochutnat na výborně ošetřených pivech Pilsner Urquell nebo Gambrinus a tradiční české kuchyni, je vám k dispozici pivovarská restaurace Na Spilce, umístěná v prostorách někdejšího kvasného sklepa.

S dlouhou tradicí Prazdroje se samozřejmě nemůže srovnávat pivovárek U Sládka, nacházející se na opačné straně od centra v Poděbradově ulici. Vznikl teprve roku 2010, ale zato vám ve zdejší restauraci s měděnou varnou kromě silněji nachmeleného světlého a polotmavého Pašáka, uvařeného z přírodních surovin a podle původních receptů, nabídnou také různé speciality

PIVOVARSKÝ DVŮR PLZEŇ Selská náves 2, 326 00 Plzeň-Černice 377 994 311 @ recepce@purkmistr.cz www.purkmistr.cz hotel 6 km jihovýchodně od centra Plzně Prohlídky pivovaru: všední dny 10.00–15.00 hod., jinak individuálně po telefonické dohodě Návštěvní doba restaurace: po–čt, ne 11.00–23.00 hod., pá, so 11.00–24.00 hod.

Ochutnávka piva Pilsner Urquell v ležáckých sklepích.

Stále populárnější plzeňská škola čepování.

12 6

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Varny v pivovaru Groll se nacházejí přímo v restauraci.

Smolení sudů na nádvoří pivovaru Groll.

Minipivovar U Rytíře Lochoty v Lochotíně.

inspirované belgickými produkty. Tradičními metodami se ovšem vaří i v pivovaru Groll v Truhlářské ulici, který bude vaší poslední zastávkou v centru města. V pivnici zařízené ve stylu třicátých let 20. století, v restauraci s výhledem na varnu, anebo na venkovní zahrádce, si můžete dát světlou nebo polotmavou jedenáctku Lotr. Jednou do roka tu vaří také sváteční vánoční speciál, černého Kapra s bohatou pěnou a karamelovým aroma. Pro zajímavost dodejme, že podnik je pojmenován po Josefu Grollovi, legendárním bavorském sládkovi, který roku 1842 v plzeňském Měšťanském pivovaru uvařil první várku piva tzv. plzeňského typu. Za dalšími pivními lahůdkami se budete muset vypravit do čtvrtě Lochotín v severní části města, kde v restauraci U Rytíře Lochoty v Karlovarské ulici od roku 2001 podávají nepasterizované a jemně filtrované pivo uvařené ve vlastním pivovárku. Po osvěžení jedenácti- a čtrnáctistupňovým ležákem si můžete cestou zpět do centra udělat nealkoholickou přestávku v DinoParku plném pravěkých ještěrů či v sousední zoologické zahradě a poté se vydat na poslední degustační zastávku, tentokrát až na jižní konec Plzně do Černic. Přímo na Selské návsi najdete Pivovarský dvůr s pivovarem Purkmistr, kde v prostorách bývalého selského dvora byla krčma již na počátku 17. století. Během čtyřicetiminutové prohlídky se dozvíte více nejen o jeho historii, ale také o principech přípravy piva podle tradičních receptur a o původu značky Purkmistr, která pochází z někdejšího domažlického pivovaru a dnes patří zdejším produktům. Na jejich ochutnávku během exkurze určitě rádi navážete posezením v restauraci a detailnějším průzkumem poměrně pestrého seznamu Purkmistrů všeho druhu. Nechybí na něm dvanáctistupňové ležáky – klasický světlý, polotmavý s karamelovou vůní a tmavý s kávovou chutí, ale pozornost si zaslouží i svrchně kvašená pšeničná dvanáctka Písař a pak také různé speciály, například borůvkový, medový, vanilkový, fíkový či cannabis, samozřejmě vyrobený ze suroviny bez vedlejších účinků.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 8

K DOBŘANSKÉ HVĚZDĚ A BIZONOVI 1 2

Restaurace Modrá Hvězda v Dobřanech láká dobrým pivem i příjemným interiérem.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

PIVOVAR, HOTEL A RESTAURANT MODRÁ HVĚZDA

RESTAURACE A HOSTINSKÝ PIVOVAR U BIZONA

nám. T. G. Masaryka 159 334 41 Dobřany 377 973 770 @ pivovar@modra-hvezda.cz www.modra-hvezda.cz hotel, tel. recepce: 602 739 299 cca 14 km od centra Plzně Prohlídky pivovaru: ano Restaurant Modrá Hvězda: po–čt 10.00–23.00 hod., pá 10.00–24.00 hod., so 11.00–24.00 hod., ne 11.00–23.00 hod.

332 09 Čižice 76 607 970 506, 724 232 579 @ ubizona@seznam.cz http://ubizona.eu cca 12 km od centra Plzně Prohlídky pivovaru: po tel. domluvě Restaurace: po–čt 11.00–23.00 hod., pá 11.00–02.00 hod., so 12.00–02.00 hod., ne 12.00–23.00 hod.

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Obyvatelé starobylého městečka Dobřany získali várečné právo již roku 1378 a v dlouhé tradici dnes pokračuje pivovar Modrá Hvězda, založený roku 1998, v němž se vaří starou dobrou českou technologií nefiltrovaná a nepasterizovaná piva uchovávající si vysoký podíl látek zdravých pro lidský organismus. Nabídka zdejší restaurace vás nepochybně potěší svou pestrostí, v nápojovém lístku totiž najdete téměř deset produktů místní provenience. Některé z nich se mohou pochlubit oceněním v soutěži minipivovarů s roční produkcí do 5 000 hektolitrů, například roku 2008 se na prvním místě v prestižní kategorii světlých ležáků umístila dvanáctistupňová Dobřanská hvězda, zatímco druhé místo získal mezi polotmavými speciály šestnáctistupňový Dobřanský dragoun. Lahůdkou hodnou pozornosti je ovšem i Dobřanský anděl, dvacetitřístupňový extra speciál s plnou chutí a vyváženou sladovou sladkostí a chmelovou hořkostí, který patří

V Modré Hvězdě je rovněž možné se ubytovat.

Městské kulturní a informační centrum Dobřany, www.dobrany.cz/mestske-kulturni-a-informacni-stredisko Kulturní a komunitní centrum Přeštice, www.kzprestice.cz Zámek Nebílovy, www.zamek-nebilovy.cz Zámek Dolní Lukavice, www.dolni-lukavice.cz

10 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Přes Radbuzu v Dobřanech se klene pozdně gotický kamenný most.

Pípa v hostinském pivovaru U Bizona v Čižicích.

Barokní kostel v Přešticích od K. I. Dientzenhofera.

k „nejstupňovatějším“ českým pivům. V roce 2010 získal významné ocenění „Regionální potravina“ sedmnáctistupňový speciál Dobřanský sekáč. Po náročnější ochutnávce vám možná přijde vhod možnost ubytovat se ve zdejším hotelu, umístěném v bývalých dragounských kasárnách, nebo si můžete naplánovat výlet za zajímavostmi v okolí. Vaším cílem se může stát například město Přeštice s nádherným kostelem Nanebevzetí Panny Marie a bohatou sochařskou výzdobou v ulicích, Dolní Lukavice s krásným zámkem, v němž se každoročně koncem léta konají Haydnovy slavnosti, anebo Nebílovy s dalším reprezentativním šlechtickým sídlem. Dobřany leží na mezinárodní cyklotrase RT3, spojující Mnichov, Řezno, Plzeň a Prahu, takže se mohou stát zastávkou delšího cyklovýletu. A pokud zatoužíte spíše po klidnější relaxaci v přírodě, můžete se vydat za poznáváním líbezné krajiny jižního Plzeňska po červené značce sledující mezi Přešticemi a Štěnovicemi tok řeky Úhlavy. Na trase čeká ještě jedno „pivní zastavení“, tentokrát v Čižicích v typicky vesnickém podniku U Bizona, jenž otevřel své brány roku 2011. Ve zdejším posezení s průhledem do varny i na zahrádce vám nabídnou hned tři piva vlastní výroby, očíslovaná pěkně od desítky do dvanáctky a s originálními místními názvy – zatímco desítka Bizon je pojmenována po přezdívce jednoho z majitelů podniku, sladší jedenáctka Kameník a plnější dvanáctka Buližník připomínají dlouhou tradici zdejší těžby kamene.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

OD STOČESŮ ZA PIVEM UŠATÉHO RYTÍŘE 1 3

Rotunda sv. Petra a Pavla u Starého Plzence, skvost románské architektury.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

MINIPIVOVAR A PIVNICE U STOČESŮ

PIVOVAR RADOUŠ

Sokolská 282 337 01 Rokycany 722 099 077 @ pivo@ustocesu.cz www.ustocesu.cz asi 15 km od centra Plzně po–ne 14.00–24.00 hod.

Náves republiky 55 332 03 Šťáhlavy 776 570 736 @ vilidestroj@seznam.cz http://pivovar.stahlavy.com asi 15 km od centra Plzně

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Již od třicátých let 20. století chodí rokycanští štamgasti „na jedno“ do pivnice U Stočesů, jejíž tradiční název přečkal od té doby několik pokusů o přejmenování. Součástí podniku je dnes minipivovar navazující na tradici, která skončila roku 1927 uzavřením posledního rokycanského pivovaru. Moderní technologie skloubená se staročeskými recepturami vaření a zrání tu dává vzniknout nefiltrovaným a nepasterizovaným pivům, spodně i svrchně kvašeným. Základem této „alchymie“ je měděná varna, na niž se můžete dívat přímo z pivnice s půllitrem v ruce, a jen na vás záleží, bude-li jeho obsahem říznější ječmenná Stočeská jedenáctka, polotmavá ječmenná dvanáctka Řepiš s lehkým karamelovým aroma nebo třeba pšeničná dvanáctka Weizengrimm s typickým ovocným nádechem. V nabídce jsou také různé speciály, v létě lehká ovocná piva, v zimě hutnější vícestupňová. Příjemné chvilky degustace pak můžete vystřídat trochou pohybu po krásném okolí města, nejlépe směrem na

Občerstvení v rokycanské pivnici U Stočesů.

Informační centrum Rokycany, www.rokycany.cz/mic.asp Zámek Kozel, www.zamek-kozel.cz Turistické informační centrum Starý Plzenec, www.staryplzenec.cz Hrad Radyně, www.staryplzenec.cz/kultura-a-pamatky/ hrad-radyne

14 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Původně lovecký zámek Kozel vznikl v letech 1784–1789.

Tady se vaří šťáhlavské pivo Radouš.

Výhled z hradu Radyně, který založil Karel IV.

jihozápad do rozsáhlých lesů přírodního parku Kornatický potok. Z centra Rokycan, oplývajícího množstvím hodnotných památek, následujte červenou značku, která vás posléze dovede do blízkosti největší historické zajímavosti této oblasti, ke klasicistnímu zámku Kozel, postavenému koncem 18. století. Zdatnější si mohou procházku prodloužit ještě o odbočku k mnohem starší, ale přece jen méně atraktivní zřícenině hradu Lopata. Po patnácti kilometrech v nohách můžete ve Šťáhlavech usednout k odpočinku k „pivu ušatého rytíře“ v pivnici pivovaru Radouš, jehož jméno připomíná pověst o rytíři z hradu Radyně. Natočí vám tu například poctivě uvařenou a slušně nachmelenou dvanáctku Pilsner Ilgner, která roku 2011 získala první místo v návštěvnické anketě na Nepomuckých pivních slavnostech, černé sušší pivo irského typu Radoush Stout anebo „intuitivní“ ležák Viliem Šejkspír s proměnlivým složením. V průběhu roku tu ovšem nabízejí i různé zvláštnosti, třeba bylinné speciálky (šalvěj, řebříček, bezinku) nebo medové pivo, a po předchozí dohodě tu můžete pod dohledem zkušeného sládka prožít také romantické okamžiky při vaření vlastního piva. Ve Šťáhlavech ovšem ještě váš výlet končit nemusí. Co by kamenem dohodil, leží starobylé město Starý Plzenec, předchůdce západočeské metropole, se vzácnou rotundou sv. Petra a Pavla a řadou dalších památek. Nad ním se zdvíhá zalesněný vrch se zříceninou hradu Radyně, známou a zdaleka viditelnou dominantou celého kraje.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 16

ZA ZLATOU JEDENÁCTKOU A STŘÍBRŇÁKEM 1 4

Pohostinná atmosféra v restauraci Ve Skále, náležející k pivovaru Chodovar.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

RODINNÝ PIVOVAR CHODOVAR Chodovar, spol. s r. o. Pivovarská 107, 348 13 Chodová Planá 374 794 181–2 @ chodovar@chodovar.cz www.chodovar.cz hotel U Sládka v centru Chodové Plané, 22 km od centra Tachova Prohlídky pivovaru: denně ve 14.00 hod. Pivní lázně: denně 9.00–17.00 hod., tel.: 374 617 100, e-mail: usladka@chodovar.cz Restaurace a muzeum Ve Skále: denně 11.00–23.00 hod., tel.: 374 798 122, e-mail: veskale@chodovar.cz

RODINNÝ PIVOVAR U RYBIČEK Plzeňská 32 349 01 Stříbro 604 280 787, 374 782 427 @ info@urybicek.eu www.urybicek.eu penzion asi 30 km jihovýchodně od centra Plzně Prohlídky pivovaru: po předchozí domluvě Návštěvní, otvírací doba: po–čt 11.00–22.00 hod., pá, so 11.00–24.00 hod., ne 11.00–20.00 hod.

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Za pivem zářivě zlaté barvy se vydejte do Chodové Plané, kde je dodnes v provozu nejstarší pivovar západních Čech. Písemné prameny ho zmiňují k roku 1573, ale zdejší ležácké sklepy prozrazují, že se tu pivo vařilo již ve 12. století, jen název a sortiment se od té doby změnily. Dnes tu pod značkou Chodovar přichází na svět sedm druhů piv, která vznikají ze stoprocentně přírodních surovin, zrají 40 dní a nejsou chemicky či tepelně upravována. Osvěžující Pašerák se hodí hlavně na doplnění energie, zatímco Zlatá jedenáctka, Zámecký ležák či Prezident Premium vás překvapí mnohem rafinovanějšími chutěmi a za pokus stojí i Černá desítka připravoTradiční způsob přípravy sladu pro pivo Chodovar.

vaná ze spe ciálních barevných sladů. Sílu a dobrou náladu tu můžete načerpat nejen ze

Městské kulturní středisko Planá, www.mksplana.estranky.cz Hornické muzeum Planá, www.muplana.cz/ muplana_soubory/hornicke_muzeum/index.htm Infocentrum Stříbro, www.muzeumstribro.cz Hornický skanzen Stříbro, www.hornickyspolekstribro.cz

18 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Pivní lázně – originální terapie v Chodovaru.

sklenice, ale také ve vaně zdejších lázní. Pivní koupel, v níž se setkávají léčebné účinky piva, chmele a vyhlášené minerální vody Ilsano, působí jako hojivý balzám na tělo i na duši. Podle starých dobrých receptur se vaří i v někdejším královském městě Stříbře. Kdysi tu měli dokonce tři pivovary a na dlouhou tradici sahající až do 14. století navázal roku 2007 rodinný podnik U Rybiček. Ve stylové pivnici s varnou se můžete osvěžit řízným desetistupňovým Stříbrňákem s jemnou vůní nebo dvanáctistupňovým Argentem s plnější chutí a hornickou tradici města vám připomene černá třináctka Horník, vyznačující se vyšší hořkostí, pšeničné pivo Weissbier Duchmaus 14° (nazvané podle místního hornického skřítka). V nabídce pivovaru najdete i polotmavého Ostrostřelce, který se vyrábí jen pro významné příležitosti, a také řadu „chuťovek“, například višňové či banánové pivo. Ale protože nejen chmelem živ je člověk, najdete v areálu také galerii a informační centrum, kde vám rádi poradí s dalším zpestřením výletu. Určitě se vám bude líbit v centru města s řadou historických památek a v Hornickém skanzenu, ale půvabný kraj v okolí Mže vyzývá i k delším výletům. Třeba na tajemnou zříceninu hradu Volfštejna nad Černošínem, po naučné stezce do čarokrásného údolí Kosového potoka nebo do Plané se dvěma galeriemi a Muzeem hornictví, umístěném ve štole Ondřej Šlik ze 16. století. A nezapomeňte vyšplhat i na blízký Bohušův vrch s rozhlednou, která vám nabídne nádherný výhled na Český les s Dylení a Přimdou a další dominanty v okolí.

Pivnice s varnou v pivovaru U Rybiček Stříbro.

Honosná, sgrafity zdobená radnice ze 16. století ve Stříbře.

Pivovar v Chodové Plané na historické pohlednici.

Stylová restaurace ve starých ležáckých sklepích.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 20

Z KOUTU NA ŠUMAVĚ DO PIVNÍHO STUDIA MODRÝ ABBÉ 1 5

Dominantou Klatov je renesanční Černá věž.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

PIVOVAR KOUT NA ŠUMAVĚ

PIVNÍ STUDIO MODRÝ ABBÉ

Kout na Šumavě 2, 345 02 Kout na Šumavě 379 789 370 @ pivovar@pivovarkout.cz www.pivovarkout.cz asi 55 km jihozápadně od Plzně Prohlídky pivovaru: 9.00–15.00 hod. Restaurace „Na Vobíralce“ 150 m od pivovaru, otevírací doba 14.00–22.00 hod. Na objednání lze otevřít i v jinou dobu, pokud stolovníků bude více než 10. Tel.: 724 349 586. V restauraci čepují pivo z místního pivovaru, 10° světlá, 12° světlý ležák, 14° tmavá.

Dobrovského 150, 339 01 Klatovy 2 373 728 048 @ pivnistudio.makt@quick.cz http://modryabbe.wz.cz asi 40 km jižně od Plzně po–pá, ne 16.00–22.00 hod

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Kout na Šumavě byl až do třicetileté války neznámou vsí, ale po zániku blízkého hradu Rýzmberk během třicetileté války se hraběcí rod Stadionů rozhodl vybudovat v ní pivovar, v písemných pramenech prvně zmíněný roku 1736. Fungoval nepřetržitě až do roku 1969, pak následovala téměř čtyřicetiletá přestávka a 27. března 2006 tu začal nový majitel vařit první várku v novodobé historii pivovaru. A o pouhé čtyři roky později vybojoval světlý ležák Koutská dvanáctka první místo v soutěži Dvanáctka roku. Z žateckého poloraného červeňáku tu ale připravují ještě další lahůdky, které zrají ve zdejších tancích asi dva měsíce, tedy klasickou výčepní desítku a dva tmavé, čtrnáctia osmnáctistupňové

Pivovar Kout na Šumavě na snímku z roku 1932.

Originální půllitry a sklenice z koutského pivovaru.

Infocentrum Klatovy, www.klatovy.cz/icklatovy Informační centrum Kdyně, www.kdyne.cz/informace

22 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Pivní studio Modrý abbé v Klatovech.

Modrý abbé má právě otevřeno.

Rozhledna na hradě Rýzmberku nedaleko Kdyně.

speciály. Našly si cestu do Plzně, Prahy, a dokonce i do zahraničí, ale vy je můžete okoštovat přímo během asi hodinové exkurze pivovaru. Pokud pak dostanete chuť ještě na další pivní lahůdky, stačí podniknout příjemný výlet do někdejšího královského města Klatovy. Ti, kteří se rozhodnou pro pěší túru nádherným šumavským podhůřím, se mohou těšit na prohlídku dvou hradních zřícenin – zmíněného Rýzmberku s vyhlídkovou věží a Nového Herštejna, a dále na trase je čeká ještě rozhledna Koráb, nabízející úchvatný výhled do blízkého okolí i na vzdálenější Český les a Šumavu. Budete-li cestovat po silnici, zastavte se v Kdyni s několika zajímavými památkami nebo v Loučimi s půvabným lesním židovským hřbitovem. A o bližší průzkum si samozřejmě říkají i samotné Klatovy s jedinečnou sbírkou historických měšťanských domů na náměstí Míru, Černou a Bílou věží, lékárnou U Bílého jednorožce s barokním interiérem, monumentálním kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce a proslulými katakombami. Vaším cílem je ale především Dobrovského ulice na severovýchodním okraji historického centra, kde pod číslem 150 najdete pivní studio Modrý abbé. Název ulice připomíná českého buditele Josefa Dobrovského a jméno podniku jeho přezdívku, kterou dostal díky svému kněžskému vysvěcení a zálibě v ošacení modré barvy. Vás bude ale nejspíš více zajímat nabídka na zdejším nápojovém lístku. Majitelům studia velmi záleží na „pivní osvětě“, tedy na rozvoji znalostí a chuťových prožitků jejich zákazníků. Uměle dosycované a chemicky upravené výtvory tu neochutnáte, ale zato si můžete vybrat z rozmanitého seznamu přírodních produktů, v němž kromě koutského piva najdete například jedenáctistupňový polotmavý ležák Granát, světlý dvanáctistupňový Kvasničák či čtrnáctistupňovou Prácheňskou Perlu, všechny původem z Protivína. Nejen řidiči rádi ochutnají Pivolu nebo Sv. Kryštofa, nefiltrovaná nealkoholická piva domácí provenience.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 24

Z BELVEDERU DO OKOLÍ ŽELEZNÉ RUDY 1 6

V Belvederu se vaří kvalitní pivo podle starých receptur.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

HOTEL BELVEDER & PIVOVAR 340 Železná Ruda 189 376 397 016, 607 111 993 @ info@hotelbelveder.cz www.hotelbelveder.cz v hotelu asi 80 km od centra Plzně

Prohlídky pivovaru: dle objednání zdarma Návštěvní doba restaurace: ne–čt 11.00–22.00 hod., pá, so 11.00–23.00 hod. Pivovarnické muzeum v hotelu Grádl: po–pá 14.00–19.00 hod., tel.: 602 406 136, 376 387 270

za volant a za řidítka alkohol nepatří

Železná Ruda leží na hranici národního parku Šumava a patří k nejznámějším sportovním a turistickým střediskům stejnojmenného pohoří. V jejím centru i blízkém okolí se proto nachází celá řada horských hotelů, ale milovníci dobrého piva vědí, že jeden z nich je něčím výjimečný. Necelý kilometr severně od města totiž leží na svahu Pancíře hotel Belveder, jehož součástí je od roku 2007 malý pivovar, který po 45 letech navázal na tradici železnorudského měšťanského pivovaru. Posezení přímo ve varně si můžete zpestřit ochutnávkou pěti druhů nepasterizovaných a nefiltrovaných piv vyrobených podle starých receptur, z nichž zmiňme alespoň světlý jedenáctistupňový ležák Belveder, polotmavý dvanáctistupňový ležák Belgrad a medovou třináctku Pašerák, která je jakousi vlajkovou lodí minipivovaru. Při výjimečných příležitostech jsou tu

Horská chata s rozhlednou na Pancíři (1 214 m).

Příjemné posezení ve varně pivovaru Belveder u Železné Rudy.

Informační turistické centrum Železná Ruda, www.sumava.net/itcruda

26 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Na skalnatém vrcholu hory Špičák (1 202 m).

Výlet k Černému jezeru.

ale k mání také různé speciality, v minulosti tu mohli návštěvníci okusit třeba světlou dvanáctku Sněhuláka, šestnáctistupňového Kata nebo devítku Kojence. Jedinečné železnorudské pivo vám nabídnou i v restauraci nedalekého hotelu Grádl, kde si navíc můžete prohlédnout malé pivovarnické muzeum s expozicí starých sudů, lahví, vinět a dalších pivovarnických artefaktů, a průvodce vám rád ukáže i strašidelnou knajpu se skřítky. Od roku 2008 v Belvederu také pořádají soutěž Pohádkové pivo roku, v níž odborná komise posuzuje v různých kategoriích produkty několika desítek malých pivovarů. Poloha Belvederu ale láká i k aktivnějšímu způsobu trávení volného času než jen nad půllitrem pěnivého moku, vždyť přímo kolem hotelu stoupá modrá značka k vrcholu Pancíře, vysokého 1 214 m. Nahoře najdete chatu s rozhlednou, z níž je údajně možné při vynikající viditelnosti zahlédnout i vrcholky Alp. Každému ovšem nemusí zvednout náladu zdolávání poměrně velkého převýšení, a tak prozraďme, že vrcholu lze dosáhnout i na sedačce lanovky, jejíž dolní stanice se nachází v nedalekém Špičáku. Zhruba v polovině její délky je navíc na Hoffmankách přestupní stanice, takže si můžete naordinovat výletní dávku s přesným poměrem aktivního pohybu a pasivního obdivování okolních krás. Zmíněný Špičák je oblíbeným sportovním střediskem pro zimní měsíce, ale má co nabídnout i po zbytek roku, například tenisové kurty, bazén či horolezeckou stěnu. Na různé světové strany se z něj navíc rozbíhají turistické značky vedoucí k přírodním zajímavostem v blízkém i vzdálenějším okolí. K těm proslulým a hojně navštěvovaným patří Černé jezero, největší šumavské ledovcové jezero s jedinečnou, 320 m vysokou karovou stěnou, a blízké Čertovo jezero, obklopené pralesovitými porosty a opředené tajemnými pověstmi. A pokud vás lákají méně atraktivní, ale klidnější místa, můžete z Železné Rudy popojet vláčkem třeba do stanice Hojsova Stráž – Brčálník, odkud vás naučná stezka provede okružní trasou kolem Brčálnických mokřadů.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

12 28

CO CHUTNALO A CHUTNÁ V PLZEŇSKÉM KRAJI 1 7

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com V Čechách je málo regionů, které by v sobě nesly tak intenzivně poselství svého historického kulinárního vývoje, tedy stýkání tradic obyvatel mluvících česky či německy, Židů, vlivů kuchyně bavorské a vídeňské, a zároveň možností kraje, který poskytoval dostatek kvalitních potravin či umožňoval jejich dovoz. Plzeňsko nepatřilo k nejchudším regionům, není to kraj ryze zemědělský, množství malých městeček a drobnější i větší panství, bohaté kláštery a jejich kuchyně dávaly zdejší stravě a zvyklostem dodnes přetrvávající charakter kuchyně měšťanské, kterou venkov napodoboval. Když se řekne Plzeň, tak se v gastronomii okamžitě vybaví pivo. Ale pro plzeňské měšťany to nebylo „vídeňské“ či „nóbl“ vařit s pivem. S výjimkou pivních polévek. Kuchyně Plzeňska výrazně ovlivnila železnice. Tratě do Chebu a Železné Rudy, napojené na síť saských a bavorských železnic, a zejména trať přes České Budějovice do Lince a Vídně neumožňovaly jen dovoz surovin, ale i výměnu osob, podporovaly „vývoz“ českých kuchařek do zahraničí, zahraniční hosté v lázních naproti tomu přinášeli své zvyklosti a chutě sem. Když se razil Špičácký tunel, byli pozváni barabové, stavitelé železnic z Itálie. A pak se tedy nemůžeme divit, že nejen v okolí Železné Rudy, ale i na Klatovsku a Plzeňsku je dodnes v oblibě rozmarýn. Vlivem bavorské kuchyně Plzeňsko mnohem dříve než ostatní české regiony „objevilo“ dnešní kultovní vepřoknedlozelo a nelze opominout ani vliv Židů ve zdejší gastronomii, který se projevuje nejen hojným používáním česneku, ale i různých variant šouletů a úpravy husí a ryb. Krajové litické knedlíky či rozpeky jsou dodnes oblíbené k hovězímu masu spolu s nepřeberným množstvím omáček. Plzeňsko patřilo již před 250 lety ke krajům, kde se pěstovaly brambory. Bramboráku říkáme různě, na Plzeňsku vošouch. Na Klatovsku se do něj přidávaly švestky, směrem k Plzni a na Chodsku byly oblíbenější kynuté va rianty – báč a toč. Klatovsko, Přešticko i Nepomucko proslulo v minulosti dodáváním švestek po celém kraji. Dodnes zde mají ve velké oblibě

koláče se švestkami. Povidla se dávala i do knedlíků a omáček, dodnes se zde při vaření hojně užívají i sušené švestky. Patří do černých omáček k pečenému skopovému, jehněčímu či králičímu masu, ze švestek se připravovala dosud populární rozvárka a ze sušených muzika či na Šumavě zwetschgenwoika. Ze zeleniny dominuje zelí, připravované na mnoho způsobů, na Šumavě se pěstoval i tuřín a vodnice. Oblíbená byla mrkev, hojně se stále používá česnek, cibule i hrách. Stále populární je rebarbora, dýně a tykve. Z koření se často používá majoránka, kmín, jalovec, česnek, a zejména saturejka. Do tradiční velikonoční „hlavičky“, nádivky ze tří druhů mas, pečiva a vajec, nezbytně patří mladé zelené kopřivy, popenec, pažitka a petrželka. Les dodával na měšťanské či slavnostní stoly zvěřinu. Kraj byl donedávna proslulý množstvím koroptví a bažantů. Zcela běžným pokrmem byl zajíc. Les byl a je zdrojem hub a lesních plodů – borůvek, malin, ostružin a vyhlášených brusinek, které zde dodnes nahrazují rozinky. Dostatek vodních ploch a řek znamenal pro trh přísun ryb, nejen kaprů a pstruhů, ale zde velmi populárních línů či štik. A zdejší zabijačky? Maso z nich se výrazně kořenilo, nakládalo se na uzení do soli, nikoliv do láku a připravovaly se „bílé“ klobásy bavorského typu. Svátečním pokrmům dominovaly husy a kachny, ale chovaly se i perličky či krůty. Nejslavnostnější ale bylo pečení koláčů, pýchy každé hospodyně. Známé jsou zejména ty pouťové, velké kulaté, zdobené mákem, tvarohem či povidly, v nichž nikdy nesměl chybět rum, mandlemi a rozinkami. Na Chodsku se koláče „merhují“ – na tvarohový základ se dělají ornamenty z dalších náplní. O posvícení se tu dodnes pečou bohatě zdobené hnětýnky, o Velikonocích mazance, na Vánoce vánočky, štoly a vánoční cukroví. Ostatně v řadě rodin přetrvává další vánoční zvyk – připravovat velice sladký štěpánský dort. A po celý rok se v tomto kraji pekly také sváteční koblihy, které se dávaly i jako výslužka. V Pošumaví byly dokonce pečené na loji.

30 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Plzeňská pivní polévka Rozkrájíme 300 g tmavšího chleba, zalijeme 300 ml plzeňského piva ležáku a necháme rozmočit. Asi 1,2 l nepříliš mastného vývaru přivedeme do varu, vlijeme pivo s chlebem, přidáme 200 ml sladké smetany, žloutek, kmín a sůl. Vše rozvaříme a po procezení hustým cedníkem podáváme. V regionu se v receptech na pivní polévky objevují i další přísady – kyselá smetana, skořice, vanilkový cukr, hřebíček a muškátový květ. Prý aby měla větší sílu.

Šumavská bramborová buchta Až po okraj hlubokého talíře nastrouháme vařené nebo i syrové brambory, zalijeme vařícím mlékem. Z 50 g droždí, 250 ml mléka a 2–3 lžic mouky uděláme kvásek, přidáme 1 lžíci soli, 500 g hrubé mouky, 1 celé vejce, majoránku, 2 kávové lžičky česneku, sádlo a škvarky. Vše v míse smícháme, dáme do pekáče či nízké dortové formy a vložíme do trouby. Asi po ¼ hodině pečení pomažeme sádlem. Je zajímavé, že tento recept se dnes aktualizoval a připravuje se i z cukety. Musí se však více osolit.

Králík s nádivkou z Dobřan Potřebujeme 1 králíka, sůl, pepř, jalovec, 100 g másla, slaninu. Na nádivku: 2 housky, 200 g uzeného bůčku, 2 vejce, pepř, hrst nakrájené petrželky či pažitky. Králíka rozdělíme na dvě části – předek (hruď) a hřbet s kýtami. Hruď uvnitř osolíme, vytřeme drceným jalovcem a naplníme nádivkou. Tu si připravíme z nadrobno nakrájeného uzeného bůčku a žemlí, zvlhčíme uzeným vývarem, opepříme, přidáme nasekanou pažitku či petrželku a rozšlehané vejce. Promíchanou směsí králíka naplníme, zašijeme a spolu se hřbetem pečeme na slanině a másle. Při pečení často podléváme. Maso se nesmí vysušit! Podává se s bramborovou kaší a kompotem.

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

Sklářský zelný knedlík Vyškvaříme asi 150 g tlustého od šunky a promícháme se 2 houskami nakrájenými na kostičky. Najemno nasekáme 500 g kysaného zelí, pečlivě ho vymačkáme a přidáme k houskám. 2 vejce rozšleháme s malým šálkem kysané smetany a spolu s 500 g hrubé mouky zaděláme těsto na knedlíky. Vytváříme rukou malé kulaté knedlíky a vaříme je asi 20 minut. Lze je podávat se strouhankou a máslem nebo se zelím a maštěné sádlem se škvarky. A samozřejmě prý nejlépe chutnají s uzeným.

Stachovácký uzený řízek Potřebujeme 600 g uzené krkovičky, 40 g kysaného zelí, 200 g hladké mouky, 100–200 ml mléka, 2 vejce, 5 stroužků česneku, pepř, sůl, majoránku. Z krkovičky si nakrájíme 4 plátky. Potřeme rozetřeným česnekem a obalíme je v mouce. Z mléka, vajec, vymačkaného a nadrobno rozkrájeného zelí a koření si uděláme husté těstíčko. Přidáme i trochu prolisovaného česneku. Řízky obalíme v těstíčku a usmažíme na sádle.

Smažená jablka v pivním těstíčku 500 g jablek, 250 g hladké mouky, 3 vejce, 200 ml světlého piva, 2 sáčky vanilkového cukru, 1 polévková lžíce skořice, sůl, olej Omytá a oloupaná jablka zbavíme jádřince a nakrájíme na plátky. Obalíme v mouce. Připravíme si těstíčko z piva, žloutků, soli, mouky, vanilkového cukru a skořice. Z bílků ušleháme sníh, který vmícháme do těstíčka. Ve směsi namáčíme v mouce obalené plátky jablek a v nepříliš rozpáleném tuku pečeme dozlatova. Hotová, na ubrousku okapaná jablka posypeme cukrem smíchaným se skořicí.

Na závěr doporučení, které pochází z roku 1909 z nepomuckého pivovaru a restaurace U Zeleného stromu: „Chceš-li, by v dům tvůj zašla slunka zář, málo mluv, sladce líbej, dobře vař.“

32 12

www.turisturaj.cz, www.touristparadise.com

POLOHA A MAPA PLZEŇSKÉHO KRAJE

ČESKÁ REPUBLIKA

PLZEŇSKÝ KRAJ

PIVNÍ STEZKY PLZEŇSKÝM KRAJEM 1. vydání, 2012 text: Marek Podhorský, Václav Malovický, Miroslava Kuntzmannová jazyková úprava: Hana Pelešková fotografie: © Jaroslav Kocourek, Josef Kubát, Jiří Koptík, Prazdroj, pivovar Groll, pivovar U Lochoty, Modrá Hvězda Dobřany, pivovar U Bizona, pivovar U Stočesů, Chodovar, pivovar Kout, pivní studio Modrý abbé, pivovar Belveder, Isifa, Profimedia mapy, grafická úprava, zlom: freytag & berndt Praha tisk: Česká Unigrafie, a. s. © Plzeňský kraj, 2012

Plzeňský kraj Škroupova 18, 306 13 Plzeň Tel.: +420 377 195 111

TENTO PROJEKT DO PLZEŇSKÉHO KRAJE ZA PŘÍRODOU, TRADICEMI A GASTRONOMIÍ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ