Současná podoba Brna v mnohém odráží historický vývoj města jako průmyslového centra. Foto: Pocket media/Monika Hlaváčová
Textilní tradice Současné Brno se rozkládá na území, které mnohokrát převyšuje rozlohu středověkého Brna. Je kosmpolitním centrem pulzujícím kulturou, vědou a moderními technologiemi. Jeho kulturní dědictví láká domácí i zahraniční turisty objevující historické jádro i poklady moderní architektury na předměstích Brna, které vybudovali převážně textilní magnáti ve 20. století. Přitom vše mohlo být jinak a Brno mohlo žít poklidným středostavovským životem.
4—5
Ještě v polovině 18. století bylo Brno spíše lokálním ekonomickým centrem uzavřeným v hradbách (zbouraných v 50. a 60. letech 19. stol.) středověkého města s tradiční výrobní strukturou rukodělného charakteru podléhající cechovním pravidlům. Zlom ve směřování města přinesla kombinace několika faktorů: nepříznivá hospodářská situace monarchie po prohraných válkách, merkantilistické názory vůdčích osobností hospodářského života a umanutá povaha Marie Terezie.
Prohrané války jako impuls Po prohraných válkách s Pruskem přišla rakouská monarchie o svá hospodářsky nejvyspělejší střediska ve Slezsku a hledala náhradu za ztracená území s odhodláním vybudovat náhradní střediska. Mezi výhodnými lokalitami figurovalo i Brno, zvláště díky vhodné poloze jako tradiční tržní město ležící
