Brno, město inovací

Od Kaplanovy turbíny až po vesmírné družice! Brno je městem určujícím

současné vědecké trendy, domovem mnoha vynálezů i centrem inovativních technologických firem. Představujeme neotřelé nápady zrozené v moravské metropoli a ty nejzajímavější brněnské primáty ze světa výzkumu a vývoje.

Hvězdárna a planetárium Brno patří v popularizaci vědy ke špičce nejen v domácím měřítku. Na Kraví hoře v současné době najdete největší a nejmodernější stereoskopické planetárium v České republice a jedno z největších v Evropě, koná se tu celosvětově nejúspěšnější oborová přehlídka vzdělávacích pořadů pro digitální planetária Fulldome Festival Brno. Najdete tu také pravidelně vystavované unikátní obří modely vesmírných těles. Hvězdárna je navíc zakládajícím členem Brno Space Clusteru – prvního klastru v Česku zaměřeného na vesmírný průmysl.

Vynálezci s Brnem spjatí

O tom, že Gregor Johann Mendel položil v Brně základy genetiky, bylo v souvislosti s loňskými oslavami 200. výročí jeho narození napsáno mnoho. Kteří další vědci a vynálezci jsou spojeni s moravskou metropolí?

Výraznou část života tu strávil konstruktér Viktor Kaplan a ve sklepní laboratoři v budově dnešní FSS MUNI na Joštově 10 vymyslel svůj nejslavnější vynález. Kaplanovu turbínu následně vyráběla brněnská firma Ignác Storek (dnešní Šmeral Brno) na Křenové ulici. Geniální sládek František Ondřej Poupě zase v brněnském městském pivovaru na přelomu 18. a 19. století formoval základy odborného českého pivovarnictví. A brněnským rodákem je i jeden z nejvýznamnějších matematiků všech dob Kürt Gödel

Když vás inovace přivedou na buben

Brno bylo v 19. a 1. polovině 20. století světovou textilní velmocí, což s sebou přinášelo nutný technologický pokrok a zavádění inovativních řešení. V roce 1814 použil Christian Wünsch ve své soukenické továrně na ulici Jircháře jako první v celé habsburské monarchii parní stroj – sestrojil mu jej Angličan William Baildon. Provoz nákladného přístroje však továrníka přivedl do finančních potíží, které spolu s probíhající krizí vedly k úpadku jeho podnikání a následnému krachu. Inovátor Wünsch nakonec zemřel v chudobě. S textilním průmyslem se pojí další zajímavost – vývoj netkaných textilií v 60. letech 20. století. Unikátní tapiserie nazvaná art protis, kterou vynalezl Výzkumný ústav vlnařský, proslavila Brno na celém světě.

Z 20. století rovnou do 22.

Ve 2. polovině 20. století měli obyvatelé i návštěvníci Brna možnost zhlédnout mnoho zajímavých inovací i světových unikátů ze světa strojírenství –bylo (a dodnes je) tomu tak díky Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu , nejvýznamnější akci svého druhu ve střední Evropě, která se koná právě na brněnském výstavišti. Porevoluční Brno se pak postupně stalo „moravským Silicon Valley“, místem, kde se daří IT i biotechnologiím, vesmírnému průmyslu i robotice a kam se sjíždí vědci a výzkumníci z celého světa. Za své sídlo si Brno vybírají významné technologické společnosti a vzniká tu nespočet inovativních start-upů.

↑ První Kaplanovu turbínu vyrobili ve firmě Ignáce Storka v Brně roce 1919 a k její instalaci došlo v přádelně v rakouském Velmu. Foto: Muzeum města Brna

Inovační agentura JIC

Podhoubí pro mladé vědce či podnikatele a globální firmy tu vytváří nejen brněnské univerzity a Technologický park Brno, sdružující na jednom místě komerční společnosti i výzkumná centra, ale také obrovská podpora města i kraje. Inovační agentura JIC už dvacet let pomáhá podnikavým lidem s dobrými nápady, a to prostřednictvím dotačních programů i budování zázemí a sítě kontaktů. „JIC je tu od toho, aby pomohl komukoli, kdo uvažuje o podnikání s vlastním produktem nebo službou nebo už má firmu s globálním potenciálem. Navíc se staráme o to, aby spolu jednotlivé části podnikatelského a inovačního prostředí komunikovaly, spolupracovaly, fungovaly, podporovaly se,“ říká ředitel JICu Petr Chládek.

A přece se svítí!

Brněnské Mahenovo divadlo bylo vůbec prvním divadlem na světě osvětleným elektrickým světlem. Což by nebylo možné bez jiné budovy – té, kterou vidíte na snímku. Jedná se o tzv. První brněnskou elektrárnu na dnešní Vlhké ulici. Elektrárna byla vybavena sedmi dynamy o výkonu 81 kW a kromě 1 920 žárovek divadla zásobovala proudem i několik brněnských ulic. Celá popisovaná elektroinstalace byla navíc sestavena dle projektu samotného T. A. Edisona, který si své dílo přijel do Brna osobně prohlédnout.

První brněnská elektrárna

Foto: TIC BRNO

Tady všude bádal

Věděli jste, že Mendel jako první člověk na světě popsal tornádo? Ještě aby ne, když mu smetlo jeho milovaný skleník! Stalo se tak v 70. letech 19. století, přičemž do té doby Mendel ve skleníku křížil zelený a žlutý hrách a prováděl experimenty, na nichž vystavěl základy genetiky. Stavba se v loňském roce dočkala obnovy podle návrhu studia CHYBIK+KRISTOF, který čerpá z archivních materiálů a kopíruje originální půdorys budovy. Skleník, jenž v současné době usiluje o zapsání na seznam UNESCO, můžete navštívit při prohlídkách Mendelova muzea, sloužit má také pro pořádání kulturních akcí.

Mendelův skleník

Foto: Alex Shoots Buildings

První vlak a první koňka

Brno je spojeno i s několika výraznými dopravními primáty – 11. listopadu 1838 sem po nově vybudovaném viaduktu přijela z Rajhradu historicky první parní lokomotiva na našem území. Slavnostní otevření tratě z Vídně do Brna nastalo o něco později, 7. července 1839, a znamenalo kromě příjezdu čtyř zvláštních vlaků na brněnské nádraží také první vlakovou nehodu v českých zemích. K té došlo při zpáteční cestě ve Vranovicích. O třicet let později se pak brněnská koněspřežná tramvaj stala prvním tramvajovým systémem v českých zemích.

Příjezd prvního vlaku do Brna

Foto: olejomalba E. Gurka

Domov vědců, studetů i podnikatelů

Brněnský Technologický park poskytuje kombinaci více než 60 000 m2 výrobních, čistých a kancelářských ploch, kde sídlí cca 40 společností a pracuje na 7 000 lidí. Slouží jako ukázka skvělé spolupráce veřejného a soukromého sektoru, sdružuje vědce, studenty a podnikatele v mnoha inovativních oborech. Dříve byl především baštou výroby elektronových mikroskopů, dnes tu najdete společnosti zabývající se vesmírným průmyslem, IT, robotikou či potravinářstvím. K významným firmám v Technologickém parku patří např. S.A.B. Aerospace, IBM (dnes Kyndryl), Y Soft, Red Hat a mnoho dalších.

Foto: Technologický park Brno

Společně za vědu

Výzkumné centrum CEITEC, zaměřené na vědy o živé přírodě, pokročilé materiály a nanotechnologie, je společnou iniciativou brněnských univerzit a výzkumných institucí. Zaměstnává špičkové vědce z celého světa a zdejší výzkumné týmy pracují na více než 350 různých projektech ročně. Například aktuální výzkumný projekt Erica Glowackiho s názvem OPTEL-MED si klade za cíl vyvinout implantabilní zařízení, které dokáže bezdrátově stimulovat nervový systém s výrazně menším rizikem nežádoucích účinků, než tomu bylo dosud. Neurostimulace se u nás používá např. na tzv. bloudivém nervu v krku za účelem přerušení epileptických záchvatů.

Eric Glowacki

Foto: OPTEL-MED / CEITEC

Na oběžnou dráhu a dál

Brno je baštou vesmírného průmyslu, zabývá se jím několik desítek místních firem. K nejvýraznějším současným projektům patří konstrukce družice od firmy S.A.B. Aerospace pro misi PLATO určenou k vyhledávání planet podobných Zemi v jiných Slunečních soustavách. Zajímavou inovací je také laserový satelit TROLL firmy TRL Space, který otestuje schopnost monitorovat objekty na oběžné dráze a zabránit tak například srážce satelitů. TRL Space, sídlící u Svitavy, plánuje tento systém použít společně s dalšími technologiemi také pro svou misi LUGO, jejímž cílem je prozkoumat podzemí Měsíce a vytvořit jeho úplnou mapu s rozlišením několika centimetrů.

Družice společnosti TRL Space

Foto: TRL Space

Počátky doby mikroskopové

Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů se vyrábí v Brně – základy k tomuto úspěchu položil český vědec Armin Delong, který během studia na dnešním VUT se svými kolegy sestrojil prototyp prvního elektronového mikroskopu v Československu. Navazující model s označením TESLA BS 241 se již dostal do sériové výroby a v roce 1954 Delong vyvinul funkční model stolního elektronového mikroskopu Tesla BS 242 (na snímku), za který získal na EXPO 1958 zlatou medaili. Tento prototyp si můžete prohlédnout v expozici Optika Technického muzea v Brně.

Tesla BS 242

Foto: Technické muzeum v Brně

Elektromobily, než to bylo cool

Že je elektromobilita výdobytkem posledních několika let? První český elektromobil se jmenuje EMA 1 (nikoli romanticky podle dívčího jména, ale jako zkratka slov Elektrický Městský Automobil) a vznikl v letech 1968–1970 v Brně, konkrétně ve Výzkumném ústavu elektrických strojů točivých. Spolupracovala na něm též katedra motorových vozidel VUT. Maximální rychlost byla 50 km/h a dojezd 30–50 km, k sériové výrobě se prototyp nikdy nedostal. EMA 1 je k vidění v expozici Pozor, zákruta! Automobily a motocykly z dob reálného socialismu v Technickém muzeu v Brně.

EMA 1

Foto: Technické muzeum v Brně

Chytrá technologická řešení

S inovacemi, které posouvají vědu či mají praktický užitek, pravidelně přichází i fakulty VUT. Kupříkladu lidé z Fakulty strojního inženýrství pracují na „chytré koleji“, která umí odhalit poškození projíždějících vlaků, a snižuje tak nebezpečí nehody. Tým Václava Lazara z Leteckého ústavu vyvinul minisatelit Cubesat, se kterým se chystá z oběžné dráhy pozorovat sluneční korónu při úplném zatmění Slunce. Fakulta stavební zase pracuje na „chytrém stavebním materiálu“, který se za pomoci umělé inteligence automaticky zahřeje, a na mostech se díky tomu nevytvoří ledovka.

Cubesat

Foto: Jan Prokopius