MÉMU KONI
Je třeba čekat
že se nedočkáš
počítat
že se nedopočítáš jít
i když třeba nedojdeš
žít i když víš, že se nedožiješ
mít i když nemáš
chtít i když nevíš, co chceš
říct i když neřekneš
rozumět i když nechápeš
být aniž bys byl
hledat i když třeba nikdy nenajdeš
cíl, sebe ani koně, co tě nes a nese
na svém hřbetě celý svět
2
Srdce mi v hrudi skály ozvěnami
láme kameny
Vše, co jsem miloval láskou mě zavalí
Těžší je každý krok
Srdce mi v hrudi bezedný kope hrob
3
LOM
CIZÍ PES
Až budeš kreslit ten obraz Boha děsný
nemusíš být přesný ani nejděsnější
ale snaž se být co nejpřesnější
Z dějin světa z toho čtení božích slov
nemusíš být moudrý ani nejsvatější
ale snaž se být co nejmoudřejší
…a věz že jsem cizí pes i když zdejší nikdy nebudu
tvůj nejvěrnější
ale přesto dám ti radu
až tě jednou budou soudit bloudi nejsoudnější
lidé hloupí nebuď jako oni
ale snaž se být co nejhloupější jinak zahyneš
4
ZÍTRA
Viděli
padlé anděly
lepit křídla znovu
letěli nad městem
stržené plakáty z domů
lidé
chtěli se smát
neměli komu
Takový cirkus
se prostě jednou sebere
a odjede a je to těžké říci
Dnes se žilo
když ještě nikdo neví:
Zítra
možná dávno bylo
5
O SAMOTĚ
Jsi někde sama tam a já tady
sám
pořád si oblíkám ten děravý kabát
který
už je starší ale pořád
sám
všem tvým podobám
stále věrný
marně unikám
6
VESELÉ VÁNOCE
(Všechno máš, ale na jak dlouho)
Všechno máš
vesmír kolem sebe
kočka na posteli přede
pivo do pátku
pár dní do svátků
už máš za pět minut včera
už máš do půlnoci jen vteřinu pouhou
před sebou noc nekonečně dlouhou
na život času dost
ale na jak dlouho
usínáš
všechno máš
pivo do pátku
pár dní do svátků
7
Když hrdlo jako vyschlý pramen svírá výkřik slasti
když už snímají ti z ramen křídla básní a vesmír zavírá se jako past když z vášní zbývá tupá tíseň
už není důvod vzpomínat proč ještě žíti
snad už jen v pohádkách anebo v řiti
8
STÁŘÍ
PASÁK
Hvězdičky na nebi panenská srdíčka vesmíru srdíčka splašená v ulicích mezi hvězdami
pod bílými blůzkami pitomé dušičky s pitomými háčky jediné tluče mi rudé jak růže která trnů zbavena svléká se z kůže chlastá rum z lahve s nohama na stole svým rumem stále opilá děravá kůže pod srdcem zarostlá jak cesta do betléma ta přijde si pro mě táhne si mě do bílýho prádla do ulic v dešti praštěná holka s děravou kůží do němoty zpitá zatáhne záclony bolestně zanaříká
9
Ne... Já
tvoje – možná duše jsem jenom děvka básníkova
bezzubých úst
škaredý smích
(to je hřích, holčičko psát básně)
má malá dušičko božích ran srdce mého – bláznivá já
modrý vojáček nebe jsem
déšť za oknem
nesměle ťukající do skla třpytících se nehojících ran vojáček ležící na dlažbě špinavé ulice
umírám láskou pro smích všem s červenou skvrnou u srdce
tvé rtěnky na košili
vidíš, vidíš moc jsme pili poupátko, kvítku
10
do vázy utržená
vázaná lýčím do kytice
ze strání
které měsíc spásá
se svým stádem hvězd
klidně spi
růžičko šípková
krásko která
trnem na rtu
mnes poranila
odpusť mi
pane na nebi
ty se za mě stydíš?
Cožpak já mohu říci
ženský moje zlatý
já nejsem všemohoucí
vraťte se k hvězdám na nebi?
Co jim slíbíš?
To tvoje nebe
někde na mezi?
No tak vidíš...
(Radši už neblbni)
Že byla svatá?
Ale di...
11
KATARZE
V sobotu v televizi
i v neděli večer ve světě z lásky prolity slzy a krev a ty
tušíš v pondělí zase problémy se ženou s přáteli v hospodě
odhodlaně si vyhlásíš
vlastní válku (za lepší svět) skončíš s pitím ale prší máš blbou náladu
špatně vyžehlenou košili moc práce do pátku nemáš čas ani na děti pro nikoho
nedokážeš plakat natož krvácet
12
v sobotu
u televize zase i v neděli večer ve světě z lásky
prolity slzy a krev a ty nikomu nevěříš ani kapku
13