rescue
česko-slovenský záchranářský časopis
79 Kč/ 3 Eur
Růžový magirus str. 10
5+6/2015
report
Letecká havária str. 16
ZLATÝ ZÁCHRANÁŘSKÝ KŘÍž
2016
17. ročník v České republice / 10. ročník na Slovensku
Uzávěrka nominací / Uzávierka nominácií
29. 1. 2016
Informace a nominace na: www.zachranarskykriz.cz, www.zachranarskykriz.sk Písemné nominace směřujte na email: media@siviliania.cz
Úvodník
rescue
report
RESCUE report
dvouměsíčník pro záchranáře všech profesí
www.rescue.cz Sledujte nás na: rescue report č. 5+6/2015, XVIII. ročník Vydává: RESCUE MEDIA s.r.o MUDr. Jana Bradáčová, MBA Předseda redakční rady: Ing. Jindřich Lesný Redakční rada: Genmjr. Ing. Miroslav Štěpán, prof. MUDr. Miloš Janeček, CSc., MUDr. Jiří Franz, Ing. Roman Váňa, MUDr. Jiří Štětina, Mgr. Jiří Brožek, pplk. Ing. Milan Fiala Adresa redakce: SIVILIANIA s. r. o., Lidická 51 602 00 Brno mobil: + 420 774 615 139 e-mail: media@siviliania.cz Inzerce: mobil: +420 774 615 131 e-mail: reditel@siviliania.cz Cena výtisku: 79 Kč/3 Eura Předplatné ČR a SR: SIVILIANIA s.r .o. mobil: +420 774 615 139 e-mail: media@siviliania.cz www. rescue.cz Rádi Vám zašleme ukázkové číslo zdarma v elektronické podobě: pište na reditel@siviliania.cz Grafická úprava: Pavel Jaloševský www.indesigner.cz Registrační číslo: MK ČR 7905, ISSN 2336-503X Vychází 6x ročně. Archivováno v Národní knihovně České republiky. Tituly u jmen jsou uváděny pouze na výslovnou žádost autorů. Podepsané články vyjadřují názory autorů a nemusí se ztotožňovat se stanoviskem vydavatele a redakce. Kopírování, další publikování nebo rozšiřování kterékoli části časopisu lze pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na stylistické úpravy a krácení článků. Za obsah inzerce redakce nezodpovídá. Partneři časopisu:
Vážení a milí přátelé a čtenáři, do nového roku každý vstupuje s předsevzetími, ale i jistou dávkou zvědavosti a očekáváním. Jedno je jisté: rok 2016 bude pro záchranáře rokem nových výzev. Možná ale hlavně půjde o jiný pohled. Jiný pohled na spolupráci mezi složkami, na nová rizika, kterým čelíme v poslední době, na potřebu dalšího tréninku součinnosti, na nové výzvy, kterými budeme čelit. K této nové optice ještě nutno přidat i jiný pohled na sebe, svou profesní čest, osobní kvality, na své kořeny a národní příslušnost. K těmto mnoha novým pohledům Vám přejeme jiskrný zrak a vlídnost v očích. Za redakci RESCUEreport-u MUDr. Jana Bradáčová, MBA
Zamyšlení záchranáře
N
MUDr. Jíří Franz
emám v úmyslu v posledním letošním úvodníku poskytovat nám všem nějakou pastorační esej. Jsem chápající a pozitivní ateista. Ale je pravda, že často trochu lituji toho, že jsem nebyl pro nějakou poctivou víru vychován. Dobře vím, že se to již nenaučím a jsem na hony vzdálen chtíči jen tak ze dne na den k čemukoliv konvertovat. Vzdor tomu přeji všem nám, kteří patříme do IZS naší země, klidné a nádherně prožité vánoční svátky. Ať již budeme doma, v práci, na horách nebo kdekoliv. Přeji to všem stejně. Neboť již mnoho let dobře vím, že v našich řadách nikdy nebyli, nejsou a nadále nesmí být žádní malí, poslední, řadoví, bezvýznamní nebo podceňovaní. Velmi často jsou to právě oni, kteří mise, které řešíme, explicitně rozhodnou ke konečnému prospěchu našich postižených občanů. A právě bez nich, stovek a možná tisíců těchto pracovníků by byl celý systém skoro vždycky v loji. Nemohu mít jiný názor a opravňují mne k tomu dlouholeté osobní zkušenosti. Podceňování těchto pomyslných „pěšáků“, ať již u hasičů, policistů či záchranářů, považuji za hanebnost. Že někdy chybují? Možná, ale to my „velcí“ zhusta také, pravda ? Nemůže být na škodu si to uvědomit při každoročních rozličných předsevzetích, které mnozí pracně ke konci roku vymýšlíme, ale již následující rok po Třech králích rychle opouštíme. Od nich není
jistě daleko k jasné zásadě, která stále ještě úplně nefunguje: právě ve složkách IZS by se mělo jasně a srozumitelně dbát na nefalšované partnerské mezilidské vztahy. Nebrat ohled na to, jak se k sobě chovají politici, umělci, vědci, ale také pedagogové či řadoví občané, kteří před celou – udivenou – Evropou spílají hlavě státu. Právě my bychom měli být v tomto ohledu podstatně čistší. Na mnoha místech této planety – ale možná i u nás – budou rozličné nestydaté snahy vánoční svátky zkazit. Víme, anebo určitě tušíme jak, a to včetně možných nemilých překvapení, na která musíme být – a jistě budeme – dobře připraveni. A tak mi závěrem dovolte předložit aktuálnější a modernější poselství, kterým nás od 13. století pochmurně straší latinský hymnus Dies irae – Den hněvu. Ano – rozumíme rozličným rekviem, ctíme památku všech věrných zemřelých a budeme nadále, vnímáme obrazy posledního soudu, zoufalství a strachu. Já se ale přimlouvám za jiný výklad pozitivních reformátorů: zbavit se v našem nitru negativistické spirituality a naopak v našem myšlení po každém tom Dias irae evokovat reálnou naději a víru v lidskou budoucnost, bezpečí, slušnost a klidný život našich spoluobčanů, pro které tady jsme – ať se nám to líbí nebo ne, či ať tomu někteří z nás občas přestávají věřit. Přemýšlejme o tom.
Máte za sebou zajímavý zásah? Vydařenou akci, tréning nebo zajímavý námět na článek? Pište nám na: reditel@siviliania.cz
česko-slovenský záchranářský časopis
3
4
česko-slovenský záchranářský časopis
Rozhovor
rescue
report
„IF YOU THINK SAFETY IS EXPENSIVE, TRY AN ACCIDENT“ „Když si myslíte, že bezpečnost je nákladná, zkuste zažít nehodu“. Zdá se, že tímto mírně provokativním životním krédem Stephan Becker, prezident EHAC, organizace reprezentující evropské letecké záchranné služby, velmi rád překvapuje a otevírá mnohé diskuse laické i odborné veřejnosti. O tom, kolik pravdy se za těmito slovy skrývá, ale i o cílech a poslání této organizace se s Vámi, čtenáři RESCUE reportu, rád podělí v tomto exkluzivním interview na následujícíh stranách. česko-slovenský záchranářský časopis
5
Rozhovor
rescue
report
Pane Becker, jste prezidentem EHAC. Mohl by jste našim čtenářům představit historii EHAC a přidat pár faktů o členských organizacích? Evropský HEMS a Air Ambulance Committee (EHAC) byly založeny v roce 2000 v Mnichově z iniciativy německé letecké záchranné služby ADAC, holandské ANWB Medical Air Assistance, rakouského spolku leteckých záchranných služeb Christophorus, lucemburské Air-Rescue (LAR) a švýcarské letecké záchranné služby REGA, vedoucí úlohu u zrodu sehrál Gerhard Kugler. Se svými 61 členskými organizacemi z 21 zemí, více než 240 vrtulníky a 22 leteckými ambulancemi, výrobci helikoptér a firmami je EHAC zastřešující organizací pro většinu leteckých záchranných služeb v Evropě. Členy EHAC se mohou stát pouze ty letecké záchranné služby, které provozují celoročně alespoň jeden vrtulník nebo leteckou ambulanci. Členy se navíc mohu stát i podnikatelé, kteří svými produkty nebo službami podporují leteckou záchrannou službu; to jsou zejména výrobci vrtulníků, dodavatelé vybavení, nemocnice, spolky a jiné příslušející organizace. Jaké jsou hlavní cíle a poslání organizace? EHAC usiluje o zlepšení medicínského výsledku u pacientů v akutních stavech a o zajištění odpovídající kvality u všech členů. EHAC je také kompetentním partnerem pro národní i mezinárodní úřady, především EASA, v otázkách souvisejících s leteckou záchrannou službou a leteckou ambulancí. EHAC podporuje své členy při veškerých úkolech a také při výměně informací a zkušeností, a to především pořádáním světového kongresu AIRMED a dalších odborných sympozií a kongresů. EHAC se svou politikou zasazuje o podobu letecké záchranné služby v Evropě, která je definována bezpečností, efektivitou, hospodárností na nejvyšší možné jednotné kvalitativní úrovni. K tomuto účelu zveřejňujeme doporučení a standardy, které se členové snaží dodržovat. Vyvíjíme dále školící programy pro oblast medicíny, leteckého provozu a techniky a podporujeme praktickou a vědeckou výměnu zkušeností mezi odborníky z urgentní medicíny a techniky s cílem, tyto dvě
6
oblasti optimalizovat a dosáhnout bezproblémové spolupráce. EHAC udržuje pravidelný kontakt s relevantními národními a mezinárodními odbornými společnostmi, organizacemi i průmyslem a jejich poznatky zpřístupňovat svým členům. Důležitým posláním je také snaha o snížení byrokratické náročnosti a překážek ve všech oblastech souvisejících s leteckou záchrannou službou. Nakolik důležitá je vzájemná výměna zkušeností evropských leteckých záchranných služeb? Neměřitelnou přidanou hodnotou pro členské organizace jsou především navázané spolupráce a výměna zkušeností. Není potřeba objevovat již objevené, to platí v pozitivním, ale především v negativním slova smyslu, neboť i malé chyby mohou mít při zásahu velmi negativní následky. EHAC zavedl profesionální výměny zkušeností mezi lékaři, piloty, Safety Officers a Crew Trainern v pracovních skupinách. Výsledky z těchto pracovních skupin jsou prakticky transformovány do doporučení a dále např. tzv. Drones Position Paper, NVIS Position Paper nebo plánovaného Best Practice Advices (BPA) Medical Working Group. EHAC dále každoročně pořádá symposium pro všechny členské organizace, na němž jsou prezentovány a diskutovány aktuální poznatky a otázky. Jaké cvičení, kongresy a tréninkové aktivity v tomto směru koordinujete? Abychom pomohli členským organizacím snižovat chyby zapříčiněné lidským faktorem, zavedli jsme exkluzivně pro své členské organizace tréninkový program "Aeromedical Crew Resource Management (ACRM)”, který je chráněn ochrannou známkou. Klasický Crew Resource Management (CRM) posádky (flight crew) je rozšířen o lékařskou Crew, a tím pádem použit na celou posádku u zásahu. Výsledkem je 360° Crew Resource Management, který prokazatelně zvyšuje bezpečnost letu i pacienta. Z toho profitují nejen záchranné služby, jimž se snižují rizika i možná pochybení, ale především evropští pacienti a nepřímo i obyvatelé a pojišťovny – díky vyšší operativní bezpečnosti s menšími škodnými následky. EHAC organizuje jednou
česko-slovenský záchranářský časopis
za tři roky světový kongres leteckých záchranných služeb. Odborníci z řad vědců a expertů různých profesí prezentují aktuální problémy a jejich možná řešení. Kongres byl – také Gerhardem Kuglerem – poprvé iniciován již v roce 1980, naposledy se konal v roce 2014 v Římě. Další AIRMED kongres se bude konat 26.-28.09.2017 v Londýně. Na jaře 2016 bude vypsán v této souvislosti Call for Papers. Budu se velmi těšit na zajímavé a profesionální abstrakty. I když nemůžeme všem abstraktům zajistit možnost prezentace, je i zveřejnění posteru vědeckou prací, která může být představena širokému a především velmi zainteresovanému publiku. EHAC organizuje každé tři roky světový kongres AIRMED pro letecké záchranné služby. Každoročně navíc pořádáme Annual General Meeting se sympoziem, na němž informujeme o výsledcích jednotlivých pracovních skupin, čímž podporujeme výměnu zkušeností na evropské úrovni. Na Slovensku jsme přednedávnem utrpěli těžké ztráty při havárii vrtulníku z důvodu zachycení o neoznačené dráty elektrického vedení. V této souvislosti čelní představitelé leteckých záchranných služeb zmínili problematiku neoznačených překážek a nejednotné normativy za velký problém mnoha států. Co si o tom myslíte Vy osobně? Moje upřímná soustrast patří všem pozůstalým. Je nesmírně smutné, že lidé zahynou v situaci, kdy se snaží zachránit životy druhých. Volání po nových zákonech, normách a předpisech většinou nepomůže. Žádný pilot nepoletí dobrovolně na překážku, ať už existuje zákon nebo ne. Důležité je podporovat uvědomění si rizika a vhodné Decision-Making posádek. To začíná už u přípravy letu a pokračuje až k debriefingu po zásahu. I zdánlivě dobře označené překážky mohou být např. kvůli oslnění sluncem nebo jiným lokálním dočasným podmínkám jen obtížně viditelné. Připomenu nehodu ze začátku roku 2014 z Norska, kdy se zřítil vrtulník záchranné služby poté, co
Rozhovor
rescue
report
zavadil o vodič. Dívejme se tedy dopředu a hledejme řešení, aby se takové nehody již neopakovaly. Společně s experty EHAC se domnívám, že by bylo smysluplné zavést společnou evropskou databanku překážek, která by mohla být integrována jako dodatečná informace do Moving Map System. Tento projekt jsme již spustili u příležitosti posledního EHAC Board Meeting. Technická proveditelnost bude zřejmě zajištěna příští rok. Nadále platí, že musí být definovány operativní rámcové podmínky a data musejí být průběžně dodávána do databanky. Spolupracovat na tomto projektu budou jak EHAC Safety Working Group, tak i EHAC Flight OPS Working Group. Rád vás budu informovat o průběžných výsledcích. Které nové metody a nová opatření musí v budoucnu být ještě akcentována a detilně diskutována v kontextu měnící se bezpečnostní situace v Evropě? Bezpečnost leteckých záchranných služeb je komplexní vlastnost složená z mnoha faktorů, při níž by měli být lidé i majetek chráněni před přímými i nepřímými ohroženími či poškozeními vyloučením medicínských i leteckých rizik. Absolutní bezpečnost by mohla nastat pouze tehdy, pokud bychom mohli kompletně vyloučit všechna rizika u všech potenciálních účastníků. Operativně by to znamenalo, nechat vrtulník na zemi v hangáru. Neboť velké medicínské riziko pro obyvatelstvo by představoval výpadek služeb letecké záchranky jako důležité součásti preklinické urgentní medicíny. Velké podnikatelské riziko by take představovalo stánbí vrtulníku, neboť to znamená velké náklady. Potud je tedy třeba konstatovat, že je třeba z humanitárních a racionálních důvodů přestat myslet na absolutní bezpečnost – což platí samozřejmě I pro pozemní záchranné složky. Musíme se naučit zacházet s riziky a umět je zvládat. To neznamená malé náklady, které jsou však dobře investovány, v mých očích ve smyslu provokativního motta: „If you think safety is expensive, try an
accident“. Předpokladem je primární analýza rizik prostřednictvím identifikace rizik pro všechny relevantní a při zásahu potřebné procesy jednotlivých poskytovatelů leteckých záchranných služeb, měření rizik a hodnocení rizik. Teprve po analýze rizik je možný efektivní management rizik, a to vhodným předcházením rizik, minimalizováním rizik, transferem rizik nebo cíleným převzetím reziduálních rizik po využití jiných strategií. Ty představuje např. Night Vision Goggles podle EHAC NVG-Positionspaper, který je rozhodujícím faktorem při minimalizaci rizika při překonávání překážek v noci pro lety night-VFR. Efektivita managemetu rizik je měřena také pro vypočítaná rizika. Tím je uzavřen koloběh, v němž jsou zaznamenána i potřebná přizpůsobení managementu rizik. Je evidentní, že paušální obecný management rizik pro všechny letecké záchranné služby nebude znamenat požadovanou akceptovatelnou bezpečnost. EHAC se zasazuje o to, aby všechny letecké záchranné služby aktivně pracovaly se svým rizikovým managementem. Zavedli jsme proto Aeromedical Crew Resource Management (ACRM), abychom zvýšili povědomí o rizicích (awareness) a naopak aktivně snížili rizika v souvislosti s lidským faktorem při zásazích. ACRM přispívá také k pozitivní proměně přístupu k chybám v jednotlivých leteckých záchrankách. Mluvíme o tzv. „just culture“, v níž je na chyby poukazováno a chyby jsou přiznány, aby nemohly dále eskalovat (omezení rizika) nebo se v budoucnosti dokonce už více neopakovaly (zabránění riziku). Vedlejším produktem je větší týmový výkon posádek, z nějč profituje pacient. EHAC se aktivně angažuje také na evropské úrovni v European Helicopter Safety Team (www.ehest. org), zpracováním materiálů, které přispívají k větší operační bezpečnosti. Obzvlášť v prosinci 2015 publikovaný Toolkit „MARIA“ (My Assessment of Risks for Incidents and Accidents) ije vhodný pro profesionální operativní rizikový management. Ke stažení je k dispozici zdarma na tomto odkazu http://easa.europa.eu/essi/ehest/wp-content/uploads/2015/12/EHEST-MARIA-RiskAssessment-Toolkit-2015-V1.zip.
Kdo je Stefan Becker? Stefan Becker, president EHAC Žije a pracuje ve Švýcarsku. Ve Švýcarské letecké záchranné službě REGA působí na vysokém manažerském postu ředitele pro korporátní rozvoj. Je absolventem více univerzit: medicíny, ekonomie a evropských manažerských studií. Klíčovou manažerskou kompetencí je strategický mezioborový přístup, zejména mezi ekonomií, lékařstvím, letectvím a legislativou. Kromě své pravidelné práce pro Rega, Stefan Becker je prezidentem Evropského výboru pro leteckou záchrannou službu EHAC. Dále je místopředsedou vědeckého výboru Světového kongresu letecké záchranné služby AIRMED, členem představenstva Americké akreditační komise pro zdravotnické dopravní systémy - CAMTS, členem základního týmu EHEST Evropského vrtulníkového týmu pro bezpečnost, členem pracovní skupiny pro bezpečnost Poradní rady pro letecký výzkum v Evropě - ACARE. Stefan Becker je vysokoškolským profesorem se specializací na strategické řízení a management změn, aktivně přednáší na mnoha kongresech a konferencích, vede tým mezinárodních konzultantů v oblasti krizového managementu a media managementu. Pravidelně publikuje v odborných časopisech a je autorem několika odborných knižních publikací.
S laskavou podporou pana Beckera rozhovor připravila a vedla: Jana Bradáčová Foto: archiv Stefan Becker
česko-slovenský záchranářský časopis
7
Legislativa
rescue
report
NOVÝ HASIČSKÝ ZÁKON VSTUPUJE V PLATNOST
Dne 24. listopadu 2015 podepsal prezident republiky nový zákon o Hasičském záchranném sboru ČR. Ten bude účinný od 1. ledna 2016. Nahradí tak stávající zákon z roku 2000, který již řadu let hasičům nevyhovoval, zejména z důvodu, že v něm chyběla celá řada právních řešení, která jsou dnes u bezpečnostních sborů běžná, a nebyla v něm specifikována řada činností, které hasiči dnes a denně vykonávají.
P
ři tvorbě nového zákona bylo hlavním cílem nově stanovit nebo upravit některá oprávnění tohoto veřejného sboru. Zákon zachovává současné postavení i poslání Hasičského záchranného sboru, mnohé však zpřesňuje a doplňuje důležité problematiky. V zákoně se tak objeví problematiky, které stávající zákon neobsahoval a které jsou pro činnost hasičů klíčové. Jednou z takových oblastí je nakládání s informacemi. Nový zákon umožní hasičům pořizovat zvukový a obrazový záznam ze zásahů. To jsou podklady často nezbytné pro správné rozhodování operačního důstojníka, zda na místo události vyslat další síly a prostředky, nebo zda na hašení rozsáhlého lesního požáru povolat leteckou hasící službu.
8
česko-slovenský záchranářský časopis
Videozáznamy slouží také jako výukový materiál při odborné přípravě hasičů. Stejně tak jsou například nahrávány hovory na tísňové lince 112. Moderní technologie hasičům dnes umožňují lokalizovat volajícího, který volá o pomoc. K tomu všemu jsou vybaveni prostředky, ale velmi složitě v různých jiných právních předpisech k tomu dohledávali oprávnění. Nový zákon dále řeší i to, komu tyto záznamy mohou hasiči poskytnout. Další velmi praktickou věcí pro hasiče je možnost vstupovat do evidence obyvatel. To je potřeba například, pokud hledají majitele pozemku, na kterém hoří či hořelo. A v neposlední řadě nový zákon umožňuje hasičům vytváření vlastních databází.
Legislativa
Planeta Země je pro nás lidi zatím jediné místo k životu. Každý den můžeme všichni svou volbou přispět k zachování tohoto jedinečného prostoru pro další generace. Pošlete své staré nebo zničené lano k nám do Bolatic a my bezplatně zajistíme jeho recyklaci. Některá rozhodnutí jsou tak snadná.
rescue
report
www.mytendon.com
Historie projednávání zákonu na webu www.psp.cz Tak si budou moct hasiči například vést evidenci zdravotně postižených pro potřeby zajištění jejich bezpečnosti, vždy však na základě jejich dobrovolného souhlasu. Pak, pokud dojde k nějaké mimořádné události, typu povodní, vědí hasiči, ve kterých domech je člověk na vozíku, kterému je potřeba přednostně pomoct, kde je neslyšící, který neslyší houkající sirénu a podobně. Hasičům tyto informace pomohou mnohem rychleji a efektivněji těmto lidem pomoci. Další velmi důležitou problematikou, na kterou zákon pamatuje je řešení tzv. mimořádných úkolů. Každá událost, ke které hasiči vyjíždějí, je sice mimořádná, dosavadní zákony ale zdaleka neposkytovaly právní podporu všem činnostem, které hasiči za posledních 15 let vykonávali. V současné době, i díky speciálnímu vybavení, kterým disponují, vyjíždějí hasiči prakticky ke všem typům mimořádných událostí. Vzpomeňme například metanolovou kauzu, kdy byly v akci chemické laboratoře HZS ČR, sesuvy půdy na Břeclavsku, kde příslušníci Záchranného útvaru HZS prováděli pomocí těžké techniky zpevňování půdy a v neposlední řadě také převoz munice z areálu ve Vrběticích. To je pouze malý zlomek z výčtu velkého množství vysoce specializovaných činností hasičů, ke kterým již mají nejen vybavení, ale i potřebný výcvik. Jediné, co jim chybělo, bylo moct tyto činnosti vykonávat dle zákona, tak jako je tomu u jejich standardní práce. Nový zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky s sebou přinese i řadu dalších změn. Jako příklady lze ještě uvést jednoznačnou povinnost příslušníků sboru zasáhnout i v době, kdy nejsou ve službě, hasiči se nově také dostanou do objektů na kontroly bez asistence policie za přesně stanovených zákonných podmínek, zákon myslí i na ochranu hasičských symbolů a názvů. Do zákona o požární ochraně se v této souvislosti dostala z „pouhého“ nařízení vlády také povinná kontrola komínů a sankce nejen vůči občanům, ale i vůči kominíkům, pokud svojí práci neodvedou dobře. Nesměl by to být zákon hasičský, aby v něm nebylo pamatováno na dobrovolné hasiče. Nový zákon jim nově definuje některé úkoly, počítáno je s jejich využitím při stavu ohrožení státu nebo při válečném stavu, na druhou stranu je postaráno i o dotace, které budou nově rozšířeny i na opravy stanic a čerpat je budou moct všechny jednotky. „Věřím, že změny, které sebou nový zákon o HZS přinese, nejen nastaví systematicky správnou právní úpravu, ale v důsledku zabezpečí lepší služby našim občanů a větší bezpečnost“ , říká generální ředitel HZS ČR, brig. gen. Ing. Drahoslav Ryba.
X-TRIM 4
Revoluční skládací páteřní deska vyrobená z carbonových vláken. Díky nízké hmotnosti (méně než 5 kg) a extrémně nízké tloušťce desky (pouze 5 mm) je velmi snadná manipulace. Deska neobsahuje žádné kovové komponenty, proto není nutno se zraněným hýbat a je možno použít desku pod rentgenem, u magnetické rezonance a jiných diagnostických přístrojů. Vyvinuto pro jakoukoliv záchrannou operaci. Lze také kombinovat s podvěsem pod vrtulník (KONG EVEREST). Distribuci pro ČR a SR zajišťuje:
kpt. Mgr. Nicole Zaoralová tisková mluvčí Ministerstvo vnitra – GŘ HZS ČR
česko-slovenský záchranářský časopis
9
Ze zahraničí
rescue
report
RŮŽOVÝ MAGIRUS?
10
česko-slovenský záchranářský časopis
Ze zahraničí
rescue
report
T A H W ??? ??
O velmi neobvyklém autě a velmi úspěšné iniciativě dobrovolných hasičů
česko-slovenský záchranářský časopis
11
Ze zahraničí
rescue
report
V létě tohoto roku se menší městečko Erkrath se 47 000 obyvateli během pár hodin proslavilo doslova po celém Německu, rozhodně však u všech profesionálních i dobrovolných hasičů. Po měsících utajovaných příprav totiž bylo představeno zásahové vozidlo ve velmi neobyčejné růžové (Magenta) barvě. Jak vznikl neobvyklý nápad a k jakým účelům kromě výjezdů k zásahům auto bude sloužit, nám řekli přímo příslušníci erkrathského hasičského sboru.
„M
áte i růžové přilby?“, to je asi nejčastěji zodpovídaná otázka kluků a holek, kteří patří k velkým fanouškům místních hasičů. Od jistého času počet fanoušků nejen z řad dětí, ale i dospělých, dramaticky narostl. Postaralo se o to absolutně nejoblíbenější zásahové hasící vozidlo ve městě v barevném provedení Magenta. Auto je hlavním komunikačním prostředkem kampaně „Na očích“ (Augen auf). Představení kampaně a slavnostní odhalení tohoto neobvyklého vozidla proběhlo již koncem června. Přípravy na představení vozidla, ale i na celou osvětovou kampaň samozřejmě trvaly daleko déle.
12
OD NÁPADU K REALIZACI Guido Vogt, náčelník místních hasičů, se svým týmem již dlouho plánoval promo kampaň ke zdůraznění významu práce a poslání dobrovolných hasičů ve městě. Původní inspiraci pro neobvyklou barvu vozidla získal v článku o barevných hasičských vozidlech v zahraničí. Když svůj nápad konzultoval s kolegy, většina z nich se domnívala, že výrazná barva způsobí příliš vášnivé diskuze. „To je přesně to, co bychom potřebovali,“ prohlásil tehdy Vogt a od rozhodnutí k realizaci pak již nebylo daleko. Prvním krokem při volbě takto odvážné barvy muselo být důsledné studium vyhlášek a norem upravujících
česko-slovenský záchranářský časopis
značení hasičských vozidel. Technicky vzato, německá legislativa nikde nemluví přesně o tom, že hasičské auto musí být červené. Naopak velmi jednoznačně pouze přikazuje, aby vozidlo bylo jednoznačně rozpoznatelné a identifikovatelné jako hasičské vozidlo. Pan Vogt přiznává, že se s představiteli města domluvili nejen na utajení veškerých příprav, ale především na opatření, že vozidlo bude výrobcem vyhotoveno ve standardizované červené barvě, ale na základě výjimky budou mít hasiči možnost objednat polep vozidla v netradiční výrazné růžové barvě. Pak se mohli již všichni soustředit na to, aby barva vozidla také splnila svůj účel.
Ze zahraničí
rescue
report
NA OČÍCH Poselství kampaně by mohlo být vzorem pro mnohé dobrovolné hasiče i v naší republice. Její podstatou je upozornit veřejnost na to, že práce dobrovolných hasičů pro obec a region vůbec není samozřejmostí. Mnozí příslušníci vykonávají svou náročnou profesi a pak všechen volný čas, často i na úkor rodiny a svých zájmů, věnují pomoci spoluobčanům v kritických situacích. Obrovský díl práce odvádějí hasiči i v prevenci vzniku požárů, zdravotnické a hasičské osvětě a ve výchově mladé generace. Přesto častokrát lidé považují práci hasičů za samozřejmost a stěží vnímají, kolik energie, nadšení a zápalu do ní příslušníci místního sboru vkládají. Komunikační linii kampaně tvořil kolektiv 9 nadšenců ze sboru, včetně externích odborníků. „Chtěli jsme, aby nás bylo prostě vidět. Všude, kam přijedeme. Abychom působili rozruch. Aby se za námi lidé po celém městě otáčeli. Aby o nás mluvili, přemýšleli o tom, proč jsou najednou dobrovolní hasiči jiní, aby také přemýšleli, jestli by nebylo dobré se ke sboru přidat. Zkrátka a jednoduše, abychom byli
„NA OČÍCH“, dodává náčelník sboru. Příslušníci sboru již pár týdnů předem prostřednictvím webových stránek a Facebooku upoutávali pozornost města smělými a překvapivými tvrzeními „MY NA TO MÁME“ a „NA CO?“
médií a po zveřejnění prvních fotografií na Facebooku začal ten pravý „frmol“. Reakce a překvapené ohlasy přišly již po dvou minutách od zveřejnění prakticky ze všech koutů Německa.
UTAJENÍ NADE VŠE Další přípravy připomínaly spíše špionážní thriller: aby bylo překvapení úplné, bylo nutné vzhled auta utajit také před členy sboru. Tvůrci kampaně se tedy s firmou Magirus domluvili na přesném termínu předání vozidla, které proběhlo, ale vůz byl dále převezen k firmě realizující polep vozidla. Svým kolegům pak tak trošku „mlžili“, že auto prý nemohli převzít kvůli drobné závadě. V konspiraci pokračovala i firma na polepy, která v běžných otvíracích hodinách důsledně skrývala vozidlo pod plachtami. V noci před tiskovou konferencí převezl malý kolektiv hasičů auto na stanici a opět jej pečlivě ukryl pod plachtu. PREMIÉRA Uváděcí konference kampaně se účastnilo 200 zvaných hostů a představitelů
česko-slovenský záchranářský časopis
13
Ze zahraničí
rescue
report
Od pátku do pondělka přibylo 640 000 kliknutí na stránku. Poté, co stránku sdíleli hasiči v Hamburku, přibylo dalších 300 000 shlédnutí. Náčelník Vogt přiznává, že takový ohlas ani ve snu nečekal. Ale hned si také uvědomil, že vlastně přesně tohle chtěli. Zatraktivnit čestné poslání dobrovolného hasiče v očích veřejnosti. Proto je popularita nezaskočila, ale naopak vybudila k mnoha dalším akcím nad rámec připravené kampaně. S růžovým miláčkem se účastnili mnoha propagačních jízd, dnů otevřených dveří, dětských a juniorských prázdninových aktivit i zahájení školního roku. Velmi milé byly i návštěvy v domovech seniorů. „Dáváme zájemcům na mnoha místech možnost se s naším autem a našimi příslušníky fotit. Zejména děti to milují a my se domníváme, že nám v nich roste generace našich nových členů. Proto jsou děti a dětské kolektivy u nás vždy vítány,“ dodává náčelník sboru. Spanilými jízdami však kampaň nekončí. Sbor připravil také internetovou soutěž postavenou právě na
14
fotografiích široké veřejnosti s jejich nevšedním autem. Celkově je projekt nesmírně zdařilý a propracovaný a celý sbor se ním proslavil. Také výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. „Již pár měsíců zaznamenáváme zvýšený zájem o práci v našem sboru, především z řad mladé ekonomicky aktivní generace. Jedním z důvodů, který zájemci o vstup uvádějí je, že je prý s námi zábava“, říká jeden z příslušníků sboru. „My jim však obratem odpovídáme, že zábava končí ve chvíli, kdy jde o životy a zdraví našich spoluobčanů“. JAK SE VEDE MAZLÍKOVI Naše povídání nemůže skončit bez toho, aniž bychom přiblížili pár dalších detailů: jedná se o Iveco Magirus FF 160 E30 6-ti válec o výkonu 290 koňských sil, vážící naprázdno 10,5 tuny, v plné výbavě s nákladem 16 tun. Ve výbavě vozidla je cisterna o objemu 1600 litrů, další na 200 l pěnidla, bohatá výbava pro technickou záchranu a vyprošťování, ale i AED, vak s kompletním setem pro první pomoc a přenosným transportním lehátkem. Hadice jsou samozřejmě růžové. Na objednávku je dodali výrobci (také v utajení). Firma Magirus darovala také zásahové přilby
česko-slovenský záchranářský časopis
v růžové barvě. A drobnost na závěr: že se hasiči v sousedních vesnicích popichují a soupeří, je známý fakt asi na celém světě; proto hasiče z Erkrathu velmi pobavilo, když se dozvěděli, že hasiči ze sousedního městečka obarvili jednu zásahovou přilbu také na růžovo, nápadně ji umístili u vchodu na stanici a nalepili na ni lístek “Použít pro zásahy v Erkrathu“. Připravila: Jana Bradáčová Za laskavou pomoc a podklady redakce děkuji panu Guido Vogtovi, náčelníkovi FF ERRKRATH Diskuze a případné otázky směřujte prosím na redakční mail. Rádi je předáme. Foto: Archiv FF ERKRATH
Studentský projekt
rescue
report
TISKOVÁ ZPRÁVA
LANEX – spolehlivý partner pro práce ve výškách a nad volnou hloubkou
Zachránili někomu život. Pojďme jim společně poděkovat. Projekt Cena Salvator 2015 startuje! Zlín, 25. 11. 2015 – Cena Salvator, projekt organizovaný studenty Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, který oceňuje hasiče, policisty, záchranáře – ty, kteří denně nasazují své životy za jiné, odstartoval svůj již 13. ročník. Kromě profesionálů ale hledáme i hrdiny, kteří nemají pomoc druhým jako náplň své práce – děti i dospělé ze Zlínského kraje, kteří díky své duchapřítomnosti zachránili někomu život. Skuteční superhrdinové žijí mezi námi! Ti nejlepší v dubnu 2016 získají Cenu Salvator.
Letošní kategorie prošly drobnými změnami. Nominovaní budou rozděleni do 7 kategorií, a ty jsou: Policista, Záchranář, Ostatní složky integrovaného záchranného systému, Dlouhodobá činnost, Projekty, Dětská cena a Občan.
Víte o nějakém skutečném hrdinovi, který by si zasloužil Cenu Salvator 2015? Tak si do kalendáře poznačte důležité datum: 7. ledna 2016 začne nominační období projektu. Od tohoto dne může zlínská veřejnost nominovat ty, již někomu zachránili život či svými činy pomáhají potřebným. Nominovat své hrdiny můžete pomocí formuláře, který naleznete v tomto období na našich webových stránkách. Nominační období skončí 8. února a od 14. února do 13. března pak bude probíhat hlasování, které rozhodne, který z nominovaných hrdinů získá Cenu Salvator 2015. Více informací nejen o projektu lze najít na webu www.cenasalvator.cz.
ELITE EN 361 / EN 358 / EN 813
Postroj pro práci na laně. Polstrované nohavičky a ramena zaručující vysoký komfort práce. Pás a oka pro pracovní polohování. Široké možnosti seřízení postroje. Rychlospony na nohavičkách pro snadné oblékání postroje. Připojovací prvky pro instalaci hrudního blokantu. česko-slovenský záchranářský časopis
www.lanex.cz
15
Letecká havária
rescue
report
16
česko-slovenský záchranářský časopis
Letecká havária
rescue
report
TRAGICKÁ HAVÁRIA 2 LIETADIEL LET L410 TURBOLET
Foto: TASR-Radovan Stoklasa
Zdá se, že záchranářský rok 2015 na Slovensku byl tak trochu ve znamení leteckých havárií. Jedním z nejobtížnějších zásahů byla nepochybně havárie dvou osobních letounů plně obsazených parašutisty, která bohužel skončila pro 7 lidí tragicky. Podrobnou reportáž o zásahu Vám nyní exkluzivně přinášíme. Reportáž je v kvůli autenticitě ve slovenském jazyce.
česko-slovenský záchranářský časopis
17
Letecká havária
rescue
report
V
o štvrtok 20. augusta to vyzeralo, že i tento deň sa nebude nijak líšiť od predchádzajúcich slnečných dní. Hneď zrána bol krásny slnečný deň, ako stvorený pre letnú rekreáciu, kúpanie a opaľovanie, letné športy i nejaké to adrenalínové dobrodružstvo. Preto i na letisku Slávnica v Trenčianskom kraji vládol čulý ruch. Prípravy na tradičný letecký deň boli v plnom prúde. Súčasťou bohatého programu v nedeľu mal byť i pokus o zápis do knihy rekordov v hromadnom zoskoku.V osudný deň sa preto hneď ráno na nácvik a doladenie choreografie pripravilo 34 parašutistov a 4 členovia posádky dvoch lietadiel. Dve turbovrtuľové lietadlá, LET L410 Turbolet OM-SAB, OM-ODQ, v každom po 17 pasažierov a dvaja členovia posádky, sa nič netušiac vybrali na svoj posledný let.
Foto: HAZZ
o udalosti vyhlasuje III. stupeň poplachu a okamžite vysiela na miesto udalosti 2 zásahové vozidlá z hasičskej stanice v Dubnici nad Váhom a 2 z HS v Trenčíne. Počet hovorov na tiesňovej linke KR HaZZ v Trenčíne exponenciálne narastá, ale stále nie sú presnejšie informácie o polohe havarovaných lietadiel. Časť hovorov je preto presmerovaná na záložné koordinačné stredisko IZS v Žiline. Na miesto udalosti medzičasom prichádza miestne príslušná jednotka DHZO Červený Kameň a DHZO Mikušovce, veliteľ jednotky DHZO
Červený Kameň o tom informuje OS KR HaZZ v Trenčíne. Veliteľ zásahu z HS Dubnica nad Váhom získava prvé informácie od miestnych občanov o dvoch miestach udalostí (miesta kam spadli lietadlá). Vzdialenosť medzi troskami oboch lietadiel je asi 700 m. Vzdialenosť lietadiel od najbližšie obývaných rodinných domov je pritom len 200 – 300 m. Veliteľ zásahu rozhodol o zriadení dvoch zásahových úsekov (každé lietadlo tvorí samostatný zásahový úsek).
PRVÉ TIESŇOVÉ VOLANIE
Obe lietadlá mali vystúpať do letovej hladiny 4000 metrov. K tragickej zrážke dochádza v letovej výške 1500 metrov nad hornatým terénom v katastri obce Červený Kameň pri Ilave. O 09:20 hod. prijíma prvé tiesňové volanie Krajské koordinačné stredisko IZS v Trenčíne. Po získaní prvotných informácií sú aktivované jednotlivé zložky IZS. Operačné stredisko KR HaZZ v Trenčíne po prijatí správy
18
česko-slovenský záchranářský časopis
Foto: PHaZZ
Letecká havária
rescue
report
Foto: HAZZ
ZVLÁŠTNY STUPEŇ POPLACHU
S ohľadom na rozsah udalosti je vyhlásený Z - zvláštny stupeň poplachu. Operačné stredisko prezídia HaZZ na základe požiadavky vysiela na miesto udalosti ďalšie sily a prostriedky zo Záchrannej brigády HaZZ Žilina, členov modulu lesného hasenia HS Petržalka, posily z OR HaZZ Prievidza a OR HaZZ Nové Mesto nad Váhom (členovia tímu krízovej intervencie). Medzičasom príslušníci jednotky DHZO Červený Kameň začínajú v ťažko dostupnom teréne hasiť pomocou ručných hasiacich prístrojov.
PRVÝ ZÁSAHOVÝ ÚSEK
Na mieste dopadu lietadla OM-ODQ sa nachádzal vrak lietadla, asi 10 civilných osôb (miestni obyvatelia a reportéri), posádka RLP v zložení lekár, šofér a zdravotnícky záchranár, ktorí resuscitovali parašutistu mimo vraku lietadla a parašutistka, skláňajúca sa nad resuscitovaným parašutistom.
Vo vnútri vraku sa nachádzali dvaja piloti, v zadnej časti lietadla na pravom boku ležal jeden parašutista, všetci boli bez hmatateľného pulzu. Vrak lietadla ležal na bruchu, odtrhnutý chvost lietadla ležal vo vzdialenosti cca 80 m od trupu, z krídiel poškodeného lietadla unikal letecký benzín. Trup ani chvost lietadla nehorel, ale hasiči hneď odpojili oba akumulátory v prednej časti lietadla, vymedzili priestor a previedli protipožiarne opatrenia, vymedzili priestor zásahu a z poškodených krídiel lietadla začali zachytávať do zbernej nádoby unikajúci letecký benzín. Jeden z bezpečnostných prvkov, zvaný maják i po havárii stále vysielal núdzový signál, preto ho odpojili. Až do príchodu súdneho lekára a policajných vyšetrovateľov príslušníci HaZZ s telami a vrakom lietadla nemanipulovali. Chvost lietadla bol vo vzdialenosti cca 80 m od zvyšku trupu.
Foto: Tomas Benedikovic
česko-slovenský záchranářský časopis
19
Letecká havária
rescue
report
Foto: TASR
Zhromaždisko pre postihnutých a techniku Po presune zachránených parašutistov na letisko do Slávnice bol priestor pri futbalovom štadióne v Červenom Kameni vyhradený pre sústreďovanie a následné nasadzovanie hasičskej techniky. Plocha futbalového ihriska slúžila ako dočasná pristávacia plocha pre vrtuľníky Leteckej záchrannej služby a vrtuľník MV SR. Na riešení situácie sa od prvých hodín podieľali zástupcovia všetkých zložiek IZS, vrátane členov tímu krízovej intervencie HaZZ, psychológov MV SR a organizácie Modrý anjel. Na vyšetrovaní tragédie spolupracovali vyšetrovatelia Policajného zboru SR spolu s odborníkmi z Leteckého a námorného vyšetrovacieho úradu. Informácie o mimoriadnej udalosti poskytoval médiám samotný minister vnútra SR, v jeho neprítomnosti v neskorších vstupoch prezident HaZZ..
AŽ DO NOCI
Foto: SITA-Martin Mednansky
Foto: SITA
DRUHÝ ZÁSAHOVÝ ÚSEK
Na mieste dopadu druhého lietadla OM-SAB už boli prítomní členovia jednotky DHZO Červený Kameň i vrtuľník, miestni občania, vozidlo RLP, zdravotníci z vozidla RLP, reportéri a niekoľko parašutistov. Vrak lietadla horel.
20
Bohužiaľ i v tomto prípade boli na mieste obete, dvaja piloti. Miesto bolo nutné hneď označiť a zamedziť nepovolaným osobám v pohybe v priestoroch záchranných prác. Hasenie prebiehalo útočným prúdom C so strednou penou. V celkovej dĺžke vedenia cca 220 metrov. I v tomto prípade až do príchodu súdneho lekára a policajných vyšetrovateľov príslušníci HaZZ s telami a vrakom lietadla nemanipulovali. Parašutisti boli nasmerovaní na zhromaždisko na miestnom futbalovom štadióne.Pokračovali hasiace práce a prehľadávanie okolia. Na zhromaždisku sa medzičasom identifikovali a skompletovali informácie o všetkých 38 účastníkov oboch letov, pričom celková bilancia bola 7 mŕtvych a 6 zranených.
česko-slovenský záchranářský časopis
Za účasti ministra vnútra SR, prezidenta Hasičského a záchranného zboru, zástupcu prezidenta Policajného zboru, vyšetrovateľov Leteckého a námorného úradu a ostatných zúčastnených zložiek sa v poobedných hodinách uskutočnila porada pre koordináciu ďalších záchranných prác na mieste tragédie. Bol určený postup kedy a akým spôsobom budú vyslobodené telá z havarovaných vrakov, akým spôsobom budú stiahnuté trosky lietadiel z lesa a aké budú ďalšie úlohy pre zasahujúcich hasičov. Bolo nutné zabezpečiť osvetlenie lokalít, spílenie nevyhnutného počtu stromov pre prístup ťažkej techniky, rozrezať vrak na menšie kusy. Do zotmenia sa začali pomocou ťažkej techniky sťahovať kusy vrakov zhoreného lietadla OM-SAB na okraj lesa. Vzhľadom na bezpečnosť zasahujúcich príslušníkov pri sťahovaní vrakov z lesného porastu veliteľ zásahu rozhodol, že zásah bude ukončený pred zotmením. Stráženie vrakov prevzala polícia. Celkovo zasahovalo v prvý deň 33 príslušníkov HaZZ s 18 ks techniky, 10 členov DHZ obcí z obcí Červený Kameň a Mikušovce, 21 zdravotníckych záchranárov, 3 vrtuľníky LZS, 4 sanitné vozy, 86 príslušníkov Policajného zboru SR s technikou a 2 služobné psy.
Letecká havária
rescue
report
Foto: SITA-Tomas Somr
DRUHÝ DEŇ ZÁSAHU
Hneď za svitania pokračovali práce na príprave terénu pre manévrovanie
ťažkej techniky v okolí vraku lietadla OM-ODQ. Za prísnych protipožiarnych opatrení sa vrak rozrezal na menšie časti a tie sa stiahli na okraj lesa. Druhý deň zasahovalo až do 20. hodiny večer 19 príslušníkov HaZZ s 8 ks ťažkej techniky, štvorkolkami a zásahovými vozidlami a 6 členov DHZ Pole s pásovým vozidlom a inou technikou.
Podklady pre článok poskytlo: Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky - Krajské riaditeľstvo Hasičského a záchranného zboru v Trenčíne.
Víte,co je opravdu na tomto jinak vážném zásahu zajímavé? Více než rok předem, přesně 5. května 2014 Krajské ředitelství v Trenčíně společně s HZS Zlín vykonalo Medzinárodní taktické cvičení složek IZS s námětem "Pád dvou letadel v nepřístupném terénu - lokalita Vlčí vrch okres Trenčín." Inu, kdo je připraven, není překvapen.
VYHODNOTENIE ZÁSAHU negatíva nepresné informácie od ohlasovateľov - zlá lokalizácia udalosti, ťažko prístupný terén, dlhý čas skompletizovania informácií o počte osôb v lietadlách, množstvo civilných osôb pri oboch vrakoch lietadla, veľké množstvo novinárov a reportérov na mieste udalostí, vypadávanie komunikačnej siete Sitno v členitom teréne, pozitíva využitie informácii od miestnych občanov (veliteľom zásahu) na presnú lokalizáciu miesta udalosti, činnosť a spolupráca s miestnymi DHZO Červený Kameň a DHZO Mikušovce, vzájomná spolupráca záchranných zložiek IZS na mieste udalostí, žiadne zranenie zasahujúcich hasičov, žiadne poškodenie zasahujúcej techniky HaZZ, využitie novej techniky HaZZ štvorkoliek Polaris v zásahu,
česko-slovenský záchranářský časopis
21
rescue
report
Chování betonu
při působení vysokých teplot Znalost a předvídání chování stavebních a konstrukčních materiálů při vysokých teplotách je nejen předmětem výuky v rámci profesní přípravy hasičů, ale především velmi užitečnou informací pro všechny záchranáře, kteří dnes a denně vstupují do prostor zasažených vysokými teplotami. Dlouhodobě se problematice chování stavebních a konstrukčních materiálů působením vysokých teplot v rámci dlouhodobého kontinuálního výzkumu věnuje Stavební fakulta Vysokého učení technického v Brně. Požádali jsme přední odborníky z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců, aby nám tuto problematiku přiblížili.
B
eton je v současné době nepoužívanějším stavebním materiálem. V roce 2014 bylo v České republice vyrobeno cca 6 000 000 m3 betonu. Beton je odolný a nehořlavý materiál, ale betonové konstrukce, které nejsou navrženy s odolností proti požáru, vykazují po požáru výrazné poškození. Působení vysokých teplot na vlastnosti betonu je komplexní děj a závisí především na složení betonu (vodní součinitel, typ a obsah kameniva, typ cementu), hutnosti a homogenitě betonu, na jeho okamžité vlhkosti, na intenzitě teplotního zatížení betonové konstrukce během požáru atd. Změny probíhající v betonu při působení vysokých teplot Při zahřívání betonu dochází ke změnám fyzikálních, tepelných a mechanických vlastností betonu. Analýza průběhu teplotního působení na beton je komplikovaná, protože beton je kompozit složený ze dvou základních podstatně odlišných složek – cementového tmelu a kameniva. Při zahřívání betonu se zvětšuje objem kameniva a zároveň dochází ke smršťování cementového tmelu, který obklopuje kamenivo. Vzhledem k vysokému podílu kameniva v betonu (60-80 %) je
22
do značné míry destrukce betonu vysokými teplotami způsobená praskáním, ke kterému dochází v důsledku přetvoření mezi smršťujícím se cementovým tmelem a expandujícím kamenivem. Kromě tepelné roztažnosti mají vliv také metamorfní přeměny jednotlivých minerálů, například přeměna křemene v kamenivu při teplotě 573 °C. Tato změna vyvolává objemový nárůst přibližně o 0,84 %. Tepelná nestabilita vápence začíná již při teplotě 600 °C. K rozkladu uhličitanového kameniva na CaO a CO2 dochází přibližně při teplotě 700 °C. Různé druhy kameniva se liší svým mineralogickým složením. Když jsou jednotlivé minerály zahřívány, jsou charakterizovány metamorfními přeměnami, které jsou typické pro každý minerál. Jednotlivé druhy kameniva mají odlišné reakce na teplo. Volba kameniva je proto důležitým faktorem pro zajištění odolnosti a stability betonu při požáru. Vizuálně lze po zahřátí kameniva pozorovat rozpad jednotlivých zrn a změnu barvy kameniva. Například křemenné kamenivo se okolo teploty 300 °C zbarvuje do růžova až červena v důsledku oxidace sloučenin železa, při teplotách okolo 800 °C až 1000 °C se vápenaté kamenivo zbarvuje do bíla. Vysoké teploty mají současně
česko-slovenský záchranářský časopis
výrazný destrukční vliv na cementovou matrici. Už při teplotách okolo 100 °C dochází k odpařování vody. Jako první se odpařuje volná voda, potom voda obsažená v kapilárách a následně voda absorbovaná na povrchu jemných minerálů. V poslední fázi dochází k odstraňování chemicky vázané vody, jež je vázána s cementovými hydráty, probíhá tzv. dehydratace. Dehydratačním procesem C-S-H gelu zmenšují hydráty svůj objem, což zvyšuje pórovitost cementové matrice. Narůstá celkový objem pórů, a tím pádem také průměrná velikost pórů. Při vzrůstající teplotě v intervalu do 100 °C dochází k další hydrataci cementu (přeměna volné vody v chemicky vázanou) s odpovídajícím uvolněním tepla. Řídícím procesem je reakce alitu C3S (případně belitu C2S) s vodou, při které vzniká hydrosilikát vápenatý C-S-H a portlandit (hydroxid vápenatý Ca(OH)2). Přesáhne-li teplota 100 °C, začíná dehydratace, tj. odpařování volné vody za současného vzniku páry a současně rozkladu hydrátů, a při teplotě nad 200 °C dochází k uvolňování vody vázané. Při teplotě nad 300 °C pokračuje rozklad hydrosilikátu vápenatého a portlanditu za výrazného vzniku mikrotrhlin. Jakmile se cementová pasta zahřívá na teplotu v rozmezí 500 – 550 °C, obsah portlanditu rychle
Věda pro praxi
rescue
report
klesá, potlandit Ca(OH)2 se rozkládá na oxid vápenatý CaO a vodu H2O. Nad 650 °C nastává rozklad uhličitanu vápenatého CaCO3, který vzniká karbonatací složek cementového tmelu. Nad 750 °C dojde k postupnému rozkladu C-S-H gelu. Působení vysokých teplot na beton má za následek postupné zhoršení jeho vlastností: 100 °C – 300 °C: ↘↘ rychlé odpařování volné vody, vznik vodní páry a její expanze, jejíž působení způsobuje poruchy ve struktuře betonu; ↘↘ dochází k povrchovému poškození ve formě mikrotrhlinek či částečnému odprýskání betonu. 300 °C – 1 200 °C: ↘↘ explozivní odprýskávání povrchových vrstev betonu; ↘↘ výrazné snížení pevností a narušení struktury betonu ve formě trhlin; ↘↘ výrazné snížení modulu pružnosti; nárůst dotvarování betonu.
betonu a k odprýskání povrchových vrstev betonu a odhalení ocelové výztuže. Zahřátím ocelové výztuže na vysokou teplotu dochází k postupné ztrátě základních mechanických vlastností. Ocel začíná výrazně ztrácet pevnost v tahu při teplotách v rozmezí 400 °C až 500 °C o 15 % až 40 %. Explosivní odprýskávání betonu je možné omezit přídavkem polypropylenových vláken do betonu. Doporučená dávka je 1 – 2 kg/m3 betonu. Teplota tání polypropylenu je okolo 160 °C. Při těchto teplotách dojde k vytavení polypropylenových vláken z betonu a tím se v betonu vytvoří malé kapilární dutinky. Vznikne otevřená kapilárně pórová struktura betonu, kudy může expandovaná vodní pára unikat ven, bez toho,
nedestruktivně pomocí Schmidtova tvrdoměru), pevnost betonu v prostém tahu (destruktivně na jádrových vývrtech), pevnost v tahu povrchových vrstev betonu (odtrhovou zkouškou na konstrukci) a modul pružnosti (nedestruktivně ultrazvukovou impulzovou metodou na konstrukci, destruktivně na jádrových vývrtech). Hodnocení je vhodné doplnit provedením rentgenové difrakční analýzy (pro stanovení mineralogického složení betonu) a diferenční termickou analýzou (cílem je kvantifikovat obsah fází tvořících matrici betonu). Pomocí fyzikálně – chemických metod je možné zjistit míru narušení cementové matrice betonu, resp. stav kameniva v betonu. Při hodnocení je důležitá pevnost
nad 1 200 °C: ↘↘ totální pokles pevností a rozpad struktury betonu; ↘↘ tavení betonové struktury.
Nebezpečné je zejména explozivní odprýskávání betonu (odloupnutí nebo „odstřelení“ povrchových vrstev betonu), které může způsobit oslabení průřezu konstrukce, urychlení transportu tepla do hlubších vrstev konstrukce a obnažení výztuže. Přímé působení vysoké teploty na ocelovou výztuž má za následek pokles jejích tahových pevností. Nejdůležitějšími faktory způsobujícími explosivní odprýskávání betonu jsou vlhkost betonu a mikrostruktura materiálu. Beton vždy obsahuje určité množství vody - vodu z okolního prostředí a vodu, která je přítomná ve struktuře betonu. Voda obsažená v betonu se při teplotě nad 100 °C mění na vodní páru. S rostoucí teplotou roste také tlak vodní páry v betonu. Vlivem expanze vodní páry v betonu může dojít k popraskání povrchu
Obr. 1 Detail rozpínání struktury betonu po působení vysokých teplot, rozpínání dosahuje do hloubky cca 4 cm. [3]
aby výrazně poškodila mikrostrukturu betonu. Tímto opatřením se zamezuje rychlému vzniku trhlinek ve struktuře betonu a odprýskání povrchových vrstev betonu. Diagnostika stavu konstrukce po požáru a sanace železobetonových konstrukcí po požáru Po požáru je třeba zhodnotit stav konstrukce. Na základě stavebně-technického průzkumu se stanoví rozsah poškození konstrukce a následně se navrhne se způsob opravy konstrukce – sanace. Stavebně technickým průzkumem se sleduje zejména pevnost betonu v tlaku (destruktivně na jádrových vývrtech,
v tahu povrchových vrstev betonu. Působení vysokých teplot totiž mnohem výrazněji ovlivňuje tahové pevnosti betonu než pevnosti betonu v tlaku. Důvodem je vznik mikrotrhlin v cementové matrici a především vznik poruch v oblasti tranzitní zóny kameniva. Stanovení pevnosti v tahu povrchových vrstev betonu se však omezuje pouze na povrch hodnocené konstrukce, proto je vhodné stanovit pevnosti betonu v prostém tahu na odebraných jádrových vývrtech. Sleduje se také stav ocelové výztuže konstrukce, především té, která byla přímo vystavena působení vysokých teplot po odprýsknutí krycí vrstvy betonu. Zjišťuje se změna vlastností ocele
česko-slovenský záchranářský časopis
23
Věda pro praxi
rescue
report
(pevnost v tahu, mez pevnosti v kluzu) oproti deklarovaným vlastnostem. Je také možné hodnotit barevné změny betonu v různých hloubkách od povrchu zasaženého požárem. Vysoká teplota vyvolává chemické změny v betonu spojené s barevnými změnami, na základě kterých se dá i vizuálně odhadnout rozsah poškození. Na základě zjištěných skutečností se rozhodne o způsobu opravy (sanace) konstrukce. V případě závažného poškození konstrukce požárem je často nutná i demolice poškozeného objektu. Sanace nebo případná demolice představují výrazné ekonomické náklady. Další ztráty vznikají z důvodu nemožnosti používat objekt. Je tedy nutné věnovat pozornost jak prevenci vzniku požáru, tak možnostem, jak snížit případné dopady požáru. Závěr Z požárního hlediska má beton řadu výhodných vlastností. Je nehořlavý a má nízkou tepelnou vodivost. Ale v případě, kdy betonové konstrukce nejsou navrženy s odolností proti požáru, vykazují po požáru výrazné poškození. Beton při vysokých teplotách postupně ztrácí své mechanické vlastnosti, a to už při teplotách nad 300 °C,
proto je snaha o zlepšení odolnosti betonu vůči vysokým teplotám. Pro dosažení ochrany konstrukce se používají aktivní i pasivní systémy. Aktivní systémy mají zajistit co možná největší pokles působících teplot. Jsou to nejrůznější sestavy rozstřikovačů vody a jiných hasících médií. Nevýhodou těchto systémů je do jisté míry omezená funkčnost a možný vznik toxické mlhoviny. Pasivní systémy přímo odolávají působícím vysokým teplotám a ohni. Jedná se například o systémy tepelných bariér, nejčastěji to jsou tepelně odolné nátěry, izolační obkladové panely nebo speciální stříkané malty. Mezi pasivní systémy ochrany betonových konstrukcí vůči vysokým teplotám patří také vlastní návrh tepelně odolného betonu. V případě možného rizika vystavení konstrukce působení vysokých teplot by měl být návrh složení betonu proveden se zřetelem na zajištění vyšší odolnosti betonu. Odolnost betonu lze zvýšit volbou vhodného stabilního kameniva, moderní metodou je použití polypropylenových vláken do betonu pro omezení explosivního odprýskávání betonu. Problematika chování betonů a železobetonových konstrukcí při požáru a při působení
vysokých teplot je značně komplikovaná a rozsáhlá, proto správné řešení a návrh konstrukce s vyšší odolností vyžaduje součinnost zadavatele díla, projektanta a technologa. Poděkování: Článek byl vytvořen v rámci řešení projektu č. LO1408 “AdMaS UP - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie” podporovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I” a projektu GAČR P104/12/1988 s názvem „Studium interakce složek cementových kompozitů při působení vysokých teplot.“ Použitá literatura: [1] Bodnárová, L., Válek, J., Sitek, L., Foldyna, J.: Effect of high temperatures on cement composite materials in concrete structures. Acta Geodynamica et Geomaterialia. 2013. 10(2). p. 173 - 180. [2] Procházka, J., Štefan, R., Vašková, J.: Navrhování betonových a zděných konstrukcí na účinky požáru, Vyd. 1., Praha: České vysoké učení technické, 2010, 189 s. [3] Sovová, K.: Studium chování cementových betonů při působení vysokých
Obr. 2 Odprýsknutí betonu působením vysokých teplot. [4]
Obr. 3 Detail odprýsknuté části betonu. [4]
24
česko-slovenský záchranářský časopis
Obr. 4 Pohled na konzolu jeřábové dráhy po požáru, odprýsknutí betonu, odhalená výztuž. [3]
Věda pro praxi
rescue
report
Obr 5 Odběr jádrového vývrtu ze sloupu pomocí diamantové vrtací hlavice. [3]
teplot. Brno, 2015. 52 s. Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D. [4] Fiala, J.: Vlastnosti cementových betonů při působení vysokých teplot. Brno, 2013. 94 s.
Obr 6 Otvor vzniklý po odběru jádrového vývrtu ze sloupu. Lze zpozorovat již vytvořené trhliny okolo otvoru.
Bakalářská práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí práce Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D.
Ing. Lenka Bodnárová, Ph.D., Prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Jaroslav Válek, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Veveří 331/95, Brno 602 00, Česká republika
inzerce
Vážení záchranáři a příslušníci hasičských sborů, dovolte nám poděkovat za dosavadní spolupráci a popřát Vám šťastný a úspěšný nový rok 2016. Lenka Bodnárová e-mail: bodnarova.l@fce.vutbr.cz
Prof. Ing. Rudolf Hela, CSc. e-mail: hela.r@fce.vutbr.cz
Ing. Jaroslav Válek, Ph.D. e-mail: valek.j@fce.vutbr.cz,
česko-slovenský záchranářský časopis
25
Zdravotnícka záchranná služba
rescue
report
Nechceme stratiť pacienta za dverami oddelenia urgentného príjmu Českou i slovenskou odbornou záchranářskou veřejnost jistě trápí mnoho otázek, které ještě dlouho zůstanou předmětem vášnivých diskuzí. O své názory se se čtenáři Zdravotníckych novín a zprostředkovaně i s Vámi podělil Generální ředitel Falck Záchranná a.s., MUDr. Jozef Karaš, MPH. Odlišujú sa modely jednotlivých záchranných zdravotných služieb? Európsky model, vychádzajúci hlavne z nemeckého modelu, bol založený na lekároch vo výjazde. Systém sa postupne kreoval a lekárov je priamo v systéme stále menej. Americký systém, ktorý využíva USA, Kanada, Austrália, Veľká Británia, čiastočne aj škandinávske krajiny, je postavený na paramedikoch (záchranároch). Lekári, ktorých je menej, nie sú zamestnanci prednemocničného záchranného zdravotného systému, ale sú súčasťou urgentných príjmov v nemocniciach. Paramedici, záchranári, majú kvalitnejšie vzdelanie ako v minulosti, majú dostatočné kompetencie na samostatné manažovanie pacientov. V prípade potreby, v špecificky indikovaných prípadoch lekári pomáhajú záchranárom v teréne. V niektorých krajinách hovoríme o tzv. rendez-vous systéme, tzn. stretávacom systéme – záchranári a lekár „sa stretnú na scéne“ pri pacientovi a manažujú starostlivosť o pacienta spolu. V Prahe napríklad rýchlu lekársku pomoc nahrádza tzv. lekár rendez-vous už od roku 1987. Podobne tomu bolo v minulosti aj na Slovensku, v Bratislave a v Košiciach. Záchranársky systém sa stále viac preklápa na lepšie vyškolených paramedikov, ktorí riešia manažment pacienta samostatne bez lekára.
26
Príklad – z Rigy do Bratislavy ma viezla záchranka s dvoma záchranármi a lekárkou FBLR. Je tak podľa vás zaručená kvalitná zdravotná starostlivosť v prípade núdze? Je to o kvalite kapacít zázemia, ktoré v záchrannom systéme máme. Mnohí lekári pracujúci v záchrannom zdravotnom systéme nie sú dostatočne kvalifikovaní pre prednemocničnú urgentnú medicínu. Ich kompetencie nie sú na takej kvalitatívnej úrovni, ako je naša predstava. Je to dôležitý prvok reálneho stavu záchranného zdravotného systému v mnohých krajinách, Slovenska nevynímajúc. Je nutné si priznať, že plne kvalifikovaných lekárov urgentológov je nedostatok. Je tomu tak na Slovensku, ale aj v iných krajinách. Poukazuje to na nutnosť prijímať zásadné rozhodnutia o ďalšom vývoji záchranného zdravotného systému. Odborné znalosti, praktické skúsenosti a kompetencie lekárov je vhodnejšie a efektívnejšie využívať na oddeleniach urgentných príjmov v nemocniciach, resp. vytvoriť stretávací systém. Je to výhodnejšie aj po ekonomickej stránke. Prednemocničnú neodkladnú zdravotnú starostlivosť je treba prenechať najmä kvalitne vzdelaným záchranárom s dostatočnými kompetenciami. Vývoj týmto smerom nie je možné zastaviť.
česko-slovenský záchranářský časopis
Je slovenský záchranný zdravotný systém porovnateľný so zahraničím? Smelo možno konštatovať, že je. Prednemocničná fáza neodkladnej starostlivosti po roku 2004 doslova „vystrelila“ a kapacitou svojho zázemia, organizačnou štruktúrou, nastavenými operačnými procesmi sa stala porovnateľná s najvyspelejšími krajinami. Podobne je to v personálnom zabezpečení a vzdelávaní. Čo sa zmenilo pre pacienta záchranného zdravotného systému? Pacient 2000 a pacient 2015... Najzákladnejším indikátorom kvality záchranného zdravotného systému je dojazdový čas k pacientovi. A ten sa radikálne zmenil. Keď bola jedna ambulancia ZZS na 50 až 60 000 obyvateľov, bol dojazdový čas iný, ako je to dnes, kedy je jedna ambulancia na 20 000 obyvateľov. Priemerné dojazdové časy RZP a RLP sa skrátili na 9–10 minút, teda približne o polovicu. Vo Falck Záchranná máme ročne v priemere 160 000 výjazdov. K najčastejším diagnózam pacientov, ku ktorým vyrážajú naši záchranári, patria úrazy, hypertenzia, akútne bolesti brucha, kolapsy, ťažkosti s dýchaním, poruchy srdcového rytmu, bolesti na hrudi a cievne mozgové príhody. Dojazdový čas a včasná pomoc tu neraz doslova zachraňuje život pacienta.
Zdravotnícka záchranná služba
rescue
report
K pacientovi príde RZP alebo RLP, pomôže mu, odvezie ho do nemocnice... Zrejme si sledujete a vyhodnocujete diagnózy, a spôsob ako bol pacient manažovaný, ale pacient sa vám asi stratí za dverami oddelenia urgentného príjmu... Odovzdávanie pacientov posádkami RLP a najmä RZP, resp. prijímanie pacientov v nemocniciach je slabým miestom v reťazci záchrany pacientov. S ďalšími patrí do skupiny slabých miest, ktoré by mohli byť základom vytvorenia indikátorov kvality v záchranárskych procesoch a výsledkoch. Na Slovensku nemáme seriózne a objektívne zbieranie, monitorovanie a analýzu dát, ktoré by o tom hovorili. Niečo veľmi málo si zbierajú niektorí poskytovatelia záchrannej zdravotnej služby, niečo operačné stredisko SR. Ucelený pohľad na kvalitu činnosti ZZS na Slovensku však absentuje. Niektoré činnosti, hlavne regresného charakteru, vykonáva UDZS. Sme však presvedčení, že by dáta o činnosti ZZS mohli byť oveľa objektívnejšie, opierajúce sa o vedeckú metodológiu zbierania ukazovateľov činnosti, serióznu analýzu a interpretáciu výstupov. Žiaľ, ani v rámci Asociácie záchrannej zdravotnej služby nepanuje jednotný názor na potrebu indikátorov kvality. Ucelený systém merania kvality nemáme, nejestvuje ani prepojenie prednemocničnej fázy na nemocničnú.
procesov vo vybraných diagnostických skupinách kvintetu prvej hodiny. Sledovali a porovnávali sme indikátory kvality procesov v diagnostike, liečbe a manažovaní pacientov s akútnym koronárnym syndrómom, náhlou cievnou mozgovou príhodou, pri náhlom zastavení obehu, resuscitácii, anafylaxii a kraniocerebrálnych poraneniach. Vytvorili sme spätnú väzbu, prepojenie procesov hodnotenia na zdokonalenie edukačných a tréningových aktivít, prepojili sme hodnotenie procesov na motivačný systém. Bez spolupráce všetkých hráčov v reťazci záchrany pacienta však nie je možné vytvoriť objektívne kritéria hodnotenia, indikátory kvality. Kto by mal mať tieto procesy pod palcom? Hlavne Operačné stredisko záchrannej zdravotnej služby SR a osem krajských operačných stredísk. Treba však zdôrazniť, že doteraz na to nemali a ani nemajú materiálno-technické, technologické ani personálne kapacity. Mali by následne úzko spolupracovať s odbornými spoločnosťami a s oficiálnymi autoritami ako je ministerstvo zdravotníctva, a pod vedením hlavných odborníkov. Ich iniciatívou by malo byť zbieranie dát už aj preto, že na Slovensku pôsobí 12 poskytovateľov pozemnej záchrannej zdravotnej služby a jedna vrtuľníková záchranná
zdravotná služba. Nie je to veľký počet a určite sa dajú zorganizovať tak, aby sme výsledky mohli zbierať. Jednoducho sa dajú sledovať štrukturálne indikátory kvality, teda materiálne, priestorové a medicínske vybavenie. To je dané vyhláškami a regulované ministerstvom zdravotníctva SR. Som presvedčený, že tu sa vieme porovnať aj so svetom. Ďalej máme indikátory procesov. Tie sú stanovené hlavne odporúčaniami odborných spoločnosti. Záchranár alebo lekár príde k pacientovi a musí postupovať podľa určitých usmernení a odporúčaní. Avšak neexistuje centrálny zber dát, národný register, v ktorom by sa sústreďovali informácie, ktorých výsledkom by boli relevantné analýzy na národnej úrovni. Indikátory kvality výsledku už začínajú skutočne chýbať. Ak desať rokov pracujeme v určitých podmienkach štrukturálneho zázemia, pravidiel, odporúčaní, musíme mať výsledky. A musí sa nájsť niekto na národnej úrovni, kto porovná výsledok z roku 2005 a z roku 2015 a povie, aká bola a aká je terajšia kvalita. V procesných indikátoroch kvality a v indikátoroch kvality výsledku sa porovnať nevieme ani medzi poskytovateľmi, ani so zahraničím, pretože tieto dáta neexistujú. Nevieme po desiatich rokoch povedať, ako reforma ZZS na Slovensku ovplyvnila morbiditu a mortalitu vo vybraných diagnostických skupinách.
Ako postupujete v snahe o kvalitný manažment pacienta v prednemocničnej starostlivosti vo vašej spoločnosti, ktorá je so 107 stanicami na takmer 40 percentách územia Slovenska dominantným subjektom? Berieme do úvahy skúsenosti a poznatky z vyspelých krajín a máme za posledné roky aj vlastné skúsenosti a výsledky. Zdôrazňujeme potrebu sledovania indikátorov kvality v celom reťazci cesty pacienta až po jeho prepustenie z nemocnice, aby sme ho nestratili, ako ste povedali, za dverami oddelenia urgentného príjmu. Preto prichádzame s odporúčaniami na implementáciu indikátorov kvality do záchranného zdravotného systému. Navrhujeme aj konkrétne kroky realizácie a ponúkame naše ľudské a materiálne kapacity, aj nami vytvorenú metodológiu zbierania a spracovania dát. Posledných päť rokov sme sa aktívne venovali hodnoteniu
česko-slovenský záchranářský časopis
27
Zdravotnícka záchranná služba
rescue
report
by mohli pacienta vyšetriť a prijať na ďalšie riešenie. Samozrejme, dlhý čas odovzdania pacienta – aj my sme mali „rekord“ 2,45 hodiny - limituje dostupnosť posádky pre ďalší zásah. Z našich dát vieme, že napríklad pri akútnom koronárnom syndróme sme minulý rok v nemocniciach z 1038 pacientov až 236 odovzdali za 20 minút a dlhšie, zo 4 106 náhlych cievnych mozgových príhod prevzali za 20 minút a dlhšie až 891 pacientov.
Čiže ako zástupné riešenie máte svoj, ako sa hovorí, „ostrov pozitívnej deviácie“? Máme štrukturálne indikátory kvality, máme indikátory kvality procesov, ktoré sú dané odbornými spoločnosťami a chceme a musíme sa dopracovať k nejakému výsledku. Chceme byť ešte lepší, chceme byť porovnateľní ak sa nedá k internému prostrediu na Slovensku, tak k externému za hranicami, veď len Falck pôsobí v 46 krajinách sveta. Máme na Slovensku 107 staníc na takmer 40 percent územia a to je dostatočné množstvo na to, aby zozbierané dáta a výsledky od roku 2007 boli relevantné a aby boli relevantným ukazovateľom, aká je na Slovensku reálna situácia. Čo najzávažnejšie vám získané dáta a výsledky ukázali? V troch až piatich rokoch sledovaných indikátorov vo vybraných diagnostických skupinách – bezvedomie a resuscitácie, akútny koronárny syndróm a cievna mozgová príhoda sme porovnateľní so zahraničím. Naše výsledky, vrátane dojazdových časov, sú porovnateľné s tými najlepšími v zahraničí. Napríklad v roku 2012 sme mali 2906 náhlych zastavení obehu, z toho 1 350 pacientov bolo resuscitovaných, návrat spontánneho obehu bol 32,5 percent, prežívanie tridsať dní bolo 8 percent. To je porovnateľné s vyspelými krajinami. Hovorili sme o spolupráci všetkých hráčov, že nechcete stratiť pacienta za dverami oddelenia urgentného
28
príjmu, že chýba prepojenie prednemocničnej a nemocničnej fázy. Ako teda získavate informácie napríklad o pacientoch v nemocničnej starostlivosti, či dokonca po skončení hospitalizácie? To je práve o indikátoroch kvality, ktoré sme podrobne rozobrali aj v nedávno vydanej knihe Indikátory kvality zdravotnej starostlivosti v záchrannej zdravotnej službe. Indikátory kvality nemôžu byť izolované len na záchrannú zdravotnú službu. Práve prepojene na nemocnicu je v súčasnosti slabým miestom. Záchranná zdravotná služba sa kvalitatívne veľmi dvihla, veľa vecí vyriešime v prednemocničnej fáze, ale máme problémy s urgentnými príjmami v nemocniciach. Vývoj v budovaní oddelení urgentných príjmov stagnuje. Tu Slovensko veľmi zaspalo, napríklad aj v porovnaní s Českom. Údaje získavame len na základe dobrých osobných kontaktov s personálom vybraných nemocničných oddelení. To je však veľmi prácne a nesystémové. Je normálne, aby záchranári vyše dve hodiny nemohli na urgentnom príjme odovzať privezeného pacienta? Určite nie je. Stáva sa to vo viacerých nemocniciach na Slovensku. Uvádzali sme, že naše nemocnice nemajú seriózne vybudované oddelenia urgentného príjmu. Avšak z pohľadu urgentnej medicíny je to kritický bod, pritom jediný kde sa spája prednemocničná neodkladná zdravotná starostlivosť a nemocničná. V nemocniciach s absenciou oddelenia urgentnej medicíny, záchranári doslova hľadajú ambulanciu, kde
česko-slovenský záchranářský časopis
Čo teda navrhujete? Aktualizovať činnosť komisie pre neodkladnú zdravotnú starostlivosť pri ministerstve zdravotníctva, kde by mali byť odborníci z operačných stredísk, poskytovateľov záchrannej zdravotnej služby, vzdelávacích inštitúcií, právnici a ďalší odborníci. Jej hlavnou úlohou by malo byť zhodnotenie súčasného stavu urgentnej medicíny v prednemocničnej a nemocničnej oblasti, analýza dostupných dát, ich intepretácia a konkrétne návrhy na riešenie slabých a kritických miest. Výstupom musia byť jasné definície ukazovateľov činnosti poskytovateľov záchrannej služby, operačných stredísk a urgentných príjmov, ale aj návrhy pre oficiálne autority pre zber štatistických ukazovateľov, vrátane základných klinických indikátorov, systému analýz a vyhodnocovania. Potrebná je legislatívna úprava, podobná akú majú štrukturálne ukazovatele. Som presvedčený, že zavedenie indikátorov kvality je možné do dvoch až troch rokov. Rozhovor viedol: Branislav Janík Pozn red: Rozhovor je krátený, v plnej verzii vyšiel v Zdravotníckych novinách č. 42
Jozef Karaš
(1956) absolvent LF UPJŠ Košice. Začal ako sekundárny lekár v nemocnici v Starej Ľubovni, v rokoch 1999 až 2005 ju viedol. Odvtedy je v záchrannej službe, bol medicínskym riaditeľom Falck Záchranná. Od roku 2012 je jej generálnym riaditeľom. Foto: archiv Falck
Nová kolekce 3D postrojů
EXPERT 3D
Plně nastavitelný a odnímatelný úvazek pro ty co se nespokojí s kompromisem. Velmi pohodlný polstrovaný bederní pás Ramenní popruhy mohou být plně odejmuty a postroj může být použit jako sedací úvazek. 4 velká poutka na materiál s nosností do 15 kg 1019, EN 358, EN 813, EN 361, EN 1497
PROFI WORKER 3D Odlehčený plně nastavitelný úvazek pro práci výškách. Velmi pohodlný polstrovaný bederní pás Reflexní prvky zvyšující viditelnost postroje Anatomicky tvarované nohavičky větrná elektrárna, Rakousko • foto: Pavel Nesvadba
1019, EN 358, EN 813, EN 361, EN1497
SIT WORKER 3D Sedací polstrovaný úvazek pro pracovní polohování.
4 opletená materiálová poutka s nosností 15 kg Široké polstrování poskytuje bohatou oporu zad Ocelové spony ošetřeny technologií E-coating 1019, EN 358, EN 813
www.singingrock.cz/postroje
Český červený kříž
rescue
report
ČESKÝ REKORD V RESUSCITACI padl po šesti hodinách HAVLÍČKŮV BROD: Světový den první pomoci připadá každoročně na druhou sobotu v září. Letos jej první pomocí laickou veřejností připomněli členové Českého červeného kříže v Havlíčkově Brodě. Veřejná akce proběhla o dva dny dříve a skončila vytouženým překonáním rekordu v délce resuscitace.
P
rogram netradičního podniku naplánovali členové Českého červeného kříže na čtvrtek 10. září. „Díky ředitelce oblastního spolku Iloně Loužecké jsme ve spolupráci oblastního spolku, místních skupin, základních a středních škol a města Havlíčkův Brod připravili pro všechny veliký a nevšední zážitek v podobě překonávání rekordu v délce resuscitace
30
a množství aktivních zachránců,“ uvedla k akci Anna Doubková z místní skupiny ČČK Přibyslav. Plán ambiciózního projektu byl jednoduchý. Začít v resuscitaci a bez přestání pokračovat šest hodin. V devět hodin ráno se tak začalo resuscitovat na pěti modelech na pódiu havlíčkobrodského náměstí. „V tu chvíli jsme byli všichni ještě plni sil, optimismu a všichni jsme tancovali.
česko-slovenský záchranářský časopis
Tajně jsme ale začínali přemýšlet, jestli budeme tímhle stylem za pár hodin ještě při smyslech,“ doplnila Anna Doubková. Na náměstí během dne postupně přicházely děti z okolních škol, aby se zapsaly do pořadníku a ve dvojicích se střídaly v resuscitaci po deseti minutách. Pro diváky byl souběžně připraven doprovodný program v podobě maskování zranění a tréninku resuscitace.
Český červený kříž
rescue
report
Registrace na náměstí
Ředitelka OS ČCK Havlíčkův Brod Ilona Loužecká
Díky předchozí pečlivé přípravě během samotného dne vše probíhalo bez problémů, přítomným neubýval potřebný elán s vidinou překonání rekordu. Dobré náladě přispívala i moderátorka Markéta Buráňová, jenž se starala o dobrou náladu přítomných. Když se den přehoupl do odpoledních hodin, začalo dětí ze škol ubývat a ke slovu u resuscitačních figurín se dostali diváci z řad veřejnosti. Členové červeného kříže se celý den šetřili a působili jako potřebná záloha, aby nebyl rekord ohrožen nedostatkem zachránců. Postupně se odpoledne chýlilo ke třetí hodině a ke konci snažení přítomných. K modelům nastoupily také tahounky Oblastního spolku ČČK v Havlíčkově Brodě Jana Kudlová a Ilona Loužecká. To se už blížil finiš a i přes kapky deště, které se snesly na náměstí, byla atmosféra nabitá energií. „Ve tři hodiny bylo hotovo. Po dobu šesti hodin nepřetržitě resuscitovalo na pěti modelech 349 osob, čímž jsme dosavadní rekord překonali a zapsali se tak do databanky Muzea rekordů a kuriozit Pelhřimov,“
uvedla ředitelka oblastního spolku Ilona Loužecká. Té současně patří velký dík všech přítomných. „Právě paní Loužecká pro nás neustále připravuje rozmanité, zajímavé akce a přichází s novými nápady, které neprodleně realizuje,“ doplnila k úloze ředitelky Anna Doubková.
Text: Petr Nový Foto: OS ČČK Havlíčkův Brod, MS ČČK Přibyslav
česko-slovenský záchranářský časopis
31
Zásahová technika
rescue
report
K ZÁSAHU VE VOZECH na CNG Během letošního roku Česká republika zažila boom v oblasti prodeje aut na stlačený zemní plyn CNG. V ČR dnes jezdí již téměř 13 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn (CNG). Největší vozový park jediné společnosti má v ČR dnes už 1000 CNG vozidel. Pohon na alternativní palivo CNG se stává jedním z hlavních ekonomických pohonů prosazovaných v celé Evropě a své místo si buduje i mezi služebními a zásahovými vozidly Hasičského záchranného sboru a Policie. Některé kraje jdou příkladem.
S
tlačený zemní plyn CNG má nejvíce ekologických výhod ze všech motorových paliv, při spalování nevznikají téměř žádné pevné karcinogenní prachové částice a CNG také má o 25 až 30 procent nižší emise CO2. Podle Národního akčního plánu čistá mobilita, který vláda schválila 20. listopadu 2015, by mělo za 15 let vozidel na CNG jezdit u nás asi 250 tisíc. ŠKODA Auto plánuje, že by v roce 2015 mělo 10 procent všech prodaných Octavií v Česku jezdit na CNG. Auta na alternativní pohon při svých nákupech preferuje i státní správa. I v oblasti vozidel záchranářských, požárních (a to i IZS), policejních nebo
První hasičské zásahové vozy na CNG má v ČR Kraj Vysočina Dva nové speciální vozy pro zásahy u požárů elektrorozvodů a dalších elektrozařízení mají jako první v ČR hasiči na Vysočině. Za jejich pořízením stojí vzájemně dobrá spolupráce Kraje Vysočina, Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina a společnosti E.ON. Nové zásahové vozy používají k hašení oxid uhličitý a pohání je motory na stlačený zemní plyn (CNG). V ČR se jedná o vůbec první dva zásahové vozy Integrovaného záchranného systému, které využívají tento alternativní pohon. Na nákup obou hasičských vozidel přispěla z poloviny společnost E.ON, která uhradila částku 3 miliony korun z celkové šestimilionové investice.
32
obslužných zdravotních vozidel se začínají objevovat první flotily vozidel na CNG. Jedná se například o vozy Ministerstva vnitra, vozy Hasičského záchranného sboru Pardubického kraje, zásahové vozy Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, Městská policie Ostrava nebo velká flotila vozidel společnosti Synlab, která převáží krev a další odebrané vzorky. CNG vozy u hasičů jsou dnes stále žádanější a ve světě si hasiči pořizují celé flotily vozů na CNG. Od roku 2010 se ve světě již vystavují a prodávají například na veletrhu ACT Expo (Alternative Clean Transportation Expo), konferencích FDIC aj. i hasičské cisternové automobilové stříkačky na CNG.
Jedná se tak o další konkrétní příklad spolupráce mezi společností E.ON a Krajem Vysočina v rámci projektu Vysočina šetří energii (www.vysocinasetrienergii.cz). Oba nové zásahové vozy mají i své neformální jméno – Sněhurka. Plynový hasičský automobil „Sněhurka“ je určen k provádění hasebního zásahu pomocí oxidu uhličitého, který je vhodný k hašení elektrického zařízení pod napětím, hořlavých kapalin a plynů. Při expanzi CO2 v proudnici dochází k poklesu teploty až na −76 ºC, přičemž část CO2 přechází do pevné fáze, jež má podobu sněhových vloček. Proto ten příměr se Sněhurkou. Sněhurky jsou využitelné nejen u případných požárů rozvoden či elektroinstalací, ale také při akcích, jako je například
česko-slovenský záchranářský časopis
mistrovství světa v biatlonu, kde riziko případného požáru spočívá v desítkách kilometrů kabelů a televizních rozvodů přenosových vozů. Pohon na CNG navíc sníží provozní náklady o více než 50 % oproti běžnému pohonu. Další výhodou alternativního pohonu je i nižší množství prachových částic z motoru. Pro srovnání – staré velkoobjemové dieselové motory nákladních vozidel v normě EURO 3 uvolňovaly za rok až 6 tun prachových částic v závislosti na počtu ujetých kilometrů. Nová vozidla mají nádrž na 34 kg zemního plynu, na které ujedou přibližně 350 km. Navíc mají také záložní benzínovou nádrž. Takto upravená hasičská zásahová vozidla s pohonem na CNG jsou v ČR technickým unikátem.
Zásahová technika
rescue
report
Předání vozů se zúčastnili (zleva): plk. Petr Beneš, krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Vysočina, brig. gen. Drahoslav Ryba, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR, Michael Fehn, jednatel E.ON ČR a Jiří Běhounek, hejtman kraje Vysočina.
Foto: E.ON
Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje Hasiči v Pardubicích si pořídili vozy na CNG již v roce 2013 a jsou velmi spokojeni. Jejich úspora na pohonných hmotách ŠKODA Citigo činí oproti původním Feliciím 2 koruny na každém kilometru, úsporou je i nulová silniční daň. „Šetříme za palivo každým ujetým kilometrem oproti vyřazenému vozu Škoda Felicia 2 koruny, a oproti srovnatelným Citigo jezdícím v kraji 1,10 Kč, neplatíme navíc ani silniční daň. Vozidlo se přitom chová jako jakékoliv jiné na Natural, i servis a údržba ve značkovém servisu je také bez problémů,“ řekla Vendula Horáková, tisková mluvčí HZS Pardubického kraje. Mezi výčet výhod uvedla například i nemožnost zcizení paliva.
Foto: HZS Pardubického kraje
Ministerstvo vnitra také nakupuje ekologické automobily pro Hasičský záchranný sbor, Policii a Zařízení služeb ministerstva vnitra Ministerstvo vnitra nakoupí v následujících třech letech 370 nových vozidel spalujících nejen klasický benzin, ale i stlačený zemní plyn (CNG), a to jak pro Hasičský záchranný sbor, tak i Policii a Zařízení služeb ministerstva vnitra. Vozy Škoda Octavia 1.4 TSI G-TEC budou v následujících třech letech dodány Policii ČR, Hasičskému záchrannému sboru ČR a servisní organizaci Zařízení služeb pro MV. Nadlimitní veřejná zakázka byla vyhlášena ve Věstníku veřejných zakázek v březnu letošního roku. Za osobní automobily resort utratí bezmála 119 milionů korun bez DPH. Automobily dodá samotná automobilka ŠKODA AUTO. „Rámcovou smlouvu na dodávku vozidel jsme uzavřeli v polovině června letošního roku,“ informoval Stanislav Loskot, ředitel odboru veřejných zakázek a centrálních nákupů s tím, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla
vyčíslena na zhruba 174 milionů korun bez DPH. „O uplatnění ušetřených prostředků bude rozhodovat vedení ministerstva,“ dodal Loskot. Pohon na alternativní palivo CNG se stává jedním z hlavních ekonomických pohonů prosazovaných v celé Evropě. V porovnání s dieselovými motory, se kterými se jezdí přibližně za 1,60 Kč/ km, je to v případě s pohonem na CNG pouze cca za 0,90 Kč/km. Současným trendem, který prosazuje Evropská unie, je zpřísnění emisních norem CO2. I v tomto případě škodovky plní ty nejpřísnější parametry – kombinovaná CO2 emise činí 124 g/km, v případě plynu pak 94 g/km. Automobil plní exhalační normu Euro 6.
Počty Policie ČR: 300 vozidel Hasičský záchranný sbor: 20 vozidel Zařízení služeb pro MV: 50 vozidel
česko-slovenský záchranářský časopis
33
Zásahová technika
rescue
report
CNG šlo vše velmi rychle. Po výběru dodavatele byla celá akce v hodnotě 1 mil. Kč zrealizována a během dvou měsíců již měla policie k dispozici celou plynovou flotilu. V současné době provozuje Městská policie Ostrava 15 vozů, které jsou přestavěny na CNG (z toho 2x Škoda Fabia, 13x Škoda Octavia), dalších 6 vozů Hyundai ix20 přestavěné pro pohon
Městská policie Ostrava má flotilu 22 vozů na CNG Městská policie Ostrava se již v roce 2011 rozhodla vyzkoušet CNG pro svůj vozový park. Motivy vedoucí k realizaci tohoto projektu byly dva - ochrana životního prostředí v emisemi trpící Ostravě a úspora finančních prostředků. Po schválení záměru přestavit 18 služebních vozů na
na CNG a jedno vozidlo VW Caddy maxi s tovární vestavbou CNG (celkem 22). Jen za 1 rok při průměrném počtu najetých asi 800 tisíc kilometrů s celkem tehdy dvaceti vozy činila úspora více jak 1 milion korun, návratnost naší investice byla asi jen rok a půl,“ řekl Zdeněk Harazim, ředitel Městské policie Ostrava.
INFO O CNG ↘↘ V ČR je nyní řidičům k dispozici cca 110 veřejných plnicích CNG stanic, do konce roku 2016 by jich mělo být 150-160 ↘↘ V současné době je na trhu asi 65 modelů CNG vozidel
Foto: MP Ostrava
↘↘ CNG vozidla jsou dvoupalivová a celkový dojezd např. u Octavie G-Tec je na CNG nádrž cca 400 km, celkově pak až 1 400 km
Plnicí stanice CNG
Česká republika Veřejné plynárenské stanice Veřejné stanice jiných společností
Častolovice
Most
Ústí nad Labem Terezín
Chodov
Kladno
Nýřany
Brandýs nad Labem
Úpice Jaroměř
Milovice nad Labem
Hradec Králové
Říčany
Králův Dvůr
Plzeň
Svoboda nad Úpou
Mladá Boleslav
Louny
Karlovy Vary
PRAHA
Krnov
Hrušová
Kutná Hora
Příbram
Jeseník
Pardubice Kolín
Žebrák
Opava
Benešov
Janov
Humpolec
Klatovy
Písek
Jihlava Jindřichův Hradec
Velké Meziříčí
Přerov
Tišnov
Přibyslavice
BRNO
Valašské Meziříčí
Vyškov Kroměříž
České Budějovice Český Krumlov
Frýdek-Místek
Prostějov
Adamov Třebíč
Havířov
Olomouc
Žďár nad Sázavou
Tábor
OSTRAVA
Zábřeh Svitavy
Domažlice
↘↘ Při spalování CNG nemohou vzniknout z podstaty chemického složení žádné pevné karcinogenní prachové částice (které právě vážou tolik nebezpečné benzo[a]pyreny)
Liberec
Česká Lípa
↘↘ Cena CNG je ve srovnání s ostatními palivy asi 18 Kč. Čerpací stanice sice udávají cenu CNG za kilogram, to ale není ekvivalent ceny litru benzinu. Ekvivalent je zhruba 18 Kč (cenu 26 Kč/kg je nutné ještě vydělit číslem 1,43 – 1 litr benzinu odpovídá energeticky 0,7 kg zemního plynu).
Znojmo
Hodonín
Zlín
Uherské Hradiště
Břeclav
Autor: Petr Soukup Foto: zdroj u fotografie
34
česko-slovenský záchranářský časopis
Novinky
rescue
report
Skryté majáky pro dopravní policii Policie získala do vozového parku pět desítek civilních škodovek se skrytými majáky. V Mladé Boleslavi si v pondělí převzala dopravní police od zástupců automobilky Škoda Auto 50 octavií a tři superby pro hlídkovou činnost. Všechna auta pohání benzínová osmnáctistovka (132 kW) a mají pohon všech čtyř kol.
„J
benzínový agregát (vyjma derivátů RS, zde 1,8 - 132 kW/180 k). Výkon motoru je sériový, bez dodatečných úprav. Cena takovéto běžné octavie činí 630 900 korun.
de o první plošnou obměnu služebních vozidel s měřicí technikou pro skrytý dohled nad bezpečností silničního provozu od roku 1994, kdy byla obdobná vozidla poprvé pořízena,“ uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. „Vozy jsou financovány z Fondu zábrany škod a budou alokovány na jednotlivé dopravní inspektoráty napříč Českou republikou,“ upřesnil Tuhý. Cena jednoho auta včetně speciální měřicí a záznamové techniky činila přibližně 1,3 miliónu korun. Octavie mají vždy pohon všech kol, automatickou převodovku DSG a nejsilnější
Přední kamera se záznamem
Předávání nových neoznačených vozidel PČR
Nové majáky i kamery Novinkou jsou zejména majáky. "Podařilo se nám jako prvním v Evropě prosadit záměr zvláštního výstražného zařízení, které nebude potřeba používat v kombinaci s takzvaným střešním majákem," řekl Tuhý. Auta mají i další nové technologie, například typ záznamového zařízení pro měření rychlosti, technologicky dokonalé kamery vpředu
i vzadu a zařízení, které dokáže přečíst registrační značku auta a porovnat ji s evidencí odcizených a hledaných vozidel. Nové světelné značení může informovat ostatní řidiče před mimořádnými situacemi, třeba dopravní nehodou. Nové policejní vozy jsou velice nenápadné. Měřicí a záznamová zařízení, majáky a výstražná světla jsou dobře skryta. Jedním z mála prvků jak nový policejní speciál odhalit je odlišně tvarovaná anténa, která se od běžných liší svou velikostí. Autor:Martin Žemlička, Novinky FOTO: Martin Žemlička, Novinky
Nové je české měřící zařízení Ramer 10C
Bezpečný transport dětí Transportní vak SINGING ROCK BABY RESCUE BAG Mezi letošními novinkami pro transport a záchranu se objevila nová speciální pomůcka - záchranný Vak Baby Rescue Bag. Vak je určený pro transport dětí ve věku od 0 do 2,5 roku, nebo výšky 4095 cm při záchraně. Dítě je během přepravy bezpečně fixováno pomocí třech pásů se suchým zipem a bezpečnostních popruhů vedenými do kříže.
Bag je zevnitř polstrován pro bezpečí a pohodlí dítěte, polstrování je z hygienických důvodů vyjímatelné. Horní víko vaku má dýchací otvory kryté síťovinou a plastový průzor. Zajímavě je řešeno vypnutí horního víka, aby se zabránilo prohnutí nad obličejem. Na povrchu jsou reflexní prvky i barevně značená oka pro karabiny. Vak váží v základním stavu jenom 3 300 g.
Výrobce: Dovozce Singingrock, EN 1497:2007
česko-slovenský záchranářský časopis
35
Zásahová technika
rescue
report
Tablety výjezdové komunikace
Staly se nedílnou součástí našich životů. Leckdy si už ani život bez jejich denního využívání neumíme představit. Poskytují nám komfort, usnadňují životní podmínky. Odlučují nás od našich blízkých, nevědomky si nás podmaňují závislostí. Takto kontroverzí umějí tato moderní zařízení být. Umí také ale velmi pomoci v případech nouze.
H
istorii tabletu můžeme počítat zhruba na tři desítky let. Vývojem se postupně upravoval jejich tvar, velikost, vlastnosti, ovládání či životnost. Dnes již pro tablet najdeme uplatnění v řadě lidských oborů, ale také v životě soukromém. V obecné rovině jde o myšlenku osobního, přenosného počítače, který je ovládán pomocí interaktivní obrazovky (plochou). Ta umožňuje vícedotykové ovládání, popř. ovládání stylusem. Klávesnice je pak v základu integrována do zařízení samotného. Tablet se od běžného smartphonu liší především rozměrem obrazovky, která je tak více uzpůsobena pro prohlížení a práci se zařízením. Tablet běží pod různými operačními systémy, podobně jako počítač. Lze ho také přizpůsobit danému prostředí. Můžeme aplikovat průmyslové verze s odolnými kryty, voděodolné verze, či např. s ochranou proti vnikání prachu. Právě poslední zmíněné vlastnosti mohou v rámci své profese aplikovat týmy záchranářů, hasičů, humanitárních dobrovolníků i dalších složek zapojených v systému IZS. Primárním cílem působení tabletů ve výjezdových vozidlech byla snaha nahradit původní navigační zařízení novou technologií, jejíž součástí by byla navigace samotná, která by však zároveň přinesla i další devízy přispívající ke zkvalitnění výjezdové činnosti. Postupně se tak koordináty místa zásahu samy vkládaly do navigačního zařízení, bylo možné také zhotovit příkaz k výjezdu, který by měla posádka k dispozici v elektronické podobě. Nová technologie přinesla nápaditý rozvoj pro široké spektrum podpůrných aplikací. Integrovány byly kódy typické
36
česko-slovenský záchranářský časopis
činnosti (statusy), monitorující průběh celého zásahu. K dispozici jsou také kancelářské balíčky, databáze např. nebezpečných látek, dokumentace pro složité zásahy. Vyvíjely se také podpůrné programy pro konkrétní zásahy. Příkladem může být pomocník pro dopravní nehody, který konkrétní havarovaný vůz zcela vykreslí. Upozorní tak na nebezpečná místa během samotného vyprošťování - výztuže, airbagy, autobaterie apod. V současné době se vývoj aplikací stále rozrůstá. Ovšem existuje zde velké omezení - lidské. Při cestě k zásahu i na místě zásahu totiž uživatel nemůže vstřebávat neomezený počet informací pro ulehčení zásahu. Proto je nutné zcela odlišit důležitá data od těch méně významných. Cílem je zachování jednoduchosti. Tedy prezentovat jednoduchá, nejdůležitější, účelná data k provedení úspěšného zásahu. Vývojem prošlo i navigování samotné. Od automatického vkládání pozice místa zásahu, přes přesné vykreslování polohy v mapách, až po nejnovější trendy, kdy je možno mapy přizpůsobovat okolí. V praxi to pak znamená, že máme možnost měnit druhy mapových podkladů, používat letecké vyobrazení, cestu přizpůsobovat rozměrům vozidla, zohledňovat dopravní komplikace, tvořit POI body apod. Využití tabletů pro účely složek IZS není devízou pouze České republiky. Hojně jsou využívány také za hranicemi, kde používají obdobně postavené systémy. Prim se zde snaží hrát především tvůrci, zhotovitelé zásahové techniky, kteří tablety implementují do svých vyrobených vozidel dle přání zákazníka.
Zásahová technika
rescue
report
Tablet tak nabízí další rozšiřující funkce, jako jsou např. výstupy z tzv. CAN sběrnice vozidla. Provozní údaje o technice jsou tak dostupné i na tabletu a dálkovým přenosem pak prakticky odkudkoliv. Tablety jednotlivých vozidel lze párovat do určitého celku, který pak vytváří ucelený systém řízení zásahu. Tím se podstatně navyšuje další využití tabletů. Prvotní informace tabletům poskytuje příslušné operační středisko dané složky (centrála). Avšak tok informací je od této chvíle obousměrný. Středisko může dále upřesňovat místo zásahu, koordinovat vyslané vozy a získávat přehled o celkovém nasazení sil a prostředků na místě zásahu. Zná aktuální polohy vyslaných vozů. Tyto možnosti jsou klíčové u velmi náročných a složitých zásahů. Velmi usnadňují podmínky pro zásahovou činnost. Veliteli příslušného vozidla se také kromě běžné agendy zobrazí např. polohy vyslaných posil. Celkově lze přejít od jednodušších systémů řízení běžných zásahů až po systém krizového řízení rozsáhlé události. Tablety ke své práci potřebují datové popř. jiné připojení pro přenos informaci (komunikace). Z tohoto důvodu je na místě zdůraznit, že i takto budovaný systém má své limity: v signálu pro přenos dat, ztrátou signálu GPS pro navigace, ztrátou propojení s operačním střediskem. Lze je chápat jako pomůcku, kterou velitel nemusí striktně dodržovat, nebo lépe řečeno na ni stoprocentně spoléhat. U většiny však lze konstatovat, že výhody zatím převažují, s to i z pohledu neustálého dynamického rozvoje této IT oblasti. Nový druh výjezdové komunikace by měl být tak i nadále jištěn osvědčenými, byť již zastaralými způsoby, jako např. tištěnými verzemi příkazů k výjezdu, mapami a ostatní dokumentací. Až tedy potkáte zdravotníka či hasiče spěchajícího s tabletem v ruce, uvědomte si, že pravděpodobně nedrží ten svůj privátní a neprovozuje na něm po cestě zrovna soukromou zábavní činnost. Vnímejte ho jako člověka, který se snaží načerpat co nejvíce informací již cestou k vám. Tak, aby byl jeho zásah profesionální, adekvátní a ještě více efektivní. Kdo je na situaci připraven, není překvapen.
Ing. David Lange je absolventem VŠB - TU Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství, toho času příslušník Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, územního odboru Ostrava. Článek vyjadřuje zcela soukromé názory a poznatky autora, nikoliv jeho zaměstnavatele (HZS MSK).
inzerce
Autor: Ing. David Lange foto: archiv autora
česko-slovenský záchranářský časopis
37
Prvá pomoc
rescue
report
SUPER PRVNÍ POMOC V SUPERTRIEDE
Tak se mi zdá, že ač má Česká republika mnoho prvenství v Evropě i ve světě a naše IZS je zrovna jednou z našich velkých předností, Slovensko se velmi brzy stane světovou velmocí v jednom velmi důležitém aspektu. Tak to vypadá, že Slovensko bude velmi brzy PRVNÍ ZEMÍ NA SVĚTĚ, kde bude základy první pomoci ovládat KAŽDÉ ŠKOLOU POVINNÉ DÍTĚ.
B
ratislava, Slovensko - 15. 12. 2015 na tlačovej konferencii zakladateľov projektu, odborných garantov a občianskeho združenia SUPPERTRIEDA v Bratislave bola vyhlásená ústredná téma projektu pre školský rok 2015/2016. Je ňou prvá pomoc pre základné školy, a v rámci dvoch voliteľných tém aj pre stredné školy. SUPERTRIEDA - MODELOVÝ PROJEKT PRE VYUČOVANIE V EURÓPSKEJ ÚNII
38
Projekt SuperTrieda získal titul „Good Practice Model of European Education Network“ ako modelový projekt pre vyučovanie umeleckej výchovy zviditeľnený vo všetkých štátoch EÚ. V roku 2012 vyhrala Supertrieda európsku súťaž “Changemakers - Let’s Inovate For Children” v Paríži, kde odborná porota z projektov z celej Európy vyberala projekt pre sociálne ozdravenie školy a školstva. Supertrieda je v učebných osnovách pre základné a stredné školy, je oficiálnou a doporučenou súčasťou
česko-slovenský záchranářský časopis
vyučovania umeleckých predmetov a výchov na základných a stredných školách na Slovensku. Ciele projektu SuperTrieda: zvyšovať kultúrnosť detí, učiť ich cítiť, myslieť, samostatne alebo aj spoločne tvoriť, všetkým deťom na Slovensku dať šancu objaviť svoju šikovnosť, v každom dieťati nájsť jeho talent, skvalitňovať vzťahy v detskom kolektíve, predchádzať šikane, motivovať deti k aktivite a k spolupráci s učiteľom. Dôležitým a jedinečným aspektom projektu Supertrieda je, že na rozdiel od
Prvá pomoc
rescue
report
iných projektov, v Supertriede spolupracuje a výsledky prezentuje celá trieda. Partnermi projektu SuperTrie-da sú Zastúpenie Európskej komisie na Slovensku a Slovenský výbor UNICEF, Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR. ODBORNÍCI NA SLOVO VZATÍ V ŠKOLÁCH Odborným partnerom a garantom témy prvej pomoci je nezisková organizácia Falck, ktorá sa podieľa na vzdelávaní učiteľov a detí v oblasti poskytovania prvej pomoci. N.o. Falck poskytla inštruktorov prvej pomoci na vzdelávacie dielne pre učiteľov, a jej úlohou bude aj odborné poradenstvo pre prihlásených učiteľov a konzultácia scenárov tried z hľadiska obsahu, resp. spracovania témy prvej pomoci. Spoločným cieľom je, aby sa deti reálne naučili, čo majú robiť, ako majú reagovať v situácii, ktorá vyžaduje poskytnutie prvej pomoci priamo fyzicky, ale nemenej dôležité je naučiť ich správne komunikovať pri volaní, či hľadaní pomoci. Záchranári z Falcku sa bez nároku na honorár vo voľnom čase venujú systematickej výuke prvej pomoci už viacej rokov. Absolútnym favoritom vo výuke je Macko Miško, maskot, ktorého při návštevách prvých stupňov ZŠ i pri MŠ inštruktori hojne využívajú.
Jeho plyšovú podobu chcú deti len málokedy pustiť z rúk. REŤAZ ŽIVOTA “Poslaním neziskovej organizácie Falck je, aby každé dieťa na Slovensku ovládalo prvú pomoc. Preto sme sa aj stali partnerom projektu Supertrieda, pretože vďaka nemu sa k nášmu cieľu o krok priblížime,” povedala Jana Mračnová z neziskovej organizácie Falck. Každý človek, a to aj dieťa, sa môže ocitnúť v situácii, kedy bude prvú pomoc potrebovať od iného, alebo ju poskytne sám. “Ak pomáhame, vytvárame tak pomyselnú reťaz života. Každý jeden článok reťaze predstavuje jedného človeka - človeka, ktorý je ochotný a schopný poskytnúť prvú pomoc. A môže to byť aj dieťa. Preto je také potrebné, aby deti ovládali prvú pomoc,” zdôraznila. Partneri projektu Supertrieda: Ministerstvo školstva, vedy, výskumu a športu SR - spoluvyhlasovateľom je Zastúpenie Európskej Komisie na Slovensku, odborným partnerom témy je n.o. Falck Pripravila: Jana Bradáčová Za spoluprácu pri príprave podkladov ďakujeme pani Alene Krčovej, Beáte Zúborovej Foto: archív spoločnosti FALCK
POZN red. Na titulní fotografii u výuky první pomoci je Miroslav Nagy, který za svůj nápaditý a dětmi velmi oblíbený styl výuky získal Zlatý záchranářský kříž. Jak vidíme, s hrdostí jej nosí.
česko-slovenský záchranářský časopis
39
Heraldika
rescue
report
Tajemství nejkrásnějších hasičských praporů Hasičské prapory jsou již mnoho let nositelem svědectví o životě a práci lidí, kteří žijí v souladu s hodnotami a postoji, které nejenže sami vytvořili, ale doslova jimi žijí a jsou ochotni za ně přinášet oběti – dobrovolných i profesionálních hasičů. Slavnostní vyšívané hasičské prapory jsou prostřednictvím symbolů, znaků, motivů a hesel, ztvárněných do ucelené kompozice a díky výjimečné řemeslné hodnotě a působivému uměleckému zpracování, vhodným a důstojným nositelem hasičských tradic a idejí. Prostřednictvím slavnostních praporů hasiči vzdávají hold tradičním hodnotám a předávají svůj odkaz budoucím generacím.
N
ejkrásnější hasičské prapory nám představí Tomáš Pokorný – zakladatel brněnské firmy Alerion, která se specializuje na tradiční výrobu ručně vyšívaných slavnostních praporů.
Mgr. Tomáš Pokorný, zakladatel a jednatel společnosti Alerion
V roce 1998 Tomáš Pokorný se svými přáteli historiky a heraldiky založil zájmové heraldické a genealogické občanské sdružení. Společně pátrali po zajímavých a mnohdy i tajemných příbězích z naší historie, které se k mnoha symbolům a znakům neodmyslitelně vážou. „Každý znak vypráví příběh o vzniku obce či sdružení, jeho rozvoji, životě místních obyvatel i legendách. A my jsme zprvu byli takoví hledači příběhů. Nahlížíme do archivních fondů, depozitů, sfragisticko-pečetních sbírek i historické literatury. Také je nutné dodržovat závazná heraldická a vexilologická pravidla. Když už jsme městu či sdružení pomohli s vytvořením
40
česko-slovenský záchranářský časopis
znaku, setkávali jsme se také s požadavky na jejich výrobu. Tak jsme v roce 2000 založili firmu Alerion,“ říká o vzniku firmy Tomáš Pokorný. Dnes jeho ručně vyšívané prapory, vlajky a další znaky zdobí téměř 4 000 měst, obcí i sdružení po celé České republice, ale například i státní instituce v Angole. Fima Alerion dnes zaměstnává přes 30 lidí, mezi nimi vyšívačky, švadleny, šablonářky, umělecké kováře, a řezbáře, restaurátory a grafiky. Společnost má několik dílen na Moravě i vlastní heraldickou kancelář. Ručně vyšívanými prapory a symboly firma navazuje na práci řádových sester ze středověkých klášterů. Většinu uměleckých vyšívaček tyto staré řemeslné postupy, od ručního kreslení šablon přes náročné vypichování motivů na samet až po jemné ruční šití, vyučovaly právě řádové sestry. „Našich zaměstnanců si velice vážíme, protože bez jejich znalostí řemesla bychom nikdy nebyli tam, kde jsme nyní. Práce na ručně vyšívaném praporu trvají až 3 měsíce, vždy záleží na náročnosti použité techniky. Za kvalitu našich produktů ručíme natolik, že dáváme nejdelší garanci na českém trhu, a to 20 let. Životnost takového praporu je přitom zhruba 200 let. Při jeho výrobě je spotřebováno až 20 km vyšívacího hedvábí a konečná výšivka obsahuje průměrně 2,5 milionu stehů. Díky nejnáročnější malbě jehlou zase dokážeme plasticky vykreslit a vystínovat motivy tak, že se stávají doslova živoucími,“ říká o procesu ruční výroby praporů Tomáš Pokorný. Umělecko-řemeslná ruční výroba je práce nejen velmi precizní, ale i zdlouhavá, a v Alerionu ji nešidí. Jen tak mohou vzniknout mistrovské výšivky, které zkušené vyšívačky vytvářejí mnohdy i několik měsíců. Vlajky z produkce Alerionu jsou pravidelně oceňovány i v soutěži o nejkrásnější hasičský prapor. Tady jsou některé z nich:
Heraldika
rescue
report
Prapor SDH Nové Hvězdice – jeden z nejkrásnějších V prvním ročníku soutěže o nejkrásnější prapor, který se uskutečnil na podzim roku 2011 v Hodějicích, zvítězili hasiči z Nových Hvězdlic s praporem z dílen Alerionu.
Přední straně praporu (avers) dominuje znak městyse Nové Hvězdlice, který doplňují typické hasičské motivy - sekyrky, žebřík, přilba, trumpeta. Kromě hasičského znaku se na přední straně dále objevuje oficiální název sboru a letopočet jeho založení.
Prapor SDH Nové Hvězdlice, vítěz 1. ročníku soutěže o nejkrásnější prapor
Na zadní straně praporu (revers) je vyobrazena postava sv. Floriána a místní historická dominanta. Nechybí však ani známé hasičské heslo – Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci.
Historický prapor SDH Blučina a jeho pokračovatel Vítězem 2. ročníku soutěže o nejlepší hasičský prapor Jihomoravského kraje se stala replika historického praporu SDH Blučina, kterou vyrobili specialisti z Alerionu v roce 2012. Neúprosný zub času si vyžádal svou daň. Hasiči z Blučiny si proto nechali vyrobit věrnou repliku svého praporu. Práce to byla náročná, ale výsledek stál rozhodně za to.
Historický prapor MHJ Blučina - nahoře nová replika, dole původní originál před restaurováním
Historický prapor MHJ Blučina – ručně vyrobená replika z dílny Alerionu. V tomto případě přední strana praporu (avers) patří netradičně sv. Floriánovi, který je všeobecně
uznáván jako patron všech hasičů. Bývá zvykem, že sv. Florián je vyobrazován spíše na reversu. Zadní straně (revers) praporu vévodí skvostná výšivka - sv. panny Marie.
Replika praporu ke 130. výročí SDH Dačice Na počátku příběhu o výrobě unikátní repliky praporu stojí historický, bohatě vyšívaný prvorepublikový prapor z roku 1932, který sbor dobrovolných hasičů z Dačic získal k 50. výročí své existence. Po osmdesáti letech, kdy prapor zastupoval hasičský sbor při významných výročích a příležitostech, nadešel čas na jeho zasloužený odpočinek v dačickém muzeu. Jak ale zajistit, aby prapor nadále symbolicky chránil město a jeho občany před rozsáhlými požáry? A tak se objevila myšlenka praporů dvou – původního historického praporu a jeho dokonalé repliky.
česko-slovenský záchranářský časopis
41
Heraldika
rescue
report
Nejdůležitější při výrobě repliky praporu je dokonalé překreslení motivů z praporu historického. Umělecká vyšívačka hedvábím doslova maluje. Výsledek její precizní ruční práce můžete posoudit sami dle fotografií, na kterých je ukázán historický prapor sboru (vlevo) a jeho věrná replika (vpravo). Jen ty nejlepší a nejzkušenější vyšívačky z dílen Alerion ovládají velmi náročnou techniku vyšívání - malbu jehlou. Touto nejdokonalejší a nejhodnotnější technikou vyšívaní dokáží plasticky vykreslit a vystínovat motivy praporu tak, že se stávají doslova živoucími. Na fotografiích vidíte detaily výšivky, které pochází z věrné repliky praporu hasičského sboru z Dačic. Nejdůležitější při výrobě repliky praporu bylo dokonalé překreslení motivů z historického praporu. Pak již přišla na řadu trpělivá ruční práce umělecké vyšívačky z dílen Alerion, která tento neobvykle bohatě vyšívaný prapor připravovala. Díky technice vyšívání (tzv. malba jehlou) i množství výšivek se při výrobě repliky praporu spotřebovalo dvojnásobné množství hedvábí, než je u hasičských praporů obvyklé (asi 50 km hedvábí a 5 milionů stehů).
Detail praporu SDH Daćice v procesu výroby
Další ukázky výjimečných praporů: SDH Dolní Libina Prapor SDH Dolní Libina. Prapor vyniká netradiční výšivkou historického hasičského automobilu, která je zachycena na zadní straně praporu.Překreslení tohoto motivu se ujal dvorní malíř firmy Alerion, pan Gračka. Hasiči z Dolní Libiny se mohou pochlubit svým novým slavnostním vyšívaným praporem. Žehnání tohoto krásného symbolu proběhlo v letošním roce 21. června.
SDH Novosedly V letošním roce v Alerionu vyhotovili repliku praporu pro SDH Novosedly. Původní historický prapor v roce 1947 věnovali hasičům manželé Albína a Adolf Pípalovi. Prapor s bohatou výšivkou patří k opravdovým unikátům. Dominantou přední strany je hasičská přilba, která je doprovázena dalšími symboly. Zadní strana patří ochránci všech hasičů svatému Floriánovi. Replika praporu SDH Novosedly na stojanu
DHZ Hrabkov - Slovensko V červnu, letošního roku, oslavil slovenský sbor DHZ Hrabkov 110. výročí od svého založení. Na počest tohoto významného jubilea si sbor nechal vyrobit v dílnách Alerionu svůj nový hasičský klenot. Slavnostní vyšívaný hasičský prapor DHZ Hrabkov (avers/revers)
Slavnostní vyšívaný hasičský prapor DHZ Hrabkov (avers/ revers) Detaily hlavního motivu hasičského praporu DHZ Hrabkov Slovensko avers/revers
42
česko-slovenský záchranářský časopis
Heraldika
rescue
report
Vyšívaný prapor OSH okresu Praha Západ (avers). Prapor za OSH Praha-západ slavnostně převzali (zleva) náměstek starosty OSH Vratislav Horák a první náměstek starosty OSH Jiří Hrdlička.
OSH okresu Praha Západ Členové OSH díky vlastní kreativitě přišli s originálním řešením, jak vyjádřit symbolikou na praporu sounáležitost ke svému okresu. Při návrhu zadní strany praporu vycházeli hasiči ze symboliky Středočeského kraje. Výšivka zde znázorňuje pomocí zlatě vyšitých kontur samotný okres Praha-západ s třemi stříbrnými klikatícími se křivkami. Tyto křivky přitom představují řeky Vltavu, Sázavu a Berounku, které tímto okresem protékají. Symbol tří řek je současně promítnut i do znamení Středočeského kraje, kterému žehná postava sv. Floriána. Grafické ztvárnění praporu je díky této symbolice zcela unikátní a ojedinělé.
Jaké je tajemství výroby tradičních vyšívaných praporů a znaků? Přípravu výroby představuje ruční výroba šablony, vypíchání motivů na speciální papír, přenos obrysu na střižený satén nebo samet pomocí tzv. inkoustu rotterdamských jeptišek, který se míchá z přesně stanovených ingrediencí podle prastarého tajného receptu.
Další náročný krok výroby představuje podložení a napnutí svrchního saténu či sametu do bubínku a vlastní umělecká výšivka, kterou mistrovsky ovládá jen několik zručných vyšívaček v celé zemi. Využívají přitom pokročilé vyšívací techniky, jako jsou např. malba jehlou s rozpichem, malba jehlou bez rozpichu, plná plošná výšivka, výšivka řetízkovým stehem či štepování a krumplování. Vyšívací výroba v Alerionu je 100% manufakturní. Vlastní tisíce a miliony stehů se vytváří pomocí speciálních vyšívacích strojů, moderních i více jak 100 let starých. Vyšívačka však vždy sama rozhoduje o kladu každého jednotlivého stehu svými zručnými pohyby a ručním posunem bubínku, včetně častého střídání barev vyšívacího hedvábí, které je zárukou originality, umělecké kvality a působivosti vyšívaného motivu. V dílnách Alerionu nenajdete žádné vyšívací automaty, jejichž použití by velká plocha výšivek a preciznost detailů ani neumožňovala. V tom spočívá tajemství a záruka tradiční umělecko-řemeslné ruční práce, která nemůže být ničím nahrazena.
Prapor se dokončuje sestřižením ploch na požadovaný rozměr, podstehováním speciálně střiženou výztuhou pro zpevnění praporu, vytvoření charakteristického a působivého cípovitého tvaru při zavěšení na žerď a podporu svrchních materiálů s mnohdy objemnou výšivkou pro stále reprezentativní vzhled bez prověšení. Také díky těmto precizním úpravám na míru, každému praporu zvláště, můžeme poskytnout záruku 20 let a garanci důstojného vzhledu každého praporu z naší produkce. Poslední fází je kvalitní sešití obou svrchních ploch saténu nebo sametu, všití zdobných třásní, poutek a dozdobení prýmky, stužkami a kroucenými šňůrami.
„Největší motivací a současně potěšením naší práce je to, že můžeme přispět k uchování a předávání duchovních hodnot, které jsou zapsány v myslích lidí jako nehmotné kulturní dědictví České republiky,“ uzavírá Tomáš Pokorný. Více o výrobě hasičských praporů najdete na www.alerion.cz
česko-slovenský záchranářský časopis
43
23 years in HEMS
www.alfahelicopter.cz
ZÁCHRANKA Mobilní aplikace zdravotnické záchranné služby
www.zachrankaapp.cz