Sano magazín - Jún 2012

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Červen 2012 | Jún 2012

Moderní výživa zvířat ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA V ÝŽIV Y ZVÍŘ AT

Kravské mléko – živá potravina

4

Zkušenosti s mléčnými krmnými automaty

24

Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic

Dát seleti to, co potřebuje

41

Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic

44

28

11 let

zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk

EDITORIAL

Milí čitatelia, priaznivci Sano Stojíme pred novou žatvou, a žiaľ musíme konštatovať, že poľnohospodárov čaká ďalšia výzva. Odhady úrod nie sú veľmi pozitívne. Podpísalo sa pod to dlhotrvajúce sucho a silné mrazy. Viacerí chovatelia taktiež dorobili menej bielkovinových objemových krmív, ako očakávali. Situáciu dramatizujú klesajúce výkupné ceny mlieka a tiež veľmi vysoké ceny sójových a repkových šrotov.

Vždy, keď mám tú česť písať úvodné slovo do nášho Sano magazínu, napadajú ma rôzne fakty, ktoré by som tu chcel spomenúť. Poľnohospodárstvo je tak dynamické a otvorené odvetvie, že tu sa jednoducho stále niečo deje. Či už sú to situácie pozitívne, alebo tie menej pozitívne.

Samozrejme niektoré situácie, ako je napríklad nepriazeň počasia, nevieme pozitívne ovplyvniť. Je však veľa procesov a situácii, ktoré máme plne v silách ovplyvňovať.

Sano prevádzkuje vlastnú farmu s 1000 ks dojníc. Aj nás sa dotkli vrtochy počasia, aj my musíme kupovať sóju a dorábame bielkovinové senáže. Pravdepodobne aj vďaka týmto skúsenostiam na vlastnej koži, prichádzame stále viac a častejšie s novými a inovatívnymi výrobkami a vylepšeniami Sano konceptu výživy dojníc. Spomeniem len novinky ako Mipro ®, Stimudigest ® a BoviFit ® Forte.

Podrobnosti ohľadom týchto výrobkov obdržíte od našich Sano poradcov.

Veľa informácií odznieva taktiež na veľmi populárnych Sano seminároch, prednáškach a pracovných stretnutiach s chovateľmi. Na Slovensku máme tú česť byť už piatykrát v rade generálnym sponzorom súťaže o Najlepší šľachtiteľský chov holsteinskeho plemena. Na tomto podujatí odznela aj inšpiratívna prednáška Ing. Jiřího Jelínka na tému Vplyv výživy v prvých dňoch života na zdravie, reprodukciu a úžitkovosť v dospelosti. Hlavné myšlienky z tejto prednášky Vám prinesieme v budúcom Sano magazíne. Ďalšou veľmi zaujímavou prednáškou bol príspevok Ing. Josefa Kociána na pracovnom stretnutí chovateľov pod názvom Ekonomika chovu dojníc, ktoré sa uskutočnilo v Ružomberku, kde Ing. Kocián sprostredkoval svoje dlhoročné praktické skúsenosti s prácou s dobytkom. Cieľom tohto podujatia bolo poskytnúť chovateľom v situácii klesajúcich výkupných cien mlieka množstvo tipov, ako zlepšiť ekonomiku výroby mlieka na vlastných chovoch.

Hlavné myšlienky z jeho prednášky sa nám podarilo dostať aj do uzávierky Sano magazínu, ktorý práve držíte v rukách.

Ctení čitatelia prajem Vám veľa pohody pri čítaní nášho Sano magazínu a tiež veľa radosti pri práci vo Vašich chotároch a maštaliach.

Krásne leto praje

Z OBSAHU: Kravské mléko – živá potravina..................... 4 AGROCONTRACT Mikuláš – najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena......................... 6 Malčínská, a. s. Malčín Podnik z Vysočiny se stal držitelem titulu MLÉČNÁ FARMA ROKU 2012........................ 8 Ekonomika výroby mlieka pri aktuálnom znižovaní výkupných cien........... 14 Účinná prevencia pred hnačkou teliat pomocou výživy................................. 18 Sanolyte ® lék první volby............................ 22 Zkušenosti s mléčnými krmnými automaty.. 24 Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic................... 28 Tepelný stres dojnic je důležitý parametr užitkovosti................... 32 Šlechtitelský chov spolu s výrobnou........... 36 Mastitída – Metritída – Agalakcia (MMA)...... 38 Dát seleti to, co potřebuje.. ......................... 41 Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic................................. 44

Další číslo vyjde: Září/September 2012

SANO – MODERNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: zvířat 379 713 112, Sano – Moderní výživa spol. s r. o. sano@ Npor.

O.sano.cz Bartoška www.sano.cz 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.

Dlhé–Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Sano Moderná výživa zvierat s. r. o.

Tel.: Diely 02/653 16 570, Fax: Bratislava 02/654 21 983 Dlhé I. 23/a, 841 04 sano www.sano.sk @sano.sk Fax: Tel.: 02/653 16 570, 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

Ing. Ján Drevenák výkonný riaditeľ, Sano Bratislava

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­k tron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

AKTUALITY

Kravské mléko – živá potravina

Vážení chovatelé, je tu propad cen mléka, který je dán mimo jiné mírnou nadprodukcí (3%) této komodity. Mlékárny a potažmo řetězce ihned tohoto přeby tku zneužívají ke snížení výkupních cen. Tento přebytek je dán celou řadou faktorů, ale jedním z prvořadých je kvalita a kvantita krmiv z loňské sklizně. To se nám naplno projevilo na jaře tohoto roku. Slušné ceny mléka v loňském roce otupily prezentaci a reklamu mléka jako velice důležité a zdraví nepostradatelné potraviny.

Na jaře letošního roku jsme měli několik seminářů kolem senážování s MVDr. Dvořáčkem. Jeden z nich se uskutečnil v zemědělském podniku Agros Vyškov – Dědice (okres Vyškov). Mimo vlastní problematiku senážování zde doktor Dvořáček hovořil o čerstvém kravském mléku a rozdílu oproti mléku krabicovému (s dlouhou dobou tr vanlivosti). A jelikož Dědičtí provozují 5 mlékomatů, tak jsem zásadní fakta s panem doktorem sepsal a zde je předkládám: Kravské mléko je důležitým zdrojem bílkovin, největší podíl tvoří bílkovina Kasein (2,5–2,8 %).

Kasein je důležitý zdroj bílkoviny pro výživu člověka.

Ovšem důležitá je především jeho stravitelnost a využitelnost lidským organismem.

V laboratorních podmínkách jsme provedli pokus se stravitelností Kaseinu enzymatickou metodou a výsledek byl obdivuhodný: f f Mléko z mlékomatu stravitelnost Kaseinu 90 % f f Mléko plnotučné krabicové stravitelnost 50 % Důvodem snížené stravitelnosti u krabicového mléka je technologický postup a to je zejména homogenizace a pasterizace. Homogenizací mléka dochá zí rovněž k rozbití tukových kapének a k uvolnění těkavých mastných kyselin do mléčné plazmy. To může být nebezpečné pro žluknutí až hnití mléka.

Domnívám se, že t y to skutečnosti je potře ba dostat mezi co nejširší veřejnost, abychom nedopadli jako s v ýrobou vepřového masa , tzn. uzeniny bez masa a tak podobně. Děkuji panu MVDr. Dvořáčkovi za možnost prezentovat tyto v ýsledk y.

U mléka z mlékomatu jsou tyto hodnoty šestkrát nižší: f f Mléko z mlékomatu 2 mmol/l f f Mléko plnotučné homogenizované 12 mmol/l

Mléko samozřejmě obsahuje i hodně energie ve formě mléčného cukru (Laktózy). Pokud máte po napití mléka zažívací problémy, patříte k malé části populace lidí nemající enzym Laktázu. V tomto případě doporučujeme naočkovat mléko jogurtovou kulturou a bakterie zkvasí Laktózu na kyselinu mléčnou. Tím si vyrobíte živý jogurt, což je nejlepší probiotikum pro vaše střevo. Mléko je velice dobr ým zdrojem vápní ku a celé řady dalších mikroprvků.

To t o v š e m ů ž e z p ů s o b o v a t t z v. „ z a h l e ň o v á n í “ organismu.

Zdroj: MVDr. Ing. Jan Dvořáček, S. O. S Skalice nad Svitavou, s. r. o.

4

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

+

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

Ing. Aleš Šmerda Sano Domažlice

5

AKTUALITY

AGROCONTRACT Mikuláš – najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena

Producenti mlieka v krajinách EÚ-15 sa pripravujú na zrušenie produkčných kvót v roku 2015 zv yšovaním produkcie mlieka.Pritom sa môžu oprieť o silný spracovateľský sektor a rastúcu váhu odbytových organizácií.

Naši producenti mlieka o takejto podpore môžu len snívať. Tí najlepší napriek tomu nepoľavujú v tvrdej práci vo svojich stádach.

Toľko na úvod stručný prehľad vystúpenia predsedu predstavenstva Slovenskej holsteinskej asociácie (SHA) Ing. Vladimíra Chovana (1 – druhý zľava). SHA spolu s generálnym partnerom podujatia, firmou Sano – Moderná výživa zvierat, na čele ktorej stojí Ing. Ján Drevenák (1 – prvý sprava) zorganizovala už 5. ročník súťaže o najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena (19. 4. 2012). Cieľom najlepších chovateľov už dávno nie je len rast produkcie mlieka, ale aj predlžovanie „veku odchodu do dôchodku“, t. j. dlhovekosti dojníc. V tomto smere bol prepracovaný aj hodnotiaci index, na základe ktorého bol zostavený aktuálny rebríček. Kolektív pracovníkov nitrianskeho Centra výskumu živočíšnej výroby zostavil index vyjadrujúci priemernú dennú celoživotnú úžitkovosť dojníc (zahŕňa všetky dni od narodenia). Vedúci tímu, ktorý index zostavil Ing. Ján Huba, PhD. (2), pripomenul, že pri aktuálnych nákupných cenách mlieka sa začína hranica ekonomickej produkcie mlieka pri priemernej dennej úžitkovosti 15 kg mlieka na deň života. O potrebe angažovania mladých ľudí

6

vo výskume hovorila aj riaditeľka hostiteľskej inštitúcie Mgr. Dana Peškovičová, PhD. (3). Zároveň pripomenula, že Slovensku sa dostala veľká česť: zorganizovať koncom augusta 63. Výročný kongres EAAP. Súčasťou vyhodnotenia súťaže bolo aj slávnostné odovzdanie štatútov pre šľachtiteľské chovy PD Čachtice (4) a AGRORENT, a. s., Nesvady (5). Prvý z nich hneď rázne prehovoril do poradia najlepších šľachtiteľských chovov holštajnského plemena. Keď o jednu stotinu litra „preskočil“ dojnice z chovu PDP Prašice, ktoré sa medzi 10 najlepších chovov dostali po druhýkrát. Ôsme miesto obsadil chov známy produkciou kvalitných dojníc a svojho času aj slovenskou rekordérkou v produkcii mlieka Pavlínkou – Školské hospodárstvo - BúšLak (v rebríčku po druhýkrát).

Siedmym chovom v poradí a druhým najlepším šľachtiteľským chovom červenej variety sa stalo PPD Inovec Volkovce (do desiatky najlepších sa nedostalo len raz). Veľký skok v rebríčku urobilo stádo akciovej spoločnosti Medzičilizie Čilizská Radvaň, ktoré vhuplo do rebríčka rovnými nohami

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

a hneď na 6. miesto. Do rebríčka sa po ročnej prestávke vrátilo medzi 10 najlepších šľachtiteľských chovov (na 5.

Miesto) stádo SEMATu Trnava. Zároveň sa stalo najlepším šľachtiteľským chovom červenej variety tohto plemena.

Vlani uznaný chov FOOD FARMu Hlohovec v Dolnom Trhovišti vstúpil do rebríčka rázne a umiestnil sa na 4. mieste.

Víťaz ostatných dvoch ročníkov súťaže PD Podlužany a majiteľ šampiónok nitrianskej národnej výstavy z rokov 2008 s 2009 klesol na bronzovú priečku. V rebríčku 10 najlepších chovov 4× umiestnený chov (víťaz spred troch rokov, vlani 2.) – AgroContract mliečna farma Jasová je strieborný. Tunajšie stádo dalo svetu viaceré rekordérky: Či už v dennej produkcii mlieka alebo celkovej produkcii mlieka za laktáciu. O dve priečky oproti vlaňajšku si polepšil tohtoročný víťaz AGROCONTRACT Mikuláš, ktorého dojnice sa vyznačujú špičkovou mliekovou úžitkovosťou

nielen za všetky laktácie (11 519 kg), ale aj za prvé laktácie 11 025 kg).

V závere podujatia v ystúpil zástupca generálneho sponzora Ing. Jiří Jelínek s prednáškou na tému Vplyv výživy v prvých dňoch života na zdravie, reprodukcie a úžitkovosť v dospelosti. Jej obsah vám priblížime v Téme mesiaca v júnovom vydaní Slovenského CHOVu.

Spracoval Marián Dukes, Slovenský CHOV

Tabuľka: Výsledky súťaže o najlepší šľachtiteľský chov holštajnského plemena „Top Ten 2011“.

Por. 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Názov poľ. Podniku AGROCONTRACT Mikuláš, a. s., Mikuláš AgroContract mlieč. farma, a. s., Jasová PD Podlužany FOOD FARM, s. r. o., Hlohovec SEMAT, a.s., Trnava Medzičilizie, a. s., Čilizská Radvaň PPD „Inovec“ Volkovce ŠKOL. HOSP. BÚŠLAK, s.r.o., Búšlak PD Čachtice PDP Prašice so sídlom v Jacovciach

Farma Mikuláš Jasová Podlužany Dolné Trhovište Veľký Dvor Ňárad Volkovce Dunajský Klátov Čachtice Velušovce

Mlieko kg

Priemer. Vek

PDCU kg

25 176 24 185 26 361 21 149 22 485 22 292 22 426 21 962 20 366 19 779

1 565 1 574 1 757 1 496 1 682 1 687 1 708 1 696 1 611 1 566

16,09 15,37 15,00 14,14 13,37 13,21 13,13 12,95 12,64 12,63

7

AKTUALITY

Malčínská, a. s. Malčín Podnik z Vysočiny se stal držitelem titulu

MLÉČNÁ FARMA ROKU 2012

Zástupci pořádajících a sponzorských společností. Zleva doprava: Pan Jindřich Macháček (Agrofert Holding), ing.Jiří Jelínek (Sano), paní Jana Jelínková (Eurofarm), ing. Andrea Blechová (Pfizer), ing. Petr Hůrka (Pfizer) a MVDr. Libor Borkovec (Pfizer) Podnik hospodaří na necelých 500 ha půdy, z čehož je 85 ha luk a 410 ha orné půdy. Na té zde pěstují pšenici 108ha,ječmen 59ha, řepku 81 ha a kukuřici na siláž na 64 ha.Dalších 44ha patří hrachové GPS a 44 jetelotrávám.

V živočišné výrobě se orientuje hlavně na výrobu mléka. V současné době chovají 200 dojnic holštýnského plemene, 108 jalovic a 62 telat.

V oblasti výživy spolupracuje Malčínská a. s. třetím rokem se společností Sano, kterou zde zastupuje MVDr Martin Jaroš. Hlavním cílem ,který si stanovilo vedení podniku v čele s předsedkyní představenstva paní Zdeňkou Studenou bylo zaměření na ekonomiku výroby a to hlavně na kvalitu objemných krmiv. Senážování prvních sečí jetelotrav zde ukončili již 23. 5. Kvalitní mladé objemy nahradili dříve používané nakupované chráněné tuky a bílkoviny.V loňském roce se poprvé použila jako krycí plodina GPS s výsevkem 220 kg hrachu a 50kg ječmene.

Pod taktovkou agronoma ing.Skály se rozhodli pro přímou sklizeň s uskladněním nad II. sečí z jetelotrav. Její kvalita byla prokázána při výpadku kukuřičné siláže z KD na podzim loňského roku, kdy se udržela dojivost i při krmení pouze jetelotravních senáží a této GPS.

8

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

9

AKTUALITY

Loňská investice do krmení – Mayer Siloking 12 m2

Produkční stáj

Výsledky kontroly užitkovosti za rok 2010/2011 pořadí celkem

10

Laktace počet norm.

174

lakt. dny

mléko (kg)

tuk (%)

tuk (kg)

bílk. (%)

bílk. (kg)

mezidobí

298

8489

4,08

346

3,33

282

384

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

Krmná dávka

Kukuřičná siláž Jetelová senáž Hrachová GPS Vlastní šroty SEŠ A ŘEŠ Mláto Sláma MVS Mipro 500® MVS Camisan®, Prenata®

Laktace

Suchostojné

24 12 12 5 4 6 0,5 0,4 0

10 12 1,5 0,5 0,5 3 3 0 0,2

V roce 2011 provedli rekonstrukci bývalého kravína 96 na OMD pro jalovice a soustředili celý chov skotu v Malčíně. Ten zde úspěšně vede ing. Lenka Měkotová, hlavní hnací síla tohoto úseku. Užitkovostí dojnic podnik nepatřil mezi holštýnskou špičku, ale za parametry kvality mléka, tuků, bílkovin a hlavně somatických buněk mu právem náleží titul mléčná farma roku, který obdrželi v letošním roce.

Systém výživy a organizace stáda Na farmě se používají tři typy krmných dávek pro všechny kategorie zví řat. Farma se skládá ze tří stájí.

Dojnice jsou ustájeny v hlavní produkční stáji. Pokud je to možné, rozdělují se po období rozdoje na skupinu prvotelek a skupinu starších dojnic. Ke konci využíváme třetí skupinu pro konec lak tace. Vyhledávání říjí zde probíhá pomocí pedometrů a pozorných očí zootechničky. Ranná diagnostika březosti probíhá v pravidelných inter valech po čtrnácti dnech. Dojí se pouze dvakrát denně. Po zaprahnutí se dojnice přesunují do skupiny pro zaprahlé s možností výběhu.

Ke krmení se používá tažený vertikální míchací vůz s objemem 12 m ³. Naskladnění probíhá manipulátorem nebo čelním nakladačem. Všechna objemná krmiva jsou vyráběna pomocí řezačky a ukladněna přímo na farmě.

Všechna jsou konzervována chemicko-biologickým konzervantem Labacsil ® Duo. Dlouhou, do balíku svinutou slámu zde řežou na délku 4 cm šrotovníkem Tomahavk aby se zabránilo separaci KD. Dojnice v průměru celého stáda přijmou mezi 22–24 sušiny TMR na den. V případě změn objemných krmiv a pro doplnění pohotové energie a vápníku se před otelením používá Bovienergen ®.

Po zavedení těchto postupů zde postupně dochází k nárůstu užitkovosti a nyní se zde dojí 26 l mléka na každou ustájenou dojnici. Tržnost se zde pohybuje od 98 do 99 %.

Dobrý zdravotní stav je vidět podle výše brakace která se pohybuje na relativně nízké úrovni do 30 % i při vysoké dojivosti. To umožňilo prodej nepotřebných chovných jalovic a v letošním roce umožní navýšení stavů dojnic.

Ostatních zdravotních komplikací ať dislokací slezu či ketóz je v poporodním období nebo laktaci minimum.

Velice dobrý je i zdravotní stav končetin, který udržuje v pořádku průběžným ošetřováním místní veterinární lékař MVDr Čapek a tak stačí občas paznehty vykoupat jen v průchozí vaně na dojírně.

Zdravý start laktace dojnic po porodu a mnoho mléka v laktaci

Fitnessdrink pro dojnice po otelení.

• Dojnice po porodu rychle vstanou.

• Stabilizuje zdraví.

• Dodá síly po porodu.

• Zabraňuje ulehnutí dojnice po porodu.

• Předchází přetočení slezu.

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava e-mail: info@sano.sk, www.sano.sk Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice E-mail: sano@sano.cz www.sano.cz

11

AKTUALITY

Paní Studená a Ing.Měkotová při převzetí ocenění

Rekonstrukce OMD vznikla otevřením boční stěny starého kravína Investice a cíle do budoucna Podnik provedl již zmiňovanou rekonstrukci OMD s kapacitou 110 ks a proto je zde předpoklad pro další navyšování užitkovosti prvotelek. Z chovatelského hlediska je hlavním cílem udržet zdravotní stav na stávající úrovni, postupně zlepšovat parametry reprodukce a navýšit stav na 250 ks dojnic. Proto se také v tomto a příštím roce bude investovat do vybudování zázemí pro chov skotu.

Záměrem je v ybudovat skladovací prostor y pro hnůj a rovněž by se měly opravit a zvýšit kapacity silážních jam. Jako zatím poslední investice zbý vá přestavba budovy na odchov telat.

Touto cestou podniku blahopřeji k dosaženému úspěchu a zároveň chci poděkovat za poctivý přístup v péči o dojnice a realizaci našich společných opatření.

12

Stáj pro suchostojné dojnice

MVDr. Martin Jaroš Sano Domažlice

Moderní výživa zvířat 2012|02

Bachorová synchronizace živin při použití kompletní TMR v období laktace

Mipro HP

500

Vlastnosti produktu Mipro HP 500 ®

Výr. č. 2056

• Úplné pokrytí potřeb kvalitními zdroji minerálních látek, stopových prvků, vitamínů a účinných látek pro zdravé, plodné a dlouhověké krávy s vysokou užitkovostí.

• Účinná látka Kerasan ® pro pevné paznehty.

• Účinná látka Mastitisan ® pro dobře fungující a výkonné vemeno.

• Účinná látka Fertisan ® pro dobrou plodnost.

• Cukry, jako rychle dostupný zdroj energie pro bachorové bakterie s cílem zlepšení využití dusíku a vlákniny.

• Elementární, v přírodě se vyskytující dusíkaté sloučeniny zvyšují podíl nejkvalitnějšího mikrobiálního proteinu v tenkém střevě.

• Bachorově chráněný metionin doplňuje chybějící základní stavební kameny bílkovin krmiva pro více mléka a vyšší obsah bílkovin v mléce.

• Bachor aktivující živé kvasinky zvyšují příjem krmiva a zlepšují využitelnost celkové krmné dávky.

Příklady krmných dávek s Mipro HP 500 ® 1. Hodně travní senáže / málo kukuřičné siláže

2. Travní senáž / kukuřičná siláž

3. Hodně kukuřičné siláže / málo travní senáže

Travní senáž (35 % suš.)

28,00 kg

20,00 kg

12,00 kg

Kukuřičná siláž (35 % suš.)

10,00 kg

20,00 kg

28,00 kg

Sláma

0,30 kg

0,50 kg

0,50 kg

Obilí a ostatní zdroje energie

6,50 kg

6,00 kg

5,00 kg

Sójovo-řepkový extr. šrot

2,50 kg

3,00 kg

4,00 kg

Mipro HP 500 ®

0,50 kg

0,50 kg

0,50 kg

Účinky Mipro HP 500 ®

Váš prospěch s Mipro HP 500 ®

• • • • • •

• • • • • •

Navyšuje množství biomasy v bachoru Zlepšuje trávení vlákniny Podpora zrání a tvrzení rohoviny paznehtů Zesílení obranyschopnosti vemene Podpora plodnosti Ochrana před ketózou a podpora mléčné užitkovosti

Vyšší příjem krmiva Dobrá konverze krmiva Prodloužení dlouhověkosti Vysoká mléčná užitkovost Lepší plodnost Zdravé vemeno

Složení: uhličitan vápenatý, chlorid sodný, cukr řepný, fosforečnan sodno – vápenatý, oxid hořečnatý, síran hořečnatý Analytické složky: hrubý protein: 30,0 % (hrubý protein tvořený NPN sloučeninami z celkového obsahu hrubého proteinu: 29,0 %), veškeré cukry jako sacharóza: 10,0 %, hrubá vláknina: 0,1 %, hrubé oleje a tuky: 0,1 %, hrubý popel: 72,0 %, vápník: 16,5 %, fosfor: 1,8 %, sodík: 6,0%, hořčík: 5,0 %, metionin: 1,0 % síra: 0,5 %, Doplňkové látky v kg (skupiny a funkční skupiny): Nutriční doplňkové látky – (3.a – vitaminy): Vitamín A (E 672): 300.000 m.j., vitamín D3 (E 671): 30.000 m.j., vitamín E: 4.500 mg, vitamín K3: 300 mg, vitamín B1: 144 mg, vitamín B2: 72 mg, vitamín B6: 36 mg, vitamín B12: 360 µg, vitamín C: 1.800 mg, kyselina nikotinová: 9.000 mg, kyselina pantothenová: 144 mg, biotin: 72.000 µg, cholinchlorid: 9.500 mg (3.b – stopové prvky): Chelátová forma zinku se syntetickým glycinem, hydrát jako zinek (E 6): 3.600 mg, Chelátová forma manganu se syntetickým glycinem, hydrát: 1.800 mg a oxid manganatý: 1.200 mg jako mangan (E 5): 3.000 mg, Chelátová forma mědi se syntetickým glycinem, hydrát jako měď (E 4): 900 mg, jodičnan vápenatý bezvodý jako jód (E 2): 90 mg, zásaditý uhličitan kobaltnatý monohydrát jako kobalt (E 3): 60 mg, Saccharomyces cerevisiae CNCM I-3060 (inaktivované kvasinky s organickou formou selenu) (i. č. 3b 8.10): 4 mg a seleničitan sodný: 11 mg jako selen (E 8): 15 mg. (3.c – aminokyseliny): DL-methionin, technicky čistý, chráněný (i.č. 3.1.1): 12.000 mg, (3.d – močovina): Močovina, technicky čistá: 100 g Zootechnické doplňkové látky (4.b – mikroorganismy): Saccharomyces cerevisiae MUCL 39885 (4b 1710): 6 × 1010 CFU obsahuje Kerasan ®, Mastitisan ® a Fertisan ®

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Npor. O. Bartoška 15 ∙ 344 01 Domažlice ∙ 379 713 111 ∙ www.sano.cz

AKTUALITY

Ekonomika výroby mlieka pri aktuálnom znižovaní výkupných cien Spoločnosť Sano – Moderná výživa zvierat, s.r.o. usporiadala pracovné stretnutie s odborníkom na výživu a zdravotnú problematiku chovu dobytka, Ing. Josefom Kociánom z Českej republiky, ktoré sa konalo v utorok 29. mája 2012 v príjemnom komornom prostredí Penzióna BLESK v Ružomberku. Boli pozvaní zástupcovia podnikov z Oravy a Liptova.

Ing. Kocián poukázal na fakt, že rentabilita výroby mlieka sa odvíja od managementu výroby krmív a starostlivosti o zvieratá, kde kritickým obdobím je zvládnutie výživy a managementu od suchostojných kráv po ranné puerperium Stretnutie otvoril Ing. Drevenák, riaditeľ Sano – Slovensko.

Privítal zúčasnených a zdôvodnil potrebu takéhoto podujatia. „Dobre vieme, aká je situácia na trhu mlieka a keďže sme všetci na jednej lodi, chceme urobiť, čo je v našich silách, aby sme pomohli našim poľnohospodárom vyrábať mlieko rentabilne.“ Uviedol Ing. Kociána, ktorý už 20 rokov úspešne robí výživárskeho poradcu v rade vysokoúžitkových chovov. Predtým 17 rokov pracoval v poľnohospodárstve, takže je to skutočne človek praxe. Už druhý rok vykonáva audity na slovenských poľnohospodárskych podnikoch ako externý poradca a dobre pozná situáciu aj na Slovensku.

Akcie sa zúčasnil aj šéfredaktor Slovenského chovu – Ing. Marián Dukes, pretože aj Slovenský Chov má záujem, aby naši poľnohospodári prosperovali. „Na štát sa spoľahnúť nemôžeme a výkupné ceny neovplyvníme, pretože sme v rámci Európy príliš malí, ale cieľom tohto stretnutia je ponúknuť nápady a inšpirácie, na čo všetko

14

v podniku by sme sa mohli ešte pozrieť a spraviť tak, aby sme zlepšili ekonomiku a odkryli väčšie či menšie rezervy.“ Z fyziologického hľadiska je základom výživa a management suchostojných dojníc a jalovíc pred pôrodom, ktorá má rozhodujúci vplyv na zdravie a úžitkovosť matky aj potomka. Ďalšia dôležitá fáza je pôrod, okolopôrodné obdobie a samozrejme aj odchov teliat. V závere boli spomenuté aj novinky Sano sortimentu.

Zaujímavé postrehy zo seminára Hneď v úvode Ing. Kocián poukázal na fakt, že rentabilita výroby mlieka sa odvíja od managementu výroby krmív a starostlivosti o zvieratá, kde kritickým obdobím je zvládnutie výživy a managementu od suchostojných kráv po ranné puerperium. Ako mám postavenú výživu a starostlivosť o suchostojky, tak mi potom beží celá

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

laktácia, reprodukcia, zdravotný stav a všetko, čo s tým súvisí.

Najväčší problém je presvedčiť vedenie podniku, že kravy tu nie sú kvôli nám, ale naopak my sme tu kôli kravám.

A keď takto začneme robiť, všetko sa dá vyriešiť. Čo podporuje vysokú produkciu: (najdôležitejšie faktory uvedené chovateľmi, ktorých priemer dojivosti stáda je 13 636 kg mlieka) f f pohodlie kráv f f výživa f f genetika f f management suchostojných kráv f f kráv pred pôrodom f f starostlivosť o teľatá Podľa vyjadrenia Ing. Kociána sa vo viacerých chovoch na Slovensku mlieko vyrába absolútne neekonomicky – pri 20 l až 22 l produkcii skrmujú 300 g obdukovaných tukov.

Náklady na kŕmenie na výrobu 1 l mlieka sú v niektorých chovoch 5 Kč a viac na liter (v Čechách najlepšie podniky napríklad 2,90 Kč na liter, ale bežné sú 3 až 3,50 Kč na liter) – dokedy sa dá takto prežiť pri aktuálnom trende klesajúcich výkupných cien mlieka? Z pozície výživára nedokážeme ovplyvniť náklady podniku týkajúce sa počtu zamestnancov, prevádzkovej réžie a pod., ale dokážeme ovplyvniť náklady na vyrobené a nakúpené krmivá, náklady na veterinára, inseminátora a produkciu mlieka, preto si ich aj na podnikoch sledujeme. Kravy sú o bachore, nie o čreve (75 % produkcie sa vytvára v bachore vo forme biomasy a trávi sa v čreve), tu sa nám tvorí mlieko, zložky a celková úžitkovosť. Na Slovensku je zaužívané používať pomerne veľa kukuričného zrna, ktoré je využiteľné v čreve a pri jeho prekrmovaní dochádza k vylučovaniu nestrávenej kukurice výkalmi.

Neraz sa pozabudne aj na spôsob, akým zviera spracúva dodané látky, čím si zbytočne navyšujeme náklady.

Konkrétny príklad: Betakarotén – injekčné aplikované látky v tele vydržia cca tri dni a potom sa odbúrajú, alebo metabolizujú. Pokiaľ sa betakarotén podáva perorálne v období stánia na sucho, má vplyv na správne dozretie vajíčka.

Spomenul tiež veľmi praktický systém spätnej kontroly využitia krmiva vo vysokoproduKčných chovoch, kedy sa podľa rozboru TMR, bachorového obsahu a výkalov stanovuje maximálne efektívna kŕmna dávka.

Obdobie stánia na sucho Ciele pri suchostojných kravách: f f m aximálne pohodlie f f o bmedziť stres f f u držať kondíciu na 3.5 BCS f f z abezpečiť maximálny príjem sušiny pred a po otelení pri dostatočnom obsahu dusíkatých látok a energie f f s timulácia bachora f f u držanie dostatočných hladín proteínu, energie a vápnika f f v akcinácia?!

Kritické body: f f s poľahlivé informácie o termíne telenia (pripúšťanie na pastve býkom???) f f b achor potrebuje 3 týždne, optimálne 1 mesiac rovnaké komponenty pred pôrodom ako po pôrode f f p ostup pri zasušovaní f f s tarostlivosť o nohy f f v akcinácia f f w elfare zvierat f f p lán premiestňovania kráv f f z meny kŕmnej dávky 50 a ž 60 % mastitíd enviromentálnymi zárodkami vzniká počas státia na sucho, najrizikovejšie sú začiatok (involúcia po zasušení ) a koniec (tvorba mledziva pred pôrodom) tejto fázy.

Najčastejším problémom sú: nehygienická aplikácia antibiotík, nízka dávka, či nesprávna citlivosť.

Antibiotiká pri zasušení nezabránia infekcii rezistentnými baktériami a rovnako nezabránia infekcii na konci zasušenia. Je to dôvod na zavedenie štandardizovaných postupov – čo sú vlastne presné návody, ako sa to má urobiť, každý ich musí dodržiavať, sú ľahko kontrolovateľné a zabezpečujú, že činnosť sa vždy vykonáva správne.

Postup pri infúzii antibiotík pri zasušení: Mechanicky očistiť, dezinfekciu nechať pôsobiť aspoň 30 sekúnd, utrieť dezinfeKčnými obrúskami ( jeden struk = jeden obrúsok), postupovať od vzdialených strukov k bližším a čiastočným zasunutím hrotu aplikátora do struku aplikovať liečivo, postupovať od bližších strukov ku vzdialenejším, zabrániť kontaktu hrotu aplikátora s iným povrchom. Masáž radšej nerobiť, aby sa nekontaminoval koniec strukového kanálika, aplikovať dezinfekciu po dojení a nechať ju pôsobiť.

Do úvahy treba zobrať: f f p ri vyššej dojivosti sa oneskoruje tvorba keratinovej zátky a zvyšuje riziko infekcie ff v yše 50 % koliformných mastitíd, ktoré sa prejavia v prvých 100 dňoch laktácie, vzniká počas státia na sucho Vonkajšia bariéra: Výhody – je jednoduchá aplikácia, r ýchle zasychanie, nedráždivé.

Nevýhody – zlúpne sa za 3 až 7 dní, aby bola plne účinná, musí sa nanovo opakovať 10 dní pred predpokladaným otelením, v prípade potreby ešte raz.

Intramamárne bariéry: Výhody – vysoká účinnosť, vydrží po celú dobu stánia na sucho, ľahko odstrániteľné pri prvom dojení, neškodné pre teľa.

Nevýhody – nevyhnutná striktná hygiena pri aplikácii a vysoká cena obzvlášť pri súčasnej aplikácii antibiotík.

Skúsenosti Ing. Kociána z praxe Doležité je pokiaľ zvieratá majú v čase stánia na sucho, pred pôrodom, počas neho a po ňom dostatok priestoru (welfare) a dobre nastlané kvalitnou slamou. Ďalší dôležitý

15

AKTUALITY

fakt je, že pri mastitídach vždy prichádzajú aj problémy s reprodukciou – interval sa predĺžil v priemere o 26 dní, servis perióda o 111 dní a inseminačný index o 2,7.

Paznechty Skúsenosti ukazujú, že koľkokrát denne sa dojí, toľkokrát ročne sa majú strúhať paznechty. Okrem pravidelného ošetrenia celého stáda je treba toto riešiť v čase pred zasušením a mimoriadne dôležité je to v chovoch s výskytom dermatitíd a bezpodstielkovým spôsobom chovu.

Skúsenosti Ing. Kociána priamo z praxe f f k eď krava pichá špičkou, ešte sa dá dermatitída zastaviť antibiotikami, f f a k túto fázu nezachytíme, 70 % zvierat sa nikdy úplne nevylieči. f f k eď mám v chove problém, žiadna vakcína nie je 100 %-né riešenie. f f p roblémy mávajú viac príčin a v prvom rade treba riešiť tieto.

Pôrod ff a k dobre funguje reprodukcia, malo by sa teliť 7 % dojníc mesačne z celkového počtu stáda + 3 % jalovíc. V tejto súvislosti spomenul najpoužívanejšie metódy hormonálnej predprípravy na insemináciu, ale tiež fakt, že ide o finančne náročnú záležitosť. f f limitujúci faktor je dostatok priestoru kŕmnych a napájacích miest, kvalitne sucho podstlané a dobrá pohoda kráv ff ak sú v pôrodnici boxy, obsadiť maximálne 85 % kapacity f f a j keď je krava stádové zviera, v čase pôrodu je tvrdý individualista, až samotár f f a k je v pôrodni aj výbeh, zvieratá chodia a často sa stáva, že sa vďaka tomu bez vonkajšieho zásahu zrovnajú aj nepravidelné polohy f f ideálne je do pôrodu nezasahovať, dopriať zvieratám dostatok času f f z aznamenávať všetky dôležité údaje f f t eľa musí být poriadne vysušené a srsť prejsť masážou, najlepšie to spraví sama krava.

Príznaky zle zvládnutého prechodu: 1. p omalé zvyšovanie príjmu krmiva po pôrode 2. c yklické zmeny apetítu 3. z výšený výskyt metabolických 4. a infeKčných chorôb 5. p omalý nárast dojivosti 6. e xtrémne zlá telesná kondícia 7. p re úspešnú reprodukciu je kritickým obdobím involúcia maternice, nástup prvej ruje, prvej ovulácie, percento zabrezávania a udržanie hladiny progesterónu – negatívne ovplyvnené puerperálnymi chorobami, nedostatkom proteínu a energie 8. v ýživa a management v závere gravidity má zásadný vplyv na kvalitu a množstvo mledziva, životaschopnosť a zdravie teliat a puerperálne choroby kráv, Ing. Kocián spomenul príznaky najčastejších z nich.

16

Pra x – Keď sa zviera telí, potrebuje absolútny kľud, nie naháňať do pôrodného boxu (stre sov ý hor món adrenalín sa usadí na maternici, v yblokuje oxy tocín, ktor ý ma viesť pôrod a tak sa často normálny pôrod zmení na komplikovaný). Ale napriek tomu mať situáciu pod kontrolou, aby sa v prípade vážnych komplikácií mohlo včas zasiahnuť. Zatiaľ najefektívnejší sa javí byť kamerový systém. f f b oli pripomenuté situácie, keď krava leží, pôrod prebieha, trčia nožičky, prípadne aj hlavička, nabehne „hurá ošetrovateľ“ s veľkým krikom, krava sa postaví, snaží utiecť, pôrod sa zablokuje a výsledkom neraz býva uhynuté teľa a znehodnotená krava. f f p resuny = znížený príjem sušiny a sociálny status zvierat t ýka sa to hlavne jalovíc f f a sociálne nižšie postavených zvierat = zminimalizujte presuny zvierat pred a po pôrode! f f P revencia hypokalcémie: Ing. Kocián preferuje vyšší vápnik u zasušených. f f O verené možnosti: pred pôrodom znížiť katióny sodíka, draslíka, fosforu a použiť anióny chlóru a síry.

Na kontrolu katión-aniónovej rovnováhy máme špeciálny program na prepočet z rozboru TMR. Hypokalcémiu je potrebné riešiť len u kráv, nie u prvôstok. Kontrola účinnosti kŕmenia aniónových solí sa robí na základe pH moču. V prípade nezvládnutia nastávajú problémy s reprodukciou.

Rozdoj V prípade problémov skontrolovať: f f k ondíciu zasušovaných kráv f f p ostupy pri zasušovaní f f b ilancia aniónov a katiónov f f p roteín, energia, vláknina, minerály, vitamíny f f v eľkosť častíc TMR f f s kutočnú kŕmnu dávku porovnať s vypočítanou f f s kontrolovať príjem sušiny pred a po pôrode f f s kontrolovať miesto v skupine a pri žlabe f f p reveriť presuny medzi skupinami f f s kontrolovať dostupnosť vody f f z aviesť systém preventívnych nálevov f f n ielen rovnaké komponenty, ale aj rezanka TMR musí byť pre pôrodom taká istá, ako po ňom. f f d ezinfekcia pôrodne a rozdoja f f p očas pôrodu má krava dostať minimálne 20, ideálne je 40 a viac litrov nálevu; (Sano má k dispozícii 40 l drenčovací set) f f m eraním teploty do 7 až 14 dní po pôrode sa zachytí 90 % ochorení (treba myslieť na to, že v čase pôrodu býva teplota 39 °C) a potom by mala klesať.

Teploty nad 39,5 stupňa postúpiť veterinárovi. Vyhneme sa tým riziku prenášania infekcie a zamedzíme zbytočnému siahaniu do kráv.

Diskusia Ing. Kocián odpovedal aj na konkrétne otázky ff keď sa jalovice cucajú, vznikajú mastitídy – pomohlo

Moderní výživa zvířat 2012|02

AKTUALITY

dojenie pred telením (liečba v tomto čase je úspešná na 70 až 90 % a nedochádza ani k strate mlieka, naopak, pri liečbe až po pôrode je úspešnosť necelých 30 % a mlieko nie je použiteľné počas celej ochrannej doby – pred pôrodom zožerie krava 12 kg sušiny (teľa zaberá väčšinu brušnej dutiny), na produkciu mlieka potrebuje 25 až 28 kg sušiny a na to potrebuje nabehnúť čo najskôr ff n esprávna výživa koncom laktácie a u suchostojných kráv vytvára podmienky pre vznik ketóz, acidóz, metabolických acidóz a prejaví sa to tým, že dojnica i na konci laktácie má nízky tuk v mlieku (2–3 %) Teľatá Fyziologická hranica a všeobecne platná norma je do 4 % mŕtvonarodených teliat.

Ochorenia tesne po pôrode vznikajú: f f t rauma pri pôrode f f z lá výživa matky f f n ekvalitné mledzivo f f s tres z tepla alebo chladu f f n evhodné ustajnenie f f e xpozícia patogénmi f f n ehygienické postupy 82 % strát teliat je v prvom mesiaci života, z toho 62,1 % sú hnačky Základné zásady starostlivosti o teľatá: f f p upok nie poliať, ale ponoriť f f individuálne evidovať spotrebu štartéta, aby sme vedeli, kedy môžme odstaviť f f v ysokoprodukčné chovy neriešia seno pre dojnice, radšej použijú kvalitnú pšeničnú slamu, ale určite používajú kvalitné, takzvané teľacie seno f f S ano Meggi Müsli kompletný štartér obsahuje 3 % melasy = vysoká žravosť f f š tartér má mať 7 až 8 % vlákniny – a z praxe vieme že najlepší zdroj vlákniny sú otruby, ale bývajú plesnivé! f f v odu od druhého dňa života aj v zime f f t eľa potrebuje pri štartérovom systéme odchovu 8 až 10 l tekutín, čo nedostane mliekom, musí dostať vodou, inak stráda f f o d prvého mesiaca veku čerstvá TMR Vplyv mledziva na riziko ochorení: f f r iziko úmrtia teliat pri zlyhaní pasívneho prenosu protilátok (nízky celkový proteín) trvá po celý zbytok život f f t eľatá s nízkym celkovým proteínom (< 50 g/l) mali vyššie riziko úmrtia, než teľatá s vysokým celkovým proteínom v novorodeneckom období, rovnako ako v neskoršom období po odstave f f o chranný vply v absorbovaných imunoglobínov mledziva trvá po celý zbytok života

Farba výkalov teliat Okrová = normálna Svetlé výkaly = zle strávené mlieko. Najčastejšie príčiny: f f n eprebehol návyk f f p repitie f f n esprávne riedenie f f n esprávna teplota Šedé výkaly = Koli: f f n esprávna teplota f f p režratie štartérom pri odstave (eliminovať stres pri odstave = nepresúvať, nemeniť kŕmnu dávku atď.) Ďalšie poznámky k zdraviu teliat: f f o ddeľte pôrodňu a maródku f f s chorými zvieratami pracujeme nakoniec f f v eci spolu navzájom súvisia f f p roblémy sú multifaktoriálne f f a k sú v chove respiratórne choroby, dávať búdy 1 až 1,5 m od seba f f a k sa pri kosení nedodrží výška strniska minimálne 3 až 4 cm a ešte nám kosba aj namokne, po strnisku vzlínajú klostrídie = sepsy a úhyny krátko po pôrode napriek dodržaniu všetkých pravidiel vedenia pôrodu Prax – prechod zo surového kravského mlieka na mliečnu kŕmnu zmes je prechod zo živočíšnych zložiek (proteíny, tuky) na rastlinné, má trvať dva až tri dni postupným zvyšovaním dávky MKZ do SKM f f p ravidelnosť kŕmenia – čo najviac sa priblížiť k 12 hodinám medzi kŕmeniami, ideálne však je kŕmiť 3 × denne pri 3 denných dojeniach f f keď skŕmim odpadové mlieko jalovičke, stáva sa, že je infikované napríklad zlatým stafylokokom, jalovica počas celého odchovu nemá vážnejšie problémy, je LEN nositeľ a šíriteľ zlatého stafylokoku a zistíme to vlastne až po otelení (mastitídy, somatika…) ff každé teľa má svoj kýblik, keď vypije mlieko, opláchnuť a cca. po 1 hodine dať doň temperovanú vodu.

Veríme, že toto stretnutie splnilo požadovaný účel, dozvedeli sme sa informácie, ktoré v našich podmienkach môžu v ýra zne zlepšiť ekonomiku v ýroby mlieka. Je na každom, ako si každodennou prácou dokáže tieto informmácie preniesť do praxe.

Zúčastneným ďakujeme za čas venovaný snahe skvalitniť svoju prácu a pokúsime sa naďalej organizovať takéto pracovné stretnutia na základe konkrétnych potrieb tunajších chovateľov.

MVDr. Dagmar Kuráková Prax – po odstave nedávať štartér adlibitne, len sypať po povrchu TMR = vyššia žravosť. Štartérový odchov by nemal byť o vysokom % dusíkatých látok, ale o množstve prijatého štartéra.

Sano Bratislava

17

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Účinná prevencia pred hnačkou teliat pomocou výživy Základom ekonomického a na úžitkovosť zameraného chovu mliečneho dobytka je úspešný odchov teliat. Len keď sa podarí odchovať zdravé teľatá, vyrastú z nich zdravé a plodné dojnice s vysokou úžitkovosťou a dlhovekosťou. Na čo treba dbať počas doby mliečnej výživy nám priblíži Dr. Jörg Bekkering.

Fáza odchovu teliat tr vá pr vých 16 týždňov života (112 dní ) s dobou mliečnej výživy maximálne 10 týždňov (70 dní ). Počas tejto 16 týždňovej fázy odchovu by mali teľatá dosiahnuť denné prírastky v priemere 850 g a ich pôvodná pôrodná hmotnosť cca. 45 kg by mala vzrásť na cca. 140 kg. Fáza mliečnej výživy mladých teliat je však spojená s extrémnou náchylnosťou na hnačkové ochorenia. Po odstavení od mlieka a prechode výlučne na pevné krmivo sa hnačky vyskytujú len zriedka. Preto je také dôležité počas obdobia mliečnej výživy obzvlášť dbať na vyváženú a zdravú výživu teliat.

Slabé miesta pri dosiahnutí úspechu ale aj neúspechu v odchove teliat sú dané už počas obdobia, kedy

dojnice stoja nasucho. Výživa pre kravy stojace nasucho zodpovedajúca prežúvavcom, s dostatočným zásobením vlákninou, energiou a bielkovinami udržuje kravy v kondícii a podporuje ľahké pôrody. Medzi vyváženú výživu dojníc stojacich nasucho patrí aj dostatočné zásobenie minerálnymi látkami, mikroprvkami a vitamínmi; a síce pre kravu ako aj teľa. Teľatá totiž prijímajú tieto látky krvou matky a vytvárajú si zásoby. Ich vitalita, obranyschopnosť a chuť cucať po pôrode sú týmto priamo ovplyvňované.

Rovnako tak sa zvyšuje obsah v mledzive.

Vakcinácia prijímaná spolu s mledzivom Teľatá prichádzajú na svet bez akýchkoľvek protilátok

Mledzivo by sa malo podávať napr. pomocou fľaše s cumľom, čím je možné kontrolovať množstvo prijatého mledziva

18

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Teľatá sú napájané maximálne 10 týždňov, počas tejto fázy sú však extrémne náchylné na hnačkové ochorenia

Novorodenci musia prostredníctvom mledziva prijať dôležité protilátky, pretože ich vlastný imunitný systém je veľmi málo vyvinutý

slúžiacich na obranu pred patogénmi, tzn. úplne nechránené. Túto ochranu musia novorodenci prijímať prostredníctvom mledziva.

Príjem mledziva predstavuje pasívny spôsob imunizácie, samotná aktívna imunita teliat sa vytvára pomaly až vo veku troch až piatich týždňov. Do tohto okamihu sú teľatá odkázané výlučne na pasívny ochranný účinok protilátok prijímaných mledzivom. Ochranný účinok mledziva závisí od dvoch faktorov. Popr vé od okamihu prijatia mledziva a podruhé od koncentrácie imunoglobulínov (kvalita mledziva). Zdravie teliat bezprostredne závisí od zásobenia mledzivom. Tu platí jednoduché pravidlo: „skoro a veľa“. Protilátky prijaté mledzivom sa dostávajú cez sliznicu tenkého čreva priamo do krvného obehu, čím začínajú plniť v organizme svoju obrannú funkciu.

Schopnosť dostať sa v nestrávenej forme cez sliznicu tenkého čreva trvá však len niekoľko hodín po narodení. Sliznica tenkého čreva sa stáva postupne nepriechodná. Už šesť hodín po pôrode je teľa schopné prijať len 50 % imunoglobulínov.

Preto je nutné teľatá zásobiť v prvých troch hodinách života približne 1,5 litrom mledziva. Ideálne by bolo, keby teľa prijalo 30 minút po pôrode 1,5 litra a v priebehu ďalších dvoch hodín znova dva litre mledziva. Prvý deň po pôrode by teľa malo prijať spolu štyri až päť litrov mledziva.

Aby pôdoj mledziva neobsahoval žiadne zárodky, musí byť vemeno dojnice pred dojením očistené a dezinfikované. Sliznica tenkého čreva u novonarodených teliat totiž prepúšťa nielen imunoglobulíny, ale aj všetky zárodky, ktoré sa eventuálne v mledzive nachádzajú.

Mledzivo by sa malo podávať kontrolovane pomocou vedra s cumľom alebo fľašou s cumľom. Tým je možné kontrolovať čas a množstvo prijatého mledziva. Pri nekontrolovanom ponechaní teľaťa, nech sa samo napije od matky, toto nie je možné.

Dojnica – príliš málo vitamínov a stopových prvkov Počas pr v ých dní života teľatá dostávajú piť ešte materské mlieko, pretože vzhľadom na jeho zloženie sa toto nesmie predávať. Toto mlieko však nie je schopné pokryť potrebu teliat ohľadom vitamínov a stopových prvkov (najmä železa). Toto vedie k zníženej odolnosti a nízkym denným prírastkom. Z toho dôvodu sa odporúča, vylepšiť mlieko dojnice počas mledzivovej fázy doplnkovým krmivom – „zhodnocovačom“. Ak sa počas celej počáteční fázy mliečnej výživy skrmuje zmesné surové kravské mlieko (směsné mlezivo), malo by byť toto tiež zhodnotené doplnkovým krmivom.

Už počas doby mliečnej výživy sa z teľaťa prostredníctvom skorej podpor y funkcie predžalúdkov v y víja prežúvavec. Systém žalúdkov je u teľatá vytvorený už pri pôrode, avšak rozdielne vyvinutý. Teľatá tak trávia prijaté mlieko výlučne v sleze.

Aby sa mlieko mohlo dostať do slezu, tvorí základný predpoklad pri napájaní vytvorenie tzv. čepco-bachorového splavu (reflex čepcobachorového splavu). Bachor sa v priebehu odchovu musí ešte len vyvinúť (povrch a veľkosť bachora).

Každý chovateľ musí sám rozhodnúť, aký spôsob napájania počas fázy odchovu zvolí, a to na základe: f f v eľkosti chovu, f f p racovného zaťaženia, f f k apitálového vkladu a f f v lastných preferencií.

Použitie cumľov na vedrách alebo napájacích automatoch má vzhľadom na trávenie a prevenciu pred hnačkou značné v ýhody. Vzpriameným držaním hlav y sa čepcobachorový splav vytvorí lepšie a mlieko sa dostáva okamžite cez bachor do slezu.

19

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Teľatá by mali ku každému nopojeniu mliekom dostať dodatočne vodu, tým sa znižuje riziko výskytu hnačiek.

Dostatočné zásobenie vodou má tiež veľký význam pre vývin bachora.

U Pansentrinkern sa naproti tomu dostáva mlieko do bachora, kde nemôže byť strávené, hnije a spôsobuje nafukovanie. Cucaním pomocou cumľa dochádza zároveň k podporovaniu produkcie slín a vďaka enzýmom vyskytujúcim sa v slinách dochádza k lepšiemu tráveniu tukov.

Pri cucaní cumľom je mliečny nápoj prijímaný pomalšie, čím sa dodatočne uspokojuje potreba cicania u teliat.

Správne podávanie mliečnych kŕmnyh zmesí Pre zdravie a vývin teliat je veľmi dôležitá koncentrácia mliečnych náhradiek. Je potrebné dodržiavať ju podľa pokynov výrobcov, aby došlo k vyvolaniu reflexu čepcobachorového splavu v dôsledku zvýšeného obsahu sušiny v mliečnom nápoji. Príliš nízka koncentrácia vedie k spomalenému rastu a nízk ym denným prírastkom na základe nízkeho príjmu živín.

Najmä v zime potrebujú malé nevyvinuté teľatá dostatočné množstvá energie prostredníctvom mliečneho nápoja, aby si udržali telesnú teplotu.

Avšak aj príliš vysoká koncetrácia mliečnej kŕmnej zmesi je škodlivá a môže spôsobovať hnačky. Preto sa odporúča pravidelne kontrolovať množstvá podávanej mliečnej náhradk y (odvá žiť, resp. kalibrovať napájacie automaty). Najmä pri zmene výrobcu alebo druhu mliečnej náhradky, pretože špecifické množstvo náhradky kolíše v závislosti od výrobcu a druhu. Ďalším dôležitým faktorom úspechu pri odchove zdravých teliat, jako ukázala poradenská prax, je teplota mliečneho nápoja. Táto by mala byť pri teplom kŕmení cca 38 až 40 °C, teda ako telesná teplota teliat. A síce v okamihu, keď teľa mlieko pije.

Obz vlášť pri nízk ych teplotách prostredia a dlhotr vajúcom transpor te mlieka (v napájacích ve drách s cumľom) do jednotliv ých iglu resp. pri dlhých hadicov ých potrubiach (při napájacích automatoch) môže mlieko v ýra zne ochladnúť. Škodí to najmä tráveniu tukov a te ľa t á d o s t áva jú h n a č k y. A ko p o m o c s lúži

20

primiešanie teplejšieho mlieka resp. predhriatie napájacích vedier teplou vodou.

Príliš veľké množstvá nápoja na napojenie môžu tiež zapríčiniť poruchy trávenia. To je nejvíce ovlivněno četností napájení během dne a rovněž i technikou napájení – z hladiny, nebo přes cucák. Ak je množstvo nápoja na napojenie väčšie jako schopnosť predžalúdka pojať toto množstvo a nedojde k řádnému vysrážení bílkoviny ve slezu, môže sa mlieko dostať do bachora, začne hniť a spôsobuje nadúvanie.

Hygiena je dôležitá Absolútna hygiena pri napájaní by mala byť samozrejmosťou. Vďaka mliečnym náhradkám obsahujúcim tuky a bielkoviny sa tvorí v napájacích vedrách a automatoch tenký film nečistôt, ktorý je ideálnou živnou pôdou pre zárodky a môže viesť k vzniku hnačiek. Preto by mali byť napájacie vedrá po každom napojení očistené horúcou vodou. Takisto je potrebné pravidelne čistiť cumle kefou zvnútra.

Na podnikoch, ktoré sú náchylné na výskyt ochorení je potrebné zabezpečiť napájacie vedro pre každé teľa zvlášť, aby sa predišlo prenosu zárodkov, resp. jeho zníženiu. Napájacie vedrá sú označené vodeodolnou fixou (napr. Edding) a tiež jednotlivé boxy resp. iglá sú samostatne očíslované. Tým sa zaručí, že každé teľa má počas obdobia napájania vlastné vedro. Aj niekoľkotýždňové teľatá potrebujú k mliečnemu nápoju dodatočne vodu. Teľatá, k toré majú kedykoľvek prístup k vode vykazujú nižší výskyt hnačiek.

U teliat, ktoré sú bežne dvakrát denne napájané, avšak bez poskytnutia vody, vzniká najmä pri napájaní pomocou vedra bez cumľa nebezpečenstvo príliš chvatného chlípania mliečneho nápoja.

Toto môže viesť k zlyhaniu reflexu čepcobachorovéhu splavu a/alebo k nedostatočnej tvorbe slín obsahujúcich tráviace enzýmy, a to výrazne zvyšuje riziko výsky tu

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Výživa teliat začína už pri správnej výžive dojníc stojacich nasucho, pretože len tak je schopná krava matka vyprodukovať hodnotné mledzivo. hnačiek. Pri zásobení vodou je dôležitý jej príjem zhora z misky, vedra alebo samotnej napájačky, aby sa voda dostala do bachora. Vedrá s cumľom sú pre príjem vody nedostatočné, pretože v dôsledku čepcobachorového splavu sa veľká časť vody dostáva do slezu a znížený obsah sušiny narúša trávenie. Denná potreba vody rastie z 8 až na 12 litrov počas prvých mesiacov života.

Zásobenie vodou má rozhodujúci význam aj pre vývin bachora. Mikroorganizmy usídľujúce sa v bachore sa môžu ďalej vyvíjať a množiť len vtedy, keď sa do bachora dostáva dostatočné množstvo vody. A len dobre vyvinuté spoločenstvo mikróbov v bachore dokáže tráviť (fermentovať ) škrobové kŕmne zložky zo štartéra pre teľatá (napr.

Müsli pre teľatá) na unikavé mastné kyseliny (kyselina propiónová a maslová), k toré chemick ými procesmi podporujú tvorbu bachorov ých klkov a hrúbku stien bachora. Okrem toho teľatá dokážu prijať viac štartéra, čím väčšie je zásobenie čistou a chutnou vodou.

Na záver Výživa teliat začína už výživou dojníc stojacich nasucho, a k tomu patrí aj dostatočné zásobenie minerálnou zmesou. Vitamíny a stopové prvky zvyšujú totiž vitalitu a obranyschopnosť teliat a zlepšujú kvalitu mledziva. Ďalším dôležit ým pr vkom je r ýchle a dostatočné zásobenie v ysoko k valitným a hygienick y nezávadným mledzivom. Počas obdobia mliečnej výživy je nutné denne kontrolovať koncetráciu mliečnej náhradky, teplotu a množstvo nápoja a tieto dodržiavať. Zásobenie vodou už v prvom týždni života predstavuje cenovo výhodnú možnosť, ako jednoducho zamedziť tráviacim ťažkosťiam a účinne im predchádzať.

Dr. Jörg Bekkering Sano Grafenwald

21

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Sanolyte

®

lék první volby při průjmovém onemocnění telat

Zvládnutí průjmového onemocnění bez vážnějších následků pro zdraví telat je odvislé od včasnosti a správnosti ošetření telat, od včasné léčby Pr ůjmová one mocně ní mohou novoroze ná telata postihovat již v prvních dnech po porodu. Právě tato skutečnost může udělat ze zdánlivě banálního symptomu velmi závažné, někdy až letální onemocnění. Zvládnutí průjmového onemocnění bez vážnějších následků pro zdraví telat je odvislé od včasnosti a správnosti ošetření telat, od včasné léčby.

Prů jmová onemocnění telat může z působit široké spektrum patogenních zárodků.

Jsou to například rota a corona vir y. Proti virovým zárodkům není možná léčba telat, ale je možná jen včasná prevence v podobě vakcinace krav před porodem.

V případě že průjmová onemocnění způsobují bakterie jako například E.coli či salmonely, může bý t zvolena účinná antibiotika k potlačení těchto choroboplodných

22

zárodků. Z dalších poměrně častých patogenů můžeme zmínit kryptosporidie a kokcidie. Průjmová onemocnění telat mohou být způsobena i dietetickými či hygienickými závadami při napájení telat. Také nenapojení telete včas, bezprostředně po porodu, kvalitním mlezivem může mít za následek častější výskyt průjmů.

Jak je z předešlých informací patrné, průjmové onemocnění u telat může způsobit široká škála patogenních zárodků a různých příčin. Léčba a prevence průjmových onemocnění telat je velmi účinná použijeme-li na specifického patogena odpovídající léčbu či prevenci. Při zahájení vlastní léčby nemusí být původce onemocnění ihne d znám. V tě chto případe ch je důležité z ahájit včasnou tak zvanou symptomatickou léčbu. To znamená, že nevolíme jen například antibiotika na případnou bakterii, která způsobila onemocnění. Léčbou je třeba v případě průjmových onemocnění bojovat proti odvodnění (dehydrataci) organismu telat a ztrátě elektrolytů a překyselení.

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Nápoj pro doplnění a vyrovnání bilance látkové výměny s elektrolyty při průjmu telete

Při průjmech telat do pitné vody

Ztrácí-li tele tekutiny průjmem, je třeba zpět tekutiny teleti vracet pomocí rehydratačního nápoje Sanolyte ® Velmi dobrým pomocníkem v boji proti průjmům a dehydratacím je rehydratační nápoj pro telata Sanolyte ®.

Sanolyte ® při správném a včasném podávání způsobuje zpětnou dehydrataci, doplňuje elektrolyty ztracené průjmem a působí proti přek yselení. Sv ým účinkem na trávicí trak t způsobuje r ychlejší ukončení průjmů u telat a společně s další léčbou pomáhá mladým telatům v rychlejším uzdravení. Ztrácí-li tele tekutiny průjmem, je třeba zpět tekutiny teleti vracet pomocí rehydratačního nápoje Sanolyte ®.

J e h o p o u ž i tí j e j e d n o d u c h é . R oz p u s tí s e 10 0 g Sanolyte ® ve dvou litrech vody. Vhodné je podávat nápoj o teplotě 39 ˚C. Tento připravený nápoj se dá teleti vypít či se aplikace provede pomocí sondy. Sanolyte ® není možné míchat do mléčného nápoje. Léčba telete je tím účinnější čím dříve je zahájena. Vhodné je tento preparát využívat i v rámci prevence. Při podávání Sanolyte ® je důležité dodržovat potřebnou hygienu, aby při léčbě nemocných telat nedocházelo k přenosu případné infekce mezi jednotlivými zvířaty.

MVDr. Petr Pokorný Sano Domažlice

• Vyrovnává ztráty tekutin a zejména elektrolytů při průjmech.

• Zabezpečuje zdravá a odolná telata.

• Zajišťuje vývoj telat.

• Zabezpečuje aby byla zachována chuť přijímat krmivo.

• Stabilizuje látkovou výměnu.

• Dochází k rychlejší regenerace telat při průjmových onemocněních.

• Snižuje ztráty telat.

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava e-mail: info@sano.sk, www.sano.sk Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice E-mail: sano@sano.cz www.sano.cz

23

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Zkušenosti s mléčnými krmnými automaty Mléčné krmné automaty jsou pro odchov telat nejen využitelné, ale zároveň zvyšují produktivitu práce, protože jeden člověk za směnu nakrmí více telat, a přitom všem je ještě méně úhynů. Nechcete to zkusit i vy?

Mléčné krmné automaty (MKA) pro telata nejsou ničím novým. Je to už docela dávno, když se u nás pro krmení telat začaly používat automaty pro skupinovou mléčnou výživu. Všichni je tenkrát znali pod názvem KATKA. Toto zařízení sice mělo usnadnit a zefektivnit krmení, jenže mělo bohužel spoustu nectností. První spočívala v tom, že se vlastně o žádné automat y nejednalo, protože automatického v nich nebylo naprosto nic, snad a ž na tu skutečnost, že průjmové onemocnění telat se díky jim rozběhlo naprosto automatick y po celé skupině používající tohoto zařízení pro skupinové napájení. Od té doby ale uplynula v našich řekách spousta vody, a když jsme se zhruba od poloviny osmdesátých let začínali na pracovních cestách do zahraničí setkávat s automaty pro mléčnou výživu telat, mnoho našinců si vzpomnělo na naše staré známé „katky“ a rozporuplné zkušenosti, které jsme s nimi udělali. Vyprávění tamních farmářů o tom, co tento chytrý pomocník ušetří času a zachrání životů telat, mnozí z nás nechtěli ani věřit. Ať už to bylo v Dánsku, Nizozemsku, či Francii, tahle vyprávění často připomínala pohádku a naše novodobé zkušenosti byly zatím formovány tím nejdokonalejším, co bylo na poli mléčného odchovu telat u nás používáno ještě dříve než „katky“ – totiž studený odchov telat a Steimannovy boudy. I když se to tak samozřejmě již dávno nenazývalo, ale princip byl tentýž. Pak se těžko věří něčemu novému, zejména když historický (a mnohem primitivnější ) předchůdce nezanechal příliš dobrý dojem a výsledky odchovu telat pak byly mnohdy velmi rozporuplné.

Výhody mléčných krmných automatů Mléčné automaty pro odchov telat udělaly od dob „katek“ veliký kus cesty kupředu, a tak například napojení na počítač umožňuje dokonalou kontrolu množství přijatého mléka u každého jednotlivého kusu, takže kontrola napájení je absolutní a je možno kdykoliv okamžitě řešit jakoukoliv abnormalitu v tomto ukazateli. Krom dokonalé kontroly a zároveň evidence krmení, je vynikající i ta skutečnost, že se minimalizuje vliv lidského faktoru na kvalitu podávaného mléka, kdy už nejde pouze o množství, ale zejména o standardní kvalitu podávané mléčné krmné směsi, včetně její teploty. Nedochází pak k takov ým excesům, že v zimě jen kvůli tomu, že byla nízká teplota a tele mělo tu smůlu, že na něj došla řada nakonec, dostalo nápoj prochladlý, což se často negativně projevilo na jeho zdravotním stavu. Telata dostávají z automatů

24

Mléčné krmné automaty minimalizují vliv lidského faktoru na kvalitu podávaného mléka, kdy už nejde pouze o množství, ale zejména o standardní kvalitu podávané mléčné krmné směsi, včetně její teploty nápoj, jehož kvalita nikterak nekolísá. Hlavní výhodou MK A je však včasné získání a snadná dohledatelnost údajů o krmení telat, což ne vždy bylo a je možné při manuální obsluze. To může být velmi užitečné i při zpětném vyhodnocování příčin případného problému s telaty, pokud by se vyskytl a vést k poučení pro příště. Bez MKA

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Počet všech narozených

z toho mrtvě

Počet úhynů 0–3 měsíce

počet úhynů 0–6 měsíců

Natalita

MN %

% úhynů 0–3 měsíce

% úhynů 0–6 měsíců

Ztráty celkem do 3 měs. %

Ztráty celkem do 6 měs %

Dochováno ks / 100 krav

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Průměrný počet krav

2011

Tab1: Přehled výsledků odchovu telat v roce 2012 ve sledovaných podnicích.

122 421 403 271 709 1048 1025 96 326 171 414 865 115 790 265 288 325 324 482 370 279 170 9279

105 475 408 296 775 1129 1031 89 374 196 465 878 146 764 281 308 373 352 561 406 340 182 9934

2 17 21 16 31 75 59 5 29 17 24 55 17 66 6 16 40 31 46 26 23 13 635

2 20 8 10 35 29 42 5 15 6 21 56 1 34 17 25 14 19 31 34 21 13 458

2 20 14 11 40 31 43 5 16 7 35 57 2 34 32 28 14 23 41 41 36 20 552

86,1 112,8 101,2 109,2 109,3 107,7 100,6 92,7 114,7 114,6 112,3 101,5 127,0 96,7 106,0 106,9 114,8 108,6 116,4 109,7 121,9 107,1 107,1

1,9 3,6 5,1 5,4 4,0 6,6 5,7 5,6 7,8 8,7 5,2 6,3 11,6 8,6 2,1 5,2 10,7 8,8 8,2 6,4 6,8 7,1 6,4

1,9 4,2 2,0 3,4 4,5 2,6 4,1 5,6 4,0 3,1 4,5 6,4 0,7 4,5 6,0 8,1 3,8 5,4 5,5 8,4 6,2 7,1 4,6

1,9 4,2 3,4 3,7 5,2 2,7 4,2 5,6 4,3 3,6 7,5 6,5 1,4 4,5 11,4 9,1 3,8 6,5 7,3 10,1 10,6 11,0 5,6

3,8 7,8 7,1 8,8 8,5 9,2 9,8 11,2 11,8 11,7 9,7 12,6 12,3 13,1 8,2 13,3 14,5 14,2 13,7 14,8 12,9 14,3 11,0

3,8 7,8 8,6 9,1 9,2 9,4 9,9 11,2 12,0 12,2 12,7 12,8 13,0 13,1 13,5 14,3 14,5 15,3 15,5 16,5 17,4 18,1 11,9

83 104 93 99 99 98 91 82 101 101 98 89 110 84 92 92 98 92 98 92 101 88 94

se stávalo, že si při řešení nastalých problémů obsluha obvykle nepamatovala (nebo si nechtěla vzpomenout) na abnormální situace, které v krmení telat nastaly. Čím dál víc se do všech chovatelských činností dostává téma welfare a proto se na pohodu zvířat v chovech více hledí. Není žádným tajemstvím, že od zvířete, které není v pohodě a dobrém zdravotním stavu, se žádných skvělých výsledků nedočkáte. A tak ani tele, které nemá odpovídající kvalitu krmení a ustájení nemůže patřičně uplatnit svůj geneticky daný potenciál. A dnes již každý, kdo se chovem skotu zabývá, řekne, že bez řádně odchovaného telete a jalovice se jen ojediněle může chovatel dočkat dobré a dlouhověké dojnice. Proto jsem rád, že se mléčné krmné automaty při odchovu telat u nás ujaly a pořizuje si je čím dál více chovatelů modernizujících odchov telat. Jsem rád, že vám mohu představit trochu „tvrdých“ dat získaných při naší práci přímo v terénu.

S potěšením mohu konstatovat, že výsledky dosahované při použití mléčných krmných automatů (kterým se

někteří chovatelé zdráhali uvěřit při návštěvách zahraničních chovů) jsou možné i v našich podmínkách.

Ve dvaadvaceti podnicích s chovem více než 9 000 krav bylo v r. 2011 odchováno v průměru od stovky krav celkem 94 ks mladého dobytka. Jedná se o poměrně početný soubor, na k terém je možno dokumentovat výsledky v konkrétních podmínkách dvaadvaceti českých zemědělských podniků různých velikostí, chovajících obě naše nejzastoupenější dojená plemena krav.

Reprodukce je základ Samozřejmě, že na počátku obratu stáda je vždycky reprodukce a od ní se odvíjející natalita. Jak je z tabulky zřetelně vidět, rozdílné výsledky v počtu odchovaných telat na stovku kusů jsou ovlivněny úrovní reprodukce.

Reprodukci ovlivňuje spousta faktorů od vyhledávání říjí, přes osobu inseminačního technika, kvalitu ustájení a s ní související pohodou zvířat, teplotní stres, embryonální mor talita a podobně. Když už máme zabřezlé

Počet všech narozených

z toho mrtvě

Počet úhynů 0-3 měsíce

počet úhynů 0-6 měsíců

Natalita

MN %

% úhynů 0-3 měsíce

% úhynů 0-6 měsíců

Rozdíl 6–3

Ztráty celkem do 3 měs %

Ztráty celkem do 6 měs %

Dochováno ks / 100 krav

4 7 14 Průměr

Průměrný počet krav

2011

Tabulka č. 2 Výsledky odchovu na mléčných krmných automatech

271 1025 790 2086

296 1031 764 2091

16 59 66 141

10 42 34 86

11 43 34 88

109,2 100,6 96,7 100,2

5,4 5,7 8,6 6,7

3,4 4,1 4,5 4,1

3,7 4,2 4,5 4,2

0,3 0,1 0,0 0,1

8,8 9,8 13,1 10,9

9,1 9,9 13,1 11,0

99 91 84 89

25

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Z celé řady zahraničních i našich zkušeností vyplývá, že ztráty do tří měsíců jsou většinou menší než při klasickém způsobu odchovu plemenice, je třeba aby i v následujících fázích reprodukčního procesu bylo minimalizováno množství ztrát.

Minimalizace mrtvě narozených Do celkového počtu odchovaných z ví řat v ýra zně promlouvá procento mrtvě narozených telat. Je to opět ovlivněno spoustou faktorů. Namátkou jen některé z nich.

Především je to celková organizace chovu a minimalizace stresů ať již je způsobuje cokoliv od častých změn skupin, organizace stání na sucho až po vyklízení hnoje. Opět je na jednom z předních míst pohoda zvířat nebo chcete-li welfare. Kvalifikovaný ošetřovatel – porodník je důležitou součástí minimalizace ztrát bezprostředně při porodu.

Důležitou roli hraje i výživa, která má být taková, aby nedošlo ke zby tečnému zatučnění suchostojné krávy v poslední fázi březosti. Kráva chce mít svůj stereotyp, nebýt stresována a chce mít v dané fázi reprodukčního cyklu odpovídající výživu.

Ztráty do tří měsíců Jsou opět ovlivněny podmínkami chovu. Je třeba, aby telata měla temperovaný nápoj, suchou slámu pod sebou a kvalitní mléčnou krmnou směs. Mléčné krmné automaty jsou tu od toho, aby nejen šetřily čas a vytvářely telatům i jejich obsluze příjemné prostředí. Jejich hlavním úkolem je minimalizace ztrát telat od narození

26

do ukončení období mléčné výživy, i když jejich vliv díky dobrému startu do života daleko přesahuje toto období a dává dobrý základ pro další fázi odchovu. Takže ztráty telat krom výživy ovlivňuje hlavně ustájení telat a jejich ošetřování. Ztráty dokážou tlumit důsledně aplikované preventivní programy veterinárních opatření.

Na co dát v tomto období zvláště pozor: 1. První mlezivo a ošetření pupku 2. Odpovídající koncentrace mléčného nápoje 3. Dostatečné množství mléka 4. Teplota mléka 5. Ustájení – sucho bez průvanu 6. Voda 7. Startér 8. Včasné rozpoznání nemoci I když je toto vše v pořádku, může v případě nepříznivé infekční situace dojít k propuknutí některých hromadných onemocnění. Avšak strik tní dodr žování předchozích bodů může toto riziko minimalizovat.

Pozdější úhyny do šesti měsíců jsou (krom již zmíněných příčin, jako je nepříliš dobrá kvalita ustájení a ošetřovatelské péče) dány hlavně zvládnutím přechodu z mléčné výživy na rostlinnou. Tady je potřeba více než kdy jindy úzkostlivě dbát na kvalitu a nezávadnost krmiv.

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

KOMPLETNÍ MLÉČNÁ KRMNÁ SMĚS S KYSELINOU CITRÓNOVOU

Snížení ztrát telat představuje významný ekonomický přínos V tomto období rovněž sklízíme první „ovoce“ v podobě dobré imunity telat dané kvalitním zvládnutím předchozího období. Pokud zůstane infekční situace dobrá, není důvodu, proč by telata toto období svého života neměla zdárně absolvovat.

V tomto období můžeme nejlépe porovnat odchov klasickým způsobem a pomocí mléčných krmných automatů.

Z tabulky vyplývá, že ztráty do tří měsíců jsou o 0,5 % menší než při klasickém odchovu. Nejedná se ale jen o půl procenta lepší v ýsledek ztrát při odchovu více než dvou tisícovek telat, ale hlavně o produktivitu práce pracovníků starajících se o odchov telat a také o to, že lze pohodlněji obsloužit více telat a navíc jsou ztráty ještě o půl procenta menší než při klasickém napájení. Když si uvědomíme, že u větších podniků to může znamenat docela zajímavá čísla, která dovedou hodně vylepšit ekonomiku chovu, je vyhráno. Snižování ztrát je prvním z úkolů úspěšného zootechnika. Ti co s námi spolupracují, bývají úspěšní. Vědí, že každé procento ztrát, které dovedou eliminovat, znamená lepší ekonomiku chovu a tím i lepší ekonomický výsledek celého podniku.

Účinnost Sanolac® Lila Citro: • Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu • Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém • Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků • Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií • Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás: • Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru • Rychlý růst s vysokými přírůstky • Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva • Nízké náklady na odchov

Ing. Ota Beran, BM Profit a

Ing. Milan Bardiovský Sano Domažlice

27

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Příjem sušiny TMR – stěžejní faktor vývoje užitkovosti dojnic

Pro dosažení vysoké mléčné užitkovosti při zachování dobrého zdravotního stavu a reprodukce je vysoký příjem krmiva nezbytným předpokladem Příjem sušiny TMR dojnicemi je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících užitkovost. Dle Zemana et al.

(2006) je sušinou zbytek krmiva po vysušení. Předsušený vzorek krmiva se suší při 103 ± 2 °C do konstantní hmotnosti. Z hlediska významnosti pro organismus dělíme živiny obsažené v sušině na energetické, stavební a účinné látky. Energetické živiny jsou výlučně látky organické a jsou nezbytné pro zachování energetické rovnováhy organismu, pro tvorbu tělní hmoty atd. Do sušiny krmiva tedy zařazujeme dusíkaté látky, lipidy, sacharidy (vláknina, BNLV) a popeloviny.

Podle Hulsena (2011) vypočtena krmná dávka zřídka odpovídá tomu, co krávy ve skutečnosti zkonzumují, protože se předpokládá přirozená variabilita komponentů.

Proto vypočítaná krmná dávka funguje jako východisko, základ, který se musí prověřit a v konkrétním chovu se může modifikovat.

28

Hlavním problémem ve výživě dojnic je nesoulad mezi vrcholem produkce mléka (30.–50. den) a maximálním příjmem sušiny (10.–12. týden). Zatímco vrcholí laktace, a tudíž potřeba energie je nejvyšší, příjem sušiny ještě není na odpovídající úrovni, v důsledku čehož je organismus dojnice v negativní energetické bilanci. Následkem je výrazné čerpání tělesných zásob a propad kondice, resp. živé hmotnosti. Praktické zkušenosti nasvědčují skutečnosti, že denní spotřeba krmiv, respektive sušiny, je v prvních dnech laktace při sestavování dávek nadhodnocována. V prvních 30 dnech laktace při produkci mléka nad 25 kg je spotřeba sušiny výrazně menší než 3 % tělesné hmotnosti.

Jedním z nejsložitějších a nejčastějších limitujících faktorů při sestavování krmné dávky je odhad skutečné spotřeby krmiv, respektive sušiny, neboť ta je ovlivňována řadou faktorů. K nejvýznamnějším patří zvíře (tělesná

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Na celkový denní příjem TMR má značný vliv četnost přihrnování krmiva

Pro činnost bachoru se vždy musí nalézt rovnováha mezi koncentrací živin a dostatkem strukturální vlákniny

hmotnost, rámec, mléčná užitkovost, pořadí a fáze laktace) a krmivo (druh objemného a jadrného krmiva, kvalita a stravitelnost, dávka koncentrátů, koncentrace energie, obsah a charak ter vlákniny, struk tura, obsah sušiny, chutnost apod.). Například hubenější dojnice přijímají v 1. fázi laktace až o 25 % sušiny více, než krávy přetučnělé, prvotelky při stejné hmotnosti spotřebují asi o 1 kg sušiny méně objemných krmiv než starší dojnice (Bouška et al., 2006). Drevjany, Kozel a Padrůněk (2004) uvádějí, že denní konzum sušiny krmné dávky obvykle představuje tři procenta živé hmotnosti dojnice s kolísáním od 1,7 do 3,5 % v závislosti na stádiu laktace a reprodukčního cyklu. Šlechtitelské úsilí v chovu holštýnského skotu výrazně zvětšilo rámec zvířat, a tím i kapacitu trávicího traktu. Důsledná genetická selekce na příjem krmiva umožnila zvýšit příjem sušiny nad čtyři procenta živé hmotnosti, což přineslo i povýšení denního příjmu sušiny o dva a ž pět kilogramů denně. Bouška et al. (2006) udává, že v období maximálního příjmu krmiva dosahuje u špičkových dojnic denní příjem sušiny 4,2–4,5 % živé

hmotnosti. Znamená to především uplatnění TMR a vysokou kvalitu krmiv, zejména co do koncentrace energie.

Za minimální koncentraci energie u objemných krmiv, vhodných pro vysokoužitkové dojnice, je považováno 5,8 MJ NEL/kg sušiny.

Dle Boušk y et al. (2006) znamená zv ýšení mléčné užitkovosti o 1 kg i zvýšení příjmu sušiny o 0,2 až 0,5 kg.

S kvalitním objemným krmivem s vysokou stravitelností stoupá nejen příjem, ale i množství využitelné energie, a naopak, zkrmování pozdě sekaných pícnin s vysokým obsahem vlákniny, a tedy nižší stravitelností, pak zhoršuje využití krmné dávky.

Sušina krmné dávky Dle celé řady autorů (Bouška et al., 2006; Doležal et al., 2006; Kudrna, 2007) by se sušina TMR měla pohybovat mezi 50 – 60 %. Drevjany, Kozel, Padrůněk (2004) uvádějí jako optimum hodnoty mezi 50–55 %. Za těchto okolností je dojnice schopna přijmout 50 kg krmiva v původní sušině a přeměnit na 36–40 kg mléka. Pokud však v krmné

Celá řada podniků používá systém míchání jednotlivých komponentů v míchacím krmném voze

29

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

dávce vlhkost roste, denní pří jem sušiny se snižuje.

Tento efek t se projevuje zejména u fermentovaných krmiv, a naopak neplatí u zelené píce a pastvy. Z řady pokusů vyplývá, že při krmení mokrých siláží se příjem sušiny snižuje o 0,02 % hmotnosti dojnice za ka ždé jedno procento, o které vlhkost směsné dávky překročí ideální hranici 50 %. Krmná dieta může být i příliš suchá a dojnice ji rovněž nepřijímají dobře k vůli prašnosti, oddělování jednotlivých složek a v důsledku toho snížení chutnosti. Zde naopak pomůže použití vlhkých krmiv, jako jsou cukrovarské řízky, mláto nebo prosté zvlhčení

dávka těchto krmiv nad 5 kg, dochází k poklesu příjmu objemných krmiv. Ovšem k výrazné substituci dochází při zkrmování deset a více kilogramů koncentrátu. Spotřeba krmiv úzce souvisí s obsahem vlákniny, a to zejména obsahem celulózy, hemicelulózy a ligninu, které jsou zastoupeny hlavně v buněčných stěnách (Bouška et al., 2006). Zastoupení neutrálně detergentní vlákniny NDF by se měla pohybovat v celkové sušině v rozmezí 28–33 %, přitom minimálně 70 –75 % NDF by mělo pocházet z objemných krmiv. Kapacita příjmu NDF u dospělé dojnice představuje 0,9 –1,2 % živé hmotnosti. Se zvyšováním

Vysoký příjem krmiva vždy stojí a padá s kvalitou objemných krmiv vodou. Separování jednotliv ých komponentů krmné dávky je velmi závažný problém, neboť zvířata zpravidla upřednostňují chutnější složky a nedostatečně přijímají vlákninu, což v konečném důsledku vede k acidóze a nechutenst ví. Zároveň musíme věnovat pozornost i dostatku pitné vody. Je třeba si uvědomit, že dojnice potřebuje asi čtyři litry vody na jeden litr mléka. Vedle jejího dostatku musíme zajistit i dobrou dosažitelnost, tj. v okruhu 15 metrů od krmného žlabu.

Stravitelnost a kvalita krmiv Z hlediska příjmu a využití krmiva je nejdůležitějším fak torem jeho stravitelnost. Se zv yšováním stravitelnosti tak dochází nejen ke zvýšení celkového množství přijatých objemných krmiv, ale i ke zvýšení množství využitelné energie z 1 kg sušiny krmiva. Stravitelnost živin u objemných krmiv je závislá na vegetačním stádiu rostlin v době sklizně a u konzervovaných krmiv i na metodě a účinnosti konzervace. Příjem objemného krmiva je ovlivňován i dávkou jadrných krmiv, přičemž je -li

30

obsahu NDF v dietě klesá příjem krmiva. Z toho plyne, že při zkrmování nekvalitní píce se denní příjem sušiny jednoznačně sníží. Naproti tomu obsah acidodetergentní vlákniny ADF (celulóza + lignin) vypovídá spíše o stravitelnosti sušiny a její žádoucí hladina v sušině by se měla pohybovat v dimenzi 19–21 %.

Dále bychom se měli vyvarovat příliš vysokých dávek tuku bezprostředně po otelení, kdy ve snaze pokrýt zvýšené nároky na energii dojnice mobilizují tuk z tělesných rezerv. Tento proces je kontrolován hormonálně. Uvolněný tuk je pak ve formě neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) dopravován krevním oběhem do buněk.

Pokud dojnice dostává současně vysoké dávky tuku v dietě, může dojít k nežádoucímu nárůstu tuku (NEFA) v krvi, což je pro dojnici signál snížit příjem krmiva. Obdobně působí i vysoká koncentrace řady metabolitů v krvi, jako je např. močovina, produkty způsobující acidózu, těkavé mastné kyseliny apod. Proto správné vybalancování krmné dávky může přispět i k výraznému zlepšení konverze krmiva (Drevjany, Kozel, Padrůněk, 2004).

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Rychle využitelná energie pro vysokoprodukční dojnice

Používání stěnové fólie by mělo být standardem Ostatní faktory, ovlivňující příjem sušiny Jedná se např. o prázdné žlaby (dojnice musí mít přístup ke krmivu celý den), zkrmují se zdravotně závadná, nek valitní a nechutná krmiva, nezkrmuje se čerst vé krmivo, nejsou v ybírány zby tk y ze žlabů (při krmení do nasycení /ad libitum/ tvoří asi 5 až 10 % denní dávky) – nutné vybrat jedenkrát denně, lépe před každým zakládáním krmiva, druhotně zfermentovaná krmiva při nevhodném odběru ze silážních prostor a při skladování na hromadách, problémy s chůzí dojnic (onemocnění paznehtů), nevhodné řešení žlabů, zábran, nedostatečný prostor u žlabu, neodpovídající poměr míst u žlabu a počtu dojnic ve skupinách, špatný přístup k napájecím zařízením a nedostatek čisté vody (Bouška et al. 2006).

Velmi důležité je rovněž časté přihrnování krmiva. Dle Doležala, Němečkové a Knížeka (2006) je pravidelné a velmi četné přihrnování krmiva k požlabnici hlavní podmínkou pro využití všech pozitiv, které vyplývají z krmení směsnou krmnou dávkou ve spojení s mechanizací zakládání krmiva. Dle těchto autorů má četnost přihrnování TMR až dvanáctkrát za den významný vliv na zvyšování příjmu krmiva, nádoje a jednoznačně přispívá k r ychlejšímu dosažení optimální tělesné kondice, což je podmínkou dobré reprodukce a vyrovnanosti laktační křivky.

Ing. Milan Žádník

Multisan® Nektar zvyšuje stravitelnost strukturální vlákniny, stabilizuje syntézu mléčného tuku a zlepšuje úroveň látkové výměny dojnice.

Zásluhou nasazení Multisan® Nektar v krmné dávce roste mléčná užitkovost a snižuje se riziko vzniku mastitidy.

Ing. Jan Paroulek

obchodní zastoupení Sano – moderní výživa zvířat Seznam použité literatury je k dispozici u autorů článku.

31

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tepelný stres dojnic je důležitý parametr užitkovosti Když se teplota okolního prostředí začne pohybovat mimo termoneutrální zónu (nebo komfortní zóny) mléčný skot začne prožívat tepelný stres. Vlivem tepelného stresu spotřebovává dojnice více energie k udržení tělesné teploty, zároveň ale zůstává méně energie pro produkci mléka.

V horkých dnech je třeba věnovat větrání a zchlazování krav v čekárnách velkou pozornost

Teplotní a vlhkostní index ( THI) by mohl být použit jako indikátor tepelných klimatických podmínek. THI je určen rovnicí z relativní vlhkosti a teploty vzduchu a je vypočten na konkrétní den podle následujícího vzorce (Kadzere et al, 2002.)

Teplotní index (Heat Index, index horka) se vypočte z relativní vlhkosti a vnější teploty – jak „horký“ vzduch cítíme. Když je relativní vlhkost nízká, pocitová teplota bude nižší než ak tuální teplota, protože v ypařování potu probíhá rychleji a tím se tělo ochlazuje. Jakmile je ale relativní vlhkost velká (vzduch je nasycen vodními parami), pot se již tak r ychle neodpařuje a pocitová teplota se zvyšuje.

32

THI hodnoty: 70 nebo méně = jsou považovány za komfortní, 72 nebo více = začíná tepelný stres 78 nebo více = produkce mléka u krav je vážně narušena 8 2 nebo více = je vážně narušena produkce mléka, těžký stres končí smrtí zvířete f f T HI 72 – tepelné zatížení u vysoce výkonných holštýnsko-fríských krav – zvýšení produkce mléka zvyšuje citlivost na tepelnou zátěž. Nedávný výzkum ukazuje, že rostoucí produkci mléka od 35 do 45 litrů/den snižuje prahovou teplotu tepelného stresu o 5 °C. f f T HI neumožňuje měřit akumulaci tepelné zátěže

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

v čase, např. po několika dnech. Navzdory těmto omezením, je THI stále užitečný a snadný způsob, jak vyhodnotit a předvídat rizika tepelného stresu, ale je rozumné být konzervativní. Máte-li stádo vysoce produktivní holštýnsko-frízské, je lepší přeceňovat rizika tepelného stresu pomocí nižší THI, než obráceně.

THI se vypočítává z teploty a relativní vlhkosti podle následující rovnice:

Pamatujte, že pokud vaše kráv y dýchají více než 60 dechů za minutu, je třeba jednat!

❱ ❱ ❱ ❱

THI = (teplota vzduchu °C) + (0,36 × teplota rosného bodu °C) + 41,2

Tepelný stres Známky tepelného stresu ❱ Neklid ❱ Shlukování ve stínu ❱ L apání po dechu (dýchání s otevřenými ústy) ❱ Zvýšené slinění ❱ Z výšená rychlost dýchání (lapání po dechu): ❱ 4 0 – 60 dechů za minutu – dechová frekvence v tomto rozsahu je pro krávy normální ❱ O d 60 dechů za minutu – odpovídá tělesné teplotě 39 °C, je třeba začít jednat ❱ 7 0 a více dechů za minutu – začínají

se objevovat zdravotní a metabolické problémy ❱ j e-li 90 –100 dechů za minutu – může kráva zemřít

❱ ❱

❱ ❱ ❱

nížení bachorové pohyblivosti S L etargie S nížená aktivita S nížený příjem krmiva. Trvalý tepelný stres laktujících krav, pokles v příjmu při 25–27 °C s výrazným poklesem o 40 % nad 30 °C. Tepelným stresem jsou nejvíce zasaženy dojnice s v ysokou užitkovostí, dochází ke značnému snížení příjmu vlákniny a přežvykování. Snížení chuti ke žrádlu za tepelného stresu je výsledkem zvýšené tělesné teploty.

Z výšené pocení V z e s t u p r e k t á l n í t e p l o t y. R e k t á l n í t e p l o t a j e ukazatelem tepelné rovnováhy. (McDowell et al., 1976).

S nížená tepová frekvence Z výšený příjem vody Pokles denní produkce mléka. Tepelný stres je hlavní příčinou ztráty produkce u mléčného skotu. Někteří autoři uvádějí pokles v produkci mléka a tuků v přímé

38

Teplota vzduchu (°C)

TH 82

TH 78

THI 75

THI 72

36 34 32 30 28 26 24 22 30

40

50

60

70

80

90

100

Relativní vlhkost (%) I mírný tepelný stres způsobuje fyziologické změny u krav, které mohou mít vliv na celkový zdravotní stav…

Teplota může být mírně zvýšená, ale pokud je vysoká vlhkost, krávy začnou cítit teplo.

33

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tabulka 1 Hmotnost zvířete (kg)

Mléčná užitkovost (kg)

Potřeba vody (l) v závislosti na teplotě vnějšího prostředí ≤ 4,4 °C

15,6 °C

26,7 °C

66,0 112,3 145,0 171,4

81,4 119,0 176,0 208,0

54,6 58,2

73,6 78,6

49,1 35,9 21,0 11,4

66,0 48,2 27,7 15,0

Laktující krávy1 635

9,1 27,2 36,3 45,4

54,6 100, 123,0 145,0 Suchostojné krávy

6352) 7262)

44,0 47,3 Jalovice

5442) 363 181 91

39,6 28,6 16,8 9,1 1)

Potřeba na záchovu a mléčnou produkci

2)

Potřeba na záchovu a Zdroj: Falk, University of Idaho (USA)

souvislosti s vysokými okolními teplotami. (Silanikove, 1992). Někteří autoři naznačují, že produkce mléka se snížila o 15 %, doplněno o 35 % snížení účinnosti využití energie. Mléčný tuk, tukuprostá sušina a mléčné bílkoviny zaznamenaly rovněž významný pokles. Účinky tepelného stresu ve vztahu k elektrolytické rovnováze lze shrnout takto: f f C huť ke žrádlu je v depresi – nižší příjem krmiv, ve vztahu k teplotě a vlhkosti prostředí f f N ižší dojivost f f Kvalita mléka – obsah tuku a obsah bílkovin klesá f f S nížení tělesné hmotnosti f f Incidence – mléčná horečka f f M etritis je rozšířenější f f P rolaps dělohy je častější f f M léčná žláza je náchylnější na infekce, těžší záněty f f Infekce dělohy f f L aminitis je častější f f Keto-acidóza je stále se opakující problém f f P lodnost snížena – úspěšnost inseminace klesá, embryonální úmrtnost je častější f f Telata jsou často předčasně narozena a jsou malá

f f Rostoucí zvířata mají nižší přírůstky f f P itná voda – zvýšení příjmu f f N edostatek živin vlivem nižšího příjmu krmiva Vodní metabolismus Celkové množství vody obsažené v těle dojnice v laktaci se podle odhadů pohybuje mezi 75 a 81% tělesné hmotnosti. Ztráta vody ze zvířete je nepřetržitý proces, probíhá po celou dobu a zvyšuje se během tepelného stresu, k dalším ztrátám vody dochází odpařováním.

Kroky ke snížení tepelného stresu Existují různé způsoby, navržené k minimalizaci účinku tepelného stresu: fyzické ochrany a nutriční dietní manipulace.

Fyzická ochrana f f S tín – Stromy jsou jsou nejlepším přírodním zdrojem stínu na pastvině. Stromy nejsou účinné blokátory slunečního záření, ale odpařování vlhkosti z povrchu listů ochlazuje okolní vzduch. f f U m ě l ý s t í n – S lu n e č ní z á ře ní je hl av ní fa k to r

Ekonomický dopad stresu z horka: (St Pierre et al, 2003.).

Tepelný stres důsledkem

Fyziologický dopad (průměr)

Finanční dopad (průměr/kráva/rok)

Pokles denního příjmu sušiny: 6 až 30% Pokles výroby mléka: 15 až 20%

-894 kg / krávu / rok -1 803 kg / krávu / rok 59,2 a více dnů po porodu na zabřeznutí +7,99% brakace z důvodu reprodukčních problémů +1,72% brakace

+ 90,5 € -403,0 €

Reprodukční ůčinnost: 40 až 50% Zvýšené množství zánětů

34

-12,0 € -2,3 €

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tabulka 2: Vliv teploty a relativní vlhkosti vzduchu na výkon HF krav Teplota vzduchu / relativní vlhkost vzduchu Živá hmotnost v kg Příjem sušiny (kg/den) Dojivost (kg/den) 4 %FCM (kg/den

18 °C – 60 %

28 °C – 40 %

28 °C – 80 %

642,7 18,14 26,5 25,4

585,6 15,87 22,8 22

588,2 12,36 19 17,2

3,77 3,19 8,73 39,76 64 24,49 15,93 698

3,38 2,77 8,26 39,76 60,7 21,29 11,33 622

Složení mléka Tuk (%) Bílkovina (%) TPS (%) Tělesná teplota ( °C) Rychlost dýchání (č./min.)

Teplo (Mcal/den) Odpařovací tepelné ztráty (Mcal/den) Čas strávený v poloze v leže (min./den)

3,79 3,17 8,73 38,62 27,6 26,33 10,21 784 Zdroj: Shioya et al 1997.

ff

ff

v tepelném stresu. Blokování jeho účinků pomocí vhodných prostředků - stahovací, shrnovací rolety Permanentní stín (konstrukce stáje) – Hlavní konstrukční parametry pro trvalý stín – orientace, podlahová plocha, výška, větrání, střešní konstrukce. V horkém a vlhkém podnebí se vyrovnáním osy ve směru východ-západ dosahuje maximálního množství stínu.

Prostorové požadavky se v horkém klimatu v podstatě zdvojnásobí. Přírodní pohyb vzduchu pod konstrukcí střechy je ovlivněn výškou a šířkou, sklonem střechy, velikostí hřebene střechy – otevírací atd. Přidaná izolace přímo pod střechou odráží sluneční záření a chrání krávy a snižuje tepelné záření na ně.

P řenosný nebo dočasný stín – Přenosný stín nabízí některé výhody spočívající v jejich schopnosti přestěhování do nových prostor na různých pastvinách. Chlazení snižuje teplotu okolního vzduchu.

Teplota vzduchu mikroklima může být snížena klimatizací nebo chlazením. ❱ O dpařovací chlazení (vlnitá lepenka nebo podobný materiál) a ventilační systém, k ter ý využívá energii vzduchu k odpaření vody je ekonomicky proveditelná metoda chlazení mikroklima. ❱ J emná mlha (mlžící zařízení ) – Tento přístroj vstřikuje vodu pod vysokým tlakem do proudu vzduchu foukaného dolů z výšky. Chladiče jsou umístěny na střeše. Vzduch je nasáván přes chladič = velmi v ysoké ceny. Tento systém je účinný v suchých klimatických podmínkách. ❱ V ysokotlaké rozptýlení velmi jemných kapiček vody – kapičky mlhy jsou emitovány, okamžitě se rozptýlí do ventilátoru proudem vzduchu, kde se brzy odpaří. Zvířata jsou ochlazena stejně tak i vzduch. ❱ R ozprašovače – Tyto systémy nefungují dobře ve větrných podmínkách nebo v kombinaci s vlhkým prostředím, kde jsou kapičky mlhy

příliš velké. Důsledkem je mokrá podestýlka a krmivo. Úprava krmné dávky: Tepelné ztráty jsou díky pocení a zvýšením dechové frekvence hlavním mechanismem pro snížení tepelného stresu při v y sok ých teplotách prostředí. Výsledkem ztráty vody z pocení při vysokých teplotách je zvýšená žízeň, je vylučováno více moče a zvýšená spotřeba vody také způsobuje těžké ztráty elektrolytů.

Tepelný stres zvyšuje požadavky na doplnění klíčových elektrolytů, Na+, K+ a HC03.

Elektrolytické bilance krmné dávky jsou důležité zejména v místech, kde je teplota prostředí vyšší než 24 °C a ještě se zhoršují, pokud relativní vlhkost překročí 50 %.

Závěr: V letních měsících jsou tepelným stresem zasaženy prakticky všechny farmy. Důsledky zatěžují nemalým dílem ekonomickou rentabilitu podniků. Je důležité se tímto tématem důsledně zabývat, i když je tato problematika stále podceňována.

Seznam použité literatury je na vyžádání k dispozici u autora.

Podle zahraničních materiálů zpracoval Rostislav Kapl Sano Domažlice

35

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Šlechtitelský chov spolu s výrobnou Co spojuje zemědělský podnik s dlouholetou tradicí a šlechtitelským chovem českého strakatého skotu a výrobnu krmných směsí? Odpověď je jednoduchá – snižování nákladů. Prvně jmenovaný zemědělský podnik – tedy Agro Kunčina, je jedním z akcionářů výrobny Mokust ve Starém Městě a tímto propojením nejen snižují náklady na krmný den, ale také mohou lépe kontrolovat kvalitu směsí, které ve svém podniku zkrmují.

Agro Kunčina, a. s., hospodaří nedaleko Ústí nad Orlicí na 3 100 hek tarech zemědělské půdy, z níž je 2 700 ha orné. V rostlinné výrobě je produkce zaměřena na pěstování obilnin, především pšenice, k terou zde najdeme na 900 hektarech, na 300 ha je pak oset ječmen.

Okolo 600 ha zaujímá řepka a stejná výměra je určena pro kukuřici pěstovanou na siláž. Na zbylé výměře najdeme krmné plodiny a okrajově se v Kunčině pěstuje i svazenka. Podle slov předsedy představenstva Jiřího Šejnohy se zde dříve pěstovaly také trávy na semeno, ale z důvodu výstavby bioplynové stanice, konkrétně kvůli jejím potřebám z hlediska obdělávané plochy se tato komodita musela zrušit.

S výkrmem skončili Aktuálně se v podniku Agro Kunčina chová 280 dojnic plemene české strakaté. Celkem zde najdeme 500 kusů skotu všech kategorií kromě vykrmovaných býků. „S jejich produkcí jsme museli skončit. Farma, na které jsme je měli, byla poměrně odlehlá a také nevyhovovala z hlediska technologických podmínek,“ vysvětlil tento krok předseda a dodal, že býčky nyní prodávají jako telata.

Dnes jsou tedy všechny kategorie skotu ustájeny na středisku Kunčina, což je podle slov předsedy představenstva ideální jak z hlediska nákladů, tak kontroly.

Vzhledem k rekonstrukci stájí na bezstelivový systém, která probíhala za provozu, není jejich kapacita zatím zcela naplněna. „Kromě toho máme ve stavu okolo 70 procent pr votelek,“ upozorňuje na následky technologické brakace bývalý zootechnik a člen představenstva Ing. Oldřich Vybíral. Tento fakt má za následek oproti minulým letům pokles užitkovosti zhruba o 500 litrů mléka na kus a rok. Aktuální užitkovost v podniku, který má status šlechtitelského chovu, je 7 400 kilogramů mléka (4,3 % tuku a 3,65 % bílkovin). Surovina se dodává do mlékárny v Hlinsku za aktuální cenu 8,12 Kč/kg. Denně z Kunčiny odvážejí okolo 4 400 kilogramů.

Organizace chovu Po proběhlé rekonstrukci stájí jsou v Kunčině jalovice i dojnice ve stejné technologii, což si Oldřich Vybíral pochvaluje: „Minimalizuje to problémy při přechodu do jednotlivých sekcí,“ upřesňuje.

Co se týče dojnic, mají v Kunčině sekce celkem čtyři: tři pro krávy v laktaci a jednu pro plemenice stojící na sucho.

Zvlášť jsou ustájeny také prvotelky v rozdoji. Všem je pak podávána jednotná krmná dávka, která obsahuje okolo 23 kg kukuřičné siláže, 16 travní a jetelotravní senáže, jadrnou směs podle užitkovosti, řezanou slámu a seno.

Na výrobu objemných krmiv klade management podniku zvláštní důraz, proto siláže i senáže každoročně konzervuje přípravkem Labacsil ® Duo.

Ředitel výrobny krmných směsí Mokust Miloš Kozák Foto Jana Velechovská

36

V podniku Agro Kunčina se chová 500 kusů skotu Foto Jana Velechovská

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Zdraví a reprodukce Tyto dva parametry jsou v Kunčině dobré. Počet somatických buněk v tanku nepřesahuje hodnotu 200 000 na ml suroviny. Z hlediska paznehtů nedá Ing. Vybíral dopustit na pravidelnou funkční úpravu a také na koupele v průchozí vaně.

Ja lovic e se p op r vé z a p ou š tějí ve vě ku še stnác ti měsíců, dříve to bylo i o dva a ž tři měsíce déle. „Snažíme se dosáhnout co největšího tělesného rámce, což se nám dík y k valitní a v ybalancované výživě a lepšímu welfare nyní daří pr ávě už v těch šestnácti měsících věku,“ v ysvětluje zootechnik. Zapouštění u star ších k r av p a k u s n a d ň u j í p e d o m e t r y. A k t u á l n ě v y k a z u j í v Kunčině 52,5 % březost po pr vní inseminaci u všech plemenic.

zákazníka podle receptury vytvořené na míru. Aktuálně tak máme v nabídce zhruba 30 produktů, při jejichž výrobě je nezbytná spolupráce s výživářem i zootechnikem konkrétního zemědělského podniku,“ upřesňuje Kozák.

Obilniny pro výrobu krmiv nakupuje společnost jak těsně po žních, tak v období celého roku. Pro jejich skladování má připravené prostory v halách a také pět nových sil po 450 tunách. Kromě toho jsou zrniny uskladněny i u jednotlivých akcionářů.

Výrobna krmných směsí je registrována pro výrobu kompletních a doplňkových krmiv sypkých nebo granulovaných.

Vlastní míchání zajišťuje aktuálně jedna linka, výrobní kapacita mísírny je okolo 50 tun za směnu. „Za rok vyrobíme přibližně deset tisíc tun směsí,“ konstatuje Miloš Kozák.

Se spole čností Sa no spolup racuje tato v ý robna již od svého vzniku. Zpracovávají zde například pro-

V Kunčině provozují bioplynovou stanici o výkonu 750 kW Foto Jana Velechovská

V podniku Agro Kunčina se chová 500 kusů skotu Foto Jana Velechovská

Krmné směsi Jadrné krmivo pro všechny kategorie skotu odebírají Kunčinští z podniku Mokust Staré Město, jehož jsou akcionářem. Například pro dojnice se v Mokustu připravuje Camisan ® pro vysokoprodukční krávy, Prenata50 ® pro dojnice stojící na sucho a doplněk se zdrojem dusíku Mipro ®, na jejichž výrobě se podílí firma Sano.

Telata v Kunčině přijímají mléčnou krmnou směs Sanolac ® Rot, dále Cotosan ® Plus (zdroj imunoglobulinů), startér s názvem MokusStart a ČOT. Jalovice se krmí přípravkem Primasan ® a směsí pro mladý dobytek MDB. Ze specialit se do Kunčiny z Mokustu dováží Fertisan ® Kuh pro zlepšení reprodukce, Kristall ® Hefe pro výkonný bachor nebo Multisan® Nektar jako zdroj pohotových cukrů.

dukty pro skot – Camisan ®, Mipro ®, Multisan ® Nektar, Primasan ®, pro prasata PreKern ®, pro drůbež Poutry ® P-Mix a Big-Egg 1,25. Kromě toho společnost Mokust zajišťuje také prodej a distribuci dalších výrobků firmy Sano, jako jsou například mléčné náhražky nebo doplňková minerální krmiva.

Výrobna krmiv Společnost Mokust Staré Město, a. s., funguje již dvacet let. Její areál původně patřil jednomu z dnešních akcionářů, zemědělskému družstvu ve Starém Městě. Jak říká ředitel výrobny Miloš Kozák, při hledání úspor při výrobě krmných směsí se rozhodli zakladatelé Mokustu toto středisko včetně posklizňové linky využít.

Dnes se zde vyrábějí krmné směsi pro skot, prasata i drůbež, zhruba ve stejném poměru. Tento základní sortiment doplňují směsi pro drobnochovatele králíků apod. „Všechny směsi pro velkoobchod v yr ábíme na přání

Klíčové informace: f f A kc i ová s p o l e č n o s t A g r o Ku n č i n a h o s p o d a ř í na 3100 ha zemědělské půdy a chová 500 kusů skotu. f f J e jedním ze tří akcionářů výrobny krmných směsí Mokust Staré Město. f f S polečnost Mokust vznikla před dvaceti lety a od té doby spolupracuje s firmou Sano, která ji dodává vstupní komponenty a jejíž výrobky také dále prodává svým akcionářům.

Jana Velechovská, Zemědělec v regionu

37

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Mastitída – Metritída – Agalakcia (MMA) komplexný klinický obraz ochorenia ako výzva pre preducentov odstavčiat Dipl.-Ing. agr. D. Bardehle a Prof. Dr. med. vet. N. Kemper

Syndróm mastitídy-metritídy-agalakcie (MMA) u prasnice je ochorenie podmienené viacerými faktormi.

Na zvládnutie tohto ochorenia pri produkcii odstavčiat je potrebný optimálny manažment a využitie všetkých preventívnych opatrení.

H o s p o d á r s ke š ko d y, k to r é k a žd o r o č n e v z n i k n ú v dôsledku MMA ochorenia je veľmi ťažké vyčísliť. Popri zv ýšenom počte úhynov prasníc, k toré v yplý vajú z poklesu úžitkovosti, porúch reprodukcie, potratov a nedostatočnej mliečnosti, klesá tiež úspešnosť odchovu v produkcii odstavčiat. V zvýšenej miere sa objavujú pri odstavčatách aj zakrpatené a chradnúce jedince v dôsledku nedostatočného prí jmu mledziva a tieto znižujú hospodársky výsledok podniku vo forme priamych úhynov, strát v dôsledku pritlačenia alebo poklesu prírastkov. K tomu je potrebné prirátať liečebné náklady pre postihnuté prasnice a odstavčatá.

Diagnóza V rámci denných kontrol v chove je možné vyvodiť závery týkajúce sa MMA ochorenia aj na základe správania sa zvierat. Na jednej strane ležia prasnice postihnuté zápalom vemien (mastitídou) v typickej polohe na bruchu

Meranie teploty by malo prebiehať pravidelne až po dobu troch dní po pôrode podľa možností v rovnakom čase – hrudi, aby sa ubránili bolestivému cicaniu prasiatok z ceckov. Na strane druhej sa objavujú nedostatočne vyvinuté prasiatka v dôsledku slabého nasýtenia a ich

V rámci denných kontrol v chove je možné vyvodiť závery týkajúce sa MMA ochorenia aj na základe správania sa zvierat

38

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

správanie je nekľudné. Smädné prasiatka niekedy pijú 2. Súhrnne sa zlučujú tieto faktory do ovplyvňujúcich dokonca moč. V koterci je teda nutné tiež všímať si činiteľov, ktoré obmedzujú obranyschopnosť, zvyšujú konzistenciu exkrementov. Tuhé v ýkaly prasníc pouinfekčný tlak a predlžujú dobu pôrodu (obrázok 3). Ďalším kazujú na zápchu, ktorej príčina priamo súvisí s MMA možným faktorom zapríčiňujúcim MMA je dedičná preochorením. Hnačka vyskytujúca sa u prasiatok môže byť dispozícia. Heritabilita ako stupeň dedičnosti príznakov tiež signálom ochorenia prasnice – a z toho vyplývajúci obnáša pri výskyte MMA podľa rozličných štúdií šesť až príjem náhradnej tekutiny (ako moč). desať percent.

Hlavným symptómom je na základe jednoduchej V dôsledku nedostatočného zásobenia prasnimetódy evidencie aj naďalej horúčka u prasníc, ce vodou a vlákninou sa zv yšuje riziko v ýsky tu k torá s a v y značuje z v ýše nou zápchy, k torá napomáha pre telesnou teplotou nad 39,5°C chodu bakteriálnych endotoustajnenie (o b r á z o k 1). V y c h á d z a m e x í n ov z č r i e v d o k r v n é h o príjem maštaľná z toho, že fyziologicky zvýobehu. Tieto endotoxíny krmiva klíma šená teplota ako pri pôrode spôsobujú okrem poškodeuž nefalšuje diania buniek aj gnózu na záklahormonálne de rek tálneho poruchy. Tým príjem merania teplosa zamedzí patogény vody ty cca. 12 houvoľnenie dín po pôrode. prolaktínu – To t o m e r a n i e známeho ako teploty by takzvaný malo prehormón biehať tvoriaci obranyp r a v i mlieko hormóny schopnosť delne a ž (obrá zok p o dobu 4). Ako tr o c h d ní ďa l š í s p ú po pôrode šťač mastipodľa možností tídy prichádv rovnakom zajú do úvahy infekcie synchroničase. z r a n e n i a močových zácia Na vemene vzniknuté ciest pôrodov sa okrem zduv dôsledku re ní n a z a č e rnekvalitných venania, ktoré sú pôrodných kote rdĺžka na dot yk horúce, ob cov (diagonálne usmykotoxíny trvania javujú tiež biele čiary, ktoré tajnenie bez prispôsobenia pôrodu niekoľ ko sekúnd ostávajú podlahov ých roštov) a tiež genetika na koži, keď sa po nej prejde nedostatočné hygienické prstom (“písmo na koži”). Spolu podmienky v pôrodných maštas alebo nezávisle od mastitídy sa može liach.

Nevyhovujúcu hygienu pri pôrodnej objaviť zápal maternice (metritída), ktorú rozpoasistencii a pri čistení pôrodného koterca spre známe na základe zmeneného vaginálneho výtoku. Výtok vádza tiež stúpajúci chladný vzduch v genitálnej obpritom pretrváva neustále a má hnisavé sfarbenie. la s ti p r a s nic e sp ô s ob ujú ci z v ýš e ný v ýsk y t infe kcií močov ých ciest – a tie môžu viesť k vzniku metritídy.

Príčiny Bolo v ysledované, že stabilita vrhu (veľ ké vrhy) a záPotenciálne faktory ovplyvňujúce výskyt klinických sahy pri pôrode sú v spojitosti so syndrómom MMA . prejavov MMA ochorenia sú zná zornené na obrázku Aj napriek starostlivosti sa počas zásahu do pôrodu

MMA

MMA Obranyschopnosť  ❱ faktory ustajnenia: ❱ prievan ❱ teplota ❱ nevhodná výživa ❱ mykotoxíny ❱ iné ochorenia ❱ prasničky

Infekčný tlak  ❱ zlá hygiena ❱ infekcie močových ciest ❱ Manažment ❱ Vytváranie skupín ❱ zápcha

Dĺžka pôrodu  ❱ dĺžka prasnosti > 115 dní ❱ nedostatok pohybu ❱ zápcha ❱ Príjem vody ❱ Výživa ❱ asistencia pri pôrode

39

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

LPS Prolaktín

Mliečnosť dostanú patogény do pôrodných ciest. Takéto problematické prasnice si preto vyžadujú zvýšenú pozornosť.

Riešenia V prípade pozitívnej diagnózy na ochorenie MMA je nutné čo najskôr začať s terapiou. Vtedy je ešte možné odvrátiť drastické následky ochorenia pre prasnicu aj prasiatka . V hodné je nasadiť širokospek trálne antibiotikum v kombinácii s prostriedkami zabraňujúcimi zápalom a znižujúcimi horúčku a bolesti. Liečba prasiatok je závislá od symptómov. Na podporu prasiatok sa odporúča alebo je dokonca nutné prikrmovať prasiatka náhradným mliekom alebo ciciak y neskôr kašovitým krmivom. Najväčší dôraz je však naďalej nutné klásť na preve ntívne opatre nia . Hlavným v ýchodiskov ým bodom pre pokles výskytu MMA je dodržiavanie hygienických noriem – akým je ustajnenie podľa princípu DNU – VON. Ošetrovateľ musí zároveň dbať na možné riziko roznášania patogénov prostredníctvom pracovných nástrojov. Preto je nutné preveriť stav čistot y a dezinfekcie počas liečby. Čistenie prasníc až dezinfekcia vykonávaná na mnohých podnikoch (pozor na používanie vhodných prostriedkov!) pred ustajnením do pôrodných kotercov vedie k znižovaniu infekčného tlaku. V zásade by malo by ť zabezpečené dostatočné prispôsobenie prasníc – najmä prasničiek na mikrobiálnu flóru typickú pre maštaľ prostredníctvom vhodného očkovacieho režimu a včasným kontak tom so star ými prasnicami. Tým sa v yhneme tomu, aby bol imunitný systém vystavený dodatočnému stresu z prispôsobovania sa pri ustajnení do pôrodného koterca. Prestajnenie na 110. deň gravidity by sa malo

40

stať zaužívaným zvykom. Ak pôrod prebieha normálne, nemalo by sa do jeho priebehu zasahovať! Časové úseky 30 minút medzi jednotlivými prasiatkami sa považujú za normálne. V prípade, že je nutné zasiahnuť, je nevyhnutné dbať na absolútnu hygienu. K tomu patrí dezinfekčný roztok telesnej teploty a čisté rukavice – na každú prasnicu nové a zároveň prispôsobiť nároky prasnice a prasiatok na maštaľnú klímu. Zatiaľčo teplota v hniezde pre prasiatka by mala dosahovať 30°C, optimálne teplota pre dojčiace prasnice je 20°C. Už pri teplote 27°C sa prasnice správajú depresívne v dôsledku stresu z horúčav. V žiadnom prípade sa v pôrodnom koterci nesmie objavovať prievan a stúpajúci chlad.

Vzhľadom na výživu zvierat je nevyhnutné dbať na základné princípy zásobenia zvierat vodou a krmivom.

K tomu patria čisté napájačky s primeraným prietokom 2 až 3 litre/minútu, ktoré umožňujú príjem až 40 litrov chutnej a hygienicky nezávadnej vody (pravidlo: 15 litrov na prasnicu + 1,5 litra na prasiatko). Pre zamedzenie v ýsk y tu zápchy musí krmivo obsahovať dostatočné množstvo vlákniny. Chovateľ má na v ýber zo širokého množstva kŕmnych surovín obsahujúcich vlákninu (zdravý ovos, jačmeň bez mykotoxínov) ako aj vedľajších priemyselných produk tov (napr. sójové šupk y) a tiež technických výrobkov (mikrokryštalická celulóza).

Zdroj: Internet

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Dát seleti to, co potřebuje Když dojde řeč na krmení selat ve fázi odchovu, urychleně nastane otázka o možnosti pomoci zvířatům od nemocí, které v současné době oslabují jejich obranyschopnost. Tento článek popisuje, jak velká část úspěchu závisí na kvalitě krmení.

Při odchovu selat se rozfázované výživě nelze vyhnout

Onemocnění selat, jako je PMWS, najdeme takzvaně v každém „rypáku“. S následky musí , ale selata bojovat zejména ve střevech. V diskusi o pomoci zví řatům je nutné položit si otázku, zda neupadly do zapomnění mnohdy tak jednoduché zásady výživy.

je mít na paměti, že aktivita důležitých trávicích enzymů přímo po odstavu klesá a teprve až o sedm až deset dnů později opět významně narůstá a právě toto je třeba zohlednit při volbě zdrojů živin v prestartérech a startérech pro odchov a pro odstav.

Fázová výživa na prvním místě Nejvýznamnější faktor ovlivňující úspěch výživy je zásobení odpovídající potřebě v každé jednotlivé fázi odchovu.

Jedná se pouze o fázovou výživu s požadavky na složení krmiva odpovídající konkrétní užitkovosti a hmotnosti – živiny, složky a biologicky účinné látky musí být ve správném vzájemně odpovídajícím poměru, který odpovídá stupni vývoje selete. S jedním jediným krmivem od podávání na porodně až do konce odchovu nelze tyto důležité požadavky splnit. Není proto jiná cesta, než cíleně používat pro jednotlivé fáze uzpůsobených krmiv, specializovaný prestartér Bonni-M ®, směs pro odstav s PreKern ® a na něj navazující krmivo pro odchov selat se Suggi ®.

Selata si musí v rozhodující fázi odchovu pomocí rozvoje soustavy enzymů vybudovat základ pro svůj růst. Důležité

Podpořit trávení škrobů V dnešní době moderních technologií patří tepelně upravené obilí jak do prestartéru pro první dva až tři týdny života, tak i do krmiva pro odstav i odchov. Tím cíleně podpoříme při omezené produkci amylázy trávení škrobů a zabráníme příliš vysokému zaplavení zadní třetiny tenkého střeva nestrávenými škroby. Toto je velice účinná prevence proti průjmu. Startér pro první dva až tři týdny po odstavu by měl být kromě toho cíleně doplněn o vysoce stravitelné rostlinné koncentráty, jako jsou sójoproteinový koncentrát nebo bramborová bílkovina a mléčné produkty.

Příjmu krmiva je obzvláště třeba věnovat pozornost jak před odstavem tak hlavně po odstavu. Nedostatečný příjem, nebo zřetelné výkyvy ze dne na den v prvních deseti až čtrnácti dnech po odstavu jsou častou předzvěstí (prvotním

41

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Výhody krmiv se sypkou strukturou U selata, která se potýkají se symptomem PMWS, je nutné blíže sledovat otázku struktury krmiva. Dobře strukturované sypké krmivo s „hrubou“ strukturou má v dnes častém ad libitním způsobu krmení mnoho předností. Selata přijímají krmivo stejnoměrněji, nebezpečí přežrání se redukuje. Krmivo je dobře prosliněno a v žaludku odpovídajícím způsobem rovnoměrně okyseleno. Tímto se sníží výkyvy pH při přechodu ze žaludku do tenkého střeva. Toto může snížit výskyt nespecifikovaných průjmů v kritických situacích a celkově podpořit stabilitu trávení. Dobře a odpovídajícím způsobem okyselené krmivo bude také ve střevě lépe emulgováno – což je v případě PMWS jeden z důležitých faktorů. Látková výměna v játrech a oběh živin jsou během infekce, která oslabí obranyschopnost, vystaveny obzvláště vysoké zátěži. Vyplavení žlučových kyselin, které mají během trávení důležitou funkci, je pak často narušené. To se může u některých selat projevit řídkými-kašovitými výkaly. Při kontrolách růstu jsou pak v těchto skupinách zjišťovány velmi zřetelné hmotnostní rozdíly v rámci jedné skupiny odstavených selat.

Trávení tuků a látková výměna v játrech by neměly být ještě navíc zatěžovány nevhodným krmením. Obsah hrubých tuků v krmivu pro odchov je proto ohraničen na ca. 35 g/kg. Toto vyžaduje obsah energie ca. 13,6 MJ ME-p/kg. Kromě toho je třeba respektovat to, že sele, které se potýká s virovou nebo bakteriální infekcí, má zvýšenou potřebu aminokyselin. Nespecifická protiinfekční obrana makrofágy jich spotřebovává poměrně značné množství. Proto by měla krmiva pro fázi odstavu obsahovat nejméně 0,9 g Lysinu na MJ ME. Různí veterinární lékaři – specializující se na prasata vítají obzvlášť ve zdravotně labilních odstavových skupinách dobře strukturované, ale sypké krmivo pro selata v okamžiku, kdy musí být léčiva podávána touto cestou. Účinné látky v lécích nejsou během výroby krmiva vystaveny žádnému působení teplotního stresu při granulaci.

Aplikace léčiva ve střevě je v dobře emulgovaném krmivu rovněž lepší a tím ještě podporuje jeho účinnost.

Kyseliny poskytují jistotu Předtím, než budeme sledovat využití kyselin v krmivu pro selata, je třeba nejdříve prozkoumat otázku stupně vazebné kapacity používaných krmiv, respektive krmných komponent. Už v 90. letech vyšel najevo význam omezení

42

Produkce enzymů po porodu? rel. Aktivität/g Mucosa

znakem) problémů s trávením, což znamená průjem a následné snížení, nebo dokonce dramatický propad v užitkovosti. Kromě zásobení vodou může mít v této fázi vliv na příjem krmiva také samotná technika krmení a ustájovací podmínky (teplota, proudění vzduchu).

Zkušenosti z praxe a vědecké výzkumy ukazují, že vlhké drobivé krmivo přijímají selata bezprostředně po odstavu obzvláště dobře a denní přírůstky jsou tomu odpovídajícím způsobem vyšší. Současně je třeba dbát i na v ysokou hygienu při krmení, neboť vedle potenciálních choroboplodných zárodků se r ychle vyvíjení kvasinky, které se mohou negativně projevit na příjmu krmiva a zdraví selete. V praxi se uplatňují stále více speciální krmné automaty, ve kterých je smícháno krmivo s vodou a je v krátkých časových úsecích zkrmeno, zde je nutné dát obzváště pozor na hygienu krmení.

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

100 100 100

74

20

4

26 25

5

70

22

6

Stáří v týdnech Amyláza

Lipáza

Chymotrypsin

takzvané vazebné kapacity kyselin (VKK) na hodnotu pod 700 mmol HCl na kg krmiva – stanoveno pro bázi pH 3 – pro dieteticky bezpečné krmivo pro selata. Výzkumy ukázaly, že v podnicích které používaly krmivo pro selata s odpovídajícím způsobem nízkou VKK během kritické fáze odstavu, byla četnost průjmů 2–3 × nižší než ve srovnatelných stádech s VKK od 800 a více mmol HCl/kg krmiva pro selata.

Omezení VKK na méně než 700 mmol HCl na kg krmiva je možné dosáhnout různými opatřeními. Mezi tyto patří zaprvé omezení výrazně pufrujících minerálních zdrojů vápníku v krmivu. V této věci je třeba omezit na jedné straně obsah vápníku a zároveň s tím také obsah fosforu přidáním enzymu fytáza na méně než 0,85 % v krmivu. Zároveň se nabízí použití alternativních zdrojů vápníku, jako např. kalciumformiát, vápenatá sůl kyseliny mravenčí. Také zvýšení obsahu dusíkatých látek v krmivu má dodatečný pufrující účinek. Zde platí omezení na maximálně 18 %. Protože jsou ale současně podávány vysoké koncentrace aminokyselin, musí být do krmiva pro odstavená selata synteticky přidáván nejen lysin a metionin, ale také následující limitující aminokyseliny, jako například treonin. Také použití kyseliny má vliv na VKK v krmivu. Zde je třeba jmenovat především v žaludku rozpustné, jako kyselina mravenčí a kyselina fosforečná. Efektivita těchto jmenovaných opatření na parametry užitkovosti během odchovu byla doložena také dánským výzkumem z roku 1999.

Samotné přidání méně než 0,45 % kyseliny mravenčí k běžnému krmivu pro selata s 0,86 % vápníku a 0,72 % fosforu přináší o 9 % lepší denní přírůstky. V jedné z dalších pokusných skupin byl za pomoci přidání f y tázy snížen obsah vápníku na 0,76 % a fosforu na 0,60 %.

Tady se zvýšily denní přírůstky o 17 % a zlepšilo se využití krmiva o 4 %. Toto jsou jasné vlivy.

Různé působení kyselin Není kyselina jako kyselina. S ohledem na mechanismus působení musíme rozlišovat mezi kyselinami anorganickými, např. kyselina fosforečná a organickými, např. kyseliny mravenčí, fumarová a citrónová. Anorganické kyseliny zásadním způsobem ovlivňují hodnotu pH. Organické kyseliny mají kromě aniontů tlumící účinek na choroboplodné zárodky.

V krmivu má snížení hodnoty pH antimikrobiální účinky, k čemuž patří především dobrá stabilita krmiva během skladování.

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Futteraufnahme v prních deseti dnech po porodu 400 350 300

nebezpečí průjmů

g/den

250 200 150

snížený příjem

100 příjem krmiva reálný

50

příjem krmiva požadovaný

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Dny od porodu

V žaludku ovlivňuje regulace hodnoty pH mikroflóru a aktivuje pepsin pro trávení bílkovin. V přední části tenkého střeva ukazuje na jedné straně lehké okyselení pozitivní vliv na trávení. Na druhé straně vytváří aniontový komplex vazby s kationovými minerálními látkami a stopovými prvky, jako např. vápník, měď, hořčík, zinek, železo a zlepšuje stravitelnost. Kromě toho regulují anionty, a pokud ještě nejsou rozpuštěné, také kompletní molekuly kyselin, složení mikroflóry ve střevě.

Vícenásobný účinek Výše jmenované soli kyselin nemají přímý vliv na pH. Vytvářejí vysoce stravitelné zdroje vápníku a také zpomalující účinek aniontů na možné choroboplodné zárodky je všeobecně znám. Tyto vícenásobné účinky na hygienu krmiva a krmení jakož i na trávení dělají z kyselin stěžejně důležité bezpečnostní faktory v krmivech pro selata.

V minulých letech přišly takzvané chráněné kyseliny nově na trh. Molekuly kyselin těchto produktů jsou nabízeny v tukových pouzdrech, přičemž je jejich rozpouštění v trávicím traktu časově řízeno. Ovlivňující činitel regulace hodnoty pH a působení aniontů tak může mít ještě cíleněji stabilizující účinek na přirozené mikrobiální osídlení trávicího trak tu. Právě taková kombinace je použita v řadě Sano výrobků pro selata.

bonbón z mléka pro sající selata Úspěšní chovatelé potvrzují: příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat, selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!), stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink), zvyšuje odolnost selat, podporuje vývoj a růst selat, usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu, dává jistotu při odstavu.

Shrnutí Jednotlivým fázím odpovídající, možnostem trávení selat uzpůsobené krmení, pro trávení ideální struktura krmiva a cílené používání kyselin jsou stěžejně důležité faktory pro podporu látkové výměny a odolnosti selat v odchovu. Zejména při virových infekcích, které narušují obranyschopnost selat, je znalost a respektování těchto bodů důležitější než kdykoliv jindy.v

Podle zahraničních materiálů zpracoval Ing.Radek Štolc Sano Domažlice

43

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Krmiva bohatá na vlákninu posilují střeva prasnic

Abychom dostatečně pokryli potřebu vlákniny právě v době okolo porodu, doporučuje se zkrmovat krmivo pro březí prasnice až do doby po porodu

44

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Tuhé výkaly, záněty dělohy a nedostatek mléka jsou dnes častými průvodci porodů prasnic. Pokud souhlasí konzistence výkalů před a po porodu, nejsou ani zbylé dva jevy často žádným tématem. Samozřejmě nelze ty to jev y vidět pouze jako monotematické, důležité důvody mohou představovat nedostatečná mobilizační kapacita vápníku u prasnice (příliš vysoká spotřeba vápníku před porodem), nebo příliš vysoká hodnota pH v moči (např. špatně sestavená krmná dávka z pohledu zásobení minerálními látkami). Mnohdy stojí za těmito potížemi ale špatné zásobení prasnice krmivem, které stimuluje střevní motoriku. Zdraví a funkčnost střev je nejen zcela důležitým předpokladem pro dosažení cílů užitkovosti (28 odstavených selat), ale měly by být zároveň optimalizovány u každé prasnice.

Co se děje ve střevě?

Skutečnost, že střeva jsou jedním z nejcitlivějších orgánů těla, by mělo být všem jasné. Kromě schopnosti příjmu živin a odvodu škodlivých látek má střevo i nesmírný význam pro imunitu zvířete. Pouze zdravé střevo může zaručit, že se vstřebá dostatek živin z vnějšku a zároveň se škodlivé látky udrží mimo tělo. K tomuto přispívají jak vrstva hlenu ve střevě, tak vrchní vrstvy epitelu, jež se neustále obnovují. Na obranu slouží ve střevě přítomná střevní mikroflóra. Dík y její přítomnosti nenachá zejí zvenčí vstupující, organismu cizí a často patogenní organismy žádné místo k osídlení střev.

Toto je možné pouze za stavu eubiózy. V tomto případě se mikroorganismy nacházejí ve stavu rovnováhy, jež jim umožňuje udržovat střevo zdravé. Pak nacházíme v z adní č á sti střeva bak te r ie jako lak tobacily, streptokoky, E. coli a klostridie, naproti tomu v žaludku a tenkém střevě se v ysk y tuje jen malé množství streptokoků a lak tobacilů. Je-li tato rovnováha narušena, a k tomuto stačí jen malé množství stresových faktorů, může to mít na zdraví střev zničující následk y. Může totiž dojít k pomnožení jednotliv ých, většinou pato ge nníc h dr uhů bak te r ií, k te ré m o hou s třevní s tě nu silně poškodit. Jmenujme zde například jen endotoxiny produkova né bak te r ií E. c oli, jež př i ma sové m pře množení ve velkém odumírají a t y to v yprodukované endotoxiny putují do lumenu střeva. Střevní stěna tím může bý t natolik poškozena, že nejen endotoxiny, ale celé bak terie mohou překonat střevní bariéru a dostat se tak do kr ve. Nahromadění endotoxinů a škodliv ých bak terií může bý t zapříčiněno i nedostatečnou funkcí střevní peristaltik y. Důvodem tohoto mohou bý t příliš tuhé výkaly (příliš nízké zásobení vlákninou), které jsou transpor továny jen pomalu a silně se v nich mohou škodlivé organismy pomnožit.

Dělení strukturálních sacharidů Proto je jednou z nejdůležitějších úloh v ýživ y prasnic z ac hová ní s třevní m oto r ik y a „ n a k r m e n í“ s třevn í m i k r o f l ó r y. M u s í m e t e d y n a b í d n o u t p o t ř e b n ý m a žádoucím střevním bak teriím k dispozici dostatek živin. To znamená optimální v ý živa prasnice pomo c í f e r m e n tova te l n é v l á k n i ny. Te d y f r a kc e v l á k n i ny,

Funkce krmiv s vysokým podílem stravitelné vlákniny (doplněné podle Hellwiga a Kleine Klausinga):

f f P ovzbuzení činnosti střev (míra průchodnosti)

ff R edukce zácpy f f U možnění lehčího vyprazdňování f f V ysoké schopnost bobtnání (rozdílná dle krmiva) umožňuje silnější pocit nasycení a tím klidnější prasnice f f Zvýšení enzymatické sekrece pomocí mechanické stimulace střevní stěny f f Vázání produktů bakteriálního metabolismu f f P řemístění N – vylučování z moči do výkalů (lepší stájové klima)

k te ré m ohou bý t s třevními ba k te r ie mi v y užit y ja ko s u b s t r á t p r o j e j i c h ž i vo t . A b y c h o m t o t o u k r m i v a zd o k u m e n tova li, n e s t a č í p o u ze r ozd ě l e n í k r m nýc h surovin podle Weendské analýzy, jež zná pouze termín „ h r u b á vl á k n i n a“. Z ř e te ln ě l e p š í j e p r oto c h e m i c ké dělení stavebních látek zvolené Soestem na ADL, ADF a NDF (viz obr. 1).

NDF (neutrálně detergentní vláknina) odpovídá té, která se nachází v rostlinných buněčných stěnách, příp. inkrustujících stavebních prvcích (rostlinná vlákna). Obsahuje lignin (ADL), celulózu a hemicelulózy. Celulóza a lignin jsou zahrnuty do ADF (kyselá acido-detergentní vláknina). Oba sacharidové strukturní fragmenty vlákniny nejsou, nebo jsou jen minimálně fermatovatelné. Hemicelulózy (a pektiny), které mohou být stanoveny výpočtem jako rozdíl NDF–ADF, jsou naopak bakteriemi tlustého střeva velmi dobře využitelné jako „krmivo“.

Dbáme-li na doporučení pro sestavení krmné dávky prasnice s ADF a NDF (viz. tabulka 1) od max. 80 g ADF a min. 200 g NDF, měla by odpovídat i konzistence výkalů v době kolem porodu. Zahrneme-li do hodnocení krmiva také ve vodě nerozpustné pek tiny ( WIP), dostaneme z tohoto souhrnu ve vodě nerozpustných pektinů a hemicelulóz (NDF–ADF) frakci „stravitelné vlákniny“ (DF).

Tato by v krmivu pro březí prasnice měla zaujímat podíl minimálně 15 %.

Podávání krmiva kolem porodu Abychom dostatečně pokryli potřebu vlákniny právě v době okolo porodu, doporučuje se zkrmovat krmivo pro březí prasnice až do doby po porodu. Toto je ale často technick y problematické, i krmivo v době lak tace by mělo obsahovat odpovídající podíly stravitelné vlákniny (min. 12 %). I v případě, že se musíme zříci poslední desetiny energie, opatření se v yplatí.

Také s krmivem okolo 12,8 MJ/kg lze dosáhnout dobré mléčné užitkovosti. Důležité přitom je, aby byl zajištěn maximální příjem potravy.

45

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

NDF, stavební složky

ADF

Látky obsažené v buňce

Krmiva s vysokým obsahem vlákniny Pšeničné otruby: Výše již bylo uvedeno, že samotném posuzování paraJako vedlejší produkt při výrobě pšeničné mouky se metru „hrubá vláknina“ není pro řadu krmiv dostatečné. pšeničné otruby skládají hlavně ze slupek pšeničného Důležité je přitom nasazení krmiv s dostatečným množzrna. Proto je zde nebezpečí kontaminace toxiny fuzárií stvím fermentovatelné hmoty. Zároveň není rozhodujíobzvláště vysoké. V letech s vysokým výskytem fuzárií cí, zda se toto vztahuje by m ě l o p ř e d p o u ži tí m na NDF a ADF, „stravitelpšeničných otrub pronou vlákninu“ nebo „bakběhnout jejich vyšetření, Obrázek 1: Chemické frakce krmiva (Lindermayer 2009) teriálně fermentovatelnou popř. jejich nasazení odhmotu“. Důležité je pouze, sunout co nejdále. Jinak Weendská Weendská/ van Soest aby byla zohledněna ferjsou pšeničné otruby se van Soest a doplňkové analýzy mentovatelnost v posledsvou v ysokou schop ním úseku tlustého střeva n o s tí vá z a t vo d u (2,4 l / 100 % Hrubý popel Hrubý popel Hrubý popel (tabulka 2). Která krmiva kg) a v ysok ým podí lem Hrubý Hrubý Hrubý se pro to hodí? (výběr) bak teriálně fermentovaprotein protein protein telné hmot y cca. 170 g / 75 % Hrubý tuk Hrubý tuk Hrubý tuk Ječmen: kg vhodným zdrojem J e č m e n j a ko u n i ve rvlákniny. Pozitivní je též Škroby Organický zální krmivo pro prasata nízký obsah vápníku (mazbytek Cukry obsahuje vedle značného lá pufrační kapacita). Při org. zbytek Bezdusíkaté podílu stravitelné vláknip ouži tí je ovš e m nu tné látky 50 % výtažkové ny také vysoký podíl medbát na v ysok ý obsah tioninu, k ter ý pozitivně fosforu. Podnik y s v yHemiHemicelulóza celulóza ovlivňuje pH moči (snižuje sokou fosforovou zátěží 25 % jej). Doporučené zastouživotní ho prostředí by pení: 70 –80 %. měly přejít na jiný zdroj v l á k n i n y. D o p o r u č e n é Celulóza Celulóza Hrubá Oves: zastoupení v potravě: vláknina ADL ADL 0% Také oves si opět nakrmivo pro březí prasnichází cestu do krmení ce do 20%, k r mivo pro prasnic. Je za to zodprasnice v lak taci 10 %. povědný v yšší obsah Limitujícím faktorem pro stravitelné vlákniny, ale použití je však velmi častaké stejně jako v ječmenu v yšší množst ví esenciálto příliš vysoká kontaminace mykotoxiny. ních mastných k yselin. Navíc působí ovesné slizové látk y p ozitivně na tr áve ní. D op o r u č e né z a s toup e ní Sušené cukrovarské řízky: v p o t r a v ě: k r m i v o p r o b ř e z í p r a s n i c e o ko l o 3 0 %, Sušené cukrovarské řízky jako vedlejší produkt výrok r mivo pro pra snice v lak taci 10 %. Pozor na zdraby cukru nevykazují žádné problémy s toxiny. Díky jejich votní nezávadnost, zejména z pohledu kontaminace enormní schopnosti vázat vodu (téměř 3,5 l na kilogram) mykotoxiny! v žaludku a střevech silně nabobtnají a v y tvářejí tak silný pocit nasycení. Rovněž se svými 460 g bakteriálně

Tabulka 2: Krmiva bohatá na vlákninua látky v nich obsažené Krmivo Ječmen Oves Řepkový extrahovaný šrot Pšeničné otruby Pšeničné otruby z krupice Cukrovarské řízky Slunečnicový extrahovaný šrot Sojové boby Extrudované lněné semínko Travní úsušky Lignocelulóza Sláma WHC = vazebná kapacita vody

46

Hrubá vláknina

NDF

ADF

WIP

DF

BFS

WHC

Ca

P

g/kg 46 111 121 102 70 170 225 355 73 225 600 369

g/kg 175 280 277 428 326 428 383 588 367 460 820 671

g/kg 55 135 189 128 100 212 270 426 170 250 700 413

g/kg 6 11 100 7 23 250 65 92 18 45 0 0

g/kg 126 156 188 330 249 466 178 254 215 255 120 258

g/kg 62 66 186 168 182 460 204 351 249 -

l/kg 1,29 1,88 1,7 2,42 1,88 3,41 2,34 2,81 2,69 6,0 k.A

g/kg 0,6 1,1 6,0 1,3 1,2 5,2 3,6 5,4 6,8 5,0

g/kg 3,4 3,2 10,0 11,8 9,1 0,8 9,6 1,4 3,4 1,4

Moderní výživa zvířat 2012|02

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Tabulka 1: Doporučení pro podíl strukturálních sacharidů v krmivu pro prasnice (g/kg) (změněno podle Lidermayera 2009)

DF (BFS) NDF ADF NDF-ADF (hemicelulózy) Hrubá vláknina

Březí prasnice

Prasnice v laktaci

> 150 > 200 < 80 > 120 > 70

> 120 > 160 < 70 > 90 > 45

fermentovatelné hmoty představují optimální živinový substrát pro mikroorganismy osidlující střevo. Při použití příliš vysoké dávky se mohou objevit lepkavé výkaly.

Je třeba dbát i na vysoký obsah vápníku (okolo 5,2 g).

Toto př ispívá k v ysoké pufrační kapacitě suše ných cukrovarsk ých řízků a to současně při velmi nízkém obsahu fosforu. Doporučené zastoupení v krmné dávce: směs pro březí prasnice 15 –20 %, směs pro prasnice v laktaci do 5 %. Úsušky pícnin: Úsušky nebobtnají tak silně jako sušené cukrovarské řízky, vykazují ale s téměř 250 g bakteriálně fermentovatelné hmoty dobré předpoklady pro použití u březích prasnic. S téměř 7 g vápní ku na kg mají také jednu z nejvyšších pufračních kapacit, která musí být brána v potaz při výběru minerálního krmiva. Úsušky je též nutné kontrolovat kvůli možné přítomnosti plísňových toxinů. Doporučení zastoupení v krmné dávce: krmiva pro březí prasnice 15–20 %, směs pro prasnice v laktaci max. 5 %.

Řepkový extrahovaný šrot: Vedle vysokého obsahu proteinů lze na řepkový extrahovaný šrot nahlížet také jako na zdroj vlákniny. Díky v ysokému podí lu ve vodě nerozpustných pek tinů je zde téměř 190 g/kg stravitelné vlákniny. Je třeba dbát na vysoký obsah fosforu v podnicích s intenzivní živočišnou výrobou (zátěž životního prostředí ). Nejnovější výzkumy ukázaly, že ŘEŠ může být nasazen i v krmivu pro prasnice. Toto spočívá v první řadě v nízkém obsahu glukosinolátu v nových odrůdách řepky. Tyto jsou každý rok kontrolovány v rámci monitoringu krmiv. Doporučení pro zastoupení v krmné dávce: směs pro březí prasnice do 10 %.

Směsi čisté vlákniny: Označení „mix vlákniny“ pochází původně z nabízených doplňkových krmných směsí, které jsou nasazovány v malém množství a jsou vyráběny z jablečné drti, nebo krystalické lignocelulózy dřeva. Proto je třeba při použití takového krmiva dbát na jeho složení a doporučené dávkování. I ostatní krmiva uvedená v Tabulce 2 mohou být v zásobení vlákninou přínosem. V zásadě by měla hotová krmiva pro prasnice pokud možno obsahovat více zdrojů vlákniny, aby mohlo dojít k vyrovnání jejich výhod a nevýhod.

Podle zahraničních materiálů zpracoval Jaroslav Veleman Sano Domažlice

Cellusan70 ® Voda

+

Cellusan70 ®

suchý koncentrát vlákniny

=

vysoká schopnost nabobtnat, několikanásobné zvětšení objemu

70% koncentrát mikrokrystalické lignocelulózy

1 % Cellusan70® nahradí 6 % pšeničných otrub!

Použijte Cellusan70® a eliminujte tak obsah mykotoxinů v krmných dávkách! Přispěje to k: Zlepšení výsledků reprodukce:  Snížení výskytu zánětů porodních cest.  Intenzivnějším říjím.  Vyššímu procentu zabřeznutí.  Početnějším a vyrovnaným vrhům.  Vyšším porodním hmotnostem selat.

Lepšímu zdravotnímu stavu:  Snížení zažívacích potíží u prasnic.  Redukce výskytu roznožek u selat.  Lepší mléčnosti prasnic.  Zvýšení denních přírůstků.  Zlepšení konverze krmiv.

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz; Internet: www.sano.cz

47

Hausnachrichten

Zvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podniku 1. Analýza možností ke zlepšení užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

Váš užitek se Sano: Významné zlepšení užitkovosti Na míru střižené koncepty výživy Zachování dobrého zdraví 6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

5. Realizace Sano-konceptu výživy

Více profitu

3. Vyhodnocení a přijetí cílených opatření

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk