Sano casopis 01/2014

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Březen 2014 | Marec 2014

Moderní výživa zvířat ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA V ÝŽIV Y ZVÍŘ AT

Kolik energie potřebují telata v mléčné fázi?

Nový systém odchovu telat

Využívejte místní alternativy

Kondice prasnic v centru zájmu

Strana 18

Strana 26

Strana 34

Strana 44

Mléko pro koncept Metabolic sprint – silná telata, výkonné krávy Charakteristika Sanolac Startino® • 50 % sušeného odstředěného mléka a sušená syrovátka dodávají optimální kombinaci kaseinu a syrovátkového proteinu pro perfektní vývoj a vysoké denní přírůstky telete v prvních týdnech života. Neobsahuje rostlinnou bílkovinu! • Beta karoten a kolostrum z prvního nádoje s imunoglobuliny a protilátkami posiluje odolnost telat a pomáhá proti poruchám trávení. • Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek (např. organicky vázané Fe, Zn, Mn, Cu) posiluje obranyschopnost a podporuje látkovou výměnu. • Probiotika, Laktoperoxidáza a Lysozym pro regulaci střevní mikroflóry a pro vypuzení choroboplodných zárodků z trávicího traktu. • Účinná látka SangroSan® pro vitální telata, se silnou imunitou a optimální využití živin. • SanArom® a vybrané mléčné produkty zajišťují vysokou chutnost a bezproblémové vysrážení bílkovin ve slezu telete.

Váš Sano odborný poradce Vám rád zodpoví případné dotazy a pomůže se zavedením konceptu Metabolic sprint do praxe Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, e-mail: sano@sano.cz; Internet: www.sano.cz

EDITORIAL

Chraňme pozitivní image mléka, Je vždy zajímavé sledovat, co se děje na agrárních trzích v zahraničí, protože s odstupem času se řada tamních témat přesune i do České republiky. Na což je třeba být připraven. To, že chování trhu nejvíce ovlivňují nálady a postoje spotřebitele není nic nového. Sami prvovýrobci v Německu, Dánsku či Holandsku se tedy sami snaží aktivně napomáhat tomu, aby byly jejich produkty v očích konečných spotřebitelů brány jako zdravé a celkově bezproblémové. Obraz spotřebitele, co se produkce mléka nebo chovu prasat týče, je často díky reklamám idylický: zelené louky na kterých se pasou zdravé a „šťastné krávy“. Na druhou stranu se čas od času v médiích vedou diskuze na téma „zabijácké bakterie“ v potravinách, nebo nadměrného používání antibiotik či hormonů v živočišné velkovýrobě. To vše může velmi rychle ten spotřebitelův idylický obraz rozbít. Koneckonců hysterii okolo BSE a následné razantní spotřeby hovězího masa máme všichni ještě v živé paměti. Mělo by to být ale i dnes určité memento, aby se situace neopakovala například i s mlékem. Jak vysoká je spotřeba antibiotik při výrobě mléka, k tomu se jen těžko dohledávají přesná čísla. Je třeba naštěstí vycházet z toho, že v chovu dojnic se antibiotik používá relativně málo, protože vylévání mléka způsobuje velké ekonomické ztráty. Přesto všechno musí ale výrobci mléka dávat neustále pozor na to, aby se neztratil pozitivní náhled na mléko jakožto důležité potraviny. Proto se musí vše zaměřit na to, aby se používání antibiotik či hormonálních přípravků omezilo na opodstatněné minimum. Tohoto cíle lze dosáhnout jen zlepšením chovatelské praxe a zavedením preventivních opatření jako např. vakcinací, zlepšením podmínek ustájení či zkvalitněním výživy. O těchto krocích je možné hovořit otevřeně a podporovat tak dobrou pověst zemědělství v očích spotřebitelů, jak ukazuje příklad z Holandska. Holanďané si již dávno předepsali snížení spotřeby antibiotik o 50 %. Nyní školí mlékárny jako například Friesland Campina své dodavatele ohledně „zodpovědného používání veterinárních přípravků“. To je ze strany spotřebitelů – kupujících této mlékárny velmi pozitivně vnímáno. Nepřímo se o totéž snažíme i my za pomoci tohoto časopisu, seminářů, nebo aktivního působení Sano odborných poradců přímo na podnicích. Jsou to aktivity, na kterých může chovatel minimálně dvakrát vydělat – zlepšením zdraví se zvýší užitkovost a sníží výrobní náklady a současně se zlepší obraz českých potravin v očích spotřebitelů. Nevidím tedy žádný důvod, proč s tím nezačít hned. Třeba tím, že se pokusíte informace získané ze Sano časopisu, nebo Sano seminářů co možná nejdříve zavádět do praxe. A v tom jsme Vám připraveni pomoci.

Z OBSAHU: Již více než 20 let úspěšně působíme na českém trhu............... 4 Trvale udržitelné systémy obhospodařování travních porostů v České republice a jejich perspektiva.. ................................................. 6 Základní principy sklizně pícnin, které všichni známe, ale ne všichni se jimi řídíme........................ 10 Kolik energie potřebují telata v mléčné fázi?................................... 18 Více mléka pomocí dobrého světelného managementu........................... 22 Správná výživa dojnic ovlivňuje i četnost případů dislokace slezu................ 24 Nový systém odchovu telat......................... 26 Kravám v rozdoji dáváme lněné semínko..... 30 Výborné výsledky v Lysicích....................... 32 Využívejte místní alternativy........................ 34 Moderní strategie výživy a managementu.. . . 38 Kondice prasnic v centru zájmu.................. 44

Další číslo vyjde: Červen/Jún 2014

SANO – MODERNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

AKTUALITY

JIŽ VÍCE NEŽ 20 LET

úspěšně působíme na českém trhu

SANO je nositelem řady významných inovačních postupů ve výživě hospodářských zvířat a v řadě případů má primát při zavádění novinek. Můžeme vzpomenout například „jednotnou krmnou dávku“, používání řezané slámy jako krmiva pro dojnice, hodnocení úrovně výživy podle vnějších projevů zvířat jako je frekvence přežvykování, hodnocení výkalů, posuzování úrovně výživy s využitím dat z kontroly užitkovosti a nejnověji zavádění nového programu na odchov telat. Na trhu v České řadě působí celá řada společností s podobným výrobním programem. Všechny tyto společnosti nabízejí „poradenský servis“, který ale mnohdy slouží pouze k podpoře prodeje krmných doplňků. Chovatel se potom v různých „výhodných nabídkách“ velmi těžce orientuje a očekávání se často nesplní. Sano se odlišuje od ostatních společností špičkovým poradenským servisem. Jeho cílem je především ekonomická prosperita chovatele. Co to je poradenský servis? Zodpovědní chovatelé na celém světě preferují jistotu. Spolupracujeme s farmáři nejenom v celé Evropě, ale také v Jižní Americe, Africe a Číně a vždy je celý systém spolupráce s farmáři založen na oboustranné důvěře a užitku. Jednoduše řečeno: Když si farmář Sano koupí, musí z toho mít v ýhodu, například v yšší užitkovost, vyšší cenu za mléko od mlékárny, zdravější zví řata či lepší reprodukci. Všechny tyto zootechnické ukazatele je ale možno shrnout do jednoho ekonomického: vyšší zisk na jednotku produkce, v tomto případě na litr nadojeného mléka. Poradensk ý ser vis není jen pouhý v ýpočet krmné dávky, ale v rámci krmivářství děláme i řadu zdánlivě

nesouvisejících činností. V počátku spolupráce je vždy nutno posoudit úroveň a možnosti chovu. Z tohoto důvodu je vždy nutná prohlídka farmy, technického vybavení, welfare zvířat, krmiv atd. Dále je nutno, aby do celého procesu byli zapojeni a zainteresovaní všichni zodpovědní pracovníci. V rámci poskytovaného servisu zabezpečujeme i kontrolu a školení krmičů, dojičů a ostatního personálu. Zapojení zootechniků je samozřejmostí. Pokud se bavíme o skotu, je základním předpokladem spolupráce realizace ekonomicky nejvýhodnějších variant výživy jednotlivých kategorií zvířat, především dojnic, a to se zřetelem na maximální využití plemenného potenciálu. Výsledkem je ekonomicky optimální konstrukce krmných dávek. Proto, aby byl chovatel stále „v obraze“, využíváme vlastní analytické programy. Nejdůležitější jsou například programy pro ekonomické zhodnocení efektivity krmné dávky, nebo program pro vyhodnocení kontroly užitkovosti, aby bylo možné posoudit celkový stav stáda dojnic. Cílem spolupráce je vždy rychlé dosažení pozitivní ekonomiky. Snažíme se farmáři doporučit takový systém krmení, k ter ý bude přizpůsobený jeho podmínkám, bude

Moderní výživa zvířat 2014|01

AKTUALITY

jednoduchý a proveditelný. Důležité je, aby krmná dávka byla optimalizovaná ve vztahu k v ýživě přežv ýkavců, musí se také pamatovat na synchronizaci bachoru, kvalitu a výživnou hodnotu jednotlivých krmiv a pravidelně je nutné vyhodnocovat rentabilitu krmení. Jak už jsem se zmínil, společnost Sano neustále přichází s novými informacemi a řešeními. Posledním je zcela nový přístup k odchovu telat a jalovic, zaměřený na zdravý a kvalitní vývin telat, následně jalovic a prvotelek. Tento program jsme nazvali „Metabolic sprint“. Mezinárodní studie a naše zkušenosti uka zují, že telata krmená v průběhu prvních týdnů života kvalitním mlékem ve větším množství jsou zdravější, rychleji rostou a jsou z nich také lepší dojnice. Vícero pokusů ukázalo, že jalovičky, které jsou v prvních týdnech života krmeny vysokou úrovní energie a bílkovin, dosáhly ve srovnání s restriktivně napájenými telaty významně vyšší mléčné užitkovosti, byly zdravější a doba jejich setrvání ve stádě se prokazatelně prodloužila.

Kd o u n ik át n í š a nci met a b olické ho p r o g r a mování během období mléčné v ýživ y promarní, nemá již žádnou další možnost ji během dalších fází odchovu nahradit!

Proto, abychom pomohli chovatelům využít této šance při odchovu telat, přepracovali jsme kompletně systém jejich odchovu a vyvinuli, odzkoušeli a uvedli jsme na trh nový produkt Sanolac Startino ®. Jedná se o mléčnou krmnou směs speciálně vyvinutou pro první týdny života na bázi vysoce stravitelných, výhradně mléčných bílkovin, která obsahuje 50 % sušeného odstředěného mléka

a sušenou syrovátku, které mají asi o 30 % vyšší stravitelnost dusíkatých látek než rostlinné zdroje. Neobsahuje žádný pro tele špatně stravitelný zdroj dusíkatých látek, jako je například sója a pokud vím, žádný srovnatelný produk t se na našem trhu nev ysk y tuje. Pokud jsou telata odchovávaná tímto způsobem, dosahují průměrných denních přírůstků až 1 0 00 g, odstavená telata mají až o 20 kg vyšší váhu, snižují se ztráty, náklady na léčení i náklady na krmení. Když k tomu připočítáme zvýšení užitkosti prvotelek za první laktaci, které potvrdila řada vědeckých studií a může dosáhnout v průměru 750 kg mléka, jedná se o velmi perspek tivní a ekonomick y výhodný systém. Závěrem bych chtěl vzkázat všem farmářům, že pokud se jim podaří nastavit všechny systémy v jejich stájích optimálně a ekonomicky, nemusí se bát o svou budoucnost a bude pro ně v budoucnu v ýroba mléka velmi rentabilní formou podnikání. Musíme mít na paměti, že konečným soudcem našeho společného snažení bude vždy kráva, jalovice, nebo tele. Zvířata, pokud se na ně umíme dívat, nám řeknou, co je pro ně nejlepší. Všem chovatelům bych chtěl do budoucna popřát v ýborné výsledky v jejich chovech a za společnost Sano–Moderní výživa zvířat spol. s r.o. vzkázat, že jsme připraveni jim v tom pomoci.

Ing. Petr Navrátil, PhD. Sano Domažlice

Charakteristika Sanolac Startino® •

50 % sušeného odstředěného mléka a sušená syrovátka dodávají optimální kombinaci kaseinu a syrovátkového proteinu pro perfektní vývoj a vysoké denní přírůstky telete v prvních týdnech života. Neobsahuje rostlinnou bílkovinu!

•

Beta karoten a kolostrum z prvního nádoje s imunoglobuliny a protilátkami posiluje odolnost telat a pomáhá proti poruchám trávení.

•

Vyvážená kombinace vitamínů a účinných látek (např. organicky vázané Fe, Zn, Mn, Cu) posiluje obranyschopnost a podporuje látkovou výměnu.

•

Probiotika, Laktoperoxidáza a Lysozym pro regulaci střevní mikroflóry a pro vypuzení choroboplodných zárodků z trávicího traktu.

•

Účinná látka SangroSan® pro vitální telata, se silnou imunitou a optimální využití živin.

•

SanArom® a vybrané mléčné produkty zajišťují vysokou chutnost a bezproblémové vysrážení bílkovin ve slezu telete.

Mléko pro koncept Metabolic sprint – silná telata, výkonné krávy

AKTUALITY

Trvale udržitelné systémy obhospodařování travních porostů v České republice a jejich perspektiva

Obr.: 1. Pastva dojnic (foto autor) je název mezinárodní konference, která se uskutečnila 8. listopadu v areálu Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o. v Rapotíně. Po úvodních vystoupeních odborného garanta Ing. Kohoutka (VÚVR, v. v. i.) následovaly odborné přednášky s jejichž obsahem bych vás rád ve zkratce v tomto článku seznámil. V úvodním příspěvku uvádí Ing. Kvapilík (VÚŽV, v. v. i.) aktuální informace na téma Současný stav a perspektivy využívání trvalých travních porostů v ČR. Poněvadž se jedná přibližně o čtvrtinu zemědělské půdy především ve znevýhodněných oblastech, jedná se o problematiku úzce související s ochranou životního prostředí, s uchováním krajiny v přirozeném a kulturním stavu a s udržením životnosti venkova. Výměra TTP by ve všech státech unie měla odpovídat přírodním podmínkám a v optimální míře zajišťovat plnění neprodukčních funkcí (hospodaření s vodou apod.). Dle dat z Eurostatu 2010 jsou značné rozdíly v podílu TTP ze zemědělské půdy mezi starými (EU15 = 34 %) a novými státy unie (EU12 = 26 %). V ČR tato výměra tvořila v roce 2010 26,2 % ze zemědělské půdy. Vzhledem k nutnosti ochrany půdy vůči erozi, hospodaření s vodou, udržování krajiny, dotacím z rozpočtu

EU aj., by se výměra TTP v ČR měla dále zvyšovat. Orientační nižší počty skotu, ovcí, koz a koní na hektar TTP (tab. 1) poukazují na horší možnosti jejich ekologického využívání v nových státech EU než ve státech EU15. Z ukazatelů a modelových výpočtů lze odhadnout, že převážná část výměry v ČR využívaných TTP by měla i při extenzivním hospodaření bez problémů z jednoho hektaru „uživit“ více jak 0,6 DJ přežvýkavců. Nižší počet DJ TTP (pod 0,6) je zdůvodnitelný v případě mimořádně nepříznivých přírodních podmínek a v oblastech s některými ekologickými omezeními. Poněvadž i v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013 bude chov krav bez TPM bez dotací zřejmě ekonomicky ztrátovým odvětvím, mělo by být využívání TTP perspektivně podporováno podle zatížení DJ přežvýkavců. Hranice pro podporu a výše dotace by musely být odvozeny z celkové výše prostředků k tomuto účelu vyčleněných a z průměrné ekonomické ztráty vykazované z chovu jednotlivých druhů a kategorií přežvýkavců. Poněvadž případné ekologické škody a zhoršení životního prostředí se často neomezují pouze na jeden stát, měly by shodné zásady společné zemědělské politiky platit pro všechny státy unie.

Moderní výživa zvířat 2014|01

AKTUALITY

Tab. 1.: Počty chovaných býložravců v EU Ukazatel

Jedn.

Dojené krávy Krávy bez TPM Ostatní kategorie skotu Skot celkem Ovce + kozy Koně

tis.

Celkem DJ

tis. %

Celkem tis. Kusů EU–15 EU–12 17 528 5 515 11 775 536 45 596 6 363 74 899 12 414 97 303 14 521 2 487 1 354 66 904 12 447 100 19

EU–15 38 25 98 161 209 5 144 100

Na 100 ha TTP EU–12 41 4 47 92 107 10 92 64

EU–12 bez Malty a Kypru Další příspěvek Trvale udržitelné obhospodařování TTP v zemědělské soustavě České republiky přednesl Ing. Kohoutek (VÚRV, v. v. i., VS Jevíčko). V příspěvku je analyzována struktura objemných krmiv a stádo býložravců pro jejich konverzi v rámci zemědělské soustavy ČR. V rámci stáda býložravců bylo v zemědělské soustavě ČR v roce 2010 k dispozici 5 986 tis. tun suché hmoty objemných krmiv v přepočtu na DJ v počtu 1 118 tis. DJ. Spotřeba zkrmitelné sušiny při spotřebě 4,5 t sušiny na DJ činí 5 031 tis. t. Přebytek objemných krmiv dosáhl 995 tis. t suché hmoty, což představuje zdroj krmiv pro 212 tis. DJ, pro k teré nebylo v yužití. To představuje cca 1/3 produkce píce z TTP a při průměrném výnosu kolem 3 t/ha výměru cca 300 tis. ha nevyužívaných TTP. Jako klíčové řešení tohoto dlouhodobě trvajícího neuspokojivého stavu je nejreálnější zvýšení stavů SBTPM o cca 100 –105 tis. krav BTPM, protože se dá očekávat dlouhodobější poptávka po zástavovém dobytku v sousedních státech. Chov skotu, jakožto rozhodujícího konzumenta píce z TTP, má charakter agroenviromentálního opatření. Pro využití píce z intenzivně obhospodařovaných TTP (4–3 sečné) postačuje extenzivní zatížení skotem, v případě

extenzivního obhospodařování TTP (2 sečné) je potřeba intenzivní zatížení skotem na ha TTP, aby bylo možno zajistit konverzi vyprodukované píce, jinak se saturují její přebytky. Produkční schopnosti TTP v ČR, hodnocené v přesných dlouholetých exaktních pokusech (2003–2010) se pohybují v rozpětí 4,5 1–5,44 t/ha sušiny u nehnojených variant, až po 8,37–9,65 t/ha sušiny u variant hnojených 180 kg/ha N, což odpovídá zatížení 2 DJ/ha. Za významné považujeme zjištění, že intenzivním využíváním (4 sečné) se významně snižuje produkce sušiny z ha a to o 15–20 % oproti extenzivnímu využívání. Současně se zvyšuje kvalita píce (vyšší koncentrace NL a NEL) a dobrovolný příjem píce. Zvýšení intenzity obhospodařování TTP a zlepšení kvality takto vyrobených objemných krmiv sníží spotřebu jadrných krmiv (0,31 kg) na produkci 1 l mléka, kdy v alpských oblastech (Rakousko a Švýcarsko) je roční spotřeba nižší o cca 600 tis. t jádra při stejné užitkovosti. Spotřeba píce z T TP jako vsázka do bioplynových stanic se pohybuje v rozpětí 50 – 60 tis. t sušiny, což v ekvivalentu na DJ představuje cca 10 –12 tis. DJ. 1 kW instalovaného výkonu BPS představuje roční spotřebu píce srovnatelnou s 1 DJ.

Obr. 2: Pastva jalovic ZD Francova Lhota (foto Kohoutek)

AKTUALITY

Tab. 2.: Chemické složení testovaných senáží Var. IN SI MI EX

Výnos sušiny t/ha 5,86 5,67 6,78 6,85

N-látky

Tuk

Vláknina

145,5 123,0 110,6 107,3

29,7 30,5 25,1 25,0

245,5 270,5 308,4 305,7

BNVL g/kg 466,9 460,5 426,7 444,3

Popel

ADF

NDF

112,8 115,4 129,2 117,7

303,3 341,8 391,3 353,2

435,4 486,8 571,1 550,0

Obr.: 3. Pokusné žlaby pro zjišťování DPS (foto Pozdíšek) Další příspěvek Obhospodarovanie TTP na Slovensku a v Národnom parku Veľká Fatra přednesl Ing. Michalec (VÚTPHP B. Bystrica, SK). Autoři v příspěvku vyhodnotili změny výměry a výnosů TTP v průběhu téměř 100 let, kdy první ucelené informace pochází z roku 1920. V tomto roce celková plocha TTP byla 1 050 314 ha, což představovalo 34,2 % ze zemědělské půdy. V průběhu let se stále snižovala výměra a od roku 2004 jsou uváděny velmi nízké plochy TTP a také výnosy. V porovnání s rokem 1920 to činí snížení o 52 % ploch a 53 % výnosů sušiny z těchto ploch. Pracovníci z VÚCHS Rapotín sledovali Dobrovolný příjem píce z TTP s různou intenzitou obhospodařování a výsledky přednesl Ing. Pozdíšek. Cílem příspěvku bylo

posouzení dobrovolného příjmu sušiny (DPS) siláží vyrobených z TTP využívaných při různých intenzitách obhospodařování. V letech 2008–2011 byly také porovnány dva typy ustájení u jalovic. Porosty byly obhospodařovány následujícím způsobem: IN (intenzivní ) – 4 seče za rok, hnojení N90 P30 K60; SI (středně intenzivní ) – 3 seče, hnojení N90 P30 K60; MI (standardní ) – 2 seče, hnojení N90 P30 K60; E X (ex tenzivní ) – 2 seče bez hnojení. Testování příjmů sušiny bylo provedeno na jalovicích z chovu BTP s využitím dvou způsobů ustájení: volné boxové a vazné ustájení. DPS byl ovlivněn jak intenzitou obhospodařování tak i typem ustájení. V tabulkách 2. a 3. je uvedeno složení testovaných senáží a výše dobrovolného příjmu.

Tab. 3: Výživná hodnota a dobrovolný příjem sušiny Var.

SOH %

IN 71,0 SI 68,3 MI 64,3 EX 63,7 Vo – volné ustájení; Va – vazné ustájení

Živá hm. Vo

NEL Va

kg 305 300 322 351

300 295 318 348

MJ/kg 5,4 5,4 4,9 4,9

PDIN / PDIE 1,061 0,953 0,917 0,894

Dobrovolný příjem sušiny Za intenzitu Vo Va g/kg živ.hm. 21,29 21,87 20,73 19,79 19,89 19,71 17,63 18,17 17,10 16,38 16,76 16,00

Moderní výživa zvířat 2014|01

AKTUALITY

Se snižující se intenzitou obhospodařování docházelo k poklesu koncentrace NEL z 5,7 na 4,9 MJ/kg sušiny, N-látek ze 145,5 na 107,3 g/kg sušiny a stravitelnosti organické hmoty z 71,0 na 63,7 %. Opačnou tendenci vykazoval obsah vlákniny, kdy se zvyšoval z 245,5 na 305,7 g/kg sušiny. Z t a bulk y v y plý vá , že D PS s e v ý r a zně z v yš ova l ve vztahu k intenzitě obhospodařování a to od 16,38 g/ kg živé hmotnosti u extenzivního obhospodařování až po 21,29 g/kg živé hmotnosti u senáží z intenzivně obhospodařovaných porostů. Stejně tak i na volném ustájení byl vyšší příjem sušiny než na vazném. Je jasné, že se zvýšením DPS bude také klesat potřeba doplňovat KD koncentráty a tím se také zlevní KD. Ing. Odstrčilová (VÚRV, v. v. i., VS Jevíčko) přednesla příspěvek na téma Změny v botanickém složení T TP při různém způsobu obhospodařování. V příspěvku je hodnocena změna zastoupení hlavních agrobotanických skupin (trávy, leguminózy, nativní druhy) v travním porostu vlivem pokusných zásahů v průměru roků 2003–2011. Celkem bylo identifikováno 87 rostlinných druhů. Botanické složení bylo ovlivněno zejména aplikací dusíkatých hnojiv, která vysoce významně zvyšovala podíl vzrůstnatých travních druhů a omezovala podíl leguminóz a nativních druhů. Vyšší podíl trav byl rovněž zjištěn u dvousečného využívání. Vyšší diverzita rostlinných druhů a více vyrovnaný podíl agrobotanických skupin byl zjištěn hlavně v porostech bez aplikace dusíkatých hnojiv a při vyšší frekvenci využívání. Aplikace PK hnojiv podpořila zejména rozvoj leguminózních druhů. Intenzivnější využívání travního porostu ovlivnilo zastoupení agrobotanických skupin, rozdíly však nebyly tak výrazné jako u aplikace dusíkatých hnojiv. Častější sečení snižovalo konkurenční schopnost vzrůstných trav, zastoupení agrobotanických skupin pak bylo vyrovnanější s větší rozmanitostí. Jak prokazují dosažené výsledky, ze zemědělského i ekologického hlediska i z hlediska diverzity travních porostů je optimální intenzivní vícesečné, tj. 3– 4 sečné využívání travních porostů s extenzivním zatížením skotem. Přednášku na téma Konverze vsázky z T TP bioplynovou stanicí s prizmatick ými fermentor y přednesl Ing. Jurka, HZS Jevíčko, a. s. V příspěvku vyhodnotil výrobu el. energie ze vsázky na bázi kukuřičné siláže se siláží z TTP v prvním roce provozu a bilanci výroby elektrické energie ve vztahu k vstupní sušině. V tab. 4 je uvedeno složení vsázky do zemědělské BPS v roce 2011, kdy po suchém roce 2010 byly k dispozici zhruba 2/3 plánované produkce silážní kukuřice. Tato musela být ponechána k dispozici pro živočišnou výrobu (550 dojených krav). Proto musely být použity vsázky na bázi jiných objemných krmiv. Převá žně se jednalo o travní sená že z roku 2010 doplněné o čerstvou zelenou píci ze sklizně 2011. Jak je zřejmé z dosažených výsledků, množstvím vsázky a využitím náběhové křivky tvorby bioplynu ve fermentoru se podařilo udržet plánovaný výkon na stejné úrovni, jako byla vsázka na bázi kukuřičné siláže z počátku května. Tyto provozní poznatky jsou cenné pro další provoz BPS,

Tab 1.: Vsázka do BPS HZS Jevíčko a.s. v roce 2011 Měsíc

Složení vsázky

Denní množství vsázky (t)

Průměrný denní výkon (MWh el. en.)

Květen

Kukuřičná siláž Travní senáž Obilní odpad Kejda skotu (m3)

24 26 2 40

23,8

Květen/ červen

Travní senáž Obilní odpad Cukr. Řízky Píce z travních porostů Kejda skotu (m3)

18 2 20 22 40

Červen

Travní senáž Obilní odpad Píce z travních porostů Kejda skotu (m3)

34 2 26 40

23,8

Travní senáž GPS Obilní odpad Kejda skotu (m3)

32 20 2 40

Červenec

protože ukázaly její velkou flexibilitu a vhodnost pro různé materiály rostlinné produkce a to jak konzervované, tak v čerstvém stavu. Jako poslední příspěvek konference byla přednesena Ing. Fajmonem prezentace Ekologická mléčná farma SHR Vladimír Fajmon. Farma se nachází v obci Tichá u Dolního Dvořiště a má v současné době v systému produkčních bloků zapsáno 177,5 ha z. p., z toho 171,6 ha TTP. Pozemky leží v nadmořské výšce 640 –710 m n. m., průměrná roční teplota je 5,8 ºC a roční úhrn srážek 680 mm. Chová se zde 55 dojnic z toho polovina je plemene holštýnské a druhá jsou kříženk y s různým podílem jerseyské krve. Průměrná užitkovost krav v roce 2011 byla 6 598 l při tučnosti 4,19 % a obsahu bílkovin 3,37 %. Farma ročně provádí 25–30 ha přísevů a obnov T TP vhodnými jetelotravními směskami se zv ýšeným podílem jetelovin v píci. Letní krmná dávka sestává výhradně z pastvy, zimní krmná dávka z jetelové a jetelotravní siláže ze zavadlé píce. V některých obdobích přikrmují i seno. Součástí sborníku jsou ještě další příspěvky, které se dále podrobně zabývají problematikou TTP z pohledu obnov, přísevů, kvality píce, botanického složení a výnosů a také kvality půd.

Sborník příspěvků je k nahlédnutí u autora. Ing. Dr. Pavel Polách Sano Domažlice

VÝROBA KRMIV

Krmte studenou, hygienicky nezávadnou siláž!

ZÁKLADNÍ PRINCIPY SKLIZNĚ PÍCNIN, KTERÉ VŠICHNI ZNÁME, ALE NE VŠICHNI SE JIMI ŘÍDÍME

Pomocí přísevu může být stav zlámaných, popř. spletených rostlin výrazně zlepšen Při rostoucích cenách za koncentráty a narůstající plošnou konkurencí mezi bioplynovými stanicemi a mléčnou produkcí o kukuřičnou siláž získává kvalita travní siláže z ekonomického pohledu na významu. Ve srovnání s kukuřičnou siláží se však její kvalita velmi různí v průběhu jednoho roku i v průběhu více let. Důvodem těchto variací v kvalitě travní siláže jsou rozdíly ve stavu rostlin, ve složení v ýchozího silá žovaného materiálu, v termínu seče, v intervalech mezi sečemi, v managementu silážování a v rozdílném působení jednotlivých silážovacích aditiv. Přitom vykazují travní siláže méně nedostatků, pokud jde o koncentraci energie, než v kvalitě kvašení a v aerobní stabilitě při odebírání. Další problémy v kvalitě travních siláží představují příliš vysoké obsahy surového popela a draslíku a oproti tomu příliš nízký obsah surové vlákniny, resp. obsah proteinů, pří liš v ysok ý nebo naopak pří liš nízk ý ob sah sušiny, nedostatečné udusání, příliš vysoký obsah k yseliny máselné nebo k yseliny octové a příliš nízká stabilita siláže při jejím skladování, způsobená špatným odebíráním.

Aby travní siláž postačila nárokům vysokoužitkových krav, je zapotřebí udržet její stále vysokou, bezpečnou kvalitu (viz. přehled) bez jakýchkoliv nedostatků. Cílové ukazatele kvality travní siláže Pod pojmem k valita silá že jsou zahrnuty všechny vlastnosti siláže, které určují její užitnou hodnotu. Sem patří koncentrace energie, obsah spe ciálních živin, stejně jako komplex charakteristických znaků důležitých pro zkrmování a hygienu. Abychom dosáhli co nejvyšší k valit y s ohle de m na vše chny tři t y to kate gorie, je nezby tné dbát na v yužití v ysoce hodnotného rostlinného materiálu, jenž je sklízen v odpovídající vegetační fá zi, a na odborně provedené silá žování. Na mnoha podnicích existují v tomto směru veliké rezervy v rámci k valit y krmiva. Chybné k vašení silá že a odbourávání živin mikroorganismy v silu, k terému lze zabránit, bý vají často nerozpoznány. Kvalita k vašení bý vá jen zřídkakdy senzoricky (zkouška DLG) nebo laboratorně kontrolována. Kvůli úzké souvislosti mezi kvalitou kvašení siláže a poklesem koncentrace energie v zeleném krmivu až

Moderní výživa zvířat 2014|01

VÝROBA KRMIV

Přehled: Kvalita travní siláže – spotřební hodnota siláže Krmná hodnota

Kvalita kvašení Aerobní stabilita

Skladovatelnost Aerobní stabilita

NEL, ADF/NDF, surový protein, popel, stravitelnost, Stupeň zavadnutí, množství bakterií mléčného kvašení, Stupeň zavadnutí, udusání, teplota, délka minerální látky, stopové prvky, vitaminy pH, kyselina máselná, kyselina octová, amoniak - N řezanky, zakrytí (zabránění přístupu vzduchu) Nežádoucí látky: cizí částice, kameny, biogenní aminy, klostridie, mykotoxiny, kvasinky, plísně. k hotové siláži se stává s ohledem na narůstající požadavky na kvalitu siláže stále důležitějším, zahrnout kvalitu kvašení do hodnocení silážování. Při nedostatečné kvalitě kvašení je třeba počítat s masivnějším odbouráváním bílkovin a aminokyselin. Siláže s nižším hodnocením kvality kvašení jsou zvířaty požírána v menším rozsahu a vykazují vyšší podíl škodlivých mikroorganismů (klostridie, listerie, kvasinky, plísně) nebo produktů jejich metabolismu (např. mykotoxinů), což může narušovat zdravotní stav zvířat a kvalitu mléka. Cílem přípravy a uskladnění travní siláže až do zkrmení zvířaty musí být kvalitní krmivo s vysokou energetickou hodnotou a co nejlepší kvalitou kvašení bez zahřívání a zaplísnění. Příprava travní siláže je proces, jenž může být od rostliny až po předložení zví řatům různě ovlivněn kritérii jako např. pěstováním, hnojením, nařezáním, udusáním a dobou skladování. Čím lépe tato kritická kritéria v praxi ovládneme a řídíme, tím menší je riziko znehodnocení kvality travní siláže.

v dolnosaských výzkumech byla zjištěna přímá souvislost mezi kvalitou kvašení a výskytem krtinců. Výskyt krtinců představuje narůstající problém, a často nepostačuje jedno dodatečné převláčení, abychom snížili obsah popele pod 2 % sušiny. Na travnatých plochách s hustým výskytem krtinců se doporučuje upravit výšku strniště na 5 –7 cm nebo materiál z těchto ploch na silážování nevyužívat. Péče o luční porosty začíná v pozdním podzimu dosečením, popř. spasením ovcemi, aby byl porost před zimou krátký. v případě velmi bujné vegetace lze doporučit použití herbicidů. v časném jaru pokračuje péče shrabováním a vláčením včetně přísevu a případného válcování u vysušených porostů a úpravou sjízdnosti lokality. v létě je vhodné posekat travní porosty, aby nedošlo k zaplevelení okolních pozemků. v pozdním létě na konci letního sucha nastává optimální čas pro nový výsev. Přísevy v tomto období vedou k úspěchu pouze tehdy, jsou-li udržovány porosty krátké. Dávky močůvky a hnoje by při rozsáhlých suchách neměly být používány.

Péče o travní porosty pro lepší krmivo Péče o travní porosty (válcování, vláčení, sečení, likvidace plevele, předvýsev a přísev) má zlepšit odolnost porostu, dosáhnout uzavřené koncentrace rostlin, srovnat povrch půdy stejně jako optimalizovat schopnost regenerace následujícího porostu. Zároveň redukuje podíl nečistot (popel, odumřelý rostlinný materiál, zbytky hnojiv) a snižuje tak škodlivou kontaminaci porostu.

Způsob obhospodařování problémových ploch Znečištění krmiva, ať již např. v případě porostů se šťovíkem nebo kvůli zanedbané péči o travní porosty, je třeba v co možná nejvyšší míře zabránit, abychom vyrobili bezchybnou konzervu objemného krmiva. Pomocí vysokého strniště ve výšce od 5 do 10 cm lze značně snížit zatížení strniště. Je to sice spojeno se ztrátami na výnosech, ale kvalitativní zlepšení tuto nevýhodu dalece převáží. Také

Porost trávy je nejlépe sekat ráno po oschnutí k využití celého dne k zavadání materiálu

VÝROBA KRMIV

zabrání výskytu relativně dlouhých stonků v krmivu. Tím se zkrátí doba zavadání, mírně se zvýší obsah energie v hmotě a obsah vlákniny se lehce sníží. Během polní fáze sklizně je nutné zacházet s materiálem určeným k silážování obzvlášť opatrně. Především při nahrabování a odebírání krmiva je vhodné, aby byla sběrací technika nastavena na vyšší strniště, takže při každé formě obdělávání půdy je zabráněno znečištění krmiva. Přes všechnu svědomitost v technice sklizně je nutné zde vycházet z toho, že se jedná o těžce silážovatelné krmivo. Bezprostředně po sklizni takovýchto ploch by měla následovat intenzivní péče o travní porosty. Tato zahrnuje vláčení, přísev, případně válcování, hnojení, mulčování na cca 7 cm strništi. Tímto způsobem dosáhneme rychlého zapojení porostu a rostliny jsou při druhé seči čisté, takže se pak jedná o normálně silážovatelný porost. Přísev jistě neovlivní zcela při druhé seči výnosy, zabrání však efektivně polehání rostlin především v oblastech s výskytem krtinců. Minerální a organické hnojení Aniont y získané při minerálním hnojení jako např. sloučeniny fosforu působí na silážovatelnost trávy jen nepřímo. Kationty (sloučeniny draslíku a dusíku) vedou k pufraci vytvářené kyseliny mléčné a působí tím přímo na snižování kvality. Přitom přemíra popř. nedostatek dusíku zaujímá rozhodující význam. Při nedostatečném zásobení dusíkem může být obsah nitrátů nižší než 0,5 g/ kg, což nedostatečně brání vzniku k yseliny máselné. Nadbytek dusíku zhoršuje nejen zavadání, ale zvyšuje i pufrační kapacitu. Při organickém hnojení, především močůvkou a hnojem, se mohou do silážovaného materiálu dostat choroboplodné mikroorganismy (např. spóry klostridií ) s následkem zv ýšeného rizika tvorby k yseliny máselné. Je-li připravována velmi málo znečištěná siláž z trávy hnojené močůvkou nebo hnojem, může být proto obsah klostridií v materiálu značný, např. pokud bylo použito velké

množství hnojiva příliš pozdě nebo bylo hnojeno v době růstu trávy nebo, a to je podmíněno delším suchem, došlo k zachycení zbytků zemědělských hnojiv na rostlinách a při jejich růstu se tyto dále rozšiřovaly. Při hnojení travních porostů by se mělo dbát na následující zásady: f f H nojení v brzkém jaru na začátku vegetačního období, snažit se hnojit povrch půdy f f Neaplikovat na rostoucí porosty f f P okud je to možné, hnojit při nebo před deštivým počasím f f Zaschlé zbytky močůvky nebo hnoje odvláčet f f P ři suchém počasí: plochy se zbytky zemědělských hnojiv vyloučit ze silážování f f P oužívat malé množství hnoje a močůvku s vyšším podílem vody f f P odle možností jednotlivých podniků: močůvku vyvážet přednostně na ornici a ne na travní porosty Optimální intervaly sečí Vedle užitkovosti travních porostů má dodržování optimálních intervalů sečí – zvlášť v první seči – rozhodující vliv na krmnou hodnotu siláže. Abychom dosáhli energetické hodnoty od 6,0 MJ NEL/kg nutné pro vysokou užitkovost zvířat (průměrná hodnota všech sečí), musí být obsah surové vlákniny silážovaného materiálu nižší než 24 % sušiny. Seč proto musí proběhnout ve vegetační fázi na začátku metání travního porostu Optimální je začít seč nejpozději při 22 až 23 % surové vlákniny v sušině. Každé zpoždění začátku seče je spojeno se zhoršením kvality krmiva, nižší užitkovostí travní siláže, stejně jako se zdržením následujícího růstu trav, čímž dochází k redukování výnosů v rámci celého roku a snižování užitkovosti dojnic. Zkoušky zralosti názorně ukazují, že obsah surové vlákniny podle počasí v květnu denně narůstá o 0,3 až

Řádkování ukončuje zavadání a může se tím pádem stát přínosem k zabránění příliš vysokého stupně zavadnutí nad 50 % sušiny. Důležité je přesné nastavení výšky čepů, aby bylo možné minimalizovat znečištění materiálu

Moderní výživa zvířat 2014|01

VÝROBA KRMIV

DOPORUČENÍ K VÝROBĚ KVALITNÍ SILÁŽE f f O rganické a minerální hnojení uzpůsobené místu a použití, místně přizpůsobená péče o rostliny pomocí vláčení a případně válcování a přísevu (10 až 15 kg/ha, eventuelně při vláčení ).

f f Včasná seč při obsahu vlákniny 22–23 % v sušině (pro koně: 25–28 %), dbát na zkoušku zralosti, cíl pro silážování: 23–25 % vlákniny v sušině (pro koně: 27–30 %), využít optimálního počasí ke sklizni, ale nečekat na ně dlouho.

f f Nesekat při sklizni příliš nízkou (minimální výška strniště 5 cm) kvůli čistotě materiálu. f f Z abránit kontaminaci sklizeného materiálu mršinami, informovat před sečí zástupce myslivců, sekat od středu porostu ven.

f f Z ajistit dobré podmínky pro zavadání pomocí nakypření a dostatečné šířky řádků krmiva, dbát na krátkou dobu zavadání materiálu na poli (raději slabší zavadnutí, než riskovat vysoké ztráty vydýcháním) a zabránit nepotřebnému opadu.

f f Intenzivní zavadnutí, včas začít se skrýváním krmiva (od cca 30 % sušiny při zkoušce ždímáním: dlaně jsou ještě lehce vlhké, pro koně od cca 37 % sušiny, cílové hodnoty sušiny pro siláž jsou 35–40 % (pro koně: 45–55 %).

f f Skrývat silážovaný materiál neznečištěný. f f Sklizený materiál rozmělnit (délka řezanky cca 4 cm, max. 6 cm). f f Silo namířit zkosenou plochou proti převládajícímu směru proudění větru. f f G eometrii sila zvolit tak, že při odběru krmiva je možný dostatečný posun (minimálně 2,0 m týdně v zimě, popř. 2,5 m týdně v létě).

f f Silážovat plynule a s vysokým udusáním (24hodinové siláže). f f Silážovaný materiál pečlivě rozdělit (cca 15 cm/vrstva), v žádném případě ne více než 30 cm/vrstva. f f Silážovací prostředky používat odpovídající silážovanému materiálu a podmínkám silážování. f f Dostatečně intenzivně udusat silážovaný materiál s ohledem na obsah sušiny. f f P ři delší pauze v silážování (např. v noci) vytvořit provizorní překrytí, silo vzduchotěsně uzavřít pomocí krycí folie, kryt sila zatížit ochrannou mříží a pytli se štěrkem.

f f Travní silo udržet uzavřené tak dlouho, jak je jen možné, minimálně šest týdnů. Čím dříve je odkryto, tím vyšší je riziko možného dodatečného zahřátí.

0,6 % v sušině. Z toho plyne, že posekání a nahrabování krmiva s nejvyšší energetickou hodnotou v první seči je možné pouze po dobu dvou až pěti dnů sklizně. Jeteloviny přitom vykazují zřetelně vyšší optimální rozpětí využití než čistě travní porosty. Optimální termín dalších sečí je třeba variabilně plánovat, neboť na základě změněných poměrů list – stonek vzniká užší doba využívání. Jako v případě první seče je třeba orientovat i další seče k začátku metání travin, popř. v případě porostů s dominancí jetelovin k době začínající butonizace.

Seč na začátku metání dává k dispozici travní materiál o vysoké silážovací schopnosti s dostatečným obsahem cukrů. Pozdější termíny sklizně jsou charakteristické zřetelným úbytkem cukrů a nárůstem množství vlákniny, jež zhoršuje stravitelnost siláže. Zavadání na 30 až 40 procent sušiny Travní silá ž se sušinou pod 30 % může uvolňovat kvasnou šťávu a (nebo) může vznikat kyselina máselná. Toto chybné kvašení způsobuje v ysoké ztráty sušiny

VÝROBA KRMIV

a energie a vede k nižšímu příjmu krmiva a nižší užitkovosti. Při množství sušiny nad 40 % roste riziko vydýchání a zvýšeného opadu listů a na základě klesající udusatelnosti roste nebezpečí dodatečného zahřátí siláže. Všeobecným cílem by proto mělo být rychlé zavadání. Za výhodných povětrnostních podmínek je možné již pět až šest hodin po posekání začít se shrabováním úrody. Kosení, zpracování, obracení pokosů, shrabování Úzký časový úsek pro optimální seč a krátké časy zavadání na poli vyžadují vysokou efektivitu práce při kosení. Bubnové, stejně jako plátové sekačky tomuto požadavku vyhovují. Před začátkem kosení je třeba přijmout všechna opatření ochrany divoké zvěře, která mohou zabránit usmrcení zvířat během kosení, jako je např. projít travní porost před sečením se psy, využití záchranných cest pro zvěř apod. Toto lze doporučit nejen z pohledu ochrany přírody, ale i z pohledu vzniku botulotoxinů. Tráva je kosena při výšce strniště cca 5 (trvalé travní porosty) – 7 cm (polní traviny, jeteloviny). Dodržení této výšky strniště umožňuje jednak snížení možného znečištění nebo zplesnivění a jednak plynulé dorůstání další seče, neboť rostliny ještě vykazují zbytkovou plochu pro asimilaci. K minimalizaci ztrát je třeba využít všechny možnosti, jak urychlit zavadání rostlin. V prvé řadě se zde nabízí rozprostření posekaného materiálu přímo při sekání. Toho je s narůstajícím využíváním plátových sekaček dosahováno pomocí zničení růstové vrstvy travin prostřednictvím prstových nebo ozubených rotorů. Pomocí profilového válcování můžeme rovněž dosáhnout snížení ztrát vydrolením u bylinných, resp. jetelových porostů. Pozitivní efekty leží v rozmezí až poloviny dne. Nicméně je třeba i při kosení dodržovat několik omezujících bodů:

f f O bracení pokosů lze vypustit pouze v případě malých výnosů a (nebo) současně dobrých podmínek pro schnutí materiálu. Na řídkých porostech (nově vysetých, polních travinách) a při vysokém výskytu krtinců zvyšuje kosení podíl popela a škodlivých mikroorganismů, které se s rostlinami slepí vytékající cukernatou šťávou a nejsou již odbouratelné během procesu zavadání. Při velmi dobrých podmínkách pro zavadání a nízkých výnosech dochází velmi rychle k překročení optimálního množství sušiny mezi 35–40 %, což má za následek menší udusatelnost materiálu a přináší riziko dodatečného zahřívání. Pokud je travní materiál zpracováván sekačkami za dodržení uvedených bodů a kombinujeme-li s tímto nakypření řádků posekaného materiálu, abychom si ušetřili následující obracení pokosů, můžeme dosáhnout zřetelného zlepšení kvality siláže.

ff D oporučuje se okamžité rozložení pokosu paralelně ke směru sekání, aby bylo možné neprodleně zahájit zavadání a tím zamezit ztrátovému vydýchávání cukrů. Tak jako nasazení obraceče i použití vodicí desky přímo na sekačce (s přípravou) vedou k dosažení tohoto cíle. Při obracení (oddělené stlaní od pokosu) je nutné pracovat pod strmým úhlem, jet rychlostí maximálně 5 km/hod. a vyhnout se možnému přejíždění pokosu.

Při velmi dobrých podmínkách pro zavadání dochází velmi rychle k překročení optimálního množství sušiny, což má za následek horší „dusatelnost“ materiálu a přináší riziko druhotné fermentace Nedodržením těchto podmínek se kvůli příliš malé přesnosti rozložení materiálu tvoří travní haldy. V případě, že obracení samo nepostačí, abychom dosáhli požadovaného obsahu sušiny, lze při následujícím obratu pokosený materiál zpracovat pod mírnějším úhlem a v mírně zvýšené rychlosti. Vynechání obracení lze doporučit pouze v případě velmi vhodných podmínek pro schnutí, neboť při velkém množství materiálu dochází k nerovnoměrnému zavadání a tím vznikají různě zavadlé partie pokosu. Tyto jsou sice během sklizně smíchány v řezačce, mohou ale i přesto ohrozit proces kvašení.

f f P ři obracení je důležité dbát i na úplný, ale zároveň co nejméně znečištěný příjem materiálu. Protože obracení rozhoduje o průběhu schnutí materiálu v jeho konečné fázi, měli bychom se sna žit při dobrém počasí včasným obracením zabránit příliš silnému schnutí a při špatném počasí pomocí obracení bezprostředně před samotnou sklizní maximálně využít dobu zavadání.

f f N ejvětší nároky na kvalitu řádkování kladou balíkovače na kulaté nebo hranaté balíky. Pro dostačující pevnost balíku i v okrajových částech by měl být řádek tvarován s lehkým vyvýšením na hranách. Základy používání silážovacích aditiv Silážovací aditiva mají při správné volbě aditiva a jeho cíleném použití potenciál zlepšit kvalitu kvašení, zvýšit výživovou hodnotu krmiva a tím dosáhnout lepší užitkovosti zvířat. Nemohou však výrazně zlepšit vlastnosti nehodnotného výchozího materiálu (např. velmi pozdní seč) nebo srovnat hrubé chyby v silážovací technice jako např. nedostatečné udusání, nedostatky v odkrývací technice nebo příliš malý posun odběru siláže. ro použití silážovacích aditiv P platí následující zásady: f f P oužívat uznaná silážovací aditiva v ověřeném dávkování f f Výběr aditiv podle cíle a oblasti použití

Moderní výživa zvířat 2014|01

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*)

Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

*) Sorban draselný napadá a likviduje gram-negativní baktérie; klostrídie, kvasinky a plísně. Gram-pozitivní baktérie, jako např. baktérie mléčného kvašení, mikroorganizmy bachoru, střevní baktérie jsou ušetřené.

VÝROBA KRMIV

f f P ři nevýhodných podmínkách konzervovat pomocí chemických prostředků f f Srovnávat cenu v rámci působení prostředků f f Zajistit homogenní rozdělení f f Upřednostnit tekuté produkty Technika dávkování a nákladovost Abychom pokryli všechny v praxi se vyskytující podmínky pro silážování, je zapotřebí dostatečně dimenzovaná, kyselinám odolná technika dávkování tekutých aditiv, jež umožní používat všechny druhy aditiv podle stavu výchozího materiálu. Silážovací aditiva působí pouze tam, kde se vyskytují. To znamená, že musejí být s krmivem co možná nejhomogenněji promíchána. Nejbezpečněji toho dosáhneme využitím dávkovače na mechanizaci, určené k sklizni (nákladní vozy, řezačky, balíkovače). Upřednostňována je dnes aplikace tekutých aditiv kvůli větší flexibilitě a jistotě působení, než mají granulovaná nebo prášková aditiva. Výběr silážovacího aditiva v praxi Působení požadovaného silážovacího aditiva nebo příměsi předpokládá použití správných příměsí v dané krmivářské situaci. Protože neexistuje silážovací aditivum vhodné pro všechny praktické podmínky a požadované oblasti působení, je velmi důležitá znalost oblastí použití (těžce, středně těžce, lehce silážovatelný materiál), popř. správné posouzení výchozího materiálu. O výběru aditiva rozhoduje obsah sušiny v závislosti na rostlinné skladbě materiálu a požadovaném působení prostředku. Pokud máme k dispozici dostačující materiál ke kvašení (bohatý na jílek, v optimální vegetační fázi, s krátkou dobou zavadání na poli) a stupni zavadnutí od 30 do 40% sušiny, je použití silážovacího aditiva coby pojistky proti neoptimální délce řezanky, což se často objevuje v první a čtvrté seči, doporučováno vždy, pokud je požadován nárůst množství siláže o více než 2 m za týden a směr působení 4 (zlepšení příjmu potravy nebo masné, popř. mléčné užitkovosti). Jako silážovacího aditiva lze použít v prvé řadě homofermentativní bakterie mléčného kvašení (MSBho). Tak v ysoce hodnotné silá že s ohledem na obsah energie a kvalitu kvašení musejí být chráněny.

SHRNUTÍ Výroba hygienicky nezávadné, stále studené travní siláže je velkou výzvou. Jen s pomocí dobrého počasí a silné dusací techniky toho však nedosáhneme. Dobrá péče o travní porosty, cílené hnojení hospodářskými hnojivy a včasně přijatá opatření týkající se silážování, flexibilní pro různé stupně zavadnutí, jsou minimálními požadavky. Příliš mnoho siláží se zahřívá nebo vykazuje přítomnost plísní. Sila musejí být navážena do délky a úzce, aby odběr siláže byl dostačující.

Řešením jsou chemicko biologické silážní prostředk y.

Jsou to tzv. chemicko biologické „zbraně“, mající trojí účinek: a. o bsahují homofermentativní bakterie mléčného kvašení pro rychlý pokles pH b. p řídavek soli kyselin, které napomáhají k potlačení anebo zničení nežádoucích bakterií, plísní a kvasinek c. k rmivo pak zůstává stabilní i po odběru U dnešních v ysokoužitkov ých chovů dojnic bý vá snahou výživářů o dosažení co nejvyšší koncentrace živin v krmné dávce, čímž ale hrozí přek yselení bachoru – acidozy. Většinou se v této souvislosti hovoří o příliš vysokém množství koncentrátu v krmné dávce. Ne všichni si ale uvědomují také skutečnost, že krmením velkého množství siláží a senáží může rovněž docházet k dalšímu překyselení bachoru. Dojnice by měly denně přijmout optimálně 800 –1 0 00 g organických kyselin ze siláží (kys.mléčná, octová, máselná). To by se nemělo podceňovat. Ve své dlouholeté praxi jsem se setkal s mnoha případy, kdy těchto kyselin přijímají dojnice denně i 1 6 00 gramů, což je téměř dvojnásobek optimálního množství. Když si v těchto případech sečteme celkové množství organických kyselin (35–40 gramů mléčné, 8–12 gramů octové, bez máselné v sušině), musí být každému jasné, že při krmení minimálně 40 kg siláží u dojnic je dosaženo příjmu i 1 8 00 gramů kyselin. V takových případech hraje aktivita přežvykování, respektive pufrace bachorového obsahu slinami rozhodující roli. Proto je nutné zajistit dostatečné množství strukturální vlákniny v krmné dávce. Při použití chemicko biologických konzervantů je při stejné dávce 25–30 gramů kyselin na 1 kg siláže. Navíc zabráníme takovýmto silážním prostředkem následné ztrátě živin při dokvašování cukrů v průběhu skladování. Další ztráty, kterým se zabrání jsou ty při následném odběru ve stěně. Na trhu existují i silážní prostředky, které dokážou překvasit všechny cukry a navíc ještě i rozpustnou vlákninu, která je nezbytná pro složky mléka. Poté se však chovatelé diví, že nemají tuk a bílkovinu v mléce a hledají příčiny někde jinde.

Ing. Kocián Josef, Sano Domažlice

Moderní výživa zvířat 2014|01

Více mléka s Mipro® Promyšlené doplnění kompletní krmné dávky TMR

n Jeden produkt pro každou fázi produkčního cyklu. n Na sebe navzájem sladěný koncept výživy. n Pro dojnice zaprahlé a v laktaci.

nV zájemná synchronizace živin. nP odpora bachorových funkcí. nP rofylaxe ulehnutí po porodu. nE liminace poporodních komplikací. n Zvýšení dojivosti a bílkoviny v mléce.

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Kolik energie potřebují

telata v mléčné fázi? Téměř v žádné jiné oblasti výživy zvířat neexistuje tolik různých krmných doporučení jako ve fázi napájení telat. V Anglii, ale také třeba v USA bylo dokonce doporučováno dávat méně než 20 kg mléčné krmné směsi na tele. Minimálně v USA byla tato doporučení již překonána.

Z pohledu vývoje základů mléčné žlázy hrají vysoké přírůstky v prvních týdnech a měsících života rozhodující roli Ty to napájecí plány měly přitom spíše za cíl ušetřit „drahé“ mléčné komponenty, nežli tele fyziologicky smysluplně zásobit živinami. Tato restrik tivní v ýživa byla zdůvodňována argumentem, že se tak zvířata donutí rychleji přejít na jadrná a objemná krmiva a tím se urychlí přechod na přežvýkavce. Poslední zdůvodnění je správné, ale přitom se nesmí zapomínat na fyziologické zákonitosti trávení malých telat. Již více jak deset let existují v pokusech potvrzené potřeby živin pro zásobení energií a proteinem. Oproti krmení krav se pro období napájení telat nedělají žádné „propočty krmných dávek“,

nicméně je rozumné dát si jednou tu práci a spočítat, jestli doposud používaný napájecí plán odpovídá těmto požadavkům. Potřeba energie a hrubého proteinu při odchovu telat Normy potřeby pro energii a protein v odchovu telat byly vydány v Německu Výborem pro potřeby živin společnosti pro fyziologii výživy a jsou uvedeny v tabulce 1. V požadavcích na příjem sušiny krmné dávky jsou uvedeny velmi nízké hodnoty a zkušenosti z praxe ukazují,

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tabulka 1: Doporučení pro denní potřeby zásobení energií a proteinem u telat Denní přírůstek (g) Příjem sušiny (kg) 400 MJ ME NL (g) Příjem sušiny (kg) 600 MJ ME NL (g) Příjem sušiny (kg) 800 MJ ME NL (g) Příjem sušiny (kg) 1000 MJ ME NL (g) Výbor pro potřeby živin společnosti pro fyziologii výživy 1997/1999 že jsou podstatně v yšší. Pro pokr y tí potřeb energie 50 kg těžkého telete s přírůstkem 400 g denně by bylo nutno napájet asi šest litrů nápoje z mléčné krmné směsi (obsah energie 16,0 MJ ME/kg) v koncentraci 160 g MlKS/ litr vody, nebo osm litrů v koncentraci 120 g/l. Potřeba proteinu by byla pokryta tímto množstvím dostatečně (viz Tabulka 2). Ve vlastních pokusech byly v tabulce 1 uvedené přírůstky u holštýnských býčků dosaženy i s o něco nižším příjmem energie. Tyto odchylky však existují jen ve spodních hmotnostních kategoriích. A i když budeme

50 0,7 15,6 155 0,9 18,8 210 -

75 1,3 19,3 250 1,6 22,7 335 1,9 26,4 420 2,1 30,4 495

Živá hmotnost (kg) 100 2,1 22,7 300 2,4 26,1 385 2,7 29,8 475 2,9 33,8 560

125 2,6 25,8 320 2,9 27,9 405 3,2 33,0 490 3,4 37,0 570

150 3,2 29,8 420 3,4 36,0 495 3,6 40,0 575

vycházet z lehkého nadhodnocení živinových požadavků, je velmi rychle patrné, že při napájení šesti litry denně v koncentraci 12–12,5 % není možné dosáhnout pokrytí potřeb živin. K tomu by se správně mělo zohlednit také kvalitativní složení mléčných krmných směsí a omezená schopnost malých telat trávit rostlinnou bílkovinu. Vrátíme-li se zpět k potřebám energie, je nutné doplnit fakt, že při nízkých teplotách a v kombinaci s vysokými rychlostmi proudění vzduchu, zvýšenou vzdušnou vlhkostí a následnými vysokými ztrátami tělesného tepla

Telata by během období mléčné výživy měla mít k dispozici dostatek mléka, startér s vyšším obsahem strukturální vlákniny, nebo seno a přístup k pitné vodě

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

LVA Futterkamp

kg KS/ks + den

3,5

3,0

2,6

2,5

2,3

2,5

Průměr

1,9

2 1,5

1,5 1,4

1,0

0,8

Min.

0,5

0,5 2

0,3

0,1

0,2

Max.

stáří v týdnech Obrázek 1: Příjem krmné směsi jalovičkami na automatupři desetitýdenní periodě napájení

musíme telatům zabezpečit ještě vyšší příjem energie. Za popsaných klimatických podmínek lze následně očekávat i zhoršené prokrvování periferních částí těla a stejně tak sliznic, s následnou zvýšenou náchylností k infekčním onemocněním. Přitom se ale nesmí zapomínat na to, že nemocná telata mají značně v yšší potřebu energie nežli telata zdravá, protože pro imunitní obranu nutné zvýšení tělesné teploty (horečka) musí mít k dispozici nejprve dostatek energie. Z těchto důvodů se musí v chladných ročních obdobích navýšit množství a koncentrace podávaného nápoje. Zo hl e dn ě ní o s t atníc h k r miv (s t a r té r, s e n o, T MR) d o b i l a n c e ž i v i n j e v p r a x i té m ě ř n e m ož n é, v z h l e dem k tomu, že telata během fá ze napájení začínají s příjmem pevných krmiv v rozdílném stáří. Mimo to jsou spotřeby v pr vních t ýdnech života, jak uka zuje obrázek 1, ještě velmi malé.

Vysoký příjem energie podporuje růst tělních buněk Množení buněk a růst orgánů určují v prvních týdnech a měsících života potenciál užitkovosti, zdraví a reprodukce pro celý zbytek produkčního života. Jak informuje celá řada vědeckých prací, dochází v prvních týdnech života bezprostředně po porodu k zakládání rozhodujících funkcí látkové výměny. Všem těmto efektům se souhrnně říká metabolické programování. V celé řadě pokusů bylo potvrzeno, že telata, která byla v prvních týdnech po porodu živena na vysoké energetické úrovni, dosahovala v porovnání s restriktivně nepájenými telaty v kontrolní skupině a při společném dalším odchovu (rostlinná výživa) v dospělém věku podstatně vyšších mléčných užitkovostí. Rovněž tyto poznatky mluví pro to, aby telata, zejména v prvních týdnech života dostávala dostatečné množství mléčné krmné směsi na bázi

Tabulka 2: Zásobení telat energií a proteinem Potřeba* Tele s 50 kg ŽH, přírůstek 400 g/den 15,6* 155*

MJ ME NL (g)

Potřebné množství mléčné KS k pokrytí potřeb Mléčná KS, 16,0 MJ ME, 210 g NL/kg 975 g 738 g 8 litrů se 120 g, nebo 6 litrů se 160 g

Množství odpovídá ca. Výbor pro potřeby živin společnosti pro fyziologii výživy 1997/1999 Tabulka 3: Stravitelnost různých zdrojů proteinu Zdroj proteinů (% podíl) Sušené odstředěné mléko Sojoproteinový koncentrát (75 %) Sojoproteinový izolát (100 %)

Stáří 11 až 21 d 14 až 21 d > 28 d

Stravitelnost (%) 94,4 58,7 60,5

Zdroj Barbella a j. (1988) Dawson a j. (1988) Khorasani a j. (1989)

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

sušeného odstředěného mléka. Tím se zajistí dostatek energie i bílkoviny pro vysoké denní přírůstky (při ad libitním napájení i více jak 1000 g/den). Dalším důvodem pro intenzivní živinové zásobení telat během prvních měsíců života je vysoká schopnost telat ukládat bílkovinu, přičemž tato schopnost i přes rostoucí denní přírůstky v průběhu dalšího vývoje klesá ve prospěch ukládání zejména vnitřního loje. To znamená, že v této fázi života je v ynikající v yužitelnost krmiva a stupeň ztučnění je zároveň velmi nízký. Právě z pohledu vývoje základů mléčné žlázy hrají důležitou roli vysoké přírůstky v prvních týdnech a měsících života, které jdou ruku v ruce s minimálním ztučněním a jsou tak v protikladu k vysokým přírůstkům v pubertě, kdy dochází k masivnímu ukládání tuku a silnému ztučnění základů vemene. Odstav z mléka bez růstových ztrát Včasný odstav z mléka předpokládá vysoké přírůstky v prvních týdnech života, aby bylo dosaženo pro odstav dostatečné živé hmotnosti. Při napájení mléčnými KS se musí dát velký pozor, aby se v tomto období používaly pouze vybrané produkty se sušeným odstředěným mlékem v kombinaci s vysokou kvalitou sušené syrovátky, ale ještě bez rostlinných proteinů (viz tabulka 3). V této souvislosti vždy vyvstane otázka, od kdy je možné začít telata od mléka odstavovat, aniž by došlo k pádu přírůstků a zbrzdění, nebo zastavení růstu. S odvykáním by se mělo začít od šestého respektive sedmého týdne stáří. Okamžik, od kterého telata začínají přijímat jadrná a objemná krmiva se velice liší (viz Obr. 1). To znamená, že něk terá telata se musí prostřednictvím odv ykání (snížení množství mléčné KS/den) k příjmu pevných krmiv nejpr ve donutit. Jak ukázaly výzkumy od Ackeren a j. (2005), telata která byla odstavena z mléka v osmi, nebo dvanácti týdnech intenzivně přežvykují již okolo dsátého týdne stáří. V šestnácti týdnech mají parametry přežvykování úroveň dospělých zvířat. Závěr Pro pr vních šest týdnů života je obzvláště důležité, aby byla telata zás ob e na do s t ate č ný m množ s t vím energie a bílkoviny. Nesmí se zapomínat, že telata nejsou během této doby ještě schopna pokrýt požadavky na energii příjmem jiných pevných krmiv. Telat a j s o u nu c e n a v y s t a č i t si pouze s předloženým mlékem. Kvalita a množství nápoje mají rozhodující vliv jak na okamžitý v ý voj a zdraví, tak i na pozdější parametr y užitkovosti, zdraví a reprodukce v dosp ělosti. Jak ukazují normy potřeby živin (tabulka 1), je

nutné pro zdárný růst a vývoj telat bezpodmínečně zvýšit denní příjem mléčné krmné směsi. Živinové nároky dále rostou za nepříznivých klimatických podmínek a při onemocnění telat. Proto se doporučuje během hlavní periody napájení navýšit jednak koncentraci nápoje na 160 g mléční KS/litr vody a zároveň zvýšit denní příjem nápoje na minimálně šest litrů. Tomu, kdo chce vývoj a růst telat ještě více urychlit a zároveň s vysokými denními přírůstky využít efektů „metabolického programování“ doporučujeme vícečetné napájení s dávkou až okolo 10 l/den, nebo ad libitní napájení. S tímto intenzivním napájecím plánem jsou již pozitivní zkušenosti jak v ČR, tak i v zahraničí.

Podle podkladů od Dr. H-J Kunze Zpracoval Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Více mléka pomocí dobrého

světelného managementu Biorytmus člověka i zvířat je rozhodující měrou řízen slunečním světlem. Bez světla by na Zemi neexistoval život. Roční období ovlivňuje kromě jiného i rozmnožování a chov zví řat. Aktivita zví řat je ovlivněna i denní dobou. Pro krávy jsou proto obzvlášť důležité světelné podmínky, v nichž jsou chovány. Špatné světlo omezuje welfare zvířete a značně snižuje jeho produktivitu. Vnímaví chovatelé mléčného skotu například přesně vědí, že krávy otelené v létě se zřetelně rychleji dostanou do říje, než krávy otelené v zimě. Čím to je? Doba osvitu Tma v y volává uvolňování hormonu melatoninu. To vede k přirozenému poklesu aktivity zvířat během zimy. Je-li ve stáji více světla, je sekrece melatoninu z epifýzy (šišinky) redukována a aktivita krav stoupá. Vědecké studie z USA se proto již od začátku osmdesátých let zabývají světelným programem v chovu mléčného skotu. Pokusy bylo zjištěno, že při denním režimu, sestávajícím se ze 16 hodin světla a 8 hodin tmy (16S:8T ) narůstá u krav v laktaci aktivita (lepší vyhledávání říje) a mléčná produkce (+ 3,3 kg). Také pří jem potrav y stoupal při prodloužení světelné fáze dne. Složení mléka naopak zůstalo víceméně nezměněné. Krávy ovšem nesmějí být osvětlovány více než 16 hodin denně, neboť hormonální hospodaření organismu vyžaduje rytmus den – n oc. Pro suchostojné krávy přicházejí v úvahu krátké doby osvitu, takzvané „krátké dny“ (8S:16T). V tomto případě jsou zvířata chována 8 hodin na světle a 16 ve tmě. To vede k v yšší mléčné produkci (+ 3,2 kg) v následující laktaci. Kromě jiného jsou pozitivně ovlivněny příjem potravy a imunitní systém. Vzhledem k odlišným světelným nárokům je proto doporučováno ustájení suchostojných krav v oddělené stáji. U dospívajícího hovězího skotu je pomocí dlouhého dne stimulován pohlavní cyklus, v ý voj mléčné žlá zy a vstřebávání potrav y při téměř nezměněném příjmu sušiny. Intenzita osvitu Rozhodující roli vedle délk y osvitu hraje i jeho intenzita. Každý člověk vnímá subjektivně, jestli je stáj příliš osvětlená, nebo příliš tmavá. Chcete-li ve své stáji dosáhnout vysoké mléčné užitkovosti a dobrého příjmu potravy, měla by se intenzita světla ve výšce 90 cm nad zemí pohybovat mezi 150 a 200 luxy. Stáj by přitom měla být osvětlena rovnoměrně. Noční světlo by mělo

Vysokého příjmu krmiva a dobré mléčné užitkovost lze v období, kdy není dostatek přirozeného světla, dosáhnout jen se správným světelným managementem dosahovat maximální intenzity 0,5 luxu a slouží čistě k orientaci. Právě v zimě nebývá přes den ve stájích dostatek světla, protože např. při zvýšené oblačnosti není světlo ve stájích zapnuto, lampy jsou příliš zaprášené nebo umístěné na nevhodném místě. Proto se doporučuje provádět pravidelná měření luxmetrem. Pro změnu doby osvitu se hodí světelné programy naprogramované tak, že při počínajícím šeru, které přes zimu nastává často již odpoledne, automaticky zapnou světlo ve stáji. Jsou řízeny pomocí světelných senzorů a časového spínače a nevyžadují tudíž žádnou dodatečnou manuální práci. Další aspekt dobrého světlení je pozitivní efekt na pracovišti. I lidé jsou motivovanější a produktivnější, pokud je na stáji světlo. Pozor: Světlo, které problikává, způsobuje vědomý, popř. nevědomý stres u lidí i zví řat. Proto by měly být blikající zdroje světla vyměněny tak rychle, jak je to jen možné. Stájové LED lampy Některé stáje již používají LED lampy. Mají tu výhodu, že okamžitě po zapnutí dosahují plné intenzity světla. Jejich pořizovací náklady jsou sice zřetelně vyšší, ušetří ale až 75 % energie a mají delší životnost (až 50 000 hodin). Kromě toho imitují nejlépe přirozené světlo. Kvůli vysokým pořizovacím nákladům se LED lampy hodí především tam, kde svítí světlo dlouho a je často zapínáno. Ve studii provedené v roce 2010 bylo ve stádu 250 krav při používání LED lamp pozorovat nárůst mléčné užitkovosti o 6 %. Chybí bohužel navazující studie, které by tento výsledek potvrzovaly. Kromě toho se ještě musí prokázat skutečná

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Profylaxe mléčné horečky po porodu – doplněk výživy pro zaprahlé dojnice

S pomocí luxmetru je možné přezkoušet osvětlení ve stáji

životnost LED lamp v provozních podmínkách, neboť ve stáji je teplotní a prachové zatížení lamp enormní. Zatím nejsou k dispozici dlouhodobější data. Shrnutí: Osvětlení ve stáji má podstatný vliv na mléčnou užitkovost, příjem krmiva a aktivitu (vyhledávání říje). Jen díky optimálnímu světelnému režimu lze dosáhnout vysoké produktivity také v zimě. Krávy v laktaci by měly být chovány ve fázi „dlouhého dne“ (16S:8T). Suchostojným kravám je doporučován pro zajištění optimální mléčné užitkovosti v následující laktaci rytmus „krátkého dne“ (8S:16T ). U dospívajících jalovic vedou „dlouhé dny“ (16S:8T ) k pohlavní zralosti, vývoji vemene a lepšímu využití krmiva. Intenzita osvětlení by se měla pohybovat od 150 do 200 luxů ve světelné fázi a 0,5 luxu ve fázi temnostní. Pravidelné přezkoušení osvitu pomocí luxmetru je nutné, abychom dosáhli optimálních světelných podmínek. Pro efektivně využité světlo je potřeba lampy alespoň jednou nebo dvakrát do roka vyčistit.

Dr. Denise Völker Landwirtschaftliche Betriebsberatung BAUERNBLATT l 25. Leden 2014 Strany 44

Účinek Prenata 50® • • • • •

Neutralizuje příčinu problémů – draslík Stabilizuje látkovou výměnu ve svalech Přechází stresu Přináší zklidnění krav Zabraňuje ulehnutí

Užitek pro vás • • • • •

Jednoduché použití Efektivní profylaxe mléčné horečky Optimální příprava na porod Rychlý odchod lůžka Připravenost na vysokou užitkovost v laktaci

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Správná výživa dojnic ovlivňuje i četnost případů dislokace slezu V posledních padesáti letech se u dojnic kontinuálně zvyšovala četnost výskytu dislokace slezu. V novějších severoamerických studiích je udáváno, že v současnosti je dislokací slezu postihováno průměrně 3 – 5 % laktací (laktační incidence). V některých stádech ale incidence přesahuje i 10 %. Postihována jsou především klasická mléčná plemena jako holštýnské, ayshirské, guernseyské, jerseyské, hnědé švýcarské a kříženky simentálského s red holštýnem. Oproti tomu u krav německého Fleckvieh plemene je toto onemocnění stále zřídkavé (laktační incidence 0,15 %; Berchtold a Prechtl, 2007), ačkoli užitkovost u tohoto plemene v posledních desetiletích značně stoupla. Nápadné je, že drtivá většina případů – cca 80 % – levostranných dislokací slezu, vzniká v prvých čtyřech týdnech po otelení. Toto období se vyznačuje hormonálními změnami, vysokou metabolickou zátěží ve spojitosti s přechodem na krmnou dávku bohatou na energii a škroby a poměrně chudou na strukturální vlákninu (Doll, 2008).

Včasně diagnostikovaná dislokace slezu s následným operativním zákrokem dokáže zachránit život a vrátit dojnici do produkce Také intenzifikace chovu mléčného skotu je jistě důvodem vyšší četnosti diagnostiky tohoto onemocnění. Došlo ke změně výživy dojnic, změně plemenné skladby stád, změnil se rámec zvířat a tím bylo dosaženo obrovského zvýšení užitkovosti dojnic. Není možné opomenout ani to, že se u nás v posledních letech výrazně zvýšila diagnostická erudice veterinárních lékařů působících v chovech skotu, což také přispělo k častějšímu stanovení diagnózy dislokace slezu.

Příčiny onemocnění Zdá se být jisté, že naplnění slezu plynem předchází porucha motility (hypotonie nebo atonie). Ta způsobuje, že plyn, kter ý se dostává do slezu z předžaludku společně se zažitinou nebo se zde tvoří, neuniká zpět do předžaludku, případně, že není přes pyloru transportován dále do tenkého střeva. Nahromadění plynu vede k tomu, že se fundus slezu posouvá pod čepcem a ventrálním bachorovým vakem doleva a se zvyšujícím

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

dislokace slezu. K tomu patří korektní provádění perkuse a balotáže spojené s auskultací v celém rozsahu žebry vyztužené stěny břišní na levé i pravé straně. Při normální dislokaci jsou slyšitelné více či méně intenzivní zvonivé a šplouchavé zvuky. Rektálně je při přesunutí na levou stranu slez palpovatelný jen v případech extrémní dilatace. U „pendlujícího“ slezu není dislokace prokazatelná kdykoliv. Všechny krávy se sníženým příjmem krmiva a /nebo ketózou je tedy nutno vyšetřovat na dislokaci opakovaně, i když se zdánlivě jedná o jiné onemocnění. K upřesnění diagnózy levostranné dislokace slezu slouží „dvojí auskultace“. To znamená provést auskultace jak v hladové jámě, tak i v interkostálních prostorech, čímž prověříme, zda přítomné bachorové rotace jsou v oblasti předpokládané dislokace slyšitelné zeslabeně či jsou dokonce neslyšitelné (Doll, 2008).

Základem prevence je dostatek strukturální vlákniny v krmné dávce se naplněním plynem táhne slez ( jako nafukovací balon) nahoru mezi bachor a stěnu břišní (Doll, 2008). Illek a kol. (2008) uvádějí, že se onemocnění vyskytuje především tam, kd e m á k r m n á d á v k a n e d o s t a tečnou strukturu, v ysok ý podíl jadrných krmiv a u k r av se v ys k y t u je ne g at i v ní ener g et ick á bil a nce, r ychlé hu b nu t í dojnic a su bk linick á hypokalcémie. Besson (2012) dále uvádí jako hlavní predispoziční faktor dislokace slezu nízkou hladinu draslíku v krvi (hypokalémie) a v ysokou hladinu inzulínu v kr vi (hyperinzulinémie) na začátku laktace. Příznaky onemocnění Klinické stanovení diagnóz y ne činí z vláště velké problémy. Zakládá se především na anamnestick ých údajích a na auskultačním vyšetření dutiny břišní. Prvním příznakem, doprovázejícím obě formy dislokace, je střídavý apetit nebo jeho absolutní ztráta. Narušení bachorové motoriky a pozvolná nebo náhlá ztráta mléčné produkce. Nejčastěji jsou postiženy dojnice na začátku laktace (první až šestý týden laktace). S rozvojem inapetence se mění množství a charakter výkalů. Při rektálním vyšetření se kromě málo naplněného bachoru zjišťuje menší množství pastovitých, tmavěji zabarvenéhých výkalů, které se střídají s charakteristicky kysele zapáchajícím vodnatým průjmem. Přímé v ypalpování dislokovaného slezu při rektálním vyšetření většinou není možné. Tělesná teplota je normální nebo subnormální. Podle závažnosti, zvláště pak při pravostranné dislokaci s výraznou torzí, se rozvíjí různý stupeň dehydratace. K svědomité veterinární péči patří důsledné, případně opakované vyšetřování nemocných krav na přítomnost

Prevence Prevenci tohoto onemocnění lze podle Illka a kol. (2008) řešit dodržováním diferencované výživy suchostojných a produkčních krav, správnou přípravou na porod, vhodnou strukturou krmné dávky a minimalizací hypokalcémie. Velmi se osvědčily poporodní nápoje a drenčování krav. Aplikace dvaceti až třiceti litrů nálevu s obsahem vápníku, sodíku, draslíku, glukózy a kvasinek do bachoru bezprostředně po porodu, nebo při zjištění pr vních příznaků onemocnění je vhodnou prevencí dislokace slezu. Dle Besson (2012) je klíč k úspěchu v boji s dislokací slezu v rukou chovatelů. Velice důležitý je management zasušování. Dojnice se má zasušit s kondičním skóre 3,5 a už by neměla dále přibírat. Hubnout může až po otelení a to jen velice postupně. Okamžitě po otelení musí mít umožněn přístup ke kvalitnímu krmení, kdy je potřeba zajistit dostatek vápníku, hořčíku a draslíku. Draslík je to, co stimuluje příjem vody a krmiva. Úloha veterináře spočívá ve včasné detekci metabolick ých odchylek, dříve než dojde k viditelnému problému. To je možné pomocí měření glykémie a ketonemie u dojnic kapesním glukometrem určeným pro diabetiky. Výsledek je znám do deseti sekund. Porovná se s kondičním stavem zvířat a dokáže dát chovateli okamžitou odpověď, zda je vše v pořádku či nikoliv. Ideální je spojit toto měření s preventivními kontrolami dojnic po otelení. Změřit glykémii a ketonemii třem až pěti kravám před otelením, všem kravám do sedmi dnů po otelení a pár kusům na vrcholu laktace, zabere jen pár minut, ale umožní nám reagovat dříve, než se objeví hmatatelný problém v podobě dislokovaného slezu či ketózy.

Seznam použité literatury je k dispozici u autora článku. Zpracoval: ing. Milan Žádník

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Nový systém odchovu telat Společnost SANO Moderní výživa zvířat spol. s r. o. úspěšně působí na českém trhu již více než 20 let. SANO je nositelem řady významných inovačních postupů ve výživě hospodářských zvířat a v řadě případů má primát při zavádění novinek. Jedná se například o jednotnou krmnou dávku, používání řezané slámy jako krmiva pro dojnice, hodnocení úrovně výživy podle vnějších projevů zví řat jako je frekvence přežvykování, hodnocení výkalů, posuzování úrovně výživy s využitím dat z kontroly užitkovosti a nejnověji zavádění nového programu na odchov telat.

V Opatovci prověřují kvalitu krmné dávky zootechnik Petr Škranc, za společnost Sano pak Petr Navrátil a Rostislav Kapl (zleva)

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Zajímalo nás, jak v ypadá práce špičkového poradce společnosti Sano Moderní v ýživa zví řat v pra xi a proto jsme vedoucímu prodeje na Moravě Ing. Petrovi Navrátilovi, Ph.D., a j e d n o m u ze S a n o odborných poradců Rostislavu Kaplovi, kter ý mimo jiné působí v Pardubickém kraji, položili několik otázek. Metabolis sprint Jednou z posledních novinek, se kterou Sano přichází na český trh, je program pro kvalitní odchov telat. Jak říká Ing. Petr Navrátil, když si farmář Sano koupí, musí z toho mít v ýhodu, napří klad v yšší užitkovost, v yšší cenu za mléko od mlékárny, zdravější zví řata či lepší reprodukci. „Všechny tyto zootechnické ukazatele je ale možné shrnout do jednoho ekonomického: vyšší zisk na jednotku produkce, v tomto případě na litr nadojeného mléka. Cílem našeho společného sna žení je zdravá, plodná kráva, která produkuje velké množství kvalitního mléka, které má vysoký obsah tuku a bílkovin. Musíme se také vždy zaměřit na vynikající plodnost a odchov telat i jalovic. Vždyť to se také podílí na celkové ekonomice chovu dojnic. Jak už jsem se zmínil, společnost Sano neustále přichází s novými informacemi a řešeními. Posledním je zcela nový přístup k odchovu, zaměřený na zdravý a kvalitní vývin telat, následně jalovic a prvotelek. Cílem je odchovat prvotelky, které budou mít vyšší užitkovost, odpovídající jejich genetickému náskoku, nebudou vyřazeny již po prvním porodu, či v průběhu první laktace, jak se mnohdy děje. Tento program jsme nazvali Metabolic sprint,“ uvedl Navrátil. Odchov intenzivně „Na základě vědeckých výzkumů a praktických zkušeností vzrůstá význam intenzivního odchovu telat, jehož cílem jsou zdravá a optimálně rostoucí telata jako základ pro vysokoužitkové, plodné a dlouhověké dojnice. Mezinárodní studie a naše zkušenosti ukazují, že telata krmená v průběhu prvních týdnů života kvalitním mlékem ve větším množství jsou zdravější, rychleji rostou a jsou z nich také lepší dojnice. Pro rozvoj funkčních tkání jako jsou játra, trávicí trakt a vemeno je rozhodující způsob a úroveň výživy v prvních týdnech života. Kromě jiného jsou v prvních týdnech života položeny základy všech rozhodujících funkcí látkové výměny, metabolismu, které označujeme termínem metabolické programování. Jedná se o optimalizaci zdravotního stavu a doživotní nastavení úrovně metabolismu budoucí krávy pomocí intenzivní v ý živ y v průběhu fá ze napájení. Vý živou podmíněná stimulace během pr vních týdnů života doživotně pozitivně ovlivňuje všechny hormonální systémy dojnice. Řada pokusů potvrdila, že jalovičky, které jsou v prvních týdnech života krmeny vysokou úrovni energie a bílkovin,

d o s á h l y ve srovnání s restriktivně napájenými te l a t y v ý z n a m n ě v y š š í mléčné užitkovosti, byly zdravější a doba jejich setrvání ve stádě se prokazatelně prodloužila. Také se zlepšily ukazatele reprodukce,“ konstatuje Navrátil. Dalším důvodem pro intenzivní napájení kvalitní mléčnou krmnou směsí v průběhu prvních týdnů života je podle jeho slov v ysoká počáteční schopnost telete ukládat bílkoviny. Obzvlášť pro utvoření a vývoj mléčné žlázy hrají vysoké přírůstky, to znamená intenzivní ukládání bílkoviny v prvních týdnech a měsících života, důležitou roli. „Kdo unikátní šanci metabolického programování během období mléčné výživy promarní, nemá již žádnou další možnost ji během dalších fází odchovu nahradit,“ varuje Petr Navrátil a nabízí recept: „Proto, abychom pomohli chovatelům využít této šance při odchovu telat, přepracovali jsme kompletně systém jejich odchovu a vy vinuli, odzkoušeli a uvedli jsme na trh nové produkty Sanolac Startino ® a AcidoSan ® a přepracované výrobky AM 18 ® a Milli M ®. Sanolac ® Startino je krmná směs, speciálně vyvinutá pro první týdny života na bázi vysoce stravitelných, výhradně mléčných bílkovin, která obsahuje 50 % sušeného odstředěného mléka a sušenou syrovátku, které mají asi o 30 % vyšší stravitelnost dusíkatých látek než rostlinné zdroje. Neobsahuje žádný, pro tele špatně stravitelný zdroj dusíkatých látek, jako

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Kolostrální mléko s beta karotenem

• zabezpečuje zdravá a odolná telata s vysokou vitalitou, • zajišťuje rychlý vývoj od telete k přežvýkavci, Systém Metabolic sprint je založen na rychlejším růstu nejmladší kategorie telat je například sója a pokud vím, žádný srovnatelný produkt se na našem trhu nevyskytuje. U telat napájených pomocí napájecích kbelíků doporučujeme nápoj lehce okyselit pomocí AcidoSan ®,“ sdělil Ing. Navrátil. Pokud jsou telata odchovávaná tímto způsobem, dosahují průměrných denních přírůstků až 1 0 00 g, odstavená telata mají až o 20 kg vyšší váhu, snižují se ztráty telat, náklady na léčení i náklady na krmení. „Když k tomu připočítáme zvýšení užitkosti prvotelek za první laktaci, které potvrdila řada vědeckých studií a může dosáhnout v průměru 750 kg mléka, jedná se o velmi perspektivní a ekonomicky výhodný model. Zájemcům o tento nový progresívní systém samozřejmě pomocí vlastní aplikace propočítáme celkový ekonomick ý přínos, provedeme srovnání s dosud používaným systémem a navrhneme optimální řešení,“ dodal ještě.

• má enormně vysokou akceptanci u telat, • pokládá základní stavební kámen pro dlouhověké a vysokoužitkové dojnice a pro vývoj býčků k býkům s vysokou intenzitou růstu, • pokrývá nejvyšší nároky na jistý a bezproblémový odchov telat.

Uvedení do praxe Jedním ze zemědělských podniků, který začal již od února podle tohoto nového systému krmit, je Zemědělské obchodní družstvo Opatovec nedaleko Svitav. Podnik hospodaří na 2 2 00 hektarech zemědělské půdy a chová 535 krav plemene české strakaté. „V Opatovci se telata podle systému Metabolic Sprint krmí již čtvrtý měsíc a vše nasvědčuje tomu, že tento systém funguje velmi dobře,“ popisuje celý systém Rostislav Kapl. „Začínáme první den zamrazeným mlezivem, do kterého přidáváme Cotosan Plus ® , kter ý obsahuje kvalitní mlezivo pro doplnění protilátek, důležitých imunoglobulinů a mimo jiné i hroznový cukr. Od druhého do pátého dne věku krmíme dvakrát denně směsné mlezivo. Důležité je, že telata vypijí na jedno krmení tohoto mleziva 4 až 4,5 litrů. Od šestého dne do konce osmého týdne již krmíme výhradně Milli M ®. Za velmi důležité považuji dodržování doporučeného dávkování sušeného mléka a teploty vody při ředění a při napájení. Telata napájíme

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

výhradně z kyblíků přes cucáky, aby bylo mléko dobře prosliněno a telata nehltala a dále opět podle návodu průběžně denní dávku od čt vr tého t ýdne snižujeme. Posledních čtrnáct dnů potom krmíme levnou mléčnou směsí Sanolac Rot ® ,“ popisuje hlavní zootechnik podniku Petr Škranc. „Už jsme odstavili několik skupin telat a výsledkem je, že jsou telata těžší o 8 až 9 kg, což ověřujeme vážením. Na telatech je rozdíl vidět na první pohled,“ dodává ještě Škranc. Podle svých slov měl na počátku zkrmování obavy: „Měli jsme zpočátku strach, že telata budou trpět průjmy, protože opravdu již od prvního týdne krmíme 8 až 9 litrů mléka denně, ale přesvědčili jsme se, že se nemusíme obávat. Pro napájení používáme cucáky s malou dírou a teplota mléka u posledních telat nesmí klesnout pod 35 °C. Mléko dávkujeme pomocí Milchtaxi přesnou dávkovací pistolí. Teplota nápoje je na počátku 40 °C, u posledních telat 36 °C, napájíme celkem asi sto telat. Se systémem jsme spokojeni a jsem zvědav, jak bude dále probíhat vývoj jaloviček,“ doplňuje hlavní zootechnik a dodává, že podle jeho názoru je u odchovu telat stěžejní kromě striktní hygieny kbelíků, hadic a cucáků také delší doba napájení: „Je to alfa a omega krmení mléčných telat,“ konstatuje Petr Škranc. Optimální nastavení Podle zástupce firmy Sano Petra Navrátila se farmáři nemusejí bát o svou budoucnost, pokud se jim podaří nastavit všechny systémy v jejich stájích optimálně a ekonomick y. „Tak pro ně bude v budoucnu výroba mléka velmi rentabilní formou podnikání. Musíme mít ale stále na paměti, že konečným soudcem našeho společného sna žení bude vždy kráva, jalovice, nebo tele, a zvířata, pokud se na ně umíme dívat, nám řeknou, co je pro ně nejlepší. Všem chovatelům bychom chtěli do budoucna popřát výborné výsledky v jejich chovech a za společnost Sano Moderní výživa zvířat vzkázat, že jsme připraveni jim v tom pomoci,“ uzavřel Petr Navrátil. Jana Velechovská Náš chov

KOMPLETNÍ MLÉČNÁ KRMNÁ SMĚS S KYSELINOU CITRÓNOVOU

Účinnost Sanolac® Lila Citro: • Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu • Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém • Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků • Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií • Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás: • Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru • Rychlý růst s vysokými přírůstky • Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva • Nízké náklady na odchov

CHOV A VÝŽIVA SKOTU – VÝSLEDKY V CHOVU

Kravám v rozdoji dáváme lněné semínko Zemědělská společnost Komorno, a. s., hospodaří nedaleko Blovic jižně od Plzně na výměře 4529 hektarů zemědělské půdy. Z této plochy připadá více než tisíc hektarů na trvalé travní porosty, okolo 3500 ha představuje půda orná. Na ní se pěstují především obilniny, řepka, kukuřice a krmné plodiny.

Zemědělská společnost Komorno chová celkem osm set krav, v Chocenické Lhotě je zhruba 500 holštýnek V podniku, kterému patří statut IBR negativního chovu, se aktuálně chová 850 dojnic ve dvou střediscích. Na farmě v Chocenické Lhotě je ustájeno 500 kusů, převážně holštýnek, a na farmě Střížovice najdeme 350 krav plemene české strakaté. Do budoucna přitom podle hlavní zootechničky Bohuslavy Nolčové počítají spíše s černou barvou stáda: „Všechny plemenice zapouštíme holštýnskými býky. Převodné křížení praktikujeme především s ohledem na výši užitkovosti. Holštýnky nám totiž nadojí v průměru 9 500 kilogramů mléka na kus a rok, zatímco české strakaté okolo 6 700 kilogramů na krávu a rok,“ vypočítává zootechnička a dodává, že při výběru inseminačních dávek klade důraz především na užitkovost, ale také na dlouhověkost a fitness každého potenciálního otce další generace. Stranou nezůstává ani počet somatických buněk, na němž závisí zpeněžení mléka. Čtyři střediska Na živočišnou výrobu připadají v Zemědělské společnosti Komorno celkem čtyři střediska. Naštěstí nejsou od sebe příliš daleko, což práci s tolika dobytčími jednotkami usnadňuje. Telata se na po narození ošetří, napojí mlezivem a umístí do venkovních bud, které jsou kryty stříškou, jenž zpříjemňuje prostředí ošetřovatelům i mláďatům. Přitom platí, že u každé produkční stáje jsou vlastní boudy.

V nich telata setrvají dva týdny, z toho asi pět dní na mlezivu. Poté se jalovičky napájejí mléčnou směsí Milli M, k terou na trh dodává společnost Sano. Tento nápoj obsahuje mimo jiné beta-karoten, kolostrum a probiotika. „Důležitý je také lysozym s enzymatickým antibakteriálním působením proti nepříznivé střevní mikroflóře, především proti bakterii Escherichia coli,“ dodává ještě Sano poradce chovu Stanislav Decker. Naopak podle jeho slov v tomto produktu nenajdeme sójovou bílkovinu, která často u této kategorie působí negativně. Býčkům se zkrmuje nativní mléko. Po čtrnácti dnech ve venkovním ustájení se mláďata přesouvají do teletníku v Chocenicích, kde mají k dispozici mléčné krmné automaty a od osmadvaceti dní věku také seno. Zde jsou do čtyřech měsíců stáří a pak putují do sekce rostlinné výživy v Chocenické Lhotě. Okolo stáří jedoho roku se zvířata dělí podle pohlaví, jalovičky se přesouvají na odchovnu do Střížovic, kde se zhruba ve čtrnácti měsících věku zapouštějí a býčci putují do Jarova, kde se v kotcích podle plemen vykrmují až do jatečné hmotnosti. Více dusíkatých látek Denně se z podniku odváží do mlékárny v Kralovicích okolo 11,5 tisíc kg mléka (v létě se tato hodnota obvykle šplhá ke třinácti tisícům). „Pokud mluvíme o plemeni holštýn, tak naše prvotelky po porodu nasazují 33 litrů

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tab. 1 – Krmná dávka pro laktující dojnice 21 kg 12 kg 0,4 kg 0,8 kg 4 kg 3 kg

0,8 kg

siláže senáže (jetelotravní nebo travní) slámy sena mláta (čerstvého nebo vakovaného) vlhkého kukuřičného zrna do krmného vozu se dále dávkuje extra řepkový, sojový etrahovaný a vlastní obilní šrot koncentrátu (obsahuje šrotované kukuřičné zrno, zdroj rychle dostupné energie Multisan Nectar, minerální přísadu Mipro M500) Tab. 2 – Krmná dávka pro suchostojné dojnice

Stříšku nad boudami pro telata si v podniku pochvalují mléka, u starších krav jde pak v průměru o čtyřicet litrů. Průměrný laktační den máme aktuálně na úrovni 178,7,“ upřesňuje zootechnička s dovětkem, že na podzim se obvykle méně telí a také dojí, a proto se tato hodnota zvyšuje. V podniku ZS Komorno se dojnice krmí systémem jednotné dávky založené na kvalitních objemných krmivech. Podle Bohuslavy Nolčové se v podniku ustálila velmi dobrá organizace senážování z hlediska managementu a také potřebného vybavení. „Objemná krmiva jsou dobře sklizená, naskladněná, udusaná a odebíraná,“ konstatuje hlavní zootechnička. I při velmi dobré orgaizaci práce se však mohozu vyskytnout problémy, jedním z nich byl například nedostatek dusíkatých látek v loňských senážích. „Ten je dán mimo jiné i nedostatkem přijaté vláhy v jarním období, který těžko můžeme ovlivnit. Ale co podpořit můžeme, je obsah dusíku a ostatních živin v půdě, a tím i v rostlinách. Pro další období se proto společně společně s agronomy a v ý živáři zamýšlíme nad zv ýšením dávek hnojení trvalých travních porostů, případně nad jejich obnovou,“ vysvětluje Bohuslava Nolčová.

10 kg 7 kg 2 kg 2 kg 5 kg 2,6 kg 0,4 kg

siláže senáže (jetelotravní nebo travní) sena slámy mláta směsi řepky, soji a obilí minerální přísady Mipro Pren 400

Jak se shodli poradce chovu a zootechnička, v případě, že je dostatek kvalitní slámy nařezané na délku 2 až 4 cm, je v krmné dávce dojnic potřebná struktura zajištěna a chovatel není nucen řešit dostatek strukturální vlákniny v krmné dávce přes delší řezanku kukuřičné siláže a travních senáží. „Delší řezanka kukuřičné siláže nad 1,2 cm (doporučená sušina 32–36 %) způsobuje horší průběh fermentace, zvýšené ztráty živin a snižuje příjem sušiny,“ uvedl Decker. Zajímavostí je také podávání lněného semínka kravám v rozdoji (v dávce zhruba 0,5 kg). Tato přísada obsahuje mimo jiné omega-3 mastné kyseliny a bypass protein a podle Deckera zabezpečí rychlejší zčištění, lepší nastartování nové říje a minimalizaci reprodukčních poruch v následujícím období. Jana Velechovská Náš chov

Omega-3 mastné kyseliny J i ž n ě ko l i k l e t p ř i j í m a j í l a k t u j í c í dojnice v Komor nu je dnotnou k r mnou dávku. Po otelení se plemenice z porodny přesouvají do rozdojové skupiny, k terá navštěvuje dojírnu třikrát za den. Produkční skupina se dojí dvakrát denně a dělí se podle pořadí laktace na prvotelk y a starší kráv y. Krmí se však stejným mixem (viz tab. 1). Suchostojné dojnice přijímají méně energetickou dietu, jak uvádí tabulka 2. Jak upozor ňuje Stanislav De cke r, podí l slámy v dietě suchostojných krav by měl být vyšší, v Komornu však musejí z důvodu jejího částečného nedostatku šetřit.

CHOV A VÝŽIVA SKOTU – VÝSLEDKY V CHOVU

Výborné výsledky v Lysicích ZEAS Lysice, a. s. , v okrese Blansko je známým zemědělským podnikem hospodařícím na jižní Moravě na pokraji Českomoravské vysočiny. Rozloha podniku představuje 2050 hektarů zemědělské půdy. Akční rádius podnikání je přitom rozložen do 15 katastrů s často rozdílnými nadmořskými výškami.

ZEAS Lysice hospodaří na výměře 2050 hektarů zemědělské půdy Jak říká ředitel podniku Ing. Jiří Šafář, ZEAS obhospodařuje pozemky ležící v nadmořské výšce 350, ale také 650 metrů. Z celkové výměry přitom připadá 1 400 ha na ornou půdu, 600 ha představují pastviny a padesát hektarů intenzivní sady. Na orné půdě se pěstuje zhruba 800 ha obilnin, 200 ha řepky, 50 ha horčice, 65 ha cukrovky, 60 ha trav na semeno a plodiny z krmivové základny pro skot, jako jsou kukuřice nebo různé druhy senáží. Kukuřice se pěstuje 320 hektarů, z nich připadá dvě stě na krmení pro skot a siláže ze 120 hektarů „se zkrmí“ bioplynové stanici o výkonu 548 kW. Jednotná dávka Na farmě v obci Býkovice chová ZEAS krávy plemene české strakaté v počtu necelých tři sta kusů. Jsou ustájeny ve stáji z roku 2000 s kapacitou 350 míst. Produkční krávy jsou rozděleny do dvou skupin – prvotelky (plus vybrané dojnice) a 2. a další laktace. Všechny ovšem dostávají jednotnou krmnou dávku, tak jak to doporučuje zástupce krmivářské společnosti Sano Ing. Aleš Šmerda, který do chovu již několik let jezdí. Plemenice stojící na sucho a ve skupině rozdoj přijímají dávku upravenou pro svoje potřeby. „Krmné dávk y jsou upraveny z důvodu nedostatku

kukuřičné siláže,“ upozorňuje ještě Šmerda s poukazem na loňskou nepříliš utěšenou sezónu. TMR pro dojnice v laktaci obsahuje: f f k ukuřičná siláž...................................... 6 kg f f v ojtěšková senáž..................................11 kg f f c ukrovarské řízky.................................. 7 kg f f p ivovarské mláto................................ 3,5 kg f f C CM. . .................................................... 4 kg f f s enáž hrách+ječmen. . ............................ 5 kg f f K S DOVP Býkovice............................. 5,9 kg (vlastní výrobna krmných směsí – pšenice, ječmen, otruby, sojový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, slunečnicový extrahovaný šrot, MVS Calprosan). Suchostojné krávy přijímají následující TMR: f f k ukuřičná siláž...................................... 2 kg f f v ojtěšková senáž................................... 5 kg f f s enáž hrách + ječmen.. ........................... 5 kg f f l uční seno.. ......................................... 4,5 kg f f s láma.................................................... 2 kg f f M VS Camisan.................................... 0,15 kg f f M VS Prenata 50 ................................0,05 kg f f K S DOVP Býkovice............................. 0,5 kg

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Ing. Aleš Šmerda ze společnosti Sano (vpravo) radí v podniku s výživou skotu, vlevo ředitel ZEAS Lysice Ing. Jiří Šafář Na této farmě dále najdeme výkrmnu býků s kejdovým ustájením pro tisíc kusů. „Tyto stavy jsme dlouho drželi, ale vzhledem k poklesu počtu krav jsme je museli snížit. Aktuálně vykrmujeme okolo 600 býků,“ říká Ing. Šafář. Holštýnky v Kozárově Ve středisku Kozárov ležící ve vyšší nadmořské výšce se potýkají s nedostatkem objemných krmiv. Dávky proto musely bý t vybalancovány tak, aby holštýnské krávy dosahující užitkovosti okolo 9 0 0 0 kilogramů mléka, nestrádaly. Zde jsou krávy rozděleny do dvou produkčních skupin a jedna skupina připadá na zasušené plemenice. Po otelení se přitom prvotelky ustajují odděleně od starších krav. První produkční skupina přijímá následující složení směsné krmné dávky: f f k ukuřičná siláž.....................................16 kg f f t ravní senáž. . ......................................... 6 kg f f v ojtěšková senáž................................... 8 kg f f c ukrovarské řízky.................................. 8 kg f f m elasa.................................................. 1 kg f f k ukuřičné mláto..................................... 5 kg f f l uční seno.. ..........................................1,2 kg f f K S DOVP Kozárov . . ............................... 8 kg (vlastní VKS – pšenice, ječmen, otruby, SEŠ, ŘEŠ, slunečnicový EŠ, MVS Camisan).

Celkový pohled na středisko Býkovice

Ve druhé fázi laktace dojnice dostávají následující TMR: f f k ukuřičná siláž.................................... 14 kg f f s enáž travní. . ......................................... 6 kg f f s enáž vojtěšková................................... 8 kg f f ř ízky cukrovarské.. ................................. 8 kg f f m elasa................................................0,7 kg f f m láto kukuřičné.................................. 3,5 kg f f s eno luční .. .........................................1,2 kg f f K S DOVP Kozárov . . ..............................4,7 kg (vlastní VKS – pšenice, ječmen, otruby, SEŠ, ŘEŠ, slunečnicový EŠ, MVS Camisan). Suchostojné krávy jsou krmeny touto dávkou: f f k ukuřičná siláž...................................... 4 kg f f t ravní senáž. . ......................................... 6 kg f f v ojtěšková senáž................................... 6 kg f f c ukrovarské řízky.................................. 3 kg f f l uční seno.. ............................................ 3 kg f f s láma.................................................... 2 kg f f M VS Camisan.................................... 0,15 kg f f M VS Prenata 50.................................0,05 kg f f K S DOVP Kozárov . . ............................. 0,5 kg (vlastní VKS – pšenice, ječmen, otruby, SEŠ, ŘEŠ, slunečnicový EŠ, MVS Camisan). V Kozárově najdeme také odchovnu jalovic. I zde se díky nízké zásobě objemných krmiv TMR během roku často měnily. Do půl roku věku přijímají jalovičky produkční směs, do jednoho roku dostávají objemná krmiva, 1,5 kg KS MD a 0,1 kg MVS Unicum, starším jalovicím se zkrmují objemná krmiva, 2,5 kg sena, 3 kg slámy a 0,15 kg MVS Unicum. Jana Velechovská Náš chov

VÝROBA KRMIV

Využívejte

místní alternativy

Pro vysokou užitkovost prasnic je nutné jejich kvalitní a dostačující zásobení energií a proteiny. Jak je možné využít ve výživě také alternativní místní zdroje, ukazuje následující článek. Spotřeba bílkovin a esenciálních aminok yselin se u prasnic v průběhu produkčního cyklu silně mění. Proto by mělo zásobení proteiny a aminokyselinami probíhat ve dvou, lépe třech nebo čt yřech rozdí lných fá zích: Březost a laktace, resp. ještě lépe časně březí (1. až cca 85. den), vysokobřezí (cca 85. až 115. den), kojící (21. až 28. den) a servis perioda (cca pět dní ). Během v ysoké březosti je vhodná v ysoce hodnotná v ý živa, neboť právě kolem konce březosti rostou plody nejvíce. Během laktace se doporučuje vysoký příjem energie a proteinů, aby byla zajištěna dostatečná mléčnost. Při servis periodě by mělo být, pokud je to možné, zkrmováno krmivo určené pro laktaci (flushing efekt, zkrácení servis periody). Na začátku březosti je spotřeba energie a proteinů menší, k tomu je u starších prasnic víceméně dokončena tvorba proteinů (svaloviny). Toto je období s nejnižšími nároky na živiny obsažené v krmivu. Samozřejmě lze jen doporučit kvalitní proteinovou výživu i v období pr vních dvou laktací, kdy dochází k dodatečnému maternálnímu růstu a tím dodatečně rostou nároky na proteiny. Na kilogram krmiva s 88 % sušiny doporučuje Německá zemědělská společnost (DLG, 2008) následující obsahy hrubého proteinu (NL) a lysinu, resp. pcv lysin (praecaecal, lysin stravitelný v tenkém střevě, tabulka 1). Různí chovatelé si upravili tato doporučení podle specifických požadavků jimi chované genetiky. Odpovídající krmivářská doporučení se lze dozvědět právě od nich. Vedle celkového množství hrubého proteinu je důležitý poměr pcv lysinu (stravitelného v tenkém střevě) a dalších aminokyselin metioninu (Met) a cystinu (Cys), treoninu (Thr) a tryptofanu (Trp). Mělo by to být následovně: Nejdříve je třeba stanovit obsah lysinu v doporučeném poměru k energii. Tomuto přizpůsobíme poměr

Řepka je cenným zdrojem proteinů a vlákniny ostatních aminok yselin a lysinu. Správný poměr pcv l y s i n u k ,, m e t a b o l i zova t e l n é e n e r g i i “ ( M E v m e g a joulech = MJ) je podstatný pro přesné zásobení proteiny. Měli bychom se vyhnout vedle nedostatku stejně tak i drahému a pro prasnici zatěžujícímu přeby tku živin. Doporučený poměr energie a lysinu je uveden v tabulce 3. Požadavky časně březí prasnice Časně březí prasnice má nároky na proteiny nejnižší. Zde je možné dostatečně pokrýt potřebu proteinů i bez sojového ex trahovaného šrotu, jen s místními zdroji proteinů jako řepkovým extrahovaným šrotem a nebo leguminózami jako hrách, fazole nebo sladká lupina modrá. To může být velmi zajímavé z finančního hlediska, neboť množství takto získaného krmiva tvoří dobře dvě třetiny celkového množství jadrných krmiv a alternativní zdroje proteinů bývají k dostání relativně cenově v ýhodně. Ve v ýživě kojících prasnic je naopak úplné nahrazení sójového extrahovaného šrotu téměř nemožné, neboť krmivo kojících prasnic při 16 % hrubého proteinu musí obsahovat relativně velké množství velmi kvalitního proteinu při vysokém obsahu energie.

Moderní výživa zvířat 2014|01

VÝROBA KRMIV

8,0

7,1

7,0 g/100gRp.

6,0

5,6

5,4

5,0 4,0

6,2

6,2 4,6

4,4 3,3

3,0

3,7

3,5 2,6

4,3 4,3

3,4

3,5

3,4

3,8

4,0

3,6 2,8

2,8 2,1

2,9

2,0

1,9

2,0

3,8

1,0

e ic pš

šr vý jo só

ýš ov ic

t ro

t čn

s lu

pk ov ře

m na pi lu

ýš

rá

le fa

ác

ko Do jí c p o í p ru ra če sn n ic í pr e o D bř o ez p o í p ru ra če sn n ic í e

0,0

lysin

metionin, cystin

treonin

Graf: Aminokyseliny v g na 100 g hrubého proteinu ve zdrojích bílkovin (ve srovnání a doporučení pro krmnou dávku) Použití řepkového extrahovaného šrotu Řepkový extrahovaný šrot může být míchán do krmiva březích a kojících prasnic podle obsahu glukosinolátů v množství od 5 do 10 %. Doporučuje se používat řepkov ý šrot známého původu a ne chat analy zovat obsažené glukosinoláty, aby se zabránilo problémům s jejich akceptací. Ačkoliv je dnes na trhu k dostání místní řepkov ý extrahovaný šrot na glukosinoláty chudý, byly v jednotlivých šaržích nalezeny při porovnávání vysoké obsahy glukosinolátů až 20 mmol/kg. Maximální obsah glukosinolátů v krmné směsi by neměl překročit 2 m m o l. O b s a h b í lkov in v ř e p kové m ex tr a h ova n é m šrotu je srovnatelné k valit y a pohybuje se zpravidla okolo 33 až 34 % z hrubého proteinu. To odpovídá asi třem čtvr tinám obsahu v sójovém extrahovaném šrotu (cca 43 až 44 % NL). Řepkov ý extrahovaný šrot je dík y svému relativně v ysokému obsahu hrubé vlákniny (asi 10 a ž 12 %) a tomu odpovídajícímu nízkému obsahu energie (okolo 10 MJ) vhodný především pro v ý živu březích prasnic. Na 100 g hrubého proteinu obsahuje řepkový extrahovaný šrot sice trochu méně lysinu nežli sójov ý ex trahovaný šrot, obs ahuje ale více dalších

aminok yselin (metionin, cystin, treonin, viz. tabulka). Aminok yseliny v řepkovém ex trahovaném šrotu jsou méně stravitelné než v sójovém extrahovaném šrotu. Smlouv y o nákupu řepkové ho ex trahované ho šrotu by měly bý t uzavírány, pokud je tento nákup cenově v ýhodný. Protože cenová výhodnost je zde počítána na základě obsahu energie a lysinu, je při podobných cenách sójového a řepkového extrahovaného šrotu v ýhodné provést i srovnání krmných směsí. Obsah hrubé vlákniny v řepce může z krmiva částečně vy tlačit srovnatelně drahé komponenty dodávající vlákninu. Slunečnice jako alternativa Slunečnicový extrahovaný šrot může být též dobrou alternativou. Je co se týče obsahu energie a surového proteinu téměř identický jako řepkový šrot, má ale asi ještě o 20 % v yšší obsah hrubé vlákniny. Ve v ý živě březích prasnic jej lze použít a ž do 15 % celkového množství a ve v ýživě v lak taci a ž do 5 % celkového množství. Slunečnicový extrahovaný šrot má relativně nízký obsah lysinu, proto je nutné zde dodat lysin ve

Tabulka 1: Doporučení pro obsah hrubého proteinu a lysinu obsažená látka hrubý protein v gramech pcv lysin v gramech lysin v gramech

časně březí (1. až 84.den) 120–140 4,3 5,4

vysokobřezí (85. až 115.den) 120–140 4,8 6,0

kojící prasnice 160–175 8,8 9,4

VÝROBA KRMIV

Tabulka 2: Optimální poměr lysinu a ostatních aminokyselin Lysin 1 ku

Metionin, cystin 0,60

treonin

Trp?

0,65

0,20

formě minerálního doplňku. Místní leguminózy jsou zdroji jak energie, tak proteinů. Hrách má zpravidla 19 až 22 % hrubého proteinu, fazole cca 26 až 27 % a sladká lupina modrá cca 29 %. Hrách obsahuje nejvíc lysinu. Všechny leguminózy jsou obecně chudé na aminok yseliny obsahující síru jako například metionin. Díky obsahu hrubé vlákniny, který je srovnatelný se sójovým šrotem, a vysokému obsahu škrobu jsou vhodné pro výživu prasnic. Hrách může být v krmivu kojících a březích prasnic použit maximálně v dávce 25 %, fazole od 10 do max. 15 % a lupina od 15 do 20 %. Zároveň je třeba nezapomínat na to, že všechny leguminózy a řepkový extrahovaný šrot obsahují nestravitelné součásti, glukosinoláty u řepkového šrotu a např. taniny u leguminóz. Působením tepla lze některé škodlivé součásti zničit. Tepelné ošetření leguminóz je velmi nákladné a tak bývají zpravidla do krmiva přidávány neošetřené. Z těchto důvodů by mělo být jejich užití v krmivu nejprve vyzkoušeno na malé dávce krmiva, protože podle použitého druhu, resp. původu může bý t negativně pozměněna chutnost a tím docházet k odmítání krmiva zvířaty. I snížení příjmu potravy může negativně ovlivnit užitkovost. To samé platí, má-li být použito více lokálních zdrojů proteinů.

Stanovení spotřeby minerálních látek Stejně jako použití ře pkové ho a slune čnic ové ho extrahovaného šrotu a/nebo leguminóz se doporučuje používat odpovídající minerální doplňk y určené pro březí a kojící prasnice. Proto musí být každá nová krmná dávka pečlivě propočítána a optimalizována. V krmivu pro březí prasnice je možná úplná náhrada sójového extrahovaného šrotu, v krmivu pro kojící prasnice se to s neošetřenými alternativními zdroji proteinů dosahuje těžko. Při změnách krmné dávky je třeba myslet na to, že pro prasnici znamená změna složek krmiva i změnu jeho chuti, struktury a stravitelnosti. Kvůli relativně vysoké potřebě energie, proteinů a aminokyselin v laktaci, nutné k tvorbě mléka, je zajištění dostatečného zásobení proteiny jen s pomocí alternativních zdrojů bez sójového extrahovaného šrotu téměř nemožné. Krmnou dávku s různými zdroji proteinů si můžete stanovit pomocí krmivářského programu pro prasata. Zde je též obsaženo cenově nejvýhodnější složení krmiva, přičemž lze zohlednit výhodnost výměny jednotlivých komponentů podle obsahu energie a lysinu. Je možné zde v zásadě stanovit i vhodné minerální doplňky pro danou krmnou dávku.

Kajo Hollmichel Landesbetrieb Landwirtschaft, Hessen BAUERNBLATT l 11. Leden 2014 Strany 48–49

Díky dnešním 00 odrůdám má dnes řepka lepší jméno

Hrách neobsahuje tolik proteinů, ale vysoké hodnoty lysinu a energie

Tabulka 3: Doporučený poměr energie a lysinu podle doby březosti Poměr pcv lysinu k metabolizovatelné energii 1 ku

časně březí (1. až 84.den) 0,35

vysokobřezí (85. až 115.den) 0,40

kojící prasnice 0,60

Moderní výživa zvířat 2014|01

Výkrm od ca 30 do ca 70 kg a konec výkrmu od ca 70 kg do ca 115 kg

inné sahuje úč Nyní s ob

látky

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat Číslo výrobku: 5013

Užitné vlastnosti produktu: • SanArom® zvýšením chutnosti podporuje chuť k příjmu krmných směsí. • AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu krmných směsí. • Optimálně vyladěná kombinace syntetických aminokyselin lysinu, metioninu a treoninu. pro nejvyšší kvalitu dusíkatých látek a k prevenci jejich přebytku ve výkrmu. • 6 000 mg vitamínu E k podpoře tvorby masa a posílení srdečního svalu (prevence náhlého selhání srdce). • Vysoce stravitelné minerální komponenty s nízkou vazebnou kapacitou kyselin. • fytáza zlepšuje využitelnost fosforu, vápníku a stopových prvků čímž snižuje vazebnou kapacitu kyselin krmných směsí. • Nejhodnotnější kombinace vitamínů a účinných látek zlepšuje odolnost a podporuje látkovou výměnu prasat. • SanAmin® pro vyšší nasazování masa. • StabiloSan® v krmných směsích s Aminogold® pro vysokou užitkovost a odolnou svalovinu srdce prasat.

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují: • • • • • • • •

• • • •

vysoký příjem krmiva, nejvyšší denní přírůstky, vyrovnaný růst, nejlepší konverze krmiv,

chrání před poruchami trávení a ztrátami prasat, zvyšuje příjem krmiv, v y vi y byly zlepšuje denní přírůstky, iv ž ý v rasat y typy p ou o nce p t zlepšuje konverzi krmiv, k é n o s a n a S e rm obr r o su p í r ů s t k y a d zabezpečuje optimální tvorbu masa, p y t u n př k ý mi snižuje náklady na krmiva, s v yso krmiva. zí pěkné a vyrovnané osvalení prasat, konver zvyšuje zisk chovatele.

Váš užitek: • vysoká zmasilost, • zdravá vykrmovaná prasata, • vysoký zisk.

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Omezovat nebo podporovat užitkovost? Moderní strategie výživy a managementu

60 –70 % celkových nákladů na produkci prasat tvoří náklady na krmivo. Proto je důležité, aby bylo krmivo v každé produkční fázi používáno hospodárně a bylo přizpůsobeno potřebám moderní genetiky prasat. Pro zlepšení a optimalizaci produkce je nejprve nutné provést takovou podnikovou inventuru, která zahrne všechny strategie výživy a managementu. V návaznosti na to by měly být pojmenovány a stanoveny cíle. Protože náklady na krmení tvoří největší podíl výrobních nákladů, měl by se pod lupu dostat na prvním místě management výživy a spotřeba krmiva v jednotlivých stádiích produkce.

Prasata s nedostatečným zásobením živinami nemohou plně využít svou schopnost ukládat protein

Specifikace krmiva Schopnost tvorby svaloviny u prasat ve výkrmu vyžaduje přesně stanovený vzájemný poměr živin. Množství aminokyselin (lysin, metionin, cystin, treonin, tryptofan atd.) jakož i energie je často omezené. Samozřejmě, že dnes vyvstává možnost použití syntetických aminokyselin (lysin, metionin a treonin) pro dosažení tzv. „ideálního proteinu“, tj. krmné bílkoviny, ve které působí všechny limitující (esenciální ) aminokyseliny stejným způsobem. Plán výživy I když nejsou hodnoty z obrázku č. 1 převoditelné na všechny podniky, umožňuje takováto analýza dobrý začátek. Tato čísla jsou závislá na genetickém potenciálu růstu prasat, zmasilosti a žravosti, na řízení a podmínkách chovu a v neposlední řadě také na zdravotním stavu.

Je jasné, že se potřeba živin mění s v yšším příjmem krmiva, přírůstky a tělesným vývojem. Poměr mezi lysinem (g/kg), nejčastěji limitující aminokyselinou a energií (MJME/kg), slouží jako měřítko. Tento poměr se redukuje od > 1,1 g lysinu na MJ ME-p u ostavených selat až na 0,5 g lysinu na MJ ME-p u prasat s živou hmotností 100 kg. Mnoho chovatelů toto nechává bez povšimnutí a krmí např. podle jedné nebo dvou receptur během předvýkrmu a výkrmu. To ale nestačí k tomu, aby byla potřeba živin dnešních prasat optimálně pokr yta. Na jedné straně dochází k nedostatečnému zásobení a na straně druhé k luxusnímu konzumu živin. Optimální zmasilost (podíl svalové hmoty) Prasata s nedostatečným zásobením živinami nemohou plně využít svou schopnost ukládat protein a naopak

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

25 20

€/prase

15 10 5 0 Březí prasnice

Kojící prasnice

Startér 7-10 kg

Odstav 10-17 kg

Běhoun 1 17-30 kg

Běhoun 2 30-55 kg

Předvýkrm 55-80 kg

Výkrm 80-120 kg

Obr. 1 – náklady na krmiva (v eurech) prasata s nadměrným zásobením nadbytečné a draze zaplacené živiny bez efektu vyloučí. To není jen plýtvání krmivem, ale vede to také ke špatnému zhodnocení krmiva a vysokému zatížení životního prostředí. Počet krmných receptur, které jsou pro krmení zapotřebí, je závislý na možnostech podniku. Čím více jich je používáno, tím je snazší pokrýt potřebu živin u prasete, což vede k lepšímu využití krmiva, vyšším ziskům a snížení zatížení životního prostředí. Na obrázku 2 je vidět, jak se mění potřeba v závislosti na poměru lysinu a energie v průběhu růstu. Je obzvlášť důležité, aby prasata v průběhu fáze běhoun a předvýkrm dostávala správné krmivo, jinak nedosáhnou vysoké úrovně růstu libové svaloviny. To vede k nižšímu procentickému podílu libového masa jatečného těla. Na jeden kilogram libového masa je potřeba jen 25 % krmiva oproti přírůstku 1 kg tuku, tzn. nižší podíl libového masa (tj. vyšší podíl tuku) jde ruku v ruce s plý tváním krmivem. V mnoha zemích se stále více využívá kombinace krmných dávek. Pro tento tzv. systém fázové výživy jsou potřeba dvě krmné dávky – jedna bohatá na živiny pro počáteční fázi

výkrmu a druhá chudší na živiny pro závěrečnou fázi výkrmu. Počítač smíchá obě krmiva v různých poměrech dopovídajících požadavkům prasete. Takto smíchané krmné dávky budou podávány individuálně každému oddělení prasat. Zdravotní stav Největší překážkou výborných růstových výkonů je nedostatečný zdravotní status zvířat. Pro úplné využití genetického potenciálu je v podniku nutný také dobrý hygienický status a program hygieny. U prasat vede horší zdravotní stav ke snížení příjmu krmiva, nedostatečnému růstu, horšímu využití krmiva, sníženému podílu libového masa a prodloužení doby výkrmu. Všechny parametry užitkovosti, které jsou tímto ovlivněny, jsou uvedeny v přehledu 1. Čím vyšší je genetický potenciál pro růst a zmasilost, tím nepříznivěji se onemocnění projeví. Protože zdravotní status prasete ovlivňuje růst a různá plemena na to reagují rozdílně, musí se zrovna tak lišit potřeba živin a krmení. Zvířata s vysokým zdravotním

1,1

lysin (g/MJ NEL)

1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 30

110

živá hmotnost (kg) Obr. 2 - Potřeba lysinu „moderního“ prasete

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Přehled 1: Vliv zdravotního statusu na užitkovost selat (Williams a kol. 1997) Vyšší zdravotní status 994 566 1,76

Příjem krmiva /g/den) Růst (g/den) Zhodnocení krmiva (g/g)

Nižší zdravotní status 911 466 1,95

% rozdíl nízký: vysoký -9,1 -21,5 +9,7

Přehled 2: Vliv „úklidových“ opatření na přírůstek tělesné hmoty prasat (Cargil a Banhazi 1998)

Příjem krmiva (g/den) Prach (mg/m3) Vdechované částice (mg/mJ) Množení schopné bakterie (CFU) Grampozitivní bakterie

Turnusové naskladnění a vyskladnění s čištěním 658 1,80 0,210 132 82

Turnusové naskladnění a vyskladnění bez čištění 619 2,31 0,265 177 109

Průběžně prováděné čištění 610 610 2,51 0,290 122

Přehled 3: Tvorba tepla u prasat (Beyon, dle Whittemora 1976) Produkce tepla MJ / den 6,6 15,0 16,8 24,4

Předvýkrm (20 kg), přírůstek 200 g Předvýkrm (20 kg), přírůstek 1 000 g Závěrečná fáze výkrmu (100 kg), přírůstek 200 g Závěrečná fáze výkrmu (100 kg), přírůstek 1 000 g

Watty / hodinu 73 174 194 282

Finanční výhody a nevýhody u některých změn užitkovosti:

ff V yužití krmiva: ±0,10 : 1 = 2 € f f P řírůstky (g/den): ± 10 g = 0,85 € f f Z masilost (%) – různé, ale typicky 0,80 – 1,60 € za ± 1 %

8 6 4 2 0 -2 -4 90

100

102

104

Obr. 3 – Výnosy / ztráty (€/zvíře) ve výkrmu prasat v závislosti na jatečné hmotnosti (kg)

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Vlivy na využití krmiva (kg krmiva na kg přírůstku)

Plemeno s nízkým podílem libového masa = více tělesného tuku

S přibývajícím stářím/věkem

Málo místa/prase

Kastrovaná zvířata Krmení ad-libitum Nemoc > 80 kg

Přílišná zima

Mladší zvířata Moderní hybridní chovy

Chov kanců Voda Vyrovnat aminokyseliny a doplnit až do nejvýhodnějšího stavu

Se stoupajícím příjmem krmiva = nižší záchovná potřeba = menší spotřeba Krmivo krmiva celkem bohaté na živiny Obr. 4 – Co působí na využití krmiva prasaty

statusem (např. SPF chovy) mají vyšší potřebu živin než zvířata s nízkým zdravotním statusem. Přehled 2 ukazuje, jak prospěšný je v praxi systém turnusového naskladňování a vyskladňování. Zkušenosti z celého světa potvrzují, jak důležitou roli hraje čistota ve výkrmu prasat. Vylepšit vnější vlivy a podmínky chovu Podmínky vnějšího prostředí mají velký vliv na zhodnocení krmiva. Teplota ve stáji nesmí být ani příliš nízká, ani příliš vysoká; kromě toho musí být stáje dostatečně větrané, aniž by vznikal průvan. Špatně klimatizované budovy zhoršují kolísání teplot a negativně ovlivňují kvalitu vzduchu. Špatné hygienické podmínky mohou vést ke vzniku infekčních onemocnění a chorob dýchacího ústrojí, které ovlivňují žravost, růst a konverzi krmiva. Z tohoto důvodu je třeba bedlivě kontrolovat mikroklima ve stáji a zajistit kvalitu vzduchu prostřednictvím objemu vyměňovaného vzduchu. Zásobení vodou Pro zajištění dobré užitkovosti prasete je důležité, aby mělo nepřetržitý přístup k čisté a čerstvé vodě. Ta

bývá také označována jako „zapomenutá živina“, protože kvalitě vody a funkčnosti napájecích ventilů bývá často věnována malá pozornost. V průměru potřebuje prase tolik vody, kolik je 10 % jeho tělesné hmotnosti. Tj. dvacetikilogramové prase potřebuje dva litry, šedesáti kilogramové prase šest litrů a sto kilogramů těžké prase deset litrů vody denně. Proto je potřeba dostatečné množství napájecích ventilů a je třeba pravidelně kontrolovat jejich průtok. Jestliže není pokryta denní potřeba vody, dochází k omezení příjmu krmiva, zhoršení růstu a využití krmiva. Díky automatickému sběru dat je známo, že selata, zvířata v předvýkrmu a zvířata v závěrečné fázi výkrmu vykazují určitý denní rytmus v příjmu vody. U systému mokrého krmení nastává špička ve spotřebě vody kolem 17.00 hod. a nejnižší spotřeba vody je mezi půlnocí a pátou hodinou ranní. Rychle rostoucí prasata ve fá zi předv ýkrmu a závěrečné fázi výkrmu vytváří podstatné množství tepla v porovnání se slabšími nebo nemocnými zvířaty, která přijímají málo krmiva (přehled 3). Plýtvání krmivem Na mnoha podnicích je plýtvání krmivem příliš velké.

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Přehled 4: Krmné strategie pro moderní produkci prasat

Živá hmotnost (kg) ME (MJ/kg) Lysin (g/kg) Spotřeba krmiva (kg/prase) Náklady na krmiva (€/t) Náklady na krmiva (€/prase)

Březost

Laktace

Starter

Běhoun

12,5 5,5 33 180 5,94

13,5 10,0 18 215 3,87

7 - 10 16,0 16,5 3 825 2,48

10 - 17 15,0 15,3 10 470 4,70

V mnoha zemích činí více než 10 %. Plýtvání krmivem má velký vliv na celkové zhodnocení krmiva. Proto je třeba věnovat zvláštní pozornost skladování krmiv, hospodaření s krmivy a stavu žlabů. Stejně tak je důležitá konzistence krmiva. Granulované krmivo podporuje nižší míru znehodnocení krmiva, nežli krmivo sypké a přispívá k nižší prašnosti ve stáji; ještě lepší je systém mokrého krmení. Požadavky trhu Krmiva a krmné strategie se musí řídit tím, co požaduje trh. Obvykle ovlivňuje jatečnou hmotnost a podíl libového masa/sádla ve vztahu ke zpeněžování. Ekonomická efek tivita produkce prasat je závislá na tom, nakolik jsou tato kritéria splněna. Pro jejich splnění a pro vývoj krmných strategií je důležité vědět, jak vysoký je příjem krmiva, jaká je schopnost ukládat svalovinu a jaké jsou podmínky chovu v podniku. V této souvislosti existují růstové modely, které zohledňují všechny tyto faktory a jsou schopny, za daných podmínek a stávající situace na trhu, najít nejlepší strategii krmení a zajistit nejvyšší efektivitu. Díky automatickému sběru dat a elektronickému přenosu je dnes také možné zpracovat rychle a užitečně statistiku jatečného těla (obr. 3). S počítačem je pak možné položit si opravdu rychle následující otázku: „Při jaké průměrné tělesné hmotnosti prasata prodávat?“ nebo „Kolik stojí příliš velký rozptyl hmotností jatečného těla?“

Předvýkrm fáze 1 17 - 30 14,5 14,0 20 300 6,00

Předvýkrm fáze 2 30 - 55 13,5 12,0 50 235 11,75

Výkrm 1 55 - 80 13,2 10,5 80 210 16,80

Znáte svá prasata? Znáte užitkovost prasat ve výkrmu? Jak rychle rostou prasata v předvýkrmu a v závěrečné fázi výkrmu? Je to 650, 700, 750, 800 g/den nebo je to dokonce ještě více? Jak vysoký je podíl libového masa v jatečném těle? Tyto informace jsou nenahraditelné při plánování krmných strategií. Umožňují použití poradenského modelu pro optimální krmnou strategii a tím snížení nákladů na krmiva. V dnešní finanční situaci může být právě toto rozdílem mezi pozitivním a negativním cross-profitem. Jestliže ne – proč ne? Tyto cíle jsou pro moderní genetiku realistické. Příklady pro použití druhů krmiv a jejich množství, pro dosažení těchto cílů v různých růstových stádiích, jsou uvedeny v přehledu č. 4. Shrnutí a srovnání f f Každá chovná prasnice má za rok vyprodukovat 1,1 tunu libového masa. f f Konverze krmiva se má pohybovat v průměru 2,8 : 1 na kg jatečné hmotnosti. f f Jaká jsou pro porovnání Vaše čísla? f f Jsou tyto cíle na Vašem podniku dosažitelné? O. Beynon Grosstierpraxis 14:05, 182-188 (2013)

Redukovat, nebo podporovat užitkovost? Jestliže mají být minimalizovány ztráty a zlepšen zisk, musí být hlavní pozornost směrována na konverzi krmiva, obz vláště u předv ýkrmu a v závěrečné fá zi v ýkrmu. Existuje řada faktorů, které ovlivňují ekonomickou efektivnost zhodnocení krmiva (obr. 4). Lupou bychom se měli kriticky podívat na současnou produkci prasat. A bude-li to pro dosažení výnosů namísto ztrát nutné, musíme zavést nové krmné strategie a systémy řízení a chovu. Přitom je třeba zohlednit také vlivy na denní přírůstky (g/prase) a na denní objem příjmu krmiva/zvíře/den. Je důležité hledat neustále nové trendy, které by mohly v podnicích pomoci. Jako příklad můžeme uvést nové zajímavé trendy v oblasti mokrého krmení. Existuje také více nových nebo alternativních biotechnických produktů, které mohou nahradit zakázané růstové stimulátory.

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Kontrolní list chovu prasat Podpora nebo redukce v předvýkrmu a výkrmu Zhodnocení krmiva podporující užitkovost

redukující užitkovost

moderní šlechtění

„včerejší“ plemena

dostatek vody

přílišný chlad

mladá zvířata

zvyšující se věk

chov kanců

kastrovaná zvířata

stoupající příjem krmiva < 80 kg

krmení ad-libitum > 80 kg

krmivo bohaté na živiny

příliš málo místa na zvíře

Optimální zásobení aminokyselinami

onemocnění Denní přírůstky

moderní hybridní chov

„včerejší“ plemena

dostatek vody

přílišný chlad nebo přílišné teplo

zvyšující se věk

mladá zvířata

chov kanců

kastrovaná zvířata

krmení ad-libitum

Restriktivní krmení

peletované nebo mokré krmení

příliš málo místa na zvíře

Optimální zásobení aminokyselinami

onemocnění Denní příjem krmiva

plemeno, chov, pohlaví

supermasná plemena

dostatek vody

přílišné teplo, stájové plyny

přibývající velikost a věk

málo chutné krmivo

zchutňovadla, např. sůl

moučné nebo sperriges krmivo

krmení ad-libitum

Restriktivní krmení

> 50 kg ŽH krmivo s redukovaným obsahem živin

příliš málo místa na zvíře

Optimální zásobení aminokyselinami

onemocnění Podíl libového masa %

supermasná plemena

„včerejší“ plemena

chov kanců

kastrovaná zvířata

příliš velká zima

příliš mnoho krmiva a /nebo energie

příliš málo místa na zvíře

krmení syrovátkou

Restriktivní krmení

krmení ad-libitum > 80 kg

onemocnění

příliš málo místa na zvíře

Přídavek lyzinu; optimální zásobení bílkovinami

přibývající hmotnost

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Kondice prasnic v centru zájmu Správná kondice prasnic může rozhodujícím způsobem přispět k jejich užitkovosti a dlouhověkosti. V následujícím článku se pojednává o tom, jakými prostředky lze určit kondici prasnic a jaká opatření vedou k její optimalizaci, i to, proč je důležité věnovat pozornost i úhynům prasnic.

Stanovení BCS může být prováděno např. po ustájení na porodně nebo při odstavu Pro výživu, březost a laktaci jsou nutné živiny stejně jako energie. Nadbytečné množství živin může být v těle ukládáno ve formě zásobního tuku a během krátkého času mobilizováno pomocí jeho štěpení. Tuk slouží, jak známo, jako dodavatel energie, přispívá k tepelné izolaci a vytváří ochranu pro citlivé orgány. Co je možná méně známé: tuk přejímá další důležité regulační funkce. Přispívá i k tomu, že probíhají hormonálně řízené procesy ve vaječnících a v děložní sliznici. Pokud je k dispozici málo tukových rezerv, může se stát, že organismus zvířete omezí své reprodukční funkce, nebo je zcela zastaví. V případě nadbytku tukových rezerv (ztučnění ) může naopak docházet k těžkým porodům, pasivitě, vysokým ztrátám selat a poruchám plodnosti. Využití Body-Condition-Score (BCS) Body-Condition-Score (BCS) je subjektivním měřítkem ke stanovení tělesné kondice prasnic, který může chovatel snadno využít. Hodnocení pomocí BCS se řídí podle usazování tuku na pánevních kostech, k yčelních hrbolech, trnovém

výběžku, žebrech, zádových a bederních obratlech. Dohromady existuje pět známek: příliš vyhublá (1), vyhublá (2), dobrý stav výživy (3 a 4), příliš tlustá (5). Hodnocená prasnice je v yšetřována odzadu a zboku pohledem a eventuálně pohmatem. Vyšetření kondice se nabízí právě tehdy, pokud se blíží nová etapa v chovu a/nebo je nutné přizpůsobit strategii výživy. Ten, kdo hodnotí BCS, zjistí, že se prasnice často oprasí „lehce tlusté“ (4) a odstavují coby „lehce vyhublé“ (3), existují ovšem určité typy, které vyhubnou více (2) a do další březosti se zase musejí „zaobalit“. Výsledky hodnocení BCS lze kromě jiného využít k rozdělení prasnic do různých kondičních stupňů a krmit je podle jejich aktuálních požadavků. Krmení podle kondice u jalových a březích zvířat, které zohledňuje aktuální krmnou křivku pro normální prasničky, hubené prasničky, normální prasnice a hubené prasnice, se ukázalo že má pozitivní efekt. Tip: Kdo chce hodnotit změny BCS jednotlivých prasnic nebo skupin prasnic např. před a po zavedení krmných opatření ještě lépe, může hodnotící škálu BCS rozdělit na stupně po 0,5 bodu. V praxi je užití BCS snazší, než se může teoreticky jevit.

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Jsou všechny struky neporušené? Zjišťování hmotnostních ztrát Během laktace se prasnicím odbourávají tukové rezervy a tím přicházejí o tělesnou hmotu. Podle „Plodnosti prasnic v chovu selat“ (AVA) se po oprasení do určité míry nevyhneme kondičním ztrátám od 15 do 25 kg živé hmoty v průběhu laktace, které jsou fyziologicky neproblematické. Protože absolutní hmotnost prasnic v neposlední řadě silně závisí na jejich velikosti (malý, střední, velký tělesný rámec), je smysluplné, vyjadřovat ztráty hmotnosti procentuálně. Podle „Zdraví prasnic“ (DLG) leží normální ztráty hmotnosti mezi 5 a 10 %, kritickými se stávají od 12 % a hodnoty nad 15 % jsou zřetelně příliš vysoké. Vážení při ustájení prasnic před oprasením a po odstavu ukázala, že průměrná hmotnostní ztráta se pohybuje podle místních podmínek spíše na horní hranici „normálu“ a hmotnostní úbytek u prasniček bývá o něco vyšší než u prasnic. Při příliš velké hmotnostní ztrátě je dobré energetické a živinové zásobení prodiskutovat s krmivářským poradcem nebo popřemýšlet o dalších opatřeních, jež by prasnicím v laktaci ulehčila. Měření hřbetního tuku Tloušťka zádové, popř. boční vrstvy tuku může být brána jako měřítko dostatečných tukových zásob. Dostatečný podíl tuku v organismu je důležitý již pro nástup puberty, neboť pohlavní zralost nastává teprve tehdy, je-li k dispozici minimální dané množství tukové tkáně (Schnurrbusch, 2004). Tloušťka hřbetního tuku je měřitelná pomocí ultrazvuku

ve třech určených bodech na zádech prasnice a je vyjadřována v milimetrech. Výsledk y měření v různých měřicích bodech jsou následně zprůměrovány a udávají hodnotu tloušťky hřbetního tuku. Důležité je, aby měření probíhalo vždy stejným přístrojem a na předepsaných místech. Jaké tloušťky by měl dosahovat hřbetní tuk, může kolísat podle genetického původu, tudíž se mohou objevit jiné hodnoty u spíš subtilních, masných typů než u tendenčně tučnějších. Pro optimální tloušťku hřbetního tuku při prvním oprasení existují různá doporučení, která se pohybují v oblasti 18 až 20 mm, i taková, která schvalují hodnoty od 16 do 20 mm, či dokonce od 15 do 18 mm. Chovatelské organizace vydávají doporučení vždy pro jejich aktuální genetiku. Kdo provádí měření hřbetního tuku, ví, že prasata mohou být velmi různorodá. Jsou prasnice, které proporčně vypadají zcela normálně, ale přitom mohou mít výrazně malé, popř. vysoké hodnoty tělesného tuku, či prasnice, které se zdají být zřetelně tlustší, než ve skutečnosti jsou, popř. takové, jež svůj tuk jaksepatří skrývají. Podobného fenoménu si můžeme povšimnout i u stejně vážících lidí s různou fyzickou zdatností, pokud jim budeme měřit váhu tělesného tuku. Srovnatelnost hodnot Existují v zásadě dvě různé metody, jak vyhodnotit naměřené hodnoty. Při té první jsou srovnávána data, která byla zjištěna vždy ve stejnou dobu. Výsledky měření hřbetního tuku v okamžiku oprašení mohou být využity např. pro

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

srovnání stavu jednotlivých prasnic popř. skupin prasnic po porodu, pomáhají lépe pochopit vliv sezónních aspektů nebo působení krmivářských opatření v předcházející laktaci. U druhé metody jsou prasnice měřeny v různých okamžicích, resp. produkčních obdobích (při dodání, první oprasení, v určitém stádiu březosti, při ustájení na porodně a/nebo při odstavu). Tímto způsobem lze dokumentovat dlouhodobý vývoj jednotlivých zvířat nebo skupin zvířat. Cílem je v rámci jednotlivých podniků najít a udržet správnou míru v daném okamžiku. Použití vážícího pásu (PIC) PIC v y vinul měřící pás, na němž nejsou centimetr y nebo palce, ale váhové stupně. Pás je možné použít u prasnic a ž do druhého vrhu. Nasa zuje se na lev ý b ok a rov n ě, b ez t a hu, ve d e p ře s n e jv yš š í b o d n a záde ch a ž k pravému boku. Zjištěný bod měření je třeba pevně přidr žet pr st y, než sejmeme pás ze zad. Na vá žícím pásu lze odečíst jak váhové oblasti v kilech, tak barevně z v ýra zněné váhové třídy od 1 do 5. Oběma způsoby je možné docí lit zjištění porá žkové váhy prasat ve v ýkrmu. Využití žebrového testu (PIC) Kondici prasat lze dále určit pomocí tzv. žebrového testu. Test je jednoduchý a rychlý a nevyžaduje žádné technické pomůcky. Při žebrovém testu je prohmatán hrudní koš prasnice a zjištěno, zda je na dotek příliš vyhublý či příliš tlustý. Jako srovnávací měřicí nástroj slouží sevřená pěst. Máme-li při dot yku na žebrech pocit jako při dotyku v záprstí, je prasnice v optimální kondici. Je-li pocit spíše takový, jako na kotnících prstů, je prasnice příliš vyhublá. Při dotyku jako na hřbetu ruky je prasnice příliš tlustá. Kontrola struků Utváření struků a mléčná užitkovost prasnic rozhodujícím způsobem přispívají k vysoké užitkovosti. Struky prasnice by měly být vpravo i vlevo rovnoměrně utvářené a vytažené dopředu s dostatečně a normálně vyvinut ými bradavkami, dobře prokr venou žlá znatou tkání a v dobrém zdravotním stavu. Protože potřeba mléka u kojených selat musí být pokryta mléčností prasnice, je třeba zajistit, aby každé sele mělo k sání k dispozici vlastní, funkční struk. Bradavky musejí zůstat funkční jak během laktace, tak v mezidobí mezi dvěma laktacemi. Nejlepší je přezkoušet struky již před oprasením, zda jsou zcela funkční. Malá vnější poranění na mléčné liště nebo bradavce je možné ošetřit pomocí vhodného, pro pokožku určeného preparátu s obsahem jódu, jenž poranění vyčistí a pokožku zvláční. Vyhodnocení stavu mléčného ústrojí zvířat ve výkrmu udávají, že podlahové stání v kombinaci s boxov ým stáním má vliv na množství zranění prasnic. Extrémní formy ustájení, při nichž nejsou v harmonii vybavení stání a podlahy, mohou působit negativně. Podle studie Hoy (2012) je možnost zranění se u diagonálního ustájení o čtvrtinu vyšší než u přímého ustájení. V praxi se opakovaně ukazuje, že je nutné koncipovat

„hnízda“ pro selata, stání pro prasnice a boxy pro ležení tak, aby se minimalizovalo riziko poranění. Hodnocení konstituce Zdravé, stabilní a nosné končetiny jsou základním předpokladem pro to, aby mohl probíhat nepřerušovaný pohyb. Již u prasniček bychom měli dbát na to, aby byly postavení, úhel, připojení a síla končetin v harmonii. Dlouhověkost prasnice je rozhodujícím způsobem ovlivněna tím, v jak dobrém stavu je její pohybový aparát. Proto musíme dbát na to, aby velikost a tvar nášlapné plochy spárků, vnitřních, vnějších paznehtů byly v pořádku a pokud možno nedocházelo k žádným patologickým změnám. Provádění kontrolu spárků Změny na paznehtech se mohou projevovat ve formě zbytnění, odřenin, pohmožděnin nebo natržení. Zbytnění prstového polštáře se objevuje nejčastěji na vlhkých podlahách. Také přetěžování nebo pro končetinu neadekvátní množství živé hmotnosti může hrát svoji roli. Weber a Durst (2010) popisují, že problémy s paznehty mohou souviset s příliš velk ým nárůstem hmotnosti prasnic po druhém vrhu a doporučují, dbát na nárůst hmotnosti odpovídající stáří zví řete. Bylo zjištěno, že problémy s končetinami se objevují spíš u prasnic od druhého vrhu než u prasniček. Defekty spárků se mohou objevit, pokud paznehty nejsou dostatečně stabilní, popř. když zásobení esenciálními aminokyselinami, biotinem a /nebo stopovými prvky nepokrývá požadavky prasnice. Trhliny v rohovém pouzdru nejlépe rozpoznáme na čistém paznehtu. Vyskytují-li se poranění, procházející rohovinou, může dojít až k hluboko zasahujícím podrážděním nebo poraněním inervované a tudíž citlivé škáry. Zánětlivé změny nášlapné plochy a stěny paznehtu mohou být doprovázeny středním až těžkým zchromnutím. Sledování zdravotního stavu Je dobré, objeví-li se u prasnice změny zdravotního stavu, tyto změny zaznamenávat na její zdravotní kartu. Jednak zná každý, kdo se prasnici věnuje, ihned její zdravotní stav, jednak ( je-li karta uložena) můžeme i dlouhou dobu po vypuknutí choroby zjistit, že se jednalo o něco ne zcela běžného. V neposlední řadě toho můžeme být využít, onemocní-li prasnice v následujícím produkčním období a my potřebujeme mít rychle po ruce její předchozí onemocnění a veterinární opatření. I tato data mohou být zadávána do PC programu pro obrat stáda. Znát příčiny úhynu Rozdělení příčin úhynu umožňuje úhyny prasnic v chovu přesněji analyzovat. Čím preciznější je rozdělení příčin úhynů, tím snazší je nacházení nedostatků, které je nutné v oblasti zdraví zví řat a /nebo managementu optimalizovat. Pokud nám nestačí běžná evidence v programu pro obrat stáda, lze použít vyhodnotitelné kolonky pro komentáře, nebo separátní tabulky v Excelu. V jedné studii Zemědělské fakulty vysoké školy v Soestu ve spolupráci s chovatelským spolkem Westfalen

Moderní výživa zvířat 2014|01

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Pokud prasnice leží, je dobře vidět na spodní stranu paznehtu (ERW) a Společnosti pro podporu chovu prasat Ascheberg (GFS) bylo vyhodnocováno 2 378 uhynulých prasnic ze 46 podniků, kde byly zjištěny jako hlavní příčiny úhynu stáří, plodnost, užitkovost, nedostatek mléka, kondice, konstituce, onemocnění, charakter a další. Nejčastějším důvodem pro aktivní výměnu stáda je stáří prasnic, těsně následováno problémy s plodností. Obojí zapříčiňuje víc jak 50 % úhynů. Nedostatečná užitkovost dosahuje 16 %, všechny ostatní příčiny se pohybují okolo 10 % (Freitag a Wittmann, SUS 2008). Analýza příčin úhynů Pokud prasnice uhyne na základě více příčin, je dobré analyzovat jak hlavní, tak vedlejší příčiny úhynu. Jsou-li například hlavní příčinou úhynu „vysoké ztráty“, můžeme je doplnit o vedlejší příčinu jako „nízká mléčnost“, „akutní mastitida“ nebo „málo struků“. Pokud se výrazněji objevují problémy s kondicí, což podle informací z pra xe je problémem na něk ter ých podnicích, můžeme analýzou úhynů zjistit, zda je toto zapříčiněno poškozením paznehtů, panaritiem (hnisavé onemocnění ), záněty kloubů či jinak. Možná vyjde najevo, že se jedná o všeobecný zdravotní problém. U prasnice po potyčkách nebo únikových manévrech se množí poškození spárků a je proto nutné přijmout určitá opatření týkající se právě péče o paznehty. V případě, že je informace k dispozici, je vhodné zaznamenat, proč byla prasnice utracena, popř. proč pošla. Prasnice, která je zaúčtována jako totální ztráta kvůli těžkému kulhání, se pak jako taková opět objeví.

Vyhodnocovací tipy pro praxi Pokaždé v praxi zjišťujeme, že existují určité skupiny prasnic, které ovlivňují průměr stáda buď směrem vzhůru, nebo dolů. Důležité je, spojit si dostupné informace a interpretovat je. Jsou to mladé prasnice, které více hynou? Jedná se o prasnice jedné určité pořizovací skupiny? Byly obzvlášť vyhublé, nebo tlusté prasnice, které uhynuly? Lze zjistit, proč se vyskytují ve větší míře problémy se struky nebo paznehty? Řádí nyní nějaká choroba? Čím více měření, zkoušek, pozorování, srovnávání a zkušeností, tím zřetelněji se ukazují souvislosti. Prvním krokem může být, rozdělit si stádo do speciálních skupin (prasničky, prasnice, prasnice z jedné dodávky) a zaznamenávat jejich vývoj s pomocí hodnocení, prodejů a ztrát. Objeví-li se jasné tendence, je dobré, prokonzultovat tuto skutečnost s ošetřujícím veterinářem, chovatelem a/nebo odborným poradcem, abychom mohli vyčerpat všechny možnosti na zlepšení. Shrnutí: Jen ten, kdo má dobré základy, může na nich stavět. Důležit ými „stavebními kameny“ jsou váha prasnice, tloušť ka hřbetní ho tuku, neporušené mléčné ústrojí a stabilní konstituce. Christine Pollmann BAUERNBLATT l 12. Říjen 2013 strany 47-79

Hausnachrichten

Zvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podniku 1. Analýza možností ke zlepšení užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

Váš užitek se Sano: Významné zlepšení užitkovosti Na míru střižené koncepty výživy Zachování dobrého zdraví 6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

5. Realizace Sano-konceptu výživy

Více profitu

3. Vyhodnocení a přijetí cílených opatření

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu. Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce! Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk