Sano Magazín Červen | Jún 2011

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Červen 2011 | Jún 2011

Otvorené vedro alebo s cumľom?

Miešanky, hrach a ciroky

Seno len pre teľatá do 6 mesiacov

Vysoká mliečnosť čerpá z rezerv!

Strana 6

Strana 18

Strana 30

Strana 38

Trojice pomocníků pro více mléka a lepší zdraví

dávkování dojnicím 10 g na litr mléka Krmná dávka musí stimulovat látkovou výměnu dojnic a dotovat minerály, stopové prvky a účinné látky, které dojnice ztrácí výdejem mléka. Proto denně zkrmovat Camisan®, Profisan® nebo Topsan® v množství 10 g na 1 litr nadojeného mléka.

Zajistěte vysokou kvalitu objemných krmiv. Je nutné maximálně omezit ztráty živin a druhotnou fermentaci siláží. Proto objemná krmiva silážujte s použitím silážních konzervačních přípravků Labacsil® Duo a Labacsil® Trio.

S účinnými látkami a

a

Camisan®

pro dojnice s užitkovostí do 7 000 kg mléka ročně

Profisan®

pro dojnice s užitkovostí nad 7 000 kg mléka ročně

Topsan®

pro dojnice s užitkovostí nad 9 000 kg mléka ročně

Váš užitek: • Hodně mléka – roste dojivost.

• Vysoký podíl bílkoviny a tuku v mléce.

• Zdravé výkonné vemeno při menším množství som. buněk.

• Stabilní, zdravé nohy a paznehty.

• Vyšší plodnost – každý rok jedno tele.

EDITORIAL

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

letošní jaro, stejně tak jako několik minulých znovu dokazuje, že bude třeba se do budoucna připravit na rozličné rozmary přírody, které nás zemědělce budou ovlivňovat více než bychom si přáli.

Obzvláště chov skotu je životně závislý na dostatku objemných krmiv, o kvalitě ani nemluvě. Proto letošní vývoj vegetace přidělává vrásky chovatelům po celé republice kdykoliv se podívají na poloprázdné silážní jámy po prvních sečích a mizející siláže a senáže z loňského roku. Počasí samozřejmě ovlivnit nedokážeme. Co ale ovlivnit lze, je změnit přístup ke sklizni, dusání, zakrytí až k samotnému odběru pro krmení. Nezřídka je možné se setkat se ztrátami až do výše 15–20 % mezi tím, co se sklidí z pole a co se dostane kravám na krmný stůl. To, že se podle velikosti podniků jedná o finanční ztráty jdoucí do statisíců a milionů korun je faktem, který se často přehlíží.

Proto se naši poradci snaží aktivně do procesu sklizně objemných krmiv zasahovat, protože na kvalitě objemných krmiv stojí a padá ekonomika výroby mléka.

A u ekonomiky je třeba se trochu zastavit. I když ceny za mléko jsou pro většinu chovatelů uspokojivé, nemělo by to znamenat zpomalení tempa zvyšování efektivity mléčné produkce. Určitě znovu přijde doba, kdy se nákupní ceny propadnou dolů a pak se nemilosrdně ukáže, kdo se jak na tuto dobu připravil. Zejména při návštěvách na podnicích, které patří ke špičce v České republice se na téma ekonomika dostáváme velmi často a všem zodpovědným pracovníkům jde zejména o jedno – nacházení rezerv v podniku. Protože skutečně velké peníze jsou skryty v tom, jaká je produkční účinnost objemných krmiv, jaká je spotřeba jádra na litr mléka, co stojí nemoci krav, jestli je dostatečně vysoká produktivita práce lidí v živočišné výrobě a tak by se nechalo pokračovat dál a dál. Všichni se snaží co možná nejlépe připravit na dobu s nízkými výkupními cenami, která s největší pravděpodobností zase jednou přijde.

Velice podobná je i situace u prasat, kde stejně tak jako u krav jde v první řadě o užitkovost – počet odchovaných selat na prasnici a rok, nebo ještě přesněji, počet prodaných jatečných prasat na prasnici a rok. Zde jednoznačně vítězí nové genetiky s vysokou plodností, ale zároveň s dobrou užitkovostí potomstva ve výkrmu.

Na druhou stranu je ale nutné zdůraznit fakt, že tím, že si někdo nakoupí nový genetický materiál, ale nepřizpůsobí tomu management chovu, výživu, řízení zdravotního stavu, tak sice dochází k dílčímu zlepšení situace, ale potenciál takových zvířat není zdaleka vyčerpán. Jak říká Dr. Hogenkamp, specialista na chov vysokoprodukčních prasat: „nejde jen o to koupit si formuli, s tou formulí se musíš nejdřív naučit jezdit!“. I proto je možné občas slyšet hlasy, které tvrdí, že nová genetika zdaleka nepřináší takový efekt, jaký si od ní chovatelé slibovali. Právě takovým chovatelům nabízíme možnost využít zkušeností našich a zahraničních specialistů, aby se našly a odstranily rezervy v chovu.

Neváhejte se obrátit na naše zkušené odborníky, abyste společně našli a odstranili rezervy v chovu s cílem zlepšení celkové ekonomiky chovu skotu, či prasat.

Z obsahu: 4. ročník súťaže o „NAJLEPŠÍ ŠĽACHTITEĽSKÝ CHOV HOLSTEINSKÉHO PLEMENA“................4 Otvorené vedro alebo s cumľom?............................6 Rozhoduje prvních šest měsíců!...............................8 Onemocnění dojnic po porodu je lepší předcházet....................................................12 Ako na bežiacom páse.............................................16 Miešanky, hrach a ciroky........................................18 SENÁŽOVANIE – PRVÉ KOSBY..........................22 Ako dobre namazaný stroj..................................... 26 Seno len pre teľatá do 6 mesiacov......................... 30 Výzkumy týkající se biologické variace doby kojení v třítýdenním rytmu s předpokládanou čtyřtýdenní dobou kojení..... 34 Vysoká mliečnosť čerpá z rezerv!..........................38 Úspěšná výživa moderních vysokoprodukčních prasnic................................... 42 Agrodružstvo Petrovice – chov prasat s vizí...... 46

Další číslo vyjde Prosinec/December Září/September 20112009

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvierat Sano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.

Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, 02/654 21 983, E-mail: E-mail:sano@sano.sk, sano@sano.sk,www.sano.sk www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Červen 2011 / Jún 2011

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­ktron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

3

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

4. ročník súťaže o „NAJLEPŠÍ ŠĽACHTITEĽSKÝ CHOV HOLSTEINSKÉHO PLEMENA“

Dňa 14. apríla 2011 sa v Centre výskumu živočíšnej výroby Nitra uskutočnilo slávnostné vyhlásenie výsledkov 4. ročníka súťaže o „NAJLEPŠÍ ŠĽACHTITEĽSKÝ CHOV HOLSTEINSKÉHO PLEMENA“.

Vyhláseniu výsledkov predchádzalo odovzdanie dekrétu šľachtiteľský chov spoločnosti Food Farm s. r. o. Hlohovec, farma Dolné Trhovište. Cieľom súťaže bolo najmä oceniť a spropagovať šľachtiteľskú prácu najlepších chovateľov holsteinského dobytka v Slovenskej republike. Pre istotu zopakujeme podmienky súťaže: Chovy, ktoré sa zapojili do súťaže sú zoradené podľa výsledného Indexu vytvoreného Centrom výskumu živočíšnej výroby v NITRE. Do výpočtu indexu boli použité údaje z kontroly mliekovej úžitkovosti za obdobie od 1. januára 2010 do 31. decembra 2010.

Výsledky súťaže o najlepší šľachtiteľský chov holsteinského plemena „Top Ten“ Por. Názov podniku 1.

PD Podlužany 2.

Agrocontract mliečna farma a. s.

3.

AGROCONTRACT Mikuláš, a. s.

4.

PD Prusy 5.

PDP Veľké Uherce 6.

PPD Prašice 7.

PPD „Inovec“ 8.

PD Močenok 9.

MVL AGRO s. r. o. M. Chlievany 10. ŠH Búšlak spol s . r. o.

4

Vzorec pre výpočet indexu: Index = produkcia bielkovín × koeficient medziobdobia Koeficient medziobdobia = 365 : priemerná dĺžka medziobdobia v podniku Je potrebné poznamenať, že celá súťaž sa mohla uskutočniť už po štvrtýkrát len vďaka generálnemu sponzorovi všetkých ročníkov – spoločnosti Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Mediálnymi partnermi už tradične boli Slovenský chov a Agromagazín.

V tabuľke sú uvedení 10 najlepší chovatelia „Top Ten“ za kontrolné obdobie KÚ od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010.

Spoločnosť Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. zároveň pripravila pre zúčastnených chovateľov prednášku Ing. Josefa Kociána na tému „Paznechty robia mlieko“. Pán Kocián sa vo svojej prednáške venoval hlavne praktickým problémom na chovoch a ich možným riešeniam.

Farma Podlužany Jasová Mikuláš Prusy Veľké Uherce Velušovce Volkovce Močenok Veľké Hoste D. Klátov

Bielkovina (kg) 343 357 359 331 315 317 295 287 283 320

Medziob. (dni) 393 415 421 407 418 444 415 407 402 458

Index 318,56 313,99 311,25 296,84 275,06 260,60 259,46 257,38 256,95 255,02

Červen 2011

za redakciu: Ing. Ján Drevenák Foto: Ing. Ján Huba, PhD

Jún 2011

5

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Otvorené vedro alebo s cumľom?

Pri cucaní s cumľom dosahujú teľatá prirodzené držanie tela. Ale aj pri otvorených vedrách sa reflex čepcobachorového splavu spustí Diskusie o najlepšom napájacom systéme pre teľatá stále neutíchajú. Musí byť vedro vybavené cumľom alebo funguje napájanie aj len z otvoreného vedra? Redakcia Elite prebrala všetky dostupné vedecké publikácie za účelom získania potrebných znalostí.

Vedrá s cumľom podporujú trávenie, a naopak napájanie z otvoreného vedra spôsobuje zvieratám zdravotné ťažkosti! Medzi chovateľmi prevládajú tieto predpojaté predsudky – čiastočne však neprávom, ako potvrdzujú viaceré štúdie.

Predsudok 1: Pri pití z otvoreného vedra má čepcobachorový splav nesprávny sklon a mlieko môže stiecť do bachora.

Prirodzené držanie tela (krk vytiahnutý s hlavou smerom nahor) je stále považované za dôvod správne vyvinutého reflexu čepcobachorového splavu. WISE a ANDERSON však poukazujú na to, že poloha hlavy nemá žiadny vplyv na túto reakciu. Reflex čepcobachorového splavu je skôr funkčnou časťou čepca a riadenie je otázkou reflexu.

Napriek tomu ostáva riziko, že až 40 % mlieka stečie do bachora pri pití z otvoreného vedra. Tak tomu bolo v dávnejšej štúdii od WISE a ANDERSONA. Naproti tomu u teliat cucajúcich z vedier s cumľom sa dostali len 2–3 % mlieka do bachora. ABE a kol. vo svojom výskume naopak potvrdzujú, že neexistujú žiadne rozdiely medzi metódami napájania. Reflex čepcobachorového splavu bol rovna6

ko vyvinutý u zvierat pijúcich z hladiny ako aj s cumľom.

HEGLAND a kol. popri tom postrehli zaujímavú vec a síce, že určité podnety ako napríklad prítomnosť pracovníkov, ktorí teľatá kŕmia, môže zapríčiniť uzavretie čepcobachorového splavu.

Predsudok 2: Zvieratá z vedier pijú príliš chvatne, mlieko sa nedostatočne zmieša so slinami, a tým ho teľatá zle strávia.

Je pravda, že teľatá prijímajú tekutiny rýchlejšie z otvorených vedier. Pre rovnaké množstvo mliečnej kŕmnej zmesi potrebujú 4–6 minút pri vedrách s cumľom, ale len 40 sekúnd pri otvorených vedrách (ABE a kol.).

Z výskumu MARTINA vyplynulo, že napájanie s cumľom podporuje tvorbu slín až trojnásobne a potvrdzuje to aj ROYOV výskum. Čím viac slín sa vyprodukuje, tým viac lipázy (enzým rozkladajúci tuky) sa zmieša s mliekom pred jeho prehltnutím. Tým začína proces trávenia už v mulci. V tráviacom trakte spôsobuje kŕmenie prostredníctvom cumľa zvýšenú aktivitu enzýmov, to zn. že v sleze sa uvoľní veľmi veľa enzýmov, ktoré podporujú trávenie tukov a bielkovín (WISE a BELL, TERNOUTH a ROY).

Výživa s cumľom teda sľubuje zlepšenie tráviaceho procesu, pri ktorom sa viac strávených živín zo slezu dostane do tenkého čreva, ktoré ich absorbuje. Rovnaký názor zastáva tiež ABE a kol. Pri voľnej výžive s vedra naopak opúšťa slez viac nestrávených živín. Viac enzýmov z pankreasu sa Červen 2011

musí prepraviť do tenkého čreva, kde sa na absorpcii živín musí podieľať dodatočne aj trávenie (TERNOUTH a ROY).

Predsudok 3: Vyššie riziko porúch trávenia a hnačiek pri napájaní z otvoreného vedra. Teľatá nedostatočne priberajú.

Aj túto tézu niektoré štúdie potvrdzujú, iné vyvracajú.

Niektoré teľatá pozorované vo výskume ROYA, ktoré boli napájané z otvorených vedier, trpeli častejšie hnačkovými ochoreniami ako teľatá s cumľovou výživou. Aj štúdia WISE a LEMASTERA potvrdzuje častejší výskyt hnačiek u teliat od žľabových napájačiek, rast hmotnosti bol však rovnaký. V ďalšej štúdii oboch vedcov však neboli zistené v tomto vzťahu žiadne rozdiely týkajúce sa zdravia, vzhľadu a hmotnosti. Výsledky potvrdzujúce tieto tvrdenia priniesol aj výskum RAJANA a CASTRENA. Maďarská štúdia SZÜCSA a kol. potvrdila nižšie denné prírastky počas napájania u teliat s cumľom v porovnaní s teľatami napájanými z otvoreného vedra. Po odstavení však boli prírastky rovnaké, takže nebol zistený žiadny významný rozdiel v období celého výkrmu. To, že metóda kŕmenia nemá žiadne účinky na telesný vývin zvierat potvrdzuje aj YANAR a kol.

Predsudok 4: Napájanie z vedra zvyšuje riziko porúch správania, resp. zdanlivé cucanie.

Ak potreba cucania u teľaťa nie je uspokojená, cucajú rôzne predmety v kotercoch alebo sa cucajú navzájom vo výške 40 až 90 cm (zdanlivé cucanie).

PLATH zistil, že tejto aktivite teľatá venujú až 20 % času zo dňa, vplyv na zdravie ale zväčša nemá. Domnieva sa, že držanie tela počas napájania má vplyv na podnet k vzájomnému cucaniu sa. Sledované teľatá v skupinovom ustajnení napájané cumľom sa cucali navzájom častejšie ako teľatá kŕmené iným druhom napájania. BOE a HAVREVOLL docielili naproti tomu úplne iné výsledky: teľatá v skupinovom ustajnení kŕmené cumľom sa cucali oveľa menej a teľatá s výživou z otvorených vedier viac preukazovali zdanlivé cucanie. Žiadne rozdiely medzi napájacími systémami v skupinovom ustajnení zvierat naopak nepotvrdili vo svojej štúdii VESSIER a kol. V ich výskumoch s individuálnym ustajnením však teľatá s cumľom preukazovali nižšiu orálnu aktivitu. Vedci odporúčajú pri zvýšených problémoch so zvieratami cucajúcimi sa navzájom ponechať teľaťu cumeľ po napojení, pretože sací reflex odznie až po 15–30 minútach. Zdanlivé cucanie ďalej pomáhajú redukovať tiež opatrenia ako je pridanie sena alebo zafixovanie zvieraťa po napojení.

Kolostrální mléko s beta karotenem

• zabezpečuje zdravá a odolná telata s vysokou vitalitou, • zajišťuje rychlý vývoj od telete k přežvýkavci, • má enormně vysokou akceptanci u telat, • pokládá základní stavební kámen pro dlouhověké a vysokoužitkové dojnice a pro vývoj býčků k býkům s vysokou intenzitou růstu, • pokrývá nejvyšší nároky na jistý a bezproblémový odchov telat.

Záver Zdá sa, že vedrá s cumľom majú oproti otvoreným vedrám určitú výhodu, pretože teľatá cucajú pomalšie a mlieko dokážu ľahšie stráviť. Pokiaľ ide o zdravie a vývin teliat, neboli zväčša zistené žiadne rozdiely medzi jednotlivými metódami napájania. V praxi sa využívajú oba systémy úspešne. Pokiaľ ide o manipuláciu s vedrami, majú tie s cumľom väčší úspech, pretože sa jednoduchšie čistia a uskladňujú.

F. Schröpfer, Elite 3/2010, str. 20–21 Jún 2011

7

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Rozhoduje prvních šest měsíců!

Intenzivní odchov není pouze předpokladem pro produkci dlouhověkých krav, stáří při prvním otelení má také velký vliv na ekonomický úspěch mléčné produkce Užitkovost krav je určována především výživou v prvních šesti měsících jejich života. Deprese růstu v prvním úseku odchovu vedou později k nižší dojivosti a delším mezidobím.

Vedle nákladů na krmiva představují náklady na odchov ve všech ohledech druhou největší finanční zátěž v mléčné produkci. Tím se dostáváme k otázce potenciálních možností úspor. Jelikož každý krmný den stojí peníze, měla by být doba odchovu co možná nejkratší a mělo by se usilovat o dosažení nízkého věku při prvním otelení – tzn. snížení nákladů na krmení, práci a nákladů na údržbu.

Snížením doby odchovu z 29 na 25 měsíců se uspoří 1,5 až 2,0 centy na kg mléka.

Proti restriktivnímu odchovu mluví i skutečnost, že u stáří při prvním otelení nad 27 měsíců (u holštýnského plemene) se zvyšuje riziko mastitidy jaloviček až 1,5 ×.

8

V praxi sice v posledních letech klesá stáří při prvním otelení, přesto dosud jen málo podniků dosáhlo z hospodářského pohledu optimální doby prvního otelení okolo 24 měsíců ve stádě. Praxe tedy ještě zaostává za optimem.

To, že se stáří při prvním otelení kolem 24 měsíců realizuje i mezi tuzemskými provozy a že intenzivní odchov kladně působí na dojivost a plodnost, dokazují i výsledky projektu pěti spolkových zemí ,,Optimalizace chovu jalovic pro produkci mléka“. V tomto výzkumném projektu spolupracovali odborníci z výzkumných ústavů pěti spolkových zemí. V každé spolkové zemi byla zpracovávána jedna speciální problematika. Na závěr byly výsledky všech pokusů shromážděny za účelem získání rozsáhlých doporučení pro optimalizaci období odchovu. Na Dni jalovic v Dummerstorfu představil Dr. Bernd Losand krátce první předběžné výsledky: Červen 2011

10 000

kg mléka

9 500 9 000 8 500 8 000

Kolostrální mléko s beta karotenem <700

700–800 800–900 g/den

>900

Graf 01: Při vyšších denních přírůstcích je vyšší užitkovost na prvních laktacích Čím intenzivnější odchov v prních měsících, tím vyšší užitkovost na prvních laktacích lze očekávat 1) Vyšší dojivost na první laktaci při vysokých denních přírůstcích Čím intenzivnější je odchov v prvních měsících, tím vyšší je později dojivost v první laktaci.

2) Vysoké denní přírůstky, nižší stáří při prvním otelení Vysoké denní přírůstky v prvních šesti měsících života jsou předpokladem pro nižší stáří při prvním otelení.

3) D oba inseminace bez vlivu na dojivost Jalovice mohou být poprvé inseminovány již ve stáří 14 měsíců. Vyčkávání nepřináší žádné výhody.

4) Denní přírůstky a mezidobí před 2. laktací Čím vyšší denní přírůstky v prvním půlroce života, tím kratší mezidobí po první laktaci.

• zabezpečuje zdravá a odolná telata s vysokou vitalitou, • zajišťuje rychlý vývoj od telete k přežvýkavci, • má enormně vysokou akceptanci u telat, • pokládá základní stavební kámen pro dlouhověké a vysokoužitkové dojnice a pro vývoj býčků k býkům s vysokou intenzitou růstu, • pokrývá nejvyšší nároky na jistý a bezproblémový odchov telat.

Pastva není problém V Braniborsku byl srovnáván chov jalovic ve stájích s celoročním chovem jalovic na pastvách / výbězích.

Výsledek: Odchov na pastvách přispívá ke zlepšení zdravotního stavu v první laktaci. Nejvíce zřejmé je to na průběhu porodu (obtížnost), plodnosti a zdraví končetin a paznehtů.

Dosažení dřívějšího věku pro první otelení je možné i při intenzivní pastvě, pokud je jalovice odpovídajícím způsobem přikrmována. Naproti tomu intenzivní odchov ve stáji samotnou dobu odchovu prodlužuje.

Výhodnost chovu na pastvách záleží na kvalitě odchovu ve stáji.

Odchov na pastvách vyžaduje v závislosti na provozních podmínkách vyšší náklady na investice, organizaci a pracovní sílu.

Při nezcela optimálních podmínkách pastvy se v období pozdního léta / podzimu často snižují přírůstky (roste pouze srst), takže není dosažena žádoucí váha pro otelení. Ve spolkové zemi Meklenbursko – Přední Pomořany proto byla zkoumána otázka, zda se odchov březích jalovic na pastvách (stáří při prvním otelení 24 měsíců) shoduje s intenzivním odchovem.

Jún 2011

9

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

30

Měsíc

10 000

28

kg mléka

9 500

26

9 000

24 8 500

22 20

<700

700–800 800–900 g/den

>900

8 000

<14

14–16

16–18

>18

Měsíc

Graf 02: Vyšší denní přírůstky, nižší věk při prvním otelení Vyšší denní přírůstky v prvních šesti měsících života jsou předpokladem pro nízký věk při prvním otelení Výsledek: Intenzivní odchov březích jalovic ve stájích (kontrola) vede všeobecně k nadprůměrné tělesné kondici se zjevným působením na průběh telení.

Odchov na pastvách sice ovlivňuje tělesnou kondici, méně ale na rámcový vzrůst.

Dojivost v první laktaci byla chovem březích jalovic na pastvách pozitivně ovlivněna.

Věk při prvním otelení 22 měsíců je u holštýnského skotu možný V Sasku - Anhaltsku bylo zkoumáno, zda je možné vyšší intenzitou odchovu v druhém půlroce života opět trochu zkrátit celkovou dobu odchovu. Při tom byly srovnávány

Graf 03: Okamžik zapuštění bez vlivu na mléčnou užitkovost Skot je možné poprvé zapustit ve věku čtrnácti měsíců. Čekáním se žádný další prospěch nezíská dvě strategie: Jedna orientovaná na 24 – měsíční věk při prvním otelení (DLG – norma), druhá s o 20% vyšší intenzitou odchovu v druhém půlroce života (stáří při prvním otelení 22 měsíců). Výsledek: Jalovice holštýnského skotu tolerují stáří při prvním otelení od 22 do 23 měsíců bez ztrát na dojivosti.

S narůstající intenzitou krmení se zřetelně zvyšuje riziko steatózy (ztučnění jater).

Překročí-li intenzita odchovu v druhém půlroce života přírůstky 900 g/den, zvyšuje se inseminační index. K tomu navíc mají zvířata sklon k těžkým porodům / potratům. Živá hmota jalovic po otelení až 600 kg a BCS od 3,0 do 3,25 zvyšují dojivost.

Intenzivní odchov má negativní vliv na příjem potravy u jalovic v časné laktaci.

Nižší věk při prvním otelení je možný i při intenzivním chovu na pastvinách.

Předpokladem pro to je však odpovídající dokrmování 10

Červen 2011

500

Dny mezidobí

KOMPLETNÍ MLÉČNÁ KRMNÁ SMĚS S KYSELINOU CITRÓNOVOU

450 400 350

<700

700–800 800–900 g/den

>900

Graf 04: Denní přírůstky a mezidobí před druhou laktací Čím byly vyšší přírůstky v prvním půlroce života, tím kratší bylo mezidobí před druhou laktací Také v Sasku byly jalovice ve stájích krmeny různě intenzivně. Až do třetího měsíce života byla všechna telata krmena stejnou intenzitou. Od čtvrtého měsíce života byla telata krmena na denní přírůstky následovně: 750 g (věk při 1. otelení 26 měsíců), 850 g (věk při 1. otelení 24 měsíců), 1 000 g (věk při 1. otelení 22 měsíců). Výsledek: Velmi intenzivně krmené jalovice musely být častěji inseminovány (2,3 proti 2,0 inseminacím).

Po shromáždění výsledků všech pokusů projektu bylo zjištěno následující: Nejmenších nákladů na inseminaci bylo dosaženo u jalovic o živé váze 375–425 kg (denní přírůstky 600–700 g během prvních šesti měsíců života). Stáří při prvním otelení (věk při 1. otelení) se snížilo v závislosti na denních přírůstcích až na 6. měsíc odchovu. Čím vyšší denní přírůstky do šestého měsíce života, tím vyšší dojivost jalovic v první laktaci. Jalovice, které během prvních šesti měsíců přibíraly denně méně než 700 g, vykazovaly mezi první a druhou laktací delší mezidobí ve srovnání s jalovicemi s vyššími přírůstky.

Závěr Největší vliv na stáří při prvním otelení (počátek užitkovosti), průběh porodu a dojivost v první laktaci má vyčerpání růstového potenciálu v prvním půlroce života. Hmotnost jalovic menší než 500 kg (po otelení) značně snižuje dojivost v první laktaci. Naproti tomu nemá stáří při inseminaci u jalovic prakticky žádný vliv na průběh otelení a dojivost v první laktaci.

Účinnost Sanolac® Lila Citro: • Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu • Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém • Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků • Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií • Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás: • Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru • Rychlý růst s vysokými přírůstky • Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva • Nízké náklady na odchov

Tip: Zajistěte nerušený růst až do šestého měsíce života, následně jej regulujte až k inseminaci (zabřeznutí). Po úspěšné inseminaci jalovice krmit restriktivně, nejpozději 14 dní před otelením je přesunout do porodny.

G. Veauthier Elite 1/2010 str. 21–25 Foto: Schröpfer, Veauthier

Jún 2011

11

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Onemocnění dojnic po porodu je lepší předcházet

Pro stabilitu imunitního systému je velice důležitý welfare a hygiena ustájení Všichni chovatelé dojnic mohou na základě svých praktických zkušeností potvrdit, že poporodní období je klíčovým z hlediska zdraví dojnic a produkce mléka v průběhu následující laktace. Nejčastějšími primárními příčinami – spouštěči poruch reprodukce, mastitid, onemocnění paznehtů či dislokace slezu, jsou poruchy látkové výměny v poporodním období. Velice důležitá je proto správná interpretace při evidenci a shromažďování dat o důvodech a četnosti léčby, či vyřazování zvířat, protože poruchy látkové výměny jsou často přiřazovány k doprovodným, nebo následným onemocněním.

Není jistě náhoda, že onemocnění dojnic se nejčastěji vyskytuje v období prvních dvou měsíců laktace a poté se jejich výskyt dramaticky snižuje. V tomto období, kdy dojnice prochází největší zátěží, se setkáváme se třemi nejčastějšími metabolickými poruchami, které jsou základem většiny poporodních onemocnění: 12

Poruchy energetického metabolismu Ztučnění jater Syndrom tukové mobilizace Ketóza Akutní a subakutní bachorová acidóza Poruchy minerálního metabolismu Mléčná horečka, ulehnutí po porodu Subklinická mléčná horečka Edém vemene Poruchy imunitního systému Zadržení lůžka Metritis Mastitis

Červen 2011

Pro každého chovatele je nesmírně důležité pečlivé vedení evidence, například procento asistovaných porodů, jejich obtížnost, nebo celkový podíl živě (resp. mrtvě) narozených telat Tato základní primární onemocnění způsobují výskyt doprovodných a následných onemocnění, které se nakonec vyvíjí samostatně a mohou následně opakovaně vyvolat další sekundární onemocnění a poruchy metabolismu.

Typickým příkladem může být nedostatek vápníku (hypokalcemie), který je rizikových faktorem pro syndrom tukové mobilizace (ztučnění jater), zadržení lůžka, mastitidu a přetočení slezu. Dalším takovým příkladem může být akutní onemocnění končetin, následované acidózou a posléze ketózou atd. Syndrom tukové mobilizace může být naopak zodpovědný za ketózu, zadržení lůžka, mastitidu a dislokaci slezu jako doprovodného, nebo následného onemocnění. Ketóza je příčinou ztráty užitkovosti, hubnutí, metritis, mastitis, přetočení slezu, cyst na vaječnících a poruch reprodukce.

Pro každého chovatele je proto nesmírně důležité vedení evidence poporodních onemocnění v chovu. Jak již bylo řečeno výše základním kamenem této evidence, je správná interpretace. Aby bylo možno kvalifikovaně posoudit poporodní komplex onemocnění, je nutností průběžné evidování incidence onemocnění. Především je potřeba sledovat a vyhodnotit, zda onemocnění patřící do tohoto komplexu překračují tolerovatelné hranice, či nikoliv.

Z takovýchto přehledů je možno vyvodit důležité závěry ve vztahu k výživě a ustájení (způsobu chovu). Jednotlivé případy je nutno vždy pečlivě posoudit a zaznamenat.

V tabulce jsou uvedeny nejčastější poporodní onemocnění včetně hraničních hodnot a tolerancí (tab. 1). Přitom je potřeba si uvědomit, že primární příčiny peripartálního komplexu onemocnění jsou téměř vždy způsobeny neJún 2011

správnou výživou, jednak v období stání na sucho, jednak v poporodním období. Stále je v řadě chovů možno vidět různé zastaralé a fyziologicky nevhodné systémy, pro které jsou typické časté změny krmných dávek, velké změny v krmných dávkách v období stání na sucho, před porodem i po porodu. Tyto systémy, kdy dochází ke změnám krmné dávky před porodem, jsou pro dojnice a bachor nepřijatelnou zátěží a téměř vždy se projevují negativně po porodu, protože bachor není schopen v takto krátkém časovém úseku adaptace a nemůže z tohoto důvodu fungovat optimálně.

Neméně důležitou roli při vzniku poporodních onemocnění hraje stabilita či nestabilita imunitního systému.

Ta zpravidla úzce souvisí se stresem z ustájení (způsobu chovu), se sociálním stresem ve skupině a při přesunech.

Nezbytné je proto dodržování základních pravidel Welfare (pohoda) zvířat, které představuje stav, ve kterém se organismus zvířete snaží vyrovnat s prostředím, ve kterém žije (Broom, 1986). Welfare se definuje jako stav naplnění všech materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře v souladu s jeho životním prostředím. Nejedná se přitom jen o splnění základních podmínek života a zdraví zvířat, předpokládá stejně tak i ochranu před fyzickým i psychickým strádáním a týráním. Zvíře má nárok na to, aby mu chovatel vytvářel předpoklady pro zabezpečení vyššího stupně uspokojení jeho životních potřeb. Welfare zvířat požaduje pro chovaná zvířata dosažení určité spokojenosti, pohody, komfortu. Tento požadavek je zdůvodněný eticky, ale vyplývá i z ekonomiky. Jen zvíře, které má na dostatečné 13

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Pro dojnice na sucho stačí mít jednoduché vzdušné přístřešky s dobrým komfortem ustájení úrovni zajištěny své materiální (fyziologické) i nemateriální (mentální, psychické) potřeby může poskytovat maximální užitkovost, odpovídající jeho genetickému potenciálu, může optimálně zhodnocovat krmnou dávku, uchovat si zdraví, produkční schopnost i přirozené projevy chování a jeho chov může být proto ekonomicky úspěšný.

Zvýšený výskyt poporodních onemocnění může být také vyvolán nedostatečným zásobením vitamíny a to především vitamínem A a E, mikroprvky selenem a zinkem.

Neméně důležitou roli hraje zásobení energií a proteinem.

Nefyziologickou ztrátu tělesných rezerv si můžeme lehce vyčíslit. Pokud dojnice ztratí na začátku laktace příliš mnoho tuku a svaloviny, snaží se v poslední třetině laktace ztrátu nahradit. Na zpětné uložení 1 kg tuku potřebuje 170 MJ NL a na 1 kg svaloviny potřebuje 25 kg NL. Za normálních okolností by ze 170 MJ NEL vyprodukovala cca 50 litrů mléka a z 25 kg NL cca 250 litrů. Na zpětné uložení nefyziologicky ztracených tkání potřebuje několikanásobně větší množství energie i proteinu.

V některých výše popsaných systémech výživy se ještě navíc negativně projevuje acidózní zátěž způsobená vysokými dávkami koncentrátů. V celkovém výčtu nelze opomenout i kvalitu objemných statkových krmiv, které mohou celkovou situaci negativně ovlivňovat, pokud mají vysoký obsah mykotoxinů, endotoxinů, či biogenních aminů. Nestabilita imunitního systému se projevuje především zvýšeným výskytem mastitid, infekčních onemocnění paznehtů a endometritid.

Imunosuprese je navíc zvýšena skutečností, že porod 14

a vstup do laktace je spojen se sníženým příjmem energie, proteinu (negativní bilance energie a proteinu), minerálních látek, mikroprvků a vitamínů. Pro zachování dobrého zdravotního stavu dojnic je proto nezbytné krmnou dávku o tyto látky doplnit z důvodu zvýšení obranyschopnosti organizmu. Obzvláště problematické může být nedostatečné zásobení vitamínem A a E, protože jejich koncentrace v plasmě může v poporodním období poklesnout o 38–47 %.

Zásady předcházení poporodních onemocnění způsobených chybnou výživou: Funkční krmení krav v období stání na sucho a před porodem, žádné náhlé změny komponentů v KD při přechodu.

Přesné zjištění příjmu sušiny KD u suchostojných krav, zejména v posledních 3–4 týdnech březosti.

Minimalizace sociálního stresu a stresu z prostředí, pro tranzitní krávy zajistit nejvyšší komfort.

Garance objemných krmiv nejlepší kvality a dostatečného obsahu strukturální vlákniny pro tranzitní krávy.

Zajištění zvířatům v tranzitní fázi 24 hodinový přístup ke krmnému žlabu a vodě.

Při zaprahování zajistit BCS od 3,25 do 3,75 bodu.

V KD pro zaprahlé krávy překontrolovat množství obsahu draslíku, reagovat na nadbytek.

Kontrola moči krav tři týdny před porodem, stanovit obsah draslíku, NSBA a NEFA Červen 2011

Překontrolovat zásobení Ca-, P- a Mg. Zvýšit dávku minerálních krmiv o 20–50 %.

Zvýšit dávku vitamínu E v předporodním období na 4 000 mg/kus/den, poté na 2 000 mg.

Zvýšit nabídku beta karotenu a vitamínu A před porodem.

Důležitým opatřením je kontrola všech čerstvě otelených krav na výskyt poporodních onemocnění, resp. již před porodem stanovení rizika možného onemocnění. Doporučit je možno plánovité kontroly dojnic v předporodním tranzitním období a kontroly čerstvě otelených krav (do 10. dne laktace).

Všechny krávy v průběhu prvních deseti dní po porodu je nutno prověřit na výskyt horečky (tělesná teplota > 39,5 °C) a porušení celkového zdravotního stavu (apatie, nechutenství, pokles užitkovosti, vlastnosti výkalů atd.).

Krávy, které vykazují porušení celkového stavu, jsou kontrolovány na mastitidu, ketózu, metritidu, nebo přetočení slezu. Cílem je včasné rozpoznání a ošetření těchto onemocnění.

K rávy, které měly těžký porod, nebo zadržení lůžka, musí být zvlášť pečlivě vyšetřeny, protože u nich je velmi vysoké riziko onemocnění metritidou, hypokalcemií a přetočením slezu. Poporodní hypokalcémie se nemusí vždy projevit mléčnou horečkou, ale objevuje se celková deprese („Droopy Cow-Syndrome“) Při oprávněném podezření na hypokalcémii (těžký porod, zadržení lůžka), provést orální, nebo intravenózní Ca-terapie.

K rávy, které nemají horečku a neprojevují se zhoršením celkového zdravotního stavu, jsou také každý den znovu kontrolovány.

Na základě zkušeností a doporučení od STAUFENBIEL byl také popsán kontrolní program u zaprahlých dojnic (deset až dva dny před otelením) a čerstvě otelených (až do 12. dne po porodu), jehož cílem je včasná diagnostika a rozpoznání možných rizik onemocnění – poporodní paréza, subklinická bachorová acidóza, subklinická ketóza, ztučnění jater a poporodní poruchy. Pokud se podaří minimalizovat nebo zamezit vzniku těchto onemocnění je možné následně očekávat snížení četnosti onemocnění mastitidou, četnosti kulhání a podstatné snížení poruch reprodukce.

Nejdůležitějším faktorem ovšem stále zůstává, že primární příčinou těchto onemocnění je nesprávná výživa krav stojících na sucho a po porodu. Není nic jednoduššího než dodržovat zásady krmení dojnic v tomto období a používat jednoduché a ověřené koncepty výživy.

s účinnými látkami vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti • Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny • Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza • Stabilní paznehty a odolné končetiny • Cyklické říje a dobrá reprodukce • Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

Ing Petr Navrátil Sano Domažlice Seznam literatury je k dispozici u autora.

Jún 2011

15

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Pre úspešný priebeh paznechtovania kráv treba dokonale zorganizovať všetko od naháňania až po odchod zvierat z klietky

Ako na bežiacom páse Začiatkom decembra minulého roku navštívila Slovensko na pozvanie spoločnosti Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. paznechtárska skupina zo SRN. Navštívila dva chovy, kde ukážkovým spôsobom vykonali funkčnú úpravu paznechtov viac ako 1 000 kráv (presne 1 040). Počas 8 dní, ktoré strávili vo volkovskom a neverickom stáde dosiahli priemerný výkon 130 kráv za deň, kde boli s ich prácou veľmi spokojní. Podľa slov nemeckých paznechtárov pri dobre zorganizovanom prísune zvierat dokážu zvládnuť aj 200 kráv denne. V tomto prípade však ide o výsledok „zavedenej“ spolupráce, t. j. keď je v chove systém funkčnej úpravy paznechtov prebieha už niekoľko rokov. My sme pre vás fotograficky zdokumentovali priebeh práce dvojice paznechtárov. S časovým odstupom 5 mesiacov vám prinášame niekoľko rád, ktoré by vás mohli inšpirovať pri organizácii práce, resp. konštrukcie paznechtovacej klietky.

Marián Dukes, Slovenský CHOV

Paznechtársky „komplet“ sa skladá hlavnej a prípravnej klietky. Úlohou chovateľa je zabezpečiť prísun zvierat do systému

K systému patria aj zábrany, pomocou ktorých je možné vytvoriť ucelenú chodbu pre riadený pohyb zvierat (pri využití zábran v maštali či vo výbehoch).

Klietka má hydraulické motory poháňané elektrickým prúdom, ktoré uľahčujú manipuláciu s dojnicami. Na klietke je niekoľko bodov na zavesenie náradia

Dômyselný systém úchopu umožňuje rýchle nasadenie i sňatie navýjanie povrazov, pomocou ktorých sa fixujú všetky štyri končatiny

16

Červen 2011

Na konštrukcii klietky sú špeciálne výstupky uľahčujúce fixáciu končatín. Ďalšou pomôckou je špeciálna podložka na podoprenie ošetrovaných končatín

Povrazy sú tiež navýjané a uvoľňované pomocou hydrauliky.

Manipulácia s nimi musí byť rýchla a jednoduchá

Dojnica, ktorá je ošetrovaná visí prakticky vo vzduchu.

Rozloženie váhy zabezpečujú 4 končatiny a 2 popruhy

Veľmi dôležitou súčasťou paznechtárskej klietky je osvetlenie všetkých pracovných bodov. Práve to nám umožnilo zhotoviť záber bez použitia blesku

Pri paznechtárskej klietke môžu pracovať súčasne 2 ľudia. Dôležité je, aby pracovali nakríž. Je to dôležité aj pre ich bezpečnosť

Ukážka kotúča, aký používajú bavorskí paznechtári na prácu. V prípade potreby však vedia použiť paznechtársky nôž

Jún 2011

17

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Leitmotívom moderného krmovinárstva je hľadanie nových plodín, resp. vhodných kombinácií pre vysokoúžitkové zvieratá

Miešanky, hrach a ciroky V dňoch 15.–17. 2. 2011 usporiadala firma Sano – Moderná výživa zvierat trojicu odborných seminárov, na ktorých bol hlavným prednášajúcim známy moravský výživár MVDr. Ing. Jan Dvoráček. Vo svojom vystúpení sa venoval mnohým aspektom výroby konzervovaných krmív. V rámci témy mesiaca sme jeho vystúpenia vybrali časť týkajúcu sa bielkovinových krmív. Samostatný článok v niektorom z nasledujúcich vydaní chceme venovať problematike nežiaducich (mikro) organizmov na krmivách a ich negatívnych vplyvom na kvalitu krmív a zdravie dojníc.

Hľadanie nových krmív Na úvod svojej prednášky pán Dvoráček poznamenal, že hlavnou úlohou krmovinárov by malo hľadanie nových výkonnejších plodín, ktoré by dokázali lepšie držať krok s nárastom úžitkovosti dojníc. Ich výkonnosť totiž závisí od schopnosti viazať slnečnú energiu, t. j. od obsahu chlorofylu v rastline. Kým u nás pestované krmoviny (lucerna, ďatelina či trávy) ho obsahujú v sušine približne 2 %, niektoré hybridy tráv (kostrava × mätonoh) majú v sušine až 2,5 a cukrová trstina až 3,5 % chlorofylu. Preto dôležité využiť možnosti týchto skupín plodín, či už v monokultúrach, alebo v miešankách. Práve obsah energie je podľa slov pána Dvoráčka základnou príčinou toho, že v stádach s priemernou úžitkovosťou 9 000–10 000 kg mlieka je nízky obsah tuku a bielkovín v mlieku.

Dôležité je hnojiť dusíkom i mikroprvkami To akú výživnú hodnotu budú mať krmoviny závisí do veľkej miery aj od „výživného“ stavu pôdy. V tomto svetle treba ako veľké negatívum vnímať nielen zásobenosť našich pôd základnými živinami (NPK), ale aj mikroprvkami, napr. horčíkom, ktorý je základnou stavebnou zložkou chlorofylu, ale aj zinkom či sírou. Krmoviny pri nedostatku mikroprvkov síce narastú, nie sú to však plnohodnotné plodiny. V dôsledku karencie mikroprvkov trpí ich imunitný systém a stávajú sa ľahkou korisťou pre rozličné vírusové a bakteriálne ochorenia.

Naše pôdy sú deficitné aj z hľadiska humusu. Napr. v Boskovickej brázde na Morave sa za ostatných 30 rokov znížil obsah humusu na polovicu (z 1,9 na 0,9 %). Minerálne hnojivá sa v pôdach chudobných na humus nemajú na čo viazať, a tak sa dostávajú z väčšej časti do spodných vôd. Z nich sa však takto nestávajú „minerálky“, ale skôr potenciálny zdroj vzniku močových a obličkových kameňov.

Lucerna + ďatelina + trávy je to jedna z vhodných kombinácií, ktorá umožňuje využiť rozličné typy pôd a podnebia. Lucerna znesie aj suchšie stanovište, ďatelina a trávy sa zas „nezľaknú“ ani prívalových dažďov. Spomínané fakty vytvárajú predpoklady pre Hustejší porast ciroku si vytvára lepšiu mikroklímu, v dôsledku čoho lepšie rastie (rozdiely oproti riedko siatemu porastu sú aj pol metra do výšky) 18

Červen 2011

soký obsah hemicelulózy (17 %). V miešanke s jačmeňom má síce len 15,5–16 % NL, obsah hemicelulózy je síce nižší 12–13 %, stále je však o 5–6 percentuálnych bodov vyšší ako pri lucerne. Aj stráviteľnosť organickej hmoty je vyššia (70 %) ako pri lucerne (64–65 %). Odporúčaná dávka hrachovej siláže je 6–7 kg/dojnicu/deň. Dojnice na toto krmivo reagujú zvyšovaním počtu nálevníkov a následne a bachorových baktérií, čo s spravidla prejavuje aj vo vyššom obsahu tuku a bielkovín v mlieku.

Aj pre agronómov je to veľmi dobrá plodina, ktorá pomáha zlepšovať kvalitu pôdy a optimalizovať striedanie plodín na parcelách. Pri čistých porastoch hrachu sa odporúča výsevok 200–220 kg/ha, pri miešankách s jarným jačmeňom klesá výsevok na 180 kg/ha (jačmeňa dávame 30–40 kg/ha.

Ak hrach, tak úponkový, aby nepoliehal plasticitu týchto zmesí do súčasných podmienok a tiež istotu dobrého výnosu zelenej hmoty. Výsevok lucerny a ďateliny sa volí podľa vhodnosti stanovišťa pre tieto plodiny (4– 8 kg/ha). Pri trávach sa však neodporúča vyššia dávka ako 2 kg/ha). V opačnom prípade by došlo k prehusteniu trávneho porastu, ktorý by prehlušil ostatné plodiny v miešanke.

Ak hrach, tak úponkový, aby nepoliehal. Dôležité je, aby ste mali dostatočné výnosy hmoty na hektár. Ak agronomická služba dokáže dosiahnuť 3,0–3,5 t zrna/ha pestovanie kŕmneho hrachu môže byť pre podnik zaujímavé. Avšak pri úrodách 1,0–1,5 t zrna/ha o tom radšej ani neuvažujte.

Problém môže nastať pri zbere, ak do porastu v optimálnej zrelosti naprší. Namiesto 28 %-ného obsahu sušiny je v kosenej hmote len 22 % sušiny aj 2 dni po malej prehánke. Takýto hrach sa už nedá zbierať napriamo. Rezačka na úponkový hach musí mať bočný delič, aby ho netrhala.

Viete, kedy je optimálny čas zberu hrachu na siláž? Vtedy, keď do neho začnú chodiť ľudia. Zrno je vtedy sladké a tak mäkké, že ho bez problémov roztlačíte prstami.

Jarný jačmeň ako podsev do hrachu síce znižuje jeho výživnú hodnotu, pomáha však znižovať riziko poľahnutia porastu. Zvýši tiež obsah sušiny porastu (v čase zberu cca o 2 percentuálne body), čím zlepší predpoklady pre úspešný zber a fermentáciu tejto miešanky.

Prečo vlastne pestujeme hrach pre krmovinárske využitie? Má pomerne vysoký obsah dusíkatých látok (17 %), vysokú stráviteľnosť organickej hmoty (72–73 %) a hlavne vyJún 2011

Cirok nikdy nenahradí kukuricu, má však veľkú perspektívu. Treba však požívať nové, viakosné hybridy. Počas testovania 19 zväčša zahraničných hybridov zaznamenali v porastoch pomerne vysoký obsah stráviteľnej NDV. Takéto porasty je nutné kosiť pri výške 110–120 cm. Nie sú vhodné na priame skrmovanie, keďže obsahujú alkaloid durín, ktorý sa rozkladá na jedovatý kyanovodík. Zvieratá (napr. diviaky) dokážu tento alkaloid vycítiť, a preto sa vyhýbajú konzumácii porastov ciroku. Tento fakt chceli využiť niektorí farmári a obohnali kukuričné polia pásmi ciroku. Diviaky však túto lesť odhalili a do kukurice sa dostali aj napriek cirokovej bariére.

Pán Dvoráček neodporúča spoločný výsev kukurice a ciroku. Cirok totiž časom prerastie kukuricu a zriedi jej porasty. Oveľa lepšia je čistá kultúra ciroku. Treba ju siať na husto ako obilniny (nie ako kukuricu). Hustejší porast ciroku si vytvára lepšiu mikroklímu, v dôsledku čoho lepšie rastie (rozdiely oproti riedko siatemu porastu sú aj pol metra do výšky) a neskoro na jeseň menej vymŕza (väčšinou len okraje parciel).

Podľa slov pána Dvoráčka dosiahli v ČR v pokusoch s cirokom v niektorých prípadoch až 3 kosby. Zber ciroku je 2-fázový. V zásade platí, že nakosená hmota by mala byť navezená do žľabu ešte v ten istý deň. Vzhľadom nízky obsah sušiny sa odporúča použitie chemických konzervantov. Čistota pred a počas silážovania Prvoradou podmienkou úspechu je čistý silážny žľab.

Okrem mechanickej očisty sa zvykne vykonávať aj jej dezinfekcia. Vzhľadom na to, že najčastejšie sa dezinfikuje vápnom je dobré, ak s tak urobí aspoň 14 dní pred predpokladaným termínom silážovania. Vápno má totiž alkalickú reakciu, čo by mohlo mať nepriaznivý vplyv na priebeh fermentačného procesu. Tie 2 týždne by mali stačiť na to, aby sa vápno v silážnom žľabe „strávilo“.

Dôležitou súčasťou silážneho žľabu je kanál na odtok štiav, a to aj v prípade silážovania krmovín s vyšším obsahom sušiny. Odtokový systém pomáha dostať preč zo žľabu aj nežiaducu zrážkovú vodu, ktorá by mohla znehodnotiť inak kvalitné krmivo. Ak nie je v žľabe možnosť samovoľného odtoku nežiaducich tekutín, treba ich za každú cenu odčerpať, napr. aj fekálnou cisternou.

Bočné steny silážneho žľabu je nutné pokryť plachtami. Priestory medzi panelmi sú totiž zdrojom vzduchu, ktorý otáča fermentáciu krmoviny nežiaducim, t. j. ae19

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Na úvod svojej prednášky pán Dvoráček poznamenal, že hlavnou úlohou krmovinárov by malo hľadanie nových výkonnejších plodín, ktoré by dokázali lepšie držať krok s nárastom úžitkovosti dojníc róbnym smerom. Tých pár dier, ktoré by mohli vzniknúť pri tlačení na okrajoch žľabu je rozhodne menší problém ako znehodnotenie bokov siláže do hĺbky niekoľkých centimetrov.

Zberať skôr ako sme boli zvyknutí To je hlavné odporúčanie Jana Dvoráčka. Najväčšou chybou pri prvej kosbe lucerny a ďateliny je „čakanie“ na prvé kvietky. Porast má vtedy 1,2–1,3 m. Kosiť treba pri výške porastu tak nad kolená. To je aj hlavný rozdiel medzi nami a napr. rakúskymi farmármi. Kým oni už majú porasty skosené, u nás (na Morave či na Slovensku) častokrát rovnako starý porast márne čaká na svojho kosca. Pritom rakúski farmári kosia oveľa skôr aj trávy. Zjednodušene povedané, kosia ich, keď dosahujú výšku pivovej fľaše.

Pri zbere lucerny a ďateliny je tiež nutné použiť žací mliazdič s valovým kondicionérom (pri trávach sa používa prstový – pri lucerne môže znížiť obsah NL až o 3,5 p. b.). Vzhľadom na rozdielny obsah sušiny stonky a lístkov je ich potrebné narušiť, aby bolo zavädanie hmoty na pokose rovnomernejšie. Inak sa môže stať, že lístky sa pri čakaní na vhodný obsah sušiny stoniek presušia pri zbere rezačkou sa odrolujú z hmoty. Takto máme v silážnom žľabe len 13 % NL. Pritom v lístkoch je obsah NL 3-násobne vyšší ako v stonkách, keďže ich je však v silážovanej hmote menej, nižší je aj priemerný obsah NL v siláži.

V prospech skoršieho zberu hovorí aj odporúčanie, aby sa s hmotou na pokose hýbalo čo najmenej. Maximálne len toľko, čo je potrebné na zhrnutie dvoch susedných riadkov do jedného a následné pracovanie rezačkou a naloženie do prepravného prostriedku. Na to, aby 20

sme tak mohli urobiť, treba kosiť menej hmoty (skorší zber). Úroda zelenej hmoty bude síce nižšia ako v prípade zaužívaného termínu kosby, porast nám to však vynahradí vyšším obsahom a stráviteľnosťou živín. Tiež je možné počítať s vyšším počtom kosieb v jednom roku.

Do žľabu nejazdiť, v noci netlačiť, na noc nezakryť To sú hlavné zásady, ktoré treba dodržiavať pri plnení silážneho žľabu hmotou. Hmotu treba z korieb nákladných áut či traktorových vlečiek vysýpať mimo žľabu tak, aby sa nedostala do styku s kolesami prepravných mechanizmov, ktoré ju privážajú do žľabu. Hmota by sa mala do žľabu prihŕňať osobitým mechanizmom, ktorý má kolesá čisté. Inak hrozí kontaminácia silážovanej hmoty nežiaducimi mikroorganizmami (najmä klostrídiami).

Pán Dvoráček odporúča novú hmotu navrstviť na 10– 15 cm, a potom prejsť 3×. Je zásadne proti tomu, aby tlačenie hmoty pokračovalo celú noc (aj po skončení navážania hmoty v daný deň). Každý prejazd navyše utlačenú hmotu „načuchrá“, čo do nej vháňa nežiaduci vzduch. Podobne negatívny je jeho postoj k prikrývaniu silážovanej hmoty na noc. To má svoje opodstatnenie len v prípade dažďa.

Inak dochádza pod plachtou k dýchaniu silážovanej hmoty, pri ktorom sa vytvára CO₂ a voda. Hmota na povrchu zvlhne, stmavne a znehodnotí sa. Podľa počtu takýchto tmavých vrstiev je možné určiť počet dní, počas ktorých sa plnil silážny žľab. Ďalšou zásadnou chybou je začať deň na žľabe tlačením hmoty. To má podobný efekt, ako tlačenie na konci dňa.

Na začiatku ďalšieho dňa treba najskôr naviezť novú hmotu a až potom tlačiť. Červen 2011

Posledné mokré fúry radšej zavezte na hnoj, inak tam neskôr vyveziete možno celý obsah silážneho žľabu. Naozaj by vám nemalo byť ľúto tých pár vlečiek (korieb), ktoré mávajú dosť často neznámy (väčšinou vysoký obsah vlhkosti). Keďže sú vlhkejšie, na pokose schnú dlhšie, pričom môže dôjsť k ich zahnívaniu. Takéto fúry bývajú doslova pohromou pre fermentačný proces. Vlhké fúry môžu byť aj dôsledkom zlej organizácie práce, keď sa nestíha z parciel do žľabov odviezť všetka hmota nakosená v daný deň. Preto ďalšie odporúčanie pána Dvoráčka znie: „Nekoste viac ako toľko, čo stihnete v ten deň odviezť do žľabu.“ Vrchnú vrstvu silážovanej hmoty po dokončení tlačenia treba ošetriť soľami kyselín v dvoch fázach. Po aplikácii polovice dávky (1 l/m²), treba hornú vrstvu utlačiť, a potom aplikovať druhú polovicu dávky konzervantu (1 l/m²). Nasleduje prikrytie dvojicou plachiet (tenká, hrubšia). Odporúča sa biela farba plachiet, aby nedochádzalo k nežiaducemu prehrievaniu povrchových vrstiev silážovanej hmoty.

Bez konzervantov ani na krok Použitie konzervantov – inokulantov má svoje opodstatnenie nielen pri bielkovinových, ale aj glycidových krmivách. Zloženie epifytnej mikroflóry plodín už nie je zďaleka tak priaznivé ako pred 4 desiatkami rokov. Klesol podiel nepravých baktérií mliečneho kvasenia (niekedy nie sú na rastlinách vôbec), stúpol podiel plesní a kvasiniek. Preto je potrebné nakloniť misku váh smerom k baktériám mliečneho kvasenia. Kultúrne kmene týchto baktérií majú navyše výhodu vo vyššej miere tvorby ľavotočivej kyseliny mliečnej (napr. Enterecoccus faecium jej tvorí až 98 %). Ľavotočivá kyselina mliečna je pre živočíchy vhodnejšia a ľahšie dostupná.

Kombinácia štartovacích mikrobiálnych kultúr a enzýmov, resp. solí kyselín má svoje opodstatnenie. Napríklad pri kukurici sa odporúča spolupôsobenie enzýmu amyláza, pri eliminácii plesní a kvasiniek majú istejší účinok solí kyselín ako zníženie pH v dôsledku aktivity pravých baktérií mliečneho kvasenia. Konzervačné kyseliny sú síce drahšie, predstavujú však istotu účinku v presne špecifikovaných prípadoch (napr. pri nižších obsahoch sušiny či všeobecne pri ciroku). Pri ich použití sú tiež najmenšie straty živín v pôvodnej hmote (keďže sa nespotrebúva pôvodná hmota ako zdroj živín pre rast baktérií mliečneho kvasenia).

Více mléka z vojtěškové a jetelové siláže

• d oporučeno pro 30 –35 %

sušiny v silážované hmotě • 5 00 000 živých zárodků na jeden gram silážované hmoty • o bsahuje šest různých kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a pečlivě vybranou skupinu enzymů • r ychle snižuje hodnotu pH v silážované hmotě • m éně ztrát energie • s ilně potlačena tvorba kyseliny máselné • s nížená možnost zaplísnění • j istota produkce voňavé a chutné siláže

Zvyšte i vy mléčnou užitkovost díky kvalitní vojtěškové a jetelové siláži.

Zpracoval: Marián Dukes Slovenský Chov

Jún 2011

21

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

SENÁŽOVANIE – PRVÉ KOSBY

Zhŕňanie do riadkov a následne rezačka s aplikátorom Nastalo obdobie a pre mnohých už aj úspešne ukončená prvá etapa výroby objemových krmív a to senáži či už lucernových, miešankových, trávnatých či GPS. Zastávam názor, že výroba objemových krmív je žatva pre živočíšnu výrobu a s tým spojené všetky úlohy, ktoré netreba podceňovať nakoľko s krmivami, ktoré si pripravíme budeme kŕmiť počas ďalšieho nastávajúceho obdobia. Preto, čo už na mnohých podnikoch aj funguje, je do tejto činnosti zainteresovaný nielen agronóm, ale aj samotná živočíšna výroba. Veľakrát sa stáva a počúvam, že rastlinná výroba mi urobila takéto objemové krmivo a zootechnik je potom v neľahkej situácii ako a čo skrmovať dojniciam. Otázka z mojej strany je „a ako sa zootechnik podieľa na samotnej výrobe objemového krmiva pre svoje stádo“. Komunikácia a spolupráca s agronómom potom veľa nedostatkov dokáže vyriešiť k úspešnému koncu a ku kvalite, ako je to na niektorých podnikoch.

Treba si uvedomiť jednu starú a múdru vetu „či urobím dobré, alebo zlé objemové krmivo stále ma to stojí tú istú sumu“ ale konečné zhodnotenie krmiva či bude mať o 0,2 MJ NEL viac alebo menej je dosť podstatné.

22

Napr.

Zvýšením NEL /S o 0,2 MJ je prínosom pre podnik s 500 ks dojnic cca 72 000 € za rok v mlieku. A teraz je správne si položiť otázku čo ma to bude stáť? Odpoveď je…… tu istú sumu peňazí.

Nebudem v tomto článku argumentovať ani číslami ani odbornou terminológiou. Zameral som sa ako aj predchádzajúce roky na výrobu objemových krmív na podnikoch , ktoré použili Labacsil® Duo či Trio a neodmietli moju podporu a pomoc pri výrobe. Chcem len poukázať na niektoré postupy a mnohí si povedia maličkosti, ale v detailoch je úspech. Viem že veľakrát sme obmedzení počasím a podmienkami, ale vždy si prejdem s agronómom jednotlivé parcely a zhodnotíme porasty, prejdeme si všetky postupy a určenie si kto čo zabezpečí. Považujem túto komunikáciu za veľmi dôležitú nakoľko je podstatné vedieť aký máte charakter pôd, strojové vybavenie, čo v prípade poruchy atď.

Túto jar nám počasie prialo čo sa týka pekných dní bez zrážok, kedy sme mohli začať s kosbou. Červen 2011

Inkarnát „Ďatelina purpurová“

Utláčacie stroje pohybujúce sa len v jame.

Vagónové kolesá širšie ako samotný traktor

Súmerné vaky znamená = vyrovnaná sušina hmoty a nepretržitý prísun do vakovača Jún 2011

Dobre naostrené nože rezačky (správna dĺžka rezanky)

Tesne pred uzavretím jamy…

Správne ukončenie – pneumatika vedľa pneumatiky

23

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Rýchlo rastúca sušina tráv vyžaduje viacej mechanizmov Tak ako som na začiatku spomínal každý s iným druhom porastu. No najskôr ešte ku príprave samotnej jamy. Je veľmi dôležité si pripraviť jamu a to vyčistením, vyzametaním a vylíčením. Utesniť všetky špáry a vyčistiť odtokový kanál na odtekajúce šťavy. Zabezpečiť si fólie na zakrytie v prípade nečakanej zmeny počasia.

Kosba Pred kosbou samozrejme treba vedieť, aký porast idem skášať a následne tomu prispôsobím aj kosu. Vo všeobecnosti na lucerny a ďateliny použijem kosu a valcový kondicionér. Prečo kondicionér? Určite v prvom rade kvôli dĺžke času zasychania porastu a rýchlejšej fermentácii hmoty v silážnej jame. Sú plodiny, ktoré bez kondicionéra zasychajú na požadovanú sušinu aj dva dni čo je zlé (strácanie NL a cukrov). Samotné kosenie lucerien a ďatelín väčšinou začínam v poobedných hodinách a na nasledujúci deň zhrabať do riadkov. Predtým zmeranie sušiny.

Veľakrát sa stáva, že sa zasenážuje hmota buď s nízkou sušinou, ale častejšie sa stáva s vysokou sušinou.

Optimálna sušina je 33–37 % no vieme že nie vždy sa to podarí nakoľko podmienky sú rôzne napr. veľkosti parciel, úvrate a samotný čas. Zhŕňanie začíname kde sme začínali kosiť. Rozhadzovanie resp. rozhŕňanie pokoseného porastu záleží od mnohých faktorov a samotní agronómovia poznajú svoje parcely. Odvíja sa to hlavne od toho či som použil kondicionér, hustoty porastu, teploty a poveternostných podmienok. Pri trávnatých porastoch je dôležité použiť kosu s prstovým kondicionérom. Tento rok nebolo zapotreby ani rozhadzovať porast nakoľko sušina dosť rýchlo stúpala a spravidla po 1 a pol až 2 ha sa mohol porast zhŕňať.

Rezanie V dnešnej dobe máme veľmi výkonné rezačky a tomu by sme sa mali celkovo prispôsobiť. Ale nie čo sa týka ako 24

rýchlo vieme naplniť jamu, ale ako sme schopní rýchlo utláčať. Aká je vzdialenosť medzi jamou a parcelou či použijem dve, tri vlečky, aký mám mechanizmus na utláčanie a rozhŕňanie.

Na jame je dôležité, aby sa hmota neznečisťovala a mechanizmy určené na rozhŕňanie, aby boli v jame a nie mimo. Hygiena senážovanie je veľmi podstatná z hľadiska zanesenia si klostrídii do hmoty. Dĺžka rezanky by sa mala pohybovať od 3–7 cm. Preto je dôležité každý deň ostriť nože a nepodceňovať dĺžku.

Dlhá rezanka je horšie utlačitelná, horšie rozhŕňatelná, a nedokážem pri dlhej rezanke vytesniť vzduch čo má za následok zaplesnenie hmoty. A všetci dobre vieme aký vplyv majú mykotoxíny na organizmus.

Rozhŕňanie hmoty je najlepšie z vlastnej skúseností na výšku 15–20 cm, nie viac. Takáto vrstva sa potom ľahko utláča a postačuje prejsť na jednom mieste 3 × s utláčacím mechanizmom. Mam rád keď sa na podniku nachádzajú a samozrejme aj používajú vagónové kolesá. Tieto kolesá pôsobia vysokým tlakom na malú plochu a ich efektivita ďaleko prevyšuje iné mechanizmy. Skúste si prepočítať hmotnosť Vášho utláčacieho stroja na cm² a porovnajte to s vagónovými kolesami. Nehovoriac o tom, že tieto kolesá je treba poskladať, tak aby ich šírka bola väčšia, ako samotný stroj. Potom nemám problém utlačiť hmotu úplne na okrajoch jamy a minimalizujem tak straty zahnitia a zaplesnenia ktoré potom vyhadzujeme do hnoja. Počas samotného navážania si preventívne kontrolujem aj sušinu hmoty dovážanej do jamy.

Konzervanty Viem, že toto je z Vášho pohľadu skôr téma obchodu a obchodných vzťahov, no dovolím si položiť otázku. Viete aký účinok má Váš konzervant? Je tento konzervant vhodný na moje špecifické podmienky? Červen 2011

Ako pôsobí daný konzervant? Ako prijímajú krmivo zvieratá po použitom konzervante? Udrží konzervant krmivo čo najdlhšie stabilné? Dochádza mi k druhotnej fermentácií?

Preferencie? A až po týchto otázkach by mala zaujímať cena (obchod). Viem, že môžem použiť akýkoľvek konzervant pokiaľ nemám zvládnutý manažment senážovania, výsledok bude zlý.

Zakrytie Vo väčšine prípadov senážovanie prebieha niekoľko dní.

Pred samotným zakrytím extrémne jazdenie a utláčanie je mylný fakt. Stačí na jednom mieste prejsť 4–5 × a dosť. Pri správnej dĺžke rezanky a sušine je to dostatočné a ďalším behaním po hmote si do hmoty len vháňam vzduch, čo je nežiaduce. Niektoré podniky na záver použijú aj organické kyseliny na zakonzervovanie povrchu. Medzi jednotlivými dňami senážovania po poslednej fúre prejdem utláčacím mechanizmom 3 × na jednom mieste. Pokiaľ doba medzi jednotlivými senážovaniami nepresiahne 10–12 hod., nie je nutné hmotu zakrývať transparentnou fóliou. Dôležitejšie je, aby sa nezačalo na nasledujúci deň s utláčaním skôr, ako sa privezie prvá fúra hmoty, ktorá sa najskôr rozhrnie a potom začnem so samotným utláčaním.

Je dobré mať zakrývaciu fóliu vždy pred samotnými prácami aby sme predišli stratám vplyvom počasia.

Minimalizovaním strát dokážem pomôcť aj postrannými fóliami, ktoré preložím na záver a na koniec uložíme vrchnú ochrannú fóliu. Následné zaťaženie fólie. Netreba podceňovať zaťaženie a treba si uvedomiť, že každý prísun vzduchu ku krmivu na ňom zanecháva dôsledky, ktoré potom musíme odstraňovať.

Viem, že senážovanie vôbec nie je jednoduchá vec, ktorej postup nie je pravidlom, nakoľko je nespočetne množstvo faktorov, ktoré Vám môžu narušiť cieľ a úplne zmeniť situáciu. Týmto príspevkom som len chcel pripomenúť základne postupy a pripomenúť dôležitosť pri výrobe objemových krmív. Zo skúsenosti viem, že je málo poradcov, ktorí chcú a sú nápomocní. I keď môžem s poľutovaním potvrdiť, že mnohokrát je problém len v komunikácii a spolupráci agronóma so zootechnikom. Chcem aj poďakovať poľnohospodárom, s ktorými spolupracujem pri objemových prácach aj tým, čo manažment majú zmáknutý už niekoľko rokov.

Mnohí z Vás už majú prvú etapu za sebou a druhú pred sebou. Skúsme predchádzať nedostatkom, ktoré sa stali a minimalizovať ich v druhej kosbe. Senážovanie je činnosť ktorá sa neustále zdokonaľuje a preto oslovte svojich predajcov konzervantov.

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

+

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

Štefan Kišš Sano Bratislava

Jún 2011

25

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Manažment ZOD Božejov podriadil rastlinnú výrobu potrebám chovu dojníc

Ako dobre namazaný stroj V januárovom vydaní sme vám v tejto rubrike predstavili SENAGRO, a.s., Senožaty. Počas našej decembrovej cesty do ukážkových chovov firmy SANO v českej republike sme navštívili aj ZOD Božejov na Vysočine v okrese Pelhřimov.

Na tejto dvojstrane by sme vám radi predstavili základné fakty o tomto poľnohospodárskom podniku. Našimi sprievodcami po družstve boli jeho predseda pán Zdeněk Pípal a poradca firmy SANO – Moderní výživa zvířat pán Josef Kocián.

Univerzálna montovaná hala prispôsobená na ustajnenie dojníc Všetko podriadené potrebám ŽV Podľa slov predsedu tunajšieho družstva, pána Zdenka Pípala, je v podniku všetko podriadené základnému zameraniu na chov dojníc. Rastlinná výroba síce produkuje aj trhové plodiny (obilniny, repka olejná a zemiaky), jej nosným programom je však pestovanie krmovín. Okrem obligátnej kukuričnej siláže v Božejove dorábajú aj trávnu, ďatelinovú a bôbovú siláž. Dôležitou zložkou zmesnej kŕmnej dávky je aj slama (keďže už 6. rok používajú koncept jednotnej kŕmnej dávky). Jej zberu a skladovaniu venujú v podniku veľkú pozornosť. O správnu dĺžku narezanej slamy (tá je dôležitá aj pre elimináciu separácie ZKD) sa postará senážny voz Pöttinger a jej dlhodobú kvalitu pomáha zachovať skladovanie pod strechou. Senážny voz Pöttinger bol zvolený aj preto, že vertikálny miešací kŕmny voz používaný v Božejove nie je schopný narezať slamu na kratšie kúsky. To má však aj svoje výhody, keďže je pri jeho použití menšie riziko narušenia potrebnej štruktúry zmesnej kŕmnej dávky. Ďalšou výhodou používaného miešacieho kŕmneho voza TRIOLET je vyrezávač silážnej hmoty, ktorý zanecháva povrch steny v silážnej 26

jame hladký, čím prispieva k redukcii rizika sekundárnej fermentácie hmoty v silážnej jame. Vítaným obohatením zmesných kŕmnych dávok by mohlo byť podľa slov pána Kociána vlhké kukuričné zrno (keďže sa tu dá ťažko dopestovať kukurica na zrno). Podľa slov pána Pípala je jeho pestovaniu paradoxne naklonená súčasná situácia s vysokými cenami rastlinných agrokomodít. Pri nižších cenách by bola jej výroba v tunajších podmienkach nerentabilná.

Holštajnské stádo s dojivosťou takmer 10 000 kg mlieka To je základná a vari najdôležitejšia charakteristika tunajšieho chovu dojníc. Stádo vzniklo prevodným krížením, najprv pomocou nížinného čiernostrakatého dobytka a neskôr americkej populácie holštajnského plemena. V súčasnosti je stádo už „vyčistené“ a z hľadiska úžitkového typu stabilizované a veľmi vyrovnané. Chov sa neprezentuje často na výstavách. V roku 2008 však prerušilo túto tradíciu a jedna z tunajších dojníc zvíťazila v kategórii starších dojníc na regionálne výstave v Košeticiach. Dôležitejšou informáciou o stáde je jeho reprodukčný status. Za všetky čísla Červen 2011

Pohľad do kŕmnej chodby produkčnej maštale

Z drevenej kôlne vznikla maštaľ pre jalovice s kotercovým ustajnením na hlbokej podstielke

spomenieme len jedno. Medziobdobie je v tomto stáde cca 340 dojníc dlhodobo na úrovni nižšej ako 400 dní. Za treba vidieť v prvom rade špičkovú prácu všetkých zainteresovaných. Sledovanie ruje je dennou náplňou práce nielen radových zamestnancov, ale aj zootechnikov. Aj vďaka tomu nie je potrebné často siahať po hormonálnej stimulácii ruje a hormonálne schémy ako PreSynch či OvSynch sa nestali súčasťou pracovných metód tunajších zootechnikov.

V názve kapitoly sme naznačili výšku priemernej mliekovej úžitkovosti v božejovskom stáde. Je aktuálna hodnota bola v čase našej decembrovej návštevy niečo málo nad 9 500 kg. Vzhľadom na to, že v decembri sa očakávala mohutná vlna telení, spomínaná „priemerka“ by sa mala posunúť smerom nahor.

Jednotná kŕmna dávka pre dojnice sa v Božejove využíva od začiatku spolupráce s firmou SANO – Moderní výživa zvířat, t. j. už 6 rokov. Jej súčasťou je pre kravy v laktácii 25 kg kukuričnej siláže, 20 kg zmesi bielkovinových siláží (s rovnomerným podielom trávnej, ďatelinovej a bôbovej siláže); 9 kg kŕmnej zmesi; 0,5 slamy a 0,10 kg MultiSan® (kompenzácia nedostatku energie). Kravy v čase prípravy na pôrod dostávajú zmesnú kŕmnu dávku zloženú z 12 kg kukuričnej siláže; 10 kg zmesi siláží tráv a ďateliny (v pomere 1/1); 2,5 kg slamy a 2,5 kg jadrovej zmesi. V Božejove majú z praktických príčin aj ďalšiu produkčnú skupinu dojníc. Takzvaná tretia fáza laktácie dokáže zužitkovať menej kvalitné trávne siláže z menej „kultúrnych“ porastov, ktoré nechcú žrať vysokoprodukčné dojnice a do-

Zdeněk Pípal (vpravo) vysvetľuje jednému z účastníkov odbornej exkurzie ako družstevníci prerobili nadstavbu z Tatrovky na traktorový podvozok Jún 2011

27

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

konca ani „bioplynka“. V tejto skupine je dávka takejto siláže v pomere 1 : 1 s kukuričnou silážou. Dojnice v tejto skupine dostávajú 5 kg jadrovej zmesi.

Dojiť dva- či trikrát denne?

Podľa slov pána Pípala doja kravy v Božejove zatiaľ stále len 2 × denne, hoci pri spomínanej priemernej úžitkovosti stáda by sa „patrilo“ dojiť možno aj 3 × denne. Podľa pána Pípala už v Božejove skúšali dojiť 3 × denne. Prinieslo im to však len problémy s končatinami dojníc. Práve negatívny vplyv zdravotný stav je podľa Zdenka Pípala jednou z najdôležitejších limitov viacnásobného dojenia v niektorých stádach dojníc. Ak sa podarí vyriešiť tento problém, využitiu vyššej frekvencie dojenia kráv už nebude stáť nič v ceste. Ako vraví pán Pípal: „Zrejme nás to aj tak neminie. Ak dokážeme zvládnuť trojnásobné dojenie za deň, mali by sme mať aj vyššiu priemernú mliekovú úžitkovosť v stáde“. Dodatok redakcie: Po dokonalom zvážení začali v Božejove dojiť od 1. 2. 2011 3× denne. Dnes po štyroch mesiacoch sa dá povedať, že to bolo správne rozhodnutie. Dojivosť sa postupne zvyšuje, dojnice si postupne na troje dojenie zvykli, zdravotný stav je uspokojivý a dojnice sú v dobrej kondícii.

V Božejove v čase našej návštevy speňažovali mlieko podľa skupinovej dohody s odberateľom (3 subjekty). Manažment družstva na čele s pánom Pípalom sa nebránil ani členstvu v odbytovom združení (zrejme MHOD JIH), pretože v decembri bola odbytová cena subjektov združených v ňom o 0,30 Kč vyššia ako mali božejovskí chovatelia dojníc. Súčasná zmluva je postavená na pevnej cene mlieka bez ohľadu na obsah mliečnych zložiek. Božejovskí chovatelia sa však ne-

Vzorom pre fungovanie božejovského manažmentu bol zrejme Pražský orloj

Dojnice ustajnené v univerzálnej montovanej hale 28

Červen 2011

Profylaxe mléčné horečky po porodu – doplněk výživy pro zaprahlé dojnice

Zmesná kŕmna dávka pre zasušené dojnice musia obávať ani prechodu na cenotvorbu na základe obsahu zložiek mlieka: obsah tuku sa v decembri pohyboval okolo 4 % a bielkovín bolo v tamojšom mlieku 3,4 %. Úspech spočíva v jednoduchosti a účelnosti V božejovskom chove sme mali možnosť vidieť niekoľko jednoduchých, a pritom zaujímavých a účelných riešení rekonštrukcií (i novostavby) maštalí pre dojnice. Prvou bola maštaľ pre zasušené kravy a pôrodnica, ktorá vznikla z pôvodnej K-96, vybúraním dlhej bočnej steny a situovaním ležiskových boxov okolo stredových stĺpov. Druhá časť maštale (príprava na pôrod, resp. pôrodnica) je vybavená kotercami, resp. pôrodnými boxmi). Ďalšou ukážkou účelného nakladania s existujúcimi stavbami je prestavba drevenej kôlne na maštaľ pre pripúšťané jalovice (viac na snímke). Jednoduchá a účelná je aj produkčná maštaľ pre dojnice na báze univerzálnej montovanej haly.

Skupinový odchov jalovíc je vyriešený použitím skupinových laminátových búd. Vari jediným odvetvím chovu HD, kde ešte neprebehla rekonštrukcia, je výkrm býkov. Tie sú ustajnené v maštali s priväzovaním, pretože v centrálnom stredisku, nie sú doriešené majetkovo-právne vzťahy. Výkrm býkov síce nie je lukratívnou záležitosťou, má svoje opodstatnenie, keďže božejovskí družstevníci prevádzkujú aj bitúnok, vlastnú predajňu mäsa a závodné stravovanie.

Spoľahlivý manažment ako hodinový stroj Ako sme už spomenuli v časti venovanej reprodukcii, v Božejove venujú veľkú pozornosť manažmentu ľudských zdrojov.

To zaručuje nielen kvalitné riadenie výroby, ale aj spoľahlivosť výkonných pracovníkov na všetkých stupňoch. Pánovi Zdenkovi Pípalovi sa podarilo zladiť všetky kolieska „hodinového stroja“. Presne tak, ako sme sa mali možnosť presvedčiť v nasledujúci deň počas návštevy starobylej Prahy, keď sme na Staromestskom námestí naživo sledovali legendárny orloj majstra hodinára Mikuláša z Kadaně, ktorý pochádza z roku 1410.

Účinek Prenata 50® • • • • •

Neutralizuje příčinu problémů – draslík Stabilizuje látkovou výměnu ve svalech Přechází stresu Přináší zklidnění krav Zabraňuje ulehnutí

Užitek pro vás • • • • •

Jednoduché použití Efektivní profylaxe mléčné horečky Optimální příprava na porod Rychlý odchod lůžka Připravenost na vysokou užitkovost v laktaci

Marián Dukes Slovenský Chov

Jún 2011

29

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Hlavným zameraním Senagro, a. s., Senožaty je chov hovädzieho dobytka a pestovanie a predaj zemiakov

Seno len pre teľatá do 6 mesiacov Na začiatku decembra minulého roka usporiadala firma Sano – Moderná výživa zvierat pre svojich zákazníkov zájazd, ktorý spojil odborný a kultúrno-spoločenský program. V prvý deň sme navštívili dva chovy dojníc (Senagro Senožaty a ZOD Božejov), večer sme absolvovali príjemné posedenie pri kubánskej hudbe, rume a cigarách a na druhý deň sme sa vybrali na zimnú prehliadku starobylej Prahy. Ak dovolíte, v prvej z dvojice článkov by sme vám predstavili chov akciovej spoločnosti Senagro Senožaty.

Hlavný zootechnik chovu HD pán Karel Klap Senagro, a. s., Senožaty pôsobí v kraji Vysočina. Pre bližšiu predstavu uvádzame, že obec sa nachádza 15 km západne od Humpolca (práve sem sa odsťahoval Hliník) a 20 km severne od Pelhřimova (odtiaľ pochádzajú rodičia žiakaseniora Plhu). Senožatská akciová spoločnosť hospodári na 2 000 ha poľnohospodárskej pôdy, z ktorej je približne 1 700 ha pôdy ornej. Hlavné zamerania rastlinnej výroby je pestovanie trhových plodín ako zemiaky (260 ha), repka olejka (300 ha), ozimná pšenica (300 ha), jarný jačmeň (200 ha). Na zvyšnej výmere sa pestujú krmoviny pre potreby živočíšnej výroby. Zemiaky, dopestované v Senožatoch slúžia nielen ako potravina, ale aj ako sadba. Mimochodom, sanožatskí poľnohospodári konzumné zemiaky perú a balia do spotrebiteľského balenia. Väčšina z nich je realizovaná prostredníctvom predajnej siete TESCO. 30

Odviazaním zvierat ušetrili 60 % pracovníkov Pred 2 rokmi dokončili v Senožatoch zmeny v systéme ustajnenia HD, ktoré priniesli úsporu 60 % pracovných miest. V súčasnosti sa o 420 dojníc, vrátane ostatných kategórií stará 16 pracovníkov. Tí pracujú v 11-hodinových zmenách 2 dni po sebe s tým, že nasledujúce 2 dni majú voľno.

Tento systém odskúšali najprv v produkčnej maštali s dojárňou. Neskôr si ho vyžiadali aj pracovníci ostatných častí výrobného strediska Senožaty. Ďalšou dôležitou zmenou v systéme chovu bol prechod na jednotnú kŕmnu dávku. Tento koncept bol zavedený v spolupráci s firmou Sano – Moderní výživa zvířat. Tú počas našej návštevy zastupoval pán Josef Kocián. Prechod na jednotnú kŕmnu dávku odštartovali začiatkom roku 2004 v skupine zasušených dojníc. Po jeho zvládnutí sa podČerven 2011

mi ťažké dorobiť kvalitné seno (slama sa na rozdiel od neho zberá v oveľa priaznivejšom počasí). Navyše, ak máte k dispozícii vhodnú technologickú linku, môžete dávkovať slamu do miešacieho kŕmneho voza bez problémov. V Senožatoch majú slamu narezanú rezacím ústrojenstvom zberacieho voza a následne voľne stohovanú. Potrebnú dĺžku je však možné dosiahnuť aj rozdružovačom balíkov slamy.

Pohľad do produkčnej maštale

Silážne žľaby z novej úrody sú v porovnaní s vlaňajškom o čosi prázdnejšie

Teľatník pre zvieratá vo veku od 3 do 6 mesiacov je jediným miestom, kde sa „podáva“ seno ľa slov pána Kociána podarilo vyriešiť dlhodobé problémy, ktoré mali v tunajšom chove s dojnicami po otelení, zlým zdravotným stavom a úhynmi teliat.

Seno len pre teľatá do pol roka Podľa slov hlavného zootechnika chovu HD pána Karla Klapa sa lepšie osvedčilo používanie kŕmnej slamy (pšeničnej) v zmesných kŕmnych dávkach pre všetky kategórie HD. Výnimkou sú len teľatá vo veku od 3 do 6 mesiacov. Podľa slov pána Kociána je použitie kŕmnej slamy lepšou alternatívou, keďže kvalita sena je otázna nielen zo živinového, ale aj zvero-zdravotného hľadiska. Ako vraví: dobrá slama sa živinovo minimálne vyrovná nekvalitnému senu a odpadá starosť s negatívnymi vplyvmi zdravotne závadného sena.

Pán Klap skonštatoval, že v podmienkach Vysočiny je veľJún 2011

Slama zahusťuje redšiu ZKD Slama slúži nielen ako zdroj živín, ale aj ako „zahusťovadlo“ zmesnej kŕmnej dávky. V Senožatoch totiž dorábajú siláže s nižším obsahom sušiny. Klimatické podmienky nedovoľujú čakať na to, kým obsah sušiny v silážovanej hmote prekročí 30 %. Preto pri ich fermentácii už niekoľko rokov úspešne používajú silážne inokulanty na báze kyselín a solí kyselín.

Napriek použitiu slamy je výsledná miešanica vlhkejšia, čo má pozitívny účinok v jej vyššej lepivosti voči časticiam jadrových krmív. To zabraňuje ich separácii na kŕmnom stole. To sa následne prejavuje v dobrej funkčnosti bachora a celkovom zdravotnom stave dojníc (najmä ich končatín).

Karotén pre dojnice i teľatá V kŕmnej dávke dojníc začali saturovať nedostatok prirodzeného karoténu produktmi firmy Sano v apríli roku 2010.

Po ich nasadení došlo k zlepšeniu zdravotného stavu dojníc po otelení (poklesol počet zadržaných lôžok) a zlepšili sa tiež reprodukčné parametre stáda. Teľnosť po prvej inseminácii sa udržuje nad úrovňou 43 %. Celkovo reprodukcia v Senožatoch je na dobrej úrovni. Do 60 dní po otelení je pripustených 60 % dojníc. Druhou kategóriou, ktorá dostáva karotén v „externej“ podobe sú teľatá v období mliečnej výživy (prostredníctvom špeciálnej mliečnej kŕmnej zmesi).

Jalovice sú po prvýkrát pripúšťané po dosiahnutí 400 kg živej hmotnosti a 12 mesiacov veku. Ich priemerný vek pri prvom otelení je 24,5 mesiaca. Z rastových parametrov dovoľte spomenúť ešte prírastky živej hmotnosti v kategórii teliat a jalovíc (900 g/deň), teľných jalovíc (0,75-0,80 kg/deň) a býkov vo výkrme (1 000 g/deň).

Braunvieh zlepšil končatiny časti populácie V minulosti využívali na pripúšťanie inseminačné dávky plemenníka červenej variety holštajnského plemena, ktorý síce extrémne zlepšoval produkciu mlieka, na druhej strane však zhoršoval kvalitu končatín pôvodných českých strakatých dojníc a ich krížencov s červenou varietou holštajnského plemena. Preto sa rozhodli v tejto časti stáda využiť priliatie „krvi“ hnedého dobytka. A skutočne, narodené zvieratá (z ktorých už niektoré dosiahli 4. laktáciu) majú oveľa lepšiu kvalitu rohoviny ako ich rodičia. Pozitívny efekt plemena braunvieh sa prejavil aj na vyššom obsahu zložiek mlieka v porovnaní s priemerom stáda kríženiek českého strakatého a holštajnského plemena. Kým stádo produkuje mlieko s približne 4 %-ným obsahom tuku a 3,5 % %-ným obsahom bielkovín; kríženky s dedičným podielom plemena braunvieh majú obsah tuku vyšší o 0,2-0,3 percentuálneho bodu. Dedičný podiel plemena braunvieh sa však už v ďalšej generácii nezvyšuje. Prvostupňové kríženky s týmto plemenom sú totiž následne pripúšťané inseminačnými dávkami býkov červenej variety holštajnského plemena.

31

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Teľatá do 3 mesiacov veku sú umiestnené pod strechou

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Jednotná kŕmna dávka je fajn Nezastať na mieste V Senožatoch neustále pracujú na zlepšení možností príjmu. Jedným z takýchto opatrení je aj spustenie bioplynovej stanice, ktoré by malo okrem dodávky elektrickej energie do siete v druhej etape zásobovať teplom zemiakarskú linku, dielne, kancelárie. Rozsiahla investícia (60 mil. Kč – 2,4 mil. €) do značnej miery zaťažila firemnú pokladňu, keďže po odmietnutí žiadosti na refundovanie časti nákladov z českej alternatívy nášho PRV museli v Sanožatoch postaviť „bioplynku“ za vlastné.

Poďakovanie Na záver dovoľte poďakovať firme Sano – Moderná výživa zvierat za pozvanie na inšpiratívnu návštevu v Senožatoch.

Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

+

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

Marián Dukes Slovenský Chov

32

Červen 2011

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Výzkumy týkající se biologické variace doby kojení v třítýdenním rytmu s předpokládanou čtyřtýdenní dobou kojení

Díky biologickému rozptylu synchronizace říje a doby březosti jsou selata v průměru odstavována o jeden až dva dny dříve, než předpokládá produkční rytmus S rostoucí plodností musíme opravit náhled na skutečnost, že se laktace prasnic řídí podle zákona nabídky a poptávky. Dosud platilo: Jsou-li prasnice a selata zdravá a mají-li všechna selata jedno funkční místo u struku, pak je také tvořeno náležité množství mléka. Vyhodnocení mnoha rozsáhlých souborů dat dnes ukazuje, že průměrná odstavová váha v rozpětí od šesti do čtrnácti odstavených selat klesá o téměř jeden kilogram – z 7,8 kg na 6,9 kg. Nejsou-li péče a krmení zvířat v podniku odpovídajícím způsobem kontrolovány, narůstají ztráty sajících selat exponenciálně (od asi třinácti živě narozených selat). Jednak klesá porodní váha selat u větších vrhů, jednak se prasnice z hlediska příjmu potravy dostávají na hranici možností. Následně klesá mléčnost a od34

stavové hmotnosti. Stále důležitějším faktorem je proto také doba, po kterou mají selata možnost krmit se ze struků. Nápadné je, že země s vysokou úrovní plodnosti, jako např. Dánsko, se opět vracejí k delší době kojení (částečně i víc než 30 dní). Ve větších zařízeních ve východním Německu s více než 1 000 se prosadily převážně jednadvaceti denní teoretické doby kojení, zatímco v menších podnicích se udržují doby kojení delší, kolem dvacet osm dní. S ohledem na užitkovost vypadá situace tak, že podniky s nadprůměrnou reprodukcí prosazují delší doby kojení, což se však častěji děje s ohledem na prasnice než na selata. Zatímco odhady odborné literatury jsou ve srovnání tří nebo čtyř týdenní doby kojení s ohledem na pozitivní a negativní působení (insemiČerven 2011

270

8,7

265

8,2

260 7,7 255 7,2 250 6,7 245

6,2

240

235

5,7 21. den

22. den

23. den

Odstavová váha kg

24. den

mléčné přírůstky g

25. Den

26. den

27. den

logaritmicky (mléčné přírůstky v gramech)

Graf 1: Mléčné přírůstky a vývoj tělesné hmotnosti v závislosti na době kojení nační interval, velikost vrhu v následném vrhu, přírůstky selat až do konce odchovu) na prasnici a sele více či méně jednotné (Hühn 1997, Hörügel 1998, Lau a Paulke 2002, Freitag a Wicke 2003), není zcela jasné jaký vliv má přirozená variace doby kojení. Díky biologickému rozptylu synchronizace říje a doby březosti jsou selata v průměru odstavována o jeden až dva dny dříve, než předpokládá produkční rytmus. Proto mělo být prokázáno, jaký efekt má variace teoretické doby kojení 28 dní na přírůstky selat během odchovu.

dříve ve čtvrtek, poslední v úterý. Tím vznikla variace dob kojení od pěti do více dní, které jsou objekty tohoto zkoumání. Živě narozená selata byla den po narození a před odstavením zvážena a byly zjištěny mléčné přírůstky na základě těchto individuálních dat. Přikrmování mléčných selat následovalo po prvním týdnu kojení. Po odstavení byla selata umístěna vždy do jednoho ze tří různých odchovných oddělení a převážně živena pomocí automatů. V odchovu selat proběhlo individuální vážení zvířat 21. den pokusu a 42. den pokusu při vyskladňování. Odchov probíhal v kotcích vždy po dvaceti selatech (0,4 m² na sele). Po nasazení přikoupené odstavové krmné směsi bylo přikročeno ke krmení podnikového krmiva ČOS II. S pomocí statistických metod se odborníci snažili korigovat vliv stáří prasnic (pořadí vrhu). Extrémně krátké (< 19 dní) a extrémně dlouhé (> 30 dní) nebyly zohledňovány.

Materiál a metody V časovém rozmezí od prosince 2001 do května 2007 byla sesbírána data od 5 978 selat z 698 vrhů v 47 turnusech porodů od prasnic (LWxL) vedených v třítýdenním rytmu. Teoreticky stanovená doba kojení činila dvacet osm dní, následný odchov selat pak 41,8 dne.

První porody řádně inseminovaných prasnic přišly nej-

Tabulka: Vliv doby kojení při rozdílných velikostech vrhů na přírůstky během odchovu selat

≤ 24 dní 25 dní 26 dní 27 dní 28 dní ≥ 29 dní

Jún 2011

< = 10 odchovaných selat N = 3.232 440 392 387 413 408 438

SE

6,6 4,5 3,0 4,2 3,4

> 10 odchovaných selat N = 1.559 444 383 376 415 425 462

SE

9,2 8,1 3,8 5,7 5,6

35

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

y = 6,3x 2 - 39,1x + 453

460 440 420 400 380 360 340 320 300 <=24. Den (n=145)

25. Den (n=349)

26. Den (n=658) 27. Den (n=1858)

DP (denní přírůstek)_42 g

28. den (n=901)

>=29 Den (n=1250)

polynomicky_42g

Graf 2: Přírůstky v chovu selat (42 dní) při různých dobách kojení Data jsou standardizována na konstantní číslo vrhu (3,23) Výsledky a diskuze Na základě přirozeného rozptylu začátku a konce březosti byly zkoumány skutečné doby kojení od minimálně 21 do více než 28 dní. Relativně nižší podíl dob kojení kratších 21 dnů nebo naopak delší 29 dnů byl vždy přiřazen do nejbližší kategorie. Doba kojení vyhodnocených selat činila průměrně 27,3 dne, jen asi 18 % odstavených vrhů dosáhlo doby kojení přesně 28 dní. To má předně důsledky pro odstavovou hmotnost, neboť energetický příjem selat pomocí mléka stoupá poměrně k tělesné hmotnosti jen do 10. dne života. Poté se zvýší několikanásobně nároky na výživu (Marion a Le Dividich 1999, Le Dividich a Seve 2001). Následně je nutné počítat s relativním snížením mléčných přírůstků selat. Toto se nastavuje kolem 21. dne březosti.

V rámci zkoumaného časového úseku se ukazuje nejen zřetelný úbytek relativních (k tělesné váze), ale i absolutních mléčných přírůstků (křivka), které jsou předně následkem slábnoucí tvorby mléka. Úbytek musí být značný, jelikož zjištěné mléčné přírůstky zobrazují průměr všech dob kojení a nepředstavují pouze situaci v době vážení.

Jedním z následků slábnoucí tvorby mléka může být přikrmování, které konkuruje příjmu mléka. Na základě rozdílů ve stravitelnosti a energetickém obsahu (relativní k sušině) doposud nemůže žádný běžně prodejný příkrm rostlinného původu v suchém stavu nahradit mateřské mléko 36

(Meyer 2006). I přes slábnoucí mléčné přírůstky roste odstavová hmotnost selat ve zkoumaném časovém období z 7,1 na průměrných 8,1 kg, což může znamenat podstatně rozdílné podmínky pro odstavení. Přitom je tělesná váha selat pravděpodobně méně významná než narůstající schopnost trávení pevných složek potravy, jak dokázaly doprovodné výzkumy (Meyer 2007). Asi 75 % všech přijímaných příkrmů v jednom vrhu při zjevném poklesu rozptylu mezi vrhy (40 % ve 3. týdnu, 20 % ve 4. týdnu) bylo pozorováno ve čtvrtém týdnu.

Krátké doby kojení od teoreticky 21 dnů vedou podle organizace podniku k 19 až 20 dnům průměrného kojení. Pokud technika chovu v yhovuje nárokům selat s výrazně nízkými odstavovými hmotnostmi, jsou denní přírůstky až do 70. dne života srovnatelné s později odstavovanými selaty díky lepšímu zdravotnímu stavu zvířat tendenčně dokonce lepší (Freitag 2003).

Jako příčinu můžeme označit fakt, že selata jsou při odstavení ještě pod vlivem mateřské imunity (Horügel 1999) a mají tudíž menší dispozice k nákaze nemocemi než jejich matky. Možný vliv má pravděpodobně především zdravotní stav stáda, neboť jiní výzkumníci tento klad dříve odstavovaných selat nezaznamenali (Lau 2002). Také v předkládaném vyhodnocení jsou přírůstky selat po odstavení s kratší dobou kojení (pod 24 dnů) srovnatelné s přírůstky selat odstavovaných Červen 2011

řádně mezi 27. a 28. dnem. Trend v přírůstcích od 21. do 25. dne spíše klesá, aby pak znovu vzrostl.

Jak se zdá, profitují selata s dobou kojení kratší než 24 dní více z mateřské imunity, zatímco starší mají výhodu ve zvyšující se schopnosti trávit pevné součásti potravy.

Pro selata s dobou kojení teoreticky 28 dní se zdá být výhodné, když jsou kojena skutečně 28 dní, popř. ještě dva dny navíc. Zohlednění velikosti vrhu tento trend nemění, dokonce jej ještě trochu posiluje. Jak ukazuje následující tabulka, profitují přibližně o 500 g lehčí selata z vrhů nad 10 selat ve srovnání s jejich vrstevníky v menších (méně než 10) vrzích z relativně dlouhé doby kojení více.

S rostoucí fertilitou je nutné dbát na to, aby všechna selata byla kojena dostatečně dlouhou dobu. Zde může být nápomocná biotechnika ve formě synchronizované inseminace nebo také synchronizovaného vyvolávání porodů ve snaze redukovat rozptyl v březostech nebo v délce březosti. Ale i tyto mají své biologické hranice. Selata kojících prasnic s přibližně dvojitou dobou kojení dosahují v odchovu vynikající užitkovosti (+ 100 g), ve výkrmu je jejich užitkovost ale spíše podprůměrná.

Shrnutí: S narůstajícím počtem selat klesají jejich odstavové hmotnosti. S ohledem na odchovné vlastnosti zvířat je důležité dbát na to, aby během čtyřtýdenního cyklu kojení dosáhla úplné doby kojení pokud možno všechna selata. To ukazuje vyhodnocení dat, jež bylo prováděno po dobu šesti let v LVG Köllitsch. Selata s úplnou nebo mírně prodlouženou dobou kojení měla signifikantně lepší užitkovosti v odchovu oproti vrstevníkům, kteří byli kojeni pouze kratší dobu. Zároveň ale dosahují selata s dobou kojení pod 24 dny srovnatelných přírůstků, protože při odstavení podstatně více profitují z mateřské imunity. Rozhodující pro odchovné vlastnosti selat je ale vedle absolutní tělesné hmotnosti především schopnost trávit pevné součásti potravy (krmnou směs). Ta značně stoupá podle provedených výzkumů právě ve čtvrtém týdnu kojení. Vedle těchto vývojově fyziologických souvislostí ukazují pokusné podniky a další výzkumy, že existují možnosti, jak zvýšit pomocí konzistence, složení a atraktivity nasazovaného krmiva jeho příjem tak, aby se i u selat mladších a lehčích dosahovalo lepšího zvládnutí odstavu a poodstavového období. Bez těchto opatření se zkrácení doby kojení od 24 do 26 dní s ohledem na reprodukční užitkovost prasnic jeví spíše jako nevýhodné.

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

speciální komplex účinných látek

Úspěšní chovatelé potvrzují: čistou kůži, pevné špárky a dobrou funkci kloubů, podporuje plodnost prasnic, zvyšuje chuť prasnic a příjem krmiva, zvyšuje tvorbu mléka, zlepšuje zdravotní stav a vitalitu prasnic a sajících selat, zabezpečuje dobrý růst selat, zvyšuje počet odstavených zdravých selat na prasnici za rok.

Dr. Eckhard Meyer Státní úřad pro životní prostředí, zemědělství a geologii Oddělení živočišné výroby

Jún 2011

37

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Vysoká mliečnosť čerpá z rezerv!

Z dnešného pohľadu je ale rozhodujúcejšia aj pre staré prasnice telesná kondícia na konci prasnosti, pretože existujúce rezervy sú dôležité pre mliečnosť v období laktácie a zároveň ovplyvňujú možný príjem krmiva v tomto období S narastajúcou plodnosťou sa opäť vynára otázka správnej kondície prasníc. Telesný tuk totiž nepredstavuje len energetickú rezervu, zásobáreň hormónov a energie, ale aj miesto, kde sa vytvára hormón „leptín“, ktorý podporuje a udržiava rozmnožovacie funkcie. Dnes je skôr rozhodujúca správna kondícia prasníc v dôsledku výživy na konci prasnosti.

Možné vplyvy výživy zameranej na kondíciu sú popísané predovšetkým u prasničiek, pretože je možné u nich dobre vykonať prístrojové merania hrúbky slaniny. V období prvej inseminácie by mala hrúbka tuku dosahovať 16 až 17 mm. Z dnešného pohľadu je ale viac rozhodujúca aj pre staré prasnice telesná kondícia na konci prasnosti, pretože 38

existujúce rezervy sú dôležité pre mliečnosť v období laktácie a zároveň ovplyvňujú možný príjem krmiva v tomto období. Mobilizácia rezerv je pritom biologicky určená a nezvratná. Rozhodujúca je ale miera ubudnutej telesnej hmoty.

Hranica 10 % telesnej hmotnosti by preto vzhľadom na ďalšie obdobie prasnosti ako aj riziko poranenia ramien nemala byť prekročená. Príčinou úbytku hmoty je zvýšená spotreba energie pre tvorbu mlieka. Na dosiahnutie 250 g denných prírastkov u ciciakov je potrebný približne 1 liter mlieka. Pre vrh so 14 prasiatkami je teda nutné vyprodukovať až 14 litrov mlieka, na čo prasnice potrebujú viac ako 100 MJ ME. K tomu musia zvieratá prijať 7 až 8 kg krmiva, čo sa často podarí len na vrchole, ale nie ako priemerná hodnota Červen 2011

Úbytok slaniny

2,5

20,0

2,0 15,0 1,5 10,0 1,0

Absolutná hrúbka slaniny

25,0

3,0

5,0

0,5 0,0

0,0

h vr 6.

h vr 5.

h vr 4.

h vr 3.

h vr 2.

h vr 1.

7 (14

0 (11

8 (11

8 (16

c)

c)

ni

ni

as

as

c)

c)

ni

ni

as

as

pr

pr

pr

pr

c)

c)

ni

ni

as

as

pr

pr

4 (16

4 (8

Úbytok slaniny (mm)

Absolutná hrúbka slaniny (mm)

Graf 1: Úbytok slaniny počas laktácie v závislosti od veku v období laktácie. V mnohých debatách sa množstvo prijatého krmiva na vrchole laktácie synonymicky zamieňa s priemernou hodnotou prijatého krmiva!

S rastúcou úžitkovosťou stúpa potreba energie rýchlejšie ako potreba proteínov. Zloženie krmiva preto musí byť prispôsobené úrovni úžitkovosti, čo však pri porovnávaní podnikov stále viac kolíše. Zatiaľ čo dlhodobá minulosť naprieč jednotlivými spolkovými krajinami preukazovala, že horných 25 % podnikov dokázalo odstaviť približne o 5 a viac prasiatok v porovnaní s dolnými, dnes je to 7 a viac prasiatok. Akademické normy udávajúce potrebu dosahujú už hornú hranicu alebo ako prax ukazuje, bola táto už prekročená. Umenie riadiť stádo spočíva v nájdení optimálnej telesnej kondície, pretože na obdobie prasnosti je dnes potrebné nazerať menej ako na čas čakania, skôr ako na prípravnú fázu na laktáciu. Výživa v období prasnosti sa musí merať podľa úžitkovosti počas laktácie (mliečnosti) a nie podľa veľkosti vrhu, ako tomu často je vo výskumoch!

Výchova k prijímaniu potravy!

Dlhoročné výskumy preukázali, že množstvo krmiva prijímaného počas prasnosti môže pozitívne ovplyvniť schopnosť príjmu krmiva počas laktácie. Prasné prasnice, kto-

ré prijali viac krmiva v nižších koncentráciách (10 MJ ME), mohli k pôrodu a následnej laktácie viac žrať (+ 250 g/prasnicu a deň). Predpokladom ale je, aby so zvýšeným množstvom krmiva nedošlo k prekročeniu telesnej kondície prasnice v období pôrodu, pretože to má vplyv na príjem krmiva počas laktácie. Len tak je možné dosiahnuť mierny úbytok hmoty 15 až 20 kg na prasnicu, ktorý počas 28 dňovej laktácie preukázateľne vedie k najvyšším hmotnostiam ciciakov vo veku 21 dní. Okrem toho výskum vykonaný v celom Sasku ukázal, že krmivo počas prasnosti a v období laktácie, najmä pokiaľ ide o obsah bielkovín a vápnika, nemá také výrazne odlišné hodnoty (0,75 % vs. 0,85 % vápnika počas prasnosti/laktácie). Aby prvá a druhá fáza laktácie smerovala k stanovenému cieľu, mala by sa tomu prispôsobiť aj výživa počas prasnosti. Krmivo skrmované počas prasnosti je spravidla „zriedené laktačné krmivo“ a vykazuje skôr vyššie hodnoty. Aj prasným prasničkám postačí 0,7 % lyzínu, vyššie hodnoty lyzínu znižujú zásoby tuku a zvyšujú už aj tak vysoké náklady na proteíny. Vysoká hodnota vápnika zaťažuje zdravie zvierat v období pred pôrodom, kedy by malo byť zásobenie vápnikom čo najnižšie. Alternatívou môže byť nasadenie špeciálneho krmiva pre obdobie pôrodu.

Zatiaľ čo sa krmivo počas prasnosti a to počas laktácie

Tabuľka: Úbytok hrúbky slaniny počas obdobia kojenia a úžitkovosť prasníc Úbytok slaniny < 1,0 1,01 – 2,3 2,4 – 3,3 > 3,3

Jún 2011

Absolútna hrúbka slaniny (mm) 16,5 16,2 17,5 19,9

Skúmané vrhy (n)

Prírastky počas dojčenia (g)

Odchované prasiatka

Straty spolu (%)

200 182 173 236

219 220 224 231

10,2 10,5 10,6 10,7

13,3 11,6 10,3 11,4

39

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

40,0

8

35,0

7

30,0

6

25,0

5

20,0

4

15,0

3

10,0

2

5,0

1

0,0

0 223 kg

244 kg

220 kg

Priemer Piglock

227 kg

307 kg

193 kg

Priemer LeanMeater

255 kg

242 kg

Odchýlka mm

260 kg

306 kg

299 kg

305 kg

304 kg

292 kg

Spojnica (odchýlka mm )

Graf 2: Porovnanie systematických rozdielov medzi meraniami prístrojov Renco LeanMeater a Piglog pri odlišnej hrúbke tukovej vrstvy starých prasníc majú od seba výrazne líšiť, pokiaľ ide o hodnoty minerálnych a dusíkatých látok, nesmie byť rozdiel v množstve prijatého krmiva a v kvalite vlákniny príliš veľký. Podporovať príjem krmiva počas prasnosti je najjednoduchšie mokrým kŕmením, čím sa zníži obsah sušiny v krmive. Pre suché kŕmenie je nutné mať k dispozícii vhodné zdroje vlákniny (otruby, syntetická vláknina) nezávadnej kvality. Pohľad do dobrých a menej dobrých podnikov ukazuje, alfu a omegu kŕmnych dávok pre prasnice by mal tvoriť vždy dostatočný podiel (min. 40 %) dobrého ozimného jačmeňa. Popri výhodách kvality uhľohydrátov je ďalšou výhodou daný základ pre dostatočné množstvo vlákniny, ktorú potom stačí menej dopĺňať. Docieliť roztiahnutie žalúdka pomocou bobtnajúcej vlákniny môžeme najjednoduchšie podávaním melasovaných cukrovarských rezkov. Množstvo by však nemalo presiahnuť 10 %, inak dôjde k poruchám látkovej výmeny minerálov (zakalený moč), ako nám ukázali výskumy.

Na tvorbu rezerv telesného tuku sa však dnes pozeráme inak ako v minulosti. Výskumy z Holandska približujú, že je potrebné zamyslieť sa nad klasickou výučbou o výžive, minimálne pri silne scicaných prasniciach. Tieto by sa po odstavení mali opäť dostať do formy s energiou 40 MJ ME. Všetky ostatné sú v čase po inseminácii až do 5 týždňov kŕmené skôr umiernene, aby si potom až do obdobia jedného týždňa pred pôrodom vytvorili dostatočné tukové rezervy.

Aké veľké rezervy sú potrebné?

Pre zodpovedanie otázky, ako pôsobí mobilizácia telesného tuku na úžitkovosť počas laktácie, bolo do výskumu na jednom chovnom podniku v Sasku zahrnutých takmer 40

800 vrhov (chov čistého plemena, Landrasse). Hrúbka tuku prasníc bola meraná pomocou prístroja Renco Lean-Meater (trojbodová metóda) po pôrode a po 21 dňoch laktácie. Zároveň bola evidovaná úžitkovosť zvierat a prenesená na absolútne rezervy pred pôrodom ako aj na mobilizáciu týchto rezerv.

Aj pri krátkej dobe kojenia je mliečnosť v tomto období podporovaná prostredníctvom mobilizovania chrbtového tuku, teda v tomto momente v chrbtovom tuku môžeme vidieť pozitíva. Napriek tomu treba nájsť optimum vzhľadom na straty prasiatok. Nízky úbytok hrúbky slaniny (< 1 mm) na základe nízkej mliečnosti počas dojčenia a vysoké straty hrúbky slaniny (> 3,3 mm) pravdepodobne ako dôsledok nízkeho príjmu krmiva vedú k narastajúcim stratám. 2,5 až 3,5 mm mobilizovatelná tuková vrstva sa zdá byť v súhre s rezervami, príjmom krmiva a mliečnosťou optimálna.

Prasnice čistého plemena všetkých vekových skupín (mladé a staré) musia mať priemernú hrúbku slaniny na bokoch minimálne 18 mm. Tento výskum nepotvrdil v literatúre toľko diskutovanú kritickú hranicu pre neprasnosť po odstave v prípade mobilizácie tukových rezerv nad 5 mm.

Nevyhnutné rezervy telesného tuku závisia aj od dĺžky trvania laktácie. To je dnes dôležité, pretože laktačné obdobie trvá práve u vysoko produktívnych plemenách s dostatočným počtom živo narodených prasiatok skôr dlhšie.

S ohľadom na všetky predložené zistenia, pre plemená s prevažne stredonemeckou genetikou (LW*DE), je podľa praktických odhadov nevyhnutná hrúbka slaniny približne 1 až maximálne 1,5 mm na každý týždeň laktácie. Toto pomerne veľké rozpätie vzniká v dôsledku zohľadnenia genetických rozdielov. Prasnice plemena „Deutsches Edelschwein“ (DE) Červen 2011

resp. „Large White“ (LW) podľa skúseností potrebujú ešte vyššie rezervy a hybridné plemená detto. Vysoko reproduktívne rody u niektorých chovateľov potrebujú k tomu primeraný príjem krmiva. Tukové rezervy sú údajne pre tieto genotypy ešte dôležitejším „zabezpečením“, pretože mlieko sa viac menej tvorí nezávisle od príjmu energie. Doteraz sme mohli vychádzať z toho, že množstvo vytvoreného mlieka závisí do určitej miery od zásobenia živinami. Aj preto sa spomínaná hodnota javí skôr dynamická a nie statická. A okrem iného závisí aj od veku prasníc. Pomerne veľa tuku strácajú prasnice na druhom vrhu. Do vrcholu úžitkovosti na 4. vrhu úbytok slaniny poklesne, hrúbka slaniny ale narastie. Látková výmena u prasníc je teda stabilnejšia, a úžitkovosť v stáde môže byť tým optimálna, keď podnik disponuje dostatočne vysokým podielom zvierat so stabilnou látkovou výmenou.

Staršie prasnice, selektované už podľa úžitkovosti, nemajú menej a ani nestrácajú viac telesného tuku ako mladšie zvieratá, ako potvrdzuje prax v Durínsku (HEINZE a RAU 2008). Problémy s plodnosťou dnes postihujú nie prasničky, ale práve skôr prasnice na druhom vrhu. Predchádzajúce pokusy tiež potvrdili najvyšší príjem krmiva u prasníc na druhom vrhu. Skutočnosť, že rastúce zvieratá aj pri najvyššom príjme krmiva mobilizujú väčšinu svojich tukových rezerv ukazuje, akej záťaži je vystavená látková výmena prasníc vo vývine. Nasadenie krmiva pomerne chudobného na dusíkaté látky (13 MJ ME, 0,7 % lyzín) prasničkám už na konci odchovu s cieľom zabezpečiť hrúbku chrbtového tuku 16 mm až 18 mm pri prvom pripustení a v dostatočnom veku (min. 240 dní) má svoje oprávnenie, ako dokazuje chovná prax. V praxi je potrebné reálne odhadnúť, akú hrubú tukovú vrstvu prasnice majú. Pretože dobre osvalené prasnice sú pri posudzovaní kondície skôr z pohľadu tukových rezerv preceňované, zatiaľ čo u zvierat so slabším osvalením to môže byť naopak. Cenné údaje získame prístrojovým meraním hrúbky slaniny.

Opatrne s porovnávaním!

Porovnávanie hodnôt tukových rezerv medzi podnikmi nie je také jednoduché, pretože meracie prístroje sú vyvinuté na meranie prasničiek a nie prasníc, subjektívny pohľad zo strany používateľa je veľký a kondícia starších zvierat je tiež rôznorodá. Oveľa viac to platí, ak sa merania robia rozličnými prístrojmi. V rámci jedného skúšobného merania v Köllitsch boli vážené dva turnusy po 14 prasníc so zjavne odlišnými tukovými rezervami a merania boli robené s pomocou prístroja „Piglog“ a následne za pomoci „Renco Lean-Meater“. Merania zvierat prebehli najskôr predpoludním a potom popoludní na tých istých zvieratách. Tak bolo prezentované opakované meranie. S Lean-Meaterom bola na prevažne nameraná hodnota 2, s prístrojom Piglog údaj „v norme“. Zariadenie Piglog podľa prístrojovej dokumentácie pripočítava aj väzivové tkanivo, Renco Lean-Meater však nie. Meracie body boli v oboch prípadoch rovnaké (6 cm bočne od stredovej línie chrbta uprostred zvieraťa medzi ramenami a stehnom, opakovanie 15 cm smerom k lebke, 15 cm smerom ku chvostu). Na základe praktického posúdenia boli u materských plemien s údajom „chudý“ hodnoty nesprávne namerané.

Jún 2011

Priemerná hodnota hrúbky slaniny pri prvom aj opakovanom meraní s prístrojom Renco Lean-Meater bola 18,9 mm. Údaje namerané s prístrojom Piglog boli podľa očakávania vyššie a líšili sa v priemere o 5,3 mm (!) od hodnôt s Renco Lean-Meaterom. To súhlasí s pozorovaniami TLL (HEINZE 2003). Priemerná hodnota troch meraných bodov v prvom meraní sa líšila od priemernej hodnoty druhého merania s Renco Lean-Meaterom o 5 %, s prístrojom Piglog o 8 %.

Opakovanie meraní nemá zjavne nič spoločné s hodnotou nameranej tukovej vrstvy. Naopak výsledky meraní oboch prístrojov preukázali značné rozdiely medzi výslednými nameranými hodnotami tukovej vrstvy.

Zistený rozdiel medzi oboma prístrojmi narastá s úrovňou tukovej vrstvy. Bez výnimky stúpa rozdiel nameraný na tých istých prasniciach z 3,7 mm pri hrúbke slaniny 13,5 mm nameranej prístrojom Renco Lean-Meater na dvojnásobne vyšší rozdiel 7,5 mm pri hrúbke slaniny 26,7 mm.

Tieto rozdiely zistené prístrojmi presahujú samy o sebe hodnoty, ktoré vôbec prichádzajú do úvahy ako absolútne mobilizovaná hrúbka tuku. Hmotnosť a subjektívne posúdenie telesnej kondície však nekorelujú ani v samostatných prípadoch s už zistenými hrúbkami slaniny. Otázne pritom je, či subjektívne alebo objektívne výpočty uvádzajú presnejšie skutočný pomer k zvieratám! Pre usporiadanie hodnôt je nutné poznať údaje o prístroji a jeho nastaveniach.

Subjektívne posúdenie telesnej kondície má aj naďalej svoje opodstatnenie, treba pritom nájsť optimum. Táto optimálna hmotnosť narastá s úžitkovosťou. Najmä vzhľadom na náklady na kŕmenie môžeme diskutovať o výške zásobenia prasných prasníc, pokiaľ ide o dojčiace prasnice, diskusia by sa mala týkať optimálneho zloženia krmiva. Meranie hrúbky slaniny môže poslúžiť chovateľovi len pre jeho lepší odhad a vytrénovať jeho oko, v dennej praxi ho však nemôže nahradiť.

Zhrnutie Narastajúca plodnosť vyžaduje dostatočné rezervy v podobe telesného tuku v období dojčenia. Výsledky z testovaných 800 vrhov ukazujú, že optimálna úžitkovosť v odchove je pri mobilizácii chrbtového tuku 1–1,5 mm na každý týždeň dojčenia. Pri vyššej alebo nižšej mobilizácii chrbtového tuku boli spozorované vyššie straty. Boli zistené nevyhnutné rezervy v závislosti od veku zvierat a najvyššia spotreba je na 2. vrhu. Je potrebné ich posudzovať nielen vzhľadom na náklady na kŕmenie, ale aj celoživotnú úžitkovosť. Pre merania ultrazvukom je treba prihliadať na prístroje a ich nastavenia, aby boli výsledky meraní medzi podnikmi, ale aj zmeny v rámci jedného podniku relevantné.

Dr. Eckhard Meyer Štátny úrad pre životné prostredie, poľnohospodárstvo a geológiu Oddelenie živočíšnej výroby

41

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Úspěšná výživa moderních vysokoprodukčních prasnic Výživa moderních vysokoužitkových prasnic klade na chovatele enormně vysoké nároky. Obzvláště v období kojení musí zvířata přijmout velmi mnoho energie. Pokud totiž není v této životní a produkční fázi příjem energie dostatečný, má to negativní dopady na mléčnost prasnic, nebo na jejich více, či méně intenzivní ztrátu kondice („vysáté prasnice“).

Tak má příjem energie v době kojení značný vliv na vývoj selat, jejich zdraví a výši ztrát, resp. na plodnost a celoživotní užitkovost prasnic. Nejvyšším cílem v době kojení je tedy dokázat prasnice zásobit energií a ostatními živinami tak, jak to odpovídá jejich potřebám.

Zvýšení počtu odchovaných selat přináší přirozeně i ekonomickou výhodu pro podniky zaměřené na produkci selat Odstavit víc jak 12 selat Prasnice moderních genetik jsou dnes schopny v průměru odstavovat více jak 12 selat ve vrhu. Ve srovnávacím testu Zemědělského centra Haus Düsse 2007/2008 (severní Německo) byly testovány prasnice různých genetických původů na jejich užitkovost při odchovu. V průměru všech genetik přivedly prasnice na svět více jak 12 živě narozených selat. V tomto srovnání dopadly oproti ostatním genetikám signifikantně nejlépe prasnice DANZUCHT (DanBred) – viz obrázek 1. Přivedly na svět 13,63 selete, což je o 1,5 selete více, nežli byl průměr. Na druhém místě následovaly prasnice TOPIGS. Zvýšení počtu odchovaných selat přináší přirozeně i ekonomickou výhodu pro podniky zaměřené na produk42

ci selat. Podle údajů LfL Grub v Bavorsku leží mezní zisk na odstavené sele mezi 38 a 42,- € na prasnici a rok. Je-li tedy podnik se 100 prasnicemi schopen navýšit počet odstavených selat o 1, znamená to pro něho finanční užitek ve výši 3.800 – 4.200 €/rok.

Potřeba energie vysokoužitkových prasnic v období kojení Zvýšení počtu selat ale znamená i vyšší nároky zvířat na kvalitu krmiva a na krmnou strategii. V období kojení je přitom pro prasnice enormně důležitý příjem energie. Přijmou-li v této době zvířata příliš málo energie, má to negativní vliv na produkci mléka. Následkem jsou často vyšší ztráty selat a snížení denních přírůstků, což vede Červen 2011

MJ ME-p / den

ad libitum

KS příprava

45

35-45

Flushing s 40MJ ME

50+

33 KPK 13 - 13,5 MJ ME-p

KPB 12 - 12,2 MJ ME-p

50 % Lac 50 % kukuřice

KPB 12-12,2 MJ ME-p

\ \ \ \ \

85 Březost

100

115

143

148

Porod

Odstav

Zapuštění

dny

Graf 1: Koncept výživy vysokoprodukčních prasnic ke snížení odstavových hmotností selat. Na druhé straně může snížený příjem energie vést k tomu, že prasnice budou „vysáty“. Vyšší ztráta tělesné kondice (živé hmotnosti) má opět negativní dopady na reprodukci zvířat a výši brakace. Podle údajů LfL Grub způsobuje zvýšení obměny stáda o 10% nárůst nákladů o 25 – 44 €/prasnici a rok.

Denní potřeba energie kojících prasnic Kolik vlastně potřebuje prasnice na porodně energie?

To je samozřejmě odvislé od živé hmotnosti zvířat. Těžší prasnice má vyšší záchovnou potřebu nežli lehčí zvíře a musí tedy sama pro sebe přijmout více krmiva. Záchovná potřeba se pohybuje okolo ca. 20 ME-p (ca. 1,5 kg krmiva). Dále závisí potřeba energie na počtu kojených selat. Na každé sele je třeba počítat 7,85 MJ ME-p (ca. 0,6 kg krmiva).

Tabulka 1 ukazuje potřebu energie u kojících prasnic s rozdílnými počty selat. Přitom již byly zakalkulovány ztráty tělesné hmoty (hmotnosti) ve výši 15 – 20 kg. Z taTabulka 1: Potřeba energie (MJ ME-p / den) u kojících prasnic (LfL Grub) Přírůstek vrhu (kg/den) = selata / prasnici / rok ŽH-ztráty ŽH – počátek laktace (kg) 195 (1. březost) 225 (2. březost) 245 (3. březost)

Jún 2011

bulky je zřejmé, že vysokoprodukční prasnice s užitkovostí mezi 26 až 28 odstavenými selaty/rok má během kojení denní potřebu energie na úrovni 100 MJ ME-p. Což zároveň znamená denní příjem krmiva v množství minimálně 8 kg Maximalizace příjmu krmiva jako nejvyšší cíl Nabízí se otázka, jakým způsobem je možné docílit toho, aby prasnice byly schopné tak vysoké dávky krmiva přijmout. Následující body pozitivně ovlivňují příjem krmiva během laktace: 1. G enetika. Například prasnice DANZUCHT jsou schopné při správné výživě, přijmout skutečně velká množství krmiva (8 – 10 kg krmiva / den).

2. I ndividuální krmení prasnic podle jejich kondice v období březosti. Příliš tučné prasnice v době kojení přijmou méně krmiva. Mimo to, jsou ve zvýšené míře pozorovány okolo-porodní problémy s onemocněním MMA. 2,0 20–23 15

2,5 23–25 20

3,0 26–28 20

66 69 70

81 83 85

95 98 100

43

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Živě narozená selata/vrh (Ø 12,05) 14,0 13,5 13,0 12,5 12,0 11,5 11,0 10,5 10,0

Dan-Zucht BHZP Hülsenberger

JSR

LRS

PIC

TOPIGS

Graf 2: Počet živě narozených selat různého genetického původu v Německu (Zemědělské centrum Haus Düsse 2007/08) 3. P ředcházení vzniku mléčné horečky krátce po porodu. Zde má velký vliv zejména složení krmné dávky pro březí zvířata a jak vypadá krmná směs v přípravě na porod.

4. Pozvolné zvyšování dávky krmiva v prvních 12 dnech období kojení. Množství krmiva je až do dvou dnů před porodem drženo na vysoké úrovni (ca. 4 kg/ den). Jeden den před porodem se dávka redukuje na 3 kg a v den porodu na 2 kg. Poté se množství krmiva zvyšuje každý den o 0,5 kg. Nesežere-li nějaká prasnice svou dávku krmiva, musí se okamžitě překontrolovat zdravotní stav a snížit množství směsi.

5. Od druhého týdne kojení se krmí třikrát denně. Kdo nechce jít třikrát denně nakrmit, pak se poprvé nakrmí hned ráno před započetím prací ve stáji, podruhé po ukončení práce a večer potřetí.

6. Nabízet krmivo v optimální komponentní skladbě, které podporuje trávící pochody, je chutné a hygienicky nezávadné (bez mykotoxinů atp.)

7. Dát k dispozici dostatečné množství čerstvé vody.

Kojící prasnice potřebuje denně mezi 25 až 30 litry vody. Dostane-li vody nedostatek, snižuje se jak příjem krmiva, tak i tvorba mléka.

8. Dávat pozor na dobrou hygienu na korytě, pravidelně odstraňovat zbytky krmiva. Eventuelně stabilizovat krmivo s 0,5 % kyseliny mravenčí, aby ve žlabu nekvasilo.

9. Pokud je to možné, neměla by teplota na porodně prasnic být vyšší nežli 20 °C. S každým dalším nárůstem teploty o 1 °C klesá příjem krmiva o ca. 100 g.

Optimalizace složení krmné dávky Krmivo pro kojící prasnice by mělo vykazovat obsah energie mezi 13,0 až 13,5 MJ ME-p/kg. Vyšší obsahy energie v krmné směsi nemají u zvířat žádný vliv na denní pří44

jem energie. Mimo to, by měla směs obsahovat 1% lysinu při pokud možno nízkém obsahu dusíkatých látek a s obsahem vlákniny minimálně 4 %. Krmná dávka (receptura) může složena například následujícím způsobem: 3,5 % minerální krmivo (Sauengold Lac), 19,0 % sojový šrot, 20,0 % kukuřice, 15,0 % pšenice, 41,0 % ječmen, 1,5 % rostlinný olej Minerální krmivo by mělo zajišťovat zásobení prasnic se všemi esenciálními makro a mikroprvky, stejně tak jako vitamíny. To je u vysokoprodukčních prasnic obzvlášť důležité vzhledem k tomu, že metabolismus takového zvířete je enormně namáhán. Pro tvorbu mléka hraje velkou roli skladba aminokyselin (mustr). Minerální krmivo s dávkováním 3,5 % by tak mělo obsahovat 6 % Lysinu, 2,5 % Methioninu a 0,5 % Threoninu.

Závěr: Výživa a krmení prasnic představují v chovech produkujících selata mimořádnou výzvu. To platí zejména pro rostoucí užitkovosti. Velký vliv na užitkovost a zdraví prasnic přitom má právě výživa. Pouze s krmnou strategií, která reaguje na potřeby prasnic v různých fázích života a produkce, může být realizována ekonomicky úspěšná produkce selat.

Dr. Dirk Hogenkamp, PIGS XL GmbH & Co.KG Specializovaná poradenská společnost pro chov prasat

Červen 2011

Sající selata od narození do odstavu (mezi 21. a 28. dnem) né huje úč in a s b o s í n Ny a

látky z

bonbón z mléka Číslo výrobku: 4112 Užitné vlastnosti produktu: • • • • • • • • • •

SanArom® zvýšením chutnosti podporuje chuť k příjmu Bonni-M® AromiSan® pro trvalou chuť k příjmu Bonni-M® hodnotné mléčné komponenty (laktóza, mléčné bílkoviny, mléčný tuk) s vysokou stravitelností a chutností speciality z potravinářského průmyslu jsou zdrojem vysoce stravitelné energie a selatům velmi chutnají vysoce stravitelná upravená bílkovinná krmiva bez obsahu škodlivých antinutričních látek jsou selaty dobře trávena syntetické aminokyseliny ve vyváženém poměru k optimalizaci kvality a prevenci přebytku dusíkatých látek vysoce využitelné minerální komponenty s nízkou vazebnou kapacitou kyselin vybraná kombinace vitamínů a účinných látek zvyšuje odolnost a podporuje látkovou výměnu selat fytáza zlepšuje využitelnost fosforu, vápníku a stopových prvků z krmiva a k snížení vazebné kapacity kyselin krmiva SangroSan® pro ideální prostředí trávícího traktu selat, stabilizaci mikroflóry trávícího traktu a k profylaxi průjmů selat Úspěšní chovatelé prasnic potvrzují: • příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat, • selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!), • stimuluje trávící trakt selat (možnost grantování formy), • zvyšuje odolnost selat, • podporuje vývoj a růst selat, • usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu, • dává jistotu při odstavu.

Váš užitek: • vysoká hmotnost selat při odstavu, • méně ztrát selat, • vysoký příjem krmiva,

• ideální příprava na odstav, • vyrovnané vrhy s hmotností selat při odstavu až přes 8 kg.

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Agrodružstvo Petrovice – chov prasat s vizí

Odstavená selata krmíme 21 dní speciálně navrženou medikovanou směsí s doplňkem Prekern®, poté až do 25 kg dostávají ČOS se Suggi. Průměrný přírůstek od odstavu do 25 kg je 500 g/den Víte o zemědělském podniku ve svém okolí, který je ziskový a polovinu zisku tvoří tržby z chovu prasat? Že ne?

V tom případě neznáte Agrodružstvo Petrovice.

Tento podnik hospodaří na znojemském okrese nedaleko Moravského Krumlova na 920 hektarech zemědělské půdy. Zhruba na polovině výměry pěstují sladovnický ječmen a ozimou pšenici, dále pak řepku olejnou, cukrovou řepu, slunečnici, hrách a kukuřici na zrno. Velká část obilovin je určena pro krmné účely, směsi si podnik vyrábí sám ve stacionární míchárně krmiv. Živočišná výroba má v tomto podniku dlouholetou tradici. Rozmnožovací chov prasat zde byl založen roku 1951 a původní stáje jsou stále využívány bez významnějších úprav. V současnosti je zde v uzavřeném obratu stáda 300 prasnic, z toho polovinu tvoří rozmnožovací chov. Dříve zde chovali klasické křížení BuxLA, ale asi před třemi lety přešli na holandskou genetiku TOPIGS. Tato genetika vznikla zkřížením plemen Landrase, Lar46

ge White a kanců syntetických linií s podílem plemene Duroc. Výhody této změny spatřují v menším tělesném rámci prasnic, výborné natalitě a mateřských vlastnostech, lepších růstových vlastnostech, menší konverzi krmiva a vysokém podílu libové svaloviny.

Chov prasat je rozmístěn na třech střediscích a to: Kadov – rozmnožovací chov 150 prasnic a odchovna prasniček Petrovice – užitkový chov 150 prasnic a předvýkrm Lesonice – výkrm Spolupráce Agrodružstva Petrovice a společnosti SANO začala před třemi lety. S vedením podniku jsme se dohodli na prohlídce chovu se SANO – specialistou na prasata Dr. Vet. Med. Klausem Klunkerem. Praktické rady ohledně medikace, vakcinačního programu a systému výživy Pavla Hermana velmi zaujaly a spolupráce mohla začít. Červen 2011

Již během prvního roku spolupráce, po zavedení SANO – konceptu výživy prasat a úpravě medikačního a vakcinačního programu prasat, se výsledky v chovu prasat výrazně zlepšily.

Sano koncept výživy prasat aplikovaný v Petrovicích vám teď níže popíši.

Selata na porodně jsou ošetřena antibiotiky proti streptoccocus a již od třetího dne přijímají osvědčený prestartér Bonni-M®. Selata odstavují v 25–28 dnech a váží průměrně 8,5 kg. Prasničky určené pro další chov zůstávají na farmě v Kadově, kde mají moderně zrekonstruovanou stáj na roštech včetně ventilace a krmných automatů.Zbylá selata určená pro výkrm jsou převezena na moderní odchovnu selat pro 1 500 ks do Petrovic.

Odstavená selata krmíme 21 dní speciálně navrženou medikovanou směsí s doplňkem Prekern®, poté až do 25 kg dostávají ČOS se Suggi. Průměrný přírůstek od odstavu do 25 kg je 500 g/den.

Těmito opatřeními se podařilo zvýšit počet odstavených selat a zároveň i snížit úhyny na předvýkrmu z 8 % na 1 %, čímž nastal příjemný problém s kapacitou výkrmu a petrovičtí museli začít prodávat selata do jiných zemědělských podniků.

V roce 2009 bylo takhle prodáno 500 kusů a v roce 2010 už 1 000 kusů selat o průměrné váze 25 kg.

Tohoto výsledku by nešlo dosáhnout bez dobrých reprodukčních ukazatelů. Procento oprašení za minulý rok je 82 %. Počty narozených selat se dlouhodobě drží na úrovni třináct všech narozených, dvanáct živě narozených a přes deset odstavených selat na prasnici a vrh, což při obrátce 2,3 činí 23 odchovaných selat.

Je potřeba zmínit, že kromě přední porodny v Petrovicích, která prošla rekonstrukcí, mají zbylé porodny starší technologii, kde jsou vysoké ztráty selat způsobené ulehnutím prasnice. Tyto ztráty představují až dvě selata na prasnici.

Prasnice na porodně jsou krmeny až do porodu KPB, která je vyrobena z premixu Fasersan® Trag s lignocellulosou. Po oprašení se prasnice postupně rozkrmují KPK s premixem Sauengold® Lac , vyvážený obsah energie, dusíkatých látek a aminokyselin zaručuje vynikající mléčnost prasnic. Velká pozornost je zde věnována vodě, proto se krmivo vlhčí, aby byl dosažen požadovaný příjem 30 l vody na den. V obou směsích pro prasnice je zvýšený obsah vit. E, dotovaný premixem Stabilosan®. Po odstavu jsou prasnice zapuštěny a 35 dní zůstávají v individuálních boxech, kde probíhá vyrovnání kondice. Dále jdou již březí prasnice do skupin po 5 ks.

Jak již bylo výše uvedeno chovné prasničky jdou po odstavu na odchovnu, kde jsou krmeny stejně jako selata v Petrovicích a dále pak od 25 kg směsmi pro chovné kusy s obsahem Aminogold® v PCH 1 a Sauengold® Trag v PCH2, opět je zde zvýšena hladina vit. E. Celoživotní přírůstek je 650 g. Prasničky slouží k obnově vlastního stáda nebo jsou prodávány do okolních zemědělských podniků formou trhů, na kterých lze zakoupit i zvířata už zapuštěná a zjištěná březí. Trhy se konají každý měsíc a ke koupi jsou nachystány kolekce 80 až 100 kusů. Plemenářskou činnost a dodávky semene pro AGD Petrovice vykonává společnost PLEBO Brno.

Jún 2011

Nabídka prodeje selat a chovných prasniček společnosti AGRODRUŽSTVO PETROVICE : měsíčně 40 ks chovných prasniček F1

(i zapuštěné) genetika TOPIGS

měsíčně 200 ks selat genetika TOPIGS hmotnost selete 25–30 kg vyrovnaná partie vysoká zmasilost nízké ztráty vynikající konverze krmiva dlouhodobá spolupráce

Kontakt: Pavel Herman – hlavní zootechnik

Tel. 721 676 580

Výkrmové směsi jsou postaveny na premixech Aminogold® a Mastsan® ve směsi A3.

Přírůstky jsou 900g a úhyny se daří udržet pod 1 % ze stavu. Zmasilost na jatkách je v průměru 58 % při váze 108 kg.

V tomto podniku se striktně dodržuje SANO koncept výživy prasat a doporučení SANO specialisty pana Dr. Vet. Med. Klause Klunkera.

A jaký je petrovský recept na to, jak i ve starých stájích dobře dělat prasata? Trefně to popsal hlavní zootechnik chovu pan Pavel Herman, který říká: Musí fungovat genetika, výživa, zdravotní stav a management. Pokud jedna z těchto věcí nefunguje, nemůže chov dosahovat dlouhodobě dobrých výsledků a přestává být konkurenceschopný.

Závěr: Společnost SANO přeje Agrodružstvu Petrovice i nadále vynikající výsledky v chovu prasat a společnými silami budeme usilovat o zrealizování cílu, který stanovil Pavel Herman pro tento rok, a to odchovat 25 selat.

Ing. Tomáš Černohous Sano Domažlice

Martin Fronc Sano Domažlice

47

Hausnachrichten

Zvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podniku 1. Analýza možností ke zlepšení užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

Váš užitek se Sano: Významné zlepšení užitkovosti Na míru střižené koncepty výživy Zachování dobrého zdraví 6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

5. Realizace Sano-konceptu výživy

Více profitu

3. Vyhodnocení a přijetí cílených opatření

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu.

Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce!

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk