Moderní výživa zvířat 12/2011

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Prosinec 2011 | December 2011

SANO v Topolčiankach

Pitná voda

Hodně selat a co teď?

Dánské prasnice se učí bavorsky

Strana 4

Strana 20

Strana 38

Strana 46

10 let

zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk

EDITORIAL

Vážení priatelia, priaznivci Sano.

Mám pocit, že každý rok ubehne rýchlejšie ako ten minulý a predminulý. Čas letí kozmickou rýchlosťou, človek si v návale denných povinností pomaly nestíha spraviť čas na seba ani na rodinu. Pre mňa je už od detstva najkrajším obdobím roka, práve čas „predvianočný“. V tomto období sa snažím venovať viac času svojim najbližším, svojej rodine a priateľom.

December je aj mesiacom, kedy sa človek, ale aj firma obzrie za rokom, zhodnotí ho, zbilancuje čo sa mu podarilo, prípadne si zadefinuje ciele na rok nasledujúci.

Poľnohospodári majú za sebou ďalší ťažký rok. Ako v podstate každý rok. Rok začal dioxínovým škandálom u prasiat, čo zrazilo výkupné ceny bravčového mäsa pod jedno euro. Tie sa potom pomaly zotavili a zastabilizovali sa na nejakých 1,25–1,35 €. V lete nebol záujem o odstavčatá, čo malo za následok pokles ich ceny na úroveň okolo 40 €. Medzičasom sa situácia aj pri odstavčatách polepšila. Minuloročné ceny obilia nie sú už realitou tento rok.

Jednoducho svet sa mení každý deň. Toto nahráva ľuďom flexibilným, ľuďom odvážnym, ktorí sa neboja skúšať nové cesty.

Stále častejšie môžeme počuť zaznievať hlasy, že poľnohospodárstvo sa javí v období dnešnej celosvetovej hospodárskej krízy, ako najstabilnejšie odvetvie. Vyrábame a obchodujeme s poctivým tovarom, za ktorým je veľa práce a umu. Nie sú to žiadne odvodené cenné papiere a indexy… prípadne iné finančné deriváty, kde sa cítia ako ryby vo vode rôzni špekulanti. Ľudia jednoducho potrebujú jesť, počet ľudí stále narastá. A to je dobrá správa pre poľnohospodárov! Organizácia pre výživu a poľnohospodárstvo (FAO) špecializovaná agentúra OSN, vo svojej správe predpokladá nutnosť nárastu produkcie potravín o 70 %.

Jedná sa o nárast do roku 2050, v porovnaní s úrovňou roku 2009.

Očakáva sa, že v roku 2050 by malo obývať našu modrú planetú 9 miliárd ľudí. Ja viem, veľa z Vás si povie, že ho nezaujíma, čo bude za 40 rokov. Dôležité je prežiť teraz.

Tu by som videl pozitívum v postupnom stále väčšom otváraní čínskeho trhu pre európsky tovar. Napríklad pokiaľ ide o vývoz bravčoviny do Číny a Hongkongu: tak tu v septembri Nemci vyviezli do Ruska 26 562 t bravčoviny a do Číny a Hongkongu 34 163 t.

Toto sa stalo prvý raz, že vývoz bravčoviny z Nemecka bol vyšší do nejakej inej krajiny ako do Ruska. Túto informáciu uvítali viacerí farmári aj u nás. Vedia, že čím viac tovaru z EÚ pôjde za hranice EÚ, uvoľní sa miesto pre ich tovar. Možno je to informácia, ktorú sa oplatí využiť.

Vážení priatelia, srdečne Vám prajeme, aby pri Vašom sviatočnom stole nechýbalo teplo a svetlo rodinnej atmosféry.

Nech radosť a pokoj sviatkov vianočných Vás sprevádza celý nový rok. Prajeme Vám, aby to bol rok šťastný, aby sa Vám splnili Vaše sny a priania a Vaše pracovné úsilie aby Vám prinieslo veľa zadosťučinenia z vlastných úspechov.

Z obsahu: SANO v Topolčiankach.............................................4 Mléčná farma roku opět na scéně!..........................7 Navýšení mléčné užitkovosti a dlouhověkosti změnou odchovu telat..................8 Efektivita krmné dávky...........................................10 Opatření ve výživě jako profylaxe přetočení slezu u dojnic.........................14 Pitná voda................................................................. 20 Chov dojnic a ekonomická výroba mléka nás živí..............................................24 Patnáct let úspěšné spolupráce.............................. 28 Výrobně obchodní družstvo Plavsko................... 30 S rostoucími počty selat se kvalita mléčných žláz stává stále důležitějším faktorem úspěchu.......... 34 Hodně selat a co teď?...............................................38 Vznik průjmových onemocnění a obrana proti nim................................................... 42 Dánské prasnice se učí bavorsky......................................................... 46

Další číslo vyjde Prosinec/December Březen/Marec 2012 2009

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvierat Sano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o.

Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, 02/654 21 983, E-mail: E-mail:sano@sano.sk, sano@sano.sk,www.sano.sk www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil

Ing. Ján Drevenák výkonný riaditeľ, Sano Bratislava

Prosinec 2011 / December 2011

Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Sazba: Jan Nikodím – nioDesign All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­ktron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

3

AKTUALITY

SANO v Topolčiankach

Krása koní vynikla při perfektně nacvičeném programu Na konci září se uskutečnila výprava českých chovatelů organizovaná společností Sano na Slovensko. Cílem cesty se stalo okolí Topolčianok. Zde v okruhu pár kilometrů jsme měli díky našim slovenským kolegům a ing. Kociánovi připraven pestrý program. Spojoval odborná témata, ale i chvíle pro potřebnou relaxaci a doplnění životně důležitých tekutin.

Obec Topolčianky leží v údolí řeky Žitava obklopená od severu pohořím Tribeč a od východu Pohronským Inovcom. Název obce se traduje podle topolů hojně rostoucích v okolí obce.

V následujícím textu bych se chtěl krátce zastavit u nejzajímavějších bodů návštěvy.

Zámek v Topolčiankach Pozdně gotický zámek z 15.–16. století v renesančním a barokním slohu s klasicistickými přístavbami je malebně zakomponovaný v nádherné scenérii anglického parku. Klasicistický trakt zámku se považuje za jeden z nejkrásnějších a nejčistších architektonických projevů klasicismu na Slovensku.

4

Po vzniku Československé republiky zámek každoročně navštěvoval po celé funkční období první československý prezident T. G. Masaryk. Pro svoji krásu, uměleckou a historickou hodnotu byl zámek v Topolčiankach v roku 1970 vyhlášený za Národní kulturní památku. Součástí je Museum dobového interiéru s expozicí vzácného nábytku, bytových doplňků a zbraní. Zámecká knihovna založená J. Keglevichom je jednou z nejvzácnějších knihoven ve Střední Evropě a jako jedna z mála zámeckých knihoven je kompletně zachovalá.

Národní hřebčín Topolčianky patří svým významem mezi důležitá evropská šlechtitelská a chovatelská centra ušlechtilých teplokrevných koní.

Hřebčín byl založen roku 1921. Zaměřuje se na chov lipicánského, arabského, huculského a sportovního koně. Celkem je zde chováno 500 ks koní. Část zařízení hřebčína je umístněná na teritoriu Topolčanského zámku, letní sídla prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka, který byl znám svou láskou ke koním. Součástí je i hipologické muProsinec 2011

zeum s nepřeberným množstvím zajímavých exponátů. Je zde přehledným způsobem popsána historie chovu související s Topolčiankami. Na rozloze víc jak 1 000 ha se nacházejí jednotlivé chovné objekty a střediska Národního hřebčína.

Ty byly postupně budované v průběhu let 1921–1930. Dispoziční řešení a jejich rozmístnění v oblasti můžou i dnes, po 80. letech, sloužit jako vzor komplexního řešení zootechnických, biologických a sociálních potřeb reprodukčního procesu v chovu koní.

Za hranicemi Slovenska je hřebčín známý hlavně díky čtverylce a klasické škole s lipickými hřebci. Koně z Topolčianek jsou úspěšné i na sportovních kolbištích v celé řadě jezdeckých disciplín.

PPD Volkovce Zemědělský podnik je klasickým podílnickým družstvem podnikajícím v živočišné a rostlinné výrobě. Na rozloze 2 200 ha pěstují kromě krmných plodin, převážně pšenici, kukuřici a řepku. Problémem daným polohou je celkový úhrn srážek nerovnoměrně rozdělený během roku. Živočišná výroba je zaměřena na chov dojeného skotu červené variace holštýna. Převážnou částí tržeb je prodej syrového kravského mléka doplněný o prodej vysokobřezích jalovic především do Ruska.

Na podniku nás přivítal předseda pan Ing. Blažej Horný, hlavní zootechnička paní Ing. Magdaléna Zaťková a kolega ze Sano Ing. Peter Antol, který na úvod vyzdvihnul klady spolupráce, především již zmíněné vedoucí pracovníky jednoznačně orientované na výsledek. Že zkušenosti na podniku nechybí, dokazuje úctyhodná délka funkčního období pana předsedy, který podnik vede již 41 let. Společně nás provedli celým chovem. Ustájeno je ve Volkovcích 400 ks dojnic s užitkovostí kolem 10 000 litrů, včetně odchovu telat a mladého dobytka. Výkrm býků zde není, malé býčky prodávají ve stáří 1 měsíce.

Po prohlídce chovu se rozpoutala čilá chovatelská beseda, která se protáhla neustálým přísunem dotazů na hlavní zootechničku. Dočkala se poděkování nejen za přichystané pohoštění, ale především za své upřímné a vyčerpávající odpovědi.

Vinarské závody Topolčianky Vinarské závody Topolčianky patří k předním producentům vín v Nitranské vinohradnické oblasti s dlouhodobými zkušenostmi a tradicí. Svoje výrobky prodává pod ochrannou známkou „Chateau Topolčianky“. Víno a kvalita se rodí na vinici, proto společnost investuje velkou část prostředků do vlastních vinohradů. Celkem obhospodařuje 420 ha vinic. Podstatná část byla revitalizována výsadbou nových mladých vinic. Šetrným zpracováním hroznů moderní technologií, pod vedením zkušených technologů, vznikají vína, která se vyznačují lehkým, svěžím, odrůdově typickým charakterem.

V portfoliu vín je zastoupená široká škála bílých a červených odrůd v kategoriích jakostních vín a vín s přívlastkem. Kombinací jedinečného severnějšího klimatu a variabilitou půdních podmínek se rodí zajímavá vína, která se významně prosazují v zahraničních soutěžích. I my jsme měli možnost při vyhrávání vynikající cikánské kapely posoudit kvalitu těchto vín.

December 2011

Ubytování na Topolčianském zámku nám poskytlo dokonalé zázemí pro výjezdy do okolí

Strhující výklad při návštěvě Národného žrebčína Topolčianky

Chvilka napětí předcházela aplausu po bezchybném otevření láhve vína šavlí

Z Ing. Magdalény Zaťkové vyzařuje obrovská energie a chuť do práce 5

AKTUALITY

Skupinové foto naší výpravy se šampiónem hřebčína

Pohoda krav v PPD Volkovce Chov Zubrů Na farmě zubrů Lesného závodu Toplčianky nás přivítala paní Zdenka Marková, která nám objasnila zdejší specifika chovatelské práce. Tato obora vznikla v roce 1958, kdy žilo na celém světě pouze 150 jedinců tohoto druhu a tím pomohla k jeho opětovnému vzkříšení. V současné době žije něco kolem 3 800 ks, čímž se zubr dostal z červené knihy ohrožených živočichů. Zubr je největší evropský savec, vysoký je 1,9 m a na délku má 2,7 m. Býci mohou dosahovat váhy až 1500 kg. Průměrně se dožívá 20let, ale jsou i jedinci dosahující 30 let. Místní areál má rozlohu 140 ha, z toho je 27 ha chovatelské jádro a zbytek je ochranné pásmo.

Program byl pestrý, ubytování na zámku inspirující, návštěva hřebčína a podniku PPD Volkovce po odborné stránce poučná, exkurze ve Vinarských zavodoch obzvlášť pro některé zajímavá a závěrečná návštěva na zubří farmě udělala za vším dokonalou tečku.

Nakonec bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kdo se podíleli na organizaci tohoto zájezdu, také všem účastníkům, kterým se podařilo vytvořit perfektní atmosféru a těším se na další příležitosti společných setkání s našimi zákazníky.

6

Ing. Zaťková ochotně odpovídala na všechny dotazy

Při setkání se Zubrem evropským je člověk rád, že stojí za pevnou ohradou

Ing. Vlastimil Blažek Sano Domažlice

Prosinec 2011

Mléčná farma roku opět na scéně!

Soutěž Mléčná farma roku – Quality Milk Award – není v českém prostředí novým pojmem.

Společnost Pfizer se svými partnery vyhlašuje již pátý ročník.

Provozujete mléčnou farmu a máte více než 100 krav? Jste s kvalitou produkovaného mléka dlouhodobě spokojeni nebo plánujete zlepšení? Přihlaste se i vy do soutěže Mléčná farma roku!

Soutěž o nejlepší mléčnou farmu pořádá společnost Pfizer v České republice již od roku 2005. Projekt vznikl po vzoru stejné soutěže ve Velké Británii a probíhá s dlouholetou tradicí pod záštitou Pfizeru také v USA. Odborná porota je složená ze specialistůna chov dojného skotu, veterinárních lékařů, zástupců odborného tisku a chovatelů. Komise hodnotí hlavní kritérium, tj. počet somatických buněk – PSB, dále pak hygienu získávání mléka, zdravotní stav mléčné žlázy, procento brakace, ustájení, zdravotní stav končetin a celkový management chovu. Cílem projektu je motivovat producenty mléka k zavádění opatření ke zvyšování kvality mléka.

Výhra této soutěže pro farmáře představuje nejen ocenění finanční, ale především efekt úsilí, které produkce kvalitního mléka vyžaduje.

• Kdo se může zúčastnit? Chovatelé mléčného skotu v České republice s počtem krav základního stáda nad 100 kusů. Nově je soutěž rozdělena do dvou kategorií podlechovaných plemen – české strakaté a holštýnské.

• Jak bude soutěž probíhat? Po vyplnění a odeslání přihlášky budete do soutěže zaregistrováni. Na vámi uvedenou adresu v přihlášce obdržíte dotazník, který je třeba zaslat vyplněný zpět nejpozději do 29. února 2011. Na základě nashromážděných dotazníků provede odborná porota předvýběr finalistů, které následně osobně navštíví. Vyhodnocení výsledků

December 2011

a slavnostní vyhlášení vítězů proběhne na odborném semináři v květnu 2012.

• Složení odborné poroty 2012: Jako již v minulých letech bude porotě předsedat uznávaná odbornice na hygienu získávání mléka Ing. Růžena Seydlová (Milcom, a. s.), dále v porotě již tradičně zaujme své místo privátní veterinární lékař ­M VDr. Jiří Davídek a nově porotu doplní odborník – hlavní zootechnik podniku AGRAS Bohdalov, a. s., Ing. Vladimír Musil. Nebude chybět ani MVDr. Libor Borkovec ze společnosti Pfizer a redaktorka Ing. Alena Ježková, CSc., za mediálního partnera společnost Profi Press.

• Ceny vítězům: Vítězové této soutěže se stávají především vzorem pro ostatní, budou představeni v odborném tisku, ale ani finanční ocenění není zanedbatelné. V každé ze dvou kategorií (skupina ČESTR a HOLŠTÝN) budou tři nejlepší farmy oceněny finančními odměnami ve výši: 1. místo 50 000 Kč,– 2. místo 30 000 Kč,– 3. místo 15 000 Kč,–.

Pátý ročník soutěže se uskuteční za podpory vyhlašovatele, společnosti Pfizer, generálního partnera, společnostiAgrofert a partnerů soutěže, společností Alltech, Eurofarm a Sano. Podporu projektu vyjádřil i Svaz chovatelůčeského strakatého skotu pod záštitou Ing. Romana Šustáčka. Mediálním partnerem tohoto projektu je již tradičně společnost Profi Press.

Kolektiv organizátorů

7

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Navýšení mléčné užitkovosti a dlouhověkosti změnou odchovu telat Společnost FREMIS, a. s. vznikla v Čechticích v březnu 1992. Prvními podnikatelskými aktivitami se stalo sušení, čištění a skladování zemědělských komodit a následně i obchodní činnost. Následně bylo rozhodnuto o výstavbě výrobny krmných směsí přímo v areálu společnosti.

První krmné směsi byly vyrobeny koncem roku 1995.

V dalších letech společnost zvýšila skladovací kapacitu obilí koupí sila ve Vlašimi a dvakrát provedla rekonstrukci výrobny krmných směsí v Čechticích, což umožnilo navýšit prodej krmných směsí z původních osmi tun v roce 1995 na dvacet tisíc tun v roce 2001. Navíc koncem roku 1999 došlo k rozšíření služeb o pojízdnou míchárnu krmných směsí, která navýšila prodej o dalších sedm tisíc tun ročně.

Dnes má společnost k dispozici moderně vybavenou výrobnu krmných směsí. To umožňuje výrobu krmných směsí v souladu s platnými předpisy týkajícími se výroby krmiv. Může tedy pokrýt celý sortiment krmiv a uspokojit tak všechny chovatele skotu, prasat a drůbeže. V současné době se vyrábí třicet tisíc tun krmných směsí ročně.

Filozofie společnosti Ředitel Ing. Ludvík Veselý se již od počátku činnosti snažil, aby společnost byla vnímána očima zákazníků a obchodních partnerů jako seriózní ve svém jednání a s plně profesionálním přístupem k řešení jejich potřeb.

Základní myšlenkou společnosti není pouhý prodej zboží, ale poskytování rychlé a kvalitní služby včetně kompletního servisu. Většina vyráběných krmných směsí a koncentrátů je připravována podle individuálních požadavků zákazníka a v nadstandardní kvalitě. Velký význam se přikládá poradenským a servisním službám pro zákazníky.

Poznatky ze špičkových farem se snaží aktivně přenášet do ostatních chovů.

Poradenský servis Společnost FREMIS v rámci servisních aktivit spolupracuje jak s Ing. Lubošem Krejčím zastupujícím společnost Sano, tak i s dalšími externími odbornými poradci jako například MVDr. Bečvářem.

Se společností Sano spolupracuje FREMIS od samého začátku svého založení a této spolupráce rozhodně nelituje, vzhledem k tomu jak velký důraz klade při výrobě krmných směsí na kvalitu surovin a finálních směsí. V rámci servisu ke startéru Telamis, poskytuje společnost FREMIS prostřednictvím Ing. Jany Slabé měření celkové bílkoviny v krevním séru refraktometrem u dvou až šestidenních telat. Dále společnost nabízí poradenství prostřednictvím dceřiné společnosti „FREMIS – služby 8

s. r. o.“ v intenzivních chovech bažantů, dodávky krmných směsí pro bažantí nosnice i odchov bažantích kuřat. Společnost pořádá pro své zákazníky odborné semináře i společné oddychové akce jako jsou myslivecké závody a rybářské závody.

Specializace podniku na některé kategorie zvířat: V prvé řadě se jedná o předporodní a poporodní směsi a doplňková krmiva sestavená s ohledem na jednotlivé systémy výživy jednotlivých chovů. Spouštěcí myšlenkou tohoto zaměření bylo zlepšení zdravotního stavu poporodního období.

V kritickém období čtyř týdnů před a tří týdnů po otelení se vyskytuje 90 % zdravotních problémů u krav. Je-li praktikován systém fázové výživy suchostojných krav, pak dobře fungují krmné směsi před otelením, kam je možné přidávat speciality pro krávy a výrazně jim tím pomoci při vstupu do nové laktace. Fremis vyrábí těchto předporodních směsí více variant, čímž je možné přispět k odstranění, nebo zmírnění poporodních zdravotních problémů u krav jako jsou například parézy, metritidy, zadržená lůžka, dislokace slezu, ztráty BCS, ketózy atd.

Dalším velmi úspěšným směrem bylo zaměření se na startéry pro úspěšný odchov telat. Odchovat zdravá telata, při nízkých ekonomických nákladech je cílem každého chovatele.

Zde je proto předpokladem rychlý příjem pevného krmiva zvířaty a tím dosažení rychlého vývoje v přežvýkavce. Mimo výběru správné mléčné krmné směsi je třeba také zvolit správný startér pro telata. Což v praxi není až tak jednoduché jak by se mohlo na první pohled zdát. Kvalita a úprava vstupních surovin zde hraje obrovskou roli. U startéru pro telata se tedy jedná o komponenty tepelně upravené, mačkané, hrubé i částečně granulované, celkově velmi chutné a pro telata velmi dobře stravitelné. Startér pak u telete kryje na jedné straně potřebu energie, proteinu, vlákniny, na druhé straně dochází k rychlému vývoji bachorových klků. Povrch stěny bachoru by měl být v ideálním případě zcela pokryt dobře vyvinutými klky, čímž dojde k obrovskému zvětšení resorpčního povrchu v bachoru.

Na stacionární výrobně v Čechticích už deset let vyrábí speciální směs Telamis, která obsahuje: celá zrna tepelně upravená, mačkaná zrna, drcená zrna – střední frakce, hrubě šrotované částice, extrudované a toustované suroviny – sušené části ovocné vlákniny.

To celé = TELAMIS – směs pro optimální rozvoj bachoru přežvýkavce – budoucí dojnice, se Sano premixem. Receptura, hrubost, složení a výroba vychází z informací a poznatků získaných ve světě, co nejlépe funguje a na to se upravila výrobna směsi. Potvrdilo se, že tímto výrobkem při dodržování správného krmného návodu se velmi významně ovlivňuje odchov telat, jalovic a prvotelek.

Prosinec 2011

Krmná směs TELAMIS – startér pro telata z FREMIS, a.s. Čechtice má tyto vlastnosti: Extruze surovin a použití vysoce využitelných zdrojů bílkovin zvyšuje stravitelnost bílkovin pro tele, vysoce zastoupené aminokyseliny podporují tvorbu a růst svaloviny.

Extrudované lněné semeno zajišťuje ochranu sliznic, prevenci průjmů, obsahuje nenasycené mastné kyseliny (k.linolová, linolenová, arachidonová), které příznivě působí na zdravotní stav telat.

Ovocná dřeň sušená – obohacuje startér o dobře stravitelnou vlákninu, hrubou vlákninu, pektiny a zároveň zlepšuje celkovou chutnost a jeho příjem.

Melasování. Melasa je nastříkávána dvoufázově, nejprve na granule a poté na kompletní startér. Melasování odstraňuje prašnost, zvyšuje chutnost a doplňuje cukry, přičemž rovněž zabraňuje separaci startéru.

Zvýšená stravitelnost škrobů zvyšuje produkci kyseliny propionové v bachoru a ta pozitivně podporuje růst bachorových papil.

Hrubá struktura. Hrubé částice startéru mechanicky dráždí bachorovou stěnu, což přispívá k vývoji maximálního množství a výšky papil. Dostatek účinné vlákniny je důležitý pro dobrý svalový tonus, vývoj papil na bachorové stěně a celkový růst a vývoj bachoru.

Tento startér našel své místo u mnoha významných chovatelů v České republice. Po desetiletém zkrmování Telamis lze praktické výsledky shrnout do těchto bodů: Vysoký příjem startérového krmiva.

Minimální výskyt zdravotních problémů, snížení množství úhynů telat.

Vysoký denní přírůstek telat.

Dobře připravená telata pro přechod na objemná krmiva.

Maximální vývoj organismu v období puberty od 4 do 9 měsíců stáří.

Prokazatelný efekt v růstu dlouhých kostí, rámce a správný vývoj mléčné žlázy.

Včasná připravenost chovných zvířat na produkci, věk při prvním otelení je 23–24 měsíců, poporodní váha u prvotelek je 580–600 kg.

U chovných zvířat na první laktaci je nízké procento brakace, lepší zdravotní stav po porodu, vyšší odolnost končetin.

Na startéru odchované prvotelky mají větší tělesný rámec, díky tomu se zvýšil příjem sušiny (o 2–4 kg sušiDecember 2011

ny TMR/kus/den), což se projevilo na produkci mléka, složkách mléka, kondici a zlepšené reprodukci.

Zvyšuje se celoživotní užitkovost – dlouhověkost.

Těchto výsledků je možné ale dosáhnout pouze tehdy, pokud jsou v pořádku další chovatelská a ošetřovatelská opatření. Bylo by chybou se domnívat, že pouhým nákupem kvalitního startéru se vše vyřeší samo. Mezi nejzákladnější pravidla patří neustálý přístup telat k čerstvému startéru a zajištění dostatku čisté a čerstvé vody po celou dobu krmení v průběhu celého roku (tedy i v zimě!).

Nové vývojové kroky při výrobě Telamisu Společnost FREMIS, a.s. po deseti letech výroby a krmení startéru Telamis na chovech, provedla modernizaci výrobní linky pro skot v roce 2009. Smyslem modernizace bylo využití nejmodernějších poznatků živinových potřeb u telat a nejnovějších poznatků v oboru technologií krmných směsí . Výsledkem této modernizace byla možnost melasování výrobku, kombinace granulované a sypké části a případně nástřik dalších tekutých surovin (např. glycerol). Společnost FREMIS, a.s. v současné době vyvíjí podle amerického trendu nový druh startéru, kde většina surovin bude různými způsoby na základě teploty a tlaku upravena pro jejich vyšší využitelnost a do startéru budou vmíchávány nové komponenty s hrubou strukturou.

Závěr Výsledky na podnicích ukazují, že to, jak se ve společnosti FREMIS,a.s nastavila strategie přístupu k chovatelům před deseti lety, tak i dnes stále ještě splňuje všechny požadavky, které od tohoto systému farmáři očekávali.

Došlo ke zlepšení ekonomiky a průběhu odchovu jalovic.

Otelené prvotelky mají prokazatelně větší tělesný rámec a s větším příjmem sušiny došlo logicky ke zvýšení užitkovosti a dlouhověkosti krav.

Ing. Luboš Krejčí Sano Domažlice

9

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Efektivita krmné dávky,

stále ještě nedoceněný ukazatel

Ekonomické analýzy opakovaně ukazují, že náklady na krmení představují v kalkulacích největší, asi padesátiprocentní nákladový blok. V dobách nízkých cen za mléko anebo zvyšujících se cen krmných komponentů by se tedy měla výživa pravidelně kontrolovat. Často je možno nalézt možnosti úspor. Kde ale začít?

Pro stanovení efektivity krmné dávky je nezbytné znát skutečný příjem krmiva ve stádě Snížit dávky jadrných krmiv? Přestat nakupovat „drahá“ doplňková krmiva? Nežli vezmete do ruky červenou tužku, měli byste si nejprve překontrolovat, jak efektivně dokáží krávy vámi předloženou krmnou dávku (respektive živiny) přeměnit na mléko.

Kolegové z oblasti výkrmu skotu, prasat či drůbeže s úspěchem používají tento parametr (konverze krmiva) již řadu let. Sami se přitom podivují tomu, že producenti mléka s tímto jednoduchým konceptem ještě nepracují.

Přitom k tomu stačí jednoduše přepočítat denní nádoj mléka na kg FECM mléko (užitkovost korigovaná na obsah 4 % tuku a 3,4 % bílkoviny) a tu vydělit přijatým množstvím sušiny krmné dávky, kterou krávy skutečně sežraly.

Příklad: V průměru dávají krávy 26,8 kg mléka (FECM) a sežerou 19,7 kg sušiny KD. Efektivita krmné dávky pak 10

vychází 1,36 (26,8 kg mléka ÷ 19,7 kg sušiny = 1,36). Konkrétně to znamená, že krávy vyprodukují z každého kilogramu sušiny 1,36 litru mléka. Což je ovšem příliš málo. Řada ovlivňujících faktorů Rozhodující vliv na výši nákladů na krmení má v konečném důsledku tedy efektivita (konverze) krmné dávky.

Ta je ovlivněna řadou faktorů jak ze strany výživy, zvířete ale i prostředí: Faktory ovlivněné krmením: krmné komponenty a jejich kvalita, stravitelnost krmiva, k rmné systémy, způsob přidělování jadrných krmiv.

Prosinec 2011

Cílové hodnoty efektivity krmné dávky, Michael F. Hutjens, 2005 Skupina Všechny krávy v jedné skupině Prvotelky (1.laktace) Prvotelky (1.laktace) Krávy (2.+ laktace) Krávy (2.+ laktace) Čerstvě otelené krávy Problémová skupina

Stádium laktace, průměrný laktační den 150–225 ø LD < 90 ø LD > 200 ø LD < 90 ø LD > 200 ø LD < 21 ø LD 150–200 ø LD

Cílová hodnota: kg mléka/kg sušiny KD 1,4–1,6 1,5–1,6 1,2–1,3 1,6–1,8 1,3–1,2 1,1–1,2 < 1,3

Faktory ovlivněné zvířetem: genetika, úroveň užitkovosti, stádium laktace, stáří, zdraví (zejména zdravý metabolismus, bachorové funkce), management zdraví.

solvovat dlouhé cesty (např. na dojírnu). Vysoká efektivita je naopak spojována s vysokou užitkovostí, nízkým průměrným dnem laktace, ztrátou kondice (hubnutím), vyšším stářím, objemnými krmivy vysoké kvality, zlepšením bachorové fermentace a trávení ve střevě.

Co se ročního období týče, je efektivita krmné dávky vyšší v chladnějších obdobích, nežli za teplého počasí.

Faktory prostředí komfort, klima, pocit pohody zvířat.

Efektivita krmné dávky jako kontrolní nástroj Efektivita krmné dávky je v americkém Benchmarkingu velice populární parametr s kterým vedoucí farem denně kontrolují náklady na krmení. V našich podmínkách je to rovněž lehce praktikovatelné za pomoci míchacího krmného vozu s funkční váhou. Pro zjištění celkového netto příjmu krmiva se z počítače vezme sumář všech ten konkrétní den nakrmených krmných dávek a od tohoto množství se po zvážení odečtou vyhrnované nedožerky. Celé by se to mělo provádět v kombinaci s pravidelným stanovováním sušiny TMR s ohledem na heterogenitu krmných komponentů alespoň jednou až dvakrát týdně.

Efektivita krmné dávky je tedy velmi dobrý a přitom jednoduchý doplňkový parametr pro kontrolu výživy a krmení. Leží-li dosažená efektivita pod požadovanou oblastí, nejsou komponenty krmné dávky optimálně využity a celká krmá dávka se tak stává příliš drahou. Možnými příčinami může být: P říliš vysoký obsah vlákniny v krmné dávce (nízká stravitelnost spojená s nízkou koncentrací energie a ostatních živin). Efektivita KD zpravidla se zvyšující se stravitelností KD stoupá. Špatná kvalita krmiva, zejména průběh konzervace siláží.

Bachorová acidóza: v kyselém prostředí nemohou bachorové mikroorganismy optimálně pracovat.

Tepelný stres a onemocnění: ve zvýšené míře se živiny využívají na zachování tělesných funkcí.

Problémy se zdravotním stavem po otelení, následně s reprodukcí a překrmováním zvýšeního počtu „starodojných“ zvířat.

Cílem je příjem krmiva a zdraví Většinou je hlavní snahou ve výživě dojnic docílit pokud možno co nejvyšší příjem krmiva, vzhledem k tomu, že je s ním spojena obecně lepší a hlavně zdravá látková výměna. Na druhé straně, a posuzujeme-li to ekonomicky, neznamená maximalizace příjmu sušiny nutně i maximální úspěch. Zejména tehdy ne, pokud zvýšení příjmu sušiny nepřinese žádný nárůst dojivosti, nebo jiné pozitivní efekty. Proto se daleko více musí jednat o optimalizaci příjmu krmiva. To znamená, že se musí maximalizovat nejenom příjem krmné dávky, ale, a to zejména množství vyprodukovaného mléka a obsah mléčných složek. Směrné paramentry jsou uvedeny v tabulce.

Při posuzování výsledků je však třeba vzít do úvahy, že krávy a prvotelky mají o něco odlišnější efektivitu využití krmné dávky, a že tato hodnota není po celou dobu laktace konstantní. Na počátku laktace vychází logicky vyšší hodnoty, protože v tomto období zvířata mobilizují (fyziologicky, ale bohužel často i patologicky) tělesné rezervy tuku a svaloviny. Mnoho krav dává na konci prvního týdne laktace již 40 kg mléka, ale žerou méně než 20 kg sušiny krmné dávky. Čistě matematicky vyjde „super“ efektivita 2,0, ale větší část produkce mléka jde na úkor tělesných rezerv a kráva je ještě k tomu z pohledu metabolického stavu tím pádem navíc zdravotně hodně nestabilní. Tím, že se takto spotřebované tělesné rezervy musí od poloviny laktace a zejména v posledních sto dnech laktace znovu doplnit, vyjde v tomto období jiná, podstatně nižší efektivita KD. Intenzivní hubnutí na počátku laktace je tudíž čistě jen z pohledu ekonomiky velice neefektivní proces.

Hodnota efektivity krmné dávky, o kterou je třeba se u všech fází laktace a věkových skupin laktujících zvířat snažit, by měla být na úrovni alespoň 1,5. Hodnota E-KD > 1,7 je brána jako vynikající, přičemž hodnota < 1,3 poukazuje na to, že něco není v pořádku. Nízké hodnoty E-KD jsou spojeny s pozdním stádiem laktace, dávkou objemných krmiv, nízkým obsahem NDF, nárůstem kondice, překyselením bachoru, březostí a musí-li zvířata abDecember 2011

Tipy jak je možné efektivitu KD zvýšit Velmi zjednodušeně je možné říci, že zlepšení efektivity lze dosáhnout díky nárůstu dojivosti a/nebo zvýšením obsahu mléčných složek. K tomu v praxi slouží následující opatření: Sestavit KD dojnic v období stání na sucho tak, aby nedocházelo ke vzniku metabolických poruch po porodu. To mimo jiné dále znamená dobře sledovat skupinu zvířat po otelení, aby se včas zareagovalo na neúměrné hubnutí a ke konci laktace pře dešlo nadměrnému tloustnutí (optimální BCS 3,5–3,75).

11

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Pro zjištění celkového netto příjmu krmiva se z počítače míchacího vozu vezme sumář všech ten konkrétní den nakrmených krmných dávek a od tohoto množství se po zvážení odečtou vyhrnované nedožerky Nastavit výživu dojnic v laktaci tak, aby bylo dosaženo ploché laktační křivky s vyššími nádoji v druhé a třetí třetině laktace (perzistence). V tomto směru se dobře osvědčil systém jednotné krmné dávky.

Vyvážená KD z pohledu energie a dusíkatých látek (kontrola za pomoci obsahu mléčných složek a obsahu močoviny).

Zlepšit stravitelnost objemných krmiv (stravitelnost NDF).

Dostatečné množství bachorově účinné strukturální vlákniny (aktivita přežvykování).

Stimulace fermentace (časová synchronizace a návaznost trávení jednotlivých živin) a stabilizace pH v bachoru.

Kontinuální fermentace (24 hodin denně přístup ke krmení a vodě).

Z abránit kravám selektovat jednotlivé komponenty z TMR. Použití doplňků pro zlepšení stravitelnosti a využitelnosti živin (např. stimulace bachorové fermentace – živé kvasinky, silážní prostředky atp.)

Optimální průměrný laktační den stáda (= dobrá reprodukce!)

Podpora imunity a celkově dobrý zdravotní stav.

Dobrý management péče o paznehty (zdravé paznehty jsou základem pro vysoký příjem krmiva).

Dojení třikrát denně.

Vyvarovat se extrémních výkyvů teplot pro bachor (chladový a tepelný stres).

Nicméně toto vše nepovede k úspěchu, pokud objemná krmiva nebudou vysoce stravitelná (včas sklízená, optimalizovaná sklizňová linka, přídavek silážních přípravků atd.). Ve vysoké stravitelnosti siláží je schován klíč k úspěchu! S takto kvalitními objemnými krmivy je možné na jednu stranu snížit podíl jadrných krmiv v krmné dávce až k 40 %, což má smysl nejenom ekonomický, a na druhou stranu, z pohledu výživy, taková krmná dávka daleko lépe vyhovuje potřebám zdravé výživy přežvýkavců.

Existuje ještě jedna, riskantní a zároveň neekonomic12

ká cesta jak zvýšit stravitelnost krmné dávky s nižší kvalitou siláží, před kterou je nutno důrazně varovat. Zvýšení dávky a podílu jadrných krmiv v krmné dávce nemůže nikdy nahradit kvalitní objemná krmiva. Stravitelnost krmné dávky je pak sice vyšší, o to větší bude její efektivita, ale pouze za předpokladu že se zvířata nedostanou s novou KD do bachorové acidózy. V praxi téměř neřešitelný úkol.

Odborné studie ukázaly, že se efektivita KD snižuje o 0,1, pokud dojnice trpí subakutní bachorovou acidózou (SARA). Proto je třeba se zaměřit na aktivitu přežvykování (dostatek strukturální vlákniny) a tím docílit stabilitu optimálního pH bachorového obsahu.

Závěr Při tvorbě krmných dávek a s tím spojené poradenské činnosti, zejména kontrole krmení a výživy na podnicích by se měl parametr efektivita krmné dávky sledovat s větší pozorností. Zejména v dobách, kdy stoupají ceny krmiv a krmných surovin je rozhodující to, kolik mléka se dokáže z krmné dávky nakonec kutečně vytvořit. Důležitý je tedy vztah mezi náklady na krmení a mléčnou užitkovostí. U vyšší užitkovosti může krmná dávka (živiny v ní) být i o něco dražší, aniž by se nutně musely zvýšit krmné náklady na jeden kilogram mléka. To úzce souvisí s kvalitou krmiv, ale zrovna tak se zdravím zvířat a následně s celým managementem řízení stáda. K tomu je však nezbytné znát skutečný příjem krmiva ve stádě. Bohužel panují ohledně tohoto důležitého parametru na mnoha podnicích absolutní nejasnosti.

Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

Prosinec 2011

Trojice pomocníků pro více mléka a lepší zdraví

dávkování dojnicím 10 g na litr mléka Krmná dávka musí stimulovat látkovou výměnu dojnic a dotovat minerály, stopové prvky a účinné látky, které dojnice ztrácí výdejem mléka. Proto denně zkrmovat Camisan®, Profisan® nebo Topsan® v množství 10 g na 1 litr nadojeného mléka.

Zajistěte vysokou kvalitu objemných krmiv. Je nutné maximálně omezit ztráty živin a druhotnou fermentaci siláží. Proto objemná krmiva silážujte s použitím silážních konzervačních přípravků Labacsil® Duo a Labacsil® Trio.

S účinnými látkami a

a

Camisan®

pro dojnice s standardní užitkovostí

Profisan®

pro dojnice s nadprůměrnou užitkovostí

Topsan®

pro dojnice se špičkovou užitkovostí

Váš užitek: • Hodně mléka – roste dojivost.

• Vysoký podíl bílkoviny a tuku v mléce.

• Zdravé výkonné vemeno při menším množství som. buněk.

• Stabilní, zdravé nohy a paznehty.

• Vyšší plodnost – každý rok jedno tele.

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Opatření ve výživě jako profylaxe přetočení slezu u dojnic

Pro stanovení efektivity krmné dávky je nezbytné znát skutečný příjem krmiva ve stádě.

Přetočení slezu (Dislocatio abomasi) je ekonomicky velice významné onemocnění vzhledem ke ztrátám které způsobuje. Deset procent dojnic, které onemocní skončí na nutné porážce, nebo uhyne. U úspěšně ošetřených zvířat jsou ztráty na mléce v následujícím měsíci okolo 300 až 400 kg. V 80 až 90% všech případů se jedná o levostranné přetočení. Četnost výskytu leží okolo 1,4 až 5,8 %, ale vyskytují se rovněž stáda, kde četnost překračuje 20 %. Dojnice s březostí a porodem dvojčat a poruchami puerperia onemocní častěji. Osmdesát až devadesát procent případů se objeví v prvém měsíci po otelení a 52–86 % v prvých dvou týdnech post partum. Tím leží hlavní riziko v tranzitní periodě. Čtyřicet procent dojnic s přetočením slezu mají zároveň i zadržení lůžka, metritidu, nebo mastitidu.

Pravděpodobnost výskytu symptomů přetočení slezu leží u ketózy na úrovni 11,9, u zadržení lůžka 6,8, u metritidy 4,7–43,7 a u hypokalcemie 4,8 (STAUFENBIEL a GELFERT). Tyto hodnoty ukazují, že například u dojnic s ketózou se vyskytuje přetočení slezu 11,9 krát častěji než u krav které ketózou neonemocní, nebo že se objeví po nějaké 14

puerperální poruše až 43,7 krát častěji nežli u těch, které tuto poruchu nemají.

Příčiny U dojnic které nejsou březí zaujímá slez kranioventrální díl dutiny břišní. S postupující březostí se začíná děloha posouvat pod ventrální bachorový vak a snižuje tak objem bachoru asi o jednu třetinu což může ovlivnit i množství přijímaného krmiva. Slez je tak tlačen kraniálně a přemisťuje se stále více a více na levou ventrální stranu břicha, přičemž se sune mezi bachor a levou stěnu břišní. Přitom dojde díky vysoce gravidní děloze k protažení závěsného vazu na kterém je slez zavěšen. Po otelení se děloha stahuje nazpět přičemž se slezu umožňuje zaujmout svoji normální polohu. Proč to neudělá a zůstává ve staré pozici ještě není dostatečně vysvětleno. Podle současných poznatků dochází je pokles příjmu krmiva během tranzitního období a z toho plynoucí důsledky hlavní příčinou tohoto stavu.

Jak ukazují experimentální pozorování (STAUFENBIEL, 2001), může 12-ti hodinové hladovění vést k dočasnému Prosinec 2011

přetočení slezu, které se ale vrátí po opětovném nakrmení zpět do normální polohy.

Důležité faktory podmíněné výživou které ovlivňují přetočení slezu jsou: Snížený příjem krmiva díky nedostatečné kvalitě krmiva.

Náhlé změny krmné dávky v období stání na sucho (z krmné dávky suchostojné 1 na suchostojné 2 a potom/nebo na krmnou dávku dojnic v laktaci).

Vysoká teplota okolí (tepelný stres), kdy dojde ke snížení příjmu krmiva.

S elektivní příjem jadrného krmiva (nebo separace z TMR) a pohrdání objemným krmivem krátce před otelením což vede ke snížení stupně naplněnosti bachoru.

Z krmování TMR s nízkým obsahem strukturální vlákniny.

Nízký příjem sušiny krmiva, který je z pohledu energie kompenzován příliš nízkým poměrem objemné krmivo – koncentrát. Četnost onemocnění tak leží v přímém vztahu k množství přijatého koncentrátu respektive k takzvanému Fresh-Cow Acidosis. Při krmení jednotlivých komponentů je tedy nutné množství koncentrátu redukovat na množství pod 0,75 % tělesné hmotnosti a při krmení TMR by poměr objem : koncentrát neměl klesnout pod 50 : 50. Jestliže při čistě „senné“ dietě se vytváří 800 ml plynu za hodinu, pak při zkrmování 7 kg koncentrátu to je již 2 200 ml za hodinu.

Jiná onemocnění v období okolo porodu, která napomáhají výskytu přetočení slezu vzhledem k tomu, že dochází k dramatickému poklesu příjmu krmiva. Jsou to například: ztučnění v období telení, mléčná horečka, syndrom tukové mobilizace, syndrom ztučnění jater, zadržení lůžka, metritidy, těžké porody, acidóza bachoru, mastitida, Off-feed problémy, onemocnění paznehtů.

Přílišné ztučnění (BCS > 4) je nejdůležitější důvod pro snížení příjmu krmiva během tranzitního období, respektive příliš pomalého stoupání příjmu krmiva p.p.

Nedostatečné krmení koncentrátem před otelením. Zvyšuje riziko vzniku bachorové acidózy při náhlém přechodu na koncentrovanou krmnou dávku po otelení.

Příliš rychlé zvyšování dávek koncentrátu post partum. Nejdříve 3–4 dny po otelení by se mělo začít se zvyšování dávek koncentrátu o 250 g denně.

P říliš nízká dávka objemného krmiva při přidávání koncentrátu před otelením. Jestliže nebylo zjištěno přetočení slezu při zkrmování objemu : koncentrátu v období přípravy na porod v poměru 75 : 25, pak při poměru 45 : 55 to bylo již ve 40 %(!) případů. Příliš nízký obsah objemného krmiva má vliv na malé naplnění bachoru, snížení motility bachoru a snížení motility slezu se zpomalením jeho vyprazdňování.

P ravidelně v termínu porodu se vyskytující Hypokalcémie má vliv na sníženou kontraktilitu bachoru a slezu. Díky tomu vzniklé atonii dojde ke snížení doby průchodu tráveniny slezem a napomáhá shromažďování tekutiny a plynů v dilatované části slezu. Koncentrace vápníku pod 1,87 mmol/l kterou je možné December 2011

pozorovat do 10 dne p.p. u 10 – 15 % všech krav snižuje motilitu slezu o 30 % a sílu kontrakcí o 25 %. Při profylaxi vzniku mléčné horečky se tak nechá zároveň snížit i četnost výskytu přetočení slezu.

Příliš nízký podíl bachorově-motorické vlákniny. To se může objevit při zamíchání příliš jemně mletého, nebo peletovaného objemného krmiva do TMR. V krmné dávce by měl být podíl objemného krmiva s velikostí částic nad > 4 cm (z celkové hmotnosti) 10– 15 %. Nedostatek strukturální vlákniny a vysoký podíl koncentrátu má za následek nedostatečné naplnění bachoru, zabraňuje vytvoření plovoucí vrstvy (sláma, seno), snižuje motilitu bachoru a dochází k poklesu příjmu krmiva (Off–feed). V krajním případě se doporučuje v problémových chovech během tranzitního období přikrmovat 2 kg dlouhého sena na krávu a den.

Vysoké koncentrace těkav ých mastných kyselin ve slezu. Jsou vyvolány příliš vysokým podílem obilí a příliš nízkým podílem objemného krmiva v krmné dávce. Nedostatek strukturální vlákniny zmenšuje plovoucí vrstvu složenou, která za normální situace fixuje částice škrobu a umožňuje tak plnou fermentaci až na těkavé mastné kyseliny. Některé mohou být resorbovány stěnou bachoru téměř celé. Pokud je plovoucí vrstva nedostatečně vytvořená, urychluje se doba průchodu tráveniny bachorem a přesunuje se do slezu. Přitom se stěnou bachoru přijme menší množství těkavých mastných kyselin a ty se ve zvýšené míře dostávají do slezu. V této souvislosti je nutné zdůraznit důležitý význam adaptace a růstu bachorových klků. Jeli resorpční plocha klků nedostatečná (malý počet, krátké, úzké), je zároveň i nedostatečná resorpční kapacita pro těkavé mastné kyseliny a ty ve zvýšené míře putují do slezu.

Fyziologická deprese příjmu krmiva během tranzitního období až o 30 % je prokazatelně vyvolaná nástupem sekrece estrogenů před otelením. Začíná již tři týdny před otelením a dosahuje vrcholu týden před porodem. Deprese vede k nedostatečnému naplnění bachoru, čímž se ulehčí přetočení slezu. S poklesem příjmu sušiny krmiva roste současně obsah tuku v játrech jako výraz nástupu lipolytické reakce (lipolýza).

Svou určitou roli při vzniku přetočení slezu hrají Endotoxiny. Snižují peristaltiku slezu a způsobují tak poruchy jeho vyprazdňování. Podle FÜRRL (2000) jsou v endotoxiny v krvi přítomné neustále. Jsou však neutralizovány navázáním na lipoproteiny, albuminy, dvojmocné kationy a leukocyty (granulocyty, monocyty). Jejich vylučování za normální situace probíhá přes játra, mléčnou žlázu, plíce a ledviny.

Ke zvýšenému výskytu případů napadení endotoxiny může dojít za následujících podmínek: 1. p říjem v krmivu (špatné siláže) a jejich uvolnění v souvislosti s bachorovou acidózou; 2. produkce endotoxinů při infekcích mléčné žlázy, dělohy a paznehtů; 3. snížení neutralizace toxinů a následného vylučová15

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Neustále naplněný bachor je základním opatřením pro předcházení přetočení slezu. ní játry při silné lipolytické reakci. Tukovou infiltrací poškozená játra nejsou schopna endotoxiny neutralizovat, respektive vylučovat. Hromadění obsahu slezu má za následek zvýšenou tvorbu plynů s roztažením a zvětšením slezu. S postupným zvětšováním velikosti (hromadění plynů a tekutiny) se slez přesunuje buď nalevo, nebo napravo.

U obou forem přetočení slezu se mohou objevit těžké poruchy acidobazické rovnováhy. Vzniknou díky Reflux (vnitřní zpětné vracení) obsahu slezu zpět do bachoru, čímž se do bachoru dostanou i chloridové ionty a nemůže tak dojít k jejich resorpci. V krvi vznikne nedostatek chloridů (< 90 bis 95 mmol Cl/l) a lehká hypokaliemie (3,2 až 3,5 mmol K/l). K vyrovnání iontové rovnováhy dojde prostřednictvím zvýšené resorpce iontů bikarbonátu v tenkém střevě čímž se vytvoří metabolická alkalóza s velice fatálními důsledky na látkovou výměnu buněk a rovnováhu tělních tekutin. Metabolická alkalóza je částečně kompenzovaná respiratorně, přičemž dojnice omezí vydechování kyseliny uhličité, to znamená, že sníží dechovou frekvenci. S alkalickou látkovou výměnou je spojen i proudění iontů draslíku do buňky. V krvi naproti tomu panuje hypokaliemie (nedostatek draslíku). Hromadění elektrolytů v bachorové tekutině vede k porušení resorpce vody v bachoru. V mimobuněčném prostoru (MBP) tím dochází k ztrátě objemu (dehydratace), kterou poznáme podle zapadlých očních bulev. Pokud se včas nepřistoupí k chirur16

gickému zásahu hrozí zvířeti úmrtí. Většinou je přetočení slezu doprovázeno sekundární ketózou (zvýšená koncentrace ketolátek, hypoglykemie) a lehkou hypokalcemií (1,7 až 2,2 mmol/l).

Symptomy Při častějším levostranném přetočení slezu se sune mezi levou stěnou břicha a bachorem směrem k levé hladové jámě. Příjem krmiva je silně omezen a dochází k rapidnímu poklesu kondice. Zvířata vylučují mazlavé až pastovité výkaly. Často se rozvine ketóza. Při poslechu a současném poklepávání na levou stěnu břicha je možné slyšet jasně znějící zvučné tóny (plyny a tekutinami naplněný slez) a pleskavé zvuky (zkapalňování obsahu bachoru). Poklepem na levou stranu břicha se nechají vyvolat jasně znějící tóny slezu a fonendoskopem potvrdí.

Při pravostranném přetočení slezu se slez dostane mezi svazek střev a pravou břišní stěnu. Anatomické poměry přetočení slezu (torzi) ještě ulehčují a představují tak životu nebezpečné utrpení. Zvířata rychle chátrají a vylučují tmavé hnědé a hnědočerné výkaly (příměs krve).

Opatření O perativní zásah při kterém jsou nejprve ze slezu upuštěny plyny a odsáta tekutina před tím, než se vrátí do své normální polohy a zafixuje. Volba operativní techniky je závislá na vícero aspektech jako je ekonomická náročnost, kosmetika, reprodukční stádiProsinec 2011

Poškození bl.nervu (Vagus) Obstipace (zácpa) slezu

Pravostranné přetočení slezu (torze), nebo levostranné

Nedostatek chloridů v Duodenu, namísto chloridových iontů jsou absorbovány ionty bikarbonátu

Leukóza slezu

Pylorusstenóza (zúžení vrátníku), nebo nadprodukce HCl sliznicí stěny slezu

Atonie slezu Přeplnění slezu

Reflux (zpětný tok) obsahu slezu a chloridových iontů do bachoru

Nedostatek chloridových iontů v MBP, Nadbytek bikarbonátových iontů v MBP

Hypochloremie (nedostatek chloridů)

Porušená resorpce vody v Bachoru, zamezení odtoku tráveniny

Přeplnění bachoru tekutinou

Metabolická alkalóza

Porušení rovnováhy tělních tekutin Dehydratace

Bradypnoe (zpomalené dýchání)

+

Stěhování iontů draslíku z krve do buňky

+

-

Vylučování Na , K a HCO3 +

ledvinami, záměna Na místo H + (moč bude kyselá!)

Hypokalemie (nedostatek draslíku)

um krávy, stupeň otoku (edému) vemene, dostupnost velkým nárokům na personál za běžných provozních pomocných osob a preference operatéra. STEINER podmínek metodou první volby, nýbrž se z kosmeticObr.1: Patogenese metabolické alkalózy při Reflux abomasum (1996) doporučuje v „normálním“ případě Omentopekých důvodů bere do úvahy jako alternativní technika xii od pravé slabiny, ve vysokém stádiu březosti Abovýhradně u krav, které jsou určeny pro výstavy. masopexii od levé slabiny a u krav které se budou vyu Infúzní terapie metabolické alkalózy s pomocí roztožívat jen v probíhající laktaci, tak provést z ekonomicku následujícího složení: Sano encyklopedie: Přetočení slezu 5 Dávkých důvodů perkutánní fixaci podle Grymer a Ster

6

,0 g NaCl, 2,7 g KCl na 1 litr Aqua dest. ad inject.

Duben 06 ner (1982). Naučit se Omentopexii od pravé slabiny je kování: 3 ml/kg ž.hm. a hodinu po dobu více hodin. natolik výhodné, protože s touto technikou je mož Likvidace většinou vzniklé ketózy a ztučnění jater se né korigovat i pravostranné přetočení slezu. Ventrálprovádí infuzí a postupného kapání cukerných roztoní paramediální Abomasopexie není díky relativně ků (100 až maximálně 200 mg cukru (glukóza, nebo December 2011

17

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

■ těžké porody, zadržení lůžka ■ poporodní paréza ■ hypokalcémie ■ hypofosfatémie ■ puerperální poruchy ■ onemocnění paznehtů ■ uvolňování endotoxinů z bakteriálních infekcí

Silný pokles příjmu krmiva krátce před otelením, nízký příjem sušiny krmiva na začátku laktace

■ BCS > 4 ■ syndrom tukové mobilizace ■ ztučnění jater a snížené vylučování endotoxinů ■ snížená redukce neutralizace endotoxinů

■ takzvaná Fresh-Cow acidóza z důvodů vysoké koncentrace energie a nedostatku struktury ■ zrychlená pasáž tráveniny do slezu ■ vysoká koncentrace těkavých mastných kyselin ■ Off-feed ■ uvolňování endotoxinů z buněčných stěn gramnegativních bakterií

Nízký příjem krmiva, špatně naplněný bachor, snížená motorika bachoru a slezu

Nahromadění tekutiny a plynů ve slezu, snížené vyprazdňování slezu

Zvýhodněné anatomické poměry umožní vztlak plynem naplněného slezu doleva (90 % případů), nebo doprava

Přetočení slezu

Obr.2: Možnosti vzniku přetočení bachoru

invertóza) na kgjež.hm. a hodinu.

Za doporučení sto- okolo porodu ce poslechem slyšet charakteristické „pings“ slezu. PoRozhodující pokles příjmu krmiva v období těsně jí rovněž směsná infuze z 20 % glukózy a fyziologictom se kráva převalí na levou stranu.

Role endotoxinů je v současné době ještě hypotetická kého roztoku kuchyňské soli v poměru 1 : 1. Cukerná infuse zvyšuje součastně vylučování inzulínu a brz- Profylaxe podle GRANT (1996) dí tak lipolýzu.

Vyvarovat se všech okolností které redukují příjem Sano encyklopedie: Přetočení slezu 6 U levostranného přetočení slezu je možné se pokukrmiva v tranzitním období Duben 06 sit o odstranění torze pomocí převalování krávy. Pro Objemné krmivo nesmí být příliš energeticky bohaté tento účel je kráva svázána a položena na pravou straa chudé na strukturální vlákninu. Rovněž není vhodnu. Na končetiny se připevní provazy a kráva se na záné objemné krmivo, které má nedostatečnou kvalitu dech převaluje. V této poloze se 5–10 minut pohybuje (příliš mnoho vlákniny). sem a tam dokud není možné proti mečové chrupav K rmná dávka musí během tranzitního období ob18

Prosinec 2011

sahovat dostatečné množství strukturální vlákniny.

V nezbytných (krajních) případech se osvědčilo řízené a kontrolované přikrmování 1,5 až 2,5 kg dlouhého sena. Nutno posoudit s ohledem na zvolenou strategii profylaxe mléčné horečky. Minimálně 15 % částic v TMR by mělo mít délku nad 5 cm.

Je potřeba se vyvarovat příliš vysokých dávek koncentrátu v tranzitním období. Nekrmit více než 0,5–0,75 % ž.hm. před otelením (ca. 3–4,5 kg/den).

Po otelení zvyšovat dávku koncentrátu o 250 g denně až do dosažení požadovaného množství. Poměr objem : koncentrát by neměl klesnout pod hodnotu 60 : 40.

Vysoce užitkové dojnice vyžadují zvláštní péči vzhledem k tomu, že onemocní častěji.

Starší a těžší krávy mají vyšší predispozici onemocnět nežli mladé krávy, s výjimkou těch, které přišly na otelení jako přetučnělé vysokobřezí jalovice.

V žádném případě se ale nesnažit snížit tělesnou kondici restrikcemi v období stání na sucho! (ketóza) Při zaprahování by tělesná kondice překročit stupeň BCS 4,0.

Pokud je trávenina v bachoru nedostatečně naplněna objemným krmivem, mohou místní poměry a uvolnění místa v dutině břišní po porodu umožnit vznik přetočení slezu.

Je nutné se vyvarovat rychlým přechodům na živinově koncentrované krmné dávky.

Těžkosti při porodu, ulehnutí, puerperální poruchy a mastitdy zvyšují riziko přetočení slezu a je nutné je redukovat a minimum.

Eventuelně zařadit iontové soli.

Vyvarovat se nadměrnému zásobení minerálních látek a proteinů. Alkalická látková výměna tlumí resorpci Ca a mobilizace Ca z kostry.

Garantovat dostatečně dlouhou dobu příjmu krmiva, dostatek místa u žlabu a zajistit dostatečné množství čisté pitné vody.

Každou změnu krmné dávky je nutné provádět pomalu a s postupným přechodem.

Všechny stresující faktory v ustájení a ošetřování je nutné odstranit, nebo minimalizovat.

Nezkrmovat nahnilá, nebo plesnivá (mykotoxiny) objemná krmiva.

Vyvarovat se chyb v napájení mlékem telatům (velká množství a nadměrně vyvinutý slez i v dospělosti) .

Zdravý start laktace dojnic po porodu a mnoho mléka v laktaci

Fitnessdrink pro dojnice po otelení.

• Dojnice po porodu rychle vstanou.

• Stabilizuje zdraví.

• Dodá síly po porodu.

• Zabraňuje ulehnutí dojnice po porodu.

• Předchází přetočení slezu.

Prof. Dr. N. Rossow

Překlad Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

December 2011

Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava e-mail: info@sano.sk, www.sano.sk Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice E-mail: sano@sano.cz www.sano.cz

19

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Pitná voda nejdůležitější komponent krmné dávky

V chovech, se zaměřením na výrobu mléka, by měly být požadavky na dostatečné množství a kvalitu pitné vody prioritou Vznik života na naší Zemi začal ve vodním prostředí, v němž se teprve mohly začít vyvíjet první organické formy. Také život každého zárodku začíná v plodové vodě.

Rovněž voda je převažující složkou krve, orgánů i tkání a tvoří více než 2/3 tělesné hmotnosti. Tekutá složka krve, kterou je plazma, se rovněž skládá z vody. Dostatečné množství vody napomáhá k tomu, aby krev mohla proudit žilami a cévami.

V chovech, se zaměřením na výrobu mléka, by měly být požadavky na dostatečné množství a kvalitu pitné vody prioritou. Vysokoprodukční dojnice mají potřebu kvalitní pitné vody nejenom na záchovu, ale i na produkci mléka.

Omezení přívodu vody snižuje užitkovost zvířat rychleji a dramatičtěji, než jakýkoli jiný nutriční deficit (Boyles).

Voda představuje přibližně 50 až 75 procent živé hmotnosti zvířat a spotřeba vody je mnohem důležitější než konzumace potravin (Faries, Osladí a Reagor, 1997). Domesti20

kovaná zvířata mohou žít asi šedesát dní bez jídla, ale jen sedm dní bez vody. Všechna hospodářská zvířata by měla mít neomezený přístup ke zdroji pitné vody, protože zvířata, která nemají dostatek vody, mohou trpět stresem a dehydratací.

Známky dehydratace a nedostatku vody: snížení pružnosti kůže, ztráta hmotnosti, vysychání sliznic a očí. Stres doprovodně snižuje příjem vody, může vyžadovat zvláštní chovatelská a veterinární opatření.

Potřeba vody je ovlivněna fyziologickými vlivy a podmínkami prostředí Spotřeba se může výrazně lišit v závislosti na druhu a velikosti zvířete, fyzickém stavu, úrovni aktivity, příjmu sušiny, kvalitě vody, teplotě vody a teplotě okolí. Minimální požadavek na příjem vody se odráží v množství potřebném pro tělesný růst, růstu plodu, dojení, vylučování moči Prosinec 2011

Tabulka 1: Odhad denní spotřeby vody pro různé skupiny zvířat Hmotnost zvířete (kg)

Mléčná užitkovost (kg)

Potřeba vody (l) v závislosti na teplotě vnějšího prostředí ≤ 4,4 °C

15,6 °C

26,7 °C

54,6 100, 123,0 145,0

66,0 112,3 145,0 171,4

81,4 119,0 176,0 208,0

44,0 47,3

54,6 58,2

73,6 78,6

49,1 35,9 21,0 11,4

66,0 48,2 27,7 15,0

Laktující krávy1) 9,1 27,2 36,3 45,4

635 Suchostojné krávy 635 2) 726 2) Jalovice/Jalovičky 544 2) 363 181 91 1) Potřeba na záchovu a mléčnou produkci

39,6 28,6 16,8 9,1 2) Potřeba na záchovu a březost Zdroj: Falk, University of Ida ho (USA)

a výkalů nebo pocení. Ne všechna voda musí být poskytnuta jako pitná voda. Částečně potřebu vody pokrývá vlhkost TMR krmiva.

Potřeba vody se měří při dobrovolném odběru vody za různých podmínek. Výsledky naznačují, že žízeň je výsledkem potřeby zvířat. To je způsobeno zvýšenou koncentrací elektrolytu solí v tělních tekutinách, které aktivují mechanismus žízně. Hospodářská zvířata mohou také zvýšit příjem vody během horkých měsíců, pro její chladicí účinek. Tabulka 1 ukazuje odhad denní spotřeby vody pro různé skupiny zvířat.

Pitná voda je nejdůležitějším komponentem krmné dávky pro dojnice. Mléko se skládá z 87 % z vody a tělo dospělé krávy se skládá z 50 až 75 procent vody. Spotřeba vody v těle dojnice je rozdělena takto: Mléko 30–35 % Výkaly 30–35 % Moč 15–21 % Sliny, respirace až 18 %

Vliv teploty prostředí: Vlivem vysokých teplot stoupá potřeba vody. Během horkých letních měsíců, vlivem vysokých teplot klesá příjem krmiva a tím klesá i produkce. Vyšší produkce mléka, při nedostatku energie, způsobuje riziko acetonemie.

Vliv teploty prostředí / potřeba vody / 1 kg sušiny: nad 35 °C = 8–15 lt / 1 kg sušiny 25–35 °C = 4–10 lt 15–25 °C = 3–5 lt

5–15 °C = 2–4 lt pod 5 °C = 2–3 lt Krávy potřebují alespoň 4–4,4 litru vody, při optimální teplotě prostředí 16 °C, na produkci jednoho litru mléka.

V průměru je rychlost pití 10–12 litrů za minutu. Po příchodu z dojírny a v horkých letních měsících je rychlost pití 20 až 25 litrů za minutu. V případech, pokud je příjem vody znemožněn, resp. omezen z různých příčin, dochází ke snížení produkce mléka, k nižšímu příjmu TMR krmiva a následně vede ke zdravotním problémům. Rovněž lze

Ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity (vyhl. 252/2004 Sb.) A. Mikrobiologické a biologické ukazatele č.

1

ukazatel Clostridium perfringens

2

enterokoky

3

Escherichia coli

4 5 6 7

koliformní bakterie mikroskopický obraz – Abioseston mikroskopický obraz – počet organismů mikroskopický obraz – živé organismy

8

počty kolonií při 22 °C

9

počty kolonií při 36 °C

10

Pseudomonas aeruginosa

December 2011

jednotka KTJ/100 ml KTJ/100 ml KTJ/250 ml KTJ/100 ml KTJ/250 ml KTJ/100 ml % jedinci/ml jedinci/ml KTJ/ml KTJ/ml KTJ/ml KTJ/ml KTJ/250 ml

limit 0 0 0 0 0 0 10 50 0 200 100 20 20 0

typ limitu MH NMH NMH NMH NMH MH MH MH MH MH NMH MH NMH NMH

21

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Ukazatele pitné vody a jejich hygienické limity (vyhl. 252/2004 Sb.) B. Fyzikální, chemické a organoleptické ukazatele č.

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27

ukazat el 1,2-dichlorethan akrylamid amonné ionty antimon arsen barva benzen benzo[a]pyren beryllium bor bromičnany celkový organický uhlík TOC dusičnany dusitany epichlorhydrin fluoridy hliník

28

symbol

FAl

jednotka mikrog/l mikrog/l mg/l mikrog/l mikrog/l mg/l Pt mikrog/l mikrog/l mikrog/l mg/l mikrog/l mg/l mg/l mg/l mikrog/l mg/l mg/l

hořčík

Mg

mg/l

29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

chemická spotřeba kyslíku (manganistanem) chlor volný chlorethen (vinylchlorid) chloridy chloritany chrom chuť přijatelná pro odběratele kadmium konduktivita kyanidy celkové mangan měď microcystin-LR nikl olovo ozon pach přijatelný pro odběratele pesticidní látky pesticidní látky celkem pH polycyklické aromatické uhlovodíky rtuť selen sírany sodík stříbro tetrachlorethen trihalomethany trichlorethen trichlormethan (chloroform)

CHSK-Mn

59

vápník

NH4+ Sb As

BaP Be B BrO3 NO3NO2

ClClO2Cr Cd k CNMn Cu Ni Pb O3

PAU Hg Se SO42Na Ag PCE THM TCE Ca

mg/l mg/l mikrog/l mg/l mikrog/l mikrog/l

limit 3,0 0,1 0,50 5,0 10 20 1,0 0,010 2,0 1,0 10 5,0 50 0,50 0,10 1,5 0,20 10 20–30 3,0 0,30 0,50 100 200 50

mikrog/l mS/m mg/l mg/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l

5,0 125 0,050 0,050 1000 1 20 10 50

mikrog/l mikrog/l pH mikrog/l mikrog/l mikrog/l mg/l mg/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l mikrog/l

0,10 0,50 6,5–9,5 0,10 1,0 10 250 200 50 10 100 10 30 30 40–80 2–3,5 5 0,20

mg/l

typ Limitu NMH NMH MH NMH NMH MH NMH NMH NMH NMH NMH MH NMH NMH NMH NMH MH MH MH MH MH NMH MH MH NMH MH NMH MH NMH MH NMH NMH NMH NMH MH MH NMH NMH MH NMH NMH NMH MH MH NMH NMH NMH NMH MH MH DH DH MH MH

60 vápník a hořčík Ca + Mg mmol/l 61 zákal ZF(t,n) 62 železo Fe mg/l Použité zkratky: KTJ – kolonie tvořící jednotka; NMH – nejvyšší mezní hodnota; MH – mezní hodnota; DH – doporučená hodnota (§ 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/203 Sb.)

22

Prosinec 2011

pozorovat hustou strukturu výkalů.

Krávy mají nejvyšší příjem tekutin po návratu z dojírny. Vypité množství do 1 hodiny odpovídá 30–50 % denní spotřeby. Po příchodu ke krmnému stolu se opakuje frekvence konzumace TMR a konzumace vody u napajedel.

Návštěva u napajedla je v průměru 4 × až 10 × za den, podle podmínek a užitkovosti i 20 × za den. Absorpce vody za návštěvu 10 až 15 litrů.

Krávy stráví šest hodin denně u žlabu s krmením, ale asi jen 20 minut čistého času u napajedel s vodou. Proto je důležitý dostatečný přítok vody.

Minimální průměr potrubí vody je jeden palec (2,5 cm) = průtok vody 12 litrů/min. Velikost napajedla 200–300 litrů vody = přítok alespoň 10 litrů / min. Velikost napajedla 100 litrů = přítok 20 litrů/ min.

Odhad příjmu vody (kg/d) = 15,99 + (1,58 × DMI, kg/d) + (0,9 × mléko kg / d) + (0,05× Na g / d) + (1,20 × min. teplota v °C) (Murphy et al., 1983) Ve stáji by mělo být tolik vody a tolik prostoru kolem, aby mohlo současně pít 15 až 20 % stáda (SAUN et KOUKAL, 2004).

Hloubka vody by měla být minimálně 8 cm, aby zvíře ponořilo tlamu 2,5–5 cm při doporučeném přítoku vody.

Maximální doporučená hloubka napajedla 15–20 cm. Hladina vody maximálně 3 cm pod horní hranou napáječky.

Jedno kapacitní napajedlo pro 15–20 krav. Napajedla do 15 metrů od krmného stolu. Až o 40 % nižší příjem vody může snížit produkci mléka až o 25 %.

Výzkum ukázal, že krávy dávají přednost vodě o teplotě 15–21 °C, v chladném počasí. Zároveň se zvyšuje spotřeba vody. Nicméně, poskytnutí studené vody během horkého počasí nezvyšuje příjem vody . Běžně teplota napájecí vody na přítoku z vodovodního řádu dosahuje teploty do 7 °C. Tato teplota nemá pozitivní vliv na funkci bachoru.

Kritéria jakosti vody: zápach a chuť, pH, celkové rozpuštěné pevné látky (TDS), tvrdost, sírany, železo, dusičnany, toxické látky – těžké kovy, organofosfáty, mikroorganismy – veškeré koliformní bakterie, fekální koliformní bakterie, řasy. Krávy mají čich 15 × citlivější než člověk. pH vody krávy = 6,8–7,5 (zdravotní problémy pod pH 5,1 nebo nad 9) pH vody telata = 6,0–6,4 Tvrdost vody: Měkká Středně tvrdá Tvrdá Velmi tvrdá Poloslaná

= = = = =

0–60 ppm (mg/lt) 61–120 ppm 121–180 ppm 181–350 ppm nad 350 ppm

okolní teplota a vlhkosti vzduchu teplota a kvality vody gravidita zdravotní stav Funkce vody: 1. odstranění odpadních produktů z trávení a metabolismu, 2. regulovat krevní osmotický tlak, 3. produkovat mléko a sliny, 4. doprava živin, hormonů a dalších chemických látek v těle, 5. podpora regulace teploty vliv odpařování vody z kůže a dýchacích cest.

Kvality vody Kvalita vody, jakož i množství, mohou mít vliv na příjem krmiva a zdraví zvířat, protože špatná kvalita vody má obvykle za následek snížení příjmu vody a krmiva. Většina prvků ve vodě nepůsobí problémy, protože se nevyskytují v dostatečně vysoké úrovní v rozpustné formě. Obsahy kobaltu, mědi, jódu, železa, manganu a zinku mohou být toxické v nadměrné koncentraci, ale jen zřídka jsou vidět na úrovni dostatečně vysoké, aby způsobit problémy.

Dostupnost a kvalita vody – zvýšení produkce mléka Dostupnost a kvalita vody může mít vliv užitkovosti.

Manažeři v chovech s vysokou užitkovostí uvádějí podstatné zvýšení produkce mléka, za předpokladu, kdy krávy mají k dispozici snadný přístup k vodě. Dva až pět dalších kg mléka na krávu a den není neobvyklé.

References List Bartlett, B., 1996. Watering Systems for Grazing Livestock, Great Lakes Basin Grazing Network and Michigan State University Extension.

Boyles, S., Livestock and Water, The Ohio State University Extension, The Ohio State University. http://www. ag.ohio-state.edu/beef~/Library/water.html Faries, FC, Sweeten, JM, & Reagor, JC, 1997. Water Quality: Its Relationship‘s livestock, the Texas Agricultural Extension Service, The Texas A & M University.

The Water Source as a factor affecting Livestock Production by Walter Willms and others, Agriculture and Agri-Food Canada, PO Box 3000, Lethbridge, AB, T1J 4B1, Canada Falk, University of Idaho (USA) Vyhl. 252/2004 Sb. Georg Tschurtschenthaler Vysoká škola zemědělství a ekonomiky Dietenheim

Zhoršená kvalita vody negativně ovlivňuje kvalitu mléčných výrobků, DMI a zdraví víc, než si často uvědomujeme.

Mnoho faktorů může ovlivnit spotřebu vody: produkce mléka příjem sušiny (DMI) složení TMR krmiva

December 2011

Rostislav Kapl Sano Domažlice

23

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Chov dojnic a ekonomická výroba mléka nás živí Zemědělské obchodní družstvo Božejov hospodaří v podmínkách Vysočiny na 1 364 ha zemědělské půdy. Rostlinnou výrobu plně podřizuje potřebám živočišné výroby, reprezentované chovem holštýnského skotu. Produkce mléka je tak stěžejní disciplínou podniku z Pelhřimovska, který v rámci své specializace zrekonstruoval ustájovací kapacity a přešel na výživu se společností Sano.

Předseda ZOD Zdeněk Pípal (vlevo) s ing. Josefem Kociánem ze společnosti Sano Zmiňované zemědělské obchodní družstvo vzniklo privatizací tehdejšího ZD Božejov. V nadmořské výšce okolo šesti set metrů pěstuje na výměře 1 051 ha orné půdy obiloviny, řepku a brambory. „Rostlinnou výrobu podřizujeme požadavkům živočišné výroby, jedinými komoditami s nimiž obchodujeme, jsou sladovnický ječmen, řepka a průmyslové brambory. Prioritou rostlinné výroby je zajistit krmivovou základnu pro chov skotu. Vysokoprodukční stádo dojnic budujeme převodným křížením, které jsme zahájili nejprve černostrakatým nížinným plemenem, na něž jsme od roku 1990 navázali holštýnem. Všechno podřizujeme výrobě mléka, které nám dělá gro tržeb,“ uvedl předseda zemědělského obchodního družstva Zdeněk Pípal.

Změna ustájení přinesla efekt V evidenci Božejovských chovatelů je 790 kusů holštýnského skotu. Užitkovost produkčního stáda o po24

čtu 330 dojnic se pohybuje v posledních třech letech mezi 9 400 a 9 650 litry. V letošním roce očekáváme užitkovost za normovanou laktaci těsně pod hranicí 10 000 litrů.

Denní dodávka mléka do mlékárny pak představuje objem devět tisíc litrů. Obrat stáda je zajišťován odchovem vlastních jaloviček, pokud jde o vyprodukované býčky, tak část se jich naskladní do vlastních výkrmových stájí a zbývající se prodají jako zástav.

K velkému skoku v užitkovosti produkčního stáda v Božejově došlo po převedení dojnic z vazného ustájení na volné v prostorných vzdušných stájích se stlanými loži, s celkovou kapacitou pro 370 krav. Před rekonstrukcí, která byla zahájena před osmi lety jsme měli užitkovost na úrovni 6 682 litrů, což je v porovnání s uzávěrkou laktací za loňský rok rozdíl 2 665 litrů mléka. „Rekonstrukční práce na objektech živočišné výroby jsme zahájili v dubnu v roce 2003. Z původní haly pro stroje jsme vybudovali produkční stáj pro 100 dojnic, dále jsme zmoProsinec 2011

Pohled do stáje dernizovali ustájovací kapacitu bývalého čtyřřadého kravína pro 182 dojnic a K-96 jsme přestavěli na porodnu pro 88 plemenic. Všechny provozy jsou stelivové, o pořádek ve stáji se starají stájníci, kteří vyhrnují kejdovou chodbu UNCéčkem třikrát za den a lože přistýlají pšeničnou, ječnou nebo řepkovou slámou, která se nám mimochodem velmi osvědčila. Dbáme na to, aby krávy nechodily v mokru, abychom minimalizovali riziko zdravotních problémů. Suchá stáj je základ pro zdraví končetin, podle potřeby ještě preventivně koupeme. Tento úkon provádíme během teplého počasí nejlépe každý měsíc, v zimním období pak podáváme minerální směs, obsahující mikroprvky v chelátové formě, která napomáhá vytvrzování paznehtů. Součástí zmiňované rekonstrukce bylo i pořízení rybinové dojírny BouMatic s dvakrát osmi dojicími stáními a vybudování mléčnice se sociálním zázemím pro ošetřovatele. Z hlediska softwarového vybavení se u nás používá program pro řízení stáda EZ-COW v návaznosti na identifikaci a sběr dat v dojírně. Respondery na krku zvířat umožňují provázanost mezi jednotlivými údaji a ošetřovatelkou, kromě výše denní užitkovosti se eviduje například i vodivost mléka. Na tuto technologii pak navazuje zázemí mléčnice. Kapacitu tanků na dvanáct a půl tisíce litrů mléka momentálně využíváme asi ze tří čtvrtin,“ pokračoval dále.

Výživa a krmení Bezproblémová výživa vysokoprodukčních dojnic se odvíjí od kvality a zdravotní nezávadnosti všech komponentů krmné dávky. Na navýšení mléčné užitkovosti v Božejově se podílelo hned několik faktorů, vedle již avizované změny ustájení hrála velkou roli i výživa s přispěním společnosti Sano – Moderní výživa zvířat, s. r. o.

December 2011

„Se společností Sano spolupracujeme od roku 2003, zatímco výživu produkčního stáda konzultujeme s Ing. Josefem Kociánem, otázky výživy telat probíráme s Ing. Milanem Bardiovským. Velký důraz klademe na kvalitu objemných krmiv, v tomto ohledu je pak klíčová optimální struktura krmné dávky s délkou nejhrubších částic do pěti centimetrů.

Vyrábíme bobovou senáž, při obsahu sušiny do 25 % hmotu konzervujeme organickými kyselinami, při vyšším podílu sušiny pak volíme biologicko-chemické přípravky stejně, jako při výrobě travní a jetelotravní senáže a kukuřičné siláže.

Sklizeň bobu, která je prováděna řezačkou napřímo je problematická z hlediska obtížnějšího vystihnutí optimálního obsahu vlákniny a sušiny, která by se měla pohybovat mezi 28 až 30 %. Sami si mícháme i produkční směs, obilí máme svoje, sójový a řepkový šrot objednáváme a minerální přísady bereme od již zmiňované výživářské společnosti. Krmení zakládáme vertikálním míchacím krmným vozem Triomix 1200 T s kubaturou 12 m³ třikrát denně. Díky kontrolním mechanismům máme možnost pořídit záznam o vložených komponentech i době míchání. Ze žlabů vyhrnuté krmivo přihrnujeme asi pětkrát za den,“ upřesnil předseda Pípal.

Dojnice v laktaci dostávají dva druhy mixů. V krmné dávce dojených krav je v průběhu roku zakomponováno 25 kg kukuřičné siláže, 8 kg jetelotravní senáže, 4 kg travní senáže, 7 kg bobové senáže, 9 kg produkční směsi, 100 g Multisan® a 0,5 kg krmné pšeničné slámy – celkový objem 53,6 kg.

Krmná dávka pro krávy stojící na sucho obsahuje 12 kg kukuřičné siláže, 5 kg jetelové senáže, stejné množství travní senáže 2,5 kg produkční směsi, 30g Multisan®, 120 g Camisan®, 25 g Fertisan®, 60 g Prenata® a 2,5 kg slámy – celkem 27,2 kg.

Dnešní doba není již jen o spočítání krmné dávky, ale 25

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Telata (odchovaných telat 323 kusů, denní přírůstky 860 g)

Zootechnici pro chov skotu Bílý Josef, Hunal Martin se Sano poradcem Bardiovským Milanem a místopředseda družstva Stárek Zdeněk 26

Prosinec 2011

o celkovém poradenském servisu, kterého si na výživářské firmě cením nejvíce. Jak pan Kocián i Bardiovský chodí pravidelně do chovu a pomáhají řešit situace, které provoz přináší, říká pan Pípal.

Ing. Kocián nás navštěvoval ještě před začátkem spolupráce a vždy dobře poradil. Proto jsem se v dané době při personální změně na zootechnickém úseku rozhodl změnit poradenskou firmu. Seznámil nás s nespornými výhodami systému jednotné krmné dávky, a proto jsme ji po převedení krav do volného ustájení zavedli. Její síla je hlavně v jednoduchosti a účelnosti.

S jejím zavedením souvisí i další postupné kroky, které jsme dělali, jako jsou: zlepšení výživy jalovic, kvalita objemných krmiv, optimální struktura TMR, krátce nařezaná pšeničná sláma, aj. Například i změna systému senážování přechodem od senážovacích vozů k řezačce.

Základní součástí všeho je kvalitní přirozená reprodukce, o kterou se stará pan Bílý a která je i odrazem vyrovnané výživy dojnic. Toto dokresluje i mezidobí, které se v posledních letech drželo pod hranicí 400 dnů. Průměrný laktační den se pohybuje okolo 170 dnů.

Odchov telat Velký důraz se v Božejově klade na čistotu a nastýlání porodních kotců. Narozené tele po napojení mlezivem a ošetření pupku jde na dva měsíce do individuálního kotce. Zde tele dostává do tří dnů mlezivo, pak jalovičky přejdou na sušené mléko. Do tří týdnů se podává Sanolac Lila Citro, od čtvrtého týdne stáří se krmí Milsan. Ztráty telat počítané i s mrtvě narozenými se od začátku roku pohybují pod deseti procenty, přičemž od dubna neuhynulo ani jedno tele. Po odstavu jsou telata ustájena v boudách po 8 ks, kde si navykají na objemná krmiva. Další odchov prozatím probíhá v provizorních odchovnách, což se bude v budoucnu řešit. I přes ne zcela ideální podmínky odchovu starších telat se daří telit jalovice ve 23 až 24 měsících.

Závěr V Božejově na Pelhřimovsku se skot chová již 53 let a podle slov předsedy ZOD Zdeňka Pípala chovatelé v tomto ohledu ani žádné změny nechystají. Dalším krokem na jejich cestě k efektivní produkci mléka je vybudování odchovny jalovic s kapacitou pro 234 kusů. „Dostali jsme zpět do vlastnictví bývalý kravín, který posledních asi patnáct let sloužil pro dřevovýrobu. Napřesrok bychom chtěli objekt zrekonstruovat a vytvořit v něm optimální podmínky pro odchov jalovic. Na tuto kategorii skotu chceme zaměřit větší pozornost, neboť jenom kvalitně odchovaná jalovice je předpokladem dosažení budoucí maximální užitkovosti. Jak již bylo zmíněno, chov skotu je hlavní součástí našeho podnikání. Vybudování optimálních podmínek ustájení, podpořených kvalitní výživou přineslo kýžený efekt v podobě navýšení užitkovosti. K dalšímu nárůstu užitkovosti došlo letos v únoru, kdy bylo zavedeno trojí dojení. Od zvýšení frekvence dojení si slibujeme, že stabilně usadíme nad 10 000 litry za uzavřenou laktaci.“

s účinnými látkami vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti • Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny • Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza • Stabilní paznehty a odolné končetiny • Cyklické říje a dobrá reprodukce • Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

Martin Jedlička

December 2011

27

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Patnáct let úspěšné spolupráce

Ředitel společnosti Karel Jansa s hlavním zootechnikem Lubošem Matěnou při pravidelné kontrole chovu dojnic Zemědělská společnost Svobodné a. s. Havlovice nad Úpou (okr. Trutnov) hospodaří v podkrkonoší na 925 ha zemědělské půdy. Z toho 521 ha je orná půda a 404 ha ­pastvin. Nadmořská výška je 430 metrů n. m. Hlavní činností je zemědělský podnik zaměřen na výrobu mléka.

Chová 250 kusů dojnic. Kromě telat a jalovic v Havlovicích mají 150 kusů býků ve výkrmu a stádo 40 kusů krav bez tržní produkce.

Od začátku spolupráce se společností Sano docházelo k postupnému nárůstu užitkovosti dojnic a k řešení různých preventivních programů v živočišné výrobě. Dojnice byly do roku 2005 ustájeny ve dvou vazných stájích v ne úplně optimálních podmínkách z pohledu dnešních požadavků. V roce 2006 došlo v Zemědělské společnosti Svobodné a. s. k rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci stáje 28

v Havlovicích. Společně s rekonstrukcí stáje na volné ustájení se postavila nová budova s dojírnou 2 × 8. Dojnice byly soustředěny z původních dvou stájí do jedné. Došlo nejen ke zlepšení produktivity práce, snížení počtu zaměstnanců v chovu dojnic, ale také se významně zlepšil welferu zvířat což umožnilo další růst užitkovosti. (viz tab č. 1) Při přesunu dojnic do volného ustájení byl zakoupen krmný vůz. To umožnilo zavedení nového krmného systému – jedné krmné dávky pro produkční dojnice. Taktéž dojnice stojící na sucho jsou krmeny jednou krmnou dávkou pro dojnice suchostojné.

Krmná dávka pro produkční dojnice je používána nejen u produkčních dojnic, ale i u telat při přesunu z individuálních bud. Krmný systém se výrazně zjednodušil, snížila se možnost případných chyb a zlepšila se následná kontroProsinec 2011

Tabulka 1 – Vývoj laktací stáda v letech 1996–2011

Výstavba nového úložiště hnoje

Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

užitkovost v litrech 4 358 4 488 4 251 4 313 4 443 4 709 5 428 5 676 6 064 6 253 6 621 7 045 7 499 8 285 8 645 8 776

Tabulka 2 – ztráty telat úhynem v % Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

užitkovost v litrech 6,92 3,96 5,78 3,81 2,57 3,25 2,55 1,42

Prevenci nemocí telat je v chovu věnována maximální pozornost la. Krmné dávky zavedené v roce 2006 se až do současnosti téměř nemění. Dochází jen ke drobným úpravám krmných dávek po sklizni objemných krmiv z důvodů zohlednění dosažených sušin jednotlivých objemných krmiv. Krmná dávka pro dojnice není nijak složitá.

Zemědělská společnost Svobodné a.s. Havlovice hospodaří v podhorské oblasti. Kromě kukuřičné siláže tvoří krmnou dávku pro skot travní senáž, která neobsahuje vysoké množství živin. (cca 13–14 % NL). Objemná krmiva jsou doplněna směsí složené z obilovin, sojového a řepkového šrotu a minerálně-vitamínového doplňku Camisan® a Multisan® Nektar. Dalším doplňkem krmné dávky je pivovarské mláto. Tímto je krmná dávka poměrně jednoduchá a také relativně levná vzhledem k absenci různých možných a cenově nákladných krmných doplňků.

Letošní roční uzávěrky dosáhly 8008 litrů na první laktaci a 9186 litrů na druhé a dalších laktacích. Uzávěrky celého stáda jsou 8776 litrů.

Základem každého chovu jsou zdravá telata. V Havlovicích se daří po několik uplynulých let dosahovat velmi dobrých výsledků. Telata jsou dochovávána v individuálních boudách ze kterých jsou následně přesunována do zrekonstruovaného teletníku. Roční ztráty telat za rok 2011 jsou 1,42 %. Ztráty telat úhynem v uplynulých letech jsou také na velmi dobré úrovni. (viz tab. č. 2) Při odchovu telat je používána mléčná náhražka od spoDecember 2011

lečnosti Sano Sanolac® Rot doplněná preparátem Cotosan®, který se přidává do prvního nápoje a doplňuje potřebné imunoglobuliny.

V rámci poradenství se zástupce společnosti Sano s pracovníky zemědělského podniku snaží řešit především prevenci než řešit následné zdravotní problémy a ztráty.

Díky dobrým hospodářským výsledkům dochází v Zemědělské společnosti Svobodné a. s. Havlovice k významným investicím do modernizace jak v rostlinné tak živočišné výrobě. Chov skotu pozitivně ovlivnil nákup nové sečky na kukuřici, který se v podhorské oblasti vyplatil zvláště v loňském méně příznivém roce. Letošní velkou investiční akcí je stavba centrálního hnojiště za několik milionů korun. Vzhledem k neposkytnutí dotace je tato investiční akce zcela v režii zemědělského podniku.

MVDr. Petr Pokorný Sano Domažlice Hajnice 168, 544 66 Tel.: 777 245 863 E-mail: petr.pokorny@sano.cz

29

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Výrobně obchodní družstvo Plavsko Jednoduchost a účelnost použitých řešení celého technologického procesu a jejich vzájemný soulad přináší v živočišné výrobě vynikající výsledky. Za těmito výsledky stojí hlavně každodenní poctivá práce všech pracovníků družstva a efektivní využití služeb.

Zootechnici Miloslav Budín a Václav Peroutka ve světlé a vzdušné stáji jalovic Výrobně obchodní družstvo Plavsko najdete zhruba na polovině cesty mezi Třeboní a Jindřichovým Hradcem.

Hospodaří na samém okraji Třeboňské rybniční pánve na 980 hektarech zemědělské půdy ležící v průměrné nadmořské výšce 495 m. Současné VOD Plavsko, které vzniklo v roce 1991 oddělením z původního ZD Plavsko, má tři farmy Plavsko, Hatín a Polště.

Rostlinná výroba je základem Rostlinná výroba je tu zcela podřízena té živočišné. Ačkoliv se družstvo specializuje na pěstování obilovin, ať už se jedná o pšenici, žito, ječmen, triticale či oves a dále pak 30

produkuje brambory a řepku, tak je důležitým úkolem rostlinné výroby zabezpečení kvalitní krmivové základny pro chov skotu. To je důvodem, proč krmné plodiny zaujímají velkou část obhospodařovávané zemědělské půdy, například kukuřice tu roste na plných 120 hektarech. Když k tomu připočtete 80 hektarů jetele a dalších 290 hektarů trvalých travních porostů, zjistíte, že z vypěstovaných statkových krmiv už se dá nějaký ten dobytek nakrmit.

Chov skotu na prvním místě Živočišnou výrobu podniku v současnosti představuje „pouze“ chov dojeného skotu. Od prasat odešli v roce 2009.

Prosinec 2011

Býci nehledí do prázdného žlabu příliš často, jak dokazuje jejich více než kilogramový průměrný přírůstek Ocitli se ve velmi obtížné situaci, která v té době v chovu prasat panovala, a museli se rozhodovat, jestli prasata dělat dál za cenu velkých investic do modernizace technologie jejich chovu, nebo se prasat zbavit a věnovat se v budoucnu jen skotu. Nakonec se rozhodli chov prasat zrušit a tohoto rozhodnutí ani dnes nelitují. Situace na trhu s vepřovým masem se od okamžiku jejich rozhodnutí nijak výrazně nezlepšila, a tak jsou rádi, že specializace na chov skotu jim umožňuje při vysoké úrovni užitkovosti a přitom s minimálními náklady vyrábět kvalitní mléko a hovězí maso. Kombinace těchto faktorů přináší podniku tolik potřebnou rentabilitu živočišné výroby.

Mléko i maso Chov skotu je zaměřen jak na výrobu mléka, tak i kvalitního hovězího masa, a proto se nelze divit, že převážnou část krve jejich stáda tvoří domácí kombinované plemeno, jež nazýváme české strakaté. Při podrobnějším zkoumání podílů krve jednotlivých krav zjistíme, že se v Plavsku pro zlepšení užitkových parametrů stáda nebáli použít ani plemene zcela jednostranně zaměřeného na produkci mléka, jakým je holštýn. A protože se nechtěli vzdát červené barvy svého stáda, použili tedy jeho červenou varietu zvanou red holštýn. Napíšeme-li, že převážnou část stáda dnes tvoří různopodílové kříženky českého strakatého s red holštýnem, ani to nebude zcela přesné, protože v připařovacím plánu jsou již delší dobu využíváni býci montbéliardského plemene.

December 2011

Uvážlivá plemenařina Uvážlivá plemenářská práce vycházející z úzké spolupráce s pracovníky společnosti Reprogen vedená zkušenou rukou dlouholetého praktika pana Václava Peroutky na farmě v Plavsku, a Miloše Budína na farmě v Polšti, dokázala zvýšením podílu red holštýna poměrně rychle přinést do stáda genetické předpoklady k vysoké mléčné užitkovosti a díky cílenému výběru býků do připařovacích plánů zároveň neztratit to, co bylo ve stádě přítomno již dříve a co je dnes obzvlášť cenné, totiž dobré osvalení a tedy i hlavní předpoklad odpovídající masné užitkovosti. Při dotazu: jaký býk je pro jejich stádo ideální, oběma zootechnikům zasvítily oči a jednoznačně označili montbéliardského býka české provenience s trošičku japonským jménem – Bonsai. Možná se jedná o naznačení dalšího směru v plemenářském vývoji stáda. Jednoznačným důkazem toho, že se podařilo i při vysoké produkci mléka (letos denně dodali do mlékárny na krávu přes dvacet litrů mléka), které dosahují, udržet i dobrou úroveň masné užitkovosti, je celoživotní přírůstek býků, který se dlouhodobě udržuje nad jedním kilogramem a hlavně to, že přes 90 % býků prodávají ve třídě R a lepší. Ze sestav KU lze vyčíst, že v Plavsku měli 131 uzavřených laktací s průměrnou užitkovostí 7 419 kg mléka. V druhé stáji – Polšti – to bylo 98 uzavřených laktací 7 827 kg mléka, na druhých a dalších laktacích zde krávy zdolaly osmitisícovku: 69 laktací, 8 200 kg. Že se jedná nejen o genetiku, ale i do31

CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Březí jalovice a suchostojné krávy využívají volnosti na slunci a čerstvém vzduchu konale zvládnutý management stáda, je zřejmé, když se podíváte do stáje. Rámcové krávy v přiměřené kondici na perfektně ošetřených paznehtech tohle vše na první pohled dosvědčují. Mezi dojeními jsou v klidu, buď se krmí, nebo leží a přežvykují.

Funkční ustájení krav Výborné výsledky nejsou zásluhou pouze genetického založení stáda, jak by se z předchozích řádek mohlo zdát.

Důležité je jaké se genofondu nashromážděnému a citlivě poskládanému v jednotlivých jedincích podaří vytvořit prostředí. Prostředí představují především dva faktory: ustájení a krmení. Kdo by podle dosahovaných výsledků očekával nějaké hypermoderní stáje přecpané technickými vymoženostmi, byl by zklamán. Technický zázrak se nekoná! Krávy jsou ustájeny ve dvou stájích 160 ks v Plavsku a 105 ks v Polšti. V Plavsku jsou ustájeny v K 174, jež je přestavěna na volnou stáj s nastýlanými boxy a radlicí vyhrnovanými chodbami. V Polšti je ustájení velmi podobné, jen s tím rozdílem, že zde se jedná o přestavěnou klasickou K 96, kterou se podařilo přístavbou krmiště, doplněním dojírny a nastýlaných lehacích boxů změnit na jednoduchou ale přitom funkční produkční stáj pro dojnice.

32

Další změnou, kterou se v ustájení krav chystají provést v příštím roce, je zkoncentrování ustájení všech krav, které bude provedeno přístavbou nové stáje v Plavsku tak, aby mohli mít všechny dojnice na jednom místě. V osvědčené technologii přistýlaných lehacích boxů a vyhrnovaných chodeb nehodlají nic měnit. Jejich současná a léty provozu prověřená podoba se ukázala jako plně vyhovující. Zvýšená koncentrace dojnic bude vyžadovat výstavbu kapacitnější dojírny, o jejíž podobě mají chovatelé už rovněž jasno – rybinová dojírna dvakrát sedm dojicích stání by měla snadnému a rychlému podojení všech krav plně vyhovovat.

Zakládání krmiva bude stejně jako dosud řešeno míchacím krmným vozem. Nová podoba ustájení nejspíše umožní i mírné navýšení stavu krav, kterého by měli díky výborným parametrům dosahovaným jak v reprodukci, tak odchovu dosáhnout z vlastních zdrojů. Vyhledávání říjí je plně v rukou ošetřovatelů, jimž jejich práci usnadňují pedometry. Březost krav se pohybuje mezi 50 až 55 % a (letos za tři čtvrtletí) se ztráty telat do dvou měsíců pohybovaly na úrovni 3,4 %, což lze do značné míry přičíst vynikající péči o telata, kterou tu zajišťují zkušené pracovnice mající k mláďatům patřičný vztah a dokáží je doslova „vypiplat“ tak, jak je třeba.

Prosinec 2011

Krmení krav Krmení v produkčních stájích krav je založeno na směsné krmné dávce, kterou na krmný stůl zakládá třikrát denně míchací krmný vůz. Díky trojímu zakládání se jednak minimalizuje potřeba přihrnování krmiva a navíc nedochází k jeho degradaci během horkých letních měsíců.

TMR složenou z kukuřičné siláže, senáže, sena a doplňků zakládanou na krmný stůl doplňuje jádro, které dojnice dostávají částečně v TMR a zbytek je dávkován pomocí krmných automatů (tak nehezky nazývaných „futterboxy“). Krmné směsi pro VOD Plavsko míchá ZZN Pelhřimov, pomocí mobilních mícháren. Tyto míchárny s využitím sojového extrahovaného šrotu, řepkového extrahovaného šrotu, MKS- Camisanu a Multisanu Nektaru k vlastnímu obilí namíchají směs přesně na míru ke krmeným objemům.

Odchov Odchov telat začíná v boudách, kde se tele zdrží zhruba prvních deset dní života. Zde dostává mlezivo a pak se postupně přechází na sušené mléko – Sanolac® Lila Citro, jehož dobré vlastnosti si oba zootechnici pochvalují. Později odchov pokračuje ve skupinách po zhruba 25 kusech s využitím mléčných krmných automatů. Mléko se krmí dle mléčné křivky. Rychlému rozvoji předžaludků přispívá využití startéru a krom toho mají telata přístup k vodě a kvalitnímu lučnímu senu, což pomáhá pozvolnému návyku na rostlinnou stravu. Zhruba ve dvou měsících stáří proběhne odstav do nově rekonstruované volné přistýlané vzdušné a světlé OMD haly, kde se krmí seno, senáž a kukuřičná siláž spolu se směsí OMD složené z ječmene, řepky a MKS Unicum. Po zapuštění mají jalovice, které jsou zjištěny jako březí, možnost volného pohybu na pastvině a tato možnost jim je dopřána až do osmého měsíce březosti.

Volné telení probíhá ve stodole, která byla pro tento účel zrekonstruována. Po skončení vylučování mleziva, pokud nevykazuje příznaky zánětu, se prvotelka dostává do produkční stáje a celý kruh se uzavírá.

Co poznamenat závěrem. Snad jen to, že Plavsku kravám věnují patřičnou pozornost a rozumí jejich potřebám.

Nenajdete tu nic výjimečného, co by jinde neměli. Není tu ani dokonalá stáj a nejmodernější dojení, ale je tu dokonalá souhra lidí, kteří dovedou spousty maličkostí sladit tak, aby na konci jejich úsilí byl dobrý výsledek. Když se vše dělá, jak dělat se to má, tak je to na výsledku opravdu moc znát.

KOMPLETNÍ MLÉČNÁ KRMNÁ SMĚS S KYSELINOU CITRÓNOVOU

Účinnost Sanolac® Lila Citro: • Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu • Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém • Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků • Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií • Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás: • Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru • Rychlý růst s vysokými přírůstky • Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva • Nízké náklady na odchov

Ing. Ota Beran BM Profit Ing. Milan Bardiovský (foto) Sano Domažlice

December 2011

33

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

S rostoucími počty selat se kvalita mléčných žláz stává stále důležitějším faktorem úspěchu

U sajících selat se během prvních dnů života vytvoří podmíněný reflex pro jeden určitý struk – tzv. preference struku Narůstající počet selat si žádá přiměřené zvýšení počtu struků stejně tak, jako celková funkčnost mléčné žlázy u kojících prasnic. Naplnění těchto vytyčených úkolů si žádá další chovatelskou práci, úpravy stání v kotcích a rovněž opatření týkající se zdraví zvířat.

Podniky, které chtějí obstát i v budoucnu usilují o další nárůst biologické užitkovosti prasnic. V popředí zájmu přitom jednoznačně stojí dosažení vyšších počtů odstavených selat na prasnici a rok. Opatření zaměřená na tuto problematiku se soustřeďují především na: plemenářskou selekci, management stáda a zdraví zvířat. První výsledky již potvrzují, že čím lépe se daří tento komplexní systém vyladit, tím lepších výsledků užitkovosti se dosáhne. Na mnoha špičkových chovech se lze bez problémů setkat s velmi početními vrhy, kdy se stalo téměř pravidlem dosažení minimálně 29 živě narozených selat. Čtvrtina zvířat má mezi 13–15 živě narozenými selaty ve vrhu a dalších ca. 5 % prasnic má více jak 15 selat.

34

Abychom novorozená selata vychovali i během následující doby kojení co možná nejúspěšněji, musejí disponovat mateřská zvířata dostatečným počtem intaktních struků stejně tak, jako dobrou kvalitou mléčných žláz. K tomu je důležité také rozložení a pevnost žláznaté tkáně.

Mléčné žlázy jako důležitý produkční orgán Obecně platí, že pro úspěšnou reprodukci prasat hrají mléčné žlázy rozhodující roli pro dosažení dobrých výsledků v chovu. Syntéza mléka a odběr mléka sáním jsou ovlivňovány formováním a anatomicko-morfologickou formou struků a strukových kanálků. Stav a funkce mléčných žláz stejně jako struků podléhají řadě na ně působících faktorů. Proto si chovatelé prasat stanovili již před desetiletími minimální požadavky na počet struků. Podle plemene byla požadována mléčná lišta se struky po šesti, nebo po sedmi. Již tenkrát bylo rozpoznáno, že funkčProsinec 2011

ní a nefunkční struky, zde především pastruky, ovlivňují zdárný odchov selat. Jejich stav lze připisovat jak dědičným faktorům, tak zraněním nebo infekcím.

V moderních plemenářských programech je u plemen v rámci zjišťování KU, chovné hodnoty a selekce dbáno i na mléčné ústrojí. Až do 90. let platilo na chovech produkujících selata, že minimálně dvanáct struků u chovné prasnice je dostatečný počet k výživě tehdy dosahovaných počtů selat.

Mezitím se tyto nároky zvýšily na dvakrát sedm funkčních struků. Při výběru chovných zvířat jsou zohledňovány počet, rozdělení a funkčnost struků. Ty by měly být rozděleny v rovnoměrných odstupech v rámci celého mléčného ústrojí. Zvláštní pozornost zasluhují struky v okolí hrudní kosti, protože tyto mohou být v podmínkách ustájení bez slámy při odchovu mladých prasnic odírány. Cílem je tedy co možná nejvíce vpředu nasazené mléčné ústrojí s jasně navzájem oddělenými segmenty, které nabízejí velkému počtu sajících selat komfortní nabídku místa v „mléčném baru“ (tzn. na mléčných žlázách).

Uspořádání a organizace selat při sání U sajících selat se během prvních dnů života vytvoří podmíněný reflex pro jeden určitý struk – tzv. preference struku, která v rámci jednoho vrhu vede k méně, nebo více pevně danému sacímu pořádku. To určuje upřednostňované využívání jednoho struku (částečně páru struků) jedním seletem během po sobě jdoucích krmení a v rámci stabilního vrhu v době krmení se téměř nemění. Přitom jsou přední linie žádány všeobecně více a bývají „zabrány“ vitálnějšími selaty. U větších vrhů vzniká snaha sát na více strucích.

Sání ze všech mléčných žláz již na prvním vrhu prasnice přispívá k celkové lepší mléčnosti. Skupinové oprasení, biotechnická opatření a dohled nad porody stejně jako cílené vyrovnávání vrhů mezi prasnicemi s různým počtem selat k tomu nabízejí výhodné podmínky, které jsou úspěšně využívány vyškolenými a motivovanými pečovateli/pečovatelkami. Při v praxi převládajících dobách kojení od tří do čtyř týdnů (odstav v 21–28 dnech) by u prvniček, které vychovávají svůj první vrh, mělo být nasazováno minimálně dvanáct selat. Vedle co možná nejpravidelnější frekvence sání je i rovnoměrné využívání všech struků důležité pro stálou vysokou laktační křivku. Jedno, třeba jen krátkodobé „nesátí“ na jednom struku vede rychle k atrofii (regresi) žláznatého parenchymu a zmenšuje se následná produkce mléka (mléčnost).

Existuje řada strukových vad a anomálií. Jejich výskytu u obou pohlaví (prasnic i kanců) jsou připisovány genetické predispozice. Proto musejí být zjištěné nedostatky potlačovány pomocí trvalé selekce v mateřské i otcovské linii.

Nejvíce rozšířeny jsou zjevně pastruky. Vedle vrozených defektů se mohou vyskytovat i získané vady struků.

Strukové vady a anomálie U pastruků, nebo vpadlých struků se jedná o znetvoření (malformaci), při němž dochází kvůli hypoplazii struku a mléčné cisterny k částečnému nebo úplnému vchlípení (invaginaci) struku. Tento nedostatek může postihnout více mléčných žláz jedné prasnice najednou. Zpravidla veDecember 2011

Doporučení k energetickému zaopatření březích prasnic Ukazatel Číslo březosti 1 2 3 Živá masa při připouštění, kg 140 185 225 Očekávaný počet selat, n 12 13 13 Přírůstek živé hmoty celkový, kg 80 75 65 Přírůstek živé hmoty mateřský, kg 55 50 40 Energetické nároky v časné březosti, MJ/den 31 34 35 Energetické nároky Ve vysoké řezosti, MJ/den 39 42 43

4 255 13 35 10 33 39

de k tomu, že takový struk nemůže být selaty využíván k sání. Genealogické četnosti u určitých linií prasnic a/nebo kanců usuzují na dědičnost defektu. Postižená zvířata obou pohlaví by měla být vyřazena z chovu, pokud se jedná o původní plemena. Spolehlivé statistiky týkající se četnosti výskytu pastruků u prasat jsou spíše vzácné.

Kromě pastruků je třeba dbát ještě na další chyby ve vývoji struků např. ve formě rudimentárních struků („slepé struky“), mezistruky a přídatné struky, na jejichž výskyt je třeba dbát především při selekci zvířat pro chov.

U selat může v prvních dnech sání docházet k nekrózám struků. Jsou podmíněny zraněními, jež si zvířata přivodí během sání v kotcích s hrubou nebo ostrohrannou betonovou, resp. roštovou podlahou. Odumřelé struky po několika dnech odpadají. Avšak nezřídka je výsledkem uzávěr vývodu nebo dokonce ztráta všech struků. Díky vylepšení podlahy ve stáji stejně jako ošetření mléčného ústrojí pomocí náplastí lze zabránit těmto zraněním, která brání pozdějšímu chovnému využití samičích zvířat.

Dochází-li k podobným zraněním struků na v podstatě hladkých podlahách u odstavených selat, příčinou je nejspíš časté sání struků jinými selaty. Poškození tohoto druhu mohou být následkem kanibalistického chování selat.

Jako možné příčiny tohoto vzájemného sání odstavených selat, kousání ocásků a jiného nevhodného chování jsou uváděny: příliš brzké odstavení od prasnice, resp. výchova bez matky (ochota sát je neodnaučitelná), nedostatek podnětů a malé možnosti odreagování. Prostřednictvím vhodných opatření servisu selat v odstavné stáji je třeba dbát na to, aby se zvířata do odstavu naučila žrát pevné krmivo a využívat nabízené možnosti napájení.

I na strucích prasnic může docházet k traumaticky podmíněným změnám. Vznikají kvůli kousání selaty, poškození podlahy (zapříčiněnými technickými nedostatky) a pokopáním. Ze zkušenosti víme, že uvedené nedostatky struků jsou nejspolehlivěji rozpoznatelné u kojících prasnic. V každém případě patří toto k nepostradatelným kontrolním úkolům manažera stáda, resp. hlavního zootechnika, aby po ukončení kojení podrobili každou prasnici důkladné prohlídce předtím, než dovolí její další chovatelské využití.

K objasnění příčin vzniku zranění struků a mléčného ústrojí je třeba vzít v potaz i chovné prostředí prasnic.

V příliš úzkých jednotlivých stáních (kotce s klecí) resp. v případě nedostatečného prostoru na ležení v „jalovárně“ může dojít kvůli kousání vedle stojícího zvířete k povrchovým zraněním pokožky mléčného ústrojí. Zvlášť pokud se takto vzniklé léze zhojují během doby kojení, vytvářejí vstupní bránu pro choroboplodné zárodky. To platí především pro aktinomykózy, které tvoří nádorovité uz35

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Vedle co možná nejpravidelnější frekvence sání je i rovnoměrné využívání všech struků důležité pro stálou vysokou laktační křivku liny a často vedou ke ztrátě funkčnosti mléčného ústrojí a tím představuje důvod k utracení zvířete.

Nežli pokousáním vznikají zranění struků častěji, když dojde k přiskřípnutí nebo natržení na nebezpečných, resp. nevhodných (ostrohranných, opotřebovaných) roštech kotců. Jako výsledek tohoto technického nedostatku v chovu lze jmenovat vysoký podíl starých prasnic se struky „ztracenými“ v dřívějších dobách kojení.

Cílený výběr zvířat pro chov hraje důležitou roli Při určování chovných a plemenářských hodnot prasat původních plemen na základě „exteriéru“ by měli jejich chovatelé dbát i na mléčné ústrojí. U samičích chovných zvířat určených k repopulaci, či obměně stáda je důležitá kvalita mléčného ústrojí v rámci vlastní kontroly užitkovosti. Proto by se přednostně měly k chovu vybírat prasničky s živou váhou 95–110 kg s počtem struků minimálně 7/7.

Kanci původních plemen, kteří jsou hodnoceni během plemenného výběru, by měli být také vyšetřeni na výskyt změn struků. Obzvlášť intenzivně se na toto dbá u plemenných kanců obou původních bílých ras (Landrace, Bílé ušlechtilé). Jejich výběr zahrnuje počet struků a zkoušky užitkovosti. Plemennou hodnotu představuje genetická výbava zvířete, např. takto prověřeného plemenného kance, oproti příslušné populaci. Dispozice takovéhoto kance s nadprůměrným počtem struků nabízí stádu prasnic s ještě ne zcela vyhovujícími znaky mléčného ústrojí prakticky využitelnou možnost, jak se chovatelsky posunout vpřed.

Odběratelé spermatu od inseminačních stanic a další zájemci si mohou na základě pravidelně prováděných přehlídek plemenných kanců stejně jako katalogů a dalších informačních pramenů vytvořit vlastní názor a získat výběr plemenných kanců pro své podniky chovající prasata.

36

Pomocí široké nabídky umělé inseminace lze vlastnosti „exteriéru“ prasat relativně rychle vylepšit.

Mnohostranné vlivy krmení U březích prasnic plní krmivo řadu úkolů, které ovlivňují následnou funkci a pozdější mléčnost mléčného ústrojí v době kojení. Při naplňování energetických potřeb je nutné zohlednit kromě záchovných potřeb březí prasnice i energetickou potřebu pro růst „reprodukčních produktů“ (embryo, plod, děloha, placenta, plodové vody), pro růst matky a doplnění ztracených tělesných rezerv (tzn. přírůstky živé hmoty a vyrovnání ztrát vzniklých předešlou laktací) a v neposlední řadě pro růst mléčných žláz. Během březosti se mléčná žláznatá tkáň zvětšuje asi čtyřnásobně. Máme-li čtrnáct zdravých struků a vezmeme-li do úvahy potřebu vytvoření zásoby 148 g bílkovin na jednu mléčnou žlázu, musí dojít k nahromadění bílkovin v období březosti na úrovni minimálně 2 066 kg. U energeticky příliš dobře zásobovaných prasnic (nacházejících se v „žírné kondici“) je další chovné využití na pováženou. Vykazují ztučnění mléčných žláz a nižší mléčnost. U zvířat určených k obměně stáda, která jsou příliš mladá, lehká s nedostatečnou chovatelskou zralostí, se vyskytují nevyvinuté mléčné žlázy. U nich je pravděpodobná předčasná porážka.

Oproti dřívějším požadovaným hodnotám se aktuální požadavky na výživu březích prasnic (zejména energie) upravily podle živé hmotnosti zvířat a podle ztrát kondice při minulé laktaci. Údaje v tabulce udávají ztráty živé hmotnosti (způsobené kojením) od 10 kg. Jestliže dosáhnou ztráty živé hmotnosti během laktace 20 kg, zvýší se denní potřeba energie březích prasnic průměrně o 2 MJ ME-p na zvíře.

Samotnou kapitolou je zdravotní nezávadnost používaných komponentů krmné dávky. Obrovskou roli zde hraje zejména zaplísnění, na něž jsou prasata velmi citlivá. DoProsinec 2011

stane-li se do krmiva březích prasnic obilí osahující námel (především žito a pšenice), může jejich mléčné ústrojí ke konci březosti zcela přestat fungovat. Z toho vyplývá následná agalakcie. Námelové alkaloidy (= mykotoxiny, plísňové jedy) způsobují zabránění uvolnění prolaktinu (laktačního hormonu) a narušují dále produkci hormonu progesteronu, zodpovědného za „ochranu“ březosti. Toto krmivo je třeba co nejdříve odstavit, abychom zabránili dalším případům otravy námelem (ergotismus). V krmivu je přípustné 0,1 % námelu, avšak tato koncentrace byla již experty na choroby prasat označena za nebezpečnou. Škodlivé vlastnosti mykotoxinů, jež jsou tvořeny v houbách na polích (polní plísně) a ve skladech (skladištní plísně) a často se v postiženém obilí navzájem podporují ve svém působení, jsou mnohostranné. Postihují mimo jiné taktéž mléčné ústrojí.

Deoxynivalenol (DON), tvořený fuzáriemi má řadu negativních vlivů, především způsobuje depresi plodnosti v měřítku celého stáda. Mléčnost je v prvních dnech po porodu často minimalizována, takže dochází dodatečně k negativním dopadům na množství odchovaných selat. Zearalenon, tvořený houbou z rodu fuzárií na kukuřici, pšenici, triticale a ovsu především během vlhkého léta, způsobuje mimo jiné hyperestrogenii a zvětšení mléčného ústrojí prasnic (edémy mléčné žlázy).

Pro stanovení ještě tolerovatelné koncentrace v krmivu jsou dnes všeobecně používány orientační hodnoty vydané skupinou expertů na krmení zvířat v roce 2000. Pro zearalenon je zde uvedena hraniční hodnota 0,25 mg/kg krmiva u chovných prasnic. Hraniční hodnota pro DON činí 1 mg/kg krmiva. Zkušení odborníci doporučují v praxi nastavit tyto hraniční hodnoty ještě podstatně níže. Hraniční hodnota pro zearalenon pro všechny věkové kategorie by měla být 0,05 mg/kg krmiva a pro DON 0,5 mg/kg.

Shrnutí Je třeba vycházet z toho, že mezi počtem struků a chovnými mateřskými vlastnostmi prasnic (počet odstavených selat po odstavu ve vrhu) je pozitivní souvislost. Následkem narůstajícího počtu selat ve vrhu byla v minulých letech upřednostňována zvířata obou pohlaví s vyšším počtem struků v mléčné liště. Toto se pozitivně projevilo na dnes se vyskytujícím formování znaků a jejich genetickém uplatnění v chovech prasat. Nyní přichází řada na to, abychom využili také nadále rostoucí užitkovost kojících prasnic. Všichni zúčastnění chovatelé, zootechnici a pověření veterináři by měli společně působit na to, aby chovná zvířata byla vybavena odpovídající kvalitou mléčného ústrojí, aby byly včas rozeznány a léčeny resp. vyloučeny dědičné a zděděné nedostatky a onemocnění, a minimalizovány škody způsobené prostředím v chovu.

Univerzální mléko pro selata • • • • • • • •

Pro umělé „kojné“ a přikrmování do misek Zcela rozpustné s dlouhou trvanlivostí Velmi blízké mateřskému mléku Časný a vysoký příjem mléka Méně ztrát Vyrovnané vrhy Vysoké odstavové hmotnosti Menší ztráty kondice kojících prasnic

www.sano.cz Ing. Petr Končicky Sano Domažlice

December 2011

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz

37

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Hodně selat a co teď?

Každá prasnice by měla mít 12–14 selat, aby se zabezpečilo, co možná nejvíce mláďat a naplno využila kapacita mléčných žláz.

Když už se spousty selat narodí, je třeba udělat vše pro to, aby zůstala na živu a odchovala se. Jaké jsou triky praktiků? Hlavním cílem je výživa selat a prasnic.

Narodí-li se ve vrhu patnáct a více selat, pak je třeba mít chytrou strategii, aby se udržely ztráty selat na nízké úrovni a přitom se docílilo vysokých odstavových hmotností. Pojďme se podívat na to, jak odstavovat více než 32 selat na prasnici a rok a jaké triky k tomu používají zahraniční chovatelé.

Prasnice: vysoký příjem krmiva je třeba natrénovat Vývoj selat je velice důležitý a proto je třeba začít včas.

Před naskladněním prasnic do vyčištěných a vydesinfikovaných porodních kotců, okolo 112. dne březosti, je třeba všechna zvířata nejprve důkladně omýt vlažnou vodou, aby se na kůži nepřenášely nežádoucí choroboplodné zárodky.

Prasnice během doby kojení musejí dobře přijímat krmivo, aby byly schopny dát dostatečné množství mléka.

Je nutné již před porodem začít intenzivní trénink, který spočívá v podávání velkého množství vody. Chovatel na38

pouští v prvních dnech po naskladnění na porodnu bezprostředně po nakrmení do žlabů velké množství vody, tím si prasnice navyknou na příjem velkého množství vody, dojde k mechanickému nasycení a roztažení žaludku s vedlejším efektem častějšího močení, čímž dochází k vyplachování bakterií z močových cest a následně menším poporodním komplikacím, které jsou často vyvolávány právě bakteriemi způsobujícími zánětlivé procesy v močopohlavních cestách a ledvinách. Co se kolíkových napáječek týče, je třeba vybírat takové u kterých je vysoký minutový průtok a ten podpořit relativně vysokým tlakem vody ve vodovodním řádu. Čas je limitujícím faktorem pro každého chovatele a ošetřovatele prasnic. Proto, aby se ušetřil pracovní čas při péči o selata při probíhajících porodech, využívá se výhod synchronizovaných porodů. Většinou se porodnický den směřuje na čtvrtek, to znamená, že všem prasnicím, které se neoprasily do středečního večera se injekčně aplikuje preparát s prostaglandinem. To vede k tomu, že všechny prasnice porodí nejpozději do čtvrtka odpoledne. Čerstvě narozená selata musejí dobře najít cestu Prosinec 2011

do hnízda, k tomu se využívá svítících lamp. Při vysokých teplotách v létě se regulací sníží tepelný výkon lampy, protože selata v podstatě dodatečné teplo nepotřebují, ale zdroj světla jim ihned po porodu ukazuje, kam se mají vydat do bezpečí.

Je-li celková péče o novorozená selata v pořádku, představuje to pro ně velmi důležitý start do života. Eliminuje se tak na minimum riziko zalehnutí, nebo vyhladovění slabších selat. I u velmi početných vrhů je možné se dostat na solidních 10–12% ztrát selat.

Jedna prasnice obstará dva vrhy.

Vyrovnávání vrhů by se mělo provádět hned první den podle motta: „tak málo jak je jen možné, ale tolik kolik je nutné“. Každá prasnice by měla mít 12–14 selat, aby se zabezpečilo, co možná nejvíce mláďat a naplno využila kapacita mléčných žláz. Někteří chovatelé ještě dělají druhý den jedno opatření, které spočívá v tom, že malá, nebo slabá selata se ještě jednou přiloží ke strukům právě oprasené prasnice, aby si mohly ještě jednou „dotankovat“ mleziva.

Vyzkoušeným prasnicím s vysokou mléčností se na dobu jednoho týdne přidají ještě další selata navíc s tím, že se do kotce přidá ještě další zdroj mléka (miska s připravenou mléčnou krmnou směsí, nebo napájecí automat).

Systém pak funguje následujícím způsobem: prasnice dostane střídavě po dvanácti hodinách vlastní selata a druhou polovinu dne „cizí“ selata na kojení. Aby se selata nechala rozlišit, jsou označena barevným sprejem.

Dvanáct selat, která zrovna nepijí u prasnice se chytí a dají do bedny, která je umístěna vždy na dělící stěně mezi dvěma kotci a vybavena miskami na mléko, nebo napájecím krmným automatem, aby se selata mohla kdykoliv napít mléka. V chovech bez automatického napájení mlékem se musí mléčná krmná směs rozmíchávat ručně a krmit minimálně 6 × denně. Během dvanácti hodin selata vypijí okolo šesti litrů mléka v koncentraci 200 g na litr vody.

Vzhledem k tomu, že se tento systém praktikuje jen jeden týden, je zapotřebí v podstatě jen pár beden (podle počtu selat). Aby tento systém fungoval, je třeba vybírat jen prasnice, které jsou absolutně fit a silná, vitální selata, protože obzvlášť pro prasnice se jedná o značnou zátěž.

bonbón z mléka pro sající selata Úspěšní chovatelé potvrzují: příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat, selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!), stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink), zvyšuje odolnost selat, podporuje vývoj a růst selat, usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu, dává jistotu při odstavu.

Cit pro krmení Špičkoví chovatelé nezaměřují svoji pozornost jen na kojné prasnice. Velký důraz se klade na to, aby byl neustálý přehled o tom, co která prasnice denně sežere. Obzvláště u objemových zásobníků se tedy musí přesně znát hmotnost jednoho litru krmné směsi (pravidelná kontrola!) a celá řada chovatelů raději krmí ručně, jen aby měli přesnou představu o příjmu krmiva. Objemové zásobníky se nastavují individuálně pro každou prasnici zvlášť. Zejména v prvních dvou týdnech se prasnice nesmí v žádném případě „přežrat“. Proto by se mělo denní množství krmiva a to zejména u prasniček navyšovat velmi opatrně.

Co se frekvence krmení týče, nejpozději od třetího týdne kojení by se mělo krmit třikrát denně. Tímto způsobem se docílí příjmu více jak 8,5 kg směsi na kus a den a zároveň se včas odhalí nebezpečí hrozícího onemocnění prasnice.

Dle zdravotního stavu selat je vhodné v případě potřeby (streptokokové infekce kloubů atp.) aplikovat první a třeDecember 2011

39

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Nejprve se používá speciální sypký prestartér pro časně odstavená selata, který se zpravidla dávkuje také za pomoci krmného automatu ve formě kaše

Pokud chceme, aby selata přijímala maximum prestartéru, je třeba pamatovat na nutnost zabezpečení snadno dostupného zdroje pitné vody

tí den antibiotika. Objevují-li se okolo desátého dne žluté průjmy je třeba včas preventivně podat Baycox.

Jak u prasnic, tak u selat je třeba vidět vyváženou výživu jako základ pro dobrou obranyschopnost organismu. Selatům je třeba nejpozději od druhého týdne stáří předkládat dvakrát denně vždy čerstvý (!) prestartér (Bonni-M®).

Nejlépe se osvědčilo podávat prestartér od 3. až 5. dne stáří selat. Zde je třeba zdůraznit význam zachování pro selata atraktivních zchutňujících a aromatických látek. Prestartér by se měl skladovat mimo stáj a pytle po použití dobře uzavírat, aby krmivo nenavlhlo, neztratilo vůni a nepřijalo stájový pach. Pokud chceme, aby selata přijímala maximum prestartéru, je třeba pamatovat na nutnost zabezpečení snadno dostupného zdroje pitné vody. To znamená v prvních dnech napájecí misky a pozdější návyk na miskové hladinové napáječky.

prostředí v kotci. Důležitá je stabilní teplota bez průvanu a nízký infekční tlak. Část kotce je s plnou, plastovou vyhřívanou lehací plochou a zbytek vybaven rošty. Je-li zapotřebí, tak se osvědčilo zavěšení přídavné výhřevné lampy nad kotcem.

Co se výživy a krmení týče, po přesunu od prasnice se nadále používá stejná mléčná krmná směs na kterou jsou již selata zvyklá. Má-li chovatel pocit, že selata mají těžkosti s nalezením tekutého krmení, pak někteří z nich přistupují k diskutabilnímu kroku, který spočívá v tom, že na dva dny zavřou přívod vody.

Vždy po jednom a dvou týdnech dochází ke změnám krmiva. Nejprve se používá speciální sypký prestartér pro časně odstavená selata, který se zpravidla dávkuje také za pomoci krmného automatu ve formě kaše. Následně se toto speciální krmivo „ředí“ navazujícím sypkým startérem pro selata. V čtvrtém týdnu stáří by spotřeba měla být vyšší jak 200 g startéru na kus a den. Tento sypký startér se krmí v suché formě do korýtek, nebo větších misek, aby si selata navykla na příjem suchého, pevného krmiva.

Většina chovatelů se shoduje na tom, že pokud se po přesunu od matky přecházelo ihned na samotný speciální prestartér nebyly výsledky špatné, ale ke skokovému zlepšení došlo teprve tehdy, když se začalo pracovat s mléčnou krmnou směsí. Nejlepší kombinace je tedy mléčná krmná směs plus speciální prestartér. Nicméně i přesto jsou selata

Odchov bez matky Nadpočetná selata se po týdnu „střídavé péče“ mezi matkou a bednou (viz výše) přesunují do společných kotců na napájecí automaty. Od tohoto okamžiku se jedná o odchov bez prasnice. Většinou se do jednoho oddělení dává mezi 40–50 selaty (podle velikosti chovu a v závislosti na technických možnostech napájecího automatu).

Vzhledem k nárokům a choulostivosti takto od matky odstavených selat je třeba věnovat velkou pozornost 40

Prosinec 2011

odchovaná bez prasnice při odstavu v průměru o 1–1,5 kg lehčí nežli selata, která zůstala u matky. Konkrétně to je asi okolo 6,5 kg živé hmotnosti oproti 8–8,5 kg při odstavu v 26–28 dnech. Jen pro představu: odstaví-li se od jedné prasnice ve vrhu 13,5 selete, činí hmotnost celého vrhu 110 kg/prasnici!

Po samotném odstavu pokračuje intenzivní výživa i na odchovně. Aby se vyhovělo požadavkům zoohygieny a eliminovalo se riziko přenosu choroboplodných zárodků, přesunují se do kotců vždy selata z minimálního počtu vrhů – například dvou až třech (podle velikosti kotců).

Obavy z promíchání zvířat velkého počtu vrhů vedou k tomu, že se selata netřídí podle hmotnosti, ale spíše se chovatelé zaměřují na odstav vyrovnaných vrhů stejného stáří.

To znamená, že jedná skupiny podle věku selat.

Extra oddělení pro lehčí selata Selata odchovávaná bez matky se zpravidla umisťují do extra oddělení. Do toho samého se dávají i velmi početné vrhy od prasnic se slabšími selaty. Rozdíl oproti ostatním oddělením je v tom, že zde se krmí prestartér míchaný se startérem o několik dní déle zatímco standardně se prestartér po odstavu „přetahuje“ pouze dva až tři dny.

Poodstavová krmná směs má relativně nízký obsah dusíkatých látek (eliminace edémových onemocnění) ale zato se jedná o vysoce kvalitní zdroje bílkovin s vysokou stravitelností. Pro zlepšení pH v žaludku a udržení stabilní střevní mikroflóry se používají směsi kyselin a solí kyselin.

Náklady na krmení se při současných cenách pohybují pod 10 € na sele o váze 24 kg.

Je-li v pořádku klima ve stáji, výživa postavená na kvalitních komponentech a se zdravotní pojistkou (kvalitní bílkoviny, okyselení) a zároveň se řádně provádí všechna zoohygienická opatření, nejsou ztráty po odstavu pod 1,5 % a nízké veterinární náklady žádnou vzácností.

Obsahuje účinné látky

špeciálny komplex účinných látok

Úspešní chovatelia potvrdzujú: čistú kožu, pevné paprčky a dobrú funkciu kĺbov, podporuje dobrú plodnosť prasníc, zvyšuje chutnosť a príjem krmiva, zvyšuje tvorbu mlieka, zlepšuje zdravotný stav a vitalitu prasníc a ciciakov, zabezpečuje dobrý rast ciciakov, zvyšuje počet odstavených zdravých prasiat na prasnicu a rok.

Závěr Základním stavebním kamenem pro dosažení vysoce početných vrhů s kvalitními selaty představuje výživa prasnic. Významným pomocníkem pro dosažení vysokého příjmu krmiva je využití intenzivního napájecího režimu u prasnic a chutné komponenty krmných směsí.

Pro optimální vývoj selat a zároveň snížení ztrát selat na minimum je třeba se u vysoce početných vrhů zaměřit na možnosti využití kombinace kojných prasnic a techniky – napájecích a krmných automatů. Cest jak využít genetického potenciálu a výborné plodnosti moderních plemen prasat existuje jak vidno celá řada. Jen je třeba využít zahraničních zkušeností a přizpůsobit konkrétním podmínkám našich chovů.

Výživa zvierat pre zdravie a zisk Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava; www.sano.sk Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk

Ing. Radek Štolc Sano Domažlice

December 2011

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; www.sano.cz Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz

41

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Vznik průjmových onemocnění a obrana proti nim

Podaří-li se chovateliuchránit prasata před průjmy, pak jsou výsledkem vyrovnané kolekce zvířat Průjmová onemocnění se mohou vyskytnout ve všech sekcích chovu. Často se projevují ve formě nižší užitkovosti jako např. snížený příjem potravy, horší konverze krmiva, rozdíly v intenzitě růstu nebo vyšší mírou ztrát hmotnosti – tělesné kondice. Na následujících řádcích popíšeme, které klasické průjmové choroby se v našich stájích vyskytují, co způsobují a jak se jim můžeme bránit.

Všeobecně jsou průjmové choroby způsobovány různými bakteriemi, viry, ale také parazity. U mladých prasat do odstavu se vyskytují především bakteriální infekce, jež lze připsat kmenům E. coli nebo Clostridium perfringens typu C (nekrotizující enteritida). Salmonely, lawsonie (ileitida) a brachyspiry (dysenterie) se naproti tomu vyskytují u prasat až po odstavení.

Zatímco rotaviry (mastný průjem) způsobují u kojených, zřídka u odstavených selat neklid, mohou koronaviry způsobovat škody u všech věkových skupin prasat. Koronaviry se obvykle označují názvem TGE (transmisivní gastroenteritida) a EVD (epizootická virová diarrhoea). K známým parazitům patří kokcidie, háďátko střevní (Strongyloides ransomi) a tenkohlavec prasečí (Trichuris suis).

42

Co se děje ve střevě?

Střevo není pouhým orgánem vstřebávání, naopak – obsahuje více než polovinu všech imunitních buněk těla a podílí se nezanedbatelným podílem na obraně proti infekci. Škody ve střevech se nezřídka projeví na stavu celého organismu.

Ve střevech jsou produkovány protilátky, které podporují celkový imunitní systém. Původci nemoci bývají často rozpoznány právě ve střevě a pomocí zánětlivé reakce zneškodněni. Následkem zánětu může u postiženého prasete dojít ke vzniku průjmu. Při zánětu tenkého střeva (ileitida) může stěna střeva ztloustnout natolik, že brání resorpci živin. Podle stupně poškození může dojít až k ztrátě funkčnosti střevní stěny. Tyto poruchy se objevují především v souvislosti s infekcí lawsoniemi.

Jsou-li změněny základní vlastnosti střeva (např. zničení klků koronavirovou infekcí), projeví se to negativně na průběhu trávení.

Poruchy trávení spočívají ve změnách příjmu substrátu, vylučování vody nebo využití živin. Eventuálně může dojít k ztrátě tekutin, živin a elektrolytů.

Prosinec 2011

Jak vzniká E. coli – diarrhoea?

S navýšením sekrece bez poškození střevní stěny se setkáváme například u E. coli – diarrhoea (průjmu). Pokud se přichytí zárodky E. coli na vnitřním povrchu střeva, vylučují jedovaté látky – toxiny, které mohou být zachyceny ve střevní stěně a změnit fyziologické pochody ve střevě.

Sekrece ve střevu je natolik zvýšená, že vyloučené množství kapaliny převyšuje zpětnou resorpci střeva a tvoří se vodnaté, žluté výkaly. Při masivní ztrátě tekutin a elektrolytů je možné, že postižené sele navzdory chuti k žrádlu vnitřně řádně ,,vyschne“ (dehydratuje). Pokožka takového selete je často vrásčitá a oči působí zapadlým dojmem.

V určité míře tomu lze zabránit podáním roztoku kuchyňské soli a glukózy.

Následující aspekty musejí být domluveny s ošetřujícím veterinářem: V akutních případech je možné zabránit nárůstu počtu E. coli pomocí cílených dávek antibiotik, již vyprodukované toxiny tím ale neeliminujeme. Původci průjmu jsou často zjišťováni pomocí široce rozšířené diferenciační diagnostiky, takže se můžeme vyvarovat léčebných pochybení. Obecně lze zasáhnout včasně u infekcí způsobených jedním i více patogeny. Eventuálně může být využito očkování od matky (viz níže).

Co se skrývá v mateřském mléce?

V mateřském mléce se především krátce po narození vyskytují látky, tzv. imunoglobuliny, které podporují imunitní ochranu selete. Pokud selata přijímají např. na základě nedostatku mléka u matky příliš málo mleziva, může se toto negativně projevit na vytváření jejich imunitního systému. Abychom zabránili nedostatku mléka, mělo by dojít k včasné a účinné MMA – profylaxi. To je o to snadnější, pokud měříme tělní teplotu prasnice první tři dny po porodu rektálně a při výskytu horečky včas reagujeme.

Jelikož imunitní látky mohou být přenášeny mlékem, je možné „očkovat“ sele nepřímo přes matku. Tzv. mateřská vakcinace je ochranou proti nějakému určitému původci choroby a spočívá v tom, že prasnice vytváří protilátky proti tomuto původci a pomocí mléka je dále předává na selata.

Prasnice je např. naočkována pár týdnů před porodem.

Nejdále však čtrnáct dnů před porodem, aby se imunitnímu systému dalo dostatek času na dostatečné zvýšení hladiny protilátek u prasnice.

Jak lze ovlivnit vitalitu selat?

Jelikož selata mohou především krátce po porodu prochladnout a dostat tzv. průjem z chladu, je třeba dbát na to, aby kotce selat byly teplé a suché. Chování selat při ležení pak jasně ukáže, zda bylo dosaženo vhodné teploty, popř. zda je teplota příliš vysoká, nebo nízká. Podle toho je regulována teplota vyhřívaných desek a infrazářičů, resp. jsou tyto zapínány, nebo vypínány.

Přesun selat ke kojné prasnici je doporučován v prvních dvou dnech života, neboť v tomto období si selata určují pořadí na strucích. Krmení, stejně jako odpočinek, by měly probíhat nerušeně. Zooveterinární opatření u selat jako např. podávání železa, kastrace nebo očkování musí být prováděna stále ve stejném stáří a správných termínech.

December 2011

Fáze odchovu selat od tří týdnů po odstavu do ca 30 kg

Úspěšní chovatelé potvrzují: • Suggi® selatům chutná a přijímají jej ráda, • podporuje trávení selat, • podporuje odolnost, vitalitu a dobrý zdravotní stav selat, • zvyšuje denní přírůstky selat, • zlepšuje konverzi krmiv, • se Suggi® jsou pěkná a kvalitní selata s vyrovnaným růstem, • pěkné a vyrovnané osvalení selat.

sahuje ú Nyní s ob

yz č inné látk

a

a

a

43

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Čistota kotců i zvířat samotných je dobrým indikátorem pro zdravé trávení

Do krmných směsí pro selata je třeba používat pouze dobře stravitelné komponenty a osvědčil se přídavek kyselin

Co zohlednit při odstavu selat?

Aby se selata naučila „žrát“ předtím, než půjdou dál do chovu, nebo předvýkrmu, je doporučováno začít nejpozději jeden týden před odstavením selat s jejich dokrmováním. Velmi dobré zkušenosti jsou s používáním sypkych pro selata atraktivních startéru již od prvního týdne života (Bonni-M®). V prvním týdnu stáří selat jsou nabízena jen malá množství v miskách nebo na čisté lehací ploše.

Množství krmiva je pak v závislosti na potřebě v průběhu doby zvyšováno. Pokud je podáno navlhčené krmivo, musí být miska, nebo koryto před novým naplněním eventuálně vyčištěno od nalepených zbytků. Aby se selata mohla plynule přizpůsobit režimu v dalším oddělení chovu, měla by být dodržena zásada použití stejných komponent a vůní krmných směsí a na což se často zapomíná i technologická návaznost systému napájení (zvířata musí napáječky znát, aby z neznalosti netrpěla žízní).

ba udržet co možná nejmenší (max. jeden týden).

Pro chov velmi mladých, nebo velmi lehkých selat může být užitečné oddělené ustájení, neboť zde je možné podle potřeb selat odděleně nastavit jejich koncept krmení. Také srovnatelně lehčí běhouni (váha pod asi 30 kg), kteří jsou ustájeni ve výkrmu, potřebují bezpodmínečně speciální podmínky výživy. Vedle přiměřeného krmení nesmíme zapomínat také na dostatečný přísun čisté vody. Kojená selata potřebují podle věku asi 0,7 až 1 litr vody na den. Odstavená selata okolo 30 kg potřebují vody již trojnásobek (okolo 1–3 litrů denně) a výkrmová prasata podle hmotnostní třídy od 3 do 11 litrů vody na den. Toto je především tehdy důležité, pokud se dělí více zvířat o pouze jeden zdroj vody.

Co zvážit při odchovu selat a jejich výkrmu?

Pozor u nakupovaných zástavových selat. Jelikož se často jedná o prasata z různých chovů, musí se počítat s tím, že i riziko zavlečení choroboplodných zárodků může být poměrně značné. Pokud je to jen trochu možné, nakupujte kolekce zvířat jen od jednoho prověřeného chovatele.

Všeobecně platí, že se chovatel selat a prasat, ošetřovatel a veterinář se musejí shodnout v otázce stavu očkování a důležitých zdravotních změnách, neboť pouze tak je možné zabránit rozšiřování chorob.

Abychom přerušili infekční řetězce, měly by být v chovech zavedeny oddělené haly, nebo odchovné prostory (oddělení). Rozdíly ve stáří zvířat jedné chovné skupiny je tře44

Na co dbát při krmení?

Může se stát, že jsou určité součásti krmné dávky jen těžko stravitelné. To je např. v případě, kdy není krmivo uzpůsobeno věku a tělesné váze prasete, je zkrmováno netradiční krmivo, nebo je nedostačující využití jednotlivých v krmivu obsažených živin. Poslední jmenované se vyskytuje často v případě, že není k dispozici dostatek enzymů pro trávicí proces (např. při překrmení) nebo pokud nastanou problémy s jejich sekrecí (výskyt tukových sraženin, pokud se netvoří dostatek žlučových kyselin, aby rozložily všechen tuk). Cílené fázové krmení zohledňuje vývoj produkce a aktivity jednotlivých trávicích enzymů.

Je-li v krmení selat např. použito hydrotermicky upraveného obilného škrobu, projeví se toto na kvalitě a úrovni jeho trávení. Většina enzymatického rozkladu škrobů se odehrává v přední části tenkého střeva. Rozložené škroby Prosinec 2011

jsou zvířeti k dispozici, zatímco případným coli bakteriím, salmonelám atd. nikoliv.

Kvalita krmiva a jeho dostupnost se mohou velmi silně ovlivnit úroveň příjmu potravy. Jelikož se nedostatečný, popř. slábnoucí příjem potravy, především po odstavu, může projevit kvašením potravy v žaludku a změnou hodnoty pH v tenkém střevě, je třeba dbát na dostatečný příjem krmné dávky. Krmivářská opatření by měla umožňovat hodnotu pH mezi 2,5 a 4 v žaludku a mezi 4,5 a 6,5 v tenkém střevě. Nižší pH v žaludku (pod pH 4) je předpokladem pro optimální trávení bílkovin. Hodnota pH také ovlivňuje osídlení trávicího traktu zárodky mikroorganismů. Přidáním kyselin do potravy můžeme pozitivně působit na prostředí choroboplodných zárodků. Je dosaženo určité populace zárodků, která citlivě reaguje. Přídavek kyseliny mravenčí (SanoCid®) se osvědčil např. při boji proti populacím salmonely v tenkém střevě, avšak ne u zárodků, které se vyskytují ve vzdálenějších částech střeva (např. lawsonie a brachyspiry).

Jaký vliv má hygiena?

Selata se často dostanou do styku s původci chorob již na porodně. Proto je důležité před každým ustájením prasnice toto místo vyčistit a vydezinfikovat. Dezinfekční prostředek musí likvidovat určité spektrum choroboplodných zárodků a cíleně působit dostatečně dlouho. Odčervené prasnice by měly být před ustájením omyty, aby se do porodny nedostaly žádné zárodky z fekálií, popř. parazité zachycení na pokožce zvířete. Výkaly a jiné nečistoty musejí být z porodny pravidelně a pečlivě odstraňovány. Jelikož se mnoho patogenů přednostně množí ve vlhkém prostředí, musí se dbát i na pravidelnou čistotu a kontrolu koryt a napájecích zařízení. Při rutinních pracovních postupech je smysluplné začít s prací u mladších skupin prasat a u starších skončit. To by mělo zamezit přenosu patogenů na mladší, bezesporu imunologicky slabší jedince. Pracovní pomůcky jako kolečka, lopaty, prkna atd. je nutné před pracemi s mladými zvířaty vyčistit. V pravidelných intervalech se doporučuje provádět zásahy proti škůdcům a hmyzu ve stáji a jejím okolí. Vzhledem k tomu, že některé patogeny jsou přenosné na člověka a lidé je mohou přenášet z místa na místo, je třeba dbát i na čistotu pracovního oblečení a rukou.

Shrnutí Průjmovým onemocněním lze často zabránit, pokud jsou dodržována určitá hygienická a krmivářská opatření. Přiměřený dialog mezi chovatelem, odborným poradcem krmivářské společnosti, veterinářem, případně prodejcem dezinfekčních prostředků, může přispět k optimalizaci zdravotního stavu střev prasat.

Odstavová fáze od odstavu do tří týdnů po odstavu

jistý základ bezpečného odstavového startéru

Úspěšní chovatelé potvrzují: • selata přijímají odstavový startér již časně po odstavu, • podporuje odolnost selat, udržuje je vitální a v dobrém zdravotním stavu, • chrání selata před průjmy a poruchami trávení, • podporuje růst selat, • garantuje bezpečný přechod z mléka na pevná krmiva po odstavu, • přináší úspěch v odchovu selat.

né látky huje úč in sa b o s í n Ny a a

S využitím zahraniční literatury Jaroslav Veleman, Sano Domažlice

December 2011

45

CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Dánské prasnice se učí bavorsky

Zleva doprava: Dirk Hogenkamp, Clemens Kötting a v modrém skupina návštěvníků z ČR Koncem měsíce listopadu jsme navštívili díky pozvání Dirka Hogenkampa a jeho kolegy Clemense Köttinga chov prasat pana Martina Barana. Farma se nachází cca 40 km od hraničního přechodu Folmava, což bylo necelou hodinu cesty z Domažlic. Cílem této návštěvy bylo vidět dánské prasničky v rukách německých farmářů a jejich tipy a triky v chovu. Vyhlášený bavorský chovatel s typickým německým jménem – Martin Baran hospodaří se svou rodinou na 43 ha. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilí, které je zužitkováno pro chov prasnic a odchov selat. Je nutno na okraj dodat, že obilí je špičkové kvality.

Pan Martin Baran před dvěma roky stál před rozhodnutím, jak dál v chovu prasat, ekonomika nevycházela, ceny selat i jatečných prasat neustále klesaly a konkurence z Dánska, Holandska stejně tak , jako u nás stále více sílila. Výsledky odchovu selat se pohybovaly okolo 23 selat na prasnici a rok, což bylo nedostačující. V říjnu roku 2008 padlo rozhodnutí na změnu genetiky. Požadavky byly jasné – více odchovaných a prodaných selat na prasnici a rok.

Tímto začala spolupráce s Dirkem Hogenkampem a spo46

lečností Wulfa Mast. Společnost Wulfa Mast ročně odchová 5 000 kusů dánských prasniček. Prasničky pocházejí z prověřeného chovu z Dánska. Do odchoven v Německu (tento chov jsme navštívili v lednu tohoto roku a reportáž byla publikována v Sano časopise) jsou nakoupeny ve váze 25 kg a zde jsou odchovány dle vlastních požadavků a zkušeností. Společnost má zavedený dánský monitoring zdravotního stavu.

V chovu má pan Baran 128 prasnic základního stáda.

Chov dánských prasnic není jen o tom, že si koupím genetiku se špičkovými potenciálem a automaticky budu mít výsledky a vydělávat. Pan Baran společně s Dirkem Hogenkampem zavedli do chovu systémová opatření, dle kterých řídí své stádo. Prvním opatřením bylo zavedení šesti týdenního cyklu a to z důvodu prodeje selat, který se koná 10 × ročně. Prasnice základního stáda a prasničky jsou preventivně vakcinovány na Cirkovirus, mycoplasmu, PRRS. Reprodukce se používá řízená pomocí Regumate.

Ošetření selat po narození se věnuje velká pozornost, jelikož si chovatel uvědomuje jak je prvních několik dní Prosinec 2011

Velké počty selat vyžadují příkrm mléčnou krmnou směsí – v tomto případě z jednoduchého napájecího automatu důležitých pro život selete. Vše začíná již na stáji pro březí prasnice. Kondice prasnic je velice vyrovnaná a kvalitě krmení se věnuje velká pozornost. Do směsi pro březí prasnice jsou použity pouze nezávadné komponenty (obilí bez plísní), dávka minerálního doplňku je také na vyšší úrovni (3 % Sauengold® Trag). Prašení trvá cca čtyři až pět dní.

Přibližně 10 % porodů je synchronizováno. Dávkování krmení prasnicím v den porodu je nastaveno na 2 kg dvakrát denně. Navyšování se dělá každý den o 0,5 kg. Příjem směsi na porodně je 8–9 kg na prasnici a den.

Selata první den po narození jsou ošetřena železem, tupírují se ocásky a aplikuje se Naxcel. Dalším důležitým opatřením proti přenosu průjmových onemocnění je zavedení „nevstupování“ do porodní kotců první tři dny života selat. Čtvrtý den se kastruje, opět se dávkuje Naxcel, dále vakcinuje mycoplasma a Baycox. Odstav selat je v průměru 26. den.

Krmení prasnic je dle Sano konceptu s minerálními doplňky Sauengold® Trag a Sauengold® Lac. Do směsi pro kojící prasnice se přidává SanEnergy®. Selata jsou krmena od prvních dní sušeným mlékem SanAmat® pomocí mléčného automatu (viz obrázek) a následně od pátého dne Bonni-M® Forte. Odstavená selata jsou krmena směsí ČOS se Suggi® do 20 kg a následně směsí A1 s minerálním doplňkem Ferkelgold® Forte.

Výsledky chovu jsou na vysoké úrovni. Počet odchovaných selat na prasnici a rok včetně krmných dnů prasniček je 31! Počet všech narozených selat ve vrhu je 17,5, počet odstavených 13. Váha selat při odstavu 8,5 kg. Mezidobí 145 dní a obrátka 2,35. Selata jsou prodávána ve váze 30 kg do výkrmen. Pan Baran ročně prodá cca 3 700 selat. Náklady na výrobu jednoho selete jsou 51 € a realizace 65 €.

Znovu se ukázalo, že nejde jen o to si „koupit formuli“ k tomu je třeba ještě navíc se s ní naučit jezdit. Z tohoto pohledu mě těší, že můžeme využívat cenných zkušeností kolegy Hogenkampa i na našich chovech.

December 2011

Všude spousty selat... (prostory byly projektovány s ohledem na počty selat dosahovaných v minulosti)

Pan Martin Baran s manželkou

Ing. Radek Štolc Sano Domažlice

47

Příjemné prožití vánočních svátků, hodně štěstí, zdraví, pracovních i osobních úspěchů v roce 2012 Vám přeje Sano