Školník 9/1

ŠKOLNÍK Časopis pro studenty Gymnázia Mladá Boleslav

1

Téma: EVROPA

Ročník devátý

businessinsider.com / upraveno

Září - Říjen 2017 NEPRODEJNÉ

skolnik-casopis.g6.cz | g8mb.cz

Fotografie: Tomáš Brůžek

EDITORIAL

O NÁS...

Milí čtenáři „ Školníka,“ radostně oznamuji, že jsme tu opět s vámi. Vstupujeme do nového školního roku a zároveň zahajujeme tímto číslem 9. ročník našeho „Školníka.“ V redakci se vystřídala již pěkná řádka šikovných studentů, jen moje maličkost zůstává a stále se těší na každé nové číslo. Jen ten šrumec těsně před odesláním do tisku – ten si kromě šéfredaktora a grafika asi málokdo umí představit.

A co nového vám přinese 9. ročník našeho školního dvouměsíčníku? Především nové téma – naše Země /nota bene: velké Z/. Budeme se toulat po všech světadílech a všímat si lidí, atraktivních míst, kultury, zvyků, historie i současnosti.

A začneme samozřejmě Evropou, vždyť je nám nejbližší. Mimochodem, cítíte se být Evropany? Já tedy ano. Mám Evropu ráda, je malebná a krásně pestrá ve všech dimenzích, je to můj velký domov, v jehož srdci mám to potěšení žít.

Také se rádi vracíte na známá místa? A proč? Jeden z důvodů může znít sice banálně, ale asi jsme všichni šťastní, že alespoň něco v dnešním nestabilním světě je na svém místě, a to třeba i vaše škola. Tak doufám, že jste se do ní po prázdninách alespoň trochu těšili. I v novém čísle našeho časopisu najdete své oblíbené rubriky tam, kde byly a kde mají být.

Hezké čtení vám přeje Lenka Vedralová - editorka

OTÁZKY

Jací jsou prváci? Jak se jim líbí na škole a co na ně říkají třídní profesoři se dozvíte na straně 4 až 6 Volby jsou už pomalu za námi, víte, jak by dopadly, pokud bychom hlasovali my, studenti gymnázia? Výsledky na straně 8, 9 Jaký byl zájezd do Španělska? Strana 22, 23 Zajímáte se o výstavy? Tipy můžete najít na straně 32,33

Předem najisto prohraný může být jen jediný zápas: ten, který předem vzdáme.

Václav Havel

REDAKCE

ŠÉFREDAKTOŘI

Natálie Spielmannová

KONZULTACE

Mgr. Lenka Vedralová

GRAFICKÝ DESIGN Tomáš Bajer

REDAKTOŘI

Tereza Nitschová Michaela Nemetzová Nela Šípková Anna Malá Eva Kovářová Filip Janeček Bořek Nachtmann

Časopis Školník je školní dvouměsíčník psaný a graficky upravovaný studenty napříč všemi ročníky. Zabývá se primárně školními akcemi a aktivitami, ale i kontroverzními či aktuálními tématy. Nechybí ani rozhovory, recenze a vlastní názory.

Redakce časopisu Školník se schází pravidelně, každé pondělí od 9:40 v učebně jazyků č. 14. Pokud máte jakékoliv nápady, inovace, nebo se chcete stát součástí redakce, rádi vás zde uvidíme!

skolnik-casopis.g6.cz facebook.com/skolnik.casopis

OBSAH 4 7 8 12 19 20 22 24 26 30 32 34

Nový školní rok Vyřešíte?

Politika Téma - Evropa Úvaha - Státní zřízení Rozhovor Zájezd - Španělsko Šikana Recenze Dopisy z cest Kultura Zprávy

FOTOGRAFIE

Tomáš Brůžek Marek Hofman Mgr. Lenka Vedralová

ILUSTRACE Eva Kovářová

PŘISPĚVATELÉ

Mgr. Radek Kotlaba Mgr. Martin Herrmann Mgr. Lenka Vedralová Miroslav Landa Janick Böhm Pavla Bišická

4

Nový školní rok

NOVÝ ŠKOLNÍ ROK ODSTARTOVAL Ne všichni jsou z toho odvázaní, ale přece jen někteří z nás / studentů i učitelů/ se na nový školní rok těšili. Obzvláště asi naši primáni. Pro ně začal první rok na našem osmiletém gymnáziu netradičně, a to v mnoha ohledech.

Noví spolužáci, nová škola a učitelé, nový přístup k nim – vždyť jsou vlastně středoškoláci, a nezvyklé uvítání ve Sboru českých bratří za přítomnosti nejen rodičů a učitelů, ale hlavně letošních oktavánů, kteří se na rozdíl od primánů do

školy asi moc netěšili – maturita a přijímací zkoušky na vysoké školy se kvapem blíží a pro mnohé z nich se stávají noční můrou.

Vítací ceremoniál však zvládli na jedničku, takže – jen tak dál.

Fotografie: Marek Hofman a Tomáš Brůžek

Nový školní rok

„Tak jací jsou?“ slýchám od prvních dnů ve škole a hlavně od návratu z adaptačního pobytu ve Mšeně jako třídní primy poměrně dost často. Co mám na všechny ty dotazy odpovídat? Jsou malí, živí, ačkoliv stále ještě trochu zakřiknutí z mnoha nových věcí, se kterými se musí vypořádat, ale také už „vystrkují první růžky“ a začínají zkoušet, co si mohou dovolit. Při vzpomínkách na předchozí začátky v prvním ročníku jsem se obával toho, jak budu stále dokola vše vysvětlovat a někdo se bude znovu a znovu ptát na totéž. Jedna z nejúnavnějších věcí, co znám. To se zatím neděje, jsou

Fotografie: Tomáš Brůžek

Milý Školníku, dojmy a vjemy mám bohaté. Ale jsou to zatím „jen“ dojmy a vjemy.

A vůbec nedokážu a vlastně ani nechci mluvit „o nich“ jako o celku. Neumím zodpovědět tradiční učitelskou otázku: „Jak se ti třída jeví?“ Jsou to jednotlivé osobnosti,

Prima A

tedy i docela bystří a doufám, že i samostatní. V čem mě nezklamali, je nakažlivá radost, se kterou se pouštějí do nových úkolů a nesnaží se jim zatím vyhnout, bez problému spolupracují, i když je rozlosuji do náhodných skupin.

Nebojí se prezentovat výsledky své práce, za kterou se nestydí. Jediné, co mě na nich zatím mrzí je, že obsadili lavice ve třídě zcela nekoedukovaným (tedy nesmíšeným) způsobem a dívky zaujaly všechna místa napravo od středové uličky a chlapci si sedli stejně jednotně vlevo. Doufám, že čas toto rozdělení brzy změní (jinak mu budu muset trochu pomoci). Myslím si,

Prima B které se ocitly na jednom místě a po nějaký, měřeno školníma očima docela dlouhý, čas si mezi sebou budou vytvářet vztahy, které, jako všechno na světě, budou něco stát a oplátkou něco přinesou. A jako vždycky a všude to nebude úplně spravedlivé, protože někdo dá víc

5

že jsou mezi nimi osobnosti, které by se potenciálně mohly stát vůdčími typy a na druhou stranu mezi nimi není žádný „škodič“, který by chtěl třídu rozkládat, či někomu ubližovat. Takto vypadá můj popis třídy skoro idylicky a v mých pocitech ze třídy skutečně ty pozitivní jednoznačně převládají. Přesto je mi jasné, že případná nedorozumění, problémy a možná i střety nastanou, protože bez nich to nejde a jsou přirozenou součástí každého soužití i menšího počtu lidí než dvaatřiceti.

Radek Kotlaba /třídní učitel 1.A/

a dostane méně a jiný naopak. A o tom to všechno je. Jediné, co vím, je, že se budu snažit, aby to probíhalo kultivovaně a v tom nejvlastnějším slova smyslu bohatě. Mám dojem, že by to mohlo jít.

Martin Herrmann /třídní učitel 1.B/

6

Nový školní rok MINI

Rozhovor s prváky

1.B - Celkem ano.

- Ano moc.

- Jo, docela jo.

Ja

m l íb í v áš t ř á v 1.A íd se - Je v pohodě.

- Je sympatický a je s ním sranda.

1.B

n

šk o l n í jí a n e de át 1.A

- Je malá.

- Nejlepší na světě.

ln

- Lepší jídlo než na ZŠ.

- O hodně lepší než na ZŠ.

1.B

bí

a

+ Líbí se mi učebna fyziky.

íbí?

+ Třídy, učitelé a atmosféra.

- Je trochu nevýhodou, že není ve škole, ale jinak v pohodě.

nel

á

- Ano.

ř ík

- Je super.

ev

- Tak trochu, ale 2. stupeň na ZŠ by byl asi stejný.

Co

- Jo, je skvělý a legrační.

Co s

- Možná trošku.

u?

- Dává nám moc dlouhé a složité úkoly.

+ Dobří kamarádi a učitelé.

1.B - Máme více úkolů a musíme se víc učit.

- Je hodný, ale přísný.

1.A

- Zatím to není těžké.

e so r ?

- Hodně, je strašně hodný.

a n m

- Zatím ne, ale jsem na to připravená.

rof

- Fajn a moc hodný.

ško le ne j víc l í š a n í

- Ano, ale ne o moc.

Š?

- Zatím to je celkem lehké.

íp

k

tu

e t ě ž ší n e ž n a d u b Z 1.A

o

á ziu m ?

- Jojo, jinak to ani nešlo.

že t

- Ano, hodně moc.

gy m n

- Docela ano.

Myslíte,

T

še

st e se n a n j i l 1.A a ěši

- Lepší než na ZŠ.

- Vaří tam dobře.

- Je dobrá.

+ Nejvíc se mi tu líbí výzdoba chodeb.

- Nelíbí se mi záchody.

- Děti z vyšších ročníků nám říkají sprostými slovy. + Nejvíc se mi tu líbí tělocvik.

Všem dotázaným z prvních ročníků děkuji za odpovědi a za Školníka přeji hodně štěstí, co se týče učení a zážitků na škole.

+ Líbí se mi hodně kreativity.

Terka Nitschová /6.B/

1.B

- Nelíbí se mi tělocvična - Nic se mi tu vyloženě nelíbí - To se nedá moc říct

Připravil a fotil: Tomáš Brůžek 7) 9) 1) Česana 2) Staroměstské náměstí - morový sloup 3) Pivovarská ulice- obchod s pyrotechnikou 4) jídelna Na Karmeli 5) kostel Nanebevzetí Panny Marie 6) Gymnázium 7) Magistrát

8)

8)městský palác Templ - okno 9) Komenského náměstí - socha

5) 6) 3) 4) 2)

Správné odpovědi naleznete níže na straně.

Uhodnete, na kterých místech v Mladé Boleslavi byly fotografie pořízeny?

HÁDANKA BOLESLAVSKÁ

1) Vyřešíte?

7

8

Politika

VOLBY nanečisto!!!

Necelé dva týdny před volbami do Poslanecké sněmovny proběhly na našem Gymnáziu MB volby studentské. A jaké byly výsledky?

Zde je máte názorně zobrazeny.

Jen škoda, že se tentokrát nemohli zúčastnit všichni studenti vyšších ročníků kvůli zájezdu do Španělska, takže vypovídací hodnota výsledků je samozřejmě niž-

ší. Přesto poděkování patří všem organizátorům voleb, kteří perfektně připravili jak volební místnost, tak vše ostatní a nakonec i pro vás zpracovali výsledky.

Strany, které překročily 5% hranici by mohly zasednout do Poslanecké sněmovny PČR. Strany nad 5% hlasů ANO 2011 – 14,9% Piráti – 32,6% ČSSD – 6,4% ODS – 9,9% TOP 09 – 13,5%

21 hlasů 46 hlasů 9 hlasů 14 hlasů 19 hlasů

Strany pod 5% hlasů SPD – 2,8% KDU-ČSL – 2,8% ODA – 2,8% Realisté – 2,8% Sportovci – 2,8% Zelení – 4,3% STAN – 0,7% Svobodní – 1,4% KSČM – 2,1% Neplatné

4 hlasy 4 hlasy 4 hlasy 4 hlasy 4 hlasy 6 hlasů 1 hlas 2 hlasy 3 hlasy 3 hlasy

Rozdělení mandátů Česká pirátská strana – 84 mandátů ANO 2011 – 38 mandátů TOP 09 – 36 mandátů ODS – 25 mandátů ČSSD – 16 mandátů

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PODLE G8MB

Politika

VOLEBNÍ ÚČAST 6.B – 92,9% 4.A - 76,7%

volilo 141 studentů

5.B – 76,7%

nevolilo 146 studentů

7.A – 60,7% 6.A – 55,6%

Třeba brát v potaz, že mnoho studentů bylo touto dobou na zájezdu ve Španělsku a nemohli se, tak voleb zúčastnit.

5.A – 44,8% 8.A – 29,9% 7.B – 29,6% 4.B – 17,2% 8.B - 13,8%

VOLEBNÍ KOMISE Vaník Vojtěch (předseda komise) Jan Botka Adam Bulíř Michal Horák

9

10

Politika

TAK KDY UŽ KONEČNĚ ZVÍTĚZÍ PRAVDA A LÁSKA NAD LŽÍ A NENÁVISTÍ

aneb

prague.eu

STÁTY SE UDRŽUJÍ TĚMI IDEÁLY, Z NICHŽ SE ZRODILY

Před nedávnem měli studenti naší školy možnost účastnit se studentských voleb a zanedlouho si tuto zkoušku občanské zodpovědnosti budou moci nejspíše zopakovat, protože nás během půl roku čekají další volby, prezidentské. Dovolte mi rozdělit se s vámi o zamyšlení vyvolané běžící volební kampaní, ovšem nikoliv k parlamentním volbám, která vrcholí v době psaní tohoto textu, ale rád bych napsal několik poznámek na okraj voleb prezidentských.

Již jako studenta dějepisu mě kdysi dávno oslovil hrdý nápis na stěně v naší učebně: „Historia, magistra vitae“, ale dnes jsem daleko skeptičtější a vím, že historie není učitelkou života, protože jsme stále stejní a místo abychom se poučili z předchozích nezdarů, tak historii opakujeme a občas až do neuvěřitelně hořkých detailů připomínajících spíše karikaturu než obraz minulosti. Jak to souvisí s prezidentskými volbami?

Posuďte sami a zopakujte si, především vy, žáci starších ročníků, něco málo z československých dějin minulého století.

První československý president byl humanistou, „filosofem na trůně“, šarmantní osobností a měl mnoho svých obdivovatelů. Zapsal se i do literatury řadou dodnes čtených titulů. Často byla jeho autorita více doceněna v zahraničí než doma a stal se jedním ze symbolů nově vzniklého státu.

Byl nespornou morální autoritou, která se nebála zastat slabších, postavit se proti většinovému názoru

a s osobním nasazením usvědčovat veřejné mínění z předsudků, které vedou k nespravedlivým, zkratovitým útokům proti menšinám či slabším. Opakovaně byl nominován na Nobelovu cenu za mír, ale nikdy ji nakonec nezískal.

Vedl asketický život, vyhýbal se alkoholu i tabáku a pravidelně cvičil, jak sám říkal – sokoloval.

První prezident České republiky byl humanistou, „filosofem na trůně“, šarmantní osobností a měl mnoho svých obdivovatelů. Zapsal se i do literatury řadou dodnes čtených, nebo na divadle hraných titulů. Často byla jeho autorita více doceněna v zahraničí než doma a stal se jedním ze symbolů nově vzniklého státu.

Byl nespornou morální autoritou, která se nebála zastat slabších, postavit se proti většinovému názoru a s osobním nasazením usvědčovat veřejné mínění z předsudků, které vedou k nespravedlivým, zkratovitým útokům proti menšinám či slabším. Tyto své postoje neopustil, ani když mu za ně hrozilo věznění. Opakovaně byl nominován na Nobelovu cenu za mír, ale nikdy ji nakonec nezískal.

Celý život byl závislý na tabáku, což se mu nakonec stalo osudným a konec života mu znepříjemnilo plicní onemocnění. Bohužel ani jeden z obou mužů nenašel stejně mimořádného nástupce.

Druhý československý president byl poněkud problematičtější osobností. Nejspíše bych ho charakterizoval jako „úředníka - odborníka“ příliš přeceňujícího

samospasitelnost systému politických stran a jejich vzájemných dohod často ovšem zavánějících korupcí. K jeho charakteristice patří i to, že byl zahleděný do sebe, se sklonem přeceňovat své schopnosti. Možná také až trpěl neschopností vyrovnat se svému předchůdci v úřadu a napořád zůstal v jeho stínu. Na jeho obhajobu je ovšem potřeba říci, že politická situace v době jeho presidentského mandátu byla mnohem složitější a postavila ho před nezáviděníhodná rozhodnutí. Dodnes se diskutuje o jeho rozhodnutí bez demokratického potvrzení rozhodnout o de facto rozpadu státu a vzdát se části jeho území, byť pod tlakem zvenčí. Rozporuplně hodnocené jsou i jeho cesty do Moskvy a vztah k tamnímu vládci. Ostatně byl to on, kdo pomohl komunistům zařadit se do politického systému státu tím, že prolomil jejich dosavadní ignorování ostatními a začal s nimi „mluvit“.

Druhý prezident České republiky byl poněkud problematičtější osobností. Nejspíše bych ho charakterizoval jako „úředníka - odborníka“ příliš přeceňujícího samospasitelnost systému politických stran a jejich vzájemných dohod často ovšem zavánějících až korupcí. K jeho charakteristice patří i to, že byl zahleděný do sebe, se sklonem… a dál už jste to vlastně četli.

Pokud pominu období Protektorátu Čechy a Morava a budu považovat za třetího československého presidenta až nástupce předcho-

Politika zího zmíněného po jeho druhém volebním období, tak to již není osobnost jen problematická, ale přímo nebezpečná, jejíž chování se občas dalo posoudit jako vlastizrádné. Vytrhl Československo ze společenství demokratických států a přímo ho podřídil východnímu impériu, dokonce nechal zde volně operovat agenty cizí tajné služby a řídit je bezpečnostní složky našeho státu proti domácím lidem. Neváhal pronásledovat své politické oponenty, rád se stavěl do pozice neomylného a nekritizovatelného vládce. Lidská práva a morální hodnoty bez skrupulí vyměňoval za ekonomické dohody, které v rozporu s jeho očekáváním a sliby nakonec nijak přínosné pro stát nebyly. Přesto se těšil nemalé popularitě začasté mezi lidmi méně vzdělanými a snadno manipulovatelnými, kterým byl blízký svou „lidovostí“ klesající do „spodních pater vyjadřování i chování“. Jeho metodou vládnutí bylo vyvolávání strachu i konfliktů mezi jednotlivými skupinami společnosti a likvidace jakékoliv občanské aktivity, která nebyla pod kontrolou. K problematičtějším rysům jeho osobnosti patřil bohužel i alkoholismus, který se mu stal osudným a byl zřejmě příčinou jeho smrti.

Třetí prezident České republiky, … ale co vám o něm budu psát, vždyť ho znáte dobře sami.

Kdo všechno se ještě vystřídal ve funkci československého prezidenta? Jeden „odborářský předák“, který měnovou reformou ožebračil celou společnost krom několika vyvolených, po něm slabošský zákulisní intrikán z hloubi stranických sekretariátů, pak další sebestředná osobnost přeceňující své schopnosti a přes generálskou hodnost kapitulující v okamžiku „lámání chleba“ a nakonec jeden zdatný manipulátor původem ze Slovenska posedlý představou moci ve svých rukou a schopný pro ni udělat cokoliv a zároveň i dost inteligentní a šikovný, aby se mu to povedlo. Tak koho si vybereme v lednu jako příštího českého prezidenta? Nabídka minulosti je pestrá až mě z ní mrazí v zádech a historie se nám směje do očí, jen to nejsme schopni vnímat. Nevidíme kvůli své nevědomosti, krátké paměti, nebo kvůli čemu?

Jako učitel dějepisu vás prosím, učte se z minulosti a neopakujte chyby svých rodičů a prarodičů.

Radek Kotlaba

Post scriptum: V současné době probíhá velká výstava o TGM v Národním muzeu v Praze, ničím zásadním vás nepřekvapí, ale je přehledným představením celého života této mimořádné osobnosti.

Důležitá a obsažná část výstavy je věnována tzv. „hilsneriádě“, antisemitské kampani proti Leopoldu Hilsnerovi, kterého se TGM zastal „proti všem“ a byl za to doslova vyobcován z národa. Výstava předkládá řadu nenávistných dopisů, které byly doručovány na Masarykovu adresu před více než sto lety, a cituje dobové štvavé novinové články. Když jsem si je pročítal, začalo mi docházet, že tuto formu vyjadřování přece znám.

Odkud je mi povědomá?

Jasně, z volebních materiálů Bloku proti islámu a Strany přímé demokracie, včerejší antisemité si dnes nachází jiný cíl své nenávisti. Nemohly mě nenapadnout verše Jaromíra Nohavici – Ve městě jménem Jeruzalém v hlavním městě římské kolonie na sklonku Velikonoc Pilát si ruce myje Otrhaný Ježíš stojí opodál dav se mu směje zblízka jak je to dál dál se háže kamením a píská

katedra.upmedia.cz

Kříže se nemění jen příjmení a jména když letí kamení jde kolem huby pěna potom se omluvíme pomníky postavíme a hlavy ozdobíme

11

12

EVROPA

Fotografie: Marek Hofman Kolébka západní civilizace. Žádný jiný světadíl nedal světu v průběhu staletí tolik filosofů, umělců, vynálezců… Ovšem to neznamená, že Evropa je „pupkem světa“, že je dokonalá. Země je kulatá a každé místečko na ní může být logicky jejím pomyslným středem, a to dnes nebo zítra. Ale přesto my Evropané můžeme být na svůj kontinent, na svůj domov hrdí.

Evropa je krásná, uspokojí milov-

níky přírody, kultury i historie. Je rozmanitá díky velkému počtu národů a jejich způsobu života, jejich zvykům. My všichni jsme součástí její bohaté historie a je naší povinností z úcty k předkům chránit, uchovávat a rozvíjet její odkaz.

V dnešním globalizovaném světě jsou nám všem, stručně řečeno, naše obce, města, naše státy malé.

Ohlížíme se i po dalších krajích – cestujeme, studujeme a pracujeme

v zahraničí. Takže pocit vlastenectví má dnes pro mnohé z nás širší význam, i když většina z nás miluje svou rodnou zem a nedá na ni dopustit. Často se dnešní mladí lidé po mnoha letech strávených v dalekých zemích vracejí rádi do Evropy se slovy: „Cítím se být Evropanem“.

PS. Já taky.

Lenka Vedralová

Vyřešíte?

KŘESŤANEM

?

13

Žijeme uprostřed Evropy, hlásíme se ke křesťanství, odvoláváme se na něj, vymezujeme se tím proti jiným náboženstvím, hledáme něco, o co se můžeme opřít, co nás spojuje s minulostí, co nás Evropany spojuje. Tušíme, obklopeni rozličnými projevy křesťanské kultury, že by to mohly být křesťanské hodnoty. Ale rozumíme vůbec základním křesťanským termínům?

Dokázali byste muslimovi vysvětlit tradiční pojmy křesťanství, jádra evropské kultury?

1. Co je to sakristie? a) pozlacená miska používaná při mši

b) místo, kde se převlíká kněz a jeho pomocníci

c) socha v kostele, která drží kříž

b) bílá část oděvu, kterou kněží nosí místo kravaty

c) pomocník kněze při bohoslužbě

b)smlouva povolující vyčlenění dané osoby z církve podepsaná arcibiskupem

c)„Soud Boží na zemi“

b)později přidaná část bible hovořící především o Sv. Pavlovi

c)svátost jako např. manželství nebo křest

2. Co nebo kdo je to ministrant? a) oltář v zadní části kostela 3. Co je to inkvizice? a)název pro řešení mravů a otázek víry 4. Co je to biřmování? a)uspořádání sakristií držících kříž u svatostánku

5. Církev může svatořečit (označit za svatého) i osobu, která je: a) kacířem b) hříšníkem

c) příslušníkem jiné víry

6. Hlavou církve je: a) Ježíš Kristus

b) papež

c) sbor patriarchů

b) vepřové v neděli

c) křesťané smí požívat všechno

7. Co křesťané nesmí jíst? a) hovězí s mlékem či mléčným výrobkem 8. Co to jsou letnice? a) seslání Ducha svatého

b) letní svátky Cyrila a Metoděje

c)dávný křesťanský zvyk, který byl podobně jako postřižiny chápán jako předěl mezi dítětem a dospělým mužem

9.Co je to církevní dogma? a) věc, o které je zakázáno přemýšlet a mluvit o ní, může dojít k exkomunikaci věřících toto pravidlo porušujících

b) předmět víry společný pro všechny věřící

c) část církevní nauky zabývající se větším počtem papežů

b) část Nového Zákona, kterou napsali Matouš, Martin, Lukáš a Jan

c) evangelický výklad části bible, který je ve většině katolických kostelích zakázáno číst

10. Co je to evangelium? a) „Dobrá zpráva“

připravil pro vás Filip Janeček

14

Hlavní téma

TOP 10

NEJKRÁSNĚJŠÍCH MĚST EVROPY

je hlavní město Nizozemska a zároveň jeho kulturní a finanční centrum. Na jeho území se nacházejí dvě památky světového kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o amsterdamské kanály ze 17. století a obrannou linii Amsterdam, která byla vybudována na přelomu 19. a 20. století. Centrum města je zastavěno domy ze 16. a 17. století. Město je známo především díky muzeím a galeriím, především Van Goghovým muzeem, které vlastní největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na světě. Návštěva tohoto překrásného města je výborný nápad, avšak výlet to není nejlevnější.

je hlavní město Lotyšska a leží na břehu Baltského moře. Jeho historické centrum je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto město je známo pro svou secesní architekturu. Historické centrum se nazývá Stará Riga a mezi jeho nejvýznamnější památky patří románská katedrála zvaná Dóm, Rižský zámek, Prašná věž a několik kostelů.

V parku, který obklopuje staré město, stojí Pomník svobody.

Symbolizuje svobodu a nezávislost Lotyšska. Toto krásné město je srovnatelné například s městy jako je Vídeň nebo třeba Petrohrad a určitě také patří do naší TOP 10.

je hlavní město Velké Británie a je známý pro svou řadu světových unikátů.

Centrem politického, ale i kulturního a společenského dění je Westminster s řadou světových muzeí, divadel, paláců, parků, ale i obchodů a zábavních center. Každý si vybaví Big Ben, Trafalgarské náměstí, Buckinghamský palác, také mnoho muzeí a galerií – Britské muzeum, Národní galerii nebo slavné Muzeum voskových figurín. Nechybí zde ani bohaté parky a zahrady, které zabírají 11% rozlohy Londýna. Nejznámější jsou slavný Hyde park a Kensingstonské zahrady.

Pro nadšené sportovce je zde také výběr-hraje se zde slavný tenisový turnaj Wimbledon, v londýnském fotbalovém klubu Chelsea působil í nejznámější český fotbalista současnosti Petr Čech, v Arsenalu naopak byl mnoho let kapitán naší reprezentace Tomáš Rosický. Ten, kdo toto město navštívil, musí souhlasit, že patří právem mezi ty nejkrásnější. A to jsem ještě nezmínila moderní londýnskou architekturu.

Hlavní město Maďarska je navštěvováno především pro svou naprosto nepopsatelnou atmosfé-

ru. Je zde mnoho starobylých památek, ale perličkou je také díky svým slavným lázním, útulným kavárničkám a stylovým barům.

Zábava je zajištěná, především pro děti, v parku Vidam. Budapešť je známá i pro své výtečné víno a pikantní jídla. Nejznámější památkou je Královský palác, socha Svobody na vrchu Gellert, Matyášův chrám, Rybářská bašta a impozantní sto let stará neogotická budova parlamentu.

je historické město na jihu Chorvatska. Také nechybí na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Celé historické město je obklopeno městskými hradbami, které v minulosti chránily město před útoky z pevniny a moře. Hradby kolem města jsou široké 6 metrů, vysoké až 23 metrů a kolem dokola měří téměř 2 kilometry. Pro své výborné klimatické podmínky patří mezi oblíbená místa pro letní i zimní turistiku. Nejdůležitější kulturní akcí jsou Dubrovnické letní hry, což je festival hudebního a divadelního umění.

Město je právem nazýváno „Perlou Jadranu“.

Známé město ležící na severu Itálie. Jeho historické jádro se nachází na mělké laguně. Ve dnech zvaných „Vysoká voda“, kterých bývá průměrně 54 za rok, se zvýší hladina moře až o 90 centimetrů. Tehdy bývají ulice a náměstí starého města pod vodou.

Benátky žijí převážně z turistického ruchu. Každý rok jej navštíví asi 12 mili-

Hlavní téma onů turistů z celého světa, což z něj vytváří jednu z nejnavštěvovanějších italských destinací. Ve městě probíhá bohatý kulturní život, jehož vyvrcholením jsou mezinárodní filmový festival, který se zde pořádá od roku 1932, a benátský karneval. Hlavní turistickou atrakcí je asi stovka kanálů, na kterých stojí přes 400 kamenných mostů. Dopravu po městě zajišťují motorové lodě, pro turisty jsou k dispozici klasické gondoly. Z množství kulturních památek jsou nejznámější kostel Sv. Marka a Dóžecí palác.

druhé největší město Španělska.

Je to opravdový drahokam na pobřeží Středozemního moře. Mezi nejpřitažlivější památky patří díla Antonia Gaudího, španělského architekta, jako je například nedokončený chrám Sagrada Famila. Kromě řady dalších církevních staveb je třeba navštívit i různá muzea, například Picassovo museum, kde je více než 3500 exponátů tohoto světového malíře.

Protože Barcelona leží u moře, je možné ve městě strávit příjemné chvíle na barcelonských plážích.

V Barceloně je také velké množství parků, kde je možno se skrýt před horkým sluncem. Sportovně založené turisty láká velkolepý fotbalový chrám Nou Camp, kde hrává své zápasy jeden z nejslavnějších klubů světa – FC Barcelona.

Hlavní a největší město České republiky. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu, který je

největším hradním komplexem na světě, je památkovou rezervací UNESCO. Praha je kulturní metropolí celé České republiky a díky své bohaté historii i významným turistickým i kulturním centrem. Nachází se zde řada muzeí, galerií, divadel a dalších kulturních institucí. Mezi nejznámější historické objekty patří Národní divadlo, Národní muzeum, Karlův most, Staroměstská radnice s orlojem, Strahovský klášter nebo kostel svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. Při krásném počasí je možné si prohlédnout Prahu z Petřínské rozhledny nebo z televizní věže na Žižkově.. Praha má řadu krásných parků, jako je například Stromovka, a poskytuje sportovně založeným lidem velké možnosti na četných sportovištích. Naše hlavní město určitě patří k nejkrásnějším městům nejen Evropy, na což můžeme být právem pyšní.

je hlavní město Itálie. Je to jedno z nejstarších evropských měst a bylo založeno před více než 2700 lety. Po staletí byl Řím sídlem Římské říše, na jeho území leží samostatný stát Vatikán, jenž je sídlem papeže. Nejznámější antickou stavbou Říma je slavné Koloseum, Pantheon, Forum Romanum a Caracallovy lázně.

Světově proslulý je starověký systém veřejných vodovodů a s ním spojených fontán a kašen.

Nejobdivovanější římskou fontánou je Fontána di Trevi.

Jelikož je Řím centrem křesťanství, nachází se na jeho území velké množství kostelů a chrámů, z nichž největší je bazilika svatého Petra ve Vatikánu. Ale Řím je také moderní město plné luxusních butiků, kaváren a pizzerií. Řím je prostě město, kde si každý návštěvník najde to „svoje“.

15

není třeba představovat, pro mnohé – město lásky a snů. Je hlavním městem Francie a významným světovým kulturním, obchodním a politickým centrem. Nabízí návštěvníkům velké množství světských a církevních stavebních památek od dob říše římské až po současnost. Charakteristickými symboly Paříže jsou památky jako Eiffelova věž, katedrála Notre-Dame, Vítězný oblouk nebo slavné muzeum Louvre.

Nábřeží řeky Seiny bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. V Paříži se nachází také moderní čtvrť La Défense, která je plná mrakodrapů a moderních obchodních domů. Nedílnou součástí francouzské kultury se staly pařížské divadelní scény, kabarety, restaurace a kavárny. V blízkosti Paříže se nachází slavný zámek Versailles, který byl celá staletí sídlem francouzských králů a je obklopen nádhernými zahradami. Paříž je také městem sportu, koná se zde například známý tenisový turnaj French Open nebo je cílem dojezdu slavné cyklistické Tour de France.

Naty Spielmannová /6.B/

16

Hlavní téma

Trpaslíci

EVROPY Monako je parlamentní knížectví. Již od roku 1297 zde panuje nejstarší knížecí rodina na světě – rodina Grimaldiů. Monako se nachází na středomořském pobřeží francouzské riviery. Má rozlohu 2,02 km² s počtem obyvatel 37 800. Jde o druhý nejmenší stát na světě. Jeho jediným sousedem je Francie. Hlavní město Monaka je Monaco-Ville.

V Monaku se mluví francouzsky, italsky a anglicky a platí se tam eury. Monako vděčí za svou slávu především kasinu, které zde bylo založeno v roce 1856 Karlem III na neúrodném výběžku pevniny a později nazvaném na jeho počest Monte Carlo. V sou-

časné době je Monako díky výdělkům z kasina daňovým rájem a jeho obyvatelé se pyšní nejvyšším příjmem na hlavu na světě.

Malta, oficiálně Maltská republika, je vysoce vyspělá země.

Mluví se tam maltštinou, angličtinou a italštinou. Nachází se ve středomoří, 95 km jižně od italské Sicílie. Je to zemička velmi přitažlivá pro milovníky historie i pro turisty, kteří milují krásné pláže a příjemné moře. Její rozloha je 316 km².

Na Maltě žije 452 515 lidí. Její hlavní město se jmenuje Valleta.

latinsky. Ve Vatikáně sídlí papež.

Hlavní město Vatikánu nese název Citta Del Vaticano. Turisty přitahuje největší křesťanský chrám na světě – chrám sv. Petra s Michelangelovou Pietou, Sixtinská kaple, jejíž klenbu pokryl Michelangelo výjevy ze Starého zákona a stěny kolem oltáře Posledním soudem, a Vatikánská muzea – jedna z nejbohatších uměleckých sbírek na světě.

Vatikán je městský stát uprostřed Říma. Na rozloze 0,44 km² bydlí 842 lidí. Je to nejmenší stát na světě. Mluví se tam italsky a

Andorra je malé knížectví mezi Španělskem a Francií. Je velká 468 km² a žije tam 77 000 lidí, z toho většina jsou Španělé. Mluví se tam katalánsky, francouzsky a španělsky. Hlavní město Andorry je Andorra la Vella a platí se tam eury. Je jen škoda, že stranou zájmu turistů je překrásná horská příroda a nádherné románské kostely. Ti sem totiž především míří za výhodnými nákupy.

Anna Malá

LICHTENŠTEJNSKO

LUCEMBURSKO

SAN MARINO

hlavní město: Vaduz rozloha: 160 km2 počet obyvatel: 36 476 úřední jazyk: němčina měna: švýcarský frank státní zřízení: konstituční monarchie sousední státy: Švýcarsko, Rakousko hospodářství: strojírenský průmysl, obiloviny, brambory, skot, ovce, prasata Lichtenštejnsko je jedinou zemí, která leží celou svou rozlohou v Alpách.

Do Lichtenštejnska cestují hlavně milovníci zimních sportů.

Hlavní město Vaduz není vlastně městem, dodnes nemá městská práva.

Lichtenštejnsko patří mezi nejbohatší státy světa.

hlavní město: Lucemburk rozloha: 2 586 km2 počet obyvatel: 576 000 úřední jazyky: lucemburština, němčina, francouzština měna: euro státní zřízení: velkovévodství sousední státy: Belgie, Francie, Německo hospodářství: ocelářský průmysl, pšenice, ječmen, brambory, vinná réva, chov skotu Lucembursko je jediné velkovévodství na světě.

Lucemburku se také přezdívá „město mostů a viaduktů“, protože na řece Alzettě bylo postaveno přes 110 mostů.

Hrob Jana Lucemburského (otce Karla IV.) se nachází v hlavním městě této země.

hlavní město: San Marino rozloha: 61,19 km2 počet obyvatel: 32 471 úřední jazyk: italština měna: euro státní zřízení: parlamentní republika sousední státy: Itálie hospodářství: obilí, vinná réva, olivy, hodnotné poštovní známky Přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie, používá jako měnu euro.

Patří k nejstarším republikám na světě.

San Marino vlastní svoji závodní trať, na které se jezdí závody formulí.

Eva Kovářová

Hlavní téma

17

NEZVYKLÉ ZVYKY EVROPANŮ Už jen to, že na Velikonoce u nás v ČR hrozí každé dívce nebo ženě výprask pomlázkou, je zvláštní zvyk. Člověk by řekl, že o moc zvláštnějších zvyků už být v Evropě nemůže. Ale po objevení některých z nich mi pomlázka docela vyhovuje. Navíc, když po poledni můžeme za útok na naši osobu kluky alespoň polít vodou. Nejedna z evropských tradic mě doopravdy vyděsila. Ale udělejte si obrázek sami, třeba se vám nějaká ta taškařice bude líbit.

Itálie

V městě Ivrea se s karnevalovými oslavami konají také pomerančové bitvy. V Benátkách za krmení holubů můžete dostat pokutu 500 eur, holubi tak musí pro potravu mimo město. Na Španělských schodech v Římě zase nesmíte tančit, překáželi byste turistům.

Řecko

Když v Řecku zahodíte zub / předpokládám, že váš vlastní/, budete mít údajně štěstí.

Polsko

Určitě všichni znají kočičky, ty co si trháme okolo Velikonoc do vázy. Pokud je necháte v Polsku posvětit knězem a kousek spolknete, budete zdraví celý rok. Jak prosté.

Francie

Polibek na rozloučenou? Ne na francouzských nádražích, tam platí zákaz líbání milenců kvůli údajnému zpoždění odjezdů vlaků. No, není nad dlouhý polibek, že? Ale dnes vás za to alespoň už nepotrestají. V městečku Hoax zase připravují každoročně největší omeletu, která je až ze 4500

vajec. Nají se z ní údajně až 1000 lidí.

dech v nejrychlejším čase, ten vyhrál.

Portugalsko

Dánsko

Na svátek sv. Jana zde lidé po sobě házejí česnek anebo se bijí měkkými plastovými kladivy. Kam se hrabou na naše krásně opentlené pomlázky.

Španělsko

La Tomatia je rajčatová bitka se 40 tunami rajčat. Lidé je po sobě házejí, válí se v nich a užívají si každou chvilku, kdy mohou být jako – no víte co.

Island

Na svátek Thorri tu můžete ochutnat jídla z kyselých varlat, vařených ovčích hlav, krvavé pudinky, játrové klobásy a fermentovaného žraloka.

Dobrou chuť!

Norsko

Russefeiring je závěrečnou oslavou středoškoláků v jarním semestru od 1. do 17. května. Účastníci nosí červené kombinézy, honí auta, autobusy, dodávky a slaví a pijí téměř nepřetržitě během celého tohoto veselého období. Jen jestli se také tak budou veselit po zkouškách?

Švédsko

V polovině svatojánských oslav se ve Švédsku tancuje na hřbitově. Žabí tanec znamená, že se všichni sejdou kolem hrobu, položí své věci a začnou zpívat a tancovat na píseň „The Small Frog“.

Finsko

Zde se kluše s manželkami na zádech přes překážkovou dráhu. Manžel, který zvládne překážkovou dráhu se zátěží v podobě manželky na zá-

Na festivalu v Roskilde se běhá hezky na Adama a Evu. Jeden muž a jedna žena, kteří doběhnou do cíle jako první, vyhrají vstupenky na další ročník tohoto festivalu. Dnes mají však pánové takový zájem, že se pro ně musí konat kvalifikace.

Švýcarsko

Tady se z jedné radnice vyhazují oknem na náměstí klobásy, bochníky chleba a rohlíky.

Dříve bohatší lidé házeli hladovějícím dětem při různých příležitostech jídlo, například v Curychu. Takže připomínka starých časů.

Chorvatsko

První srpnovou neděli se zde koná turnaj rytířů, kteří jezdí na koních a snaží se svými „hůlkami“ zaměřit na terč z dvou kroužků. Této soutěže se mohou zúčastnit jen muži narození v místě turnaje – Sinjska krajina.

Makedonie

Zde si můžete prohlédnout bahenní průvod, který představuje pohanské obřady, biblické náměty, či politickou satiru, která se projevuje maskami v průvodu.

Bulharsko

Kukeri - to je tradiční bulharský rituál, který ztvárňují vesničané v ulicích. Jejich tváře jsou děsivá směsice psích čelistí, zkroucených rohů a velkých nezaměnitelných očí. Po procházce po vesnici se shromáždí na náměstí, aby divoce tančili a pobavili lidi.

Terka Nitschová /6.B/

18

Téma

DOPRAVA v Evropě Evropa se počítá mezi světadíly s vyspělým systémem dopravy.

Je však kvalita a způsob dopravy všude stejný? Většinou platí, že v západoevropských státech je doprava sice kvalitnější, ale často i několikrát dražší než jinde.

V osobní letecké dopravě záleží především na společnosti. Nejlevnější lety obvykle čekejme u irského Ryanair, britského Easy Jet a maďarského Wizz Air. V České republice máme pět veřejných letišť: Prahu, Brno, Ostravu, Karlovy Vary a nově i Pardubice, odkud můžete například levně do Londýna. Zpáteční letenky z Pardubic do Londýna s Ryanair stojí okolo 1300Kč.

Co se týče železnice, s nejrychlejšími vlaky se setkáme ve Francii, v Itálii a ve Španělsku. Tyto vlaky se zde prohánějí klidně i rychlostí 300 km/h. Problémem těchto expresů však zůstává cena, která často převýší cenu letenky. Pro představu si uvedeme trať z Paříže do Londýna, kde zpáteční jízden-

commons.wikimedia.org ;Benson Kua

ka rychlíku Eurostar stojí okolo 130 eur (3400 Kč) a zpáteční letenka společnosti Easy Jet často klesne i pod 80 eur (2100 Kč).

Abychom však získali tyto ceny, musíme rezervovat minimálně měsíc předem. Větší rozdíly uvidíme při porovnání železnic ve dvou evropských státech. Jízdenka z ukrajinského Lvova do hlavního města Kyjeva stojí do 2. třídy 330 hřiven (280 Kč), kdežto jízdenky společnosti Deutsche Bahn stojí na zhruba stejně dlouhý úsek (500 – 600 km) z Mnichova do Kolína n. Rýnem od 50 do 100 eur (1300 – 2600 Kč), záleží na datu jízdy a samozřejmě je třeba brát v potaz ekonomiku dané země. V České republice máme jednu z nejhustších železničních sítí na světě a cenově se naštěstí pro nás cestující řadíme ke státům se spíše nižšími cenami jízdenek.

Silniční doprava závisí hodně na síti dálnic, těch však nejvíce v Evropě nenajdeme, jak by možná někdo čekal, v Německu (13 000km

dálnic z toho 3000km postaveno již za vlády Adolfa Hitlera), ale ve Španělsku, kde jich mají 16 000km. Nejhustší síť dálnic mají Nizozemci (2550km), což je zhruba dvojnásobek českých 1250km dálnic. Pod 150km dálnic postavili např. v Bosně a Hercegovině, Moldavsku, Lotyšsku a dalších většinou malých státech Evropy. Žádné nemají třeba v San Marinu nebo Lichtenštejnsku, což je pochopitelné – podívejte se na mapu. Přijde vám, že nejvyšší rychlost 130km/h je málo? V Norsku mohou jet řidiči nanejvýš 90 – 100km/hod./ Pyšní se zároveň nízkým počtem nehod na silnicích, což za to stojí, ne?/ Nezoufejte a věřte, že se jednou i my svezeme super rychlíkem na nové boleslavské hlavní vlakové nádraží a že si cestu ze šaten do jídelny zkrátíme jízdou v podzemní hypersmyčce Elona Muska.

Tobiáš Rejmon /5. B/

Úvaha

IDEÁLNÍ

?

19

Státní zřízení

Podle mého názoru je nejlepší formou státního zřízení osvícenský absolutismus. Myšlenka jen těžko realizovatelná, ale přitom vysoce praktická. Nemluvím zde o absolutismu jako takovém, kdy v čele státu stojí svrchovaný panovník, ale už nezáleží na tom, jak vládne. Mluvím o tomto konkrétním absolutismu, kdy v čele státu stojí silný vůdce, jenž staví do popředí zájmy země, před zájmy osobními a dokáže dodržovat lidská práva i v takovéto zjevné nedemokracii.

Příkladem nám může být Patent o zrušení nevolnictví osvícenského panovníka Josefa II., který se snažil zrovnoprávňovat obyvatele, jak jen to bylo v dané době možné. Ale v tomto ohledu je na Josefu II. zajímavější jeho snaha o zrušení roboty, která byla nakonec realizována až roku 1848 (tedy 58 let po jeho smrti). Takovéto pozdržení bylo samozřejmě vyvoláno nevolí ze strany privilegovaných obyvatel země, kteří měli z roboty jasný užitek - nejen v materiálním slova smyslu, zároveň totiž nesvoboda „nízké“ vrstvy obyvatel utužovala jejich vyvýšenou pozici. Byli mocní a znepřátelovat si je nemohl být v osobním kontextu dobrý krok.

A právě tehdy se Josef II. rozhodl sloužit zájmům lidu místo zájmům osobním.

Nevýhodou jakéhokoli absolutismu samozřejmě je, že se země neřídí podle přání většiny, ale je to dobře nebo špatně? Každý jed-

notlivý člověk v sobě nese jistou dávku sobeckosti, díky čemuž se pak ve vládě lidu snaží dosáhnout co největších výhod pro sebe, ne pro stát, a právě proto je podle mě demokracie jednou z nejméně efektivních forem vlády.

commons.wikimedia.org

Vláda lidu dává platný hlas i neinformovaným, neuvědomělým a nezodpovědným občanům - zde si nemohu pomoci, abych nedala za příklad zvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který během kampaně a později i v úřadu prezidenta šíří prokazatelně nepravdivé informace, jeho plány byly a jsou nelogické a nerealizovatelné a jeho diplomacie je přinejmenším sporná. Nicméně většina slyší na velké sliby a zdánlivě snadná řešení (příkladem může

být vzestup kteréhokoli možného extremismu, jakým byl třeba nacismus v Německu).

Další nespornou výhodou osvícenského absolutismu je omezení zdlouhavých procesů pří rozhodování o státnických záležitostech a navazující možnost včasné reakce na politické problémy.

Tady by, myslím, bylo příhodné dát za příklad jakéhosi selhání vlády většiny neschopnost Evropské Unie vyřešit uprchlickou krizi, na níž nebylo během rozvleklých politických debat nalezeno žádné řešení, a tak se prostě tak nějak „zametává pod koberec“. Navíc, díky soustředění moci do rukou jednoho člověka, by se měla omezit potřeba množství politiků, čili by měl tento systém být výhodný i ekonomicky.

Samozřejmě paradox osvícenského absolutismu spočívá v protichůdných myšlenkách, na jedné straně jsou tu snahy o rovnoprávnost a na straně druhé vyzdvižení jediného člověka nad všechny ostatní příslušníky státu.

A proto se také tato forma vlády v moderním světě již nevyskytuje.

Osvícenský absolutismus má tedy nesporně mnoho výhod, ale najdou se i nevýhody. Dle mého názoru by mohlo být toto státní uspořádání pro zemi výhodné, škoda jen, že je v dnešním světě nerealizovatelné.

Pavla Bišická /6.B/

20

Rozhvor

ROZHOVOR

MGR.

LUCIE FRONKOVÁ

Co jste vystudovala? Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, obor matematika – německý jazyk pro střední školy Jaké máte koníčky? Turistika, kolo, výlety s rodinou, četba.

Máte domácího mazlíčka? V současné době nemáme, měli jsme pejska.

Kouříte? NE Bojíte se lékařů? NE Jste věřící? NE Oblíbené jídlo: Nejrůznější dezerty Oblíbený film: Forrest Gump Oblíbená kniha: Nemám oblíbenou jednu konkrétní knihu, ráda čtu detektivky od severských autorů.

Oblíbené zvíře: Pes Oblíbená barva: Světle modrá Oblíbený hudební styl: Žádný vyhraněný Rodinný stav a děti: Vdaná a 3 děti.

Datum narození: 16. 6. 1981 Cizí jazyky: německý jazyk, francouzský jazyk Co máte raději?

Káva (s mlékem) X Čaj Moře X Hory Kniha X Film

Rozhovor 1) Jste bývalá studentka našeho gymnázia a nyní jste se sem vrátila, ale jako vyučující. Potkáváte se na škole s kantory, kteří Vás dříve učili? Koho jste měla na matematiku a na němčinu?

Potkávám. Na matematiku jsem měla pana prof.Holana a paní prof.Knížkovou, na němčinu pana prof.Roubíčka a paní prof.

Jágrovou. I když je to už skoro 20 let, zhruba polovina učitelského sboru je stejná.

2) Jak se Vám na naší škole v nové roli líbí?

Líbí a moc, jen byl trochu šok ten návrat po dlouhé mateřské a rodičovské dovolené.

3) Rozumíte si s kolegy, s nimiž sdílíte kabinet?

Rozumíme si výborně, většinu znám už ze svých studentských let. Je fajn, že kromě stejné či podobné aprobace mají i podobné záliby. Nacházíme tak hodně společných témat. Jen se přiznám, že tykání mým bývalým profesorům mi zkraje nešlo úplně hladce :-).

4) S Vaším příchodem se Vám naskytla i možnost být hned třídní profesorkou. Jaké to je starat se o 6.ročník, tedy třídu, která už tady na gymnáziu má něco za sebou? Už jste se se všemi studenty ‘skamarádila‘? Učí se Vám v této třídě dobře?

Byla jsem několik let doma s malými dětmi, takže přeorientovat se na práci s dospělými studenty je pro mě náročné. Nicméně 6.B je moc milá a zdravě ctižádostivá třída, a i když by bylo smělé říct, že je po tak krátké době znám, působí na mě jako slušní mladí lidé, kteří už vědí, co chtějí.

5) Učila jste na nějaké škole už předtím?

Ano, v Praze na jedné střední škole, kde jsem jako třídní profesorka dovedla jednu třídu k maturitě.

6) Učíte matematiku jak mladší ročníky, tak i ty starší. Se kterými se Vám pracuje lépe?

Byla jsem zvyklá učit starší roč-

níky a teď mě samotnou překvapuje, že se mi v nižších ročnících učí vlastně lépe. Jsou hravější, spontánnější, otevřenější, ještě se nestydí odpovědět (i když si odpovědí nejsou úplně jistí), rádi chodí k tabuli :-), ocení dobrovolné soutěže.

Na studentech vyšších ročníků si vážím toho, že už jsou vyspělí, mají svůj cíl a v tomto ohledu je s nimi snazší komunikace.

7) Jaká látka se Vám z matematiky učí nejlépe a naopak?

Nemám jednu „nejoblíbenější“ látku. Ráda učím funkce nebo komplexní čísla, naopak nemusím výrokovou logiku a některé kapitoly z planimetrie. Vždycky mám ale hroznou radost, když studenti látku chápou, a naopak mě mrzí, když se jim třeba nepovede test.

8) Čeho si ceníte na studentech?

Upřímnosti, otevřenosti a jejich nápadů.

9) Jak byste sama sebe charakterizovala?

Spíš introvertní, miluji tvořivou práci a rodinu. Myslím, že jsem dost náročná - na sebe i své okolí a někdy je to na škodu.

10) U čeho si dokážete opravdu odpočinout?

Na výletech s rodinou, při práci na zahradě a scrapbookingu.

11) Máte nějaký zvyk, či rutinu?

Už večer si připravím hrníčky pro celou rodinu na snídani na ráno.

Když tam vidím ty dva velké a tři

21

malé, naplní mě to vždycky štěstím.

12) Existuje něco, co vyloženě nemůžete vystát?

Vadí mi lhaní. Každému se může stát někdy nějaká nepříjemnost a přijde mi slušné postavit se k věci čelem a nelhat. Také nemám ráda sobeckost a nedochvilnost.

13)V dotazníku píšete, že milujete dezerty. Jaký jen ten nejlepší, který jste kdy jedla?

Na nejlepší si takhle nevzpomenu, ale ke kávě mě cokoliv sladkého neurazí nikdy :) 14) Máte vystudovanou také němčinu, chtěla byste v budoucnu učit i ji? Nebo raději jen matematiku?

Na obou oborech se mi líbí, že jsou strukturovaně vystavěné se spoustou zákonitostí a pravidel.

K němčině se zřejmě vrátím, ale mám mnohem raději matematiku.

15) Tématem tohoto čísla časopisu je Evropa. Procestovala jste nějaké evropské země? Je nějaké místo, kam se ráda vracíte nebo kam byste se chtěla podívat?

Z evropských zemí jsem navštívila Švédsko, Španělsko, Francii, Rakousko, Řecko, Itálii a Německo, kde jsem necelé dva semestry žila a studovala. Na dovolené mě baví kombinovat poznávací část s odpočinkem u moře. Láká mě Norsko a Island. Z evropských měst u mě vede určitě Paříž.

22

Zájezd

ŠPANĚLSKO 2017 Jako každý rok, opět zájezd k moři. Tentokrát to vyšlo na Španělsko, kde už jsem jednou byla před čtyřmi lety. Čekala nás velice dlouhá a úmorná cesta autobusem, která se vlekla celý jeden den. V brzkých ranních hodinách jsme dorazili do Barcelony, kde jsme strávili kolem devíti hodin chozením po památkách a růz-

zde konaly slavnosti. Lidé chodili v krojích a na ulicích bylo možno ochutnávat typické španělské jídlo Paellu, což je z rýže, podobné rizotu. Další den byl výlet do Peniscoly a Morelly, kde jsem bohužel nebyla, protože jsem onemocněla.

Pondělí jsme opět trávili na pláži a měli jsme volno celý den. Bylo na nás, co podnikneme. Jelikož

měli ještě možnost jít na společnou večeři. Bylo to výborné - jako předkrm šunka a sýr, bagety a kalamáry, jako hlavní jídlo jsme měli vynikající Paellu, po níž následoval dezert v podobě moučníku.

Další den jsme se už loučili s mořem a celým Španělskem. Večer nás již čekalo jen balení. Zpáteční cesta byla ozvláštněna skoro celo-

ných tržnicích. Okolo půl desáté večer jsme konečně dorazili do našeho městečka Marina d’Or., kde nás okolo jedenácté večer paní delegátka ubytovala. Ráno jsme byli na pískové pláži, moře bylo opravdu krásné a počasí také.

Odpoledne jsme šli na průzkum našeho města a do jeho historického centra. Měli jsme to štěstí, že se

mi stále nebylo dobře, tak jsem odpoledne zůstala na apartmánu.

Ostatní šli zase do města, nebo na pláž. V úterý se konal další výlet do Valencie a Oceánografiku, tam jsme měli možnost vidět úžasné představení delfínů a kromě toho ještě různé mořské tvory. Na zpáteční cestě jsme se také zastavili v městečku Sagnuto. Pak jsme

denní zastávkou v Andoře, v hlavním městě Andorra la Vella, kde už teplo tedy vůbec nebylo, protože toto knížectví je celé obklopeno vysokými horami. No a pak už jen cesta domů.

Nela Šípková /7.B/

23

24

Šikana

KOLIK je PŘÍLIŠ?

Představte si situaci, že se váš kamarád začne chovat neobvykle – je uzavřený, začne se stranit lidí a vy nevíte, co mu je. Zamysleli byste se nad příčinou?

Určitě ano! Ale zamysleli byste se nad tím, zda nejste příčinou právě vy, nebo spíše to, co děláte a jak se chováte?

Někdy je pro jednoho nevinné utahování legrací, ale pro druhého to může být utrpení. Každý z nás je jinak citlivý a každý z nás nese urážky, i když třeba nebyly myšleny vážně, jinak. Proč pomlouvat a šířit dál nepravdivé věci o někom, koho třeba nemusíme. Jak se asi může cítit osoba, která se o sobě ty nepravdy dozví ? Často děláme něco, co nám přijde být v pořádku, bez ohledu na to, jestli to v pořádku je i pro druhé. Kolik z vás už někdy bylo svědkem situace, kde se někdo někomu posmíval, či dokonce fyzicky někomu ubližoval? Zasáhli jste nějak? Je horší ten, který přímo ubližuje, nebo ten, který o ubližování ví, ale nic s tím neudělá? Snad každého z vás alespoň jednou v životě někdo nazval nějakým ošklivým jménem, ale co dělat, když to není jednou, ale když se to děje pravidelně?

Stále si nedokážete představit, jaké vlastně to „nevinné“ škádlení může mít následky? Dovolte mi představit vám jeden film a jeden seriál , kde se setkáte s tvrdou realitou, kde se dozvíte, jak se mohou takové „hlouposti“ hrozivě zvrtnout.

První snímek se nazývá přímo Cyberbully. Příběh pojednává o dívce, která proplouvá střední školou, nějak extra nevyčnívá. Na

popud svých kamarádek si založí účet na sociální síti podobné Facebooku s badoo(aplikace na bázi seznamky pozn. redakce). Začne si psát s jistým Jamesem, kterého prakticky nezná, a začne se mu svěřovat, protože mu věří. Nejprve přátelský James, po jisté době začne umísťovat na již zmiňovanou sociální síť intimnosti, se kterými se mu dívka dříve svěřila. Problém nastane ve chvíli, kdy i přestože se bránila a příspěvky mazala, je zachytí lidé ze školy.

Koloběh hrůzy se rozeběhne. Začínají se objevovat další pomluvy a nepravdy. James pokračuje v psaní lživých informací a lidé se toho chytají víc a víc. Dívka ztrácí postupně všechny kamarády, je sama. Nadávky pokračují a ona už neví, jak dál, takže začíná uvažovat o sebevraždě. Jak tento příběh dopadne, to vám neprozradím. Film je natočen na motivy skutečných událostí a má ukázat, kam až může zajít kyberšikana.

Seriál 13 Reasons Why má mnoho společného s předchozím filmem. Seriál má třináct dílů, z nichž každý z nich uvádí jeden důvod proč. Proč spáchala Hannah sebevraždu? Všechno začíná nevinně. Hannah jde s vysněným chlapcem na rande, po němž se zastaví na dětském hřišti. Hannah se chce sklouznout po dětské klouzačce a on ji fotí. Vše je tak krasné. Druhý den se ale ukáže krutá realita středoškolského života. Na internetu se objeví fotografie Hanny s roztaženýma nohama na oné klouzačce. A aby toho nebylo málo, u fotky je komentář, že s ní onen vysněný chlapec měl styk. V tu chvíli se pro Hannu vše mění. Začnou kolovat pomluvy, že je lehká dívka (slušně řečeno). Tím to však nekončí, nýbrž teprve začíná. Nechci moc prozrazovat. Nebudu vám popisovat další četné situace, které se

netýkají jen Hanny, ale i jiných mladých lidí z její školy. Seriál ukazuje, jak příšerná je šikana a jaké může mít tragické následky.

Jak hrozné musí být pro rodiče přijít o dítě kvůli sebevraždě.

Samozřejmě existuje více filmů probírajících tuto tematiku. Pokud by vás zajímal opravdový příběh kyberšikany, tak by to mohl být příběh Amandy Todd, který se opravdu podobá příběhu z filmu, který jsem vám představila.

Její příběh obletěl svět, bohužel až těsně před tím, než se rozhodla si vzít život. Na pomoc bylo pozdě.

Amanda byla dívka, která naletěla. Jednoho dne šla na webkameru s „kamarádem“ a po nějaké době ji přemluvil, aby se svlékla. Ten muž, bohužel, nebyl tak čestný, jak sliboval a jak Amanda věřila, a vyfotil si ji. Ty fotky obletěly její školu. Došlo to až tak daleko, že se Amanda stěhovala, začala ale cítit úzkost, strach z lidí a přepadaly ji deprese. Po roce se ten muž ozval znovu s výhružkou, že jestli se mu znovu nepředvede, tak ty fotky znovu odešle všem.

K tomu se přidalo fyzické násilí ze strany jejích spolužáků. Když se snažila spáchat po onom útoku sebevraždu, která se nepodařila, vše bylo ještě beznadějnější. Lidé psali příspěvky jako „Škoda že se nezabila, příště by si měla najít účinnější způsob“. Na Amandu toho bylo moc a nakonec si přeci jen ten „účinnější způsob“ našla.

Strašné, že? Doufám, že jste se nad vším, co jste kdy někomu provedli, nyní zamysleli. Pokusme se zastavit toto otřesné a necitlivé chování, které nikdy nekončí dobře. Nebuďme lhostejní vůči zlu. Amanda je jen jednou z mnoha obětí zrůdné šikany, prožila si ji, ale nepřežila . Bylo to nutné?...

Michaela Nemetzová /7.B/

25

5

nejBLÁZNIVĚJŠÍCH

SPORTŮ SVĚTA

Podvodní hokej

Bossaball

Nošení manželek

Skákání placáků

Kopání do holení

Hokej, jak ho znáte. S tím rozdílem, že se hraje pod vodou. A hráči jsou v plavkách.

Podvodní hokej vznikl ve Velké Británii, Česko v něm reprezentuje parta potápěčů z Českých Budějovic. Jen diváci to mají nad hladinou s výhledem asi krapet komplikovanější.

Něco mezi volejbalem, fotbalem, gymnastikou a tancem. Bossaball se hraje od roku 2005 a je uznávaným mezinárodním sportem.

Hraje se na speciálně konstruovaném nafukovacím hřišti s dvěma trampolínami.

Jen se hodí spíše pro letní měsíce.

Název sportu, který si především na severu Evropy již vybudoval tradici. Pochází z anglického spojení „Wife carrying“.

Už od roku 1997 se v něm koná mistrovství světa, které loni poprvé v historii ovládl ruský pár. Pravidla jsou jednoduchá: okruh dlouhý přes 250 metrů plný záludných překážek musí dvojice zdolat v nejrychlejším možném čase.

Nadváha není handicapem, naopak. Sport zvaný „Bellyflopping“ kombinuje letní pohodu u bazénu a chuť k dobrému jídlu Čerstvě posílení muži s bříškem totiž soutěží o to, kdo skočí lepšího placáka a vystříkne při něm více vody. Vážně.

Sport pochází opět z Anglie a mnohdy ho na tribunách sledují stovky lidí.

Na první pohled může připomínat wrestling nebo judo. Hlavní rozdíl je v tom, že zápasníci mohou útočit jen kopancem do soupeřových holení. A kdo první padne k zemi, prohrál.

To musí bolet!

Natálie Spielmannová /6.B/

26

Recenze

Hudba

FOO FIGHTERS - CONCRETE AND GOLD

twitter.com/foofighters

V roce 2011 vydala parta muzikantů kolem Davea Grohla masterpiece v podobě alba Wasting Light, ve kterém se vrátila ke kořenům. Podobným stylem navázalo i Sonic Highways v roce 2014, ale už s podstatně menším úspěchem. Následovalo turné, během něhož si frontman zlomil nohu a většinu ho tak odehrál na speciálním trůnu. Poté skupina oznámila pauzu. Nic takového se nicméně nekonalo a Foo Fighters potají nahráli lehce popově laděnou desku Concrete and Gold.

Popový nádech jí dodává producent Greg Kurstin (dříve spolupracoval například s Adele nebo Pink). Jedná se opravdu jen o nádech, uvnitř jsou to staří dobří Foos. Potvrzuje to i první uveřejněná píseň Run,

jež se po pár úvodních sekundách transformuje do pořádného metalového nářezu. Kvalitativně nezaostávají ani dva další singly – The Sky Is a Neighborhood a The Line.

Se zbytkem skladeb už je to o něco horší. Najdou se světlejší chvilky, ale dojde i na drobná zklamání, kterým příliš nepomůže ani přehršel hostů: Justin Timberlake, Alison Mosshart, Paul McCartney a další.

Concrete and Gold je veskrze dobré album, které rozhodně neurazí a svou délkou, téměř 50 minut, ani nezačne nudit. Kapela se nepřekonala, ale do koncertních setlistů může přidat jak několik jemných, tak několik „tvrdých“ skvělých písní.

Bořek Nachtmann

Film

IT (TO)

fandimefilmu.cz

Film „To“ byl již zfilmován v roce 1990 Stephenem Kingem podle knižní předlohy. Letos v roce 2017 bylo velmi očekáváno nové zpracování tohoto filmu inspirované právě Kingem, které bude mít i své pokračování. Upřímně, staré zpracování jsem neviděla a byla čistě náhoda, že jsem na tento film šla. Můj kamarád mi ukázal trailery a docela na mě zapůsobily. Začátkem září mi kamarádka řekla, že by tento film ráda viděla, a tak jsme vyrazily.

Jednoho dne bratři Bill a Henry pouštějí lodičku po vodě, která stéká po silnici. Henry však náhle zmizí a všichni si myslí, že je mrtvý. Pak se ale začínají ztrácet i jiné děti a je jich čím dál více. Bill si nechce připustit, že by jeho bratr už nežil, a snaží se ho ze všech sil najít. V tom mu pomáhají jeho dobří kamarádi a přidá se k nim i starší holka Beverly. Postupně ale zjišťují, že nejde jen

o zvláštní mizení dětí, ale že se tato záhada po 27 letech vždy opakuje a letošní rok není výjimkou. Kdo je klaun, o kterém se jim stále zdá a vyvolává v nich tak obrovský strach? A co vlastně chce?

Tento film se mi velmi líbil. I když mi byl líčený jako horor, bylo to spíše drama s hororovými prvky. Myslela jsem si, že se u toho budu bát mnohem více, jsem totiž dost velký strašpytel. Děj je ovšem super. Letos mi přišlo, že v kinech bylo asi nejvíce hororů za poslední dobu a tenhle byl jednoznačně nejlepší, i když to není typický horor. Přesto byl dle mého názoru nejvýraznějším ze všech a velmi ho doporučuji. Stále se ještě promítá a je tedy možnost ho zhlédnout v kině, kde je lepší atmosféra než doma u počítače.

Nela Šípková /7. B/

Recenze

27

Film

AMITYVILLE: PROBUZENÍ

Do našich kin přichází dlouho očekávaný horor, který se natáčel už v roce 2014. Konečně jsme se ho dočkali.

V hlavní roli se nám představuje herečka Bella Thorne.

fandimefilmu.cz

Tento film začíná snad jako pomalu každý horor, a to stěhováním do obrovského starého domu, kde se před několika lety stalo něco hrozného.

Ať už jde o divné jevy, nebo o vraždy.

Takže začátek tohoto hororu nijak nepřekvapí.

Juliet a jejich matka.

Po pár dnech v tomto záhadném domě začne být James pomalu při vědomí a začíná se zázračně uzdravovat. To ale celá rodina ještě netuší, že je to pro ni poslední dobrá zpráva.

Chcete se dozvědět víc? Pak se jděte podívat na tento neobvyklý film. Ve finále totiž zjistíte, že to není jen takový tuctový horor. Kdo se rád bojí, musí do kina.

Markéta Slivoňová

V domě bydlí Bella, její dvojče James, který je v kómatu, malá sestra

ruthlessreviews.com

esoterikweb.cz

Literatura

TEMNÉ KOUTY - GILLIAN FLYNN

Libby Dayová je již odrostlým sirotkem. Otce sice má, ale neví kde, a zbytek rodiny, sestry Michaelle, Debby a matku Paty, ztratila při vražedném masakru v jejich domě, když byla malá. Libby má ještě bratra Bena, který je ve vězení za vraždu, tedy vyvraždění své rodiny. Nevypadá to na skvělý život, že ano? A to je pravda. Libby přežívá ze dne na den a po těch děsivých událostech je unavená životem, společností i sama sebou. Proto, když se jednoho dne objeví muž, který jí za určité informace ohledně její rodiny a masakru nabízí peníze, přijme to. Seznamuje se s lidmi, kteří se zabývají nevyřešenými případy nebo případy, jež vidí skepticky. Většina z nich považuje Libyina bratra za nevinného a obrací se na Libby s prosbou spojit se s lidmi, kteří figurovali v případu, a zjistit nové informace. V příběhu postupně vycházejí na povrch nové události a okolnosti. Libby se snaží přesvědčit sama sebe i ostatní o Benovo nevině

a zjistit, co je a není pravdou.

Celý příběh má dvě linie. Jedna se odehrává v přítomnosti, kdy Libby hledá viníka na vlastní pěst a ukazuje, jak může taková událost změnit jistý okruh lidí. Druhá linie se vrací do onoho osudného dne, kdy se tragický masakr odehrál. Ukazuje skutečnost onoho večera. V průběhu děje se objevuje téma satanismu v 80. letech, ale i téma těžkého života chudých farmářů, vraždy, problematické chování teenagerů a jemně se autorka dotýká i ožehavého tématu pedofilie.

Tato kniha rozhodně není pro slabé povahy. Bez cenzury, upřímně a odvážně líčí všechny události do dost peprných detailů. Napětí by se dalo krájet, stejně jako temná až děsivá atmosféra tohoto thrilleru. „Flynnová nepíše pro slabé povahy a číst se má jen na vlastní nebezpečí.“ – Mladá fronta dnes Michaela Nemetzova /7.B/

28

Zájezd

JEDEME , spíše ZA KRÁSAMI SKOTSKA

plujeme

Chystáme pro vás poznávací zájezd do jedné z nejkrásnějších zemí Evropy – do Skotska. Zde poodkrýváme program zájezdu, abyste se měli na co těšit. Zájezd je určen pro studenty vyšších ročníků. Pro přihlášení sledujte v nejbližší době nástěnky ve škole.

Za poznáním přírodních krás, technických zajímavostí, kruté historie i fascinující současnosti….

Termín: 7. dubna 2018 - 15. dubna 2018 Cena zahrnuje: dopravu zájezdovým autokarem s minibarem, průvodce, 8x nocleh / 2x v kajutách na lodi, 2x v hotelu Ibis Budget Edinburgh Park se snídaní, 4x v karavanech /možnost vaření/, cestovní pojištění.

Program zájezdu: 1. den: odjezd od DK v MB v ranních hodinách, přejezd přes SRN do Amsterodamu, trajekt s noclehem v kajutách do anglického Newcastlu.

2. den: přejezd do Skotska se zastávkami u Hadriánova valu, na skotské hranici, návštěva opatství Kelso, procházka po pobřeží Severního moře / North Berwick - Skotské centrum mořských ptáků, Bass Rock, hrad Tantallon…/, přejezd na ubytování do Edinburghu.

3. den: po snídani procházka po jednom z nejkrásnějších měst Evropy – Edinburghu, Královská míle, Edinburgh Castle, National Museum, návrat do hotelu v Edinburghu.

4. den: den věnovaný námořní historii, přejezd přes unikátní most Firth of Forth Bridge, malá zastávka v rodném městečku Robinsona Crusoa /námořníka Selkirka/ v Lower Largo, návštěva

univerzitního města St. Andrews – kolébky golfu, prohlídka slavné lodi kapitána Scotta „Discovery“ a lodi HMS Unicorn ve městě Dundee. Přejezd na ubytování do Perthshiru.

5. den: výstup k památníku národního hrdiny Williama Wallace, královský hrad Stirling, bojiště Bannockburn ,kde Skoti porazili Angličany v r. 1314, Falkirk Wheel – unikátní otočný výtah pro lodě, zastávka v rodišti královny Marie Stuartovny v Linlithgow, návrat na ubytování .

6. den: výlet do hor, Pitlochry –prohlídka destilerie skotské whisky Blair Athol, výrobna šperků z vřesu, zámek Blair Castle – sídlo vévodů z Atholu, zastávka v jedné z nejhezčích vesnic Skotska - v Dunkeldu /od 9. století církevní centrum Skotů /, Scone Palace – jedno z nejkrásnějších historických sídel ve Skotsku, bývalé místo korunovací skotských

králů. Návrat na nocleh.

7. den: vydáme se na západ do hor a k jezerům údolím Glen Coe do Fort William, do údolí Glenfinnan k památníku jakobitům – k místu, jež je drahé všem Skotům, železniční viadukt Glenfinnan, jak ho znáte z děl J.K. Rowlingové „Harry Potter“, Fort Augustus se soustavou zdymadel na Kaledonském kanálu a plavba po jezeře Loch Ness, kde na vás určitě čeká Nessie. Návrat na ubytování .

8.den: přejezd na jih Skotska, zastavení v proslulé hraniční vesnici Gretna Green a podél Hadriánova valu s malými zastávkami do Newcastlu, nalodění na noční trajekt a plavba do Amsterodamu / nocleh v kajutách/.

9.den: vylodění a přejezd do Mladé Boleslavi Během cesty je možno zakoupit v autokaru teplé i studené nápoje.

Zajímavost

29

STŘÍBRNÝ ŠÍP V MLADÉ BOLESLAVI

Na boleslavském hlavním nádraží se objevil v plné kráse Stříbrný šíp. Nevystoupil z vlaku, jak byste si mohl myslet, považujíce ho za hosta z jakési indiánské vesnice Apačů. Stříbrný šíp je totiž technický unikát, motorový vůz vyrobený v Praze a spuštěný na koleje v roce 1939. Tento opravdový skvost českých železnic existuje jen jeden jediný, a proto když se přijel ukázat na dvě hodinky v pátek 6. října do Mladé Boleslavi, tak přilákal řadu obdivovatelů všech

věkových kategorií. Bylo opravdu co obdivovat – vůz po dokonalé rekonstrukci zářil vedle ostatních vlakových souprav, jako by byl z jiné planety. Ostatní strojvůdci by si hned přesedli a cestující by také nepohrdli tímto téměř 80 let starým elegantním vláčkem. Interiér v kůži a nerezu s roztomilými vychytávkami – rolety na oknech s mechanickou nádherně provedenou klikou, ručně ovládané větrání u stropu, dveře ve vagonu se zrcadly, abyste náhodou nevystou-

pili z vagonu neupraveni. Prostě krása.

A proč Stříbrný šíp v našem městě? Vedení Středočeského kraje tímto způsobem chtělo oslavit jednu důležitou událost – Mladoboleslavsko se stalo 1.října součástí Pražské integrované dopravy /PID/, což pro nás Boleslaváky znamená výraznou úsporu, pokud využijeme k cestě do Prahy železnici.

/Fotografie a text/ Lenka Vedralová

30

Dopisy z cest

POZDRAV ZE STÁTU Po téměř dvouměsíčním pobytu za velkou louží jsem byl požádán o jakýsi popis mých prvních dojmů a pocitů. Tady jsou.

Začal bych asi samotnou cestou.

Každé velké dobrodružství má nějaký dramatický okamžik, kdy jste zmateni a nejste si jisti, co bude dál. Ani mně taková chvíle neminula. I když cesta do LA proběhla bez problémů (LA bylo super, ale osobně preferuji své venkovské maloměsto na severu Idaha), zápletka se dostavila na cestě do mého nového domova. Začalo to

párat igelitový obal, který ho měl zapečetit, a nacpat dvě kila váhy do příručního zavazadla a batohu ani nebudu rozebírat. Po tomto incidentu jsem si myslel, že vše už půjde hladce, ale to jsem se spletl. Nestalo se nic menšího, než to že jsem nasedl na špatné letadlo.

Což se nakonec nejevilo jako takový problém, protože jediným důsledkem tohoto omylu bylo, že jsem na své letadlo v San Francisku čekal 7 hodin, každopádně v tu chvíli to bylo opravdu stresující.

Alespoň že jsem se tak dostal do o stupeň lepší třídy. Zbytek cesty

(až na fakt, že jsem přiletěl v jednu hodinu ráno) proběhl bez problémů. I tak toho bylo na jednoho dost.

tím, že si jeden výměnný student vypůjčil na letišti můj kufr a odešel s ním na svůj terminál. Koordinátorky pak běhaly po letišti a snažily se ho sehnat. To že přesahoval určitou váhu a já musel roz-

Co se samotných dojmů z prvních týdnů mého pobytu v USA týče, tak se přiznám, že jsem se do severního Idaha zamiloval. Jak jsem už zmínil, ten klid a mír, který mě obklopuje v našem malém městečku, se jen tak někde nenajde. Co bylo ale asi pro mne největším překvapením, to byl fakt, jak moc jsou Američané otevření a srdeční. Dát se náhodně s někým do řeči, když například uklá-

Idaho

dáte golfové hole do kufru, je tady na denním pořádku. A taky jsem byl překvapen, kolik lidí tu má nějakého rodinného příslušníka z České republiky. Ale pak tu jsou také okamžiky, kdy moji spolužáci hledali Českou republiku v Africe (nedělám si legraci, to se opravdu stalo), ale převážně mají alespoň náznak tušení, odkud jsem přišel. Opravdu výjimečné až překvapující je to, jak moc tu žijí školními sporty. To je jedna z mála věcí, o kterých nám Hollywood nelhal. Skutečně každému sportu, který škola provozuje, se tu věnují

každý den a naplno. A když přijde den utkání, tak se hraje, i když se povětrnostní podmínky nemusí zdát optimální. Dnes jsme hráli v šesti stupních a intenzivním dešti.

Američani opravdu nejsou rozmazlení.

To je asi prozatím vše, každopádně plánuji nasávat americkou energii i nadále.

Brzy se zase ozvu.

Z USA vás všechny zdraví Mirek Landa

Dopisy z cest

Dear classmates,

I am Janick and although not many of you know me, I was once a student at the very school you are in right now. However 3 years ago my family and I were given an opportunity to move to China; I was only in the second grade at that time. I would like to share my views and opinions on some of the differences I faced and experienced in the past years.

Firstly, there is the school, a British school to be exact. My first day was terrifying and although I was well prepared thanks to Mrs. Vedralova, cracking the language barrier was much harder than I thought and at the end of the day I was glad it was over due to the exhaustion of understanding what was spoken to me. On the other hand, all of the students and teachers were extremely supportive and helped me throughout the first couple of months. This supportive attitude is something all of the international schools share and it helps students to settle in and get used to everything new.

However, educationally wise this school isn’t as challenging as your

commons.wikipedia.org; Hao Wei

school since everything is made a little bit easier and there isn’t much fun either which sometimes makes me remind myself of the old days back at the „Gymnasium”.

Since I now live in Beijing, I have to mention the wonderful historic sightseeings this city offers. At the very centre is the Forbidden City, which is the largest temple complex in the world. The whole area around this complex is full of hutongs. These hutongs are ancient parts of the city where most of the old buildings, workshops, and cobblestone streets are located. Walking in those narrow streets gives you feeling like you are walking there hundreds of years ago, and sometimes makes you forget that you are in a modern city with over 25 million people. As you move out of the city, you will surely encounter many other temples and palaces, the most known being Summer Palace, Temple of Heaven, Confucius Temple and plenty of others. However the most magnificent and probably the most known is the Great Wall located about 60 kilo-

31

metres from Beijing. Some parts of the Great Wall are renewed which generally makes them safer but if you want to see the authentic side of the wall, you have to sneak to some of the closed parts and from my experience they are far more exciting than the renewed ones.

Lastly, I must give my opinion on the society and overall the Chinese lifestyle. Chinese people are very polite and generous, they tend to laugh a lot, which makes conversations with them very pacifying and speaking of conversations, I got myself to talk to strangers a few times in the past, usually sellers, but there was always something I didn’t understand or what I hadn’t learned yet which made those situations somewhat awkward as I usually used hand gestures to communicate or to explain what I was willing to buy. Overall living here isn’t so bad after all. Once I got over the obstacles standing in the way, it can be said that it almost feels like my second home Janick Böhm

32

Kultura

ZVEME VÁS NA ZAJÍMAVÉ VÝSTAVY V MB Pocta Václavu Havlovi v zahradě Kliniky dr. Pírka V současné rozbouřené době, kdy Evropa hledá ztracené jistoty a novou víru v budoucnost, si stále více uvědomujeme, jak je důležité pro nás všechny věřit, že humanismus a s ním spojené demokratické zásady naberou novou sílu v boji se zlem, jež se nikdy nevzdává.

Proto výstava připomínající odkaz Václava Havla je nesmírně aktuální a zároveň poučná. Klinika dr. Pírka ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a za podpory města Mladá Boleslav, společnosti Kultura Mladá Boleslav a Škody Auto prezentuje tuto mimořádnou výstavu ve světové premiéře na velkoplošných panelech od 16. září do poloviny prosince v zahradě kliniky, a to zdarma 24 hodin denně – panely jsou osvětleny tak, že všechny texty a obzvláště nádherné umělecké snímky a portréty získávají hloubku a v tichém prostředí venkovní galerie poskytují prostor k přemýšlení o tom, co je v dnešní době důležité a co ne. Výstava provází diváka nejen životem a historickými událostmi spjatými s naším bývalým prezidentem, ale zároveň na dosud nepublikovaných snímcích připomíná osobnosti 60. – 90. let 20. století, vrací se k srpnu 1968 i vysvětluje principy Charty 77.

Samostatnou kapitolou jsou citáty Václava Havla z jeho literárních děl, esejů i projevů. Při jejich pročítání si snad každý návštěvník výstavy musí říci: pravdivé, moudré a nadčasové.

Pár myšlenek vám předkládáme na fotografiích z výstavy.

Chcete-li si o nich i o jiných záležitostech hezky popřemýšlet nebo s někým podiskutovat, tak to můžete přímo stylově – na lavičce Václava Havla. Kde ji najdete? Před bránou do Havelského parku a jistě si všimnete, že jde o zvláštní lavičku nelavičku. Jsou to totiž dvě pěkná pohodlná kovová křesla s kruhovým stolkem, jehož středem prorůstá živý lipový stromek. Podobu této lavičky vymyslel na přání bývalého českého velvyslance v USA Petra Gandaloviče nedávno zesnulý architekt a designér Bořek Šípek. První lavička byla instalována v roce 2013 ve Washingtonu a pak následovaly další metropole po celém světě – 2. byl Dublin, 3. Barcelona a 4. Praha – Staré Město. No a teď se k nim jako 24. město přidala i Mladá Boleslav.

Lhotákův boleslavský podzim Jeho obrázky, kresby a hlavně knižní ilustrace vám jistě nejsou neznámé. Kamil Lhoták / 1912 - 1990/ se věnoval výtvarnému umění již od dětství, přinášelo mu radost i zapomnění na jeho zdravotní postižení, v dětství prodělal obrnu, a proto měl problémy s chůzí. Již při studiích na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici v Praze se projevil jako nadaný a pracovitý student i ilustrátor. Společně se spolužáky vydával školní časopis Hledání umění. Vyslyšel přání rodičů a vzdal se studia na Akademii, vystudoval práva. Později se však zcela věnoval výtvarnému umění, byl členem slavné Skupiny 42,

tehdy zaujal svými obrazy z periferie velkoměsta. Zlomovým bylo jeho setkání s Adolfem Branaldem v roce 1954. Jejich spolupráce trvala řadu let a výsledkem byly např. kouzelné Lhotákovy ilustrace Branaldovy knihy Dědeček automobil. Malíř miloval vše, co jezdí a lítá. Jeho automobily, letadýlka,vzducholodě, vlaky, bicykly a spol. známe i z poštovních známek a dětských knih.

Provázejí nás při četbě verneovek nebo Cestě slepých ptáků Ludvíka Součka. A nyní máte výjimečnou příležitost vidět originály kreseb, ilustrací a grafik tohoto oblíbeného umělce v Mladé Boleslavi. Od 16. září do 21. listopadu vám je představuje několik boleslavských institucí – Muzeum Mladoboleslavska na arkádách na hradě vystavuje Lhotákovy malby a kresby, Sbor českých bratří grafiky, v malé výstavní síni v městském divadle můžete zhlédnout kostýmní a scénické návrhy Kamila Lhotáka.

Neměli byste vynechat ani Letecké muzeum Metoděje Vlacha, kde se samozřejmě setkáte s obrázky letadel a jiných vzdušných dopravních prostředků. To ale není vše, stranou nezůstala ani městská knihovna, která se soustředila na Lhotákovy ilustrace. K této mimořádné kulturní akci se připojily i Benátky nad Jizerou – na zámku se můžete potěšit dalšími obrazy tohoto umělce.

Neváhejte a kultivujte se, určitě nebudete zklamáni. Takový mimořádný kulturní zážitek, jaký je vám nabízen tento podzim v Mladé Boleslavi prostřednictvím kvalitních výstav, si nenechte ujít.

Mgr. Lenka Vedralová /text a fotografie/

Kultura

33

34

ZPRÁVY

z města i ze školy

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA má v letošním roce několik důvodů k oslavám. Slaví hned dvě výročí – 150 let uplynulo od založení této střední školy, 90 let od zahájení výuky v její současné výjimečně krásné budově, jejíž základní

kámen byl položen 28. října 1923 – v den výročí vzniku republiky.

Denně tuto budovu můžeme obdivovat, a to nejen z oken našeho gymnázia, ale i po cestě do školní jídelny. SPŠ je skutečně jed-

ním z vrcholů české architektury 1. poloviny 20.století a právem byla v letošním roce prohlášena kulturní památkou. Architekt Jiří Kroha by měl radost.

ALTÁN NA VÝSTAVIŠTI je opět v provozu. Nový provozovatel se těší na vaši návštěvu. Altánek by měl být otevřen celoročně

jako kavárna i snack bar. Je jen dobře, že se do této příjemné lokality vrací po roce opět možnost

setkávání se s přáteli u dobré kávy.

ny vandaly, tak město slibuje jejich rozšíření po dalších místech v Boleslavi. Je nutno poznamenat, že to není zdejší vynález, že s takto nabízenou četbou se můžete potkat i v jiných městech u nás i v zahraničí. Jen se nabízí otázka – jde o snahu povzbudit občany ke čtení, nebo jde o devalvaci hodnoty knihy? Pokud má totiž někdo rád kni-

hy, tak je vždy ochoten si je koupit, našetřit si na ně, dát knihu svým přátelům pod stromeček, dotýkat se nových stránek a ... Mám nepříjemný pocit, že knihobudky by se mohly také stát knihokoši. Takže přejme jim dobrý start v našem velkém průmyslovém městě, kde i dvě nevelká knihkupectví a jedny Levné knihy bojují o přežití.

krabice s označením: -víčka-.

Všem, kteří dokážou věnovat pár vteřin času, aby oddělili víčko od lahve, děkujeme. Vaše bezcenná

vteřina je pro Davídka vteřinou naděje, a to přece stojí za to, ne?

plu. Kolik mu vlastně bylo? Prozradíme vám, že na to opravdu nevypadá, asi mu hádáte o takových deset méně. Ale zkuste si jeho věk vypočítat, vždyť pan zástupce je přece matematik. Takže je mu tolik, kolik liber stojí baseballová

pálka, když míček stojí o 43 liber méně a pálka s míčkem dohromady stojí 57 liber.

TZV.KNIHOBUDKY se objeví v ulicích našeho města.

Jedna na sídlišti v Novém parku a další u Havelského hřbitova. Vysloužilé telefonní budky poslouží jako miniknihovny, kde si můžete vypůjčit, vzít nebo vyměnit za jinou jakoukoli z nabízených knížek. Do jedné budky se jich vejde až 300, takže bude z čeho vybírat.

Pokud se osvědčí a nebudou niče-

POMÁHÁME Davídkovi Koškovi z Mnichova Hradiště. Jako v loňském školním roce, tak i letos jste našli na parapetech školy vedle košů na plasty

BLAHOPŘEJEME

I když opožděně, ale o to srdečněji našemu panu zástupci, panu Radkovi Holanovi k jeho narozeninám, které oslavil o letošních letních prázdninách. Přejeme mu hodně zdraví a trpělivosti s námi všemi na našem milovaném gym-

L.V.

6. Adventní sbírka 35

Pořádaná Gymnáziem Mladá Boleslav

Kdy: Věci noste v týdnu od 4. do 8. prosince 2017 do šatny 7.B, nebo do třídy 7.B

Co přinést: •

•

věci pro nastávající matky a matky dětí do 1 roku potřeby pro děti od narození do 1 roku (oblečení, plenky, lahve, kočárky, postýlky…)

•

•

•

•

•

•

potřeby pro školáky (školní tašky, penály, výtvarné potřeby…) dětské zimní bundy a boty domácí potřeby (hrnce, pánve, příbory, konvičky...) nářadí, drobný stavební materiál, barvy drobnou elektroniku (rádio, starší CD a DVD přehrávače…) pánské, dámské i dětské oblečení (spodní prádlo, ponožky, čepice, rukavice, mikiny, rifle…)

•

•

•

ložní prádlo, ručníky, deky, spacáky, batohy, cíchy, záclony… potraviny (vše v originálních obalech, nerozbalené—polévky, konzervy, paštiky, těstoviny, marmelády, mouku, cukr…) lampičky

Věci půjdou do mladoboleslavských organizací, dětských a azylových domů.

Chcete si vzít Školníka domů? Vezměte si jeho e-podobu a tohoto nechte ležet na chodbě na parapetu, ať si ho může přečíst i někdo další. Děkujeme! © Školník, 2017

Děkujeme firmě CopyCentrum za ochotnou pomoc při tisku tohoto časopisu.

Fotografie: Marek Hofman