SWISSmag 30 - jaro-léto 2024 by SNOW media

SWISS

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

CENA 100 Kč | JARO–LÉTO 2024

Za vodou do Švýcarska Nej, která musíte vidět

#INEEDSWITZERLAND

MySwitzerland.com/grandtraintour GoldenPass Belle Epoque, Ženevské jezero, region Vaud, © Tobias Ryser

Grand Train Tour of Switzerland.

SWISSmag

Dvojčata od Flimsu

Znáte blankytná jezera Caumasee a Crestasee? Obě jsou ukryta v lesích pod Flimsem v kantonu Graubünden a obě fascinují svou čirou azurovou vodou. Jezera byla vytvořena geologickými procesy spojenými s ústupem ledovce a dnes slouží jako oblíbená rekreační místa – návštěvníci mohou v jejich okolí nejen relaxovat a užívat si vodní hrátky, ale i vyrážet na pěší nebo cyklovýlety. Na sever od nich rostou alpské vrcholy až do výšky 3 000 metrů, nedaleko na jihu se zase táhne magické údolí Předního Rýna přezdívané švýcarský Grand Canyon. (ps)

FOTO: SWITZERLAND TOURISM/SILVAN WIDMER

SWISS MADE

OBSAH

SWISSmag

10 P

27 V

SWISS TOUR

oštovním autobusem nejen do hor

itamínové bomby před naším prahem Vzpomínka na Pavla Beca

Basilej

Oensingen

14 P

Bern

SWISS KULTURA

roč má Švýcarsko polární institut? Rozhovor s Danièle Rod

Montreux

Ženeva Zermatt

34 M

SWISS TÉMA

ísto moře do Švýcarska Voda na každém kroku

64 O

SWISS KULTURA

sobnosti Lucernského jezera Příroda inspiruje umělce i techniky

SWISS LIDÉ

Curych

Lucern

SWISS TOUR

kalní rande s kozorožci a další švýcarskou zvěří

St. Gallen

Davos

Lugano

03 ............. Echo 10 ............. Poštovním autobusem nejen do hor 14 ............. Proč má Švýcarsko polární institut? 18 ............. Das Buch 20 ............. Tři bratři Stellovi z Melide a počátky renesance v Čechách 24 ............. Proč se „toulat“ po Švýcarsku bez cíle nedá? 27 ............. Vitamínové bomby před naším prahem 30 ............. Matterhorn Ultraks: ultimátní výběh i pohledy 34 ............. Místo k moři do Švýcarska za vodou 44 ............. Horké osvěžující tipy 48 ............. Švýcarská nej, která prostě nesmíte v létě minout 60 ............. Luxusní skalní rande s kozorožci 64 ............. Osobnosti Lucernského jezera 70 ............. Stránky HST 80 ............. Stránky HSSR 81 ............. Hudba spojuje

SWISS TOUR

švýcarských nej Dovolenkové tipy pro každého

EDITORIAL

SWISSmag

Voda. První a poslední podmínka života. Zázračná tekutina, která prosakuje všemi vrstvami života i světa. Tvoří většinu povrchu planety, stejně tak člověka. Umí transportovat mikroskopické částice uvnitř organismů, a zároveň je schopna tvarovat zemský reliéf. Voda je hlavním tématem tohoto vydání. Pro Evropany je voda samozřejmostí, ale zdaleka ne všude na světě to tak je. Nemám pocit, že bychom si toho v Česku patřičně vážili a o své vodstvo pečovali tak, jak by si zasloužilo. Jak jsem na to přišel? Viděl jsem vody ve Švýcarsku. Voda ve Švýcarsku je fascinující. Neexistuje tam snad jiná než čirá. Chápal bych to v horských potocích a jezerech, ale průzračná voda proudí i ve velkých tocích skrze největší švýcarská města. Jak je to osvěžující – pro město, i lidi v něm! V Bernu i Basileji můžete plavat kilometry s proudem, lidé tam dokonce využívají plavání coby formu dopravy do práce. Ve Wallisu putuje voda z ledovců skrze umělé kanály po dlouhé vrstevnici, aby spravedlivě zavlažovala údolní vinice. Většinou jsou prastará, už v 17. století člověkem budovaná koryta doprovázena turistickým chodníkem, takže v klokotu potůčku můžete putovat dlouhé kilometry s výhledem na rozlehlé údolí Rhôny. Když dojdete do Leukerbadu, můžete se pro změnu ve vodě ohřát. Tamní voda o teplotě přes 50 °C vyvěrá v okolí obce poté, co 40 let putovala zemským nitrem. Ve městě ohřívá chodníky a silnice, takže se v zimě nemusejí odklízet přívaly sněhu. A takto bychom mohli pokračovat dál a dál skrze celé Švýcarsko od Ženevy po Graubünden. Výčet úchvatných horských jezer by se do tohoto textu už nevešel, podobně pak popis mnohých soutěsek, kde se voda po tisíciletí probíjí skrze skály s energií, kterou ji obdaří vysoké hory, z nichž se řítí dolů – mnohá taková místa můžete navštívit v nenáročném turistickém módu. A nesmíme zapomenout na vodopády! I ty jsou ve Švýcarsku takřka denním chlebem, a přitom pro návštěvníka mimořádným a nezapomenutelným potěšením. Pod horami se vody postupně zklidňují, takže chladivé osvěžení v letních parnech a nekonečnou výstavku dokonalých oblázků poskytne nejeden větší potok a horská řeka... A to už jsme zase ve městech, kde se voda také ve velkém pije. Podobně jako v Česku, i ve Švýcarsku se můžete spolehnout na to, že z kohoutku teče všude jen pitná. A co víc, Švýcaři neměli potřebu ničit staré kašny, když se staly nepotřebnými. Naopak o ně důsledně pečují, díky čemuž může každý pocestný uhasit žízeň pitnou vodou z (až na nepočetné výjimky) kterékoli kašny, na kterou ve Švýcarsku narazí. Voda je zdroj podmiňující veškerý život na zemi i ve vesmíru. Péče o ni je pak etalonem společenské zodpovědnosti a nejlépe ukazuje vyspělost té které společnosti. Švýcarsko je, i co se týče vody, mistr. Upřímně bych si přál, abychom i my jednou pročistili české řeky alespoň z poloviny tak, jak to dokážou Švýcaři. Petr Socha PARTNEŘI:

generated at BeQRious.com

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK XVI.

ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA, PETR.SOCHA@SNOW.CZ

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, RADEK HOLUB, JAN URSÍNY, BARBARA KMENT, KATEŘINA SOCHOVÁ

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA ALENA KOUKALOVÁ, ALENA.KOUKALOVA@SNOW.CZ

GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

INZERCE TEL.: 777 905 060 INZERCE@SNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ ANDREA ROSENBAUMOVÁ, PREDPLATNE@SNOW.CZ KOREKTURY A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 1804-2104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 14. 3. 2024. DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2024. COVER FOTO: SWITZERLAND TOURISM ©SLIM MEDIA S.R.O. VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PŘEDPLATNÉ: www.swissmag.cz/predplatne ELEKTRONICKÉ PŘEDPLATNÉ:

NOVÁ KOLEKCE

www.vermont.cz HRADEC KRÁLOVÉ Aupark, PLZEŇ Olympia, PRAHA Arkády Pankrác, Metropole Zličín, OC Nový Smíchov, ZLÍN Zlaté Jablko

ECHO

SWISSmag Solární elektrárna v kolejišti Joseph Scuderi dostal během čekání na vlak nápad: využít prostor mezi kolejemi pro umístění fotovoltaických panelů. A to prostřednictvím speciálního vlaku, který panely sám položí a instaluje. Posuďte: Ve Švýcarsku je 5 000 kilometrů kolejí, které kdyby se osadily fotovoltaickými panely, mohou vyprodukovat až 1 gigawatt energie ročně, což je dost elektřiny pro napájení asi 750 000 domácností. Na celém světě je pak více než milion kilometrů tratí. Přestože nebude možné panely nainstalovat všude, to zásadní je, že tento systém nebude ubírat prostor zemědělské půdě a nebude narušovat krajinu. V plánu je připravit montážní vlak, který za hodinu dokáže položit až jeden kilometr fotovoltaických panelů. (ps)

Ozubnicové a pozemní lanové dráhy Evropy Nová kniha autora Martina Haráka se věnuje nejzajímavějším a nejpozoruhodnějším evropským pozemním lanovkám a ozubnicovým drahám. V knize najdeme ale pouze dráhy, které jsou v běžném provozu, o některých zaniklých provozech je pouze malá zmínka. Součástí publikace je nejen technický a historický popis dané dráhy, ale také upozornění na technické či dopravní zajímavosti té které ozubnicové železnice nebo lanovky. V knize jsou zmíněny také takzvané šikmé výtahy, což jsou jednokolejné,

automaticky vedené kabiny připomínající pozemní lanovku, které jezdí zpravidla na kratší vzdálenosti. Bonusem jsou krátké tipy na turistické zajímavosti či upozornění na pamětihodnosti či architektonické skvosty v místech těchto drah. Největším rájem ozubnicových železnic a lanových drah je bezesporu Švýcarsko, kterému je věnována velká část knihy, následuje Rakousko a také další evropské země. Knihu je možné zakoupit např. na MojeSvycarsko.com/eshop. (mh)

FOTO: WIKIPEDIA

Skupina CPI Property Group realitního magnáta Radovana Vítka prodala přibližně 84procetní podíl v provozovateli vleků Remontées Mécaniques Crans Montana Aminona (CMA) ve švýcarském zimním středisku Crans Montana americkému gigantu zimních sportů – společnosti Vail Resorts, která se obchoduje také na největší burze světa v New Yorku. CPI tady kromě vleků vlastní i řadu realit včetně restaurací, obchodů a lyžařských škol. Společnost Vail Resorts se v nedávné době stala majitelem i dalšího významného podnikatelského projektu zahraničního investora ve Švýcarsku, egyptského podnikatele Samiha Sawirise, a sice nového lyžařského resortu nad Andermattem, který propojil střediska Disentis, Sedrun a Andermatt. (ak)

FOTO: SUN-WAYS

Vail Resorts skupuje švýcarská lyžařská střediska

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

První švýcarsko-český Hackathon v Plzni Společně s Velvyslanectvím Švýcarské konfederace, Switzerland Tourism a Nestlé uspořádal SIT Port v Plzni první švýcarsko-český Hackathon, který se uskutečnil ve dnech 27.–28. 6. a který byl zároveň vrcholem výstavy švýcarsko-českých startupů umístěné ve vestibulu technologického parku TechTower. Hackathon nebo lépe řečeno ideathon, je skvělou příležitostí pro všechny, kteří se chtějí zapojit do něčeho kreativního. Tentokrát nebyla akce určena pouze programátorům, ale i kreativním duším, jako jsou designéři, vizionáři, video makeři a jim podobní. Zadáním prvního ročníku bylo vytvoření funkčního prototypu mobilní aplikace a nových webových stránek pro švýcarskou železniční společnost Rhétská dráha a návrh marketingové kampaně pro Nestlé. Bližší informace o SIT Portu a jeho akcích naleznete na www.sitport.cz. Již nyní se můžete těšit na druhý ročník švýcarsko-českého Hackathonu, který se uskuteční v létě. (ju)

Utkání Švýcarsko – Česká republika na MS v ledním hokeji Hostitelskou zemí pro mistrovství světa v hokeji, které se uskuteční ve dnech 10.–26. 5. 2024, je Česká republika. Zápas Česká republika – Švýcarsko se koná 13. 5. v Praze. Velvyslanectví Švýcarska chystá na tento den akci pro veřejnost. Více se dozvíte na www.eda.admin.ch. (ak)

Na dálnici u Bernu budou přistávat stíhačky

České vlaky do Švýcarska

Neobvyklá uzavírka čeká motoristy ve Švýcarsku. Od 4. června od 21 hodin do 6. června do 9 hodin nebudou moci projet úsekem mezi městy Avenches a Payerne jihozápadně od Bernu na dálnici A1 z důvodů cvičných přistání vojenských stíhaček. Při vojenském cvičení švýcarského letectva budou piloti nacvičovat vzlet i přistání na dálnici se stíhačkami F/A-18. „Takové testy na dálnicích byly naposled prováděny v 70. a 80. letech s tehdejšími typy letadel,“ informuje ADAC. Nouzové dálniční letiště bylo vystavěno i u nás v Česku na kilometru 136,8 až 139,2 dálnice D1. (ps)

Plzeňská společnost Škoda Group, která vyrábí kolejová vozidla pro městskou dopravu a železnici, poprvé získala kontrakt ve Švýcarsku, zemi, která je považována za vzor rozvoje kolejové dopravy. Kontrakt počítá s instalací zavádění evropského vlakového zabezpečovacího systému do 15 vozidel společnosti Speno s opcí na dalších patnáct. (ps)

Kamiony ze silnic! Právě uběhlo 30 let od hlasování, ve kterém Švýcaři těsnou většinou rozhodli o omezení dopravy ve prospěch ochrany Alp. Součástí plánu bylo i omezení tranzitní nákladní silniční dopravy na 650 tisíc vozidel ročně a přesun tranzitu na koleje, což měly zajistit Lötschbergský a Gotthardský úpatní tunel. Cíl byl tehdy nastaven na 650 tisíc nákladních aut ročně, ještě v roce 2000 Švýcarskem projelo v rámci tranzitu 1,4 milionu kamionů. Plánu sice nebylo plně dosaženo (v roce 2022 projelo 927 tisíc aut), oproti roku 2000 ale došlo k poklesu o 33,9 % i přes celkově rostoucí provoz. Bez přijatých opatření by dnes Alpami po silnici projíždělo dalších 800 000 kamionů, uvedl Švýcarský federální úřad pro dopravu BAV. V roce 2022 putovalo ve Švýcarsku po kolejích 72,5 % nákladní dopravy, zatímco ve Francii jen 9,6 % a v Rakousku 26,6 %. Výnosy ze zpoplatnění kamionů putují výhradně na železnici, do staveb kapacitních tunelů země navíc investovala dalších 24 miliard franků. (ps)

TOUR

SWISSmag

Poštovním autobusem nejen do hor Text: Martin Harák

Švýcarská konfederace je protkána nejen hustou sítí železničních tratí, ale také bezkonkurenčním systémem autobusové linkové dopravy. Pověstné žluto-bílé autobusy, které jsou ve správě dceřiné společnosti švýcarských pošt a telekomunikací (PTT) Postauto, tak denně zabezpečují tisíce spojů malými i velkými autobusy po území celého Švýcarska. Asi největší specialitou jsou ale horské linky, které směřují přes řadu průsmyků. Tyto tratě jsou v provozu zpravidla jen přes letní turistickou sezonu od června do půlky října. 10

FOTO: JAN MAREK

FOTO: FURTER, DAVOS

Tütato Protože na horských silničních úsecích docházelo často k menším nehodám a poškození karoserií autobusů, jsou autobusy od roku 1924 vybaveny třítónovým klaksonem (tóny cis – e – a, A dur). Jde o typickou „znělku“ poštovních autobusů, kterou používají nejen před ostrými a nepřehlednými zatáčkami, ale také jako upozornění před zastávkami na horských úsecích. Mimochodem, tento motiv znělky pochází z předehry k opeře Vilém Tell od Gioacchina Rossiniho.

ačátek přepravy osob poštovními dopravními prostředky se datuje do roku 1711, kdy poprvé vyjely poštovní dostavníky, tažené koňmi. To bylo na trase z Bernu do Basileje, ale doprava byla zanedlouho z důvodu nerentability zrušena. Lépe se vedlo další trase z roku 1735, která byla zavedena mezi Bernem a Curychem, leč milníkem v přepravě osob poštovními kursy

po silnici se stal až rok 1849, kdy Spolkový poštovní úřad převzal čtrnáct kantonálních pošt, včetně přepravy cestující veřejnosti. Počátkem 20. století se provoz koňmi tažených poštovních dostavníků dostává na hranice svých možností a finanční ztráty se prohlubují. Proto se vedení pošt začíná poohlížet po levnější alternativě k pomalému a drahému dostavníku. Vyhrává autobus! A tak 1. června 1906 mohly vyjet první tři poštovní autobusy na trase z Bernu do Detligenu, kterou následovala 1. října stejného roku další trasa z Bernu k Papiermühle. Druhá trasa byla ale tak ztrátová, že byla vrácena na několik let zpět koňské přepravě. Nicméně koně začínají úspěšně vytlačovat motorové autobusy. Ač je to k nevíře, tak i přesto dojezdil poslední koňský dostavník až v roce 1961!

Od roku 1919 začínají autobusy jezdit i do vysokohorských průsmyků a sedel jako Simplon, San Bernardino či Gotthard. Ve třicátých letech se začínají uplatňovat i autobusy nové konstrukce, a to především od výrobců Saurer (podvozky) a Eggli (karoserie), které byly osazeny dieselovými šestiválcovými motory. Po druhé světové válce se začalo s dodávkami autobusů lehkých karoserií a se silnějšími motory. Jedním takovým typem byl i autobus Berna 1 UP145 s karoserií Seitz, který měl dieselový motor o výkonu 47,8 kW, dosahoval rychlosti 53 km/h a byl určen pro 21 sedících a šest stojících cestujících. Tento typ autobusů byl využíván především v horské dopravě v Alpách. V té době šlo stále o „klasické“ autobusy s prodlouženou přídí (motorovou kapotou), které až v šedesátých

A možná leckoho zaujme, že Postauto se nezabývá dálkovou dopravou, ale zajišťuje ryze regionální nebo místní spoje. Tajenka je jednoduchá – expresní spojení mezi většinou švýcarských měst zajišťují vlaky, kterým prostě autobus nemůže konkurovat, a to hlavně rychlostí. Nejvíce „viditelné“ jsou pro běžné uživatele poštovní autobusy na několika vybraných linkách, které přes léto spojují podhorská turistická centra s vysoko položenými alpskými průsmyky, běžně se nacházející ve výšce 2 000 a více metrů nad mořem. Turisté

Nejstrmější trasa v Evropě Autobusy společnosti Postauto zdolávají nejstrmější evropskou trasu s veřejnou dopravou od jezera Tschingelsee do Griesalpu (linka číslo 220) a v soutěsce Pochten má sklon 280 promile. Na posledních dvou kilometrech musí autobusy překonat 200 výškových metrů a dvacet ostrých zatáček, v nejužším místě vede silnice pouze něco málo přes dva metry širokou skalní průrvou. FOTO: POSTAUTO / MIKE NIEDERHAUSER

SWISSmag

letech začínají vytlačovat vozidla moderního trambusového typu a později doplňovat i článkové, resp. patrové autobusy. Autobusový provoz společnosti PTT zabezpečují jak vlastní vozidla, tak i smluvní dopravci, kteří jezdí se svými autobusy v typických barvách PTT, tedy žluto-bílé kombinaci s červeným pruhem. Smluvní dopravci mají u PTT dlouhou tradici, první začali jezdit již v roce 1922, dnes tvoří celé dvě třetiny autobusového provozu. Běžný cestující však nerozezná vlastní autobus od smluvního. Rozhodující je v tomto případě řádně obsluhovaná oblast a přesné podmínky vyúčtování tržeb. Autobusová společnost Postauto zůstává vzorem v přesném plnění jízdních řádů, ochotě personálu i kvalitě vozového parku. Dnes žluto-bílé autobusy zajišťují kvalitní přepravu jak do vysokohorských center, tak i na běžných linkách, spojujících obce s městy či jako přípojné linky k tratím rozličných železničních společností. Základem v přepravě cestujících je jejich návoz „žlutými“ autobusy k nejbližšímu železničnímu nádraží, což je ve Švýcarsku běžná praxe. Málokdy tak jedou paralelně stejným směrem vlak a autobus, obzvláště pak třeba ve stejný čas, jako se tomu stávalo dosti často v České republice.

FOTO: MARTIN HARÁK

TOUR

FOTO: MARTIN HARÁK

Doprava poštovních zásilek

FOTO: MARTIN HARÁK

Poštovní autobusy ve Švýcarsku nebyly určeny pouze pro cestující. Především z horských regionů svážely poštovní zásilky směrem do údolí na poštovní úřady, které dopisy a balíčky již rozesílaly standardním způsobem. Většina poštovních autobusů mívala na zádi karoserie mechanické dveře, které usnadňovaly nakládání a vykládání pošty. Byly to nejen švýcarské značky vozy značek Saurer, Berna a FBW, ale i německé Mercedesy a švédská Volva. Dnes tento způsob přepravy zůstal již jen v horských údolích a zapadlých vesnicích.

FOTO: ARCHIV SBB

se tak mohou svézt například Ticino Route Expressem z Oberwaldu přes Nufenenpass, Airolo, Gotthardpass do Andermattu nebo Julier Route Expressem z Churu přes Julierpass do Svatého Mořice. Nezapomenutelným zážitkem je i pravidelná letní linka, která spojuje horské mondénní středisko Andermatt s průsmykem Furkapass a obcí Oberwald. Mimochodem, přes Furkapass jezdí v létě ozubnicové parní vlaky, což je obrovská atrakce, zvláště pro dopravní fanoušky. Na horských autobusových linkách fungují běžné linkové autobusy různých značek a provedení, které řídí ochotní řidiči nebo řidičky, již rádi během jízdy podávají výklad o zajímavostech v okolí trasy. Vše je velmi příjemné a kultivované – jen ceny jízdného jsou poněkud vyšší, než jsou cestující běžně zvyklí. Ale takový zážitek určitě stojí za to!

TÉMA

SWISSmag Text: Alena Koukalová Foto: Swiss Polar Institute

Proč má Švýcarsko

polární institut? To byla také první otázka, kterou jsme položili Danièle Rod, ředitelce Swiss Polar Institute, při její návštěvě České republiky v říjnu 2023.

dpověď je docela jednoduchá, Země je jeden propojený systém. Byť jsou póly naší zemi vzdálené, to, co se děje tam, má úzkou spojitost s námi a působí na lokální úrovni. Musíme porozumět a definovat, co se bude dít v jiných místech země a připravit se na to. V případě Švýcarska je tady i mnoho přímých paralel, co se týká ledovců. Ledovce odtávají kvůli vysokým letním teplotám, v zimě je málo sněhu, každoročně se přeměřují a kvůli úbytku sněhové hmoty už některé přestávají fungovat jako ledovce a jsou deklasifikovány na pouhou sněhovou skvrnu. Láme se tady jeden rekord za druhým. Švýcaři jsou ke své přírodě velmi citliví, konají se tak i pohřby ledovců. Nejhorší v celé historii pozorování byly poslední dva roky 2022 a 2023, kdy odtálo 10 % Aletschského ledovce. Snadno si tedy vypočteme, jak krátká je jejich budoucnost, pokud zůstane současné tempo oteplování. Také Antarktida zaznamenala nové rekordy. V roce 2023 tady byl nejnižší stav ledu od počátku měření. Jakmile zmizí bílá sněhová a ledová vrstva, povrch Země se začne výrazně rychleji ohřívat už jen proto, že je

tmavý a absorbuje více tepla. Celkové oteplování se pak dál umocňuje. A to platí i pro ledovce, čím více tmavnou, tedy jejich povrch se pokrývá sutí z bočních morén nebo pískem, tím rychleji tají. Stejný princip platí pro barvu oblečení: Když si vezmete na slunce černé tričko, bude vám tepleji než v bílém, které sluneční paprsky odráží. Jaká je konkrétní role vašeho institutu? Nejsme výzkumný ústav s vlastní budovou a laboratořemi, jak byste si možná představovali. Spolupracujeme se všemi švýcarskými univerzitami zaměřenými na geologii, ekologii, hydrologii apod. Náš úkol je propojovat tato pracoviště, zajišťovat logistiku a financování polárního výzkumu. Vědci cestují, aby shromáždili data, analýzy jsou pak prováděny ve Švýcarsku, ale materiál je nutné nejdříve nabrat a dopravit, ne vše je možné odečíst ze satelitů. K tomu je třeba řada povolení a samotné cesty jsou komplikované a drahé. Máme mandát zastupovat Švýcarsko v polárním výzkumu. Ten probíhá vždy v mezinárodní spolupráci, synergie a maximální využití zdrojů je tady mimořádně důležité.

Jak vidíte budoucnost? Asi nás moc nepotěšíte. Ale ledovce vždy narůstaly a ubývaly v průběhu věků, ne? Zprávy opravdu nejsou dobré, lidstvo se stále nepoučilo z důsledků svého jednání a dál láme rekordy v odbourávání přírodních zdrojů. S výchovou je třeba začít už od dětí a je na nás jako společnosti přijmout opatření. Na rozdíl od jiných druhů, které v minulosti vyhynuly, my máme dostatek schopností a znalostí se na změny připravit a zvládnout je.

Klima má své fáze, byly doby, kdy ledovce ubývaly a zase narůstaly, ale dnes je ta křivka ubývání příliš strmá. Zvířata si na oteplování nestihnou zvyknout a přizpůsobit se mu. Člověk má však možnost myslet dlouhodobě a abstraktně a to je naše šance. Jen naše přemýšlení o budoucnosti nesmí končit již u příští generace a my můžeme a musíme začít konat co nejdříve. S Danièle Rod hovořila Alena Koukalová

Jak dlouhá je historie institutu, kolik máte zaměstnanců? Založeni jsme byli v roce 2016, počet výzkumníků byl už v té době vysoký a koordinace se stala nutností. V současnosti máme 10 stálých zaměstnanců. Jste nyní v České republice na pracovní návštěvě. S kým tady spolupracujete nebo spolupráci připravujete? Společné projekty už tady máme. Velký potenciál vidíme ve spolupráci s antarktickým centrem v Brně, který má také Mendelovu stanici přímo na Antarktidě, a s univerzitou v Českých Budějovicích, která se věnuje výzkumu v Arktidě. Švýcarsko i Česká republika jsou malé země a spolupráce zejména v oblasti logistiky je tedy o to důležitější, aby se optimalizovaly zdroje.

TÉMA

SWISSmag Turistické ledovcové tipy

10 bilionů tun, a kdyby roztál, každý obyvatel zeměkoule by mohl fasovat ročně litr „aletschské“ vody po dobu 3,5 roku. Z vyhlídky od horní stanice lanovky na Bettmergrat (2 647 m n. m.) můžete vidět, kam ledovec dosahoval v polovině

18. století. Od zahájení průmyslové revoluce pak již jen klesá, v nejteplejších dnech až o 20 cm denně. Nejnázorněji se o proměnách Aletschského ledovce dozvíte ze 3D modelu ve Ville Cassel na blízkém Riederalpu. FOTO: SWITZERLAND TOURISM

FOTO: IMAGO

Aletschský ledovec je největší švýcarský a zároveň nejdelší evropský ledovec, ještě v roce 2014 byla uváděna délka 23 km a mocnost, tedy hloubka, 800 metrů. Dnes se mluví už o pouhých 19 km. Je zdrojem 4 % pitné vody Evropy. Váží celkem

rendu většinou 59 % hlasů uhlíkovou neutralitu od roku 2050.

Morteratsch v Engadinu – stezka vychází přímo od stejnojmenné zastávky Rhétské dráhy a vede až ke splazu ledovce, cestou jsou informační tabule i značky, kam v jakém roce ledovec sahal. První část cesty je jednoduchá, okruh nad splazem patří již do kategorie střední obtížnosti. FOTO: SWITZERLAND TOURISM

18. 6. 2023 Švýcaři schválili v refe-

21. 8. 2023

MétéoSuisse ohlásilo oteplení na nulu v rekordních 5 298 m n. m., což je nejvýše od začátku měření v roce 1954. Překonán tak byl i dosavadní rekord z 25. 7. téhož roku, kdy teplota k bodu mrazu klesla teprve ve výšce 5 184 m. MétéoSuisse vysvětluje, že takzvaná nulová izoterma – pomyslná hranice s teplotou 0 °C – kvůli svému vlivu na vývoj vegetace a na koloběh vody hraje důležitou roli při předpovídání počasí i v každodenním životě v Alpách.

15. 9. 2023

Švýcarský Tschiertschen zažil již loni ekonomicky tragickou zimu s celkovým počtem pouhých 12 lyžařských dní. Středisko, které začíná v nadmořské výšce 1 350 m n. m., očekávalo tak výrazné problémy se sněhem podle dlouhodobých prognóz až po roce 2035. Hledají se cesty pro záchranu zdejších 30 km sjezdovek.

27. 9. 2023

Vědci ze Švýcarské akademie věd publikovali informaci, že objem ledovců ve Švýcarsku se zmenšil o 10 %. Stejně ledu odtálo za 30 let do roku 1990. Úbytek za rok 2023 je druhý nejhorší v dějinách měření, nejvíce, a to 6 %, zmizelo ze švýcarských ledovců v roce 2022. „Švýcarské ledovce tají stále rychleji. To zrychlení je dramatické,“ uvedla Švýcarská komise pro pozorování kryosféry (GLAMOS) při Švýcarské akademii věd. Příčinou jsou velmi nízké sněhové srážky v zimě 2022/23 a vysoké teploty v létě. V průměru se tloušťka ledu všech ledovců zmenšila asi o dva metry, někde zmizely i tři metry ledu. Některé ledovcové jazyky se rozpadly a menší ledovce zcela zmizely. Po nich tak zůstávají černé svahy, které jsou nestabilní, uvolňují se z nich kameny a jsou nebezpečné. O několik metrů odtály i ledovce ve Wallisu a v Graubündenu ležící ve výšce nad 3 200 m n. m., které zůstávaly dosud neporušené. Švýcarští vědci měří ledovou pokrývku všech svých ledovců od roku 1960, někde dokonce již od roku 1914.

Basodino v Ticinu – nahoru z údolí z vesničky ve Val Bavona se vyvezete lanovkou na Robiei, k ledovci pak už pokračujete pěšky po značené stezce, která vás navede i na naučný okruh. Basodino je posledním ledovcem v Ticinu a jeho život se po prasknutí zkracuje mílovými kroky. Naučná stezka je střední obtížnosti.

Rhônský ledovec – po cestě z průsmyku Furka dojedete k bývalému hotelu Bellevue, kde je parkoviště a přístup k ledovci i vstup do přírodní ledovcové jeskyně. Ústup ledovce tady dokumentují historické fotografie a samotný pohled v místě. FOTO: SWITZERLAND TOURISM

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Tipy na naučné stezky s tématem ledovců:

SWISSmag

FOTO: PETR HANZLÍK

KULTURA Text: Eva Lockl

Sekera na zamrzlé moře v nás DAS BUCH – Čestný host veletrhu Svět knihy Praha

23.–26. května, Výstaviště Praha Holešovice

ejvětším diváckým lákadlem je tradičně přítomnost autorek a autorů ze zahraničí, se kterými se mohou návštěvnice a návštěvníci setkat během čtení a autogramiád. Ze Švýcarska do Prahy již podruhé zavítá jeden z nejčtenějších a nejznámějších autorů německojazyčného světa Peter Stamm. Poprvé se Das Buch zúčastnil v roce 2019, kdy prezentoval snovou novelu

Stánek Das Buch v roce 2023 vyhrál 3. místo v soutěži o nejhezčí stánek veletrhu

JULE KUE TO: HN FO

29. ročník knižního veletrhu Svět knihy Praha se odehraje ve znamení německojazyčné literatury. Čestným hostem jsou letos dokonce tři země – Švýcarsko, Německo a Rakousko, které společně již 17. rokem pořádají literární program s názvem Das Buch. Cílem společného výstupu je představit českému publiku bohatství současné německojazyčné literatury napříč žánry, jako je beletrie, komiks, dětská literatura nebo filozofie a publicistika. Mottem aktuálního ročníku veletrhu je citát Franze Kafky „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás", a to příznačně v roce stého výročí úmrtí slavného pražského rodáka.

Jemná lhostejnost světa (česky Plus, 2019) oceněnou švýcarskou knižní cenou. U nás je známý díky několika dalším překladům do češtiny včetně románu Agnes (česky Dauphin, 2008), který se dočkal i filmového zpracování. Nejnovějším překladem je bohatě ilustrovaná kniha Proč bydlíme za městem (česky Albatros, 2023) určená nejmenším čtenářům – ti se budou moci setkat s autorem během kreativního workshopu. A jaké to je, překládat literaturu pro děti, se dozvíte i od „dvorní překladatelky“ Petra Stamma do češtiny, Marty Eich, v rámci debaty překladatelek dětských knih (pátek, 15 hod.). O setkání se světově proslulým spisovatelem nepřijdou ani dospělí diváci a divačky, kteří jej zažijí během páteční diskuze (17 hod.) v hlavním sále literárního festivalu.

Peter Stamm, jeden z nejčtenějších a nejznámějších autorů německojazyčného světa

NNAZIMMERM :A AN TO O

Švýcarský komiks

Nejen mladší diváky zaujme svěží styl komiksového autora Nanda von Arb. Švýcarský umělec uspořádá workshop pro návštěvnice a návštěvníky jakéhokoliv věku (sobota, 12 hod.), kteří si chtějí nakreslit vlastní komiks. Nanda von Arb se setká se čtenářkami a čtenáři podruhé v diskuzi (neděle, 12 hod.) společně s dalšími populárními tvůrkyněmi komiksů. Partnerkami v diskuzi mu budou německá autorka Josephine Mark a Štěpánka Jislová (Milada Horáková, Bez vlasů). E

ION MOD EDIT ER O: N OT

Do výběru Das Buch se dostaly především knihy věnované aktuálním společenským tématům, odrážející dění na literární scéně v německojazyčných zemích. V diskuzi moderované žurnalistkou Zuzanou Kašparovou (podcast Postíže) se setkáte se švýcarskou spisovatelkou Marií Zimmermann (sobota, 11 hod.), která žije s diagnózou autismu. Při hledání literatury na toto téma autorku zarazila míra, jakou běžně zažité pojmy negativně ovlivňují naše vnímání autistů, a rozhodla se tak napsat knihu vlastní, nezatíženou předsudky. Používá spojení jako být autistou, ne mít autismus. Mluví o objevování, nikoliv o diagnóze. O rysu, ne o symptomu. Kniha Jinak, ne špatně vyjde před veletrhem, v nakladatelství wo-men.

Být autistkou

Jaký život je hoden žití

Ve své knize Jaký život je hoden žití (česky Karolinum, 2024) se zamýšlí filozofka Barbara Schmitz nad hodnotou lidského života a čerpá při tom z vlastní zkušenosti: Má dceru s postižením a její sestra, která vedla zdánlivě bezchybný život, spáchala sebevraždu. Debatu s autorkou (neděle, 14 hod.) povede známá filozofka, novinářka a překladatelka eseje Tereza Matějčková. Druhým hostem v debatě bude lékař Miroslav Šafr, autor knihy Ti, kteří se rozhodli (Academia, 2024).

U příležitosti veletrhu vyjde i další „původem švýcarská“ kniha – etablovaný spisovatel Thomas Hürlimann ve svém románu Rudý diamant (česky Argo, 2024) nominovaném na Švýcarskou knižní cenu fabuluje na téma možného osudu nejslavnějšího diamantu z pokladu Habsburků, který se ve skutečnosti ztratil v roce 1921. Děj se odehrává ve zkostnatělém prostředí klášterního internátu ve švýcarských Alpách. Během hledání diamantu dospívajícími chovanci zavane i sem svobodný duch 60. let. Fascinující klášterní krimi ve stylu Umberta Eca představí novinář Petr Vizina během rozhovoru (neděle, 11 hod.) s překladatelem Michaelem Půčkem a s autorem historických románů Martinem Chadimou. Povídat si budou o otázkách teologie v románech, osudech habsburských pokladů a o tom, jak napsat historický román.

Doprovodný program

Švýcarská spisovatelka Maria Zimmermann, autorka knihy o autismu Jinak, ne špatně

Švýcarské klášterní krimi

Švýcarský umělec Nando von Arb ukáže, jak si nakreslit vlastní komiks

Nebinární literatura

V minulém roce vyšla česky Kniha krve (česky Host, 2023) nebinárního švýcarského autora / nebinární švýcarské autorky Kim de l'Horizon. Tato literární senzace vyvolala velký ohlas za hranicemi Švýcarska a v roce 2022 získala švýcarskou i německou knižní cenu, přeložena byla doposud do 17 jazyků a dočkala se dramatizace. V diskuzním panelu (pátek, 16 hod.) se budou bavit překladatelé z nejrůznějších jazyků o možnostech a výzvách překladů nebinární literatury, a to včetně překladatelky Knihy krve Jany van Luxemburg.

Kromě akcí věnovaných literatuře se návštěvnice a návštěvníci mohou těšit na bohatý doprovodný program: v nabídce budou kurzy jódlování a minikurzy němčiny, ve čtvrtek uspořádá koncert legendární Kafka Band s frontmanem a propagátorem česko-německých vztahů Jaroslavem Rudišem. V rámci tradiční slam poetry v pátek večer vystoupí kromě matadorů české scény i exkluzivní zahraniční hosté. V pátek uvede česko-německý kabaret Das Thema své nejnovější představení Kafka has left the building. Na stánku Das Buch, inspirovaném estetikou doby Franze Kafky, bude možné zakoupit knihy nejen pozvaných autorek a autorů v němčině a češtině, ale například i učebnice němčiny. Po dlouhé procházce mezi stánky a literárními sály se čtenáři a čtenářky budou moci občerstvit v pojízdné kavárně, navštívit dětský koutek nebo se ponořit do prostředí Kafkových nejznámějších knih při hraní hry Playing Kafka, která se na veletrhu dočká své premiéry.

Das Buch: již 17. ročník tradičního literárního programu pořádají Švýcarské velvyslanectví v ČR, Goethe-Institut Česká republika a Rakouské kulturní fórum v Praze Co všechno najdete na stánku Das Buch? prodej knih a učebnic dětský koutek pojízdnou kavárnu počítačovou hru Playing Kafka odpočinkovou zónu autogramiády www.dasbuch.cz www.svetknihy.cz www.kafka2024.cz

KULTURA

SWISSmag Text: Jana Zapletalová

Tři bratři Stellovi z Melide a počátky renesance v Čechách

Kdo by neznal letohrádek královny Anny na Hradčanech v Královské zahradě nebo letohrádek Hvězda v PrazeLiboci, jedny z prvních renesančních staveb v Čechách? O jejich umělecký vzhled se zásadním způsobem zasloužili tři bratři z malé švýcarské vesnice na břehu Luganského jezera.

tarobylá obec Melide na břehu Luganského jezera v italské části Švýcarska přinesla evropským dějinám architektury a umění řadu významných osobností. Mezi nimi vynikal papežský architekt Domenico Fontana (1543–1607), královský architekt v Polsku Matteo Castelli (cca 1555–1632) nebo císařský inženýr a architekt Leopolda I. ve Vídni Filiberto Lucchese (1606–1666). Kromě nich se v Melide narodilo v průběhu 16.–18. století několik

dalších stovek vynikajících umělců rozmanitých profesí, zejména architektů a štukatérů. A to je třeba pomyslet, že tato obec na konci 16. století podle matrik nedosahovala ani dvou set obyvatel! Většina mužů pak nebývala doma a vracela se za manželkami a malými dětmi jen příležitostně z nejrůznějších evropských metropolí, kde stavěli a dekorovali rezidence, paláce a kostely papežů, císařů, králů a nejvyšších představitelů šlechty.

Tři bratři z Melide

A nebude náhodou, že právě v této obci se narodili nejpozději na počátku 16. století tři bratři Stellovi: Paolo, Giovanni Maria a Giovanni Domenico. Všichni tři sourozenci i jejich otec Francesco se živili v uměleckých profesích. V té době to bylo běžné povolání, jakkoli vyžadovalo jistou dávku talentu, řemeslných dovedností a manuální zručnosti. Stellovi však předčili i melidský

FOTO: JANA ZAPLETALOVÁ

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Melide leží na břehu Luganského jezera a dnes je známo zejména díky umělému mostu přes jezero a Swiss Miniatur

Slavná příměstská vila Andrey Dorii v Janově, kde pracoval Paolo Stella před svým příchodem do Prahy, byla inspirací pro letohrádek královny Anny

Paolo Stella v Janově

průměr. A Melide v architektuře nehrálo žádnou okresní ligu. Ze Stellových se tak záhy stali světoběžníci, znalí mnoha evropských metropolí, kteří pracovali pro nejurozenější evropskou klientelu. Svým uměním a pracovitostí dosáhli na šlechtické tituly a nemalé bohatství. A něco ze svého umění zanechali rovněž v Praze, kde stojí za podobou prvních renesančních staveb.

V prosinci 1537 padlo rozhodnutí svěřit stavbu a výzdobu letohrádku královny Anny v Královské zahradě Paolu Stellovi z Melide. Tento muž musel být již renomovaným a zkušeným mistrem, znalým nových trendů stavění a dekorování podobně významných staveb. Paolo měl jistě i výtečné reference, když jej vybrali pro monumentální úkol v Praze. Výsledná stavba v novém renesančním stylu měla bezpochyby odpovídat významu královského města Prahy a naplňovat mocenské ambice českého a uherského krále Ferdinanda I. Habsburského a jeho staršího bratra, slavného císaře Karla V. Před příjezdem do Prahy pracoval Paolo Stella nejpozději od roku 1531 v italském přístavním městě Janově na jednom z nejvýznamnějších stavenišť tehdejší Evropy – příměstské Villa del Principe na zakázku admirála, spojence císaře Karla V. a vládce Janovské městské republiky Andrey Dorii. Na stavbě jeho vily ale i dalších stavbách bohatého přístavního města působila řada vynikajících umělců, kteří zde nalezli útočiště po vyplenění Říma roku 1527. Mezi nimi byl i Raffaellův spolupracovník, malíř Perino del Vaga, ale také početná komunita mistrů z vlašských fojtství Švýcarska. Jednoho z nich vytipoval císařský velvyslanec působící v Janově a doporučil ho českému králi pro realizaci nového záměru v Praze. Na zkušeného a schopného Paola Stellu čekala úloha architekta a kameníka nově budovaného letohrádku v Královské zahradě.

Letohrádek v Královské zahradě v Praze

Paolo Stella dorazil do Prahy na jaře 1538. Obhlédl situaci, zajistil kontrakt a nakrátko odjel zpět do Janova. Záhy se vrátil do Prahy i s třinácti kameníky. Práce na stavbě a výzdobě letohrádku probíhaly s různými přestávkami do poloviny století, kdy bylo velkolepé dílo dokončeno. Mezitím se Paolo tu a tam vracel domů do Švýcarska. Někdy po roce 1546 adresovali bratři Paolo, Giovanni Domenico a Giovanni Maria Stellové pokornou supliku Ferdinandovi I. s žádostí o snížení daňového zatížení a zamezení dvojího zdanění. Odvolávali se na to, že všichni tři slouží Jeho královské Výsosti a že čím dříve jeho bratři úřední záležitosti doma vyřídí, tím dříve se budou moci vrátit zase do Prahy do Ferdinandových služeb a dovést s sebou další kameníky pro zdárné dokončení díla. Celá stavba včetně mimořádně výpravných dekorací spočívajících zejména v 74 reliéfech s převážně mytologickými náměty, 8 znacích na nárožích a dalších kamenosochařských částech byla finalizována nedlouho po polovině století. Zásadní místo při její realizaci měl vedle Paola i jeho druhý bratr Giovanni Domenico. Podle účetních dokladů, které se zachovaly pro rok 1548, dostával za svou práci zaplaceno nejvíce ze všech kameníků. Ostatní kameničtí i zedničtí mistři pocházeli rovněž z dnešního italského kantonu Švýcarska či přilehlé italské oblasti Intelvi. Paolo si totiž dovedl na pomoc do Prahy své krajany z Bissone, Campione

KULTURA

Dům na Hradčanech a dědictví

Paolo Stella zemřel nejpozději roku 1552 na neznámém místě. Matriky jeho rodné obce Melide se z tohoto období nedochovaly a záznam o mistrově úmrtí neposkytují ani archiválie z Prahy. Víme jen, že si stihl zakoupit na Hradčanech parcelu se zpustlým domem a povolení ke stavbě. To po něm zdědil bratr Giovanni Maria, který pobýval v Praze v letech 1558–1560, aby vyřídil dědické záležitosti. Při této příležitosti dva svědci potvrdili, že Giovanni Maria již nemá žádného bratra. Poslední z bratří tedy požádal v září 1558 o připsání poděděného městiště po svém bratrovi Paolovi. A téhož dne nemovitost i s pozemkem prodal Jerolímovi Tucharovi, hofmistrovi arcivévody Ferdinanda, který mu zaplatil hotově 200 míšeňských kop. Zbylých 200 kop měl doplatit ve dvou splátkách následujících dvou letech vždy do svátku sv. Havla, tj. do 16. října.

Letohrádek Hvězda je evropsky unikátní stavba na půdorysu hvězdy. Interiéry v přízemí jsou zdobeny štukovými dekory, prvními svého druhu u nás

Giovanni Maria Stella se pohyboval ve vysokých uměleckých kruzích v Římě. Měl konexe mezi vlivnými římskými mecenáši, když pracoval pro kardinála Agostina Trivulzia a stýkal se se špičkovými umělci, jako byli Baldassare Peruzzi nebo Daniele da Volterra a mnoha dalšími slavnými mistry působícími ve třicátých a čtyřicátých letech 16. století v Římě. Společně s některými z nich dekoroval příměstskou vilu kardinála Trivulzia u říčky Salone u Říma, kde Giovanniho Mariu v roli štukatéra zmiňuje i Giorgio Vasari ve své slavné knize o nejvýznamnějších umělcích. Zatímco jeho sourozenci pracovali v Praze, Giovanni Maria restauroval v Římě ve službách kardinála Trivulzia antické sochy z jeho sbírky. S dalšími slavnými umělci se podílel na štukových dekoracích v komplexu Santa Maria di Monte Oliveto v Neapoli. Zkrátka tento švýcarský rodák patřil ve své době k významným umělcům pracujícím pro nejvybranější klientelu Itálie.

Štuky jako laciný mramor

Giovanni Maria Stella ovládal umění štuku, které napodobovalo jemné dekorace tesané do mramoru podle poslední římské módy. A to bylo v první polovině 16. století nesmírně oceňované umění, které se inspirovalo v antických stavbách. Výsledná díla působila jako mramor. Na jejich výrobu však stačily levné ingredience jako písek, vápno a voda. Tak proč by i v královském městě Praze neměl mít bratr císaře a jeho potomci stavby dekorované touto novou zázračnou technikou? Aniž by museli platit za drahý mramor, jeho složitý transport za Alpy a náročné opracování. A ejhle, chlapi z nějakých vesnic od Luganského jezera, příbuzní kameníků pracujících na kamenných reliéfech pro letohrádek královny Anny to byli schopni v Praze zajistit. Mistři z dnešního Ticina správně vytušili potenciál příležitosti této mimořádné, původně antické techniky FOTO: JANA ZAPLETALOVÁ

a dalších vesnic z okolí Luganského jezera. Těmto mistrům vděčíme za podobu mimořádné renesanční a evropsky významné stavby letohrádku královny Anny v Praze. Ta je unikátní nejen svou architekturou, ale rovněž počtem reliéfů, kvalitou jejich zpracování i náročností ikonografického programu.

FOTO: JANA ZAPLETALOVÁ

FOTO: JAN DIENSTBIER

SWISSmag Letohrádek královny Anny v Královské zahradě navrhl Paolo Stella a na jeho výzdobě pracoval se svým bratrem a dalšími krajany od Luganského jezera

Slavný bratr Giovanni Maria Stella

Není zřejmé, zda poslední z bratří Giovanni Maria pomáhal při stavbě a dekoraci letohrádku královny Anny svým dvěma sourozencům. V Čechách jsme jeho jméno sice znali, ale do nedávna jsme jej považovali za umělecky bezvýznamného bratra pražského architekta a sochaře Paola Stelly. Nově se však ukázalo, že Giovanni Maria musel být ve skutečnosti umělcem, který nejenže byl roven svému bratrovi Paolovi, ale patrně jej zdaleka svými kontakty a uměleckými schopnostmi převyšoval.

Sochař a štukatér Giovanni Maria Stella se podílel s dalšími slavnými umělci před příchodem do Prahy na výzdobě vily al Salone kardinála Agostina Trivulzia blízko Říma

FOTO: JANA ZAPLETALOVÁ

nově objevované římskou klientelou počátku 16. století. Ovládli technologické postupy a začali své služby nabízet po evropských dvorech. A o movité zákazníky nebyla nouze. Stovkám z nich pak přinášely štukové dekorace obživu až do 18. století.

A prvním z těch, kteří přinesli toto umění do Prahy, byl právě Giovanni Maria Stella. Dosud netušený význam osobnosti Giovanniho Marii Stelly, umělecké prostředí, v němž se pohyboval při svém angažmá na dekoraci vily Salone pro kardinála Agostina Trivulzia, blízkost štuků Hvězdy a vily Salone i Stellův původ z oblasti Luganského jezera spojený se staletou tradicí umělecké migrace mohou poskytnout vysvětlení pro podobu stavby letohrádku Hvězda v Praze. Prahu znal Giovanni Maria díky svým dvěma bratrům a možná i vlastnímu dřívějšímu angažmá v královských službách. Přijel se suverénní znalostí techniky římského štuku. Měl za sebou prestižní zakázky z Říma a Neapole. A musel vědět, že jeho umění může dobře posloužit pro ambice a umělecké zájmy místních vládců. Nejpozději v době, kdy roku 1558 vyřizoval osobně v královském městě Praze pozůstalost po svém bratrovi Paolovi, se nabídl do služeb rakouského arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, syna římskoněmeckého císaře, českého a uherského krále Ferdinanda I. Habsburského. V letech 1558–1560 pak pobýval v Praze a vytvořil ve spolupráci s dalšími mistry od Lugana štukové dekorace v letohrádku Hvězda. Štukové dekorace v této architektonicky unikátní stavbě na půdorysu šesticípé hvězdy (it. stella), kterou ostatně měli bratři Stellové ve znaku, svou kvalitou i náročností ikonografického programu představují dílo evropského významu srovnatelné s nejvýznamnějšími soudobými realizacemi v Římě a dalšími kulturními metropolemi. Oba renesanční letohrádky tak zůstanou i památkou na výjimečné umění bratrů Stellových a všech jejich spolupracovníků z dnešního Švýcarska a přilehlých částí Itálie.

Italští, nebo švýcarští umělci? Umělci z dnešního území Švýcarska bývají v České republice obvykle označování jako italští či vlašští umělci. Jde o historické pojmenování, které vycházelo z rodného jazyka těchto umělců a uměleckých řemeslníků. A tím byla italština. Národnostní hledisko a označení, které většinou preferuje společnost v dnešní době, začalo nabývat na významu teprve od 19. století. Tradiční historické označení těchto umělců jako italských však zůstalo na našem území hluboce zakořeněné, jakkoli dnes bychom tyto umělce měli spíše označovat jako švýcarské či alespoň italsky hovořící. V Evropě bývají většinou označování jako umělci z oblasti jezer (maestri dei laghi), lombardsko-ticinských či severoitalských jezer nebo též ticinští umělci (maestri ticinesi). Kanton Ticino/ Tessin vznikl oficiálně až roku 1803. Historie umělecké migrace z oblasti dnešního švýcarského kantonu Ticino a severní části dnešní italské provincie Lombardie, především Val d’Intelvi, je však značně komplikovaná a natolik provázaná z hlediska historie, náboženství či hospodářství, že je třeba sledovat při porozumění a interpretaci tohoto uměleckého fenoménu jiné než dnešní politické či národnostní dělení. Ostatně dodnes se nachází uvnitř švýcarského území italská enkláva Campione d’Italia, původní teritorium milánského kláštera sv. Ambrože. Stačí popojít dva kilometry a ocitneme se zpět v Bissone ve Švýcarsku. Kameníci z obou vesnic pracovali s dalšími v Praze na krásných kamenných reliéfech pražského Belvedéru. Území kolem Luganského jezera, odkud pocházela většina těchto umělců, náleželo ve starších dobách pod Milánské vévodství – odtud italština jako hlavní jazyk. Území přibližně odpovídající dnešnímu kantonu Ticino/Tessin však během druhého desetiletí 16. století připadlo pod správu Švýcarské

FOTO: JANA ZAPLETALOVÁ

Štukové dekorace letohrádku Hvězda

konfederace a bylo rozděleno na osm historických územně správních jednotek fojtství. Sami umělci většinou uváděli jako místo svého původu jen obec a příslušnost k farnosti, případně dále od domova též diecézi (Milán nebo Como). Proto někdy v nepochopení bývají pokládáni za italské umělce. K tomu přispěla jistě i skutečnost, že objednavatelé, úředníci, faráři i další správci v Čechách a na Moravě je v raném novověku označovali jednoduše za Italy či Vlachy podle jejich rodného jazyka. Toto označování se pak vžilo a udrželo do současnosti. Umělci z území obou dnešních států však během 16.–18. století často úzce spolupracovali a nalezneme je při velkých stavebních a dekoračních podnicích napříč Evropou pospolu. Většina těch, kteří působili v renesanci a baroku v Čechách a na Moravě, však pocházeli z okolí švýcarské části Luganského jezera a blízkého italského území Val d’Intelvi. Uměleckou migraci je tudíž třeba vnímat v historických souvislostech a její kulturní integritě, a nikoli pouze podle dnešního politického členění Evropy.

TOUR

SWISSmag

Text a foto: Vladimíra Nováková, @skialpka

Proč se „toulat“ po Švýcarsku bez cíle nedá? Švýcarsko je něco jako pravý opak Ameriky. Rozlohou malé, ale množstvím míst, která musíte vidět stran historie, gastronomie, kultury, přírodních bohatství, se ročně ve statistikách umísťuje na nejvyšších světových příčkách. Na minimálním počtu kilometrů čtverečních objevíte tolik zajímavostí a podnětů k zastavení, že vám na takové to příjemně dlouhé až melancholické toulání bez cíle nezbude čas. Z tohoto důvodu je třeba, než vyrazíte do Švýcarska, stanovit si priority a cíle, kam byste se rádi podívali a co zažili. Jinak se taky můžete ocitnout v situaci, že už kousek za hranicemi nebudete vědět kam dřív. Aeschbach Chocolatier

udu se opakovat, když se nejprve vydáme do čokoládovny. Ale to nevadí! My to vezmeme totiž z jiného konce a svou vlastní švýcarskou čokoládu si vyrobíme. Od roku 1972 vyrábí čokoládové speciality podle vlastních originálních receptů rodinná firma sídlící v obci Root v centrálním Švýcarsku. Aeschbach Chocolatier vás ve svém čokoládovém světě ChocoWelt ohromí interaktivní výstavou, areálem s výrobnou, kavárnou a obchodem. Můžete si zde namíchat a na výrobním páse přímo realizovat čokoládu podle vlastního gusta. Mléčnou,

bílou nebo hořkou, nasladko či naslano. Tekutou čokoládu vlijete do vlastní formy a doplníte ovocem, ořechy, posypkami, bonbóny či solí. Následně pozorujte, jak vjede forma do chladicího tunelu a na konci si vlastní výtvor originálně zabalíte. Zážitkem je nejen interaktivní výstava, ale samotný pohled do velké výrobny, kde sledujete pracovníky se speciálními stroji vyrábějící všechny druhy čokolády. ChocoWelt je otevřen pro návštěvníky 7 dní v týdnu od pondělí do neděle. Více informací najdete na internetových stránkách Aeschbach Chocolatier. www.aeschbach-chocolatier.ch

Alp Chäserenholz

Už jste přeslazení a rádi byste ochutnali švýcarský sýr? Ani tentokrát nebudete muset absolvovat tisíce kilometrů či přelet letadlem, jak by tomu bylo v Americe. Stačí si vyhledat nejbližšího výrobce sýrů a ochutnat další „zlato“ Švýcarska. My jsme absolvovali několik set výškových metrů nejstarší zubačkou v Evropě na vrchol hory Rigi, která se vypíná nad Lucernským jezerem. Jakmile se nabažíte dechberoucími výhledy na Schwyzské Alpy a Mittelland, zamiřte o pár výškových metrů níž, kde v Alp Chäserenholz, rodinné sýrárně, uvidíte, jakým procesem prochází sýr, než se dostane do vašich úst. Rodina farmáře Franze Toniho Kennela vyrobí každé léto 12 000 kg alpského sýra. Cenné mléko potřebné pro výrobu sýra, másla a jogurtu zajišťuje chov 33 krav. V Alp Chäserenholz se každý rok vyrobí 15 druhů sýrů. Exkurzí výrobních prostor vás provede sám majitel, na kterém je už od pohledu znát, že se jedná o práci nelehkou. Denní velmi časné vstávání a život bez dovolené se mu vepsal do tváře. Čichové buňky dostanou co proto a ubezpečí váš mozek, že to, co následně ochutnáte, je jak z pohádky Sůl nad zlato, protože ne nadarmo se říká, že švýcarský sýr je nad všechno zlato světa. www.rigi.ch/attraktionen/kaesereichaeserenholz

Fassbind

Že byste spláchli čokoládu a slaný sýr něčím lahodným? Pak se můžete podívat na svou levou ruku, a pokud na ní máte třeba švýcarské hodinky, můžete si stopnout, za jak dlouho budete z hory Rigi na jejím úpatí ve vesnici Oberarth v kantonu Schwyz. Tady totiž v roce 1806 začal příběh nejstarší destilerie Švýcarska. Jedna z nejlepších pálenek na světě má opravdu bohatou historii. Už v roce 1395 se nejstarší předci dnešní rodiny Fassbind usadili v regionu „starého“ Švýcarska a jako zemědělci začali pěstovat a šlechtit třešně. Jméno Fassbind pochází z holandského rodu Vazpindů, vazačů sudů s profesí bednář. Jméno se postupem staletí změnilo na Vasbinde a konečná podoba slova je odvozena od tvaru „sudo-vazač“ neboli „fass-binder“. Vytrvalou a poctivou prací dosáhl Gottfried

TOUR

SWISSmag 26

Fassbind II. řady ocenění. V roce 1865 dostal zlatou medaili za třešňovici Kirsch du Rigi od Napoleona III. se slovy: „Mon Dieu – c`est plus que formidable!“ Ohromen ovocnými pálenkami byl i italský král Viktor Emanuel II. nebo třeba ruský car Mikuláš II. Za to, že jsme byli z hory Rigi v útrobách slavné palírny rychlostí blesku, vděčíme také G. Fassbindu II., který je jedním ze zakladatelů ozubené železnice Arth-RigiBahn postavené v letech 1873–1875. Tajemství čistoty ovocných pálenek Fassbind je předáváno z generace na generaci. Až do roku 1971 se společnost pyšnila vlastním bednářstvím. Sudy na staření pálenky používali ze dřeva odpovídajícího stromu. Například třešňovici nechávají dozrát v sudech z třešňového dřeva. Proces kvašení a pálení se po stovky let zásadně neměnil. Rychlost alchymistického postupu jednu dobu velmi usnadnil nápad s destilačním vlakem. Ten se vydával napříč Evropou a sbíral nejlepší ovoce. Díky tomu mohl lahodným mokem zásobovat po první světové válce rod britské královny Viktorie či rakouského císaře Františka Josefa I. Palírna procházela během staletí dobrými a zlými časy. V roce 1971 oslavila 125. výročí a zažívala rozkvět. Staré dřevěné rmutovací kádě o objemu 5 000 litrů byly nahrazeny nerezovými tanky. Následně si palírna patentovala nové zahřívací a destilační zařízení, které funguje doteď. Jednu dobu sklízela ocenění napříč Evropou a zpracovávala neuvěřitelných 1 300 tun třešní. S příchodem recese a levné konkurence ze zahraničí nakonec však slavná rodina Fassbindů palírnu prodala a přeorientovala se na jiné odvětví. Situace se v roce 2006 ještě zhoršila, když se majitelé společnosti S. Fassbind AG rozhodli prodat společnost mezinárodní skupině. Věřte, že tento krok byl jen těžko přijatelný i pro nezainteresované Švýcary. Téměř pro veškeré dobře fungující rodinné firmy ve Švýcarsku je nepředstavitelný jejich prodej nadnárodním společnostem. Tento až zarputilý postoj pochází z historie a tradic švýcarských podnikatelů. Proto, když se po 20 letech podařilo zachránit a vrátit palírnu do rukou švýcarských majitelů Daniely Bruggmann a Renata Wydlera, bylo co slavit. Slavilo se modernizací celé značky. Stephan Kopp, který má na starosti export, popisuje, jak opět fungují podobně jako kdysi – jako jedna velká rodinná firma. Když přivezou zralé ovoce, každá ruka pomáhá třídit a kontrolovat, aby se do fermentačních tanků uložilo pouze ovoce nejvyšší kvality.

Například třešňovici nechávají dozrát v sudech z třešňového dřeva. Proces kvašení a pálení se po stovky let zásadně neměnil.

Tanky mají objem 25 tisíc litrů a po šesti až devíti týdnech nastává pálení. Nezapomenutelným zážitkem pro vás může být samotná návštěva prostor palírny spojená s ochutnávkou jednotlivých produktů. Od klasických čistých destilátů z ovoce (třešní, švestek, meruněk, hrušek) pocházejících přímo z regionu Rigi až po destiláty bylinné. Zajímavostí je, že bylinné destiláty mají kořeny v době, kdy manželka Siegfrieda Fassbinda II., Cecilie

Fassbind-Schorno, hrávala s kamarádkami karty a hodovala nad „caquelonem“ tučných švýcarských fondue. Spořádání velkého množství sytých sýrů působilo ženám těžký žaludek, a tak požádala manžela, zda by vymyslel bylinný elixír na podporu trávení. Dáma ho pak popíjela až do neuvěřitelných sta let. Že by namíchali lék dlouhověkosti, nebo jen dáma měla tuhý kořínek a náročnou prací okolo lihovaru se udržovala v dobré kondici? Vyzkoušet to můžete na vlastní kůži a jakýkoliv produkt objednat u Warehouse #1 v pražském Karlíně přímo od zdroje. V Čechách je nejpopulárnější a nejvíce prodávaná řada Les Vieilles v černých lahvích. Ovocná pálenka má unikátní postup výroby, kdy nejprve odpočívá dva roky v nerezových tancích a následně je přemístěna do dubového sudu, kde je smíchána s meruňkovým dozážním likérem. Výsledkem je uhlazená chuť s ideálním aroma. Pokud jste spíše na likéry, ani o ně vás značka Fassbind neochudí. Sáhnout můžete po karamelovém nebo klasickém vaječném. Asi těžko by rozuměl zakladatel palírny tomu, že se dnes stromy rodící to nejlepší ovoce ošetřují speciálními zemědělskými drony, ale určitě by mu udělalo radost, že si pálenka z řady Fassbind Les Vieilles zahrála v celovečerním filmu s mezinárodními herci a stala se ikonou. Podobné kuriozity i zajímavosti si můžete přečíst na www.fassbind.ch anebo se přímo do sídla společnosti vydat. Po zemi autem či vlakem, případně letecky, každopádně vždy budete ve Švýcarsku dříve než v Americe a rozhodně objevíte to, co lahodí vašemu jazyku i oku. Šťastnou cestu! www.warehouse1.cz

Na své ukázkové farmě Albisboden v Mogelsbergu žil Pavel Beco podle toho, co kázal

TOUR

SWISSmag

Text: Lucie Paska, Petr Socha Foto: Luboš Wendlig

Vitamínové bomby před naším prahem aneb vzpomínka na Pavla Beca Největší divoce rostoucí ovocná zahrada v Evropě kvete v Mogelsbergu – unikátní genetický poklad založil a po mnoho let rozvíjel Pavel Beco. Čechošvýcar, který v roce 1968 emigroval z Československa. Text o rostlinných odrůdách a farmě Albisboden níže vznikl dlouho předtím, než Pavel Beco odešel, a byl publikován v Neue Zürcher Zeitung. Přinášíme ho jako inspirativní vzpomínku na osobnost, která dělala náš svět lepším.

ž jste někdy ochutnali malé, tmavé plody rakytníku řešetlákového ve své zahradě nebo hvězdicovitě červené koule ozdobného dřínovce v zahradě vašeho souseda? Příroda se nám stala tak cizí, že nejenže neznáme ani jména keřů kolem našich domů, ale ani nás nezajímá, zda jsou jejich plody jedlé. Je snadné uspokojit své potřeby po vitamínu C levně a pohodlně dováženým ovocem – pomeranče stojí méně než jablka a banány jsou levnější než hrušky. Dřív ovšem, než tomu tak bylo, sbírali a konzervovali lidé různé bobule a ovoce a pěstovali a množili zejména produktivní rostliny.

Zatímco Ukrajinci považují kalinu za národní symbol, v Česku, kde jí existují celé aleje, jsou její plody považovány za nejedlé – přestože se dají konzervovat, sušit nebo destilovat pro využití v kuchyni a léčitelství. S nárůstem bohatství se postupně vytrácí důvod i znalost toho, proč a jak takové ovoce zpracovat. S tím u lidí poklesá význam těchto rostlin a porozumění jejich vazbám k lidem i zvířatům. Hmyz či ptáci se nemohou uživit dovezenými potravinami jako my. Pavel Beco byl jedním z nemnoha těch, kdo tyto souvislosti chápe. Bývalý učitel, ekologický zemědělec a zahradník věnoval

polovinu svého života zachovávání biodiverzity. „Jsem závislý na rozmanitosti,“ přiznával se smíchem. Genetická rozmanitost flóry a fauny je předpokladem pro regeneraci populací rostlin a zvířat po krizích. Pavel Beco myslel velkoryse: „Pandemie nedávno zasáhla lidi, ale zítra by to mohly být naše nejdůležitější plodiny. Pouze z velké zásobárny genů by mohly být vyšlechtěny nové.“ Pavel působil v organizaci Pro Specie Rara, která se věnuje ochraně genetické rozmanitosti rostlin a zvířat ve Švýcarsku, a na své ukázkové farmě Albisboden v Mogelsbergu v kantonu St. Gallen žil podle toho, co kázal. Na důchod se přestěhoval do Slovinska, kde se společně se skupinou příznivců chopil několika farem a pozemků, aby zde realizoval své myšlenky udržitelnosti na širším základu. Bohužel, jeho život ukončila v říjnu 2023 nemilosrdná nemoc.

LIDÉ

SWISSmag

Největší sbírka divoce rostoucího ovoce

Ve Švýcarsku zanechal jedinečné dědictví: největší sbírku divoce rostoucího ovoce v Evropě. Velký pozemek v Mogelsbergu po něm převzal mladý pár farmářů Valentin a Rebecca Knaus-Dasenovi. Ti dnes provozují Pavlovu školku ve stylu vinice, která se táhne podél silnice a tvoří ji téměř 1 500 keřů, stromů a růží ve 150 řadách. Pod silnicí pak roste na 60 různých odrůd bezu a podobný počet odrůd lísek. Neroubované plané druhy u silnice většinou nesou drobné a spíše kyselé plody, za nimi jsou šlechtěním stále vylepšované odrůdy s většími a sladšími bobulemi a s méně trny, většími květy nebo krásnějšími podzimními barvami, stejně jako i příbuzné botanické druhy. Unikátní zahrada začíná kvést v březnu a většina rostlin rodí plody od léta až do pozdního podzimu. Naučné tabule podél cesty informují o rostlinných druzích a jejich nárocích na světlo, půdu a klima. QR kód vede k dalším informacím o odrůdách a jejich původu. „Protože o mnoha odrůdách neexistuje spolehlivá literatura, je za tím spousta detektivní práce,“ vysvětloval Pavel. Jeho velká síť kontaktů a znalost východoevropských jazyků mu pomáhaly shromáždit potřebné informace pro co nejúplnější inventář. Definice divokého ovoce je velmi široká: „Znamená to všechno jedlé ovoce na okraji lesa. Původnost není kritériem, protože téměř vše, co dnes považujeme za původní, bylo do našich zeměpisných šířek přivezeno až po Kolumbovi.“ Sbírka tedy obsahuje i kaki z Ruska – lokalita

ve výšce 700 metrů nad mořem byla pro jeho jižní variantu příliš studená –, „indický banán Paw Paw“ ze Severní Ameriky a japonský rozinkový strom. Údajné novodobé exotiky, jako jsou goji nebo arónie, jsou zde naproti tomu dávno známé, jen pod méně exotickými názvy kustovnice a temnoplodec. Pavel ale varoval před konzumací neznámých bobulí v přírodě: „Jezte jen ty, které bezpečně znáte. I když například plody brslenu vypadají velmi chutně, jsou pro člověka jedovaté. U tisu je jedovatá celá rostlina vyjma měkké červené dužiny plodu, ale semena uvnitř jsou také jedovatá.“

Jako kaviár v ústech

Odvážnější návštěvníky nechával Pavel ochutnat nakyslé, aromatické plody dřínu a kaliny, jejíž lesklé bobule ztrácely mírnou jedovatost prvním mrazem nebo zpracováním. Ale sklovité žluté a červené plody hlošiny, která je příbuzná rakytníku, jsou pro většinu lidí zjevením: sladké a ovocné, praskají mezi zuby jako kaviár, a že jsou navíc vitamínovou bombou, je u planého ovoce téměř samozřejmostí. „Mimochodem, vývoj planě rostoucích ovocných rostlin není v žádném případě dokončen, protože znovu a znovu dochází k náhodným mutacím a křížení, které vytvářejí nové a neznámé odrůdy rostlin. A čím více odrůd existuje, tím jsou přizpůsobivější a odolnější,“ vysvětloval Pavel svým návštěvníkům a přátelům. Rostliny ze sbírky divokého ovoce v Mogelsbergu by mohly tento vývoj dále podporovat, protože pyl jedné odrůdy nemusí k jinému květu cestovat daleko. Z tohoto pohledu vytvořil

Sbírka v Mogelsbergu obsahuje 200 z 280 jedlých druhů divokého ovoce známých v Evropě

Pavel Beco nejen pestrý archiv stávajícího, ale také ideální experimentální pole pro přírodu a její rozmary. A nikdo, kdo okusil rozmanité chutě ovocné zahrady v Mogelsbergu, neprojde v budoucnu bezmyšlenkovitě kolem plodonosného keře. A možná pocítí i nádech vděčnosti.

Co je druh a co odrůda? Biologická klasifikace rostlin je pro laika složitá záležitost. Velmi zjednodušeně řečeno, druhy ovoce jsou například jablka, hrušky, hrozny nebo třešně. Liší se mimo jiné tím, že mají jádra, pecky nebo semena a většinou je nelze vzájemně křížit. Každý z těchto druhů zase zahrnuje jiné odrůdy: v případě jablek jsou to například Jonagold, Rubinola nebo Golden Delicious. U hrušek třeba Williams nebo Good Luise. Takové odrůdy lze obvykle křížit. Sbírka Mogelsberg obsahuje 200 z 280 jedlých druhů divokého ovoce známých v Evropě. A z 2 600 známých odrůd jich ekologický zemědělec a školkař Pavel Beco nasbíral 1 300 a pomohl je v roce 2019 vysadit ve vědecky systematickém uspořádání. Na www.wildobst.info pod záložkou Inforama také popsal všechny tyto druhy a odrůdy, včetně obrázků, tipů na výsadbu a zpracování, jakož i tipů na pořízení, a to podrobně a srozumitelně, aby tomu porozuměli i laici.

Žít to, čemu věříš

Pavel Beco 25. července 1952 – 17. října 2023

Pavel Beco nebyl veřejná celebrita, ale člověk, jenž tiše pracoval tam, kde to bylo právě nejvíc potřeba. Nešlo zdaleka jen o rostliny, snad ještě více o děti a mladé lidi: Pořádal skautské tábory, a hlavně poskytoval náhradní domov mnoha dětem, které neměly to štěstí žít s vlastními rodiči. „Znovu a znovu otevíral farmu Albisboden jako útočiště dětem, mladým lidem a celým rodinám v krizových situacích a pomáhal jim získat nové perspektivy,“ vzpomíná ve svém nekrologu Pavlův přítel Peter Kuhn, který Pavla charakterizuje i takto: „Při všech svých aktivitách byl nevyčerpatelnou, neklidnou studnicí nápadů. Pro všechny, kteří s ním měli co do činění, zejména pro děti a mladé lidi, byl chodicí encyklopedií s širokými, nevyčerpatelnými

znalostmi, které rád zpřístupňoval. Zároveň to byl prvotřídní praktik s obrovskou škálou zkušeností a talentem pro improvizaci. Byl vzorem, hodně pracoval a nikdy se nešetřil. Žil to, čemu věřil.“ Jeho mimořádný talent pro práci s dětmi ocenila i skautka Pirátka, Dana Seidlová, k níž se dostal do skautské party již jako mladík: „Mohlo mu tehdy být tak 18, ale už měl ohromné charisma. Já jsem mu říkala Krysař, protože kde se objevil, všude se za ním táhly děti a chtěly s ním něco podnikat.“ Pavel věděl, že se blíží konec. V dopise na rozloučenou napsal: Když jsi přišel na tento svět, tys plakal a ostatní se usmívali. Žijte tak, aby – až jednou budete odcházet z tohoto světa – ostatní plakali a vy se mohli usmívat…

Tábor u Rýna zvaný Válenda byl pro Pavla a mnoho dalších českých skautů posvátným místem

Pavel Beco své zkušenosti a znalosti předával nejen dětem na táboře, ale zejména ve své pěstounské rodině v Albisbodenu

TOUR

SWISSmag

Matterhorn Ultraks Text: Tomáš Nohejl

Ultimátní výběh i pohledy

V horách už se taky hodně běhá, i v těch největších… A vydat se na běžeckou štrapáci s permanentním výhledem na možná nejkrásnější evropský vrchol Matterhorn je výzva, která se neodmítá. Naopak, musí se vyplnit!

ilec přírodních běhů by si měl každoročně nadělit aspoň jeden takový svátek – jako motivaci i odměnu. Poptal jsem tedy v březnu jednoduše Carin, známou běžkyni ze Švýcarska: Kde máte nejhezčí běh? Poslala mi odkaz na srpnový Matterhorn Ultraks. Za pár minut rozhodnuto, přihlášeno… Přiznám se, že původně jsem zatoužil po nejdelší trase Sky (49 km). Jenže jak šel čas, a blížil se termín, ta střední Mountain (33

km) nakonec dostačila. Realita, ne zbabělost. Na převýšení 3 900 metrů v jednom běhu z okraje rovinatého Klánovického lesa ve výšce okolo 250 metrů s občasnými výlety na krkonošské Mísečky nebo Ještěd zkrátka nenatrénujete. I tak předposlední prázdninový víkend vystupuju pln odhodlání na konečné stanici vláčku v Zermattu. A pohlédnu na 39 víc než čtyřtisícových alpských vrcholů vůkol.

Když svítí slunce… Sunnegga a Riffelalp

Střih. Je sobota ráno. Slunce svítí, ale horský vzduch a hrot Matterhornu, tyčící se k nebi jako prst boží, ostře jitří smysly. Něco už jsem odběhl, nervozita mě netrápí. Ale chřípí se chvěje očekáváním, to zas ne že ne. Start z náměstí Ultraks (1 606 metrů nad mořem, 3 nad vrcholem Sněžky…) se zvonci, trubkami a kvílením fanoušků náležitě rozvi-

FOTO: ZERMATT TOURISM

Vede nás prudce dolů po kamenité stezce mezi horskými statky s prudkými zatáčkami. Tady se dá získat, uvědomím si a předbíhám. Ale pozor na přetažení svalů do křečí, mírním se… Netrvá to dlouho, ceduli 10 km už míjím zase ve stoupání. Tady třeba chytit rytmus a držet, nejlíp stále během, byť se sklon hodně zajídá do režimu „kousek si dojdu“, který se snažíte oddalovat, co to (ne)jde. Až jakmile se trochu narovná, plynule se rozběhnete navzdory hodně členitému trailu. Dva kroky za sebou se nedají našlápnout stejně… Ještě překročení kolejí a vítá nás Riffelalp (2 222 m). Druhý vrchol, druhý bufet, meta 15 km. Půlka? Ještě asi spíš ne.

Když leje a fučí… Z Furi až na Schwarzsee

Následuje až krkolomný kamzičí seběh po kamenech. Nohy už mají naloženo, ale ještě se tolik nebrání, což je zrádné. Chtějí se rozběhnout, jak jsou zvyklé, ale už to nejde. Hlava vnímá zmatek. Přichází zážitek v podobě zdolání závěsného mostu Furi nad hlubokou roklí s říčkou Findelbach. Musí se po jednom a přejít do chůze, abyste ho nerozhoupali. FOTO: D.CARLIER / DAVIDCARLIERPHOTOGRAPHY.COM

bruje emocionální hladinu. Ale po pár metrech už je běžecký trailový závod třeba uzavřít se běhá se od roku 1982, dvakrát (2006 a 07) zde v rámci Skyrun do vlastního světa World Series vyhrála Anna Pichrtová, od roku 2013 jsou tři tratě tepů, tempa, pocitů start a cíl: Zermatt, Švýcarsko a (zbývajících) metrů… tratě: Extreme 25 km (2 876 m převýšení), Mountain 32 km Rozbíháme se (2 000 m), Sky 49 km (3 600 m), Vertnight 6,3 km (1 000 m) zvolna, s respektermín 2024: 23.–25. 8. tem k nadcházejícím profilům. Za mostem přes říčku Matter Vispa mírně stoupáme severním svahem mezi staveními. Takhle to půjde pět kilometrů, poslední část už v lese. Teprve tady vpadneme do terénu, sklon se narovná do traverzu s výhledy na Zermatt. Jenže brzy se znovu zakousne do kopce o poznání prudšího. První test rychlé chůze v typicky shrbené poloze s rukama na kolenou. Mezi stromky až k otvírajícímu se horizontu na Sunneggu (2 288 m), přestupní stanici zdejší první lanovky z roku 1942. První ze tří kopců zdolán, uff! Časově čtvrtina? Nejraději bych se natáhl na plážičku ke zdejšímu Leisee. Ale piju, polykám banán, rozinky a gel, a těším se na seběh.

Matterhorn Ultraks

SWISSmag

FOTO: ZERMATT TOURISM

TOUR

Prodloužený závodní víkend v Zermattu

„Doběh jsem tě, Matterhorne. Ty srabe, který ses už dávno skryl v mracích, aby ses na to nemusel dívat.“

Den 1: příjezd, obhlídka města krátký výklus okolo 6–8 km, návštěva muzea Zermatlantis Den 2: na italské kafe do Cervinie Matterhorn Alpine Crossing přes Malý Matterhorn 3 850 m a Testa Grigia, výlet zabere v klidu s procházkou a obědem cca 5 hodin (z toho 100 minut v lanovkách tam a zpět), odpočinek, příprava na závod Den 3: Matterhorn Ultraks účast v závodě, délka dle libosti, regenerace Den 4: po okolních horách (lanovkou) zubačka na Sunneggu a pak lanovkou nahoru na Rothorn (3 103 m), odpoledne horská dráha na observatoř na Gornergratu (3 089 m) Den 5: odjezd

Až se tají dech. Na cestě mezi seníky a stodolami pak dál vibruje energie od fandících turistů. I když se smráká a padají první kapky. Očekáváná změna počasí přichází o něco dříve někde na 18. kilometru v 1 898 metrech. Přede mnou závěrečný výšlap – 5 km a na nich skoro 700 výškových metrů. Mám to v hlavě, jdu do boje. Popoběhnutí střídá chůze s rukama na kolenou. Povětšinou předbíhám i „hůlkaře“, což mě posiluje v uvědomění, že jsem se rozhodl správně – nebrat je. Začíná pršet a fučet. Bunda by se náramně šikla. Natahuju jen rukávy. Víc nemám. Tady jsem mohl být opatrnější. Za každým horizontem hledám vrchol. Marně. Nohy fest tuhnou a vidím jen hada zlomených postav na obzoru před sebou. Dozadu se neohlíží. Až poslední stěna aktivuje zbytky sil. Ještě pár kroků a je to tady. Schwarzsee 2 583 m. Jak tu bylo včera krásně! Teď burácí vichřice a provazce ledového deště bičují plato s občerstvením. Stanové plachty už dávno odletěly do údolí. Dámě podávající pití se už tak klepou ruce, že mi není schopna nalít teplý ionťák. Já je mám tak zmrzlé, že neudržím ani kelímek. Napájí mě druhá žena z lahve jako nemluvně. Danke šén, majne líbe. Teď už to půjde jen z kopce, těším se na závodění. Necelých deset do cíle, roztočím to…

FOTO: D.CARLIER / DAVIDCARLIERPHOTOGRAPHY.COM

Jenže hned v prvním seběhu se mi nemilosrdně zakusuje do lýtek křeč, ta stará známá bestie, kterou jsem nezahnal ani magnéziovým kobercovým náletem. A pak do stehna. Nezastavuju, pokračuju zkroucen do krkolomných pozic. Po chvíli povolí, rozběhnu se a předbíhám. Pak mě kousne a jsem předbíhán… Cik cak.

Když padne mlha... a schová skalnatý Boží prst

Čas běží rychleji, než bych si přál. O to pomaleji pak ubíhají metry. Déšť se mírní, vichr na odvrácené straně kopce ustal. Z kamenné bezútěšnosti se objevuje houževnatá vegetace, po chvíli přebíháme hráz přehrady Grande Dixence. Poté se zařízneme do mírně klesajícího traverzu nad Zmuttem. Čistý trail po skalkách, travnatým svahem, přes lesní kořeny, mezi stájemi a chlívky, pod feratou Schweinfinnen... Úžasný. Ale teď už jenom nekonečný. Padá mlha, prší. Rozbitá noha rekognoskuje asfalt, zastřené oko domy… Ano, Zermatt. Ještě kousek dolů, otočka pod nárožími noblesních hotelů, poslední záchvěv křeče a – cílová brána.

Ještě zmáčknu hodinky: 32,87 km, 2 024 m převýšení, čas 4:22:36. Pak se zlomím přes zábradlí, tryskají slzy emocí. Jsem tady zpátky. Mám toho tak akorát, další (nejmíň) dvě hodiny se mučit na Sky bych vskutku nechtěl. Přesto snad můžu říct: Doběh jsem tě, Matterhorne. Ty srabe, který ses už dávno skryl v mracích, aby ses na to nemusel dívat. 8. v 50+ (z 83), první neŠvýcar.

Tak kam příště? Carin psala ještě něco o Verbier, blikne mi hlavou, než usnu v horké vaně penzionu Dufour Chalet pár desítek metrů od cíle. Dál bych se už nedoklopýtal…

Co nemáte v/na sobě, už nikde nepořídíte… Ještě upřesnění běžeckého levelu. Skutečných vyladěných závoďáků, mířících za absolutním výkonem i výsledkem, je pouze hrstka. Pro začátečníky pobíhající jednou týdně po parku a mocně postující selfíčka to ještě asi není. Ale nás, průběžně pobíhajících v rámci možností, je asi nejvíc a prožíváme to podobně, jen v lišících se časových relacích. První podmínkou zdpovědné přípravy je vysokohorský adaptační kemp, který vyrobí tělu červené krvinky, nutné pro lepší pohyb ve vysokých horách. Nejlépe dva až tři týdny před závodem, alespoň čtyři dny někde v nadmořské výšce aspoň okolo 2 000 metrů. Jako nejbližší místo z Prahy posloužilo kamenné moře Berchtesgadenských Alp na pomezí Německa a Rakouska na jih pod Salcburkem (ve Švýcarsku by se jím mohl stát Davos – viz článek v minulém čísle SWISSmagu). Z parkoviště v Pürzlbachu vystoupáte cca 3 hodiny na Ingolstädter Haus (2 119 m). Tady se dá bydlet a jíst. Za čtyři dny jsem

absolvoval 22 hodin v pohybu, cca 80 km s převýšením přes 5 000 metrů, povětšinou po kamenitých trailech a horských stezkách. Veškeré vybavení mějte prověřené a osvědčené. Běžecké boty, ideálně na horské traily, pevné s tuhou podešví (například já volím Dynafit Ultra 50). K tomu kvalitní ponožky, které udrží provlhlé nohy nejmíň čtyři hodiny bez otlaků. Podobně trenýrky (s vložkou) nebo krátké elasťáky, jak je libo. Velmi dobře funkční běžecké triko s krátkými rukávy. Pak čelenku, kšiltovku nebo kšilt, jak jste zvyklí. S sebou pro jistotu stahovací dlouhé rukávy, pořadatelé doporučují lehkou bundu, dlouhé kalhoty, čepici a rukavice pro náhlou změnu počasí. To vše spolu se základní doplňkovou výživou (gely, tablety proti křečím, díky Hammer Nutrition), mobilem, balíčkem první pomoci a případně menší pohotovostní lahví nacpete buď do pružného ledvinového pásu (nejlepší od švýcarského Compressport, partnera závodu), nebo malého běžeckého

FOTO: TOMÁŠ NOHEJL

Ke zdárnému výsledku, tedy uspokojení ze zážitku a výkonu, byť nejde o absolutní čas, potřebujete náležitou přípravu a vybavení.

batůžku s posuvnými popruhy. Opět, co vám lépe vyhovuje. Občerstvovací stanice jsou zásobeny perfektně, pití ani jídlo není třeba tahat s sebou. Jen nezapomeňte vlastní kelímek na pití, ty se v přírodních bězích vzhledem k ochraně přírody neposkytují. Běžecké hole (skládací), nejlíp Leki, doporučuji pouze na nejdelší trasu.

TÉMA

SWISSmag Text: Martha Häckl

Místo k moři do Švýcarska za vodou

Nadýchané alpské vrcholky, sytě zelené horské louky a hlavně průzračná jezera, vodopády a řeky, které vám během léta bohatě vynahradí moře. Voda vás může ve Švýcarsku provázet na každém kroku.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Lucenské jezero nese mnoho podob a funkcí. Spojuje město a přírodu a nabízí mimo jiné i romantické zážitky z plavání třeba při západu slunce

ůj výlet začíná velkolepě na červeném koberci. Jsem v malebném městečku St. Gallen a na cestě z vlakového nádraží do historického centra najednou chodníky pode mnou změní barvu. Celé ulice jsou potažené speciální rudou hmotou, která připomíná povrch tenisového kurtu. Ze země tu vyrůstají gigantické pohovky, kopečky, stoly a nad hlavou se mi vznášejí podivuhodné balvany, které připomínají lustry. Připadám si jako u někoho v obýváku. Pár dětí tu vesele brázdí na koloběžkách, jiné jen tak klábosí a válí se po barevném povrchu, zatímco já tudy mířím na hlavní náměstí, které prý vypadá jako z malované pohádky. V neděli odpoledne je v centru překvapivý klid, ticho a taky omamná vůně. Co to tady tak voní? Sliny se mi sbíhají a moje smysly mě zavedou k barevnému stánku. Sanktgallenská klobása! Místní pochoutka vytvořená cechem řezníků už v 15. století se tu v pozměněné receptuře jí doteď a už za pár minut můžu potvrdit, že chutná skvěle. Zatímco hladově hltám šťavnatou masovou specialitu, obdivuji v křivolakých uličkách všudypřítomné dřevěné arkýře. Je jich tu prý 111 a hledí na mě snad ze všech nároží starých domů. Zdobí je ze dřeva vyřezané rostliny, zvířata, postavy či zvláštní grimasy, kterými prý jejich majitelé dávali najevo své postavení i bohatství. Je to krásné, ale já spěchám za další, tentokrát duchovní potravou. V místní klášterní knihovně sv. Havla, kterou znalci označují jako jednu z nejstarších a nejvýznamnějších knihoven světa, mě nazují do obřích plstěných bačkor a nechají tiše sedět a kochat se pohledem na více než 160 tisíc knih, z nichž některé pamatují i 8. století. Nad hlavním portálem tu visí název „Lékárna duše“, mohu potvrdit, že toto místo skutečně léčí. Teď už ale vzhůru k vodě, protože to je tady ve Švýcarsku můj hlavní cíl.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Den

SWISSmag

St. Gallen

St. Gallen se nazývá městem tisíce schodů, takže v horkém počasí vítám místní lanovku, která mě během pár minut zaveze do rekreační oblasti nad městem, které se zase říká Drei Weieren neboli Tři jezera. Aha! Tak proto je tam dole v centru takový klid. Všichni jsou totiž tady, u vody. Zelené trávníky kolem vodních ploch jsou plné lidí, někteří sem přišli na piknik, jiní sportují nebo se koupou v přírodní vodě. Všechno tu vypadá jako ze starých časů, dřevěná plovárna i převlékárny, barevně natřený stánek s občerstvením. Nic tu nechybí a ještě je sem vstup zdarma. Když si po krátké koupačce vyběhnu pár schodů nad přírodní koupaliště, otevře se přede mnou nádherný výhled na celé město a Bodamské jezero až do jižního Německa.

FOTO: MATTIAS NUTT PHOTOGRAPHY

TÉMA

Rýnské vodopády

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Den

Druhý den mě v šest ráno probouzejí hlasité sanktgallenské kostelní zvony. Dnes mě čekají Rýnské vodopády, největší vodopády v Evropě. Na fotkách jsem je viděla už mnohokrát, ale to, co zažiji na vlastní oči, předčí všechna moje očekávání. Nejvíc mě překvapí, že mohutná vodní kaskáda, která tady padá do hlubokého údolí, je vlastně součástí vesnice. Místní tu tedy žijí přímo u vodního monstra, které mnozí ještě před pár stoletími považovali za velmi nebezpečné a zlé místo. Abych si užila co nejlepší výhled, vydám se lodí na skálu doprostřed hučícího vodního živlu. Když se naše plavidlo blíží do epicentra, dost to s námi houpe a všechny nás skropí vodní tříšť, což nelibě nese postarší

dáma ve slaměném klobouku. V těsné blízkosti vodní masy vysoké 23 metrů si teď připadám jako trpaslík. Za jedinou sekundu tudy proteče až 600 krychlových metrů vody. Hlasitá partička turistů z Austrálie se vedle mě na úzkých schůdcích pokouší vyfotit s vodopádem za zády. Není tu slyšet vlastního slova, a tak se jen díky divoké gestikulaci domluvíme na tom, že je vyfotím. Když jsme v nejlepším, najednou prudce zafouká a jednomu z turistů smete vítr z hlavy kšiltovku přímo do vody. Zmizí pod proudem tak rychle, že se po sobě všichni podíváme s lehkým děsem v očích. V otázce, zda tady má navrch člověk, nebo příroda, je odpověď jasná. Lodí se ještě svezu na druhý břeh, odkud je z legendární vyhlídkové plošiny visuté přímo na vodou další skvělý výhled, a výtahem pak zamířím nahoru na skálu do restaurace u místního hradu Laufen. Při cestě nahoru si všímám zvláštní nabídky pro zamilované páry – večeře pro dva přímo v kabině proskleného výtahu s výhledem na vodopády. Momentálně je uvnitř vedro k zalknutí, ale výhled tak ultimátní, že chápu, proč to může někoho nadchnout. Malé vlakové nádraží je kousek od hradu, takže teď už hurá do mašinky a k Bodamskému jezeru za dalším vodním dobrodružstvím.

SWISSmag

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

TÉMA

Ve vesnici Rorschach, která leží na břehu druhého největšího jezera Alp, mám sraz s Dariem. Usměvavý chlapík už na mě čeká na místním venkovním koupališti, kde s přáteli provozuje půjčovnu paddleboardů SupLife. Je to on, kdo mě to samé odpoledne perfektně naučí na nafukovací prkno nejen vlézt, ale nakonec i vstát, udržet se na něm, pádlovat vestoje a vychutnávat si ty nejkrásnější výhledy na vodní plochu, která svojí rozlohou připomíná moře. Když Dario vidí moje nadšení, začíná vtipkovat, že se na paddlu můžeme po jezeře vydat až do Německa nebo Rakouska, s nimiž Bodamské jezero sousedí, a taky se chlubí hned několika rekordy, kterých tu na prkně dosáhl.

Proč je ve Švýcarsku všude v řekách a jezerech tak čistá voda? Přírodní prostředí: Švýcarsko je země s mnoha horskými oblastmi a přírodními rezervacemi, které mají minimální znečištění a poskytují čistý zdroj vody pro řeky a jezera. Pevné, kamenné horské podloží nevytváří v odtékající vodě kaly. Přísné environmentální standardy: Švýcarsko má přísné environmentální předpisy a kontrolní mechanismy, které regulují průmysl, zemědělství a odpadové hospodářství. To pomáhá minimalizovat znečištění vody. Švýcaři jsou často environmentálně vzdělaní, chápou význam ochrany přírody a jsou si vědomi své odpovědnosti životní prostředí chránit. Ochrana vodních toků: Švýcarsko systematicky a dlouhodobě provádí opatření k ochraně vodních zdrojů, řek a jezer před znečištěním. To zahrnuje i čištění odpadních vod a regulaci průmyslových odpadů. Rýnské vodopády fascinují nejen vodní masou, ale i kultivovaným okolím

FOTO: LUZERN TOURISM

TÉMA

Den 40

FOTO: LAILA BOSCO

SWISSmag

Lucern

Moje cesta po Švýcarsku by nebyla úplná, kdybych vynechala Lucern, a tak sem hned další den ráno zamířím, pochopitelně vlakem. Na nádraží mi vousatý chlapík vrazí do ruky vzorek Tête de Moine (v překladu hlava mnicha, podle tvaru sýrového bochníku) – aromatický sýr poprvé vyrobený už ve 12. století mnichy je nakrájený na hoblinky, které vypadají jako rozkvetlé růže. S potěšením ochutnám švýcarskou pochoutku a vyrážím přes rušné centrum plné asijských turistů vzhůru k historickému opevnění města. Chci se vyhnout davům dole u unikátního dřevěného mostu, který je sice místní nejcennější památkou a teď v létě je obzvlášť krásný, když jej z obou stran lemují rozkvetlé muškáty, ale já si chci město prohlédnout hezky z ptačí perspektivy a pokud možno bez lidí. Davy skutečně řídnou a já se po pár minutách cesty do kopce křivolakými uličkami ocitám přímo na hradbách nad městem. Hradby Museggmauer s mnoha věžemi jsou součástí historického opevnění Lucernu. Na jedné z věží můžete obdivovat nejstarší hodiny ve městě z roku 1535, které odbíjí hodiny o minutu

Lucern je s jezerem neoddělitelně spojen, bez něj by nemohl být takovou osobností, jako je dnes

dříve než všechny ostatní hodiny v Lucernu. Kochám se pohledem na město a Lucernské jezero, které ho obklopuje. Je vedro k zalknutí a moje lahev na vodu prázdná. To naštěstí v Lucernu nepředstavuje žádný problém. Město má na každém rohu fontány s pitnou

vodou, kde si místní bez obav čerpají, kdy se jim zachce. U jednoho z pramenů zrovna starší dáma nalévá vodu psovi do misky, dozvídám se od ní, že v Lucernu mají hned 250 podobných fontán, z nichž 150 najdete hezky v suchu pod střechou.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Lucernské jezero

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Den

Můj čtvrtý den začíná brzkou ranní koupelí v Lucernském jezeře, kde se potkávám jen s šedovlasou stařenkou s ručníkem na hlavě a rybářem. Vyklube se z něj Polák Krzysztof, který v Lucernu žije už sedm let a rybařit chodí každé ráno. Prý nikde jinde neulovil tolik ryb jako tady. Na chvíli mi půjčí svůj prut. Nechytím sice ani ťuk, ale klid, ticho a pohled na hory mi znovu připomenou, že tahle neplánovaná setkání jsou na cestách největším zážitkem. O pár hodin později se pak ještě během projížďky na lodi po jezeře seznámím se dvěma švýcarskými důchodci. Pánové Mario a Hans umí na svůj pokročilý věk výborně anglicky, ukazují mi z lodi malou vesničku pod horami, kde na břehu jezera žijí, a vyprávějí o tom, jak oba strávili 50 let v jižní Africe a do Švýcarska se vrátili až teď na penzi. Nikde jinde prý není tak krásně jako tady a úplně nejlepší je to podle nich na lodi, což jim zdvořile odkývu. Barva Lucernského jezera s kulisami alpských vrcholů, z nichž jeden připomíná ležící tvář s nosem, obočím i ústy, je opravdu jedinečná. V přístavu ještě přestoupím na luxusní, první ekologicky neutrální loď na jezeře. Jmenuje se MS Diamant a v 1. třídě na horní palubě si s drinkem v ruce připadám jako miliardář na vlastní jachtě. Loď je neskutečně tichá, vyrobená s důrazem na udržitelnost a dokazuje, že i Švýcaři jsou tlačeni k tomu, aby moderní technologie čím dál víc spojovali s ochranou životního prostředí.

Luxusní, přesto ekologicky šetrný parník MS Diamant nabízí vybrané zážitky pro každého, kdo jen trochu chce

Den

SWISSmag

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

TÉMA

Uvnitř vodní elektrárny

FOTO: ROBERT BÖSCH

Slibovala jsem vodu na každém kroku, takže hned následující den si ji jedu vychutnat v té nejvyšší možné síle – do vodní elektrárny. Hydro energie má ve Švýcarsku významné místo díky hornatému terénu, přítomnosti řek a vysokým srážkám. 60 % vyrobené elektřiny tu pochází právě z vody. Cestou panoramatickým vlakem do hor mám pocit, jako by krajina kolem mě snad ani nebyla skutečná. Tolik barevných odstínů modré přes tyrkysovou po zelenou jsem nikde jinde na světě neviděla. Na jedné stanici k nám přistoupí skupina školáků, kteří jedou stejným směrem na třídní výlet. Když se dáme do řeči, zjišťuji, že jeden z nich má maminku z Česka. Blonďatý chlapec Christian je nadšený, že jsem z Prahy, a pyšně mi vyjmenuje pár českých slov. Když si pak máváme na rozloučenou, všichni jeho kamarádi už zkušeně volají „ahoj“! V malé vesnici Innertkirchen vlak končí, koleje dál nevedou a já se jdu podívat, jak voda ze sněhových polí v horách a místních ledovců produkuje elektřinu. Hluk turbín je tady v podzemí vodní elektrárny tak mocný, že si raději půjčuji špunty od místního zřízence, abych na zbytek výletu úplně neohluchla. Během exkurze mám možnost nahlédnout i za těžké železné dveře do vodního tunelu, kterým proudí obrovská masa vody. Proud je tak mocný, že až do těsné blízkosti k zábradlí se neodvážím, ale i tak

Cesta po lávce v soutěsce Aareschlucht zavede člověka někam, kam by se sám nedostal

zhruba metr od něj mám pocit, že to tady snad voda musí všechno roztrhat. O kus dál, když divoká voda dopadá na turbíny, které se roztáčejí a v generátoru se energie mění na elektrickou, obdivuji všechnu tu sílu přírody i lidí, jež se v jednom momentě dokáže takto propojit. Ve všech místnostech je tu vzorný pořádek, dokonce i nářadí je úhledně vystaveno podle velikosti. Maticové klíče, kladívka i šroubováky visí vzorně ve vitrínkách, které připomínají spíš expozici než místo, kde se vyrábí elektřina. Že už mě to na pořádkumilovném Švýcarsku ani nepřekvapuje. Odpoledne se panoramatickým vlakem posunu o pár stanic dál do soutěsky Aareschlucht. Když vystoupím na malé stanici vyhloubené ve skále, ohromí mě překrásná scenérie s vysokými skálami a tyrkysovou

řekou a taky hlasité švitoření skupiny dětí na místním malém tábořišti těsně u řeky. Školáci tu právě v praxi využívají na stálo připravenou výbavu pro výletníky. Je tu ohniště, hromádka palivového dřeva, stůl s lavičkami i pramen pitné vody. Ze skupinky dětí ke mně dolehne „ahóoj“ a já zahlédnu svého kámoše z vlaku Christiana, jak usilovně mává mým směrem. Se svojí školní skupinou se chystá na stejnou výpravu jako já, a tak vyrážíme společně. Nenáročná procházka úzkým kaňonem s vysokými skalními stěnami a průzračně modrou řekou Aare trvá 45 minut a vede po perfektně upraveném terénu. Nejradši bych tu pořád fotila, ale pak to vzdám a v srdci divoké přírody, obklopena obrovskou silou přírodních živlů, se jen kochám. Připadám si tu jako v ráji, a to netuším, že další pohádka mě ještě čeká.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Grandhotel Giessbach – mimořádné místo s dechem Belle Epoque u vodopádů nad Brienzským jezerem

Brienzské jezero

Obyvatelé z celé země nejen že mu skutečně posílali peníze na obnovu, ale později díky jejich pomoci také celý hotel vybavil nábytkem. Dal totiž do novin oznámení s prosbou, aby každý, komu doma zbytečně leží historické kousky nábytku či vybavení z Belle Epoque, darovali tyto kusy do Grandhotelu. A tak tu sedíme na stařičké pohovce a díváme se na obraz, který hotelu věnovala dáma, jež je tu od této doby častým hostem podobně jako mnoho dalších tehdejších dárců, kteří pomohli toto místo nezištně vzkřísit. Později mě Vera seznamuje s rangerem Thomasem, který má na starosti zdejší rozlehlý park. Ukáže mi krásné zahrady, kde se pěstuje zelenina a bylinky pro hotelovou restauraci a vede mě k mohutným vodopádům. 14 kaskád ledové vody se tu řítí po skále, a když si jdu večer lehnout do hotelového pokoje s výhledem na vodopády, nechávám okna otevřená dokořán. I když hlučí jako rozbouřené moře, usínám tvrdým spánkem jako nemluvně.

Den

Druhý den se moderní úzkokolejkou s klimatizovanými vagóny vydám údolím jezera do malé střediskové vesnice Brienz. Mezi dřevěnými domečky starými i 500 let si připadám jako někde ve skanzenu. V přístavišti čeká loď na poslední pasažéry z vlaku, takže jen co nastoupím, posádka ve stylových uniformách už vytahuje z jezera kotevní lana a vyrážíme vstříc dalšímu vodnímu dobrodružství. Než se k němu ovšem dostanu, čeká mě ještě zážitková jízda stařičkou pozemní lanovkou, vede od soukromého přístaviště Grandhotelu Geissbach do strmého kopce. V dálce pode mnou mizí Brienzské jezero a nade mnou se za vysokými stromy začíná rýsovat silueta něčeho, co připomíná zámek z pohádky. Luxusní historický Grandhotel Giessbach má naprosto jedinečnou polohu nad jezerem a vedle vodopádů, což z něj dělá doslova snové místo. Když vystupuji po venkovních schodech na terasu hotelu a otvírám těžké dřevěné vchodové dveře, dýchne na mě atmosféra starých časů. Interiér hotelu je do posledního detailu precizně zařízen nábytkem i doplňky z Belle Epoque či dokonalými replikami. Otevřenými okny vane od jezera vlahý vánek a rozšafně rozechvívá dlouhé záclony. Aby iluze snu byla dokonalá, u historického klavíru preluduje známou Amélii z Montmartru italský klavírista ve fraku. Na recepci mě vítá noblesní dáma Vera Weber – ředitelka hotelu. Vypadá, jako by sestoupila z některého z originálních obrazů, které jsou na zdech všude kolem nás. Tiše, ale velmi emotivně mi odvypráví příběh tohoto místa, které v roce 1983 zachránil před totálním zničením její tatínek Franz Weber. To on měl nápad vyzvat Švýcary, aby svými finančními dary pomohli toto místo zachovat.

Po opulentní snídani s kulisou vodopádů a krátkou šachovou partií v salónku s výhledem na jezero Brienz opouštím Grandhotel Giessbach a vyrážím na pohodovou vyhlídkovou stezku do malebné vísky Iseltwald. Cesta trvá asi 90 minut, po cestě sbírám lesní jahody, a než dojdu k útulné dřevěné plovárně vybudované na jezerním břehu, potkám jen dva starší naháče, co zrovna skáčou do jezera. Vstup na místní plovárnu je zdarma, lehátka taky a čerstvě orosené pšeničné pivo je přesně to, co po cestě potřebuji. Vesnička plná stařičkých dřevěných domečků se zdá být lidu-

prázdná, než ovšem dojdu na její konec, kde se na břehu u mola zdobeného květinami tlačí zástupy turistů. Co se to tady proboha děje? Na molo vybíhající do tyrkysově zbarveného jezera s kulisou alpských vrcholů se dá vejít pouze přes turniket po zaplacení částky 5 franků. Fotí se tu skoro výhradně páry sedící čelem k jezeru a v něžném objetí. Nechápu, co tady nacvičují. Pozoruji ten zvláštní cvrkot a raději unikám vzhůru do kopce k dřevěnému kostelu. Mým dnešním cílem je tady kravín. Po předchozí noci v luxusním hotelu chci tu dnešní strávit trochu netradičně – na slámě. Farmu Schiltenhof, která tohle zážitkové spaní nabízí, najdu snadno po čichu. Vítá mě hromada hnoje a taky farmářka Sonja a její dcera. Zavedou mě do stáje, odkud na jaře všechny krávy vyhnali na alpské stráně, jejich místa pečlivě vyčistili a naplnili voňavou slámou. Dostanu prostěradlo, spacák a červenobílý kostkovaný polštářek a poměrně velký prostor na spaní v rohu kravína. Nad hlavou mám cedulku se jménem krávy i datem jejího narození. Dneska v noci se budu jmenovat Carmen a bude mi 9 let. Sonja mi vypráví o životě ve vsi a o tom, jak si tu ještě před dvěma roky všech 400 místních obyvatel poklidně žilo. Pak ovšem přišel filmový štáb a natočil tady jednu ze scén slavného korejského filmu Láska padá z nebe (Crash Landing On You). Milostný příběh o bohaté jihokorejské dědičce a armádním důstojníkovi se točil po celém Švýcarsku, ale jedna z vrcholných milostných scén se odehrála na zmíněném molu dole u jezera ve vsi. Od té doby sem cestují fanoušci z celého světa, aby si romantický příběh z filmu zhmotnili. Denně se tu sjíždějí desítky autobusů, a tak musí obec dopravu regulovat, aby neucpala město. Když se večer znovu vrátím na molo, kde se film natáčel, nikde už není ani živáčka a měsíc se odráží od hladiny jezera, musím uznat, že tohle je skutečně jedno z nejromantičtějších míst, které jsem v životě viděla. S myšlenkami na ty krásy, které mě tu všude obklopují, ulehám pozdě večer na své slaměné lůžko, které obvykle obývá kráva Carmen. Překvapí mě, jak pohodlně a měkce se tu ve vysoké vrstvě slámy leží a ve stejné poloze, ve které usínám, mě ráno probouzejí zvony zdejšího dřevěného kostelíka. Sonja mě v dřevěném domku na kopci pohostí snídaní z produktů ze svojí farmy. Vychutnávám si jablečný mošt, domácí sýry i klobásky a čerstvě upečený chléb a otevřeným oknem pozoruji modré nebe, alpské vrcholy a jezero. Takhle nějak vypadá splněný sen. Prostě Švýcarsko.

TÉMA

SWISSmag

Text: Alena Koukalová

Horké osvěžující tipy Meteorologové nám předpovídají další horké léto, a tak mnozí z nás zatouží vyrazit jinam než na žhnoucí pláže tradičních letních destinací. Švýcarsko je možná překvapivou, ale velmi dobrou volbou. Četné vodní plochy nabízejí průzračnou vodu a koupání i v centrech měst.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Curych Největší město Švýcarska nabízí řadu možností ke koupání, které hojně využívají především místní klidně o polední pauze nebo po práci. Plave se tady v jezeře, ale také v řece Limmat. Teploty posledních let umožňují koupání až do konce září, což platí i pro další jezera jako Lucernské, Bodamské nebo Ženevské. Konkrétně v Curychu najdete místa volně přístupná i proslulé plovárny jako Frauenbad na řece Limmat. Osobně vyzkoušené mám místo v parku poblíž Bürkliplatz a dále na jezeře kousek za Zürich Horn, kam můžete dojít po břehu parkem z náměstí Bellevue nebo dojet lodí od Národopisného muzea. Loď je v rámci městské dopravy, tedy můžete použít normální jízdenku.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Basilej

Plavání v Rýnu je místním fenoménem a patří k oblíbeným letním aktivitám, který má svá specifika a pravidla. Rozhodně je třeba respektovat to, že Rýn tu má značný proud a v řece se pohybují mimo plavců také četná plavidla. Rýn se splouvá po proudu, oblíbené nástupní místo je u muzea Tinguely. Tady se převléknete do plavek a své svršky uložíte do plastového batůžku ve tvaru rybičky, který zarolujete a dáte si ho na záda. Vedle toho, že vaše oblečení bude v suchu a dopravíte si ho takto jednoduše i na místo výstupu, poslouží v době plavby jako bójka, aby vás nikdo nepřehlédl.

Zásady plavby v proudící řece

Neskákejte do vody bez osmělení To je recept na katastrofu. Pokud je lidské tělo rozpálené nebo zpocené od slunce, potřebuje čas, aby se přizpůsobilo teplotě vody, jinak by pro něj mohl být šok příliš velký. Pozor na skok do neznámé (nebo bahnité) vody Skok někam, kde neznáte dno, je ještě nebezpečnější. Příroda se někdy prezentuje i v podobě kamenů a jiných skrytých předmětů, které na první pohled nutně neuvidíte. Vstupujte do řeky opatrně a skákejte pouze tam, kde máte zmapované dno.

Nikdy ne sám Dlouhé vzdálenosti byste nikdy neměli plavat sami – i to nejzdatnější tělo mohou postihnout náhlé křeče nebo únava. Pozor na nafukovací matrace Nafukovací matrace a další plavecké pomůcky jsou velmi zábavné, nicméně jistota, kterou nabízejí, je pouze zdánlivá. Nikdy nevíte, kdy vašemu plameňákovi náhle dojde vzduch. Ve Švýcarsku navíc platí zákon, že každá osoba na nafukovacím člunu musí mít svou vestu. Na pivo až po plavbě Alkohol a plavání v řece je velmi špatná kombinace. Pití nechte raději až po plavání. A podobně, nelezte do vody s plným žaludkem! V případě nouze volejte 144. Zdroj: Bern.com a slrg.ch

Bern Bern nabízí koupání v řece Aare, i tady je silný proud a z řeky je třeba na vyznačených místech včas vystoupit, aby vás proud nezanesl příliš daleko. Velké popularitě se těší plovárna Marzili Bad v centru Bernu.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Plavání v řece není zábava pro všechny věkové kategorie Děti mají povolen vstup do vody pouze v doprovodu dospělé osoby a mladší musí být neustále v dosahu dospělé osoby.

TÉMA

SWISSmag Lugano FOTO: SWITZERLAND TOURISM

U Luganského jezera se vyšší teplota vody vzhledem k poloze očekává. Koupelí si můžete zpříjemnit i návštěvu města. Pokud si chcete jen zaplavat při prohlídce města, nabízí se koupel v parku Ciani až téměř u přístavu. Klasické plovárny najdete pak spíše v části Paradiso. Půvabné místo na koupání nabízí i vesnice Gandria na samých hranicích s Itálií.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Ženeva a Vevey Také Ženevské jezero má příjemné teploty pro vodní radovánky. Ikonickým místem pro koupání v Ženevě je Paques – výběžek do jezera poblíž centra, kam se za koupáním chodí po celý rok. V zimě je to záležitost pro otužilce a milovníky sauny. Hezká místa na koupání najdete i v dalších městech na riviéře Ženevského jezera. Moje oblíbené je ve Vevey poblíž obří vidličky a sochy Charlieho Chaplina směrem k soše, kterou zde nechal postavit Václav Havel jako symbol boje za svobodu a poctu Janu Palachovi.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Řeka Maggia Řeka Maggia v Ticinu nabízí řadu zážitků, od vizuálních až po adrenalinové, a míst ke koupání je tu také mnoho. Údolí samotné oplývá i početnými vodopády a pod některými z nich jsou také laguny na koupání. Vyzkoušejte například vodopád v Bignascu, v Giumagliu nebo vesnici Maggia. V řece samotné jsou oblíbenými místa s plážemi na oblých kamínkách a kamenech Giumaglio, Maggia, Gordevio nebo Ponte Brollo. Večer se pak na plážích i griluje. V průvodcích se o těchto tipech nedozvíte. Místní si je nechávají pro sebe a také tady mnoho zahraničních turistů nepotkáte. V údolí nejsou ani žádné obří hotelové komplexy, jen několik malých hotýlků a pár kempů. Nejlepší ubytování je tu v tradičních kamenných domech, nazývaných rustici, které si uchovaly původní exteriéry, ale interiéry uspokojí současné potřeby.

TÉMA

SWISSmag

Švýcarská NEJ, Text: Jan Ursíny

která prostě nesmíte v létě minout

Nejstrmější zubačka světa – Pilatus Vydejte se v letním období na vrchol Pilatus nad městem Lucern nejstrmější zubačkou světa, která vede z vesničky Alpnachstad na břehu jezera Alpnachersee. Zubačka uvedená do provozu v roce 1889 má místy sklon až neuvěřitelných 48 procent a doba jízdy je asi 30 minut. V minulém roce byly do provozu navíc uvedeny nové panoramatické vozy s prosklenou střechou. www.MojeSvycarsko.com/Pilatus

FOTO: PILATUS-BAHNEN AG

Švýcarsko se svou rozlohou řadí k menším zemím, ale díky své rozmanitosti nabízí nadprůměrný počet světových a evropských nej, která byste při své letní dovolené neměli minout. Podívejte se na výběr top atrakcí a míst, která jsou každému snadno dostupná. Na řadu míst také platí jízdenka Swiss Travel Pass, se kterou máte zážitek zdarma nebo za sníženou cenu.

Vrchol Stoos nad Lucernským jezerem potěší každého milovníka přírody, pěší turistiky a nádherných výhledů. Na Stoos se dopravíte nejstrmější pozemní lanovkou světa, která svou konstrukcí připomíná valník se sudy. Cestující nastoupí do kabin, které se během jízdy naklání tak, aby podlaha kabiny zůstala vždy vodorovná, i když cestou lanovka překonává sklon 110 % (47 stupňů). Na vrcholu se nezapomeňte vydat na pěší túru z Fronalpstocku s úchvatnými výhledy na alpské vrcholy a Lucernské jezero. www.stoos.ch

První kabrio lanovka světa – Stanserhorn U Lucernského jezera ještě chvilku pobudeme. Propojení jízdy 126 let starou historickou dřevěnou pozemní lanovkou a unikátní kabinovou lanovkou s otevřenou terasou vás čeká, když se vypravíte z vesničky Stans na vrchol Stanserhorn (1 898 m n. m.). Z vrcholu se vám otevře celé panorama Alp, najdete zde výběh svišťů a výlet zakončíte v místní vrcholové otáčivé restauraci. www.stanserhorn.ch

FOTO: STANSERHORN-BAHN / CHRISTIAN PERRET

SWISSmag Nejstrmější pozemní lanovka světa – Stoos

FOTO: STOOSBAHNEN AG / IVAN STEINER

TÉMA

FOTO: SCHILTHORN CABLEWAY

První otáčivá restaurace světa – Schilthorn

FOTO: SWITZERLAND TOURISM / BEAT MÜLLER

FOTO: TITLIS BERGBAHNEN / ROGER GRÜTTER

Schilthorn – Piz Gloria v Berner Oberlandu jižně od Lucernského jezera vás zavede do světa Jamese Bonda. Vyzkoušet zde musíte nabídku první otáčivé restaurace světa, kde je možné si také vychutnat každý den James Bond Brunch, zajít do expozice věnované natáčení bondovky „V tajných službách Jejího Veličenstva“, která se právě zde z převážné části natáčela a díky níž mohli Švýcaři vůbec vrcholovou stanici dostavět. Doporučujeme navštívit i místní toalety, které dokonce získaly mezinárodní ocenění. Po vrcholu se vydejte do stanice Birg, ať už lanovkou, nebo pěšky, kde se můžete bezpečně bát na Thrill Walku, visutém chodníku obepínajícím mohutnou skálu Birgu. Chodník je z ocelových roštů a skla a nabízí ještě vylepšení – chůzi na laně nebo průchod drátěným tunelem. Bát se ale nemusíte, ochranné pletivo vás jistí. www.MojeSvycarsko.com/Schilthorn

První otáčivá lanovka světa – Titlis TITLIS Rotair je první otočnou lanovkou světa, která vás dopraví na třítisícový vrchol Titlis nad střediskem Engelberg. Na vrcholu samotném vás čeká ledovcová jeskyně, TITLIS Cliff Walk – nejvyšší visutý most v Evropě, ledovcový park TITLIS a také možnost se i v létě vyběhat na sněhu. V mezistanici lanovky se vydejte na pěší túry, jízdu na horském kole, půjčte si lodičku a projeďte se na místním jezeře Trübsee. Ti z vás, kteří hledají trochu adrenalinu, se mohou dolů vydat na terénních horských koloběžkách. www.MojeSvycarsko.com/Engelberg

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě se nachází ve výšce 3 500 m n. m. a čeká na vás celoročně nad alpským střediskem Saas-Fee, jenž je bez automobilového provozu. Ještě zajímavější než chutná kuchyně na vrcholu je jedinečný výhled na zdánlivě nekonečné vrcholky hor. Během jedné hodiny se restaurace otočí o 360 stupňů kolem své osy, což vám poskytne úžasný, neustále se měnící výhled, zatímco si budete pochutnávat na regionálních a mezinárodních lahůdkách. A po jídle se vydejte do místní ledovcové jeskyně. www.saas-fee.ch

Od června 2016 je ve Švýcarsku v provozu nejdelší železniční tunel světa, Gotthard Base Tunnel, který je branou mezi severem a jihem a zkrátil tak dobu jízdy mezi Curychem a Milánem o 65 minut. Tunel samotný je dlouhý 57 kilometrů a skládá se z dvou tubusů, které jsou umístěny v hloubce až 2 300 metrů pod zemí (je tak i nejhlubším železničním tunelem). Celý ho projedete za 20 minut. Při jeho ražbě bylo vytěženo více jak 28 milionů tun zeminy, která se zpětně použila při výrobě betonu pro zdi tunelu a také pro vytvoření dvou umělých ostrovů na Lucernském jezeře. www.sbb.ch

FOTO: ALPTRANSIT GOTTHARD AG

SWISSmag

Nejvýše položená otáčivá restaurace světa – Saas-Fee

Nejdelší železniční tunel světa – Gotthardský úpatní tunel

FOTO: SAAS-FEE/SAASTAL / CHRISTOF R. PHOTOGRAPHY

TÉMA

Nejpomalejší rychlík světa – Glacier Express Panoramatický výlet švýcarskými Alpami se vryje do paměti každému, kdo se vypraví ze Sv. Mořice do Zermattu panoramatickým vlakem Glacier Express. To lze říci bez nadsázky. 291 km dlouhá trasa nejpomalejšího expresu světa vede přes 291 mostů a 91 tunely. Kdo si chce užít komfort a luxus Ledovcového expresu střídměji, má v létě možnost zvolit si mezi čtyřmi vybranými zkrácenými úseky. Nechte se k tomu ještě rozmazlovat čerstvě připravenými jídly z palubní kuchyně. Na vlak platí jízdenka Swiss Travel Pass a vy tak jen doplatíte místenku. www.GlacierExpress.ch

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

U Thunského jezera se nachází vrchol, který má hned dvě zajímavosti. Ta první vás zaujme na první pohled – jeho tvar až nepřirozeně připomíná pyramidu. Tím druhým je pozemní lanovka, která vede na vrchol a podél které se vine nejdelší schodiště světa s 11 674 schody. Schodiště je pro veřejnost uzavřeno, ale vždy v červnu se otevře pro závodníky maratonu, který vede z údolní stanice v Mülenen po všech schodech až na vrchol. Vrchol nabízí malý hotýlek a restauraci, zpět se vydejte pěšky do mezistanice přes rozkvetlé alpské louky. www.niesen.ch

FOTO: GLACIER EXPRESS AG / STEFAN SCHLUMPF

Nejdelší schodiště světa – Niesen

TÉMA

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

SWISSmag

Nejvýše položená jacuzzi Švýcarska – Diavolezza

První a jediný visutý most světa spojující dva vrcholy – Glacier3000 Na světě existuje pouze jeden visutý most, který spojuje dva horské vrcholy – jmenuje se Peak Walk by Tissot a najdete ho na ledovci Glacier3000 nedaleko Ženevského jezera. Na vrchol se dostanete soustavou dvou lanovek. V horní stanici se nachází restaurace, bobová dráha, vyhlídkové plošiny a právě tento most, který je vrcholem místního ledovcového dobrodružství. Spojuje menší vrchol (View Point) s o 5 metrů vyšším hlavním vrcholem (Scex Rouge). Most měří 107 metrů na délku a 80 centimetrů na šířku, při chůzi po mostu uvidíte Matterhorn, Mont Blanc, Eiger, Mönch a Jungfrau a samozřejmě velkolepé výhledy daleko do dálky. Visutý most je přístupný zdarma a celoročně v závislosti na počasí. www.glacier3000.ch

FOTO: GLACIER3000

Výhledy na ledovec Diavolezza a nejvyšší vrcholy kantonu Graubünden si osvěžte nevšedním zážitkem. Za 35 CHF si vychutnáte vysokohorské výhledy ve výšce skoro 3 000 m n. m. v pohodlí a teple nejvýše položené venkovní jacuzzi Švýcarska právě na vrcholu Diavolezza. V ceně zážitku, který je nutné si rezervovat předem, máte zapůjčení ručníku a županu a k maximální pohodě také ovoce s ledem jako vítané osvěžení. Na vrchol se dostanete ze stanice Rhétské dráhy Diavolezza kabinovou lanovkou. www.corvatsch-diavolezza.ch

FOTO: SWITZERLAND TOURISM / CHRISTIAN MEIXNER

Nejstarší zubačka Evropy – Rigi

FOTO: ZERMATT BERGBAHNEN AG / GABRIEL PERREN

21. května 1871 vyjela první horská ozubnicová železnice v Evropě na svou první cestu z Vitznau na Rigi Staffelhöhe, což byl milník v historii vrcholu Rigi. Dnes je Rigi a její ozubnicová železnice a lanovky pro milovníky horských železnic nebem a zemí. Dechberoucí výhledy z ní udělají nezapomenutelný, působivý cestovatelský zážitek. Výlet sem je ideální pojmout jako okruh, abyste si rozmanitosti tratí a vozového parku užili co nejvíce. Nostalgické vlaky vyjíždějí z Arth-Goldau, kde je nástupní zastávka přímo propojena s nádražím, a dovezou vás až do zastávky Rigi Kulm. Trasa nejstarší zubačky pak vede z Vitznau u břehu Lucernského jezera a cestu je možné zkombinovat i s lanovkou z Weggisu do mezistanice zubačky Rigi Kaltbad. Na celou síť Rigi Bahnen vám platí Swiss Travel Pass a vy tak již nic neplatíte. www.MojeSvycarsko.com/Rigi

Nejvýše položená lanovka Evropy – Zermatt Jak vypadá alpský ráj? Asi jako Matterhorn Glacier Paradise. Na vrchol samotný se dostanete lanovkami, které vedou až do 3 883 m n. m. – tedy nejvýše v celé Evropě. Vrcholová stanice vám nabídne vyhlídkovou plošinu s panoramatickými 360° výhledy na 38 čtyřtisícových vrcholů a 14 ledovců, kino vytesané do skály, ledovcovou jeskyni, restauraci a možnost si v létě zalyžovat. Na cestu si přibalte čokoládku jako svačinku, a to rovnou tobleronku, která se inspirovala tvarem Matterhornu. www.MojeSvycarsko.com/Zermatt

TÉMA

SWISSmag

Nejvýše položené město Evropy – Davos

FOTO: ANDREA BADRUTT

Uprostřed Alp se nachází světoznámé město Davos, které je díky své výšce 1 560 m n. m. právě nejvýše položeným městem v Evropě. Jeho nespornou výhodou je okolní příroda a vrcholy. I když se zde ubytujete na týden, na každý den vás čeká jiný místní vrchol a nejvíc si Davos užijí milovníci aktivní dovolené. Davos je právem považován za bike ráj celé Evropy – bohatá nabídka flow trailů a bike tras všech úrovní potěší každého návštěvníka. Navíc zde naleznete Bahnen Tour – okružní bike trasu kolem Davosu, kdy si lanovkou vyjedete nahoru a k další lanovce na další vrchol si to sjedete na kole. Kolem oběda vám kurýr přiveze pizzu přímo do lanovky, doplníte energii a pokračujete. www.MojeSvycarsko.com/DavosKlosters

Největší vodopády Evropy – Rýnské vodopády Stát u největšího evropského vodopádu, cítit jeho hukot a vibrace na celém vašem těle – to můžete zažít u Rýnských vodopádů u Schaffhausenu. Lodí se lze dostat do samé blízkosti vodopádu, a dokonce i na mohutnou skálu uprostřed vodopádu. V důsledku tektonických posunů v době ledové byla řeka Rýn před více než 15 000 lety vytlačena do nového koryta a Rýnské vodopády vznikly v místě přechodu, kde se tvrdá křída změnila v měkký štěrk. Dnes se tu na šířce 150 metrů a z výšky 23 metrů řítí několik set metrů krychlových vody za sekundu. www.rheinfall.ch

FOTO: PHOTO-GENIC.CH/ OLIVIER MAIRE

Největší podzemní jezero Evropy – Saint-Léonard

FOTO: ETIENNE BORNET

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Jen pár kroků od městečka Saint-Léonard v samém srdci kantonu Wallis vede cesta do podzemí, kterou sestoupíte pod vinice a necháte se oslnit křišťálově průzračnou vodou, bizarními tvary sádrovce, tmavého mramoru, vápence, železa a dalších hornin tvořících vnitřek jeskyně. I když nedohlédnete na druhý břeh, vydejte se na lodičce objevovat krásy největšího podzemního jezera v Evropě. S délkou 300 metrů, šířkou 20 metrů a hloubkou 10 metrů mu zaslouženě toto prvenství patří. I když byste zde hledali marně tradiční krápníkovou výzdobu, na kterou jsme zvyklí u nás, kouzelné atmosféry a mystiky si užijete do sytosti – na dně jezera totiž leží vrak lodičky až nápadně podobné té, na jaké se po jezeře plavíte vy. www.lac-souterrain.com

Nejvýše položená zipline Evropy – Nendaz Nádherná zipline „Mont 4 Zipline“ začíná ve výšce 3 330 m n. m., což z ní činí jednu z nejvýše položených zipline světa a nejdelší v Alpách. Sjezd o délce 1 400 metrů, při kterém naberete rychlost až 100 km/h vás čeká z vrcholu Mont Fort přes ledovec Tortin do Les Gentianes. Rezervace předem nutná a dechberoucí výhledy máte se zvýšenou hladinou adrenalinu již v ceně. www.nendaz.ch

TÉMA

SWISSmag

Nejvýše položená železniční stanice Evropy – Jungfraujoch – Top of Europe Železnice s nejvýše položenou železniční stanicí v Evropě se nachází ve výšce 3 454 m n. m. v sedle Jungfraujoch. Posledních 8 km je ve skále a nad stanicí je pak vybudována vyhlídková plošina. Ve skalním areálu najdete ale i nejvýše položenou prodejnu čokolády Lindt na světě, restaurace, kino, expozici k historii stavby i ledovcovou jeskyni. V létě je zde otevřen sněžný park, kde se můžete projet na pneumatikách nebo ziplině. Jedná se o místo, které by měl alespoň jednou za život navštívit každý milovník hor a Švýcarska. www.MojeSvycarsko.com/Jungfrau

FOTO: SWITZERLAND TOURISM / FRANCESCO BAJ

Největší alpský údolní ledovec – Aletsch

Oblast Aletsch Arena na osluněné vysokohorské plošině nabízí klidnou dovolenou s jedinečnými výhledy na Aletschský ledovec, ale i na impozantní walliské vrcholy. Oblast samotná je bez automobilového provozu a z údolí sem vyjedete lanovkou. Vedle nepřeberného množství turistických stezek všech obtížností, absolutního klidu a menšího množství turistů tady najdete i golfové hřiště a jezero, kde se v létě dá koupat. Ochutnat byste měli místní specialitu slaný koláč Cholera. Největším lákadlem je ovšem zmíněný ledovec s délkou 20 km, hmotností přes 10 miliard tun, nejhlubší proláklinou 800 m hlubokou a rozlohou 79 km2. Díky těmto rozměrům je největším údolním ledovcem v Alpách a v létě je možné ho s průvodcem dokonce přejít. Ti z vás, kteří nehledají příliš adrenalinu, se mohou kochat nádhernými výhledy na ledovec z vyhlídky na Moosfluhu, Hohfluhu, Bettmerhornu a Eggishornu. www.MojeSvycarsko.com/AletschArena

FOTO: VERKEHRSHAUS DER SCHWEIZ

FOTO: RED BULL CONTENT POOL / JEAN-CHRISTOPHE DUPASQUIER

FOTO: JUNGFRAUBAHNEN

Swiss Travel Pass Žádná země na světě nenabízí lépe vybudovanou síť veřejné dopravy – vlakem, autobusem a lodí poznáte sami nejlépe i ty nejodlehlejší kouty Švýcarska – snová panoramata, idylické vesničky, majestátní vrcholy hor a rozlehlá jezera. Jízdenka Swiss Travel Pass vás opravňuje k neomezenému cestování vlaky, autobusy a loděmi po celém Švýcarsku. V ceně jsou i panoramatické vlaky jako Ledovcový expres a hromadná doprava v 90 švýcarských městech. Platnost jízdenky je na 3, 4, 6, 8 nebo 15 po sobě jdoucích dní (případně Swiss Travel Pass Flex, u něhož si dny volíte v rámci jednoho měsíce). Děti do 6 let cestují po Švýcarsku zdarma a děti do 16 let v doprovodu alespoň jednoho rodiče se Swiss Travel Passem taktéž. Bonus k jízdence je 50% sleva na většinu horských železnic a lanovek a bezplatný vstup do 500 muzeí. www.MojeSvycarsko.com/sts

Nejnavštěvovanější muzeum Švýcarska – Lucern Nejnavštěvovanější švýcarské muzeum představuje minulost, současnost a budoucnost mobility pomocí interaktivních a rozmanitých exponátů, nachází se v Lucernu a jmenuje se Verkehrshaus der Schweiz. Kromě muzejních exponátů, kterých zde naleznete přes 3 000 na 20 000 m2 výstavní plochy, jenž je rozdělena na sekce silniční, železniční, námořní a letecké dopravy, vás zde čekají i jedinečné atrakce, jako je filmové divadlo, planetárium, čokoládová část, kde si vyrobíte vlastní tabulku čokolády, a také expozice „Svět médií“, v níž si můžete natočit vlastní televizní noviny. Na návštěvu muzea si rezervujte ovšem dostatek času, 3–4 hodiny jsou minimum. Do muzea se pohodlně dostanete z centra Lucernu MHD, vlakem nebo i lodí. www.verkehrshaus.ch

SWISSmag

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

TOUR

Luxusní skalní rande s kozorožci Text: Ferdinand Ferro

Kozorožec platí za ikonu švýcarských Alp, žijí jich tam tisíce. Přitom před 100 lety tam už žádní nebyli, lovci je vybili. Aby se je podařilo vrátit, uchýlili se Švýcaři k „nešvýcarské“ lsti. Kde máte největší naději na setkání s plachým sudokopytníkem?

výcaři byli zoufalí. A zoufalí lidé, jak známo, činí zoufalé věci. Tak moc si přáli mít kozorožce zpátky ve svých horách, a tak neústupně byli odmítáni, až si nakonec najali pašeráky.

Švýcarská zvěř známá i neznámá Je ve Švýcarsku takřka všudypřítomná. A to i ve „volné“ přírodě. Stáda skotu klasicky dokreslují kýčovitou krásu švýcarské krajiny. Překvapivě se s nimi můžete během letní pastvy na tzv. alpech setkat i ve výškách okolo 2 000 m n. m. – ano, i na svazích Pilatusu. Farmáři krávy ženou do hor během slavností zvaných Alpaufzug koncem června a zpět do údolí je svádějí při tzv. Alpabzugu v průběhu září. Dělá se to proto, aby bylo možné během léta připravit z údolních pastvin seno na zimu. Chcete-li být kravám blízko, zkuste si objednat nocleh na statku (www.myfarm.ch) – dá se spát na seně i v posteli, nebývá to drahé, a ještě k tomu dostanete farmářskou snídani.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Kráva

Ovce Podobně jako krávy, i ovce můžete potkat ve Švýcarsku velmi vysoko v horách – často pobíhají ve výškách klidně až okolo 2 500 m n. m. třeba nad Zermattem v okolí Matterhornu. Vznikají díky tomu v kombinaci s ikonickou skálou nádherné fotomomenty, jelikož zermattské ovce mívají půvabný černý čumák. Některá stádečka tam vlastní přímo místní prémioví hoteliéři, takže v přepychových podnicích pak najdete různé vlněné doplňky coby inventář pokojů a nabízejí se tam i na prodej jako moderní „udržitelné“ suvenýry.

FOTO: FERDINAND FERRO

Ozdobou kozorožce jsou jeho nádherně zakroucené rohy. V 19. století dobová smetánka věřila, že když se rohy rozemelou a přidají k jídlu či pití, dodají člověku sílu – nejen, ale dost možná především tu milostnou. A tak se stalo, že pytláci alpské kozorožce (Capra ibex) v Evropě téměř vyhubili. Poslední stádečko si tehdy úzkostlivě střežil ve své oboře italský panovník Viktor Emanuel II. Švýcaři škemrali, aby jim odprodal pár kousků, leč marně. A tak si nechali z Itálie kozorožce nakonec dovézt ilegálně. Vysadili je pak do Švýcarského národního parku, založeného zkraje 20. století. Rozsáhlá rezervace na východě Švýcarska je jediná svého druhu v zemi, ochrana přírody je tam velmi přísná a narazit tam na divokého kozorožce – navzdory jejich současným mnohatisícovým počtům, které umožňují v jiných švýcarských horských kantonech dokonce už i limitovaný lov – není úplně snadné.

Pohodlné safari

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Není ovšem nezbytně nutné trmácet se kamsi do hor kantonu Graubünden, dokonalé eldorádo kozorožců se nalézá přímo v srdci Švýcarska, na dvoutisícové skále Pilatus nad Lucernem. Zdejší stádo čítá sice jen pár desítek zvířat, zato jsou tak zvyklá na lidi, že se občas nechají vyfotit i celkem zblízka. Navíc se za nimi můžete vysoko do hor dostat docela bez námahy a ještě s báječ-

ným výletnickým vlakologickým zážitkem. Na Pilatus totiž šplhá nejstrmější železnice světa se sklonem kolejí až 48 %! A abyste to měli maximálně pohodlné, na dvoutisícovém vrcholu fungují hned dva hotely. To je zásadní informace, jelikož kozorožci vyrážejí na pastvu nejradši za kuropění nebo za soumraku. Tou dobou zubačka nejezdí, tudíž na skále nejsou davy denních výletníků, a tak máte sošná zvířata jen sami pro sebe. Zvlášť když se tou dobou další hoteloví hosté

Nutně za nimi nemusíte běhat, s trochou štěstí stačí jen otevřít okno hotelového pokoje a spatříte je takřka na dosah ruky.

Nejdřív zaslechnete zapískání, a když se za zvukem otočíte, spatříte buď panáčkujícího, nebo již pryč pelášícího sviště, který právě ohlásil svým druhům, že se blíží člověk, a tak je třeba zmizet v noře. Při pěším výletu do hor na sviště narazíte takřka určitě, vyskytují se ve vyšších polohách po celé zemi. Zrána je lze zahlédnout často i v kolejišti gornergratské vyhlídkové zubačky nad Zermattem, na mnoha místech Švýcarska navíc najdete výběhy svišťů, například v Grimselpassu, Saas-Fee či na kopci Rochers-de-Naye nad Montreux.

Orlosup

Vypadá to, že žádná skála není pro tyto sudokopytníky dost strmá. Spatřit je lze vysoko v Alpách na zcela nečekaných, vlastně až nepravděpodobných místech. Sebejistý pohyb ve zdánlivě neschůdném terénu jim umožňují měkké přilnavé paznehty. Samce a samice celkem snadno rozeznáte podle parohů: samci je mají zahnutější. Indikátorem může být i stádo, do toho se sdružují hlavně samice, zatímco samci žijí spíš samotářsky (s výjimkou podzimní říje).

Létající mrchožrout s třímetrovým rozpětím křídel je nezaměnitelný díky černému vousu a červenému oku. Dokáže strávit kosti i vazivové tkáně, přičemž velké kosti pouští z výšky na skálu, načež k nim slétne a spořádá morek i úlomky. Žije v trvalých párech střežících své území ve Švýcarském národním parku ve velkých nadmořských výškách nad horní hranicí lesa, ale jeden pár desítky let vyváděl mláďata i v pražské zoo, čímž přispíval k ochraně kriticky ohroženého druhu v Alpách.

FOTO: WIKIPEDIA

Svišť

Kamzík

SWISSmag

nechávají očarovat spíš než zvířaty magickým východem či západem slunce nad Alpami. Prostě luxusní soukromé rande s kozorožci. Nutně za nimi nemusíte ani běhat, s trochou štěstí stačí někdy jen otevřít okno hotelového pokoje a spatříte je takřka na dosah ruky. A když ne ruky, tak objektivu vašeho mobilu určitě. Kdyby snad náhodou během vašeho pobytu na hoře na pastvu nepřišli, jeden vycpaný statný samec je ve vyhlídkové galerii vrcholové stanice. V každém případě vás na vrcholu Pilatusu potěší proslulá švýcarská pohostinnost. Čtyřhvězdičkový nocleh včetně vydatné večeře i snídaně se tu nabízí ve vkusně opraveném stoletém hotelu Kulm, jehož pýchou je bohatě zdobený jídelní sál, nesoucí jméno královny Viktorie. Přitom panovnice v této restauraci nikdy nejedla, na Pilatusu ji v 19. století hostili v původním hotelu Bellevue, který později vyhořel. Na jeho místě vyrostl ve druhé půli 20. století nový, tříhvězdičkový hotel, v jehož přízemí dnes funguje samoobslužný bufet pro zástupy denních návštěvníků. Královna Viktorie se nechala na vrchol Pilatusu vynést ve své době ještě na hřbetě muly. Po kolejích se tam dá vyjet od roku 1889 z Alpnachstadu na břehu Lucernského jezera. V půli 20. století přibyla z opačného úpatí na lucernském předměstí Kriens kabinková lanovka. Samozřejmě si můžete na dvoutisícovou skálu vyšlápnout i po svých, kdyby vám to

FOTO: FERDINAND FERRO

TOUR

snad přišlo příliš mastňácké po kolejích nebo na laně. Treky jsou vyznačené z Alpnachstadu i z Kriensu, výstup zabere 4 až 5 hodin, převýšení dosahuje 1 600 metrů. Vyzkoušeli jsme obě štreky, o něco komfortnější – a zároveň zajímavější – nám připadal výšlap po zubačkové straně skály. I tady totiž cestou kyne značná šance na relativně blízká setkání s kozorožci, houfně se zdržují zejména v okolí jižního sedla pod vrcholem. Zrovna tam taková safari pauza na vydýchání přijde velmi vhod. Jakkoli se vrchol jeví na dosah, jako byste si na něj mohli už už sáhnout, zbývá ještě překvapivě náročný finální výstup.

Ze života kozorožců

Když budete mít hodně velké štěstí, třeba spatříte kozorožce i v poloze „klokana“, chcete-li žirafy. Alpský býložravec se totiž dokáže postavit na zadní a předníma nohama se opřít o kmen nebo větve, aby si mohl pochutnat na hůř dosažitelném šťavnatém listí. Ale zdaleka nejradši se pase na zemi. Živí se především travinami, mechy a horskými rostlinami. To všechno nalézá vysoko v horách, kde je mu nejlépe, neboť je tam celkem spolehlivě skrytý před dravými predátory, kteří jsou hrozbou hlavně pro mláďata. Statní samci ponejvíc žijí samotářsky, pouze během léta ti mladší z nich vytvářejí nakrátko stádečka. Ovšem s příchodem

FOTO: WIKIPEDIA

Vlk Mystická šelma je sice vzhledem ke své plachosti prakticky neviditelná, přesto čas od času vyjde najevo, že je ve švýcarské volné přírodě prokazatelně přítomná, navíc nečekaně blízko lidem. Překvapivě takovým důkazem nebývají stížnosti farmářů, to spíš se v novinách objeví zpráva, že například vlak nebo auto srazilo vlka – a nemusí to nutně být žádná odlehlá divočina, klidně se to může stát i na lesnatém předměstí Curychu.

podzimní říje nastávají nelítostné souboje o přízeň samic – sice ne přímo na život a na smrt, ale za pomoci rohů to bývají hrozivě vypadající střety. Vítězové soubojů si pak přivlasťňují celá stáda samic, které rodí po zimní březosti na jaře mláďata. Takže pokud vyjedete na Pilatus zjara, můžete tam tyhle rodinky potkat, jestliže se na skálu vydáte během podzimu, můžete se těšit spíš na statné samce – a kdo ví – možná i na nějaký ten třaskavý souboj.

Medvěd Ačkoli jsou mnozí čeští turisté přesvědčeni o opaku, medvědi ve švýcarských horách volně nežijí. Přesto je v zemi můžete potkat – ve městě. Konkrétně v Bernu. Ovšem žádný strach, ačkoli žijí přímo v centru švýcarské metropole, konkrétně pod mostem Nydegg na břehu řeky Aare, nic vám nehrozí. Šelmy tam obývají moderní výběh o rozloze 6 000 metrů čtverečních coby maskoti města; v ulicích je vážně nepotkáte. Bern má medvěda na vlajce podle legendy z dob vzniku města, kdy zakladatel vyslal svou loveckou družinu do okolních lesů s tím, že zvíře, které uloví jako první, dá novému sídlu název.

VYUŽIJTE JEDINEČNOU INVESTIČNÍ NABÍDKU Pro tuto i jiné atraktivní nabídky kontaktujte:

Lenka Bednárová

Investice

Měsíční výnos

Roční výnos

Výnos za 3 roky

500 000 Kč

3 010,42 Kč

36 125,00 Kč

108 375,00 Kč

1 000 000 Kč

6 020,83 Kč

72 250,00 Kč

216 750,00 Kč

3 000 000 Kč

18 062,50 Kč

216 750,00 Kč

650 250,00 Kč

5 000 000 Kč

30 104,17 Kč

361 250,00 Kč

1 083 750,00 Kč

10 000 000 Kč

60 280,33 Kč

722 500,00 Kč

2 167 500,00 Kč

specialista obchodu

+420 608 057 600 lenka.bednarova@bicz.cz

Přehled výnosů 8,5 % dluhopis

www.bicz.cz/dluhopisy

KULTURA

SWISSmag

Osobnosti Text: Alena Koukalová

Lucernského jezera Jezero Vierwaldstättersee, nazývané též Lucernské podle nejvýznamnějšího města, které leží na jeho březích, lákalo svými půvaby, ale i polohou v srdci Švýcarska po staletí návštěvníky z celého světa. Některé z nich inspirovalo a vytvořili tu svá významná díla, někteří tady zůstali žít. Naše putování za takovými osobnostmi začneme v Lucernu, ve městě, které nabízí bohaté kulturní vyžití a těší se velké oblibě turistů.

FOTO: RIGI BAHNEN AG

Hudba: Wagner a Rachmaninov

plavby lodí z Brunnenu za doprovodu muzikantů s alpskými rohy. V Tribschen se rozvinula láska Wagnera ke Cosimě, dceři Franze Liszta a tehdy vdané paní, kterou si později Wagner v Lucernu v kostele sv. Matouše vzal, aby se jim poté narodil syn Siegfried. V Tribschen se začala v roce 1938 psát i historie dnes proslulých lucernských hudebních festivalů, jejichž tradici založil dirigent Ernest Ansermet, později se nazývaly „Internationale Musikfestwochen“ a od roku 2000 „Lucerne Festival“. Nedaleký Hertenstein si oblíbil další velikán hudby, Sergej Rachmaninov, který tu pobýval v letních měsících v letech 1933–1939. Hrával tady společně s Vladimírem Horowitzem. FOTO: LUZERN TOURISM

a okraji Lucernu ve vile Tribschen našel svůj domov Richard Wagner, který zde žil a tvořil v letech 1866–1872. Vilu, kde vzniklo několik jeho nejvýznamnějších děl, dobře uvidíte i při plavbě po jezeře. Dnes zde sídlí Wagnerovo muzeum. Wagnera ve vile navštěvovaly významné osobnosti – třicetkrát za ním na návštěvu přijel Friedrich Nietzsche, který přednášel filologii na univerzitě v Basileji. Zajížděl za ním i jeho velký obdivovatel a podporovatel Ludvík II. Bavorský, který třeba neváhal přijet popřát k 53. narozeninám skladatele. Ludvík II. si celou oblast okolo Lucernského jezera velmi oblíbil a měl prý dokonce zájem o koupi louky Rütli, vydával se také na večerní

Vila, kde vzniklo několik Wagnerových nejvýznamnějších děl, je z jezera dobře viditelná. Dnes v ní sídlí Wagnerovo muzeum

KKL – kulturní a kongresové centrum

Pro konání festivalů je třeba mít i vhodné prostory. KKL – kulturní a kongresové centrum vytvořil na přání Lucerňanů francouzský architekt Jean Nouvell, otevřeno bylo v roce 1990. Jeho původním záměrem bylo vystavět budovu přímo na jezeře, to mu ale místní nepovolili, a tak alespoň jezero s centrem přímo propojil a vodní kanály zabíhající až do interiérů použil k oddělení tří částí – koncertní, kongresové a výstavní. Jedinečná je i střecha s obřím přesahem nad jezero. Určitě se sem zajděte podívat, KKL naleznete hned vedle nádraží.

Výtvarné umění a literatura

V Lucernu působili ale i čeští výtvarníci, malíř Radoslav Kutra a sochař Pavel Krbálek, kteří z domoviny odešli v době komunismu. Pavel Krbálek stál navíc u zrodu Lucernského kruhu, který podporoval české spisovatele pronásledované komunisty. Členy byli Švýcaři i Češi žijící ve Švýcarsku. Vydavatelství Bucher, které vlastnili manželé Liz a Jürgen Braunschweigerovi, rovněž členové Kruhu, se zasloužilo o vydání děl Jiřího Gruši, Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Ivana Klímy, Edy Kriserové a dalších českých autorů. Lucernský kruh české spisovatele podporoval i morálně a materiálně. Proběhlo 50 návštěv v Praze a do Švýcarska putovaly

rukopisy k vydání. Setkání provázela i ochutnávka švýcarských sýrů, a hlavně skvělá atmosféra. Pomoci manželů Braunschweigerových české kultuře si velice cenil i prezident Václav Havel. Při své návštěvě Švýcarska v roce 2001 zavítal i do Lucernu a na louku Rütli. Socha Niké od Pavla Krbálka na břehu Lucernského jezera byla odhalena manželkou prezidenta Havla při jejich návštěvě Lucernu. Její dvojnici, kterou Praze město Lucern věnovalo, najdete v Chotkových sadech.

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

V Lucernu sídlí také nadace Angely Rosengart, která překvapí počtem vystavovaných děl světově uznávaných umělců. Siegfried Rosengart a jeho dcera Angela byli obchodníci s obrazy, ty jim nejmilejší si ale dávali do své sbírky. Po smrti otce Angela založila nadaci a rozhodla se sbírku zpřístupnit veřejnosti. Koupila budovu filiálky Švýcarské národní banky a po rekonstrukci v roce 2002 otevřela. Celé jedno patro je věnováno Pablu Picassovi, blízkému příteli jejího otce, za kterým často zajížděli do Francie a který Angelu pětkrát portrétoval. Další velkou láskou Angely je Paul Klee, jemuž je rovněž věnováno celé patro. Galerii najdete v samém centru města, kousek od nádraží.

KKL – kulturní a kongresové centrum Lucern

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

SWISSmag

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

KULTURA

Angela Rosengart stále vede galerii své nadace. Na kresbě Pabla Picassa je z roku 1958

FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Na louce Rütli byla v roce 1291 podepsána první smlouva tří kantonů, Bundesbrief, dokument stvrzující založení Švýcarska

Svědkové historie

Na březích jezera se odehrávaly také zásadní kapitoly dějin Švýcarska, ty skutečné i ty legendární. Na louce Rütli byla v roce 1291 podepsána první smlouva tří kantonů. Tento dokument nazývaný Bundesbrief je uložen v muzeu ve Schwyzu a jeho podepsání se uvádí jako datum založení Švýcarska. Také příběh legendárního hrdiny Viléma Tella se odehrál u Lucernského jezera. Ve městě Schwyz se švýcarský farmář Tell odmítl poklonit klobouku habsburského správce Gesslera. Za trest měl pak sestřelit jablko z hlavy svého syna, to se mu podařilo, ale v toulci mu zůstal ještě jeden šíp. Na dotaz Gesslera proč, odpověděl, že ho měl připraven pro něj, pokud by netrefil. Za to ho chtěl správce uvrhnout do vězení, kam ho vezl lodí po jezeře. Když se ale strhla bouře, byl Tell jediný, kdo dokázal loď úspěšně dovést ke břehu. Tady z lodě vyskočil, na Gesslera si počkal a později ho zabil. Dnes můžete všechna místa spojená s touto švýcarskou

a Švýcarsko proslavila v Evropě. Skalisku čnícímu směle z jezera dali Švýcaři později Schillerovo jméno. Jeho impozantní výšku v roce 1838 o třetinu snížili z obavy, aby se skála nezřítila a neohrozila projíždějící lodě. Rovněž Franz Liszt byl tímto místem a legendou inspirován ke složení klavírního kusu „Kaple Viléma Tella“. FOTO: SWITZERLAND TOURISM

Památník má Vilém Tell i v Altdorfu u jihovýchodního výběžku Lucernského jezera

legendou navštívit – jsou to i zastávky lodí – Tellsplatte s Tellskapelle, ale i Holle Gasse v Küssnachtu, kde Tell Gesslera dostihl a zastřelil. Friedricha Schillera švýcarská legenda natolik oslovila, že na její motivy napsal divadelní hru Vilém Tell, která byla poprvé uvedena v roce 1804 ve Výmaru v režii J. W. Goetha

Kaple Viléma Tella v Sisikonu u Lucernského jezera

SWISSmag

FOTO: RIGI TOURISM

KULTURA

Kolébka turismu

FOTO: LUCERN TOURISM

FOTO: RIGI BAHN

Vrchol Rigi dnes – sama přítomnost jezera i výhledy na něj inspirují dodnes

Půvabná krajina přilákala i první turisty a ty bylo třeba ubytovat, jezero a jeho okolí je tak i kolébkou švýcarského hotelnictví. První turistické ubytování ve Švýcarsku se otevřelo v roce 1816 v Küssnachtu a ve stejném roce i na vrcholu hory Rigi, tehdy mezi turisty mnohem známější než město Lucern. V Lucernu samotném zahájil svou kariéru i král hoteliérů a hoteliér králů, slavný César Ritz, který sem přišel z rodného Wallisu, aby vedl v letech 1873–1882 Hotel National.

FOTO: RIGI BAHN

Niklaus Riggenbach, autor první evropské zubačky zpřístupňující vrchol Rigi

Vůbec první zubačka Evropy se rozjela v roce 1871 z Vitznau na vrchol Rigi

Technické památky

Na vrcholu Rigi vyrostly první budovy pro turisty už v roce 1816

Vrcholy dominující jezeru inspirovaly k převratným technickým dílům. 21. 5. 1871 byla uvedena do provozu vůbec první zubačka Evropy vedoucí z Vitznau na vrchol Rigi, jejímž autorem byl Niklaus Riggenbach. Druhým rekordem je nejstrmější zubačka světa z Alpnachstadu na vrchol Pilatus Kulm, která byla dokončena v roce 1889, přičemž její sklon 48 % nebyl dosud překonán. Za jejím vznikem stojí curyšský inženýr Eduard Locher.

FOTO: RIGI TOURISM

Urozené hlavy a osobnosti jezera

Isletenu továrnu na výbušniny. Byla to jedna ze 17 továren rozmístěných po celém světě. Odbyt ve Švýcarsku byl díky budování tunelů a později přehradních nádrží velmi dobrý. Továrna funguje dosud, ale od roku 2001 produkuje již jen nitroglycerinové směsi pro

farmacii, povrchovou úpravu kovů a látky pro svařování výbuchem. V srdci Švýcarska mnoho významných lidí našlo zalíbení i působiště. Nechte se i vy okouzlit Lucernským jezerem a malebnou krajinou, která ho obklopuje. FOTO: RIGI TOURISM

Ale místní vrcholy přitahovaly i romantiky a hlavy urozené. Mark Twain napsal dokonce útlou knížku o svém výstupu na Rigi a královna Viktorie se do Švýcarska a zejména okolí Lucernu, na vrcholy Pilatus a Rigi, vrátila v roce 1868 po smrti svého manžela, se kterým tady prožila nezapomenutelné chvíle. Lucernské jezero učarovalo též belgickému královskému páru – Leopoldu Belgickému a Astrid Švédské – kteří sem přijížděli každoročně. Oblíbená královna Astrid tady bohužel nalezla smrt, když se s autem zřítila do jezera poblíž Küssnachtu. Její tehdejší světová popularita se dala srovnávat s britskou Dianou. Na místě nehody byla vystavěna kaple, která je dosud hojně navštěvována zejména belgickými turisty. Překvapením pro vás ale možná bude, že na břehu Lucernského jezera působil i Alfred Nobel, vynálezce dynamitu, který tady v roce 1873 otevřel v průmyslovém

SWISSmag

Předsednictvo HST | HST Kammervorstand Marek Procházka, PRK Partners s.r.o. Jiří Jirkovský, VDT Technology a.s. Lorenza Faessler, Swiss Embassy Jörg Krebs, Switzerland Tourism Karel Klíma

Radoslav Klepáč, BVV Brno a.s. Aleš Rychetský, ABB CZ Marie Doušová, Nestlé Česko s.r.o. Branislav Baláž, Schindler CZ Luis Sergio Castro, Laufen CZ s.r.o.

Erik Lundgren, Roche CZ Joshua Springsfield, BNP Paribas Pavel Solský, SOTIO Biotech Alena Koukalová, honorary member

Seznam členů | Liste der Mitglieder • ABB s.r.o.

• Dormakaba Česko s.r.o.

• Lepší známky s.r.o.

• RABBET Group

• TrustSoft s.r.o.

• ABRA Software a.s.

• Dřevodílo Rousínov, výrobní družstvo

• Laufen CZ s.r.o.

• RELLOX s.r.o.

• UEPA advokáti s.r.o.

• Leankin s.r.o.

• Rema systém a.s.

• LEXARTE

• Respilon Trade s.r.o.

• Ultra Premium Brands – Central Europe s.r.o.

• Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o.

• Rieter CZ s.r.o.

• Umbratec s.r.o.

• Akkodis CZ s.r.o. • Alpiq Energy SE • ALTOA s.r.o. • Amatic s.r.o.

• Effenberger Julius • ekolo.cz s.r.o. • Elite Bath + Kitchen

• LISS a.s.

• Emil Frey ČR, s.r.o.

• LUTO Automotive

• Auto*Mat

• Endress + Hauser Czech s.r.o.

• Marché Restaurants Czech Republic s.r.o.

• Autoneum

• EWOPHARMA, spol. s r.o.

• Mathieu Helena

• BELIMO CZ

• Fabián Jan

• Bendura Bank AG • Beroun Golf Club

• Feintool System Parts Most s.r.o.

• BICZ a.s.

• Finsterle Vladimír

• BigHub s.r.o.

• Fracht FWO Czech s.r.o.

• BizMachine s.r.o.

• GEBERIT, spol.s r.o.

• BNP Paribas S.A.

• Geneva Consulting Finance s.r.o.

• AMBG, LTD s.r.o. • Aplis Online s.r.o.

• Bohemia Properties, a.s.

• Rivola Jiří • Roche s.r.o. • Rödl & Partner, s.r.o. • ROSE Legal s.r.o., advokátní kancelář

• Valíček Ivan • VDT Technology a.s. • Veletrhy Brno a.s. • Vetropack Moravia Glass

• Matoušek Martin

• Salmann Investment Management ag

• Visibility Digital s.r.o.

• Mattoni 1873 a.s.

• SanSwiss s.r.o.

• VITRA koncept s.r.o.

• mBlue Czech s.r.o.

• SEC Chamber of Commerce Switzerland – Central Europe

• VÚTS, a.s.

• SFS Group CZ s.r.o.

• Vyšehrad 2000 a.s.

• SGS Czech Republic s.r.o.

• xitee k.s.

• Meier Markéta • Model Obaly a.s. • Hotel Mosaic House • MSC Czech Republic organizační složka reeder+cruises

• Braun Michal

• Grant Thornton Czech Republic s.r.o.

• Bridge IT s.r.o.

• Gynclin s.r.o.

• Březina Krzysztyniak, advokátní kancelář

• Hanuš Zbyněk

• Nadační fond Slunce pro všechny

• HAPIMAG Praha s.r.o.

• Nestlé Česko s.r.o.

• myonic s.r.o.

• Schindler CZ a.s. • Siemens s.r.o. • SLIM media s.r.o. • SoftwareONE Czech Republic s.r.o.

• Walder Wyss AG

• Ypsotec s.r.o. • Zátiší Catering group a.s. • Zlatnictví Salaba • ZUZAK Rechtsanwälte AG

• SOCHO Hats

• Bruder Lenka

• Hermann Rudolf

• Neuran s.r.o.

• Bühler CZ s.r.o.

• HHD s.r.o. (Interhome)

• Nobless Line s.r.o.

• Bühler Praha s.r.o.

• Hidrostal Bohemia

• NOVARTIS s.r.o.

• Bystronic Czech Republic s.r.o.

• Hodinářství Bechyně

• NOVOGEAR spol.s.r.o.

• CCA Group a.s.

• Honestus Family Office AG

• Novotný Ondřej

• Carpiness s.r.o.

• JACER CZ a.s.

• OM Consulting

• CityZen s.r.o.

• SWISSOVIA s.r.o., advokátní kancelář

• JURA Czech s.r.o.

• OZA s.r.o.

• Coreco s.r.o.

• SWISS SERVICE

• Kaffee Zermatt s.r.o.

• D-Ploy s.r.o.

• Klíma Karel

• Pacovis Česká republika s.r.o.

• Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář

• Datalynx s.r.o.

• KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s.

• Passion For Prague

• Taconova Production, s.r.o.

• PMM.FUTURE s.r.o.

• Talentor Advanced Search

• Koukalová Alena

• Prajzler Milan

• Deloitte CZ Services s.r.o.

• Teamconsult CR s.r.o.

• Kounitzky Alexandre

• PricewaterhouseCoopers

• Delta Electronics (Czech Republic), spol. s r.o.

• Kreder Mirella Consult and resolve

• PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář

• Tobacco Trading International Czechoslovakia spol. s.r.o.

• DIVÉI PRIME Coinage a.s.

• Krumphanzlová Brigita

• PointPark Properties s.r.o.

• Toro Tech s.r.o.

• DONART Production s.r.o.

• KVALITO Czech Republic s.r.o.

• Pomahač Petr

• Trafag spol. s.r.o.

• Dätwyler Sealing Technologies CZ s.r.o.

• Dynal s.r.o.

• SOTIO Biotech a.s. • Stadler Praha s.r.o. • Strnad Stanislav • Swiss Life Select a.s.

Informace o členství na www.hst.cz. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst.cz. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik

HST je smíšená obchodní komora, která již více než 30 let podporuje hospodářské a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem. Její stabilní základnu tvoří zhruba 150 členů. Mezi ně patří nejen zástupci švýcarských společností působících na českém trhu, ale i další významné organizace a jednotlivci. Hlavním cílem činnosti HST je propagace a podpora vzájemného obchodu a podnikatelských aktivit jejích členů. Zajišťuje platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, informací a zkušeností a vytváření obchodních příležitostí. Pro své členy komora pravidelně organizuje odborné semináře, konference, společenské, kulturní či sportovní akce. Mezi nejoblíbenější patří Swiss Management Forum, Swiss Business Cocktail, organizovaný s dalšími bilaterálními obchodními komorami, Business Breakfast v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, Česko-švýcarský golfový turnaj či Vánoční gala večeře. HST pracuje nezávisle na Švýcarském velvyslanectví v České republice i Českém velvyslanectví ve Švýcarsku, nicméně s nimi má velmi úzké kontakty. Mezi partnerské organizace patří také Hospodářská komora švýcarského kantonu Ticino nebo Hospodářská komora Prahy 1.

Die HST ist eine gemischte Handelskammer, die seit über 30 Jahren die Wirtschafts- und Handelsbeziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz fördert. Ihre stabile Basis bilden rund 150 Mitglieder. Darunter befinden sich nicht nur Vertreter von Schweizer Firmen, die auf dem tschechischen Markt tätig sind, sondern auch andere wichtige Organisationen und Einzelpersonen. Das Hauptziel der HST ist die Förderung und Unterstützung der gegenseitigen Handels- und Geschäftsaktivitäten ihrer Mitglieder. Sie bietet eine Plattform, um Kontakte, Informationen und Erfahrungen auszutauschen und Geschäftsmöglichkeiten zu schaffen. Die Kammer organisiert regelmäßig Fachseminare, Konferenzen sowie gesellschaftliche, kulturelle und sportliche Veranstaltungen für ihre Mitglieder. Zu den beliebtesten Anlässen gehören das Swiss Management Forum, der Swiss Business Cocktail, der gemeinsam mit anderen bilateralen Handelskammern organisiert wird, das Business Breakfast an der Internationalen Maschinenbaumesse in Brünn, das Tschechisch-Schweizerische Golfturnier und das Weihnachtsgala-Dinner. HST arbeitet unabhängig von der Schweizerischen Botschaft in der Tschechischen Republik und der Tschechischen Botschaft in der Schweiz, steht aber in engem Kontakt mit ihnen. Zu den Partnerorganisationen gehören die Handelskammer des Schweizer Kantons Tessin oder die Handelskammer Prag 1.

Nové tváře sekretariátu Od začátku roku 2024 má sekretariát HST nové osazenstvo. Markétu Čapkovou vystřídala Barbara Kment a Terezu Čížkovou Elisabeth Dostálová. Barbara působila v mezinárodních neziskových organizacích jako kampaňová a programová manažerka (např. Amnesty International), podílela se na reformě systému péče o ohrožené děti v ČR ve spolupráci s nadací Lumos J. K. Rowling. Podstatnou část své kariéry věnovala oblasti řízení Barbara Kment a rozvoje lidských zdrojů, ať už na straně externí jako konzultantka Deloitte – např. M&A projektů, nebo jako interní manažerka (Raiffeisenbank, Lidl) změnových a rozvojových projektů, zaměřených především na rozvoj osobnosti a měkkých dovedností leaderů. Vedle toho se specializuje na budování zaměstnavatelských značek, HR marketingu a akvizici talentů. V soukromé praxi se věnuje poradenství v oblasti komunikace, řešení sporů a rozvoje osobnosti, koučování a mentoringu. Elisabeth Dostálová Elisabeth organizovala v minulosti charitativní akce pro Lions Club Prague Heraldic, stejně jako mezinárodní výstavy a prezentace českých malířů v Zámecké galerii. Vystudovala zahraniční obchod v Německu, kde žila a pracovala mnoho let. Hovoří plynně německy, anglicky, rusky a pasivně italsky a působila také jako překladatelka pro filmové produkce a televizi.

Služby HST Poradenství HST poskytuje firmám poradenství při vstupu na český nebo na švýcarský trh, včetně vyhledávání obchodních partnerů. Nově nabízí služby svým členům ve dvou nových oblastech; v oblasti ESG a řešení sporů v právní rovině, tedy vyjednávání a uzavírání smíru ve fázi před soudem, nebo zastupování při řešení sporů např. v rámci mediace. Druhou oblastí pak je poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů, např. HR procesní analýza nebo design strategií v rámci HR. Členské firmy mají v rámci svého členství základní poradenství zdarma. Pro komplexní konzultace a podporu vám rádi připravíme individuální nabídku. V rámci poskytování poradenských služeb spolupracujeme s odborníky z řad našich členů.

Neue Gesichter in der Geschäftsstelle Mit Beginn des Jahres 2024 hat sich das Sekretariat des HST personell neu aufgestellt. Markéta Čapková wurde durch Barbara Kment und Tereza Čížková durch Elisabeth Dostálová ersetzt. Barbara arbeitete als Kampagnen-und Programmmanagerin für internationale gemeinnützige Organisationen (z.B. Amnesty International) und war in Zusammenarbeit mit der Lumos J.K. Rowling Foundation an der Reform des Betreuungssystems für gefährdete Kinder in der Tschechischen Republik beteiligt. Einen großen Teil ihrer Karriere widmete sie dem Personalmanagement und der Personalentwicklung, entweder extern als Beraterin für Deloitte – z.B. bei M&A-Projekten-oder intern (Raiffeisenbank, Lidl) als Managerin von Veränderungs-und Entwicklungsprojekten, die sich vor allem auf die Entwicklung der Persönlichkeit und der Soft Skills von Führungskräften konzentrierten. Weitere Schwerpunkte sind Employer Branding, Personalmarketing und Talent Acquisition. In ihrer privaten Praxis arbeitete sie als Berater für Kommunikation, Konfliktlösung und Persönlichkeitsentwicklung, Coaching und Mentoring. In der Vergangenheit hat Elisabeth Wohltätigkeitsveranstaltungen für den Lions Club Prague Heraldic sowie internationale Ausstellungen und Präsentationen tschechischer Maler in der Schlossgalerie organisiert. Sie studierte Außenwirtschaft in Deutschland, wo sie viele Jahre lang lebte und arbeitete. Sie spricht fließend Deutsch, Englisch, Russisch und passives Italienisch und hat auch als Übersetzerin für Film-und Fernsehproduktionen gearbeitet.

HST Dienstleistungen Beratungsdienste HST berät Unternehmen beim Eintritt in den tschechischen oder schweizerischen Markt, einschließlich der Suche nach Geschäftspartnern. Die Handelskammer bietet ihren Mitgliedern Dienstleistungen in zwei neuen Bereichen an: ESG und juristische Streitbeilegung, d.h. Verhandlung und Schlichtung in der vorgerichtlichen Phase oder Vertretung bei der Streitbeilegung, z.B. in der Mediation. Der zweite Bereich ist die Personalberatung, z.B. die Analyse von Personalprozessen oder die Entwicklung von Personalstrategien. Die Mitgliedsunternehmen erhalten im Rahmen ihrer Mitgliedschaft eine grundlegende kostenfreie Beratungsleistung. Für eine umfassende Beratung und Betreuung erstellen wir Ihnen gerne ein individuelles Angebot. Im Rahmen unserer Beratungsdienste arbeiten wir mit Experten aus dem Kreis unserer Mitglieder zusammen.

SWISSmag

Zprostředkování kontaktů HST disponuje rozsáhlou sítí důležitých a užitečných kontaktů v České republice, Švýcarsku a v oblasti Visegrádu: velvyslanectví (v ČR i ve Švýcarsku), Swissmem, economiesuisse, SEC, Hospodářská komora Ticino, CzechInvest, CzechTrade, MPO, Hospodářská komora Prahy 1 a významné firmy a jednotlivci v obou zemích. Propagace podnikatelských aktivit členů HST Informace o členech HST a jejich podnikatelských aktivitách prezentujeme na webové stránce www.hst.cz, na sociálních sítích, v newsletteru i v časopise SWISSmag.

Promotion der Geschäftsaktivitäten der HST Mitglieder Informationen über die HST-Mitglieder und ihre Geschäftstätigkeit werden auf der Webseite www.hst.cz, in sozialen Netzwerken, im Newsletter und im SWISSmag Magazin präsentiert.

Noví členové se představují

Neue Mitglieder stellen sich vor

Advokátní kancelář Březina Krzysztyniak

Březina Krzysztyniak. Anwaltskanzleien

Advokátní kancelář Březina Krzysztyniak poskytuje jako jedna z mála advokátních kanceláří právní služby v ČR i ve Švýcarsku, a to především v oborech práva občanského, obchodního, rodinného a trestního. Pro své klienty zajišťuje jak zastupování před soudy obou států, tak i přípravu smluvní dokumentace, zakládání společností či převody nemovitostí. Samozřejmostí je komunikace v angličtině, němčině, francouzštině, ale třeba i v polštině. Partner kanceláře JUDr. Březina, který vystudoval právo v Praze a Curychu, se dále věnuje právním analýzám věcí, které se řídí švýcarským právem, vyhotovováním právních stanovisek a jako odborník na švýcarské právo v ČR dále působí před českými soudy jako soudní znalec pro obor švýcarské právo. Kancelář dále externě spolupracuje se Soudním dvorem EU, pro který zajišťuje překlady soudních rozhodnutí z němčiny do češtiny. www.ak-bk.cz

Vermitteln von Kontakten HST verfügt über ein umfangreiches Netzwerk von wichtigen und nützlichen Kontakten in der Tschechischen Republik, der Schweiz und der Visegrad-Region: Botschaften (sowohl in der Tschechischen Republik als auch in der Schweiz), Swissmem, economiesuisse, SEC, Tessiner Handelskammer, CzechInvest, CzechTrade, Ministerium für Industrie und Handel, Handelskammer Prag 1 und wichtige Unternehmen und Einzelpersonen in beiden Ländern.

Březina Krzysztyniak ist eine der wenigen Anwaltskanzleien, die sowohl in der Tschechischen Republik als auch in der Schweiz Rechtsdienstleistungen anbietet, insbesondere in den Bereichen Zivil-, Handels-, Familien- und Strafrecht. Er vertritt seine Mandanten vor Gerichten in beiden Ländern. Darüber hinaus bietet er die Ausarbeitung von Vertragsdokumenten, die Gründung von Gesellschaften und die Übertragung von Immobilien an. Die Kommunikation in Englisch, Deutsch, Französisch und sogar in Polnisch ist selbstverständlich. JUDr. Březina, Partner der Anwaltskanzlei, der in Prag und Zürich Rechtswissenschaften studiert hat, befasst sich auch mit der rechtlichen Analyse von Angelegenheiten, die dem schweizerischen Recht unterliegen, mit der Erstellung von Rechtsgutachten und als Experte für schweizerisches Recht in der Tschechischen Republik tritt er auch vor tschechischen Gerichten als Sachverständiger auf dem Gebiet des schweizerischen Rechts auf. Die Kanzlei arbeitet auch extern mit dem Gerichtshof der Europäischen Union zusammen, für den sie Gerichtsentscheidungen aus dem Deutschen ins Tschechische übersetzt. www.ak-bk.cz

Dřevodílo

V Dřevodílu se specializujeme na kompletní vybavení interiérů v soukromém i komerčním sektoru. Od profesionální 3D vizualizace, podrobné výrobní dokumentace, projektového řízení až po moderní výrobu a finální montáž s následným servisem. Zabýváme se také sériovou výrobou, a to jak nábytku, tak pokladních produktů. Vysokou kvalitu přípravy a výroby zajišťuje 50 zkušených odborníků, kteří využívají více než 60 pracovišť v moderně vybaveném areálu o rozloze přes 4 000 m². Výsledky naší práce můžete vidět nejen v České republice, ale i v zahraničí – od vybavení domácností přes vybavení obchodů, restaurací, hotelů a veřejných institucí až po největší kancelářské komplexy. Více než 70letá řemeslná tradice výroby kvalitního atypického i sériového nábytku a spolupráce s profesionálními čalouníky, klempíři a kamnáři jsou zárukou, že Dřevodílo dokáže uspokojit každého klienta i v jeho nejnáročnějších požadavcích. www.drevodilo.cz

Das Unternehmen Dřevodílo ist auf die komplette Inneneinrichtung im privaten und gewerblichen Bereich spezialisiert. Von der professionellen 3D-Visualisierung, detaillierter Fertigungsdokumentation, Projektmanagement bis hin zur modernen Fertigung und Endmontage mit anschließendem Service. Wir beschäftigen uns auch mit Serienproduktion, sowohl für Möbel als auch für POS-Produkte. Die hohe Qualität der Vorbereitung und der Produktion wird von 50 erfahrenen Fachleuten gewährleistet, die mehr als 60 Arbeitsplätze auf einer modern ausgestatteten Fläche von über 4 000 m² nutzen. Die Ergebnisse unserer Arbeit kann man nicht nur in der Tschechischen Republik, sondern auch im Ausland sehen – von der Wohnungseinrichtung über den Ladenbau bis hin zu Restaurants, Hotels und öffentlichen Einrichtungen bis hin zu den größten Bürokomplexen. Mehr als 70 Jahre handwerkliche Tradition in der Produktion von hochwertigen atypischen und Serienmöbeln und die Zusammenarbeit mit professionellen Polsterer, Klempnern und Steinmetzen sind die Garantie, dass Dřevodílo jeden Kunden auch bei seinen anspruchsvollsten Anforderungen zufriedenstellen kann. www.drevodilo.cz

Akkodis – váš partner pro všechny výzvy – ať už jde o digitální inženýrství, IT, nebo výzkum a vývoj

Akkodis – Ihr Partner für alle Anforderungen – ob digitales Engineering, IT oder F&E

Digitální transformace působí revoluci v celých průmyslových odvětvích a přinese inovativní řešení největších světových výzev. Toto přesvědčení nás ve společnosti Akkodis vede k tomu, abychom budoucnost učinili chytřejší pro všechny. Náš rozmanitý tým 50 000 inženýrů a digitálních odborníků pracuje ve 30 zemích po celém světě. Spojuje nás společná vášeň pro technologie a talent, a proto se na svět díváme z nové perspektivy. Díky naší 360° nabídce vás podpoříme při zavádění chytrých průmyslových řešení ve vaší společnosti – od školení vašich týmů až po efektivní řízení projektů. Díky nám je nemožné možné. Takto každý den vytváříme přidanou hodnotu pro naše zákazníky. Ať už jste velká mezinárodní korporace, nebo ambiciózní začínající firma, nabízíme firmám všech tvarů a velikostí inteligentní IT a technická řešení, komplexní odborné znalosti a přístup k síti prvotřídních specialistů. Na výzvy našich zákazníků reagujeme profesionální nabídkou poradenských služeb a řešení. Podporujeme společnosti při získávání nejlepších talentů a přípravě jejich zaměstnanců na pracovní svět zítřka. www.akkodis.com

Die digitale Transformation wird ganze Branchen revolutionieren und innovative Lösungen für die größten Herausforderungen der Welt mit sich bringen. Diese Überzeugung treibt uns bei Akkodis an, die Zukunft für alle smarter zu gestalten. Unser vielfältiges Team von 50 000 Ingenieur:innen und Digitalexpert:innen ist in 30 Ländern rund um den Globus im Einsatz. Vereint durch unsere gemeinsame Leidenschaft für Technologie und Talente betrachten wir die Welt aus einem neuen Blickwinkel. Mit unserem 360°-Angebot unterstützen wir Sie bei der Einführung von Smart-Industry-Lösungen in Ihrem Unternehmen – von der Schulung Ihrer Teams bis hin zur effektiven Projektabwicklung. Wir machen das Unmögliche möglich. So generieren wir jeden Tag einen Mehrwert für unsere Kunden. Ob internationales Großunternehmen oder aufstrebendes Start-up: Wir bieten Unternehmen jeder Art und Größe intelligente IT- und Technologielösungen, umfassendes Know-how und Zugang zu einem Netzwerk erstklassiger Spezialisten:innen. Den Herausforderungen unserer Kunden begegnen wir mit einem professionellen Beratungs- und Lösungsangebot. Wir unterstützen Unternehmen dabei, die besten Talente für sich zu gewinnen und ihre Mitarbeiter:innen für die Arbeitswelt von Morgen fit zu machen. www.akkodis.com

Grant Thornton Czech Republic s.r.o.

Grant Thornton Tschechische Republik s.r.o.

Na českém trhu patříme mezi nejsilnější hráče v oblasti daní, transakčního a manažerského poradenství, auditu, oceňování a účetnictví. My v Grant Thornton věříme, že v dnešním dynamicky se měnícím světě má konzultační podpora a dlouhodobé partnerství založené na oboustranné důvěře svou roli. Proto pomáháme klientům růst a rozvíjet podnikání s ohledem na udržitelnost, diverzitu pracovního prostředí i komunitu, ve které působí. Stavíme na týmové spolupráci, a to jak v měřítku jednotlivých pracovních skupin, tak i v měřítku globálním. Základ úspěšné spolupráce vidíme v oborové expertíze, nadšení pro věc a naslouchání potřebám klienta. „Pomůžeme vám čelit výzvám a proměnit vaše ambice ve skutečnost. Věříme v to, co děláme, a dlouhodobé vztahy s našimi klienty jsou toho důkazem.“ David Pirner, Managing Partner. www.grantthornton.cz

Wir sind einer der stärksten Akteure auf dem tschechischen Markt in den Bereichen Steuer-, Transaktions- und Unternehmensberatung, Wirtschaftsprüfung, Bewertung und Buchführung. Wir bei Grant Thornton sind davon überzeugt, dass in der heutigen, sich dynamisch verändernden Welt, Beratungsleistungen und langfristige, auf gegenseitigem Vertrauen basierende Partnerschaften eine wichtige Rolle spielen. Deshalb unterstützen wir unsere Kunden bei der Entwicklung und dem Wachstum ihrer Unternehmen unter Berücksichtigung von Nachhaltigkeit, Vielfalt am Arbeitsplatz und in der Gemeinschaft, in der sie tätig sind. Wir setzen auf Teamarbeit, sowohl auf der Ebene einzelner Arbeitsgruppen als auch auf globaler Ebene. Wir glauben, dass Branchenkenntnis, Leidenschaft für die Sache und ein offenes Ohr für die Bedürfnisse unserer Kunden die Grundlage für eine erfolgreiche Zusammenarbeit sind. „Wir helfen Ihnen, Herausforderungen zu meistern und Ihre Ziele zu verwirklichen. Wir glauben an das, was wir tun, und unsere langfristigen Kundenbeziehungen sind der Beweis dafür.“ David Pirner, geschäftsführender Gesellschafter. www.grantthornton.cz

Salmann Investment Management AG

Salmann Investment Management AG je na bankách nezávislá společnost pro správu aktiv, která se specializuje na správu bohatých privátních klientů. Spravujeme také velká portfolia pro institucionální klienty. Společnost byla založena v roce 1985 a je vlastněna zakládajícími akcionáři a řídícími partnery, kteří jsou se společností úzce spjati. Výraz „Salmann“ pochází ze středohornoněmeckého „Salman“, což znamenalo ručitel. V nejstarším germánsko-německém právním myšlení „Sala“ znamenalo správce. www.salmann.com

Die Salmann Investment Management AG ist eine bankenunabhängige Vermögensverwaltungs-Gesellschaft, die sich auf die Betreuung anspruchsvoller, vermögender Privatkunden spezialisiert hat. Wir verwalten auch grosse Portfolios für institutionelle Kunden. Das Unternehmen wurde 1985 gegründet und befindet sich im Besitz der Gründungsaktionäre und geschäftsführenden Gesellschafter, die dem Unternehmen eng verbunden sind. Der Begriff „Salmann“ stammt vom mittelhochdeutschen „Salman“ ab, was einen Gewährsmann bezeichnete. Im ältesten germanisch-deutschen Rechtsdenken war mit „Sala“ ein Treuhänder gemeint. www.salmann.com

SWISSmag

Členové aktuálně Přes 50 let na českém trhu

Über 50 Jahre auf dem tschechischen Markt

ABB je technologický lídr v oblasti elektrotechniky a automatizace umožňující udržitelnější budoucnost. Spojením technického know-how a softwaru přináší řešení pro optimalizaci výroby, dopravy, rozvodu a distribuce energie a provozu budov. ABB je špičkou v oboru už přes 140 let a se svými 105 000 zaměstnanci přináší na trh inovace urychlující transformaci průmyslu.

ABB ist ein technologisch führendes Unternehmen der Elektro- und Automationstechnik, das eine nachhaltigere Zukunft ermöglicht. Durch die Kombination von technischem Know-how und Software bietet sie Lösungen für die Optimierung der Energieerzeugung, des Transports, der Verteilung und des Gebäudebetriebs. Seit mehr als 140 Jahren ist ABB führend in seiner Branche. Mit 105 000 Mitarbeitern bringt ABB Innovationen auf den Markt, die den Wandel in der Industrie beschleunigen.

ABB v České republice V ČR působí ABB prostřednictvím svých výrobků, řešení a služeb již od roku 1970, formální vznik společnosti se však datuje od roku 1992, kdy byla založena první společnost s názvem ABB. V průběhu 90. let se skupina firem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti až do dnešní podoby ABB s.r.o. V současné době pracuje v ABB v České republice přes 3 300 zaměstnanců v šesti lokalitách. Nejvýznamnější vývojová centra a výrobní závody má v Brně, Ostravě a Jablonci nad Nisou. Společně tvoříme budoucnost V ABB věříme, že udržitelný rozvoj představuje pokrok směrem ke zdravějšímu a prosperujícímu světu pro budoucí generace. Abychom vyvážili potřeby společnosti, životního prostředí a ekonomiky, jednáme a začleňujeme udržitelný přístup k podnikání do celého hodnotového řetězce, a tím tvoříme hodnotu pro všechny. Strategie udržitelnosti společnosti ABB se zaměřuje na řešení největších globálních výzev a přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN. Je založena na čtyřech pilířích, jejichž cílem je spoluvytvářet nízkouhlíkovou společnost, chránit zdroje, podporovat rozvoj společnosti a jednat transparentně. ABB v České republice klade velký důraz na podporu vzdělávání a popularizaci vědy a technologií napříč všemi generacemi. Popularizujeme technologie od základních až po vysoké školy, rozvíjíme technické vzdělávání a celoživotní profesionální rozvoj. Spolupracujeme s více než desítkou středních a vysokých škol a podporujeme projekty přispívající v širším smyslu k růstu vzdělanostní společnosti.

Mitglieder aktuell

ABB in der Tschechischen Republik ABB ist mit seinen Produkten, Lösungen und Dienstleistungen seit 1970 in der Tschechischen Republik tätig, die formelle Gründung des Unternehmens geht jedoch auf das Jahr 1992 zurück, als die erste Gesellschaft mit dem Namen ABB gegründet wurde. In den 90er Jahren wurde die ABB-Gruppe in der Tschechischen Republik schrittweise um weitere Gesellschaften erweitert, bis schließlich die heutige ABB s.r.o. entstand. ABB beschäftigt derzeit mehr als 3 300 Mitarbeiter an sechs Standorten in der Tschechischen Republik. Die wichtigsten Entwicklungszentren und Produktionsstätten befinden sich in Brno, Ostrava und Jablonec nad Nisou. Gemeinsam Gestalten Wir Die Zukunft Wir bei ABB sind davon überzeugt, dass eine nachhaltige Entwicklung den Weg zu einer gesünderen und wohlhabenderen Welt für künftige Generationen ebnet. Um die Bedürfnisse der Gesellschaft, der Umwelt und der Wirtschaft in Einklang zu bringen, handeln und integrieren wir einen nachhaltigen Geschäftsansatz entlang der gesamten Wertschöpfungskette und schaffen so Werte für alle. Die Nachhaltigkeitsstrategie von ABB ist darauf ausgerichtet, die wichtigsten globalen Herausforderungen anzugehen und einen Beitrag zu den Nachhaltigkeitszielen der Vereinten Nationen zu leisten. Sie basiert auf vier Säulen, die darauf abzielen, eine kohlenstoffarme Gesellschaft mitzugestalten, Ressourcen zu schützen, die soziale Entwicklung zu fördern und transparent zu handeln. ABB in der Tschechischen Republik legt großen Wert auf die Förderung der Bildung und die Verbreitung von Wissenschaft und Technik über alle Generationen hinweg. Wir machen Technik von der Grundschule bis zur Universität populär, indem wir die technische Ausbildung und die lebenslange berufliche Entwicklung fördern. Wir arbeiten mit mehr als einem Dutzend Sekundarund Hochschuleinrichtungen zusammen und unterstützen Projekte, die zum Wachstum des Bildungswesens in der Gesellschaft insgesamt beitragen.

Die Anwaltskanzlei PRK Partners hat 30. Geburtstag gefeiert Advokátní kancelář PRK Partners oslavila 30. narozeniny Na podzim roku 2023 oslavila advokátní kancelář PRK Partners své 30. narozeniny řadou akcí pro své klienty a zaměstnance, včetně slavnostního galavečera v Paláci Žofín. PRK Partners má úzké vazby na Švýcarsko, neboť zakladatel kanceláře Marek Procházka je advokátem ve Švýcarsku i v České republice. Marek Procházka je také dlouholetým prezidentem HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika a prostřednictvím tohoto personálního svazku je PRK Partners úzce propojena se švýcarským velvyslanectvím v Praze a švýcarskou komunitou v České republice. PRK Partners je rovněž již 30 let členem hospodářské komory HST. Na slavnostním večírku v Paláci Žofín firma přivítala švýcarského velvyslance v České republice pana Philippa Guexe a řadu zástupců švýcarských firem. Od svých počátků v roce 1993 se PRK Partners neustále rozrůstá a v současné době má přibližně 100 právníků v Praze, Bratislavě a Ostravě a celkem asi 150 zaměstnanců. PRK Partners je jednou z největších komerčních advokátních kanceláří v České republice a její služby pokrývají celou škálu právního zastupování. Je třeba vyzdvihnout úspěšné zastupování řady švýcarských společností v oblasti práva obchodních společností, bankovní regulace a zejména ve významných sporech v České republice. To zahrnuje zastupování před státními soudy i rozhodčími soudy. PRK Partners však zastupuje i české společnosti ve Švýcarsku, obvykle společně s místními partnery. Právě toto rozhraní mezi Švýcarskem a Českou republikou je to, z čeho advokátní kancelář čerpá svou sílu a co ji v tomto ohledu činí jedinečnou. Není to jen profese, ale skutečné povolání.

Im Herbst 2023 hat die Anwaltskanzlei PRK Partners ihren 30. Geburtstag gefeiert, dies mit einer Reihe von Events für ihre Kunden und Mitarbeiter, unter anderem mit einer feierlichen Galaveranstaltung im Palac Žofín. PRK Partners ist eng mit der Schweiz verbunden, da der Gründer der Kanzlei, Marek Prochazka, Anwalt in der Schweiz und in der Tschechischen Republik ist. Marek Prochazka ist auch langjähriger Präsident der Handelskammer SchweizerischTschechischen HST, und durch diese Persönliche Verbindung ist PRK Partners eng mit der Schweizer Botschaft in Prag und Schweizer Community in der Tschechischen Republik verbunden. PRK Partners ist denn auch seit 30 Jahren Mitglied der Handelskammer HST. An der Galaveranstaltung im Palac Žofín konnte die Kanzlei den Schweizer Botschafter in der Tschechischen Republik, Herr Philippe Guex, und zahlreiche Vertreter von Schweizer Firmen begrüßen. Seit ihren Anfängen im Jahren 1993 ist die Kanzlei PRK Partners stetig gewachsen und hat derzeit rund 100 Juristen in Prag, Bratislava und Ostrava, sowie insgesamt rund 150 Mitarbeiter. PRK Partners ist eine der größten Wirtschaftskanzleien in der Tschechischen Republik und die Dienstleistungen umfassen die ganze Skala der anwaltlichen Vertretung. Hervorzuheben ist die erfolgreiche Vertretung von zahlreichen Schweizer Firmen im Gesellschaftsrecht, der Bankenregulierung und insbesondere bei größeren Streitfällen in der Tschechischen Republik. Dies sowohl vor staatlichen Gerichten als auch bei Schiedsgerichten. PRK Partners vertritt jedoch- meist zusammen mit lokalen Partnern- auch tschechische Firmen in der Schweiz. Es ist gerade diese Schnittstelle zwischen der Schweiz und der Tschechischen Republik, aus der die Kanzlei Kraft schöpft, und die sie in dieser Hinsicht einzigartig macht. Es kann nicht nur von einem Beruf, sondern von einer eigentlichen Berufung gesprochen werden.

SWISSmag

Akce HST

HST Anlässe

Speed Business Meeting

Nové obchodní vztahy a příležitosti, nové informace a skvělá zábava: to vše měli účastníci Speed Business Meetingu 19. září 2023 pořádaného HST Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika, Britskou obchodní komorou v ČR a Německou obchodní komorou v zahraničí (AHK). Tato tradiční a úspěšná akce poskytla každému účastníkovi jedinečnou příležitost prezentovat výrobky nebo služby firmy, kterou zastupuje, v rámci desetiminutového individuálního setkání. A to vše v krásných prostorách Boutique Hotelu Jalta v Praze 1.

Neue Geschäftskontakte und -möglichkeiten, neue Informationen und viel Spass hatten die Teilnehmer des Speed Business Meeting am 19. September 2023, das von der Handelskammer Schweiz-Tschechische Republik (HST), der Britischen Handelskammer in der Tschechischen Republik (BHK) und der Deutschen Auslandshandelskammer (AHK) organisiert wurde. Diese traditionelle und erfolgreiche Veranstaltung bot jedem Teilnehmer die einmalige Gelegenheit, die Produkte oder Dienstleistungen des von ihm vertretenen Unternehmens in einem zehnminütigen Einzelgespräch zu präsentieren. Dies alles fand in den schönen Räumlichkeiten des Boutique-Hotels Jalta in Prag 1 statt.

Zažehnutí obchodní jiskry na Speed Business Meetingu Den Geschäftsfunken entfachen beim Speed Business Meeting

Networking for Professional Women: Business & Sport 3. října 2023 se uskutečnila tradiční akce pro členy HST Hospodářská komora Švýcarsko – Česká republika Networking pro ženy z povolání. Tentokrát jsme propojili business a sport. Naše dámy měly skvělou příležitost užít si profesionální trénink se zkušenými trenéry z RunCzech. Prof. MUDr. Eva Nováková, Ph.D. Jan Pirk, DrSc. z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), medailistka z mistrovství Evropy v atletice 2018 Eva Vrabcová Nývltová a mistryně ČR v běhu na 5 000 m v roce 2022 a Patrik Vebr přednášeli o zajímavých sportovních tématech. Úvodní slovo měla paní Jana Havrdová, viceprezidentka Hospodářské komory České republiky a prezidentka České komory fitness. Akci jsme uspořádali společně se španělskou, kanadskou, italskou a francouzskou obchodní komorou.

Speed Business Meeting pořádaný s dalšími obchodními komorami Speed Business Meeting mit anderen Handelskammern organisiert

Poslední rady a instrukce před během

Naše členky v běhu pod odborným vedením

Abschliessende Ratschläge und Anweisungen vor dem Lauf

Unsere Mitglieder laufen unter professioneller Anleitung

Networking for Professional Women: Business & Sport Am 3. Oktober 2023 fand der traditionelle Anlass für die Mitglieder der HST Handelskammer Schweiz-Tschechische Republik Networking für berufstätige Frauen statt. Dieses Mal haben Po dobrém wir Business und Sport kombivýkonu pochvala niert. Unsere Damen hatten die Lob nach Möglichkeit, ein professionelles einer guten Training mit erfahrenen Trainern Leistung von RunCzech zu genießen. Prof. MUDr. Eva Nováková, Ph.D. Jan Pirk, DrSc. vom Institut für klinische und experimentelle Medizin (IKEM), die Medaillengewinnerin der LeichtathletikEuropameisterschaft 2018 Eva Vrabcová Nývltová und die tschechische Meisterin im 5 000 m Lauf 2022 und Patrik Vebr hielten Vorträge über interessante Sportthemen. Die Eröffnungsrede hielt Frau Jana Havrdová, Vizepräsidentin der Tschechischen Handelskammer und Präsidentin der Tschechischen Fitnesskammer. Die Veranstaltung wurde gemeinsam mit den Handelskammern aus Spanien, Kanada, Italien und Frankreich organisiert.

Swiss Business Breakfast Swiss Business Breakfast pořádaná HST Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika a Švýcarsko-slovenskou obchodní komorou HSSR se konala 11. října 2023 v rámci 2. dne Mezinárodního strojírenského veletrhu MSV. Osm přednášejících poskytlo všem účastníkům zajímavé informace týkající se hospodářských vztahů mezi Švýcarskem a Českem/Slovenskem, aktivit a výzev švýcarských firem prezentovaných na českém trhu a strategie Hospodářské komory České republiky do budoucna. Na akci navázala jedinečná příležitost neformálně se setkat se švýcarským velvyslancem v ČR Dr. Philippem Guexem a na Slovensku Peterem Nelsonem, zástupci švýcarských firem Michaelou Klesnarovou, Radoslavem Klepáčem, Retem Adamem, Thomasem Alijewem, se zástupci švýcarských obchodních komor v ČR, Jiřím Jirkovským, a na Slovensku, Peterem Knapem, a Hospodářské komory ČR, Janou Havrdovou.

Swiss Business Breakfast Das Swiss Business Breakfast, organisiert von der Handelskammer HST Schweiz – Tschechische Republik und der Schweizerisch-Slowakischen Handelskammer HSSR, fand am 11. Oktober 2023 während des zweiten Tages der Internationalen Maschinenbaumesse MSV statt. Acht Referenten teilten interessante Informationen über die wirtschaftlichen Beziehungen zwischen der Schweiz und der Tschechischen Republik/Slowakei, die Aktivitäten und Herausforderungen der Schweizer Unternehmen auf dem tschechischen Markt und die zukünftige Strategie der tschechischen Handelskammer. Nach der Veranstaltung gab es eine einzigartige Gelegenheit zu einem informellen Treffen mit dem Schweizer Botschafter in der Tschechischen Republik, Dr. Philipp Guex, und in der Slowakei, Peter Nelson, sowie den Vertretern der Schweizer Unternehmen Michaela Klesnarova, Radoslav Klepáč, Ret Adam, Thomas Alijew, den Vertretern der Schweizer Handelskammern in der Tschechischen Republik, Jiří Jirkovský, und in der Slowakei, Peter Knap, und der Handelskammer der Tschechischen Republik, Jana Havrdová.

Velvyslanec Philippe Gérald Guex a viceprezident HST Jiří Jirkovský Botschafter Philippe Gérald Guex und HST-Vizepräsident Jiří Jirkovský

Swiss Management Forum

Důležitá témata jako inovace a udržitelnost ve farmaceutickém průmyslu přilákala na naši konferenci Swiss Management Forum mnoho zajímavých řečníků a účastníků. Tato tradiční akce pořádaná HST Obchodní komorou Švýcarsko - Česká republika vytvořila skvělou platformu pro výměnu zkušeností a pohledů na budoucnost farmaceutického a potravinářského průmyslu mezi švýcarskými a českými společnostmi jako Nestlé, Roche, Novartis, SOTIO Biotech a Kvalito Consulting Group. Zajímavé přednášky doplnila odborná diskuze a neformální networking. Bylo nám potěšením přivítat Jörga-Michaela Ruppa, Michiela Kernkampa, Pavla Solského, Andreu Ćirlićovou, Valentinu Scabiu a Erika Lundgrena, kteří hovořili o budoucnosti zdravotnictví a o tom, jak se stává více personalizovaným a udržitelným, o významu výživy pro zdravější život a roli potravinářských společností v něm, o tom, jak včasné odhalení rakoviny vede k personalizované léčbě a lepším výsledkům a jak jsou data klíčem k revoluci ve zdravotnictví a zlepšení života pacientů. Naše pozvání přijal také Dr. Philippe Guex, velvyslanec Švýcarska v České republice, prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor UK, doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D., děkan Farmaceutické fakulty UK, Radka Pekelská, Jiří Pešina a mnoho dalších.

Wichtige Themen wie Innovation und Nachhaltigkeit in der Pharmaindustrie lockten viele interessante Referenten und Teilnehmer an unsere swiss management forum Konferenz. Die traditionelle Veranstaltung der Handelskammer Schweiz-Tschechische Republik bot eine hervorragende Plattform für den Erfahrungs- und Meinungsaustausch über die Zukunft der Pharma- und Lebensmittelindustrie zwischen Schweizer und tschechischen Unternehmen wie Nestlé, Roche, Novartis, SOTIO Biotech und Kvalito Consulting Group. Interessante Vorträge wurden durch Fachdiskussionen und informelles Networking ergänzt. Jörg-Michael Rupp, Michiel Kernkamp, Pavel Solski, Andrea Ćirlićová, Valentina Scabia und Erik Lundgren sprachen über die Zukunft des Gesundheitswesens und dessen zunehmende Personalisierung und Nachhaltigkeit, die Bedeutung der Ernährung für ein gesünderes Leben und die Rolle der Lebensmittelunternehmen dabei, wie die Früherkennung von Krebs zu einer personalisierten Behandlung und besseren Ergebnissen führt und wie Daten der Schlüssel zur Revolutionierung der Gesundheitsversorgung und zur Verbesserung des Lebens der Patienten sind. Unsere Einladung wurde auch von Dr. Philippe Guex, Botschafter der Schweiz in der Tschechischen Republik, Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D., Dekan der Pharmazeutischen Fakultät der Karlsuniversität, Radka Pekelská, Jiří Pešina und vielen anderen angenommen.

Hlavní řečníci a moderátor, zleva: Valentina Scabia, Pavel Solský, Erik Lundgren, Andrea Ćirlićová a Filip Horký Hauptredner und Moderator, von links: Valentina Scabia, Pavel Solský, Erik Lundgren, Andrea Ćirlićová und Filip Horký

Valentina Scabia a Andrea Ćirlićová Valentina Scabia und Andrea Ćirlićová

SWISSmag

Swiss Ladies Club – vánoční dekorace

Swiss Ladies Club – Weihnachtdekorationen

V adventním čase si dámy v rámci Swiss Ladies Clubu dopřály trochu zastavení se nad ručními pracemi – výrobou adventních věnců. Akci hostila společnost Laufen, účastnice se pod profesionálním vedením naučily, jak správně bezpečně a jak pěkně esteticky na věnce jít. Věříme, že díky svým dílům během adventu rozsvítily své domovy.

In der Adventszeit haben sich die Damen des Swiss Ladies Clubs dem Basteln hingegeben und Adventskränze gebastelt. Gastgeber der Veranstaltung war die Firma Laufen, die Teilnehmer lernten unter professioneller Anleitung, wie man Kränze richtig, sicher und ästhetisch anfertigt. Wir glauben, dass sie dank ihrer Werke ihre Häuser im Advent erleuchtet haben.

Dámy ze zlatnictví Salaba si vyzkoušely zdobení ze zcela jiných materiálů, než jsou drahé kovy Die Damen der Goldschmiede Salaba haben versucht, mit ganz anderen Materialien als Edelmetallen zu dekorieren

Finální dekorace pro pravou vánoční atmosféru Die ultimative Dekoration für eine echte Weihnachtsatmosphäre

Marie Doušová, členka představenstva HST s vlastnoručně vytvořeným adventním věncem Marie Doušová, Vorstandsmitglied der HST, mit einem handgefertigten Adventskranz

Novoroční koncert 2024 Nový rok jsme otevřeli tóny z oper a instrumentálních skladeb Wolfganga Amadea Mozarta. Sólisté Karolína Žmolíková a Daniel Klánský nás potěšili duety a áriemi z oper Figarova svatba, Don Giovanni a Kouzelná flétna, smyčcový kvintet Musica Lucis Praga přednesl úryvky z Divertimento D dur a Malé noční hudby.

Neujahrskonzert 2024

Duet z Dona Giovanniho Duett aus Don Giovanni

Das neue Jahr eröffneten wir mit Ausschnitten aus Opern und Instrumentalstücken von Wolfgang Amadeus Mozart. Die Solisten Karolína Žmolíková und Daniel Klánský erfreuten uns mit Duetten und Arien aus den Opern Die Hochzeit des Figaro, Don Giovanni und Die Zauberflöte, das Streichquintett Musica Lucis Praga spielte Auszüge aus dem Divertimento in D-Dur und Eine kleine Nachtmusik.

Publikum se stalo součástí opery Don Giovanni Das Publikum wurde Teil der Don-GiovanniOper

Po novoročním koncertě networking a dobré víno Nach dem Neujahrskonzert Networking und guter Wein

Christmas Gala Dinner

Tradiční vánoční gala večeři jsme si vychutnali 7. prosince v unikátních prostorách Restaurace v Obecním domě – nejkrásnější secesní budově v Praze. Skvělé menu nám připravil Vyšehrad 2000 a.s. a živá hudba doladila večeři k dokonalosti. K dispozici byly oblíbené koktejly z Tretter's American Bar a po večeři nás rozproudil DJ a saxofon. Velké poděkování patří našemu partnerovi Martině Zemanové a Lindt & Sprüngli.

Am 7. Dezember genossen wir ein traditionelles Weihnachtsgaladinner in den einzigartigen Räumlichkeiten des Restaurants im Stadthaus – dem schönsten Jugendstilgebäude Prags. Ein herrliches Menü wurde von Vyšehrad 2000 a.s. zubereitet und Live-Musik machte das Abendessen perfekt. Die beliebten Cocktails wurden von Tretter's American Bar serviert und nach dem Essen rockte uns ein DJ mit Saxophon. Vielen Dank an unsere Partnerin Martina Zemanová und an Lindt & Sprüngli!

Christmas Open House V adventním čase se 14. 12. 2023 otevřely dveře kanceláře HST pro všechny členy a přátele. Během dne jsme se společně mohli zastavit, vypít svařené víno, popřát si krásné svátky. Všem děkujeme za milou návštěvu a těšíme se na další ročník!

Weihnachten: Tag der offenen Tür

Připravované akce

Geplante Veranstaltungen

BŘEZEN

Die Türen der HST-Geschäftsstelle waren am 14. Dezember 2023 für alle Mitglieder und Freunde in der Adventszeit geöffnet. An diesem Tag konnten wir gemeinsam vorbeischauen, Glühwein trinken und uns gegenseitig eine schöne Weihnachtszeit wünschen. Wir bedanken uns bei allen für den netten Besuch und freuen uns schon auf das nächste Jahr!

MÄRZ

12. března

Swiss Business Breakfast Grant Thornton

12. März

Schweizer Business Breakfast Grant Thornton

16. března

Economic Lunch Briefing

16. März

Economic Lunch Briefing

2. dubna

Swiss Business Breakfast Bighub

2. April

Schweizer Business-Frühstück Bighub

9. dubna

Swiss Business Breakfast Akkodis

9. April

Schweizer Business-Frühstück Akkodis

16. dubna

Swiss Ladies Club Zlatnictví Salaba – permanentní náramky

16. April

Swiss Ladies Club Juwelier Salaba – dauerhafte Armbänder

23. dubna

Swiss Leadership Academy

23. April

Schweizerische Führungsakademie

DUBEN

APRIL

KVĚTEN 15. května

MAI Around the World

15. Mai

Členské zasedání a Swiss Business Coctail

11. Juni

ČERVEN 11. června

JUNI

Výlet na elektrokolech a piknik s e-kolo a Swiss Leadership Academy ČERVENEC 16. července

Mitgliedertreffen und Swiss Business Cocktail

Elektrovelo-Ausflug und Picknick mit e-Bike und Schweizer Führungsakademie JULI

Golfový turnaj Royal Beroun Golf Club

SRPEN 1. srpna

Rund um die Welt

16. Juli

Golf-Turnier Royal Beroun Golf Club

AUGUST Swiss National Day

ZÁŘÍ

1. August

Schweizer Nationalfeiertag

SEPTEMBER Golfový turnaj pro začátečníky

Golfturnier für Anfänger

Swiss Leadership Academy

Schweizerische Führungsakademie

ŘÍJEN

OKTOBER Mezinárodní strojírenský veletrh a Business Breakfast

LISTOPAD

Internationale Ingenieursmesse und Business Breakfast NOVEMBER

Swiss Management Forum

Schweizer Management Forum

Swiss Leadership Academy

Schweizerische Führungsakademie

PROSINEC

DEZEMBER Vánoční gala večeře

Weihnachts-Galadinner

HANDELSKAMMER SCHWEIZ – SLOWAKISCHE REPUBLIK

SWISSmag

Foto: Lukáš Klčo Zľava: Filip Lackovič, Mesto Senica, J.E. Peter Nelson veľvyslanec Švajčiarska na Slovensku, Peter Horváth prezident švajčiarskeho klubu na Slovensku , Peter Knap, prezident HSSR, Timotej Braxator, člen predstavenstva HSSR

Vianočné stretnutie členov a priateľov Švajčiarsko – slovenskej obchodnej komory Štvrtkový večer 12. decembra 2023 sa niesol v znamení tradičného predvianočného stretnutia členov a priateľov Švajčiarsko-slovenskej obchodnej komory v bratislavskom hoteli Carlton. Príjemné stretnutia, rozhovory, zdieľanie úspechov a bilancovanie končiaceho roka a príprava plánov na rok prichádzajúci prispeli ku krásnej sviatočnej atmosfére. Tešíme sa, že medzi nás prišiel švajčiarsky veľvyslanec na Slovensku Peter Nelson a jeho kolegovia a kolegyne z veľvyslanectva. Ani tento rok nechýbal hudobný program tentokrát v podaní mladej talentovanej slovenskej speváčky Andrey Bučko s kapelou.

Von links: Filip Lackovič, Stadt Senica, J.E. Peter Nelson, Botschafter der Schweiz in der Slowakei, Peter Horváth, Präsident des Schweizer Clubs in der Slowakei, Peter Knap, Präsident der HSSR, Timotej Braxator, Vorstandsmitglied der HSSR

Zľava : Peter Knap, prezident HSSR s manželkou, Peter Neurath, člen predstavenstva HSSR, Timotej Braxator, člen predstavenstva HSSR, Ivan Melay, Salmann Investment Von links: Peter Knap, Präsident der HSSR mit seiner Frau, Peter Neurath, Vorstandsmitglied der HSSR, Timotej Braxator, Vorstandsmitglied der HSSR, Ivan Melay, Salmann Investment

Zľava: Ľubica Foltínová, Peter Foltín člen predstavenstva HSSR, Peter Knap, prezident HSSR, Jaroslava Trstenská, Švajčiarske veľvyslanectvo na Slovensku Von links: Ľubica Foltínová, Peter Foltín, Vorstandsmitglied der HSSR, Peter Knap, Präsident der HSSR, Jaroslava Trstenská, Schweizer Botschaft in der Slowakei

Peter Knap, prezident HSSR

Andrea Bučko, speváčka

Peter Knap, Präsident der HSSR

Andrea Bučko, Sängerin

Weihnachtstreffen der Mitglieder und Freunde der Handelskammer Schweiz – Slowakische Republik Der Donnerstagabend, 12. Dezember 2023, stand im Zeichen des traditionellen vorweihnachtlichen Treffens der Mitglieder und Freunde der Schweizerisch-Slowakischen Handelskammer im Carlton Hotel in Bratislava. Angenehme Treffen, Gespräche, der Austausch von Erfolgen, die Bilanz des zu Ende gehenden Jahres und die Ausarbeitung von Plänen für das kommende Jahr trugen zu einer schönen festlichen Atmosphäre bei. Wir freuen uns, dass der Schweizer Botschafter in der Slowakei, Peter Nelson, und seine Kollegen von der Botschaft uns besucht haben. Dieses Jahr gab es auch ein Musikprogramm, dieses Mal von der talentierten jungen slowakischen Sängerin Andrea Bučko mit ihrer Band.

Čo pripravujeme

In Vorbereitung

Marec Valné zhromaždenie Švajčiarsko - slovenskej obchodnej komory

Marsch Generalversammlung die Handelskammer Schweiz Slowakische Republik

Apríl

Small Talk event v Bratislave

April

Smalltalk-Event in Bratislava

Máj

Swiss event Košice

Mai

Schweizer Veranstaltung Košice

Jún

Swiss evening v Bratislave

Juni

Schweizer Abend in Bratislava

POZVÁNKA

SWISSmag

Hudba spojuje Text: Alena Koukalová Foto: Stradivari Quartett

Antonín Dvořák v podání švýcarského kvarteta Stradivari 1. 5. 2024 v Praze Smyčcový kvartet s názvem Stradivari přijede i se svými čtyřiceti příznivci na přelomu dubna a května do Prahy, aby blíže poznal místa, kde Antonín Dvořák působil a žil. V den výročí jeho úmrtí, 1. května 2024, uvede v rámci koncertu také premiéru skladby Davida Philippa Hefti – 8. smyčcového kvarteta na motivy Antonína Dvořáka – s názvem „Gesänge der Sehnsucht“ (Písně touhy) v Muzeu hudby. Jak celý projekt vznikl?

a to jsme se zeptali vedoucí celého projektu, cellistky kvarteta a majitelky firmy Stradivari Musiker, paní Maji Weber. Stradivari totiž věnovali Antonínu Dvořákovi celou sezónu 2023–24 a na různých místech Švýcarska zahráli celkem sedm koncertů z Dvořákových děl. „Na počátku byla hra na cello a má láska ke komorní hudbě. Další kroky přicházely postupně. Cesty za skladateli, jejichž díla jsme

hráli, organizujeme od roku 2003. Když se totiž některému autorovi věnujeme intenzivně celou sezónu, máme pak všichni zájem vědět o něm ještě více a poznat i místa, kde žil, která ho ovlivnila,“ říká Maja Weber. „A ukázalo se, že tento zájem sdílí i naši posluchači a fanoušci. Vznikl tak jakýsi Fan Club Stradivari, který navštěvuje koncerty ve Švýcarsku, ale jeho členové se rádi vydají i na společnou cestu za poznáním skladatele. V adresáři dnes máme cca 7 000 adres, na které posíláme pozvánky

na koncerty, a 200 až 300 z nich s námi pak ročně vyjíždí na cesty. Organizování cest pomáhá financovat naše hudební aktivity. Když začala agenda narůstat, založila jsem v roce 2007 firmu Stradivari Musiker, která má i svou kancelář a několik zaměstnanců. Ročně odehrajeme 50 až 60 koncertů, a to nejen ve Švýcarsku, ale vystupujeme i v Americe a v Asii. Do toho pak pořádáme 9 až 10 cest pro 20 až 50 lidí, nejedná se ale vždy jen o cesty zahraniční, máme série koncertů i na různých místech ve Švýcarsku, například v Engadinu nebo u Lucernského jezera, a i tam s námi naši fanoušci vyjíždějí. Spojuje je především zájem o komorní hudbu. Každý rok se pak věnujeme jednomu skladateli, v repertoáru jsme už měli taková jména jako Mozart, Beethoven, Mendelsohn, Brahms, a letos je to Antonín Dvořák.“ Zájemci o vstupenky z řad čtenářů časopisu SWISSmag se mohou hlásit nejpozději do 23. 4. na e-mailu: svycarskyklub@gmail.com nebo na telefonu 602105600. Úplný program koncertu najdete na www.svycarskyklub.cz. Více o smyčcovém kvartetu www.stradivarifest.com.

SWISSmag

Sdílejte své zážitky ze Švýcarska a akcí Switzerland Tourism na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – vybrané fotografie naleznete otištěné i v dalších vydáních magazínu SWISSmag.

#MojeSvycarsko

our_swiss_experience

Pilatus

Vodopády Engstligen

Gstaad

josef_on_the_road

marketamyskov

andreadrengubakova

Berninapass

Fronalpstock

malbrecht99

Curych

Bernina Express

pavla_berdar

Oeschinensee

marek.kroutil

skialpka

MojeSvycarsko.comm Inspirace a informace pro vaše cesty do Švýcarska – aktuální a v českém jazyce. Tady najdete vše od předpovědi počasí přes trasy pro pěší výlety a cyklotrasy až po možnost rezervovat si vaši dovolenou. Také si zde můžete zakoupit publikace, dárky se švýcarskou tématikou a předplatit časopis SWISSmag. Nejlepší zážitky pro milovníky vlaků: MojeSvycarsko.com/sts MojeSvycarsko.com/rhb

#MojeSvycarsko Sdílejte vaše zážitky ze Švýcarska na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – nejzajímavější fotografie otiskneme v magazínu SWISSmag. Pusťte si zajímavé filmy a pořady o Švýcarsku na MojeSvycarsko.com/video. Aplikace pro chytré telefony S bezplatnými aplikacemi pro telefony s Androidem a iOS jsou užitečné informace, cenné tipy, slevové kupony, sněhové zpravodajství i vítané inspirace vždy po ruce. MySwitzerland.com/mobile

Staňte se naším fanouškem na: Facebook.com/MojeSvycarsko

Grand Tour

Informace a rady

Švýcarský newsletter

Rady pro vaši dovolenou ve Švýcarsku načerpáte z našich českých a cizojazyčných brožur a map, které si můžete objednat k bezplatnému zaslání poštou nebo stáhnout ve formátu PDF na MojeSvycarsko.com/brozury.

Zaregistrujte se k odebírání pravidelného newsletteru se švýcarskými tipy, novinkami, radami a soutěžemi na MojeSvycarsko.com/newsletter.

Singletrailový ráj Alp

STS mapa 2024

Swiss Snow

Tipy pro rodiny

Mapa a železniční tipy

Swiss Travel Guide

Grand Train Tour of Switzerland

Rhétská dráha

Od ledovců k palmám Chur/St. Moritz - Tirano - Lugano www.berninaexpress.ch

Železnice Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k nejpozoruhodnějším v Alpách a od roku 2008 jsou součástí UNESCO. Zažijte vyhlídkovou jízdu regionálním vlakem nebo panoramatickým vlakem Bernina Express z Churu kolem ledovců až k palmám do Tirana. Vlak bez ozubnice hravě zvládá 55 tunelů, 196 mostů a stoupání až 70 %. Informace / rezervace / prodej: Rhétské dráhy, železniční služby, tel. +41 81 288 65 65.