Radost 1/2020 by SONNENTOR CZ

Radost Magazín pro přátele SONNENTORU Číslo 1/2020

#tadyrosteradost

Nahlédněte do obsahu O SONNENTORU

Okénko k pěstitelům

Udržitelně podnikat a rozvíjet firmu nelze bez pokory a zodpovědnosti

14–15 Ekofarma Pařilovi

24–25

Naše obaly jsou Hero Waste

36–37 Španělsko

26–27

Pro nás je udržitelnost samozřejmostí Odpovědný přístup k lidem a životnímu prostředí

Co se u nás děje

28–29

Automatizace versus ruční práce

34–35 Ukážu ti cestu Bylinkovým rájem

4–7

Na návštěvě u našich biopěstitelů

Josef Dvořáček o podnikání SONNENTORU

Lze mezi ruční prací a automatizací udržet rovnováhu?

Zajímavá témata 8–9 12–13 18 19 20–21

Pěstitelský projekt

Průvodce našimi obalovými materiály

Voňavý turistický cíl

Unikátní sonda do světa SONNENTORU

Sluneční bylinková praxe pro studenty

Na voňavé návštěvě v klášterní zahradě v Žirči

Camino de Compostela Poutní cesta k sobě samému

Tipy a recepty 10

Zelená energie

pro naše bylinky a koření

Jak na zahradu v souladu s přírodou? Základy permakulturní zahrady

Terra preta nebo biouhel Co to vlastně znamená?

16–17

Koncentrovaná síla koření Za studena lisované oleje

Společně si pochutnáme

Kulinářské workshopy v SONNENTORU

Ovocné a kořeněné čaje

Jak chutná pravý ovocný a kořeněný čaj?

22–23 Kulinářské éterické oleje

Roztočte to v kuchyni díky jedné kapce!

30–31 39

Zadržování vody v krajině Obora Obelisk

32–33 Pestrý a hravý svět latte

Připravte si latte dle vašich chutí.

Žena a příroda Odjakživa fungující spojení

Cukr se nejídá plnou hrstí

Krize je šance

Rozhovor s Petrou Burianovou

Marek Orko Vácha

Konopí

Objevte sílu přírody.

Recepty 42–45 Nápady na každý den 47

Zázvor

Horký favorit do chladných dnů

O SONNENTORU SONNENTOR je dnes předním evropským zpracovatelem bylin, čajů a koření z ekologického zemědělství. Suroviny pro výrobu pocházejí z přímé spolupráce s místními pěstiteli. Filozofie firmy je od samého začátku postavena na základech trvalé udržitelnosti a vysokém podílu ruční práce. Díky tomu mohla firma vytvořit přes 150 pracovních míst. Ve výrobním areálu firmy v Čejkovicích na jižní Moravě je možné navštívit zajímavý turistický projekt Bylinkový ráj SONNENTOR a zúčastnit se zážitkové exkurze ve výrobě čajů, která ročně přiláká několik desítek tisíc lidí. ANDREAS LUDMILA ŠULCOVÁ A SONNENTORU LÉ TE STI PĚ SCHMIDT,

Vážení přátelé SONNENTORU, milé čtenářky a milí čtenáři, možná víc než kdy jindy si uvědomujeme, jak důležité je naplňovat hodnoty, jakými je láska, úcta k bližnímu, respekt vůči spolupracovníkům a zodpovědný způsob podnikání. Dát ze sebe to nejlepší, co v sobě máme, a zároveň sami sebe poznat o kousek víc. Všechny okolnosti, které nám v posledních měsících vtrhly do života, nás měly něco naučit a něco nám připomenout. Změn bylo za poslední rok opravdu hodně. Jsem ráda, že hodnotami, o kterých píši hned v úvodu, žijeme v naší firmě od samého začátku, a že se přirozeně řídíme poselstvím „otevřít se změnám, ale neztrácet své vlastní hodnoty.“ V tomto zbrusu novém čísle se můžete těšit na celou řadu inspirativních článků. Pojítkem mezi nimi je právě „změna“. SONNENTOR nám za posledních pár let doslova vyrostl před očima, ať už co do počtu našich spolupracovníků, vyrobených slunečních produktů či vypitých čajů při pracovních poradách. Nezaspat na vavřínech a začít dělat změny v dosud nastavených organizačních procesech je stejně důležité, jako přistoupit k nim nejen s rozumem, ale i srdcem. Rádi vám přinášíme inspirativní příběhy lidí jdoucích odvážně vstříc výzvám. Někteří putovali do Santiaga de Compostela, jiní zase vytváří důstojná pracovní místa pro lidi s určitým hendikepem. Pozvednout třeba vnímání ovčí vlny, jako kvalitního přírodního materiálu s rozmanitým využitím, se rozhodla naše pěstitelka paní Jiřina Pařilová, která tak navrací slávu zapomenutým řemeslům nejen na svých workshopech.

Radost Číslo 1/2020

Vydavatel: Sonnentor s.r.o., Příhon 943, 696 15 Čejkovice Redakce: Kamila Šťastná, Tereza Hemzová, Marcela Jurasová Grafická úprava: Marcela Jurasová E-mail pro čtenářské ohlasy: radost@sonnentor.cz Elektronická verze: www.sonnentor.cz Tisk: Tiskárna Lelka, s.r.o. Uvedené texty a fotografie jsou publikovány na základě souhlasu jejich autorů. Používáme papíry certifikované organizací FSC®, která podporuje environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy.

Je poučné sledovat, jak se naše životní rutina dokáže rázem proměnit ve zcela jiný životní prostor a ukončit bezhlavý shon někam a za něčím. A také jak rychle se oddělí to podstatné od toho méně podstatného. Otázky kolem zadržování vody v krajině, využití tzv. biouhlu nebo energie z obnovitelných zdrojů mají s běžnou rutinou pramálo společného, ale mohou být pro mnohé inspirací. Na vše, co se nám v životě děje, je třeba nahlížet jako na šanci změnit věci k lepšímu, vytvořit něco nového a hlubšího. I o tom, že na věci je dobré vždy nazírat z více úhlů, hovoří ve svém překrásném článku Marek Orko Vácha. Naším posláním je přinášet radost z bylin a koření. Okořeňte si každý den špetkou radosti od nás a uvařte si k tomu bylinný čaj z kvalitních surovin. Naše motto zní #Tadyrosteradost. My v SONNENTORU si moc přejeme, aby radost rostla i u vás!

Kamila Šťastná vedoucí marketingu

Udržitelně podnikat a rozvíjet firmu nelze bez pokory a zodpovědnosti Od začátku je náš tým v Čejkovicích opravdu skvělou partou spolupracovníků, kterou spojuje nadšení k bylinkám i myšlenka hodnot ekologie a trvalé udržitelnosti. I proto jsme si zvolili firemní motto TADY ROSTE RADOST. Chceme tím vyjádřit, že to tak cítíme, že naším posláním je v dnešní době přinášet lidem nadšení z bylin, čajů a koření a ze života vůbec. text josef dvořáček, foto sonnentor

Myšlenka SONNENTORU vznikla v roce 1988 v rakouské vesničce Sprögnitz. Zakladatel Johannes Gutmann byl tehdy třiadvacetiletým mladíčkem, který na jednu stranu chtěl pomoct sedlákům z rodného chudého kraje, na stranu druhou ale také sám potřeboval práci, byl nezaměstnaný a chtěl zůstat v místě, kde vyrůstal. Začal tak prodávat po trzích byliny drobných pěstitelů a doufal, že to nějak dopadne. Na stejných principech zakládal s Tomášem Mitáčkem v roce 1992 český SONNENTOR na jižní Moravě. Skvělou spoluprací obou firem se od začátku snažíme rozvíjet evropskou myšlenku přeshraniční spolupráce.

Trvale udržitelné podnikání

Jako student jsem mohl strávit mnoho měsíců na stážích v německy mluvících zemích. Na mnoha místech tam vidíte jasný rozdíl v krajině, kde se dlouhodobě hospodaří ekologicky. Není jiné cesty a je nad slunce jasné, že ekologické zemědělství je jedinou možnou alternativou dnešní neudržitelné monokulturní velkoprodukce, která ničí naši krajinu. Přemýšlíme hodně o dopadech našeho podnikání. Výrobní halu jsme postavili jako brownfield v místě starého rozpadlého kravína, který už nikdo nepotřeboval. Když jsme se téměř před 10 lety zamýšleli, kolik plastových nerozložitelných obalů zůstane po spotřebování našich produktů, začali jsme zkoušet používání alternativních kompostovatelných materiálů. Nebyla to lehká a ani levná cesta, ale inspirovali jsme spoustu dalších lidí a podnikatelů. Dnes všichni vidíme, že používání plastových obalů je sice technologicky velmi jednoduché a levné, ale jejich následná likvidace je velmi nákladná a zatěžuje naši planetu na tisíce let. Mám radost, že většina zpracovatelů biopotravin již velmi aktivně pracuje na odbourávání plastových obalů. Přemýšlíme také nad využitím odpadu, který produkujeme. Bylinný prach používáme jako krmivo pro zvířata nebo peletkujeme a využíváme k vytápění výrobních prostor. Každé zamyšlení nad dopady našeho jednání otevírá nové možnosti a cesty, jak podnikat jinak, než určuje hlavní proud.

Bio je normální

Je skandální, že se vysoký obsah přídatných látek ve všech potravinových produktech dlouhodobě neřeší. Bio není jen moderním výkřikem, ale nutným návratem ke kořenům. Od malička jsme doma něco pěstovali a byl jsem veden k úctě k ruční práci, přírodě a ke všemu, co nám nabízí. I dnes je moje rodina díky velké zahradě z velké části soběstačná. Také při výchově našich dětí nám přišlo důležité naučit je pracovat a postarat se o sebe. Dodnes vzpomínáme na společně strávené chvíle na zahradě. Ono opravdu platí, že práce šlechtí! A navíc se prací získává tzv. selský rozum, což považuji za hodnotný vysokoškolský diplom. Říkal jsem si také, že přes domácí zahradničení musím v malém pochopit a na vlastní kůži zažít, co jsou principy ekologického zemědělství. Není nad to, když si můžete utrhnout na své vlastní zahradě rajče, které dozrálo na sluníčku, bez zbytečných chemikálií a přirozeně. Znáte celý jeho příběh, zasadili jste malou rostlinku a ona se vám odmění. A hlavně si pak mnohem víc vážíte přírody i potravin. Předkové většiny z nás byli menší nebo větší zemědělci. Všichni máme v sobě nějak zakořeněnou lásku k půdě, k přírodě, k okolní krajině. Zkusme začít žít pokorněji s ohledem na prostředí kolem nás a objevit, jakou sílu má v sobě to, co je opravdu z přírody.

Spolupráce s místními pěstiteli a sedláky

V SONNENTORU se snažíme, aby většina našich surovin pocházela z nejbližšího okolí. Každý rok se v únoru setkáváme s našimi českými biopěstiteli a sedláky. Na setkání si vždy uvědomím, jak důležitá je u potravin lokální, přímá a férová spolupráce. Naši sedláci obhospodařují ekologicky stovky hektarů a dobrovolně si vybrali těžší cestu – nepoužívat žádná syntetická hnojiva či postřiky. Uvědomujeme si, jak obrovský dopad na své okolí a hlavně na krajinu kolem nás má vlastně jen několik lidí, kteří v podnikání zvolí jiný životní postoj trvalé udržitelnosti. Právě podporou ekologického zemědělství přispíváme k utváření biodiverzity v krajině, a tím ji děláme

krásnější. Všímám si také, jak práce v souladu s přírodou přivádí lidi k pokoře a hluboké životní moudrosti. Usilujeme o to, abychom nabídli poctivou férovou výkupní cenu tak, aby naši dodavatelé mohli být soběstační vůči svým rodinám. Tímto se snažíme podpořit v naší české kotlině fungování malých rodinných ekologických statků.

Přímý obchod v zemích třetího světa

V případě surovin, které v našich podmínkách nerostou, máme pěstitelské projekty v zahraničí. Tato místa a lidi pravidelně navštěvujeme a férové podmínky spolupráce domlouváme s biopěstiteli přímo na místě. Kromě garance biokvality u zahraničních dodavatelů ze zemí třetího světa vždy dbáme na celou řadu environmentálních a společensky odpovědných aspektů, např. aby děti farmářů chodily do školy, nebyla zneužívána dětská práce a další. Jeden z úžasných projektů máme třeba v Tanzánii – vede ho místní dlouholetý partner SONNENTORU a úžasný člověk Cleopa Ayo. Žije se svou ženou Agnes uprostřed pohoří Usambara v Tanzánii a starají se o více než 600 malých pěstitelů koření. Jejich rodiny žijí uprostřed pralesa. Mnoho z nich nemá více než dva hektary půdy, které obhospodařují. V nadmořské výšce 1800 metrů se zde při průměrné vlhkosti vzduchu 95 % výborně daří pepři, citronové trávě, skořici i hřebíčku. Autem se k nim vůbec nedostanete, musíte jít několik hodin pěšky.

Proto těmto pěstitelům nabízejí Ayovi plnou podporu s pěstováním koření, transportem i s dodržováním zásad biocertifikace. Tento sympatický pár se ale angažuje ve svém regionu mnohem více. Buduje infrastrukturu, vyhloubil studně, aby obyvatelé horských vesnic měli snadnější přístup k pitné vodě, a také dlouhodobě podporuje školu, která dává prostor ke vzdělání postiženým dětem. Každé setkání s Cleopou mne přesvědčuje, že přímý obchod je tou správnou cestou. Znáte původ i kvalitu suroviny a vidíte dopady svého podnikání. A naši zákazníci si díky tomu mohou vychutnat prvotřídní koření.

Ruční práce i inovace

Plánujeme výrobu cíleně tak, aby byl zachován významný podíl ruční práce, a my tak mohli dál podporovat lokální zaměstnanost. V Čejkovicích jsme vytvořili 150 pracovních míst. Každé místo znamená lidský život a konkrétní lidský příběh. Je to velký dar mít tak skvělý tým spolupracovníků! Často potkávám mnoho ředitelů a vedoucích, kteří velmi nepěkně mluví o svých zaměstnancích a podřízených. Myslím, že lidé, které vedete, musí vědět, že je máte rádi a že vám na nich záleží. Protože vždy musí jít na prvním místě hlavně o člověka! Také se chceme neustále zlepšovat a máme motivaci tvořit, vymýšlet a objevovat nové metody, postupy i produkty. Především v oblasti kvality produktů, trvalé ekologické udržitelnosti podniku, kvality práce i přínosu pro společnost. Snažíme se neustále zavádět další a další nové inovace ohleduplné k životnímu prostředí. Mám radost, že spousta nápadů přichází právě od našich spolupracovníků.

Rodina

Rodina je pro mne jednou z největších hodnot. Sám rád vzpomínám na své dětství, kdy s námi máma byla doma a vytvářela skvělé zázemí pro nás sourozence a mnohdy i pro naše kamarády. S manželkou jsme vychovali 3 děti a tím, že moje žena byla s dětmi 10 let doma, byl pro ni návrat do pracovního procesu velmi náročný. Vidím, že za krizí rodiny stojí mnohdy také nelidské podmínky firem, které nevytvářejí svým spolupracovníkům podmínky, aby mohli mít čas na plnohodnotný rodinný život a aby mohli vytvářet vztahy, které je podrží v životních nesnázích… Myslím, že zaměstnavatelé mají do určité míry zodpovědnost za to, aby měli zaměstnanci možnost zakládat dobré rodiny. Je třeba je v tom podpořit, ať už nabídkou zkrácených úvazků, firemních aktivit s dětmi nebo dalších vstřícných kroků. Spolupracovníci, kteří doma mají skvělé zázemí, spokojené děti a rodinu, bývají skvělou oporou a pilířem pro budování dobrých vztahů ve firmě. Často potkávám „úspěšné bohaté manažery“, vztahově zcela vykořeněné, kteří nechávají polovinu platu v psychologických poradnách, aby schovali svoji vnitřní prázdnotu a vyhořelost. Všichni víme, že právě spokojené fungující rodiny vychovávají aktivní a uvědomělé lidi a spolupracovníky, kteří sdílejí odpovědnost za prostředí, kde žijí, a chtějí ho chránit a uchovat pro další generace svých dětí.

O CLEOPA AY

JOSEF DVOŘÁČEK

Osobní prodej s příběhem

Díky tomu, že děláme z kvalitních surovin od místních pěstitelů a čaje balíme v Čejkovicích s místními lidmi, vytváříme kvalitativně vynikající produkty. Tyto produkty zásadně vůbec neprodáváme v klasických obchodních řetězcích – jednak nechceme a jednak to ani díky obrovskému tlaku na cenu není možné. Nabízíme široké portfolio prvotřídních čajů v biokvalitě především v prodejnách zdravé výživy a bioprodejnách, kde zákazník více ocení vysokou jakost sypaných a porcovaných čajů i koření. Snažíme se hledat partnerské prodejny, kde by vznikala SONNENTOR oddělení se svojí identitou i se svým stylem prezentace. Náš odbyt neroste nijak raketově, spíše krůček po krůčku. Prodej menším prodejnám je po menších množstvích, ale i díky tomu můžeme stále zajistit dostatek kvalitní suroviny od lokálních pěstitelů. Postupně otevíráme také vlastní SONNENTOR prodejny. Zde se snažíme sdílet své hodnoty a vytvářet tak místo, kam se lidé budou rádi vracet. Stejně tak naši zázníci rádi nakupují v on-line prostředí na našem e-shopu. Máme radost z toho, kolik rozmanitých cest se najednou naskytne, pokud se zřeknete prodávání v anonymních prostorech nadnárodních řetězců, kde produkt, kvalita a lidé, kteří za tím stojí, nic neznamenají!

Bylinkový ráj SONNENTOR

Myšlenka dělat věci kvalitně a transparentně k nám přivádí stále více zájemců o exkurze v našem výrobním závodě na zpracování bylin, čajů a koření. V dnešní době se firmy spíše uzavírají, chrání si svá know-how, své postupy a znalosti. Zcela transparentně otevřít své prostory veřejnosti vyžaduje odvahu, protože vše, co děláte, se najednou objeví pod drobnohledem veřejnosti. Bylinkový ráj SONNENTOR je dnes jedním z TOP výletních cílů jižní Moravy. Postupně jsme začali dělat nejen zážitkové exkurze ve výrobě čajů, ale také otevřeli vyhlídku na zelené střeše naší výrobní haly, Bylinkovou zahradu svaté Hildegardy a čajovnu Čas na čaj, kde nabízíme pouze lokální produkty a úžasné dezerty od místních cukrářek.

Pokora a odpovědnost

U nás v čejkovickém SONNENTORU poznáte na první pohled, že nejsme klasická dceřiná firma nadnárodního kolosu, kde se levně vyrobí produkt, zisky odplují do zahraničí a za pár let se posune výroba dále na východ. Vydělané peníze se nevyvážejí do daňových rájů na konta majitelů a úzkého vedení firmy, ale investují se v souladu s firemní filozofií tak, aby mohla

vzniknout další pracovní místa i aktivity v místním regionu v duchu trvalé udržitelnosti. Žít a nechat žít, vzájemné uznání a úcta – to je naše filozofie. Potkal jsem tolik skvělých majitelů a ředitelů i politiků, kteří se nechali zničit úspěchem, pýchou, egoismem, sebestředností a nekonečnou touhou po ještě větším zisku a po moci. Papež František krásně vystihuje podstatu leadershipu a managementu: „Laskavost a pokora nejsou ctnostmi slabých, nýbrž silných, kteří nepotřebují zacházet špatně s ostatními proto, aby pocítili svoji důležitost a nadřazenost.“ Mám radost, že dnes v podnikání posilují myšlenky hodnot a spousta podnikatelů se zamýšlí i nad posláním a odpovědností, kterou máme vůči přírodě, naší planetě i naší společnosti. Dobré vzájemné vztahy, úcta k sobě navzájem i k prostředí, kde vyrůstáme, jsou pro nás skutečným pilířem našeho podnikání. Musím říci, že každé ohlédnutí zpět mě naplňuje vděčností, že jsem mohl a stále mohu dělat v životě práci, která mě opravdu baví, že jsem obklopen skvělými spolupracovníky. A že potkávám spoustu úžasných lidí, kteří poctivě pracují, jsou zruční, schopní a otevření měnit svět k lepšímu. Nemůžeme změnit celý svět, ale můžeme změnit místo, kde žijeme.

J O S EF A L UDM ŠULCOVI, P ILA ĚS SONNENTO TITELÉ RU

Nemůžeme

změnit celý svět, ale můžeme

změnit místo, kde

žijeme.

Právě v tomto roce celosvětové pandemie se spousta lidí ptá: „Jak to bude dále, co nás vlastně čeká?“ Četl jsem někde krásný příběh. Jsou dva druhy moudrosti: celé roky chodíme do škol, čteme učené knihy nebo dnes posloucháme podcasty a videa, abychom byli moudří, abychom se naučili o světě vše, co je známo, abychom pak tuto moudrost mohli používat a rozvíjet. Ze škol a praxí se nám rodí kapitáni, kteří mají na lodi náklad zlata a mají zkušenosti a dokonalý přehled o tom, jak nastavit plachty, jak reagovat na různé počasí, mají dokonalé znalosti o námořní navigaci a vedou loď vždy přesně tam a přesně tak, jak se má, k předepsanému cíli. Potom je ještě jedna moudrost, kterou nás nikdy nikdo nenaučí, protože vychází ze situací, které nikdy nikde nebyly. Jsou to bouře, o kterých kapitáni nikde nikdy neslyšeli a nikdy se na ně nemohli připravit, v žádných knihách se o nich nikdy nepsalo. První kapitán, který používá jen školní naučené znalosti, zaběhnuté nastavené procesy, za takových neobvyklých bouří stále kormidluje, udržuje směr, zůstává netečný, protože přece vždy se to takto dělalo a takto to máme nastaveno. Tento kapitán dodržuje předpisy natolik, že se nakonec loď s celou posádkou, se všemi námořníky i s pokladem zlata potopí a navždy zmizí. Ten skutečně moudrý kapitán ví, že teď nastala úplně nová situace a teď neplatí věci, které jindy platí, teď je všechno jinak, obráceno naruby. Je ochoten vzít na sebe porušení zaběhnutých zvyků i předpisů. Moudrý kapitán dá v takovýchto bouřích rozkaz zbavit se nákladu zlata, ztratit všechno, ale zachránit svoji loď a hlavně – životy své posádky. Tento čas nyní nastal. Na takovouto situaci nikdo nikdy ani ve snu nepomyslel. Naši rodičové se nikdy nesetkali s něčím tak velkým a zásadním, co zažíváme dnes. Máme krásný úkol moudře a s pokorou proplout s naší lodí SONNENTOR i touto bouří pandemie dál.

E M E SE WEINRAUB , PĚSTITELK A S O N N EN TO RU

SLUNEČNÍ BRÁNA

SONNENTOR znamená česky Sluneční brána a naším logem se stalo usměvavé slun ce s 24 paprsky – pro každou hodinu dne jeden. Symbole m slunce byly označovány v minulosti vrata svobodn ých selských statků, které získaly nezávislost. Proto byly mnohé dveře a brány statků konstruovány do tvaru slunečního oblouku – i u nás jsou tyto symboly známé ze starých usedlostí např. v jižních Čechách. Teplý a přátelsk ý symbol vyzařoval sílu, radost a optimismus. To je něco, o co se snažíme i u nás v SONNENTORU.

^ ^ ^

Na voňnavé návsštěeveě v klásšterní bylinkové zahradeě v ZŽircči ^ ^

Barokní areál Žireč je pozoruhodné místo. Najdete jej na cestě mezi zoologickou zahradou Dvůr Králové a unikátním barokním hospitálem v Kuksu. Komplex bývalé jezuitské rezidence skýtá pro návštěvníky řadu atraktivních cílů. Od Cyklomuzea, kavárny, svatebního areálu či ubytování pro turisty až po dechberoucí voňavé lákadlo – totiž nejstarší bylinkovou zahradu ve východních Čechách, která svou více než třistaletou tradicí navazuje na středověké klášterní bylinkové zahrady.

méno jezuitského misionáře a slavného botanika Josefa Kamela, po němž nese voňavé království v Podkrkonoší své jméno, inspirovalo v roce 2013 provozovatele areálu dokonce až k založení značky Camellus. Bylinné produkty a domácí bylinkové sirupy pod touto značkou a mottem „Blíž k lidem, blíž k přírodě“ tady pomáhají vyrábět lidé s hendikepem. I díky jejich lásce k bylinkám začaly kvalitní domácí sirupy Camellus doslova dobývat svět. Když před necelým rokem započala jejich spolupráce se SONNENTOREM, postavili ji její tvůrci na podobné filozofii. Tou je nejen návrat k moudrosti předků a tradicím či k většímu podílu ruční práce a udržitelnému chování, ale především víra v lidskou soudržnost. „Naším společným cílem je propojit environmentální a společenskou odpovědnost v myšlence tzv. sociálního zemědělství,“

text hana raiskubová, foto archiv žireč

přibližuje společné vize ředitel společnosti Pro-Charitu, s. r. o. Červený Kostelec Michal Krejčí, jehož lidé za vznikem značky Camellus stojí. „Věříme v léčivou sílu bylin. Camellus tak vznikl z čirého nadšení pro bylinky i lidský život v celé jeho šíři. Stejně tak ale věříme, že je smysluplné vytvořit prostor, kde lidé s různým zdravotním omezením mají příležitost zapojit se do života po boku těch zdravých při důstojné, pěkné práci,“ zdůrazňuje Krejčí. S Josefem Dvořáčkem a Tomášem Mitáčkem ze SONNENTORU rozvíjí společný přívětivý pracovní koncept od léta 2019. A spolupráce je to prý pro tuhle sympatickou partu z Podkrkonoší v mnohém velmi inspirativní. Know-how získané v SONNENTORU využívají třeba při zakládání své plantáže na pěstování biobylin, které se budou zpracovávat ve výrobně sirupů Camellus nebo při výrobě vlastních čajů. Spolupráce ale bude mít mnohem hlubší přesah.

Sociální zemědělství

„Když jsem byl v SONNENTORU poprvé, firemní filozofie a hodnoty mě zaujaly natolik, že mi okamžitě začal v hlavě vrtat projekt sociálního zemědělství. Hodně sociálních podniků totiž na lidi s hendikepem nahlíží jen jako na levnou pracovní sílu a profitují z dotací na ně. O jejich rozvoj a důstojnost jejich práce jim ale bohužel mnohdy tolik nejde. Přitom pozitivní dopad na samotné lidi s hendikepem by měl být na prvním místě. S touto základní myšlenkou jsem také kontaktoval Josefa Dvořáčka a začali jsme projekt sociálního zemědělství společně se SONNENTOREM realizovat,“ vzpomíná Michal Krejčí na začátky. Je přesvědčený, že moderní, intenzivní a dlouhodobě neudržitelné zemědělství s sebou nese velkou míru mechanizace a masové používání chemických postřiků a hnojiv vede k velmi závažným škodám na celých ekosystémech.

MICHAL KREJČÍ

To v konečném důsledku ohrožuje nejen přírodu, ale i člověka samotného. Rezonovat s principy udržitelného rozvoje, ekologického zemědělství a pěstování bioplodin je podle Michala Krejčího v dnešní době životně důležité. Právě v něm se nabízí i nahrazení těžké mechanizace manuální prací lidí se zdravotním postižením. „Jen u nás zaměstnáváme na 120 lidí se zdravotním hendikepem, z toho ve výrobě a prodeji bylinných sirupů a v zahradnictví hned 17,“ vypočítává. Práce v takové komunitě jim přináší mnoho dobrého, především příležitost zařadit se mnohdy po dlouhé odmlce zpět do pracovního procesu. „Snažíme se vytvářet důstojná pracovní místa s přihlédnutím k individuálním možnostem každého jednotlivce. Ideální stav a náš cíl je, aby práce naše zaměstnance těšila, bavila, naplňovala a rozvíjela. Snad se nám to i ve většině případů daří,“ věří ředitel společnosti. Zaměstnance s hendikepem tady najdeme v každém článku výroby sirupů. Od jejich vlastní výroby přes skladování a expedici až po marketing a prodej. Nejdříve se totiž byliny nakládají, poté se vaří sirup, který se pak plní do lahví, uzavírá, kontroluje se jeho kvalita a poté se výrobek posunuje na úsek etiketování a kompletací, případně tvorby dárkových balíčků.

Výjimečné sirupy (za všechny zmiňme alespoň mátový, meduňkový nebo šalvějový), které v Podkrkonoší vznikají, se v tamních chráněných dílnách nevyrábí jen z bylin vypěstovaných přímo v bylinkové zahradě v Žirči. Pro léčivky na lipový, tužebníkový s mátou, jitrocelový či bezový s meduňkou zajíždí i do čistých přírodních lokalit v okolí. A od jara 2019 na řadu biosirupů „Bylinková radost“ nakupují byliny právě od SONNENTORU. Bylinné znovuzrození, Doušek zdraví, Meduňkový s dobromyslí, Jitrocelový s mátou – to jsou jen některé výrobky ze sirupové řady Premium, do nichž se přidává kvalitní med a třtinový cukr. Chválí si je také zákazníci v recenzích na sociálních sítích. „Výborné sirupy, které si pochvalují i zkušení bylináři. A co teprve, když je servírujete s ledem a ovocem!“ vzkazuje přes facebook spokojená zákaznice.

Výroba sirupů

A jak to v takové výrobě sirupů vlastně chodí? Panuje tu dobrá nálada, protože vedoucí výroby sirupů Lucie Šmídová se umí k práci postavit s humorem. A pokud něco nejde hladce, ráda situaci komentuje slovy: „Nezkusíš, nevíš!“ Náročné situace umí odlehčit a znovu svůj tým naladit k pozitivnímu přístupu. Na etiketování,

vede sociální podnik Pro-Charitu, s. r. o. a byl to právě on, koho napadlo bylinkovou zahradu v Žirči pojmenovat po botanikovi Josefu Kamelovi. S hendikepovanými spolupracovníky vyrábějí a prodávají bylinné sirupy značky Camellus a vytvářejí důstojná pracovní místa celkem více než stovce hendikepovaných lidí. Příležitost dalšího rozvoje sociálního podniku vidí Michal v oblasti sociálního zemědělství.

lepení štítků, navazování visaček, případně přípravě dárkových balení, se tu v souladu s firemní filozofií podílejí také lidé s lehčí formou mentálního postižení. Právě oni svoji radost a vděčnost ze smysluplné práce umí vyjádřit velmi bezprostředně. „Já jsem tak šťastná, že můžu jít konečně zase do práce, u moře už to začala být nuda!“ komentovala svůj návrat do „bylinkové sirupárny“ hned první den po dovolené integrovaná zaměstnankyně Kateřina Nováková. Zaměstnanci se tu zkrátka cítí dobře. Snad proto je můžete v pondělí ráno vidět smát se „od ucha k uchu“. Slova z knihy Malý princ tady platí beze zbytku: „Bez lásky se nedá nic dělat. Čím těžší je práce, které ve jménu lásky věnuješ své síly, tím větší je tvé nadšení. Čím víc dáváš, tím se stáváš větším.“

Koncentrovaná síla koření ZA STUDENA LISOVANÉ OLEJE

Čtveřice skleněných lahviček v sobě skrývá sílu anýzu, fenyklu, černého kmínu a tymiánu. Lisováním za studena si oleje zachovávají maximum prospěšných látek, vůně i chuti. Tito malí siláci se rádi stanou vašimi každodenními pomocníky a poslouží také jako přírodní první pomoc ve svízelných situacích. Navíc je díky šikovnému balení můžete mít vždy po ruce, aniž by se vám koření rozsypalo do kabelky nebo kufru. Stačí pár kapek na lžičku nebo přímo na talíř. Intenzivní chuť i vůni oceníte především ve studené kuchyni, případně můžete dochutit již hotový pokrm. text tereza hemzová, foto sonnentor

Tymián

Anýz

Černý kmín

Fenykl

Nejjemnější zástupce naší čtveřice je jako doma v salátech, pomazánkách a středomořské kuchyni. Jemného siláka oceníte nejen v sychravých dnech roku.

Anýzový olej prohřeje zevnitř a případným těžkostem v bříšku dá rychle sbohem. Překvapí vás svou jemnou chutí, vyzkoušejte ho do keksů, koktejlů, jogurtových a ovocných dezertů.

Fandíte-li Orientu, vyzkoušejte intenzivní olej z černuchy seté neboli černého kmínu, třeba do karí, pečiva nebo salátů. Postaví vás na nohy, navíc si skvěle rozumí i s pokožkou.

Na rozdíl od anýzu vyniká fenyklový olej intenzivní chutí. Pročistí hlavu, setřese z vás každodenní stres a prohřeje tělo. Nejlépe si bude rozumět s rajčaty, chlebem a ovocnými dezerty.

Tip: Lapáte po dechu? Vsaďte na kapku tymiánového oleje s medem na lžičce!

Tip: 1–2 kapky v kávě dokáží divy!

Tip: Za vyzkoušení stojí také v kombinaci s medem!

PŮL PIPETKY JE TAK AKORÁT

Díky pipetě budete mít přesnou dávku dle svého gusta, přičemž máme vyzkoušeno, že polovina pipetky bude tak akorát!

Tip: Přidejte 2–4 kapky do ústního oleje, dodá mu ten správný říz!

Spoleˇcneˇ si pochu tnáme ! KULINÁŘSKÉ WORKSHOPY V SONNENTORU

RYCHLÉ DOBROTY OD JITKY & ŽANETY Od našich zákazníků v prodejně nejčastěji slýcháváme dotazy jako: „Jak máme používat vaše produkty? Do jakého jídla se hodí Dobrá nálada, Síla květů, Ras el Hanout? Která bylinná směs je dobrá po ránu, k obědu či večer?“ Před třemi lety jsem tak dostala nabídku dělat v SONNENTORU workshopy zaměřené na zdravé pokrmy, což pro mě byla velká výzva. text jitka martincová, foto natalia kosibová, shutterstock

Začínala jsem mixováním smoothie s čajem v základu a dnes pečeme chleba, mixujeme polévky a pomazánky, zdobíme dezerty. Množné číslo je oprávněné, od loňského roku totiž workshopy organizujeme společně s kolegyňkou Žanetou. Každá máme svou cestu, v kuchyni používáme jiné suroviny – o to je pro účastníky workshopů devadesát minut plných chutí a vůní pestřejších a zajímavějších. Obě vymýšlíme pokrmy jednoduché a rychlé, a přitom výživné a chutné. Za tu dobu, co v SONNENTORU pracuji, jsem zjistila, že mnoho lidí se o naše produkty zajímá, ale neví, jak si s nimi mohou nějaké dobré jídlo vykouzlit. S radostí proto sdílím se zájemci své zkušenosti s kořením, kterými si roky doma ladím nejenom raw a veganské pochoutky. Na workshopech přinášíme inspiraci a učíme lidi nebát se v kuchyni zapojit fantazii, odvázat se, experimentovat. Ukazujeme, že koření na brambory se dá využít i v pomazánkách, že směs na rýži je výtečná i v omáčkách a třeba že orientální Ras el Hanout dochutí nejen maso, ale i rýži, kuskus, zeleninu nebo jednoduché vitariánské krekry,

které mají při ochutnávání vždycky velký úspěch. Na spoustu receptů vám stačí jen dobrý mixér, několik kvalitních surovin a pár minut, což se v dnešní době obzvlášť cení.

CHLEBOVÁ ČESNEČKA Z MIXERU 4 krajíce starého chleba natrhejte na kousky, vložte do mixeru spolu se 2 stroužky česneku, kořením Anděl strážný, kapkou tamari omáčky a 2 lžícemi olivového oleje. Zalijte horkou vodou a umixujte dohladka. Hotovou polévku posypte bylinkovým kořením, opraženými semínky a zakápněte oblíbeným olejem.

KOKOSOVÉ LATTE KULIČKY 3x JINAK

Pokud také nevíte, jak a kam naše produkty přidat, můžete najít inspiraci na SONNENTOR webu nebo přijít přímo na jeden z našich workshopů. Bude nám potěšením s vámi objevovat nové chutě a voňavé bylinky. Věřím, že budete odcházet s dobrou náladou. Přijďte se dozvědět zajímavé tipy, pochutnat si, a hlavně se cítit dobře!

BĚHEM ROKU NA VÁS ČEKÁ CELÁ ŘADA WORKSHOPŮ ZAMĚŘENÝCH NA ZDRAVÉ, CHUTNÉ A BAREVNÉ VAŘENÍ: • Upeč třeba chleba • I bez lepku je veselo • Na čokoládové vlně • Hravé snídaně • Podzimní dary ze zahrady • Voňavé vánoční ladění

Strouhaný kokos umixujte na kaši, dochuťte medem a rozdělte do 3 misek. Do každé z nich přisypte jednu ze SONNENTOR Latte směsí (kurkuma, kardamom a červená řepa) a tvarujte drobné jednohubky, které budou vydatnou svačinkou i lahodným dezertem.

NEJRYCHLEJŠÍ POMAZÁNKA PRO NEČEKANÉ NÁVŠTĚVY Do pomazánkového másla vsypte lžíci vaší oblíbené směsi květů a koření (např. Dobrá nálada nebo Sluneční polibek), dobře vymíchejte, nechte chvíli odstát a natírejte na kousky (nejlépe domácího) pečiva. Více inspirace najdete na

WWW.SONNENTOR.CZ/RECEPTY

Camino de Compostela POUTNÍ CESTA K SOBĚ SAMÉMU

Kdysi se mi do rukou dostala kniha jezuitského kněze Františka Lízny, ve které popisuje svou pouť z Moravy do španělského poutního místa Santiago de Compostela. Kniha mě pohltila a vzbudila ve mně touhu vydat se na vlastní pouť a ujít 3200 km ke hrobu apoštola Jakuba. Mé počáteční představy o této cestě byly romantické až naivní. Spát pod otevřeným nebem, stravovat se z plodů kolem cesty a koupat se v řekách či jezerech. To, co mě na pouti lákalo, byla její délka, fyzická náročnost, ale také duchovní rozměr. text martin novák, foto martin novák, shutterstock

Nikdy jsem se nepovažoval za cestovatele. Vydržet týdny sám se sebou, zakoušet nedostatek pohodlí, jídla a jiné útrapy cesty. Toto mi z mého okolí věřil opravdu jen málokdo. O to větší bylo jejich překvapení, když jsem na podzim roku 2018 položil na stůl konkrétní datum, kdy vyrazím. Vybral jsem 1. duben 2019: jednak mi to aprílové datum přišlo celkem vtipné, a navíc jsem věřil, že mohu do Santiaga dorazit do velkých veder, která obyčejně ve Španělsku v létě panují. Rovnou jsem se výběrem vybavení začal připravovat na cestu. Chtěl jsem mít co nejlehčí ruksak, nakonec jsem se s lehkým spacákem a běžeckými botami dostal na 9 kilogramů. Asi týden před mým odchodem se mě moje desetiletá dcera zeptala, jestli to opravdu myslím vážně, že to stále považovala za žert. Před cestou mě však ještě přepadly pochybnosti, zda to přece jen není bláznivý nápad. Přesto jsem po rozloučení s rodinou a přáteli a požehnáním poutníka od našeho pana faráře v pondělí 1. 4. ráno zdárně vyrazil. Čekala na mě cesta, která vedla přes 5 evropských zemí a měřila přes 3000 kilometrů a já jsem stál na jejím počátku.

Hned druhý večer jsem nocoval v klášteře v rakouském Mistelbachu, kde mi milí bratři připravili dobrou večeři a seznámili mě s místním rodákem, který celou pěší pouť absolvoval dvakrát. Od něho jsem získal řadu cenných informací, jak se starat o své zdraví, a především o nohy. Do té doby jsem nad tím nijak nepřemýšlel, chůze mi připadala tak přirozená. Nicméně jsem měl brzy poznat starou poutnickou moudrost, že „modlit se nohama“ je velká řehole. Zpočátku dny příliš neutíkaly, i když byly naplněny od rána do večera chůzí. Poutníků na cestě bylo nemnoho, bylo na to příliš brzy, a tak jsem bral za vděk každé náhodné setkání. O to víc jsem se těšil na večer, kdy jsem pobýval různě po farách, klášterech a poutních ubytovnách, kde přece jen byla možnost pohovořit s místními. Setkání s lidmi, kteří mě během celého putování zcela bezděčně a vřele pomohli či pohostili, mi zůstanou v srdci napořád.

Při přechodu Alp jsem se začátkem května brodil ve sněhu. Hlavu mi zalévaly teplé paprsky jarního slunce a nohy smáčel mokrý sníh, do kterého jsem se bořil po kotníky v lehké běžecké obuvi. Ve Švýcarsku se mi dostalo vřelého přijetí a ačkoliv jsem měl obavy z chladného švýcarského naturelu, byl jsem touto zemí velmi příjemně překvapen. Švýcarsko je pro našince velmi drahá země, ale právě proto zde poutníkům nabízí pomoc řada lidí. Krásné zážitky jsem si odnesl i z nádherné přírody, starobylých klášterů a měst. Úžasné pro mě bylo setkání s Ženevským jezerem, jeho atmosféra mě zcela pohltila. Zde jsem narazil po téměř tisíci kilometrech na první opravdové poutníky, kteří šli, tak jako já, po svatojakubské cestě. Švýcarsko ve mně zanechalo nezapomenutelný dojem, ale už jsem se těšil dál do Francie, kde prochází nejdelší úsek svatojakubské cesty měřící 1200 km z Ženevy až po Saint-Jean-Pied-de-Port.

Francií prochází několik cest vedoucích do Santiaga de Compostela. Cesty se sbíhají ze severu z Belgie, Británie, z jihu z Itálie nebo z východu z Německa a Švýcarska. Tady už jsem pravidelně potkával lidičky s batůžky, kteří se mnou sdíleli stejnou cestu i směr. Nádhernou přírodu šperkovaly starobylé památky srostlé s místní krajinou. Krásné románské kostelíky, kaple, mosty a kříže lemují jako kamenné šperky svatojakubskou cestu a dosud připomínají slavnou historii této pouti. Jsou němými svědky stovek lidských osudů poutníků, kteří zde v minulosti z různých důvodů chvátali ke hrobu apoštola Jakuba. Hned zkraje této krásné země mi bylo dáno prožít své nejtěžší okamžiky. Opuchla mi noha a nebyl jsem schopen další chůze. Naštěstí stále platí staré české přísloví – v nouzi poznáš přítele. V odlehlé vísce nacházející se kdesi v horách nad řekou Rhônou jsem narazil na starou paní, která mi poskytla obydlí na celý týden zcela zdarma. Tam jsem si mohl nohu vyléčit. Byla to nezištná pomoc, bez které bych pravděpodobně musel cestu ukončit. Uzel a křižovatka poutních cest na úpatí Pyrenejí, ze kterého se vychází na nejznámější úsek svatojakubské cesty, se jmenuje Saint-Jean-Pied-de-Port a je místem kypícím životem a hemžícím se lidičkami všech ras a národností. Dále cesta vede do hor a zcela symbolicky prudce vzhůru k oblakům, ke krásným výhledům do pyrenejských údolí a na bezpočet vrcholů táhnoucích se do dáli jako hřbet obrovského ještěra. Do španělského Roncesvalles schází z hor každý poutník šťastný, že má tuto namáhavou cestu za sebou. Španělská cesta se již tváří zcela jinak než předchozí úseky ve Francii. Zdá se být sebevědomější, vědomá si své historie a významu, více navštěvovaná a opěvovaná. Krajina je zde dosti rovinatá, zvláště pak úseky zvané Mesety. To jsou oblasti bez vody a stínu, kde jsem šel hodiny pod rozžhaveným sluncem a cesta se neskutečně táhla do dálky bez vidiny cíle. Naštěstí je zde po cestě řada ubytoven a restaurací určených přímo pro poutníky, místní starousedlíci jsou na nich v některých místech zcela ekonomicky závislí. Mnohé odlehlé vesnice jsou právě díky poutníkům znovu opravené a obydlené.

ÍKŮ N T U O P H ÍC N Č E N U SL H ÍC LŠ DOJMY DA JOSEF DVOŘÁČEK

jednatel SONNENTORU e na Poslední den mojí pouti mn edrálou kat d náměstí v Santiagu pře ějšího adn záp nej z oslovil Bernhard sně pře je ard rnh Be . álie cípu Austr kdysi l ved o čtyřicet let starší než já, potraí ván aco zpr v Austrálii firmu na sně jako pře íky ovn rac vin se 150 spolup pěšky svoji já. Bylo mu 87 let, když šel tři děti – 800 km dlouhou pouť. Má rozmezí v sně pře dvě holky a kluka – starší. let 40 o jen – jako naše děti d sebou pře m má že si, m jse l Uvědomi by co , ho svoji kopii. Zeptal jsem se tce krá ard rnh Be e bych dělal v životě jinak. h odpovědně podnikal, víc byc ou vah od ší vět Potom ší.“ odpověděl: „S bliž nej bych více chválil svoje je ot se věnoval charitě a hlavně živ j tvů e, sef mnou se slovy: „Jo ní. slá mne objal a rozloučil se se po je svo íš pln ž kdy právě tehdy, velkým darem pro ostatní tak e, o ředitel, jako ten, kdo ved Když jdeš do své firmy jak být že mů o tot vě prá že m, do si vždy znovu každé ráno uvě každý nový den je pro tebe den a možná také tvůj poslední nechat svůj otisk na tomto a t ěni nová šance něco zm není l. Nemám jeho adresu a on í světě.“ Objal mne a odeše kán set žná právě kvůli tomuto na sociálních sítích, ale mo . jsem měl putovat tak daleko

MARIE MICHLOVSKÁ

ENTOR v Čejkovicích

vedoucí prodejny SONN

rší svatojakubskou stě Oviedo. Šla jsem nejsta mě ve ala zač ga tia San do víc naplňovala Má pouť Primitivo“. Na pouti mě nej ino am „C je enu jm se rá u můžu s větším cestou, kte jasně daný cíl a že se k něm ou seb d pře m má že o, toh radost z o obětovat. Některé každý den můžu za někoh a t ova bliž při ím šen nad a větším ztěžka, v dešti i v žáru , jednou s lehkostí, někdy hle ryc y jind lu, ma po šla podmínkách člověk dny jsem záleží, jak rychle a v jakých Ne … ině rov po i ry ho s k má svůj smysl, slunce, pře . Tak jako v životě. Každý kro jde že je, jší itě lež dů em jde. Mnoh stojí za to. . A ta společná radost TAM protože nás posouvá k cíli

Do Santiaga, cíle mé cesty, jsem dorazil 7. srpna po čtyřech měsících pěšího putování. Příchod do města pro mne znamenal velké ulehčení a zadostiučinění. Na náměstí jsem se setkal se stovkami lidí, kteří své emoce prožívali různými způsoby. Někteří zpívali, tančili a jiní nemohli v němém úžasu uvěřit, že jsou v cíli. Když jsem šel poděkovat do chrámu za zdar tak dlouhé cesty, přetékal kostel lidmi ze všech koutů světa a místní nás tam pozdravili v několika světových jazycích. V Santiagu jsem zůstal do druhého dne, kdy se dostavila opravdová radost. Asi mi teprve došlo, co se vlastně v předchozích čtyřech měsících přihodilo. Večer jsem nasedl do nočního autobusu do Madridu, z kterého jsem pak odletěl zpět do vlasti. Domů jsem dorazil v noci. Celý dům byl ozdobený jako na Vánoce a na dveřích mě vítal vzkaz „Tatínku, vítej doma“. Uvědomil jsem si, jak jsem vděčný – za krásu života, za krásu každého dne. Deo Gratias.

MARTIN NOVÁK, OBCHODNÍ ZÁSTUPCE SONNENTORU

EKOFARMA ห PARILOVI text tereza hemzovรก, foto natalia kosibovรก

Když pracujete jako účetní a najednou rovnýma nohama skočíte do chodu ekofarmy, musíte se všechno učit doslova za běhu. Přesně takové byly začátky i u paní Jiřiny Pařilové, naší biopěstitelky voňavého měsíčku a nebesky modré chrpy, ale také šikovné hospodářky a nadšené přadlenky. Nad šálkem lipového čaje a valašským frgálem jsme si spolu v Otinovsi stihly jednoho únorového dopoledne popovídat, než zubaté sluníčko prohřálo půdu a zemědělské práce opět nabraly na obrátkách. ylinky pro SONNENTOR pěstuje paní Jiřinka už čtvrtým rokem. Přijela je sbírat na úplně první Bylinkobraní, zapředla hovor s Tomášem Mitáčkem a rozhodla se vedle jejich dosavadní produkce zkusit i toto. „První rok jsem zasadila měsíček, ale bylo sucho, a navíc jsem jej vysela ‚narovno‘, takže když se přijeli ze SONNENTORU podívat, ani jsem ho nenašla,“ směje se. Pak byli na školení u Podstavků a viděli, že tam sejí měsíček do prázdných hrobků, jako když se kopcují brambory. Poučili se – a další rok to vyšlo. Šikovný „fígl“ dnes využívají i u dýně a červené řepy. Kromě bylinek, pěstovaných na čtvrt hektaru, totiž ekofarma Pařilových obhospodařuje v blízkosti Moravského krasu zhruba 60 hektarů půdy. Pěstují na nich obilí, zeleninu a také veškeré krmení pro zvířata, kterých je na ekofarmě několik desítek. To vše v biorežimu. Certifikace umožnila docenit jejich práci, bio je ale podle Pařilových směr, kterému plně věří, a hlavně který je baví, i když se jich lidé často ptají, jestli to má vůbec smysl. „To, co je vypěstované s láskou a bez zbytečné chemie, má v sobě úplně jinou energii. Proto má smysl to dělat, i když si občas připadáte jen jako kapka v moři,“ dodává paní Jiřinka s úsměvem. Ne vždy jde ale vše jako po másle. I u Pařilů přišla chvíle, kdy paní Jiřinka váhala, jestli v pěstování bylin pokračovat. Nevzdat to ji přesvědčily kamarádky, které chodí se sklizní

bylinek pomáhat a polní práce vnímají jako relax. Jelikož poslední roky ze všech stran zní spílání velkému suchu a v poslední době i hrabošům, zajímá mě, jestli i v Otinovsi řeší podobné problémy. Bylinkám se však daří, chválí si paní Pařilová a dodává: „Je to ale dáno posunem v našem regionu: nacházíme se 600 m n. m., takže zatímco na jihu Moravy už měsíček sklízíte, nám tu teprve začíná růst, překoná horka a sklizeň přichází od srpna do listopadu.“ Ani hraboši je ve velkém nepotrápili, na polích totiž mají pravidelně rozmístěné kůly a bidýlka, na kterých mohou sedět dravci. Paní Jiřinka se mezi zvířaty i na polích pohybuje s naprostou jistotou, překvapuje mě proto, když vypráví o začátcích jejich ekofarmy v roce 2010. I když její manžel vyrůstal v zemědělské rodině přímo v Otinovsi, opravdu hospodařit začali až s narozením dnes desetileté dcerky Adélky. „Při mateřské jsem se trochu ‚nudila‘. Tehdy jsme koupili 6 ovcí a začali se také starat o všechny pozemky, které manželova rodina měla. Jako účetní jsem ale vlastně nevěděla, do čeho jdu, a učila se všechno za běhu.“ I přes náročnou práci si paní Jiřinka našla čas na tradiční ruční práce, které ke statku vždy patřily: spřádá a barví vlnu, plete, tká na stavu, plstí na hedvábí a věnuje se také staré technice pletení na rámu (tzv. krosienky). „Bylo logické nevyhazovat vlnu, ale naučit se ji dál zpracovávat. Díky tomu máme celkově uzavřený koloběh farmy,“ vypráví do tichého klapotu kolovrátku. Hodiny strávené po večerech nad ruční prací nepočítá, práce na každém vlněném výrobku by se jen těžko dala zaplatit, a vše tak dělá hlavně pro radost. Ročně stihne uplést vedle ponožek a rukavic nejen dva svetry z vlastnoručně ostříhané vlny, ale i naučit hned celou skupinku nadšenkyň kouzlu kolovrátku. Pořádá totiž pravidelně kurzy předení, ale také třeba přírodního barvení přízí. O tom, že tyto tradiční techniky nejsou zapomenutou krásou svědčí i řada akcí, jako je pražská výstava Vlna a co s ní či akce Svazu chovatelů ovcí a koz, kterých se pravidelně účastní. U kolovrátku ji také můžete každoročně potkat na Bylinkových slavnostech v Čejkovicích. Na veletrhy nebo různé akce o zpracování vlny může vyjet i přes náročnou každodenní práci,

s ekofarmou totiž pomáhá syn Marek, a tak u zvířat vždycky někdo je. Nápomocny jsou vlastně všechny tři děti: „Marek si postavil dům hned vedle, takže zůstává natrvalo, František pomáhá opravovat, co je potřeba, vyrobil mi taky sušárnu na bylinky. A Adélka, ta v zemědělství vyrostla, ve věku rok a půl se mnou chodila krmit ovce i v mrazu. A dnes, v deseti letech, s radostí jezdí na koni, bez sedla a uzdečky, a navíc učí jezdit i mě,“ usmívá se paní Jiřinka. Nejen z vyprávění jde vidět, že život na ekofarmě je opravdu čilý a jak kolem zvířat, tak i na poli je spousta poctivé práce. I když se na malé vesničce v srdci Drahanské vrchoviny prodává ze dvora spíše méně, ve městech, především v blízkém Brně, jak mi paní Jiřinka vysvětluje, o produkty z ekofarmy zájem je: „Tam jsou si lidé více vědomi, co kupují, a jsou ochotni si za kvalitu připlatit. Bohužel ještě stále obecně platí, že český člověk českého člověka nepodpoří, a to je velká škoda. Těžko se lidem vysvětluje, proč naše vajíčko není za dvě koruny jako v obchodě. Postupně se ale učí chodit a vracejí se, ptají se, kdy budeme mít zase. Musíme se snažit k tomu vychovat své děti a třeba se to zlomí, to bych si moc přála.“

I JIŘINA A ANTONÍN PAŘILOVse nachází

Pařilových Ekofarma Antonína a Jiřiny cestě mezi Brnem v Otinovsi, malé vesničce na Drahanské a Olomoucí. V krásné krajině funguje od vrchoviny tato rodinná farma dodává chrpu roku 2010 a čtvrtým rokem RU. Aktuální dění a měsíček do SONNENTO na jejich facebookoz ekofarmy můžete sledovat mě Pařilových, vých stránkách, více o ekofar SONNENTORU ale také ostatních pěstitelích www.sonnentor.cz se dočtete i na našem webu v sekci Pěstitelé.

Ovocné a kořeněné čaje

Čaj je tak různorodý, jako my lidé. Intenzivní, štiplavý, ochlazující či prohřívající, trpký, ovocný a sladký, svěží, ledový… Není proto divu, že si ho zamilovali po celém světě. Čaj není jen nápoj, je součástí kultury, požitku a léčitelství. Čaj je prostě a jednoduše něco jedinečného, především je to ale lahodný nápoj do každého ročního období. Proto bychom vás rádi pozvali na objevitelskou cestu: odhalte s námi různorodost čaje, vyzkoušejte celou škálu vůní a chutí a najděte si mezi nimi svého favorita.

Ovocné čaje

Od kyselkavého po nasládlý: opravdové ovoce zajistí ten pravý požitek! Ovocné čaje v sobě ukrývají kousky léta, které mají celou sílu tohoto prosluněného období. Vedle kyselkavých chutí můžete najít i jemné druhy, které pohladí chuťové buňky a připomínají procházku ovocným sadem. V našem sortimentu dnes najdete více než 15 druhů ovocných čajů. Ani v jednom se neskrývá cukr, umělá barviva, aromata nebo jiné přídatné látky, právě proto chutnají jemně a přirozeně.

JAK PŘIPRAVIT OVOCNÝ ČAJ SYPANÝ

Pro plné rozvinutí aromatu se doporučuje ovocný čaj pár hodin namáčet ve studené vodě. Poté čaj pozvolna přiveďte k varu. Nálev nechte po svaření minimálně 10 minut luhovat. Uvařené kousky ovoce můžete vybrat sítkem nebo je jednoduše vymlsat lžičkou. Pokud máte radši čaj sladší, můžete si nálev přisladit kapkou sirupu, lžičkou cukru, medu nebo kokosového cukru.

PORCOVANÝ

Nálevový sáček přelijte vroucí vodou. Poté nechte alespoň 10 minut luhovat. I v tomto případě můžete nálev na závěr dle chuti dosladit. I PRŮVODCI JE JSOU SKVĚLÝM ČA NÉ OC OV NÉ ZE CHLA PROKÁŽÍ Ů. DOBROU SLUŽBU DN H ÍC TN LE H ÝC DO HORK UŽ DOSPĚLÁCKÝCH AD KOKTEJLŮ, AŤ TAKÉ JAKO ZÁKL ETE S OVOCNÝMI NAMÍCHAT JE MŮŽ NEBO DĚTSKÝCH. PY. ŠŤÁVAMI NEBO SIRU

A KOVOCNĚ YSE LKA VĚ

na požpi ř. Šípe tek, k – Ovo ibiše cný k, R Hodí sen akyt s níko e výraz k syt vý ým p ným sýrům okrm ů a obi m, zv ě lovin ám. řině,

OVOC NĚ

A NASL

ÁDLE

např. Jablíč k Ovocný ča o z pece, Jablečný štrú j dobré nála dy, Štěstí jedl, … Bláznivě m ilovat Hodí se k ovocným čokoládovým dezertů dezertům, koláčům, m, nasládlé zelenině.

LE D Á L S A N

A PO

H C Í L U BO B

ná Ovocvky , k e , t i ů ý požonie, Bor oláčům . v o k sin symf rům mk . Bru cný ným sý o např v m k o í se ům a je d o H dort m t a n ý šťav

TAKTO CHUTNÁ OVOCNÝ ČAJ

Kořeněné čaje Od Polibku Orientu po Kurkumový sen: vychutnejte si voňavé koření v šálku! Ať už evropské poklady jako fenykl, anýz či koriandr nebo exotické lahody jako skořice, hřebíček, zázvor, kurkuma a kardamom: kořeněné čaje jsou opravdovým požitkem a perfektním zakončením vydatného oběda či několikachodové večeře. Jeden z nejznámějších kořeněných čajů je v Indii milovaný Chai. Jeho název je obměnou severočínského výrazu „Cha“ a znamená v podstatě totéž, co český „čaj“. Ve směsi nikdy nechybí černý čaj, v šálku pak i mléko a med. Velkou skupinu kořeněných čajů představují variace zázvoru. Ten patří mezi klasiky především v období, kdy potřebujeme prohřát. Novinkou ve světě čajů jsou pak kurkumoví zástupci. Zlatavý kořen je známý především jako koření, my vás ale přesvědčíme, že i v čaji může hrát prim. Sluníčkový nálev můžete zjemnit kapkou mléka a medu. Vyzkoušejte tento módní nápoj i vy!

E L D Á L S A N A

Ě N Z A VÝR

ěstí , Št ibos ý n ráž roo ěl st hnivý d n l, A i O ům, nyk y, Cha zert . e e d F z, sn ům ým Aný nit své ehk m koláč l . ř , ě p l na Nap olád cný čok m a ovo je… k e ís rů Hod ným sý jem

JAK PŘIPRAVIT KOŘENĚNÝ ČAJ SYPANÝ

VÝRAZNĚ

A OSTŘE

TAKTO CHUTNÁ KOŘENĚNÝ ČAJ

např. Zázvor, H Zlatý kurkumovřebíček, Kurkuma, ý sen, Chai Koř sen, zázvorové sm eněný ěsi Hodí se k p čokoládový ikantním dezertům, m dezertům ka a rybám. rí,

VÝRA

ZNĚ

A OV O CN

Pro intenzivnější chuť čaje doporučujeme koření před zalitím jemně podrtit v hmoždíři. Na jeden šálek odměřte vrchovatou lžičku směsi. Přelijte vroucí vodou. Po zalití zakryjte šálek či konvici pokličkou, tak vám cenné éterické oleje s párou neutečou a čaj bude ještě aromatičtější. Luhujte zhruba 5–10 minut.

PORCOVANÝ

Sáček přelijte vroucí vodou a nechte 5–10 minut luhovat, nejlépe přikryté pokličkou. DÍKY CHAI A MŮŽETE TA KURKUMOVÝM SMĚ SÍM KÉ VYKOUZ L LEDOVÉ ČA JE DOCHUC IT OSVĚŽUJÍCÍ ENÉ OVOCEM. ČERSTVÝM

nap pom ř. Sko Zim eran řice, ní n č, R Bad oc ooib yán Ho os v , Ro tha dí se anil oibo k j ka, s s a so ké mlé k rbe uch čné tům yn rý i, k ži, r . om ybá pot m, ům

Zelená energie

pro naše bylinky a koření Současná doba nám klade řadu otázek a staví nás každý den do situací, ke kterým musíme zaujmout stanovisko. Americký spisovatel Richard Rohr v jedné své knize popisuje příběh muže, který vypráví o tom, kdo u nich doma rozhoduje. Žena rozhoduje o všech „nepodstatných“ věcech, jako například kam půjdou děti na školu, kam se pojede na dovolenou nebo jak se naloží s rodinným rozpočtem. Naproti tomu on rozhoduje o těch důležitých věcech. Zda se dá věřit Číně, zda máme dobrou vládu nebo jak naložit se státními výdaji. Je to samozřejmě nadsázka, ale položme si otázku, kdo u nás rozhoduje o tom, v jakém prostředí žijeme, jak se stavíme k okolní přírodě a co za sebou zanecháme našim potomkům? text martin novák, foto sonnentor

SELSKÝ ROZUM

Naši dědové žili ve skromných podmínkách a zcela přirozeně používali, jak se dneska s oblibou říká, svůj selský rozum. Věděli, že půdu, na které hospodaří, musí zachovat plodnou i v budoucnu, protože jinak jim nebude rodit a oni se s ní neuživí. Bohužel jsme na čas na tento selský rozum zapomněli. Zdá se ale, že se k němu opět vracíme. Už jsme si celkem zvykli třídit odpad, zadržovat vodu v krajině, šetřit suroviny, sdílet dopravu, nakupujeme do vlastní tašky a máme rádi biopotraviny. Je nám jasné, že přírodní bohatství má také své limity. Jedním ze současných témat dneška je obnovitelná energie.

PŘÍMO OD ZDROJE

S obnovitelnými zdroji energie to je u nás podobné jako s našimi biopěstiteli. Také ji vyrábějí lokální malovýrobci způsobem,

který je ohleduplný k přírodě. Tito výrobci pak dodávají vyrobenou elektřinu distribuční společnosti Nano Energies. Ta se o ni pod značkou Elektřina Nazeleno dělí s námi a dalšími spotřebiteli, kteří chtějí žít a podnikat šetrně k přírodě. Víte například, že malé vodní elektrárny nezapomínají ani na rybí přechody? Energii ze slunce vyrábíme částečně sami z fotovoltaických panelů umístěných na střeše naší haly. Stejně to dělají i další domácnosti a firmy, které mají díky ideálním podmínkám možnost umístit solární panely na střechy svých domů a výrobních hal. Nezabírají tak volnou zemědělskou půdu, která může být využita k pěstování potravin.

ČISTÁ ENERGIE NENÍ DRAŽŠÍ

Energie pocházející z přírodních zdrojů může proudit i do vaší zásuvky, ať bydlíte nebo podnikáte kdekoliv v Česku. Připojení k čisté elektřině je totiž jeden z nejjednodušších

a dostupných způsobů, jak přispět k udržitelné budoucnosti. Už dávno totiž neplatí, že je elektřina z obnovitelných zdrojů dražší. Za Elektřinu Nazeleno (čistou elektřinu) zaplatíte srovnatelnou částku jako u jiných dodavatelů. Rozdíl v ceně odpovídá u tří až čtyřčlenné rodiny žijící v bytě zhruba cappuccinu a zákusku v kavárně. A to za čistší vzduch a férové podmínky pro lokální dodavatele stojí.

VYROSTE VELKÁ ZMĚNA

Pozitivní změna přichází pomalu, ale bude trvalá – jedno malé semínko nadšení může vyklíčit ve velkou radost. Rozhodnutí připojit se k zelené energii přírodě pomáhá a inspiruje mnoho dalších lidí, kteří chtějí žít šetrně k přírodě. V SONNENTORU jsme se připojili ke 100% ekologické elektřině a přispíváme tím k udržitelné budoucnosti. A co vy, připojíte se?

E ÍJECÍ STANIC B A N A A T U ELEKTROA

JEDNA Z FOTOVOLTAICKÝCH ELEKTRÁREN NA NAŠÍ HALE

JAK NA ZAHRADU V SOULADU S PŘÍRODOU? Možná jste už pojem permakultura slyšeli, v poslední době rezonuje ze všech stran. Jde o koncept trvale udržitelných systémů, které by fungovaly ve spolupráci s přírodou, ať už se jedná o jednotlivá bydlení, celá města či dokonce regiony. Většina z nás má ale pojem spojený především se zahradou – a právě o té dnes bude řeč především. text tereza hemzová, foto shutterstock

Permakulturní zahrada je často spojována s bezúdržbovostí a jednoduchostí. Ani jedno z toho však neplatí: především na začátku všeho je potřeba poměrně velké množství informací – které rostliny se dají kombinovat na jednom záhonku a které se naopak nesnesou? Jak zajistit ochranu proti škůdcům přírodně a jak v půdě udržet dostatek vláhy? Před samotným založením tak probíhá dlouhá fáze plánování, i když na první pohled působí permakulturní zahrady poměrně chaotickým dojmem, a to především díky smíšeným záhonům a celkové rozmanitosti. Odměnou pečlivého plánování je však v plné míře užitková, a především živá zahrada, ve které jsou v rovnováze přírodní vztahy a která poskytuje dostatek ovoce, zeleniny a bylinek po celý rok. Přichystali jsme pro vás pár základních tipů, kterých můžete využít, i když zrovna neplánujete proměnit svou zahradu v permakulturu. Každý krok se počítá, a kdo ví, třeba jejímu kouzlu nakonec propadnete i vy!

VYUŽÍVEJTE VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ

V permakulturní zahradě můžete zahlédnout fazole nebo hrách popínající se na kukuřici, česnek mezi jahodami nebo křen pod ovocnými stromy. Smíšené výsadby (tzv. polykultury) využívají rostlinných vztahů tak, aby si rostlinky nepřekážely, ale vzájemně si prospívaly.

Například měsíček a aksamitníky neboli afrikány odpuzují háďátka, zasaďte je proto mezi cibuloviny, mrkev i hrách. Díky křenu budou od různých nemocí chráněny ovocné stromy, česnek se bude vyjímat mezi jahodníky a bazalka zase udělá dobrou službu rajčatům. Kopr podpoří klíčení jiných semínek, fenykl zlepší chuť okurek a levandule či lichořeřišnice vypudí ze zahrádky nechtěné mravence. Dýně a fazole nechte popínat po kukuřicích (ne nadarmo se jim říká „tři sestry“), zasadit vedle sebe také můžete druhy s hlubokými a mělkými kořeny, jako je mrkev a salát, nebudou si navzájem brát minerály.

BUDUJTE HMYZÍ HOTELY A PTAČÍ BUDKY

Přiveďte do své zahrady život díky kusům starého dřeva, hromadě kamení nebo na pohled kouzelným „hmyzím hotelům“, návodů na jejich výrobu je v online světě spousta. Hmyz je v zahradě nepostradatelnou složkou nejen jako prevence různých škůdců; kypří také půdu, opyluje rostliny a po odumření se stává přirozenou součástí hnojení. Navíc se s nárůstem hmyzu můžete také těšit ze zpěvných ptáků, kteří se jím živí. Připravte pro ně vhodné zázemí a pověste v zahradě i pár budek. V poslední době se také mluví o úbytku včel, které jsou nejdůležitějšími opylovači naší krajiny. Pomoci jim můžete například zeleným hnojením: po sklizení části záhonu na něj vysejte hořčici, řepku nebo svazenku. Té stačí šest týdnů, včelky si z ní s radostí udělají zásoby, a nakonec ji ještě po zapravení do půdy využijete jako skvělé přírodní hnojivo.

VYZKOUŠEJTE VYVÝŠENÉ ZÁHONY

Vyvýšené záhony jsou jedním ze specifických prvků permakulturních zahrad. Díky základu z větví stromů, listí a další organické hmoty, která dobře udrží vodu, nabízí dobré zázemí i v parném létě, a navíc poskytuje rostlinám bohatost živin. Vyvýšené záhony dokážou přinést úrodu i do jinak neosázitelných koutů zahrad, do center měst nebo třeba na balkony. Stanou se díky konstrukci ze dřeva, kamení či proutí okrasným prvkem zahrady. A jako bonus vás při jejich opečovávání nebudou bolet kolena a záda.

ZBUDUJTE VLASTNÍ KOMPOST

Díky domácímu kompostu můžete využít biologický odpad z kuchyně i ze zahrady a vrátit tak přírodě alespoň část toho, co si od ní bereme. Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Na kompostu se budou vyjímat nejen zbytky zeleniny a ovoce, ostříhané větve stromů a posečená tráva, ale také kávová sedlina nebo vyluhované čajové sáčky. Půdu na vaší zahrádce ale můžete obohatit také zeleným hnojením, popelem, dřevěným uhlím nebo vápnem a ke hnojení využít třeba bylinné jíchy.

PERMAKULTURA ůběhu

dila v pr Permakultura se zro Australanů, Billa ou dv í 70. let spoluprac lmgrena. Ti ji Mollisona a Davida Ho u okolní krajiny tak, definují jako přeměn irozené vztahy aby napodobovala př ut dostatek potravy, a dokázala poskytno Z anglických slov materiálu i energie. ure tak vznikl prinpermanent a agricult odářství, který cip udržitelného hosp stupy našich využívá jak tradiční po vědecké poznatky. babiček, tak moderní

Terra preta NEBO

biouhel

Co to vlastně znamená... Není snad nikdo, kdo by se nesetkal s pojmy uhlíková stopa, emise uhlíku nebo snaha být uhlíkově neutrální… Co to vlastně znamená, co se s tím dá dělat a co má s tím vším společného biouhel? text tomáš mitáček, foto shutterstock

Něco o uhlíku

Uhlík je základní stavební kámen všech organických látek, je nejvýznamnějším biogenním prvkem. Dá se o něm říci, že je základem života na naší planetě, neboť se vyskytuje ve všech živých organismech. Uhlík je všudypřítomný, nachází se v atmosféře, oceánu, ale největší množství je ho obsaženo v zemském plášti.

Jak to všechno souvisí s klimatem?

Klima, ať chceme nebo ne, se globálně mění rychleji, než se očekávalo. Tempo změn se zrychluje přímo úměrně s rostoucími emisemi skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, jehož koncentrace v ovzduší od začátku průmyslové revoluce strmě stoupá. Podle aktuálních vědeckých prací je dnešní koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší téměř 2× vyšší než ta, která se zde ustálila za posledních 10 tisíc

let. Výrazným čerpáním fosilních paliv, zejména uhlí, ropy a plynu, se nám za poslední dvě století podařilo významně změnit dosavadní fungování lidské společnosti a neplánovaně k tomu i částečně ovlivnit fungování klimatu. Není se čemu divit, neboť se za tu dobu počet obyvatel stačil zvýšit 7× a objem výroby 50×. Obrovský zdroj levné energie pomohl s usnadněním práce ve všech myslitelných oborech lidských činností a stojí tak za obrovským zvýšením komfortu života všech lidí na planetě. Souběžně se tím také podařilo otevřít pomyslnou „Pandořinu skříňku“ v podobě emisí plynů, které vznikají spalováním fosilních paliv a uvolňují se do atmosféry. V atmosféře pak tyto plyny zesilují skleníkový efekt a přispívají ke globálnímu oteplování. Proto emise, a zejména koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší, nejenom nesmíme nechat nadále růst, ale je nutné se pokusit tento trend obrátit.

Dva zdroje uhlíku

Velmi zjednodušeně řečeno jsou na naší planetě dva zdroje uhlíku. První, říkejme mu rychlý uhlík, je všude kolem nás a je svázaný se zabudováváním se prostřednictvím fotosyntézy do těl rostlin a živočichů, kdy se po jejich zániku uvolňuje z části do půdy a z části do atmosféry a oceánů, a tak pořád dokola. K tomuto rychlému uhlíku, který pulsuje svým životem, začal člověk uvolňovat ještě uhlík fosilní, tedy ten uhlík, který byl už jednou pevně navázán a doslova pohřben v zemském plášti. Odtud je těžen jako fosilní paliva, jejichž spalováním se pak ve formě emisí připojuje k rychlému uhlíku cyklujícímu v atmosféře a přispívá tak ke skleníkovému efektu a celkovému oteplování naší planety. Pokud chceme zastavit nebo alespoň snížit obsah emisí oxidu uhličitého v atmosféře, musíme zastavit nebo snížit používání fosilních paliv, což je zatím

z krátkodobého hlediska těžko realizovatelné. Druhou možností je stahování neboli vychytávání uhlíku z atmosféry, odborně nazýváno cílenou sekvestrací uhlíku. Jednou z možností takovéto sekvestrace je výroba biouhlu.

Co je to biouhel?

Biouhel je jemnozrnný materiál velmi podobný dřevěnému uhlí, který vzniká procesem zvaným pyrolýza, kdy je biomasa zahřívána bez přístupu vzduchu při teplotách 300– 600 °C. Biomasou je myšlena jakákoliv rostlinná hmota ze zemědělství, lesa nebo zahrady, nejčastěji jsou to rostlinné zbytky, které se běžně kompostují nebo spalují. Od dřevěného uhlí se biouhel liší tím, že není kusový a není používán jako palivo, ale je přidán do půdy k zlepšení její kvality. Protože vzniká úplně jiným procesem než klasické uhlí a tvoří ho člověk z jakékoliv zbytkové rostlinné biomasy, vžil se pro něj anglický název char. Český název biouhel mu vdechl český fyzik a klimatolog Jan Hollan. Složení má, až na dusík, velmi podobné jako vstupní biomasa. Největší část tvoří čistý uhlík, který je ve velmi stabilní formě a téměř nepodléhá dalšímu rozkladu. Podobně pomalu jsou také uvolňovány i živiny, které se na něj navážou. Samotný uhlík v této formě setrvává v půdě po staletí a není uvolňován zpět do ovzduší jako při běžných rozkladných procesech. Jeho stabilitu lze snadno dokumentovat přítomností tisíce let starých uhlíků z ohnišť, nalézaných při archeologických průzkumech.

Najde se Terra preta u Žďáru?

O pozitivních účincích biouhlu na půdní vlastnosti se vědělo již v dávných kulturách před stovkami let. Největší a nejznámější oblasti, kde byly obdoby uhlu používány, se nacházejí v Jižní Americe, zejména v Brazílii, Ekvádoru a Peru. Existují však i v tropické Asii, a dokonce i na některých ostrovech Oceánie. Takto vzniklé půdy nesou označení Terra preta (z portugalského černá země). Mají typickou černou barvu a jsou výrazně humózní. Při srovnání s jinými, běžně se zde vyskytujícími půdami, disponují některými překvapivě příznivými fyzikálními a agronomickými vlastnostmi. Půdy deštného pralesa, i přes jeho bohatou biodiverzitu, podléhají velmi rychle degradaci, a protože se velmi rychle vyčerpávají, nejsou pro zemědělskou produkci zcela vhodné. Z důvodu této rychlé degradace se pak kácejí stále větší plochy pralesa, který je přeměňován na novou a novou zemědělskou půdu. Jinak je tomu v oblastech výskytu Terra preta, kde došlo činností člověka k vytvoření černé humózní půdy s vysokým obsahem živin, jež se po odlesnění nevyčerpala ani za mnoho let intenzivního hospodaření. S největší pravděpodobností za tajemstvím této trvalé úrodnosti stojí aplikace látek podobných biouhlu. Tehdejší postupy tvorby Terra preta se bohužel do dnešní doby nedochovaly.

Ovšem i v mírných zeměpisných šířkách se naši předkové zabývali výrobou určité formy biouhlu. Dělo se tak při klučení a vypalovaní lesa za účelem získání další půdy pro zemědělské využití. Cíleně vypalovali les specifickým způsobem, aby po něm zůstalo co nejvíce zuhelnatělé hmoty, kterou pak zapravili do půdy. Tato činnost se nazývala žďáření a byla ve své době regulérním řemeslem. Dodnes je sláva tohoto řemesla vtisknuta do jmen některých našich měst a vesnic. Řekli byste, že je jich u nás k nalezení bezmála třicet?

PŮDA JE DŮLEŽITÝM ÚLOŽIŠTĚM UHLÍKU, OBSAHUJE JEJ 3× VÍCE NEŽ ATMOSFÉRA A 5× VÍCE NEŽ LESY.

Biouhel vylepšuje půdu

Obecně platí, že přidáváním biouhlu do půdy se zlepšují její agronomické vlastnosti, neboť ovlivňují jak chemické a fyzikální parametry, tak půdní vlhkost, půdní vodní režim a tvorbu půdních agregátů. Souhrnně tedy pozitivně působí na úrodnost dané půdy. Uhlík má velkou sorpční schopnost, tj. schopnost vázat na sebe živiny a důležité látky, které se pak z půdy nevyplavují. Svou strukturou a velkým vnitřním povrchem napomáhá i bohatému osídlení půd mikroorganismy a našlo by se mnoho dalších pozitivních dopadů… Půda je důležitým úložištěm uhlíku, obsahuje jej 3× více než atmosféra a 5× více než lesy. Obrovský rozměr tohoto úložiště a jeho další kapacita znamená, že zvýšení množství půdního uhlíku může mít zásadní vliv na snížení jeho množství v atmosféře. Ukládat uhlík na zemědělsky obhospodařovaných plochách lze jednoduše prostým přimícháváním biouhlu do kompostu s následným zapravením do půdy orbou či jinou kultivací. Biouhel se dá poměrně lehce vyrobit a pořízení jednoduchých zplynovacích zařízení není jen doménou velkých podniků. Tvorba biouhlu tedy může být prospěšná nejen zahradníkům, ale i drobným zemědělcům a lesníkům. Dokonce v rozvojových zemích mohou malá zplynovací zařízení sloužit na vaření

a přitom se jako bonus ještě získá dobré hnojivo. Na rozdíl od uvolňování uhlíku spalováním fosilních paliv je ukládání uhlíku zpět do půdy formou biouhlu kdykoliv člověkem znovu obnovitelné. Globální využití biouhlu k vylepšování půd by mohlo vést k postupnému odčerpávání a bezpečnému uložení nezměrného množství uhlíku zachyceného fotosyntézou z ovzduší. Postupem času, v řádu staletí, by se tak mohlo podařit přiblížit složení atmosféry zpět k hodnotám, které zde byly až do průmyslové revoluce. Pozvolné ohřívání naší planety nás v blízké budoucnosti donutí zabývat se obsahem uhlíku v atmosféře, neboť zvyšující se teploty nemění jen naše zažité představy o fungování počasí, ale stojí částečně i za rychlými klimatickými změnami a migrací.

Budoucnost biouhlu

Pokud čtenář dočetl až sem, možná ho napadne, co je to za slohové cvičení? Vždyť dělají bylinky, tak proč sem zařadili takové složité téma? SONNENTOR jako environmentálně odpovědná firma přemýšlí o své uhlíkové stopě a snaží se ji snižovat na nejmenší možnou míru. Kromě energetických a materiálových úspor, zelené elektřiny, fotovoltaiky na střechách firmy (která pokrývá 15 % spotřeby) a vytápění biomasou (která nahradila fosilní paliva) pracuje na projektu, který by dokázal všechnu nevyužitelnou biomasu vznikající při zpracování surovin převést na biouhel, a ten pak ve spolupráci s pěstiteli vrátil zpět do půdy. Naše mateřská firma v Rakousku udělala první krok, stala se před časem členem spolku Ökoregion Kaindorf, který sdružuje 130 zemědělců hospodařících na 1500 hektarech s využitím biouhlu. Ale jak říká přísloví, jedna vlaštovka jaro nedělá. Větší rozšíření biouhlu v současné zemědělské praxi se zatím bohužel nekoná. Spíše nám dává naději, že známe účinnou metodu, kterou půjde souběžně s napravováním atmosféry zlepšovat i stav zemědělských půd. Ale nevěšme hlavu, nic ještě není ztraceno. Člověk je tvor velmi vynalézavý a nejlepší výkony často podává, když je pod tlakem. Pokud známe řešení, je potřeba konat a nepřenášet naše hříchy na další generace. Recept je prostý – sázet stromy a tvořit biouhel. Než se do toho pustíme, budeme se možná potřebovat ještě na chvíli zastavit. Tak to zkusme udělat a nechejme duši, aby dohnala tělo… Sesbírat kousky sebe, které jsme cestou poztráceli, a mohli jsme celí vyrazit zase dál!

Roztočte to v kuchyni díky jedné kapce! Pokud si myslíte, že éterické oleje potěší pouze čichové buňky, přesvědčíme vás o opaku. Hodí se totiž skvěle také k dochucení jídel i nápojů. Své aroma si dokonce drží déle než původní surovina, proto éterické oleje v kuchyni nabízí výjimečný chuťový požitek. text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

Dbejte na to, abyste si vychutnávali výhradně čistě přírodní éterické oleje z ekologické produkce. Nejen tentokrát platí, že méně je více: do 250–500 ml pokrmu vám budou dle druhu stačit 1–4 kapky. Díky šikovné pipetě můžete dávkovat požitek na kapku přesně. Navíc jejich dlouhá trvanlivost zaručuje, že budou vždy po ruce, například, když vám zrovna chybí čerstvá alternativa. Do teplých pokrmů přidejte až krátce před servírováním, při pečení můžete lehce zvýšit dávkování, aby chuť zůstala i po tepelné úpravě intenzivní. Důležitou informací také je, že éterické oleje nejsou rozpustné ve vodě, a proto by se před použitím měly rozmíchat v tuku (olej, máslo, smetana, žloutek, majonéza), octu, citronové šťávě, sladidle (med, cukr, sirup), soli nebo alkoholu. Všechny zmíněné ingredience poslouží jako emulgátor. Jelikož se jedná o čisté éterické oleje, neměly by se užívat neředěné. Měli byste se kvůli podráždění také vyhnout přímému kontaktu s očima a sliznicemi. Tak jako u aromaterapie i zde platí, že malé děti a citlivé osoby by se měly kvůli intenzitě raději těmto produktům vyhnout.

Smíchejte je s jednou z těchto přísad: Éterické oleje nejsou rozpustné ve vodě, proto je před použitím smíchejte s jednou z následujících přísad:

TUKY A OLEJE MÁSLO SMETANA ŽLOUTEK HOŘČICE MAJONÉZA OCET SÓJOVÁ OMÁČKA CITRONOVÁ ŠŤÁVA SIRUP MED CUKR SŮL ALKOHOL

Seznamte se s pěticí jednodruhových zázraků a dvěma neodolatelnými směsmi:

Éterický citronový olej vás jediným přivoněním přenese zpátky na letní dovolenou! Vychutnejte si jeho jedinečné aroma v každé kapce, ať už v salátech, lehkých dezertech nebo osvěžujících nápojích.

BAZALKA

1 kapka vystačí na cca

CITRON

Jste milovníkem svěžích těstovin, křupavé pizzy, lahodné bruschetty nebo rajčatového salátu? Pak sáhněte po našem bazalkovému oleji a přineste do své kuchyně tu pravou chuť Itálie! Éterický bazalkový olej si vás podmaní svou nádhernou vůní čerstvé bazalky. Není divu, na jedno kilo tohoto oleje je potřeba půl tuny lístků bazalky!

4 porce

POMERANČ

Pomerančový sad u vás v kuchyni? Ano, na 1 kg pomerančového oleje je totiž potřeba 200 kg pomerančové kůry! Plné aroma tohoto oblíbeného ovoce vykouzlí na talíři hotový poklad. Éterický pomerančový olej se hodí nejen do alkoholických i nealkoholických koktejlů a ke světlému masu, ale také samozřejmě do pečení. Pár kapek na polevu čokoládového koláče vás vynese do sedmého nebe.

SALÁTY A DIPY

Stačí pár kapek této směsi éterických olejů, aby se vaše chuťové buňky roztančily v rytmu salsy! Vykouzlete perfektní salátové dresinky, octové zálivky a nezapomenutelně vonící oleje. Vedle salátů si ale tato směs skvěle rozumí také s dipy k zeleninovým hranolkům a dalším dobrotám.

ZÁZVOR

Jedinou kapkou éterického zázvorového oleje dochutíte kompoty a speciality karibské i asijské kuchyně. Tento prohřívající poklad oceníte také během zimy v oblíbených nápojích a (nejen) vánočních dezertech.

VANILKA

KEKSY A PUNČ

S přírodním vanilkovým extraktem bez námahy vyčarujete dezerty s hřejivým aromatem vanilkových lusků. Ať už vsadíte na poctivou vanilkovou zmrzlinu, lahodný koláč nebo si na talíř naložíte exotiku karibské kuchyně, s touto malou lahvičkou rozhodně nešlápnete vedle.

Směs éterických olejů Keksy a punč si vás podmaní příjemnou vůní hodící se především do chladných dní. Upečte sušenky, vafle, koláč, zamíchejte olej do šlehačky, jogurtu nebo připravte třeba tiramisu. Pár kapek můžete přidat také do punče nebo svařeného vína a vychutnat si tak správnou zimní atmosféru v každém doušku.

Oříšková granola Ingredience: 80 g vlašských ořechů 80 g lískových ořechů 80 g slunečnicových semínek 80 g mandlí 180 g ovesných vloček

80 ml kokosového oleje 150 g medu lžička skořice 4 kapky éterického oleje Keksy a punč 5 kapek éterického oleje Pomeranč 2 kapky éterického oleje Zázvor

Příprava: Vše dobře promíchejte, rozložte na plech vyložený pečicím papírem a dejte na 15 minut péct na 220 stupňů.

NAŠE OBALY JSOU

HERO WASTE Obaly nejsou jen hezkou hrou barev pro oči. Především u potravin plní důležitou funkci: chrání produkt a obsažené cenné látky. Pomáhají také, aby se během transportu produkty nepoškodily a mohly tak dorazit až k vám bez újmy. Na druhé straně se ale stále rostoucí množství odpadu stává neúnosným problémem. My však s hrdostí můžeme říct, že podnikáme jinak! Už v roce 2008 jsme se vydali na dlouhou cestu od konvenčních obalových materiálů k udržitelným alternativám. A nespíme na vavřínech ani dnes, stále jsme na cestě a hledáme nová řešení.

Sypané čaje v sáčku Sáček: karton (FSC® certifikát) Vnitřní fólie: NatureFlex fólie – celulóza Uzavírací pásek: kovový drát a papír

Porcované čaje Krabička: karton (FSC® certifikát) Přebal nálevového sáčku: NatureFlex fólie – celulóza a papír Nálevový sáček: nebělený papír z vláken textilního banánu Nitka visačky: biobavlna

Sypané čaje v krabičce Krabička: karton (FSC® certifikát) Vnitřní fólie: NatureFlex fólie – celulóza

Dózy koření Dóza: pocínovaný plech

Krabička koření Krabička: karton (FSC® certifikát) Vnitřní fólie: NatureFlex fólie – celulóza

VŠECHNY NOVÉ KRABIČKY JSOU S FSC ® CERTIFIKÁTEM

LEPŠÍ OCHRANA = NENÍ JIŽ POTŘEBA CELOFÁNU NA KRABIČCE

TISKOVÁ BARVA JE KOMPOSTOVATELNÁ

Z OBNOVITELNÝCH SUROVIN

Co je NatureFlex?

Čajové přebaly v novém

NatureFlex fólie je vyráběna z obnovitelných zdrojů, jedná se o celulózu, která je získávána ze dřeva. Je skvělou bariérou k ochraně potravin, a přitom je na kompostu plně rozložitelná.

Díky vylepšení přebalů našich porcovaných čajů jsme se mohli zcela zbavit „celofánu“, celulózové fólie z krabiček. Méně je více!

#PODNIK

AMEJINA

Obnovitelnost na prvním místě

Kolem 70 % našich materiálů pochází z obnovitelných zdrojů. Například karton všech našich krabiček pochází z odpovědného lesního hospodářství.

FSC® certifikace Certifikace FSC® zaručuje podporu ekologicky šetrného lesního hospodaření, které napomáhá chránit devastované lesy. Tuto certifikaci nenesou jen naše obalové materiály, ale také všechny naše reklamní tiskoviny.

Dohlížíme na životní prostředí Rádi máme přehled v celém procesu udržitelné produkce. Do našich dóz s kořením ale vidět nemusíme! Díky tomu, že jsme odstranili okénko na plechových dózách, snižujeme obsah plastu a zvyšujeme ochranu produktu.

OSTU.CZ VÍCE NA WWW.ZASE-VYR

Káva Fólie: polypropylen a polyethylenová fólie bez hliníku

Sklenice Sklenice: sklo Víčko: kov, bez ftalátů

Pyramidální čaje Krabička: karton (FSC® certifikát) Vnitřní fólie: plast Čajová pyramida: kukuřičný škrob Nitka visačky: kukuřičný škrob

Poznávací sady koření Krabička: karton (FSC® certifikát) Sáčky koření: NatureFlex fólie – celulóza

SÁČKY KOŘENÍ Z CELULÓZY

ODSTRANĚNO UMĚLOHMOTNÉ NEBĚLENÝ PAPÍR Z VLÁKEN OKÉNKO = LEPŠÍ OCHRANA TEXTILNÍHO BANÁNU PRODUKTU 25

Pro nás je

udržitelnost

samozřejmostí

Naším prvořadým cílem je zbytečně nezatěžovat planetu a přistupovat šetrně k životnímu prostředí. Od pěstování a nákupu bylinek přes jejich zpracování a výrobu až po samotnou distribuci a prodej. Využíváme alternativní zdroje energie, díky kterým snižujeme ekologickou a v dlouhodobém měřítku také finanční náročnost společnosti. Jedině tak může radost dlouhodobě a udržitelně růst.

Víme, kde roste náš pepř

Nakupujeme surovinu přímo u pěstitelů za poctivou výkupní cenu a naše pěstitele známe osobně.

Bez éček a chemických šméček

Pesticidy byste na polích našich pěstitelů hledali marně. Od samého počátku jsme 100% bio.

Garantujeme 100% bio

Každá surovina se testuje na přítomnost více než 600 škodlivých látek. Ročně se analyzuje kolem 2 500 vzorků. 26

Bez palmáče jde vše jako po másle

Pěstování palem pro produkci palmového oleje je důvodem devastace pralesů a ničení přírody. Proto palmovému oleji říkáme „ne“.

Nenajdete nás v každém supermarketu

Odmítáme konvenční řetezce. Díky tomu nejsme v žádném tlaku na ceny a můžeme tak suroviny od pěstitelů nakupovat za poctivé výkupní ceny a dávat práci českým spolupracovníkům.

Plasty jsou jen pro barbíny Proto používáme recyklovatelné obaly a kompostovatelné fólie z celulózy.

1000 bylinkami proti nezaměstnanosti

Naše čaje a koření balíme a etiketujeme z velké části ručně. Znamením našich ručně balených sypaných čajů je květ měsíčku v okénku balení. Ruční práce vytváří nová pracovní místa. Žádný stroj nedokáže zabalit sušené bylinky šetrněji než ruce našich spolupracovníků. 27

Automatizace SUS VER

ruční práce

Tvoříme produkty, které podporují regionální zaměstnanost, ruční práci a které nezatěžují životní prostředí. Čím dál vyšší poptávka po našich výrobcích a růst firmy si vyžaduje také růst a optimalizaci výroby. Jak se nám daří mezi ruční prací a automatizací udržet rovnováhu? O změnách v naší výrobě vám více prozradí ředitel výroby Michal Kosař. text michal kosař, foto sonnentor

Kdyby se mě někdo zeptal, jak se liší práce běžného ředitele výroby a ředitele výroby v SONNENTORU, odpověděl bych mu, že je v mnoha ohledech stejná, a přece se v mnohém liší. Všechny ty krkolomné termíny, jako je dodržování postupů, legislativa, vylepšování zavedených postupů a procesů, snaha posouvat věci dopředu tak, aby vyráběné produkty byly kvalitnější, vyrobily se elegantněji, efektivněji, aby při výrobě odpadla chybovost – tohle všechno máme nejspíš společné. Jenže pro nás v SONNENTORU má naše práce ještě jeden důležitý přesah a smysl, nebo, chcete-li, rozměr – a tím je společenská a environmentální odpovědnost. Zní to možná příliš sofistikovaně a učeně a snad to někomu může připadat i jako otřepaná fráze, jakých čtete denně z letáků a firemních newsletterů plno. Pro nás je to ale podstata naší firemní filozofie, silný závazek. Nejde přitom o nic jiného, než jak to udělat, abychom při výrobě co nejméně ubližovali životnímu prostředí, neplýtvali zbytečně energií nebo neprodukovali hory odpadu, které dusí přírodu. Je to také o „obyčejném“ selském rozumu a navazování na dovednosti a um našich předků, kterých si tak vážíme. Měl jsem to štěstí, že jsem do SONNENTORU nastoupil v době, kdy se výroba hodně zvýšila a bylo potřeba změnit zavedené pořádky, protože stávající postupy by byly dlouhodobě neudržitelné. Stáli jsme tehdy před mnoha rozhodnutími. Do kterých oblastí investovat čas a peníze? Jak procesy zefektivnit a přitom si uchovat ráz tradiční výroby? A odkud vlastně začít? Bylo toho hodně. Tehdy jsem také zjistil, že u nás na všech pozicích pracuje mnoho opravdu talentovaných a schopných lidí. Chyběly jim ale propracované postupy, a tak dělali jednoduché úkony stále dokola. Ať už šlo o psaní výrobní evidence na papír, vkládání výrobků do kartonů, lepení tisíců etiket. Společně jsme tedy začali

s designováním procesů do informačního systému, aby některé jednoduché práce odpadly nebo byly pro zaměstnance pohodlnější. Určili jsme také oblasti, kde jsme chtěli, aby práce zůstala tradiční, tedy bez nových přístupů. To je totiž jeden z našich základních firemních kamenů. I přes zavádění nových, moderních technologií nemusel odejít z firmy žádný spolupracovník. Každý sypaný čaj u nás stále plní lidská ruka. Do každého čajového sáčku sypaného čaje naši lidé ručně naváží bylinky a zdobí na něm okénka pěkným květem — třeba měsíčku lékařského. Ruční polep etiketou, ruční skládání do krabic, to je to, na čem si zakládáme. Kdybychom stejné úkony zautomatizovali a dělali vše strojově, byla by vyšší produktivita a s ní i víc peněz. Jenže půlka lidí by byla nadbytečná, a to nechceme. I proto všechny poznávací sady, jako je Adventní sada nebo čajová řada „Ochutnej“, skládáme dál ručně. Stejně tak etiketujeme ručně každé koření. Chystáme také různé čaje na míru, kdy návrh namalujeme přes počítač, ale ručně nalepíme etiketu, což v České

republice žádná firma nedělá. Proč? Každá změna výrobního plánu totiž pro nás i pro ně představuje obrovské peníze.

SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ INVESTOVÁNÍ

Investovat se tedy v SONNENTORU snažíme vždy s ohledem na společenský nebo environmentální přesah. Například jsme v roce 2018 pořídili laser, který značí datum a šarži výrobku tak, že šetrně odpálí část barvy na krabičce. Až do té doby jsme přitom používali technologii stříknutí inkoustu rozpuštěného v rozpouštědlech. Ročně nyní ušetříme 250 litrů inkoustu a různých organických rozpouštědel. Zároveň se našim pracovníkům s laserem lépe pracuje a odpadá zdlouhavé nastavování a servis. Loni jsme také změnili způsob skládání na paletu u velké části našich výrobků. Do té doby jsme na paletu dokázali umístit 1440 výrobků, ale věděli jsme, že je na ní zbytečně mnoho vzduchových kapes. Navrhli jsme tedy nový způsob skládání, který byl ale o 7 centimetrů vyšší, než je možné maximum. A tak začal souboj naší představivosti s možnostmi obalových materiálů. Nakonec jsme řadou různých kroků milimetr po milimetru dokázali výšku kartonu o celý jeden centimetr snížit. Výsledkem ovšem není jen to, že na paletu nyní

umístíme 1890 výrobků, což je téměř o třetinu více než dosud. Mnohem důležitější pro nás je, že ušetřené kamiony, které naše zboží převážejí, nevyprodukují oxid uhličitý. Životnímu prostředí také odlehčíme o několik tun zbytečných obalových materiálů ročně.

INVESTICE DO LEPŠÍHO STROJE

Loni jsme do naší výroby pořídili jeden z nejmodernějších strojů na balení porcovaného čaje. Za hodinu jich tato úžasná „mašinka“ dokáže zabalit mnohem víc než stroje, které jsme používali dříve. Co nás k tak zásadní změně vedlo? Byla to snaha uspokojit vás, naše zákazníky, kteří máte výrobky s logem SONNENTORU ve stále větší oblibě, ale i snaha o vyšší kvalitu našich čajů. Jako firmě, která cítí obrovskou zodpovědnost nejen za lidi, kteří u nás pracují, ale také za přírodu, nám totiž velmi záleží i na tom, abychom zbytečného odpadu produkovali stále méně a méně. Při jakékoli výrobě se vzniku odpadu neubráníte, to ale neznamená, že „usneme na vavřínech“. Tímto krokem především při výrobě ovocných čajů zvyšujeme efektivitu plnění čajových sáčků sušeným ovocem. Díky této investici odteď ušetříme zhruba 200 tisíc čajových sáčků s různými defekty ročně, které bychom při výrobě museli

zbytečně likvidovat. I sebemenší krok k ochraně přírody a úžasného světa, ve kterém žijeme, je pro nás důležitý. Může se možná zdát, že jde jen o kosmetické nebo drobné změny. I ty ale ukazují, jak při investování do firmy uvažujeme. Pokud se navíc investice vhodně načasují a zvolí se dobře jejich pořadí, nedotknou se pracovních míst. My v SONNENTORU máme to štěstí, že poptávka po našich výrobcích neustále roste, a že máme tým velmi talentovaných pracovníků. Tím, jak rosteme, přicházejí nejen nové výzvy, ale můžeme si dovolit nabízet také nová pracovní místa. Nevěřili byste, jak je krásné sledovat, jak se lidé, kteří až dosud dělali práce s omezenou přidanou hodnotou nebo monotónní a nezajímavou, začnou u nás díky svému obrovskému talentu najednou rozvíjet. I to je jeden z momentů, díky kterým cítíme, jak obrovský má tohle všechno potenciál a hlavně smysl.

I přes zavádění

nových, moderních

technologií

nemusel odejít z firmy žádný

MICHAL KO SAŘ, ŘEDITEL V ÝROBY

spolupracovník. 29

Zadržování vody v krajině

OBORA OBELISK Voda znamená život. Bez vody by naše modrá planeta nemohla být místem skýtajícím domov nespočtu živočišných a rostlinných druhů. Menší vlhké plochy a místa, kde se voda po deštích dokáže vsáknout a zadržet, byly mnohdy vnímány negativně, zvlášť pokud budeme hovořit o zemědělsky obhospodařované půdě typu „nekonečných lánů“. Dnes vidíme, jak velmi potřebná, dokonce nezbytná, jsou místa v naší krajině, kde může být voda přirozeně zadržována. Ateliéru manželů Krejčiříkových a jejich dalším spolupracovníkům se podařilo vytvořit unikátní projekt, kdy byla rekultivována lužní krajina jako celek. Obnoveny byly také přirozené procesy typické pro tento druh krajiny. Jedná se o jarní záplavy, které byly nahrazeny řízeným povodňováním. text přemysl krejčiřík, naďa balounová, foto ateliér krejčiríkovi

Za posledních sedmnáct let zde vzniklo kolem 100 hektarů lesa, uměle bylo vybudováno 14 nových tůní a jezer s rozlohou 42 hektarů, 28 hektarů navíc připadlo na mokřady.

Vyvýšené náspy slouží také jako úkryt zvěře v době záplav.

oukromá obora Obelisk leží na 540 hektarech v severní části Lednicko-valtického areálu, mezi soutokem Dyje a potokem Trkmanka. Svůj název převzala od kamenného obelisku vztyčeného na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v roce 1797. Prvotní krajinářská studie založení obory byla dokončena v roce 2003. Postupně jsou realizovány jednotlivé dílčí projekty revitalizace, na kterých se kromě manželů Krejčiříkových podílejí vodohospodářský inženýr, botanik, zoolog, myslivecký hospodář a specialista na chov jelení zvěře. Projekt inicioval František Fabičovic, podnikatel roku 2019, který s nápadem realizace obory přišel a dal celý tým dohromady. Díky jeho vizi se podařilo krajinu proměnit. Území mezi soutokem řeky Dyje a potokem Trkmanka bylo v 70. letech 20. století poškozeno vodohospodářskou regulací. Po vybudování nového koryta řeky Dyje bylo odstaveno od pravidelných jarních záplav. Na většině plochy byla před revitalizací obory orná půda, která bez vody rychle degenerovala a stávala se neúrodnou. Znovuobnovit přirozenost a krásu této krajiny byl úkol věru nelehký. Pole byla dle návrhů Ateliéru Krejčiříkovi nahrazena loukami, byly rozšířeny plochy lesních porostů, skupin stromů i soliterních stromů a stromořadí. Nejdůležitějším krokem ale bylo obnovení vodního režimu v území. Běžný vodní režim v oboře je dnes možné regulovat. Vznikl sofistikovaný systém povodňování a zavodnění původních mrtvých ramen řeky Dyje. Území je zároveň suchým poldrem, který chrání město Břeclav před povodňovými vlnami. Z toho důvodu zde byl vypracován systém vyvýšených náspů, na které může zvěř v případě záplavy vylézt a přečkat. Inspiraci pro tento krok nalezli manželé Krejčiříkovi v přírodě. Na soutoku řek Dyje a Moravy se vyskytují tyto pískové vyvýšeniny přirozeně, říká se jim „suchý hrúd“. Mrtvá ramena řeky Dyje, která byla časem zazemněna, byla obnovena prohloubením v původní rozloze známé z historických map i stop v krajině. Pole byla zčásti převedena na louky postupným senováním a ze zachovaných luk bylo převáženo seno i se semeny, aby byla vegetace co možná nejautentičtější. Do luk

se vrátily i solitérní stromy a stromořadí členící bývalé pole na menší plochy. Lesní porosty na okrajích obory vytvářejí nárazníkové pásmo pro jádrové území. Menší část orné půdy, která se nacházela ve vyšších polohách, byla zachována a pěstují se na ní běžné zemědělské plodiny. Obora je ze své podstaty oplocena a veřejnosti je přístupná pouze cesta k obelisku. Znepřístupnění většiny území vytvořilo klidovou plochu, kde je minimalizován pohyb člověka a živočichové zde mají přirozený klid pro vývoj. Díky tomu se sem vrátilo nejen drobné ptactvo a savci, ale i velcí ptáci jako hnízdící orel mořský nebo jeřáb popelavý. Nejdůležitějším momentem projektu je restartování přirozených procesů v krajině, které se zastavily vybudováním nového koryta řeky Dyje; půda zde dokáže opět vázat vodu a je nasycena po většinu roku na 80–100 %, na rozdíl od vyprahlé krajiny vně obory. Všechny výsadby byly komponovány tak, aby umocnily působení přirozených i lidmi zbudovaných dominant v území – horizontu Pálavských vrchů, lednického minaretu, obelisku či kostela v Podivíně. Do vysušené krajiny, kde i v normálním roce nedorůstala kukuřice více než 70 cm, se vrátila voda v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje, jak jsme je znali z mapy stabilního katastru. Dnes toto území pumpuje i v období sucha do vzduchu tisíce litrů vody, které v naší

Díky úpravám se do přírody vrátila voda a suchá krajina znovu ožila.

krajině tolik chybí. Samotné autory překvapilo, jak vizionářským se nakonec projekt ukázal být. Obora je učebnicovým příkladem obnovy vodního režimu v krajině. Stačí obnovit zazemněná mrtvá ramena a voda i příroda si cestu najdou. Revitalizace obory Obelisk je nádherným a povzbuzujícím příkladem toho, že pokud existuje vůle napravit chyby, příroda má šanci se uzdravit. Odmění nás pak krásami, které umí stvořit jen ona sama. Snažme se jí tedy nebýt překážkou. Zkusme se zastavit a být jen tichými, žasnoucími pozorovateli.

Ateliér Krejčiříkovi v SONNENTORU

Manželé Krejčiříkovi zanechali svou nesmazatelnou stopu také u nás v SONNENTORU. Řeč je o Bylinkové zahradě sv. Hildegardy. Přírodní zahrada, jak bychom mohli naši zahrádku označit, je alternativou konvenčně udržovaných zahrad. Jejím hlavním cílem je podpora zahradnictví založeného na respektu k přírodě a zdravém životním stylu. Taková zahrada nabízí životní prostor živočichům i rostlinám, kterých v krajině ubývá. Produkuje čerstvé a zdravé potraviny bez zbytečné chemie, a to s nízkými nároky na údržbu. Je esteticky krásná, pestrá a je místem pozorování, poznání a učení se přírodním procesům. K typickým prvkům takové zahrady patří např. louka, živé ploty, mimořádně vlhká nebo suchá stanoviště, listnaté stromy a bylinky, ale také řada úkrytů pro zvířecí pomocníky (hmyz, ještěrky, ježky…). Zahrada je udržována vlastním kompostem, mulčováním a zeleným hnojením. Přírodní zahrada sv. Hildegardy splnila podmínky a obdržela prestižní plaketu, kterou v rámci projektu „Přírodní zahrada“ uděluje Ekologický institut Veronica Brno.

K, PH.D. DOC. ING. PŘEMYSL KREJČIŘÍ kt a pedagog

Autorizovaný krajinářský archite Brně spolu Zahradnické fakulty Mendelu v Ph.D. vedou ou, íkov s manželkou Ing. Kamilou Krejčiř ocenění ali získ ci Ateliér Krejčiříkovi. Za svoji prá Award či sign De n Grand Prix Europa Nostra, Germa hitektů. arc ce Ob ceny za rekonstrukce v Grand Prix ktů, obje h kýc Specializují se na obnovu historic h, těc ky šlen my kde s pokorou hledají příběhy a m mý zná t co zde byli před námi. Vrací živo 31 i zapomenutým zahradám.

DATLOVÉ LATTE Ingredience: 200 g datlí, špetka vanilky, půl lžičky skořice, čtvrt lžičky kardamomu, špetka nového koření, špetka anýzu, špetka mletého hřebíčku, 100 ml horké vody, 200 ml (rostlinného) mléka Datle odpeckujte a spolu s kořením a vodou rozmixujte dohladka. Tuto pastu rozmíchejte v horkém mléce, ozdobte našlehaným mlékem a špetkou skořice. Datlovou pastu můžete skladovat v lednici až 10 dní.

PERNÍKOVÉ LATTE Ingredience: 2 hrnky mléka, 1 espresso, 1 lžíce javorového sirupu, 1 lžička Perníkového koření SONNENTOR Zahřejte v hrnci všechny ingredience (nevařit) a přidejte espresso. Rozlijte do dvou sklenic, ozdobte vyšlehaným mlékem, skořicí a případně kouskem perníčku.

DÝŇOVÉ LATTE Ingredience: 250 g pyré z dýně Hokkaido, 500 ml mandlového mléka, 50 g mandlového másla, 30 g kokosového cukru, lžička skořice, lžička nového koření, půl lžičky mletého hřebíčku, lžička zázvoru, půl lžičky muškátového oříšku Na toping: 1 lžíce kokosového cukru, trocha nasekaných mandlí, mandlová šlehačka, 1 espresso Zahřejte v hrnci mandlové mléko, mandlové máslo a kokosový cukr. Přidejte dýňové pyré, koření a promixujte tyčovým mixérem. Rozdělte do dvou sklenic. Vyšlehejte šlehačku a ozdobte latte karamelizovanými mandlemi. Kdo chce, může nakonec přidat espresso. 32

Pestr

a hra

LATT

Latte se těší stále větší oblibě, jak si je připravit, je nekladou a v kuchyni to p Vyzkoušejte některý

CHAI LATTE Ingredience: 2 hrnky mléka, 2 lžíce sirupu Chai SONNENTOR, javorový sirup, směs květů a koření Všechno nejmilejší SONNENTOR Zahřejte mléko a přimíchejte do něj sirup. Dobře promíchejte, nalijte do sklenic a oslaďte dle chuti. Ozdobte vyšlehaným mlékem a posypte směsí květů a koření.

ČERVENÁ ŘEPA LATTE Ingredience: 2 hrnky mandlového mléka, 2 lžičky Červená řepa Latte SONNENTOR, agávový sirup, směs květů a koření Všechno nejmilejší SONNENTOR

rý

avý svět

Zahřejte mandlové mléko se směsí Červená řepa Latte. Nalijte do sklenic, oslaďte dle chuti a ozdobte vyšlehaným mlékem a směsí květů a koření.

aby také ne, když možností, celá řada! Fantazii se meze platí dvojnásob. z našich receptů.

KARDAMOM LATTE Ingredience: 2 hrnky ovesného mléka, 2 lžičky Kardamom Latte SONNENTOR, 1 lžička kešu másla, 1 espresso, špetka skořice Lžičku směsi Kardamom Latte zahřejte s ovesným mlékem. Promíchejte kešu máslo se špetkou skořice a espressem, zamíchejte do mléka a latte ozdobte mléčnou pěnou a zbylou kešu směsí.

KURKUMA LATTE Ingredience: 200 ml kokosového mléka, 1 lžička Kurkuma Latte SONNENTOR, agávový sirup, šťáva z půlky pomeranče Promíchejte všechny přísady dohromady (nejlépe v šejkru), rozdělte do sklenic a ozdobte plátky pomeranče. 33

Ukážu ti cestu

Bylinkovým rájem Bylinkový ráj je odvážný turistický koncept, který primárně zpracovatelskou a výrobní firmu vrhl do víru turismu. V dnešních dnech patří SONNENTOR mezi hojně navštěvované a velmi oblíbené turistické cíle Jihomoravského kraje. V roce 2019 k nám zavítalo více než 50 000 návštěvníků. A to věru není málo. text naďa balounová, foto vít kobza

Příběh SONNENTORU, jakožto místa otevřeného turistům, se začal psát v roce 2012. Tím hlavním, co jsme v této době mohli našim návštěvníkům nabídnout, byla exkurze ve výrobních prostorech firmy. Transparentnost našeho podnikání, prvotřídní kvalita surovin a bezpečná a moderní budova byly hlavními faktory, které nám umožnily bez obav ukázat „místo, kde roste radost“ zevnitř všem zájemcům. Každý příchozí měl a stále má možnost dozvědět se nejen o historii firmy, jejich zakladatelích a základních postojích, ale také zjistit, odkud jsou k nám bylinky v biokvalitě dováženy, kdo je pro SONNENTOR pěstuje, kde jsou uskladněny a co všechno se s nimi stane, než je z nich vyroben voňavý čajový sáček. V začátcích exkurzemi s nadšením provázeli řadoví zaměstnanci firmy. Mohli jste si tak poslechnout vyprávění o firmě a o výrobě biočajů např. od pracovníka zpracování bylin, zaměstnanců skladu nebo od naší kvalitářky. Vzhledem k rostoucímu počtu návštěvníků začal být tento model nevyhovující a exkurze si vzal pod svá křídla tým skládající se z lidí, kteří pracují na recepci, v prodejně nebo v kavárně, ať už jako stálí zaměstnanci nebo brigádníci. Jednoduše řečeno, exkurzemi začali provádět zaměstnanci rozrůstajícího se Bylinkového ráje. Kromě exkurzí je součástí Bylinkového ráje také prodejna, která svůj provoz odstartovala zároveň s prohlídkami. Naše čejkovická

prodejna je první a největší SONNENTOR prodejnou v České republice. Můžete v ní nalézt veškerý sortiment SONNENTORU, ať už jde o čaje, koření nebo zdravé mlsání. Kromě našich produktů, kterých nabízíme více než 700 druhů, zde najdete i výrobky a produkty, které nenesou značku SONNENTOR. Jedná se např. o sirupy značky Camellus, na jejichž výrobě se podílejí lidé tělesně postižení nebo chronicky nemocní. K dostání jsou u nás i pohlednice z ručního papíru rodinné manufaktury Papyrea, které si dokonce díky vlisovaným semínkům můžete nechat vyklíčit. S radostí tyto i další smysluplné a hodnotné projekty podporujeme. V roce 2015 jsme se rozhodli dát všem těm, kteří za námi přišli až na nejvyšší čejkovický kopec, možnost strávit zde příjemné odpočinkové chvíle a také ochutnat a vychutnat si naše čaje a kávu. Otevřen byl čajový salon s kavárnou Čas na čaj a o něco později i Vyhlídka na výsluní. Kromě čajů SONNENTOR a naší single origin biokávy z Nikaraguy si v čajovém salonu můžete užít i další nápoje z našeho sortimentu. Zkoušeli jste už Kurkuma Latte nabité zdraví prospěšnými látkami nebo naše limonády slazené pouze ovocným koncentrátem? Nesmíme samozřejmě opomenout delikátní dezerty od místních cukrářek, kterým se snad ani nedá odolat. Vyhlídka na výsluní láká úchvatnými výhledy do kraje a díky fotopointu máte možnost zvěčnit se společně se svými blízkými s panoramatem vinohradů za zády.

Při návštěvě Bylinkového ráje rozhodně nezapomeňte na naši překrásnou Bylinkovou zahradu sv. Hildegardy. Jsou v ní zastoupeny mnohé z bylinek, které najdete v našich čajích a které lze ve středoevropských podmínkách vypěstovat. Hildegarda z Bingenu velmi dobře věděla, že příroda je mocná čarodějka a její dary nám mohou pomoci v mnoha ohledech. Jejími starodávnými recepturami jsou inspirovány i některé naše čajové směsi. Bylinkové záhonky jsou navíc opatřeny cedulkami se jménem bylinek a květin, a vy tak máte možnost rozšířit si své znalosti flóry. Rodiče s dětmi ve venkovním areálu zajisté ocení maxi houpací síť, bosochodníček, velké dřevěné bylinkové pexeso nebo starý repasovaný Zetor, který je k dispozici všem milovníkům silných zemědělských strojů. Bylinkový ráj je unikátní místo, kde můžete v rámci exkurze získat zajímavé informace o naší firmě a na vlastní oči vidět, jak s bylinami pracujeme. Máte možnost využít k odpočinku jedinečný přírodní venkovní areál s bylinkovou zahradou a ochutnat zde naše lahodné čaje, kávu i limonády. Pojďte si to k nám se svými blízkými užít i vy!

www.sonnentor.cz/bylinkovyraj

Termíny všech našich akcí najdete na www .sonnentor.cz

Čejkovické

bylinkové slavnosti první neděle v září

PĚSTITELSKÝ PROJEKT

ˇ ŠPANELSKO SONNENTOR bylinky a koření nerostou jen v České republice, ale po celém světě. Během dnešní cesty za biopěstiteli zůstaneme v Evropě, zavítáme do slunného Španělska. A co jiného se k zemi horkokrevných Španělů hodí více než pořádná špetka rudé papriky? Právě ta se totiž pěstuje západně od Madridu. text tereza hemzová, foto sonnentor

ETE CO JE TO… DEM

hyni al jméno po řecké bo st do er et em D t ká ického Certifi produkty biodynam rolnictví a označuje ického og ol ek ativní způsob . století zemědělství. Altern 20 ě vin lo v první po án ps po l by í en ař elem hospod m (mj. také zakladat Rudolfem Steinere a dbá na harmonii půdy, giky) kat při Waldorfské pedago ertifikát je možno zís záno C a. ěk ov čl a t ířa zv rostlin, . je zaká ých podmínek, např dodržení velmi přísn ojiva, chemické prostředky na hn produktů. používat syntetická itiva během výroby ad bo ne lin st ro u ochran

Tajemství

karmínového pokladu I když mnoho z nás má papriku spojenou s pořádným maďarským gulášem, málokdo ví, že paprika je mnohem déle pěstována ve Španělsku a patří také do základu tamní kuchyně: kromě výtečné paelly a oblíbeného tapas nesmí chybět ani v pikantním chorizu. První rostlinky papriky byly, stejně jako kukuřice, brambory nebo dýně, přivezeny španělskými mořeplavci v 16. století z Nového světa. Tehdy si mysleli, že se jedná o jinou formu pepře. Teprve ve 20. století se podařilo vypěstovat odrůdu bez kapsaicinu, tedy tolik i Čechy oblíbenou sladkou papriku. Není však paprika jako paprika, ne každý plod se totiž hodí k výrobě koření. I náš rudě zářící prášek tak pochází výhradně z odrůdy Capsicum annuum. Kromě jednodruhového koření můžete španělskou papriku potkat třeba ve směsi Lajošovo koření na guláš, ostrém i sladkém Curry a samozřejmě také ve Frankyho koření na barbecue. Západně od Madridu najdete pole pokladu barvy toreadorských mulet, o které se starají

Patricia a José v rámci biodynamického projektu s názvem Finca la Mesa. Podařilo se jim ho nastartovat už v roce 1993 a dnes hospodaří na celých 12 hektarech. Zajímavostí je, že rudá kráska našich biopěstitelů je jediná na světě s certifikací Demeter, tedy biodynamického zemědělství. Paprice se na jihozápadě Španělska vysloveně daří, pro tuto poměrně náročnou rostlinku jsou tam ideální podmínky: stálé teplo a sluníčko, dostatečná vlhkost a půda bohatá na humus. Patricia nám při návštěvě popisuje celý průběh pěstování. Pimientos, jak ji Španělé nazývají, je kvůli své náročnosti doslova opečovávána po celý rok. Usměvavý pár však na své paprikové království není sám: od vysetí po sklizeň jim pomáhá celá dvacítka obyvatel regionu. Paprika se po sklizni pečlivě suší, mele, prosívá a nakonec zabalí a etiketuje. Při otázce, jestli jim paprika i po těch letech chutná, José se smíchem ukazuje na své vlasy a dodává: „A od čeho myslíte, že mi tak zčervenaly?“

Poctivého nepálí? Stupně ostrosti na naší paprice

I když se na paprikové koření pěstuje jediná odrůda, vyznačuje se celou paletou různých velikostí, tvarů i chutí. V sortimentu SONNENTORU dnes dělá parádu hned 6 produktů jednodruhové papriky s různou ostrostí. A protože někdo ostrosti holduje a jiný plive oheň nerad, najdete na každé etiketě logo papriček, abyste si vždy bez obav vybrali tu pravou.

EXTRA OSTRÁ SHU 100 000–350 000

SLADKÁ SHU 0–10

OSTRÁ SHU 10 000–30 000

MÍRNĚ PÁLIVÁ SHU 2 000–5 000

ˇ blízko °nasich domovu roste

Konopí Objevte sílu přírody

Na loukách, u lesních cest, ale i v koutcích zahrad – doslova na každém kroku lze narazit na zajímavou bylinku. Léčivou sílu přírody zná lidstvo od nepaměti, bohužel však na ni s příchodem moderní doby trochu pozapomnělo. Dnes se k ní pomalu ale jistě navracíme, a tak se mnoho bylinek opět dostává do našeho povědomí. Znáte třeba kouzlo konopného listu? text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

Konopí seté (Cannabis sativa) se v našich končinách pěstuje již po staletí a patří k nejdéle kultivovaným rostlinám. Je úžasnou bylinou, která je schopna se přizpůsobit proměňujícímu se klimatu. Navíc se skvěle hodí pro pěstování v ekologickém režimu, a to díky vysoké odolnosti vůči škůdcům. Mnohostranné konopí bylo odedávna využíváno ke stavění, odívání, výrobě papíru, a samozřejmě, také v kuchyni a lidovém léčitelství. O konopných textiliích byly nalezeny doklady v oblastech Číny staré více než 5000 let, před 2000 lety se pak konopí používalo k výrobě papíru. Díky své pevnosti bylo konopné vlákno oblíbeným také v 17. století, kdy se využívalo nejen k výrobě kvalitních lan, ale díky odolnosti vůči povětrnostním vlivům bylo konopné plátno výborným materiálem k výrobě lodních plachet. Na jednu loď se tak často spotřebovalo až 100 tun této všestranné rostliny!

Teprve během 20. století se konopí, především kvůli rozvoji umělých vláken, dostalo do ústraní. Dnes je ale tato jednoletka mnoha lidmi znovuobjevována a vrací se tak její zlatá éra, i když je stále považována za kontroverzní bylinku. Říká se dokonce, že jde o rostlinu budoucnosti, a to vzhledem k tomu, že je využitelná úplně celá: od kořenů až po semínka. Ta obsahují až třetinu oleje oblíbeného nejen na jídelním lístku (příjemná oříšková chuť se bude vyjímat třeba v salátech), ale také v kosmetice. Hotový všeuměl zabrousil i do sortimentu SONNENTORU. Nemusíte se však bát žádných opojných vedlejších účinků, do šálku se dostane druh, který obávaného THC obsahuje naprosté minimum (méně než 0,2 %) a při zpracování jsou samozřejmě dodržována přísná pravidla. Přesto konopný nálev není doporučován dětem. S touto skvělou bylinkou jste se v SONNENTORU již mohli setkat, například ve směsi Hlavu vzhůru, poprvé se ale objevuje v regálu jednodruhových čajů. Sypaný konopný čaj je ručně balen přímo na rodinné farmě Bauerů v Rakousku, na pultech SONNENTOR prodejen a zdravých výživ ho ale najdete i v porcované podobě, přičemž každý jeden sáček vzniká u nás, v jihomoravských Čejkovicích. Nálev z konopných listů se vyznačuje jemnou chutí s lehkou trpkostí. V dávných dobách jej lidé přidávali do nápojů lásky, dnes se vám bude hodit spíše třeba k chřestovým specialitám nebo japonskému sushi.

Příprava Čajovou lžičku lístků jemně promněte mezi prsty a zalijte 200 ml horké vody. Luhovat nechte 5–10 minut a pak již vychutnávejte jemnou chuť s trpkým aromatem a lehounce medovou koncovkou.

Konopí /Cannabis sativa/

Věděli jste, že…? • … ani slavný Rembrandt nedal na konopné plátno u svých olejomaleb dopustit? • … tuto bylinku využíval dokonce i Henry Ford jako surovinu k výrobě karoserií? • … první „levisky“, tedy džíny z dílny Levi Strauss, byly vyrobeny právě z konopí? • … i v Česku bylo konopí na všedním jídelníčku, a to především jako kaše, tzv. konopka?

ˇ Zena a príroda ˇ SPOJENÍ ODJAKŽIVA FUNGUJÍCÍ Milujeme květiny, rády se rýpeme v hlíně, a tak hned s prvními jarními paprsky bereme do ruky košík nebo motyku a vyrážíme ven. Není divu, jsme ženy, spojení s přírodou je pro nás přirozené a vyplývá z naší stejné podstaty – cyklu. Jako luna i my každý měsíc procházíme proměnou. Střídání ročních dob jako by přímo znázorňovalo náš život. text hana kacianová, foto shutterstock, ilustrace universitätsbibliothek wien

Každé období, ať už v rámci měsíce či života, může přinášet různé změny a mnohdy se nevyhneme bolestem hlavy nebo třeba pověstným výkyvům nálad, které snadno rozladí nejen nás, ale i naše drahé polovičky. Naštěstí v sobě příroda ukryla plnou náruč bylinek určených přímo nám, ženám. Víte, které by měly patřit mezi stálice našeho repertoáru?

Kontryhel /Alchemilla vulgaris/ Nenápadný, ale silný bojovník za příjemný život ženy v jakémkoliv věku. Není náhodou, že německý název této bylinky v překladu znamená ženský plášť, protože kontryhel je skutečně účinným prostředkem na „ženské potíže“. Využívají se listy, stopky i květ. Nálev z kontryhele má jemně peprnou a trpkou chuť, leskne se zlatavou barvou a voní po letním kvítí.

ˇ Rebrícek ˇˇ /Achillea millefolium/ Latinské jméno Achillea dostal podle řeckého hrdiny, jenž jím podle pověstí hojil své rány v trojské válce. Řebříček je však vedle svých příznivých dezinfekčních účinků známý také pro tišení menstruačních bolestí. Nálev z bylinky lidově nazývané husí jazýček má lehce nahořklou chuť a kromě toho, že léčí, vypadá krásně i v květinových aranžmá, které si donesete z letní procházky.

Medunka ˇ /melissa officinalis/ Nemůžete spát a máte neklidné nohy, kdykoliv zalezete pod peřinu? Uvařte si o páté čaj s meduňkou a vychutnejte si její jemnou citronovou vůni. Babičky ji ordinovaly při nespavosti a říká se, že pomáhá uvolňovat křeče a napětí. Jako jednu z mála bylin ji navíc bez obav mohou užívat i těhotné a kojící ženy.

Hermá ˇ nek

/Matricaria chamomilla/ Nezaměnitelná vůně prázdnin u babičky, která přirozeně vyvolává pocit klidu, štěstí a radosti. Heřmánek nás zkrátka hodí do pohody. Říká se, že neexistuje bolístka, se kterou by si neporadil: má dezinfekční a zklidňující účinky a hodí se i na problémy s kůží. Jeho latinský název Matricaria vznikl z latinského mater, matka, a napovídá, že je přímo ideální bylinkou pro něžnou část lidstva. Heřmánek sbírejte nejlépe třetí až pátý den po vykvetení, v tuto dobu mají jeho květy největší sílu.

Maliník /Rubus idaeus/ Pláčete a srdce vás bez příčiny bolí? Čaj z maliníku prý všechny ženské chmury skolí! Nasládlý nálev z čerstvě utržených, sušených nebo fermentovaných listů dokáže velmi jemně vyladit naše tělo, v němž právě probíhá hormonální párty jakéhokoliv původu. V kombinaci s heřmánkem se navíc jeho účinky ještě zvyšují!

Násˇ slunecn ˇ í tip:

Kontryhel je základem čaje Čas proměny z řady Zase dobře!, který je novinkou určenou pro zpříjemnění mnohdy těžkého přechodového období.

Cukr se nejídá plnou hrstí

Tvář Petry Burianové se mnohým z nás zapsala do paměti díky soutěži amatérských cukrářů, která běžela v České televizi. Po pár vteřinách při setkání s ní je vám jasné, že tahle žena má velký nadhled nad vším, co se člověku v životě může odehrát, a je jí vlastní upřímná pokora k lidem a přírodě. Pečení ji bavilo už v dětství a vzorem jí byla maminka. Celá její rodina žije na statku, roky se snaží o soběstačnou domácnost a propagaci upadajících řemesel. text kamila šťastná, foto česká televize

Žijete na malé moravské vesničce, máte pět dětí, nejstarší dceři je 24 let a nejmladšímu synovi 5 let. Jak se dá skloubit péče o sedmičlennou rodinu, domácnost, profese a ekologické pěstování?

Chce to dobrou organizaci a kladný vztah k práci. Nejtěžší období bylo, když byly první tři děti ve škole. Vymyslet kolikrát kdo koho kde vyzvedne a někam přesune, chvílemi to bylo jako taxislužba na plný úvazek. U čtvrté dcery jsem využila nabízené možnosti a učila ji doma. Během toho se nám narodil Toníček a já to vlastně považuji za nejkrásnější a nejklidnější období mého života. Začala jsem včelařit a pěstovat zeleninu. No a taky se pídit po tom, jak to naše babičky dělaly dřív. Přece nekupovaly každý rok mořená semena. Muselo to jít i jinak. A jde!

Kvalitní suroviny jsou pro vás základ. Z jakých zdrojů si je obstaráváte, aby člověk měl snadno vše po ruce? Předpokládám, že kromě pečení i bezpochyby hodně vaříte…

Kdybych neměla kvalitní suroviny, tak raději nepeču vůbec. Pro mouku jezdíme do mlýna, vejce máme vlastní, mléko od sousedů. A právě pátráním po kvalitních surovinách jsem před lety narazila i na SONNENTOR. Začala jsem jednodruhovým kořením a sama si vyráběla různé směsi, teď už kupuji směsi hotové.

Cukrařina má logicky vzato blízko k cukru. Jak vnímáte jeho konzumaci hlavně u dětí, ale i dospělých?

„Cukr se nejídá plnou hrstí“ – to je přísloví a taky velká pravda. Cukru bych se rozhodně nevyhýbala, ale v odkazu na přísloví, ani nepřejídala. V životě celkově je potřeba používat selský rozum a hledat vyváženost v našem konání. Žijeme příliš konzumně, nepřemýšlíme a nemáme pořád na nic čas. Spoustu času strávíme přesuny odněkud někam. Odvézt děti do školy, sebe do práce, rozvoz na kroužky, na nákup. Kolik času denně strávíme jenom na cestách! Naše babičky šly v neděli do kostela, občas

vyrazily na pouť a jinak se držely chalupy. Tvrdě pracovaly, střídmě se stravovaly a byly mnohdy spokojenější než kdekdo dneska.

Co vy osobně nejraději pečete nebo si dáte někde v kavárně?

Budete se asi divit, ale já osobně mám nejraději úplně obyčejné moučníky, jako třeba štrúdl nebo ovocnou bublaninu. A hlavně když je to ještě umocněno tím, že si vyběhnu na naši zahradu a natrhám si podomácku vypěstované ovoce přímo ze stromu nebo ze záhonu, a pak přijdu domů a zapeču to do nějakého toho těsta. Tak je to opravdový požitek! Pečení pro mě není koníček. Je to životní styl. Každý den si pečeme chleba a vlastní pečivo. K tomu občas nějakou tu buchtu nebo bábovku a pak nedělní dezert. A taky miluji tradice. Takže na Vánoce vánočka, na Velikonoce mazanec a beránek. A každému k narozeninám pěkně dort. To musí být! Ale ráda i ochutnám od ostatních. Jenže mně moc lidi nepečou. :)

Spousta tvoření je o inspiraci a trpělivosti, třeba při zdobení nebo zkoušení nových ingrediencí. Je to pro vás určitý adrenalin, nebo odpočinek?

Obojí, protože člověk při tom přijde na jiné myšlenky a mnohdy je to u nás týmová práce, protože se zapojí celá rodina. A co se týče zdobení, nesmíme zapomínat, že jíme také očima. Takže na dozdobení dezertů velmi ráda používám sušená poupátka růží nebo barevné směsi sušených květů. Chrpa a měsíček povýší i obyčejnou buchtu o několik tříd výš. SONNENTORU naprosto věřím, byla jsem u vás na několika prohlídkách ve výrobě a líbí se mi, jak se chováte ke svým zaměstnancům i ke svým dodavatelům. Každý pytel má příběh a prověřený původ. A koření, to je naprosto dokonalé, čerstvé, voňavé. Proto když peču chleba, tak třeba strašně ráda používám směs koření na pečení chleba nebo do buchet perníkové koření. Momentálně experimentuji s tonkovými boby nebo sušenými rajčatovými vločkami a jsem úplně nadšená.

Milujete tradice, udržujete dávné zvyky, které se dědí z generace na generaci. K čemu máte nejblíže?

Začala jsem textilem. Naučila jsem se šít, vyšívat, plést a háčkovat. No a pak jsem šla do hloubky a začala pátrat, jak vlastně vzniká vlna, jak se tká plátno, jak se pěstuje len. A přidávala další a další techniky. Mám rekvalifikaci jako ruční tkadlec, umím např. základy paličkování a síťování. A pak jsem začala včelařit. To je velká láska, které propadl i můj muž. Začala jsem pracovat s přírodním materiálem. Pletu z vrbového proutí, ze slámy, z kukuřičného šustí. Z přírodnin si dělám výzdobu, pletu věnce. Úplně největší láska je ale pečení a folklor. Takže teď se probírám starými recepty a motivy a učím se a učím.

Co byste chtěla zkusit upéct a ještě jste to nikdy nepekla? Co je pro vás výzvou příštích dnů?

Toho je hodně. Ale momentálně upravuji a tvořím co nejjednodušší recepty pro lidi, aby si je mohli zkoušet doma, i když žádnou valnou zkušenost s pečením nemají. Takové to zamíchat, vylít a vždycky se to povede a je to mnohdy daleko lepší než to z obchodních řetězců. A také prostřednictvím sociálních sítí učím lidi založit si vlastní kvásek a upéct chleba. To je proces, který stojí za to si zkusit. Z mouky a vody vyvedete život a doma se vám rozvoní čerstvý pecen. Co je víc?

PETRA BURIANOVÁ

Nejlepší amatérská pekařka a cukrářka v ČR předtím pracovala jako právník sociálního poradenství a stále pomáhá lidem v těžkých životních situacích. Vyrůstala jako jedno ze čtyř dětí a sama jich má pět. Rodina je pro ni pevný přístav a pečení její vášeň.

ANEB SLUNEČNÍ PRAXE OČIMA PRAKTIKANTŮ

Unikátní sonda do světa SONNENTOR

Otevřít dveře SONNENTORU studentům a během letní sluneční praxe je nechat poznat, jak funguje výrobní firma, dát jim možnost získat zkušenosti z jednotlivých oddělení a také si uvědomit hodnotu lidské práce. Tento koncept realizujeme pro studenty již sedmým rokem. A je skvělé vidět, kolik mladých lidí má chuť věci zlepšovat! I praktikanti 2019 měli hlavu plnou neotřelých nápadů a nebáli se práce. A jak měsíc strávený u nás vidí oni? text a foto petra žďárská, liana leshchuk, ondřej daněk, dario rebernik

AHOJ, TADY PETRA

a spolu s Lianou, Dariem a Ondrou nás svedla dohromady jedna nezapomenutelná sluneční stáž v SONNENTORU, kam jsme se ze zvědavosti všichni přihlásili. Každý z nás měl svůj cíl a očekávání, co by se o chodu firmy chtěl dozvědět, a po měsíci působení nám z toho vyšlo jediné – stáž v SONNENTORU je unikátní sondou do světa, ve kterém se vám chce žít. Když jsem v rámci pohovoru poprvé navštívila tuhle firmu, v hlavě mi blýsklo: „Tady jsem doma.“ Zajímavé bylo, že o pár minut později jsem slyšela, jak stejnou větu pronáší návštěvnice zdejší čajovny. Tento pocit si opravdu zamilujete. Byla jsem zvědavá, zda jsou hodnoty, na které SONNENTOR tolik dbá, opravdu hluboko zasazené, a jestli příjemná atmosféra, kterou z nich cítím již několikátým rokem, panuje i uvnitř firmy. Obě věci se mi potvrdily. O to víc si vážím, kolik upřímné inspirace dávají do svých produktů a své filozofie. Zájem o lidi, pěstitele, zaměstnance, zákazníky, úcta k přírodě, udržitelnost — to vše je jejich prioritou a dle toho také jednají. Naše letní skupinka pracovala na společném projektu zaměřeném na pěstitele. V rámci pobytu na farmě nás napadlo vytvořit i vlastní čaj, který jsme díky všem získaným informacím mohli sestavit tak, aby splňoval vše, co jeho výroba obnáší. Díky tomu, že jsme se všichni sešli z různých oborů, krásně jsme se doplňovali při pohledu na věc a nabízely se tak další podněty ke zpracovávání tématu. Měsíční stáž byla svým pro-

gramem velmi nabitá a jsem opravdu vděčná, že jsem ji měla možnost absolvovat. Přinesla mi neskutečně mnoho nových vhledů, inspirací. A také nyní vím, kolik práce je ukryté za jedním sáčkem čaje. Děkuji všem zaměstnancům za přednášky z jejich oborů. Krásně jsme si tak

uvědomili, jak jsou všechny procesy na sebe navázány. Vážím si i praktické zkušenosti při ručním balení sypaných čajů, koření, skládání Adventní sady či sběru květů na kvetoucích polích. Ráda bych také poděkovala všem pěstitelům, které jsme mohli navštívit a speciálně rodině Podstavkových, u kterých jsme několik dní strávili a viděli každodenní chod na farmě. Všem, kteří o nás tak pěkně v SONNENTORU pečovali, a i vám, Dario, Liano a Ondro, velké díky!

JSEM ONDRA

a hned jak jsme se poprvé potkali pod horkým jihomoravským nebem s ostatními praktikanty, bylo nám jasné, že budeme skvělý tým. Zkuste si to představit: zleva vinohrady, zprava vinohrady a uprostřed stojí firma na bylinkové čaje. Nečekané, že? Říká se, že vůně dokáže vyvolat vzpomínky a je to tak. Vždy, když ucítím vůni bylinek, vzpomenu si na naše čejkovické léto. Ta vůně nás provázela celou stáží, nejen v samotné budově SONNENTORU, ale i za našich výprav za pěstiteli. A zjistili jsme také, mimo jiné, že musí mít dobré srdce. Jinak bylinky totiž neporostou. A to platí o celé firmě, proto jsou její čaje tak dobré a my je pijeme, protože je v nich kousek té lásky. Díky všem!

JMENUJI SE LIANA

a od prvního dne v SONNENTORU jsem se cítila jako doma. Na začátku jsme se seznámili s týmem SONNENTORU. Pak jsme dostali harmonogram stáže, který byl naplněn řadou zajímavých přednášek, akcí a exkurzí. Měli jsme za úkol společný závěrečný projekt. Jelikož studuji obor chemie a technologie potravin, za ten měsíc jsem získala hodně zajímavých poznatků a měla možnost konzultací s řadou kvalifikovaných lidí v oboru. Chtěla bych za to poděkovat, protože stážista v SONNENTORU je považován za součást týmu a všichni se k nám chovali moc hezky. Perfektní byla organizace praxe, každý den byl úplně jiný a každý den se o nás pečlivě starali. Jsem velmi šťastná, že jsem měla tu možnost. Je to firma, která myslí na budoucnost, ekologii a pečuje o lidi, se kterými pracuje. Ten měsíc se nedá zapomenout.

JSEM DARIO

a léto 2019 se mi zapsalo do paměti. Patnáctého července jsem poprvé s dalšími stážisty zaklepal na dveře SONNENTORU v Čejkovicích. Následujících třicet dní pak uběhlo za svitu slunce a s květinami v mých rukách. A tak pod sluncem, které každý den putovalo nad jižní Moravou od jednoho konce k druhému, jsem poznával nové lidi a jejich práci. Často na ně vzpomínám, na jejich odhodlání a moudrost. Ty vzpomínky získané na zaprášených silničkách změnily můj pohled na přírodu. Našel jsem skvělé přátele, naději a chuť do dalšího života. Díky za to!

ˇ TESTOVINOVÝ SALÁT Doba přípravy 30 min., pro 2 osoby Ingredience: 250 g těstovin polovina brokolice 1 jarní cibulka 1–2 mrkve hrst nastrouhaného červeného zelí nebo čekanky 2 lžíce rozinek 2 lžíce plátků mandlí 1 lžička Sbohem, soli! Pikantní

Na dresink: 3 lžíce mandlové pasty 1 kapka éterického oleje Zázvor 1 limetka 3 lžíce vinného octa 3 lžíce olivového oleje 2 lžíce sójové omáčky 2 lžíce medu

Příprava: Těstoviny uvařte v lehce osolené vodě na skus. Brokolici omyjte, rozdělte na růžičky a spařte vařící vodou. Cibulku nasekejte nadrobno. Mrkve očistěte a nakrájejte na tenká kolečka. Plátky mandlí opražte na suché pánvi. Na dresink dobře promíchejte všechny ingredience. Zchladlé těstoviny promíchejte s brokolicí, cibulkou, mrkví, červeným zelím nebo čekankou a rozinkami. Před servírováním zalijte dresinkem a posypte mandlovými plátky.

OVÝ BURGERˇ ZELENIN min., pro 2 osoby Doba přípravy 60

Ingredience: 1 cuketa 1 velká mrkev 1 jarní cibulka svazek petrželky 1 vejce 2–3 lžíce strouhanky 3 lžíce řepkového oleje 250 g bílého jogurtu

60 g crème fraîche šťáva z poloviny citronu svazeček pažitky 2 lžíce směsi Anděl strážný 2 celozrnné bulky 2 listy salátu 1/2 salátové okurky 1–2 rajčata

Příprava: jte nahrubo. Nasolte a nechte Mrkev i cuketu očistěte a nastrouhe lku nasekejte nadrobno. Polovinu 15 minut stát. Jarní cibulku a petrže tku smíchejte s jogurtem a crème petrželky a nadrobno nasekanou paži o a citronovou šťávou. fraîche, ochuťte lžící Anděla strážnéh ačkejte a nechte okapat v sítku, pak Nastrouhanou zeleninu lehce vym polovinou petrželky, vajíčkem smíchejte s jarní cibulkou, druhou a lžící Anděla strážného. Ze směa strouhankou. Dochuťte solí, pepřem ou stran na trošce oleje dozlatova. si formujte burgery a opékejte je z ob Přebytečný olej odsajte ubrouskem. a rajčata omyjte a nakrájejte na Salát omyjte a jemně osušte, okurku je i lehce opéct, na spodní část ete tenké plátky. Bulky rozkrojte, můž ijte jogurtovou omáčkou a zaklopte položte zeleninu, na ni burger, přel druhou polovinou bulky.

ˇ RAJCATOVÁ PÁNEV ˇ S FETOU A VAJÍCKY Doba přípravy 30 min., pro 2 osoby

Ingredience: 1 plechovka loupaných rajčat 1 červená paprika 2 stroužky česneku 1 cibule 100 g sýru feta

4 vejce 2 lžíce olivového oleje čerstvá petrželka 1 lžička Ras el Hanout špetka chilli a soli

Příprava: Cibuli a česnek očistěte a nasekejte nadrobno. Papriku omyjte, očistěte a nakrájejte na centimetrové kostičky. Vše dejte opékat na troše olivového oleje. Po pár minutkách přidejte Ras el Hanout, špetku chilli a sůl. Poté přidejte loupaná rajčata, která na pánvi pomocí vařečky trochu rozmělněte. Rozdrobte fetu a vmíchejte ji do směsi. Nakonec do směsi opatrně rozklepněte vejce a na středním plameni nechte ještě 7–8 minut vařit. Podávejte zasypané čerstvou petrželkou.

° ŽOVÁ KAŠE SLADCE RU Doba přípravy 15 min., pro 2 osoby

Ingredience: 100 g ovesných vloček 200 ml (mandlového) mléka 40 ml jablečného moštu 1 lžíce citronové šťávy 2 lžíce směsi Červená řepa Latte

1 menší jablko 2 lžíce borůvek 2 lžíce medu vlašské ořechy kokosové lupínky

Příprava: Ovesné vločky, mléko, jablečnou a citronovou šťávu a Červenou řepu Latte dobře promíchejte a nechte chvíli ohřívat. Mezitím nakrájejte jablíčko na plátky. Do teplé kaše přimíchejte borůvky a med, nazdobte jablky, oříšky a kokosem a podávejte.

HUMMUS ˇ ˇ S CERVENOU REPOU Doba přípravy 2 hod., pro 4 osoby

Ingredience: 150 g naložené řepy ve vlastní šťávě 100 g cizrny 2 lžíce olivového oleje

římský kmín Ayurvédská kouzelná sůl pepř černý 2 lžičky sezamové pasty tahini

Příprava: Cizrnu nechejte přes noc namočit a poté ji uvařte, případně použijte cizrnu z plechovky. Všechny ingredience, včetně půl lžičky římského kmínu, dejte do mixéru a rozmixujte dohladka. Pokud je hummus příliš hustý, můžete naředit šťávou z červené řepy. Osolte, opepřete a promíchejte. Podávejte se špalíčky zeleniny nebo mažte na kousky kvalitního pečiva. Za recept děkujeme bloggeru Tomovi z instagramového profilu plného dobrot Kluk v zástěře.

KURKUMOVÉ MUFFINY ˇ S MRKVÍ A JABLKY Doba přípravy 45 min., pro 6 osob

Ingredience: 3 vejce 1 zralý banán kokosový cukr 80 ml olivového oleje 80 ml řeckého jogurtu 1 střední mrkev 1 větší jablko 50 g zlatých rozinek 100 g mletých vlašských ořechů

100 g pohankové mouky 70 g jemně mletých ovesných vloček kurkuma skořice zázvor 1 lžička jedlé sody 1 lžička prášku do pečiva špetka soli

Příprava: Nejprve pořádně rozmíchejte vajíčka s rozmačkaným banánem, do směsi pak vmíchejte 70 g cukru, olej a jogurt. Přidejte nastrouhanou mrkev a jablíčko. Zvlášť v míse smíchejte dohromady všechny suché suroviny, lžičku skořice, lžičku kurkumy a půl lžičky zázvoru. Poté je vmíchejte do mokré směsi. Nakonec přidejte rozinky. Naplňte formu na muffiny vystlanou papírovými košíčky (z dávky vyjde cca 12 kousků) a muffiny pečte zhruba půl hodinky při 180 stupních. Recept na voňavé muffiny vznikl ve spolupráci s bloggerkou Jess z blogu www.jessliciouskitchen.eu. Děkujeme.

ˇ S ROSTBÍFEM SENDVICE

Doba přípravy 2 hod., pro 4 osoby

Ingredience: 1 kg nízkého roštěnce 4 lžíce plnotučné hořčice 2 lžíce koření Rub me tender

Smokey salt, pepř větvička rozmarýnu bagety

Příprava: jMaso nasolte a opepřete. Hořčici smíchejte s kořením a dobře ji vmasíru plech. í grilovac na položte maso ýnu rozmar kou s větvič Spolu te do masa. na Gril rozpalte na 150 °C. Pokud chcete, můžete také použít trochu pilin grilu. ke kraji plech uzení. Maso negrilujte přímo, spíše dejte

Pečte zhruba 90 minut, v polovině pečení otočte. Teplota uprostřed masa ěr by měla dosahovat 70 °C (ke zjištění přesné teploty vám poslouží teplom déle. ležet grilu na ji nechte pečeně, kus větší e na maso). Pokud grilujet Maso nechejte vychladnout. Rozkrájejte bagetu, rostbíf nakrájejte na tenoučké plátky. Sendviče podávejte s hořčicí či křenem.

ŽLUTÁ ZELENINOVÁ POLÉVKA Doba přípravy 25 min., pro 4 osoby Ingredience: česnek 2 cibule 8 brambor majoránka kurkuma

1 lžíce oleje pepř bílý 1 lžíce petrželové natě 1 l vody 2 lžíce másla Ayurvédská kouzelná sůl

Příprava: Zeleninu vařte ve vodě po dobu 20 minut nebo do změknutí. Následně přidejte máslo a rozmixujte. Ochuťte majoránkou, kurkumou, petrželí, osolte dle chuti a podávejte. Dozdobit můžete například i opraženými plátky mandlí a trochou sýru. TIP: Pro rychlé vaření můžete vyzkoušet i náš bujón Zeleninová polévka sv. Hildegardy.

MNOHO DALŠÍCH SKVĚLÝCH RECEPTŮ NAJDETE NA WWW.SONNEN TOR.CZ 45

Krize je šance Snad již v době, kdy tento text vyjde, budeme z nejhoršího venku a na vichřici virové pandemie budeme vzpomínat ve smyslu sčítání ztrát na majetku, ale již ne na životech. Ztráty jsou zřejmé. Co tolik zřejmé není, jsou zisky. text marek orko vácha, foto shutterstock

Krize, podobně jako nemoc, není dar. Krize je krizí. Nelze navštěvovat trpící pacienty a ubezpečovat je, že jejich nemoc je vlastně darem. Není – nemoc je nemoc. Ani stávající pandemie není dar. Ale můžeme z ní přes všechnu hrůzu něco získat. Prvním ziskem je cosi, co bych nejasně nazval vědomí nesamozřejmosti života v mírových dobách či snad vědomí vděčnosti. Vlastně jsme už zapomněli, že žijeme ve vesmíru, který je prekérní, vratký, ve kterém ještě před pár generacemi bylo normální, že malé děti umíraly. Že dospělé kosily epidemie, požáry, silné deště nebo tsunami. A že průměrná délka života se potácela kdesi kolem čtyřicátého, maximálně padesátého roku věku. Když se dnes omezí letový provoz kvůli vybuchlé sopce na Islandu, ptáme se udiveně, jak je to možné? Že by síly přírody byly silnější než síly našich technologií, známe přece již jen z dějepisu. Ale je to tak. I když jsme zvládli jeskynní lvy a lovíme a sbíráme v supermarketech, kde je i v zimě dost jídla, pandemie, jako ta stávající, připomene palčivě, že hojnost a zdraví není něco, co je automaticky dané. Je to cosi, co je nesamozřejmé, co máme jaksi navíc, a za co máme být vděčni. Není to jenom teoretická hra se slovy. S vděčností přichází pokora a s ní změna vztahu k přírodě, který již není neproblematickým vztahem suverénního majitele k pozemku, nýbrž vztahem pokorného správce, šafáře. Správce, který ví, že nic není samozřejmé. A že na nic nemám právo jen proto, že jsem. Druhým ziskem je probuzení toho lepšího v nás. Válka odkrývá hrdiny, či spíše, přes všechny své hrůzy, je generuje. Oni jsou mezi námi vždycky, jen je v dobách míru není vidět,

pokud se někde zrovna netopí dítě. Krize vichrem smete naše obranné vrstvy, make-upy a pláště, jde až na dřeň a ukáže, kdo je kdo. Kdo je ve skutečnosti hrdina a kdo zbabělec. Odkopeme se všichni. Z církevních dějin si toho moc nepamatuji. Jednu věc jsem ale pochopil. Církev vždy nejlépe prosperovala v časech pronásledování, které generovalo světce a mučedníky. Naopak, v mírových časech se vždy potýkala s rizikem stagnace, jakési stojaté vody, a to až k úplnému zastavení. Nejhůře jí vždycky bylo, když ji vláda dané doby podala ruku a ona ji stiskla. Pak měla moc, ale nikoli vliv. V dobách pronásledování neměla moc, ale měla vliv. A taky ty světce a mučedníky a proudící krev v žilách.

Krize má v sobě potenciál vybičovat to nejlepší z člověka. Třetím ziskem pandemie je její vliv na každého z nás, na mě samotného. Krize má v sobě potenciál vybičovat to nejlepší z člověka. Slovy řeckých filosofů – buď tím, kým jsi. Jedním ze sedmi smrtelných hříchů je acedia, lenost. Jenže leností se v těch dávných dobách myslelo cosi až přesně opačného než dnes. Nikoli odkládání úkolů, nikoli otázka vnější aktivity nebo neaktivity, nýbrž rezignace na to, abych se stal tím, kým mám být. Jen o člověku je totiž možno říct, že by něco měl. Není třeba – a omlouvám se za příklad příliš živočišný – poučovat třeba prase, aby se

MAREK ORKO VÁCHA

je český katolický kněz, teolog, tel. přírodovědec, pedagog a spisova í Specializuje se na otázky evolučn lní biologie a lékařské i environmentá etiky. Ve skautu získal přezdívku “), „Orko“(= zkratka pro „Orlí oko kterou používá dodnes.

chovalo jako „skutečné prase“. U člověka ta věta ale dává smysl, člověk se má stát skutečným člověkem, má se naučit volit a volit správně. Lenost je vždy především leností srdce, kdy člověk nechce přispět svým dílem na realizaci své lidské existence. Rezignace na to, abych byl tím, kým mám být. Jen člověk by něco měl, což vlastně znamená, že může dělat i něco jiného. A že to něco jiného nemusí být dobře. Kopretina umí být zcela kopretinou a vlk umí být zcela vlkem. To jen člověk se občas neumí chovat jako člověk, a na pozvání být člověkem v mírových dobách prosperity, kdy vlastně o nic nejde, velmi snadno přestane slyšet. Akt sebepřijetí takového, jaký jsem, se pak může stát aktem velmi hluboké rezignace. V bouřích to není tak snadné. Bouře člověka nutí, aby improvizoval, přemýšlel, nacházel řešení. Snažil se zachránit život nebo zachránit firmu, vydržel všechno, bojoval a nevzdával se nikdy. Krize při všech hrůzách jsou zdraví prospěšné, aspoň tomu duchovnímu zdraví. Přispívají totiž k tomu, aby se člověk stal člověkem. Aby byl tím, kým paradoxně vlastně kdesi uvnitř duše už je. Carl Gustav Jung, který by tomu rozumět měl, proto říká, že krize je šance. Je. Přinese hrůzy, smrt blízkých, ekonomickou nejistotu, narušenou tektoniku globálního světa. Ale dá vyrůst hrdinům, promění nás samotné a připomene, že máme být vděční. A že na nic na světě, na zdraví, manželství, děti nebo majetek, nemáme automatické právo. A že ani život sám není jen biologický fakt, nýbrž dar…

Zázvor:

horký favorit

do chladných dnů

Prohřívající poklad, který oceníte nejen v chladném období roku, si můžete vychutnat na talíři, ale i v šálku čaje. Navíc do zázvorové řady SONNENTORU přichází nejen dvě novinky, ale také zbrusu nový, medvídkový design! text tereza hemzová, foto sonnentor

Rostlinka s názvem Zingiber officinale, česky zázvor lékařský, je původem z Asie a dnes ji ve volné přírodě nenajdeme. Pěstuje se především v tropických oblastech, ale dařit se jí může prakticky kdekoliv na světě. Trvalka výrazné chuti i vůně si již dávno našla cestu do světových kuchyní, pochutnávali si na ní staří Řekové i středověcí učenci. Na čas sice zapadl do zapomnění, dnes je ale temperamentní zázvor opět hvězdou kuchyně, a to nejen v orientálních pokrmech. Sluníčkový kořen jsme si oblíbili pro jeho nezaměnitelnou ostrou chuť, za kterou může látka zvaná gingerol, ale také pro příjemnou citrusovou vůni připomínající limetku či citron. Navíc zázvor obsahuje řadu zdraví prospěšných látek. Nejenže nás v chladných dnech krásně prohřeje, ale má také protizánětlivé účinky a podporuje vitalitu. Ocení jej i cestovatelé a v rozumné míře také ženy v období těhotenství, je totiž

ceněným pomocníkem při nevolnosti. Zázvor je hojně používaný v kuchyni jako koření do slaných i sladkých jídel, neodmyslitelně patří do karí, asijských úprav ryb a masa všeobecně, do cukroví a zmrzliny, ale také marmelád. Jeho pikantní chuť si skvěle rozumí s citronem, proto ho často potkáme v šálku čaje. V Anglii vedle čaje ze zázvoru nedají dopustit na zázvorové pivo. V poslední době se i u nás velké oblibě těší zázvorová limonáda či sirup. Horkou novinkou jsou také tzv. ginger shots, silný zázvorový nápoj dávkovaný v panákových skleničkách.

JEMNĚ PROHŘÍVAJÍCÍ POHODÁŘ

Zázvor Pohoda je bylinná směs se sílou zázvoru, která přinese, jak název napovídá, pohodu po dlouhém dni. Není totiž nic lepšího než si po práci uvařit teplý čaj, hodit nohy nahoru a vychutnat si chvilky vytouženého odpočinku! Souhra levandule, heřmánku a konopí ukonejší

do pohody i ty nejnapjatější nervy a díky pražené pohance má čaj příjemně kulatou, jemnou chuť. Zázvor Pohoda je tak ideálním šálkem čaje pro ty, kteří preferují jemnější chutě, ale nechtějí se vzdát zázvoru a jeho účinků.

DVA SILÁCI V JEDNOM ŠÁLKU

Kořeněná směs Zázvor Kurkuma doplňuje zázvorovou řadu o spojení dvou siláků, zázvoru a kurkumy. Vznikla tak temperamentní směs, která je mnohostranným pomocníkem především v chladném období roku. Aromatickou směs doplňuje galgán, který také patří k zázvorníkovitým, a ani zde jsme nezapomněli na špetku černého pepře, díky kterému můžete využít blahodárnou sílu kurkuminu. Šálek tohoto zlatavého nálevu se hodí k exotickým polévkám a skvěle doprovodí i karí.

průkopníky

Stali jsme se ve výrobě kvalitních bioproduktů v oblasti , čajů a koření. Pracujeme s ohledem k životnímu prostředí i s respektem vůči lidem, jsme nezávislí a podnikáme úspěšně. Díky tomu můžeme do každého domova přinášet

bylin

zdraví, pohodu a

Sonnentor s.r.o., Příhon 943, 696 15 Čejkovice Telefon: +420 518 362 687 E-mail: sonnentor@sonnentor.cz

radost.

SONNENTOR SONNENTOR.CZ www.sonnentor.cz