Magazín Radost 1/2019 by SONNENTOR CZ

Radost Magazín pro přátele SONNENTORU Číslo 1/2019

#tadyrosteradost

Nahlédněte do obsahu O SONNENTORU 4-5

Kdo jde za svým snem, ten zvítězí

6-9

Podnikání s mottem Tady roste radost

30-31

Příběh Johannese Gutmanna

Josef Dvořáček o podnikání SONNENTORU

12 13 18-19

Odpovědný přístup k lidem a životnímu prostředí

Půda - vzácná nebo obyčejná? Žijeme ve zlatých časech,

O hledání štěstí v práci

A budování firem, kde lidé mohou být opravdu lidmi

Budoucnost módy ve znamení střízlivého a ohleduplného přístupu

Jitka a Michal Herůfkovi

Cesta k jedinečnému bylinkovému CD

Kompostovat, či nekompostovat? Poradíme jak na to

Pavel Kapler o své dobrodružné výpravě

Příběh čajových lístků

Sluneční bylinková praxe Nevšední příležitost pro studenty

38-39 Bylinkový ráj SONNENTOR Objevte náš svět bylin a koření

Tipy a recepty 16-17

24-25

Jak naučit (nejen) děti

vnímat příběh a smysl poctivých surovin

Spokojenost začíná v bříšku Koření z řady „Zase dobře!“

Najděte štěstí v šálku čaje Čajové novinky Štěstí je...

Není kmín jako kmín

Řecký horský čaj

Wake me up... Before you go go

Druhy kmínu a jeho využití

Objevte sílu přírody

Snídaňová a obědová sada plná inspirace

40-43 Recepty

Nápady na každý den

44-45 Nejčastější prohřešky při grilování Najdete ten svůj?

Čajovník, rostlina tří tváří

Co se u nás děje

Štěstí voní po bylince

36-37 Antarktida, země vzdálená

46 21

zahřejí duši

ale nevíme jak dál

26-27 Chcete ochutnat pravou čokoládu?

20-23

Bylinky od Podstavků

Ztrácená a nenahraditelná - půda

Kamila Boudová

14-15

Jde to i jinak

Zajímavá témata 10-11

Okénko k pěstitelům

Pro všechny milovníky Latte Latte trio, kterému nelze odolat

O SONNENTORU SONNENTOR je dnes předním evropským zpracovatelem bylin, čajů a koření z ekologického zemědělství. Suroviny pro výrobu pocházejí z přímé spolupráce s místními pěstiteli. Filozofie firmy je od samého začátku postavena na základech trvalé udržitelnosti a vysokém podílu ruční práce. Díky tomu mohla firma vytvořit přes 150 pracovních míst. Ve výrobním areálu firmy v Čejkovicích na jižní Moravě je možné navštívit zajímavý turistický projekt Bylinkový ráj SONNENTOR s možností zážitkové exkurze ve výrobě čajů, kterou navštíví ročně několik desítek tisíc lidí.

ENĚK GREGOR HELGA BAUER A ZD TORU EN NN SO LÉ TE STI PĚ

Radost Číslo 1/2019

Vydavatel: Sonnentor s.r.o., Příhon 943, 696 15 Čejkovice Redakce: Kamila Šťastná, Tereza Hemzová, Marcela Jurasová Grafická úprava: Marcela Jurasová E-mail pro čtenářské ohlasy: radost@sonnentor.cz Elektronická verze: www.sonnentor.cz Tisk: Tiskárna Didot, spol. s r.o. Uvedené texty a fotografie jsou publikovány na základě souhlasu jejich autorů. Používáme papíry certifikované organizací FSC®, která podporuje environmentálně odpovědné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů celého světa, a tím napomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované světové lesy.

Vážení přátelé SONNENTORU, milí čtenáři, děkujeme vám, že věnujete svůj čas řádkům našeho magazínu RADOST. Baví nás jej pro vás připravovat a vybírat témata, se kterými rezonujeme a domníváme se, že by mohla oslovit i vás. V tomto vydání se v mnohých tématech dotýkáme pojmu štěstí. Rakouský SONNENTOR oslavil 30 let a my vnímáme jako štěstí mít takového partnera, který nás podporuje, sdílí stejné hodnoty a respektuje, že každá námi vydělaná koruna zůstane u nás doma. Štěstím provoněné jsou písně z nově vzniklého CD Bylinky z hrnečku, o kterém se dozvíte dále. A o štěstí je také zamyšlení nad tím, jak důležité je být šťastný v práci. Je skvělé být součástí týmu, pro který je práce zálibou, a pracovat ve firmě, kde člověk stojí na prvním místě. Já osobně takové štěstí mám a když si vybavím, jak jsme napříč firmou hledali jednotlivé názvy 14 čajů nové čajové řady nazvané, jak jinak než Štěstí je…, kolik legračních debat to vyvolalo – byla to zábava a v neposlední řadě zodpovědnost, udělat radost i vám. Štěstí je být s lidmi, které máte rádi a potkávat nové, kteří vás inspirují a vy vnímáte, že jste inspirací pro ně. Není nám lhostejné, co se děje ve společnosti, nechceme nikoho vyučovat ani poučovat, ale chceme s vámi sdílet i témata, která jsou méně šťastná a před kterými nelze donekonečna zavírat oči. Žijeme na vrcholu blahobytu, všichni to tak nějak cítíme, ale ekonomika se přehřívá, příroda dává jasné signály a mnozí stále berou vymoženosti dnešní doby jako trvalý standard. Málokdo chce být tím, kdo vystoupí ze své komfortní zóny, a nepopulární opatření se jen oddalují. Varovných signálů přibývá, stejně jako otázek – opravdu si vážíme půdy, která je pro naši obživu nenahraditelná? Neměl by módní průmysl konečně přehodit výhybku a ubírat se udržitelným směrem? A co změny klimatu na Antarktidě? Snažíme se hledat řešení na otázky, které jsou pro nás důležité, a pevně věříme, že jsou podstatné i pro vás. Chceme s vámi pokorně sdílet naše zkušenosti a hodnoty. Za poslední rok se na nás obrátilo tolik nadšených lidí, kteří jsou otevření měnit svět k lepšímu, a dobrou zprávou je, že je jich víc a víc. V článku Josefa Dvořáčka se dočtete, že je dobré neslevovat ze svých hodnot a i v dnešní době je možné udržitelně a férově podnikat. Když jsme připravovali článek s Ondrou Podstavkem, jedním z našich dlouholetých pěstitelů, setkání s ním bylo jako vždy okořeněno obyčejnou moudrostí a odžitou pravdou. Přál si, aby jeho rodina byla zdravá a na pastvinách byla spokojená zvířata – a na polích aby to pěkně rostlo! A také aby si lidé více naslouchali a byli k sobě ohleduplní… a mě nenapadají lepší slova, než ta jeho – obyčejná a zároveň plná štěstí a moudra.

Kamila Šťastná Vedoucí marketingu

Kdo jde

30LET

za svým ten

snem,

RAKOUSKÉHO SONNENTORU

zvítězí!

Blázen v kožených kalhotách a červených brýlích – tak nějak o něm mluvili lidé, když prodával bylinky a koření od sedláků ze svého rodného kraje, který mu tolik přirostl k srdci. Jeho odvaha, vytrvalost a touha zůstat v harmonii s přírodou byly natolik veliké, že šel za svým snem a založil v Rakousku firmu SONNENTOR, která vloni oslavila třicítku. Ptáte se, jak vlastně funguje toto rakousko-české propojení? A kdo je Johannes Gutmann? text kamila šťastná, johannes gutmann, foto gerhard wasserbauer

Johannes Gutmann a první pěstitelé SONNENTORU: Helga Bauer, Maria Zach a Kurt Kainz.

Kdo někdy navštívil naše Čejkovické bylinkové slavnosti, mohl se přesvědčit, že setkání s Johannesem Gutmannem, zakladatelem SONNENTORU, je setkáním s obyčejným člověkem, který má v sobě hluboce zakořeněnou úctu k přírodě, respekt k člověku a v srdci radost ze života.

Odešel do světa, aby mohl zůstat doma

že s kalhotami se stává nezaměnitelným… a že mu asi opravdu přináší štěstí. Když přemýšlel nad logem firmy, volba padla na slunce s 24 paprsky. Symbolem slunce byly totiž v minulosti označovány brány a vrata svobodných selských statků, které získaly nezávislost – tento symbol lze na starých usedlostech najít i u nás. Teplý a přátelský symbol vyzařoval sílu, radost a optimismus – stejně jako červené brýle, které Johannes nosí. S rodinami, se kterými začal SONNENTOR tehdy spolupracovat, spolupracuje dodnes. A stejný princip přímé spolupráce s pěstiteli funguje nejen v Rakousku, ale také v České republice, v dceřiné firmě v Rumunsku či v rámci pěstitelského projektu v Albánii. Lokální soběstačnost je jednou z důležitých hodnot firmy, tváře pěstitelů můžete spatřit všude… i proto můžete v Rakousku nebo u nás v prodejnách vidět heslo: Víme, kde roste náš pepř!

Jako malý kluk se rád proháněl na starém kole po malé vesničce Sprögnitz v rakouském Waldviertelu, těšilo ho vidět růst vše živé a vždycky ho bavilo zastavovat se s lidmi a vyprávět si s nimi. Oblast Dolního Rakouska nikdy neoplývala žádnými velkými pracovními příležitostmi, život na vesnici byl chudobný a obživa se opírala hlavně o drobné zemědělské usedlosti. Jednu takovou vlastnili i Johannesovi rodiče. Spolu se svými čtyřmi sourozenci Johannes pomáhal jak v domácnosti, tak na poli, kde například každé jaro vybírali z pole těžké kameny, aby mohli zasít. Ve zdejší oblasti se říká „kde končí chleba, tam začíná kamení.“ Práci na poli vnímal jako dřinu a nikdy ho zrovna dvakrát nenaplňovala. Strach rodičů, že bude špatná úroda a uvědomění si, jak vše v přírodě souvisí se vším, to vše formovalo jeho myšlení. Mladí lidé z okolí odcházeli z regionu do větších měst, Johannes však po maturitě a následně dvou týdnech na Vídeňské univerzitě dospěl k názoru, že je to pro něj příliš mnoho teorie a velmi málo reálné praxe. Jako nezaměstnaný mladík přemýšlel, jak se Vesnička Sprögnitz leží kousek od Zwettlu, postavit na vlastní nohy a zároveň zůstat odtud je to na hranice s Českou republikou co ve Waldviertelu. Rád naby kamenem dohodil. Po pádu slouchal sedlákům, kteří železné opony panovalo mnoho s veškerou láskou a mouotazníků, jak se budou česko"DÍKY MÝM KOŽENÝM drostí hospodaří na svých -rakouské vztahy dál vyvíjet. JSEM pozemcích, ekologicky SONNENTOR v Rakousku funa v souladu s koloběhem goval pátým rokem a rozhodně přírody. Uvědomoval si, se nedá říct, že by to bylo vždy KTERÝ NEPOTŘEBUJE SLOV: jednoduché. Na jedné z cest že půda a její úrodnost tvoří základ naší obživy. do naší vlasti se Hannes – jak Napadlo ho, že to, co oni mu říkají jeho blízcí – v rámci umí dokonale vypěstovat, konference o ekologickém zevšak neumí nabídnout mědělství poznal s Tomášem dál do světa, aby jim to zajistilo bezpečí Mitáčkem, zakladatelem českého SONNENa soběstačnost. Tady se zrodila jeho osudová TORU a velkým průkopníkem ekologického cesta za obživou – jak svou, tak i tamních sedzemědělství u nás. Později naskočil do vedení láků a dnes už i více než 300 spolupracovníků i Josef Dvořáček. Uvědomujeme si, že je velrakouského SONNENTORU. kým darem, když se podaří ve vedení firmy vzájemně si předat myšlenky otců zakladatelů a pokračovatelů, navázat na ně a rozvinout je ve vzájemné úctě k sobě navzájem. Často se setkáváme s firmami, kde se lidé, kteří založili skvělou firmu, nakonec stávají její přítěží, Firmu tvořil on a jeho kožené kalhoty po protože nedovedou včas dát prostor lidem, dědečkovi, které jednoho dne našel na půdě. kteří posunou firmu dál, a naopak kde nově Takové kalhoty nosili sedláci v Rakousku a pro příchozí management bez úcty k lidem, kteří Johannese jsou symbolem tradice a připomínji zakládali, pošlape vše dobré, na čem firma kou toho, odkud pochází a kde má své kořeny. fungovala. Jsme hrdí na to, že náš tým v ČejPoprvé je oblékl na fašaňk, kde vzbudily kovicích je opravdu skvělou partou, kterou ohromnou pozornost. Věřil, že mu přinesou štěstí, a tak si je pak začal oblékat vždy, když spojuje myšlenka hodnot ekologie a trvalé jel na trh prodávat bylinky. Krůček po krůčku udržitelnosti. Během několika posledních se učil, kde bylinky a koření prodat, a zjistil, let zde našlo práci 150 lidí z jihomoravského

Česko-rakouské propojení

KALHOTÁM

VYPRÁVĚL PŘÍBĚH,

O DOMOVU, TRADICÍCH A PĚSTITELÍCH."

Kožené kalhoty a červené brýle

regionu a také rodiny téměř třicítky českých farmářů. Bylinky a koření, které jsou s láskou vypěstovány a v čejkovickém SONNENTORU šetrně zpracovány do čajů a koření, pak mohou dál přinášet radost zákazníkům. Právě pěstitelům patří dík za projevenou důvěru, díky které lze v českém SONNENTORU investovat do nových ekologických technologií, vyplácet pěstitelům poctivou výkupní cenu, investovat do kompostovatelných obalových materiálů a zútulňovat prostředí pro návštěvníky Bylinkového ráje. Česká firma je dceřinou společností rakouské matky, avšak je to dcera samostatná, která si o věcech rozhoduje sama a daří se jí udržitelně růst. Když přijedete do čejkovické firmy, přesvědčíte se na vlastní oči, že to není typický příklad zahraniční spolupráce, kde se peníze vyváží zpět zahraničním vlastníkům, ale každá vydělaná koruna zůstane doma a investuje se, aby se firma mohla lokálně trvale rozvíjet. Vzájemná důvěra, zodpovědnost a nadšení jsou pro rozvoj klíčové. Dohromady děláme svět o kousek životaschopnější, hodnotnější pro život, s porozuměním člověku a dobrým pocitem v břiše.

Jak nás vidí Johannes? „Jste velmi otevření, zvědaví a toužíte se učit novým věcem, je úžasné, jak si umíte se vším poradit. Nadšení a tvořivost, které v sobě máte, jsou ohromující. Cítím, že k sobě máme velmi blízko. V celém koloběhu je každý důležitý, každý hraje svou podstatnou roli, jak uvnitř firmy, tak na polích u farmářů, kteří obhospodařují svá pole. Nejsme firma, která chce spasit svět, ale tím, co společně děláme, chceme podpořit dobrou věc a díky, že se nám to daří.“

PODNIKÁNÍ S MOTTEM

Tady roste radost

Jeden z mých dědečků byl skromným tesařem a za hluboké totality pomáhal s partou chlapů opravovat rozpadající se střechy kostelů. V té době to moc nedávalo smysl, protože kostely chátraly a byly spíše odsouzeny k zániku. Zanechal však svou činností jedinečný otisk a dodnes na něj lidé vzpomínají. Tak nějak cítím, že máme všichni povinnost, každý podle svých možností, svojí troškou přispět k obecnému blahu všech. Od samého začátku stojí veškerá naše rozhodnutí v SONNENTORU na základech hodnot trvalé udržitelnosti. text josef dvořáček, foto gerhard wasserbauer

HODNOTY A FILOZOFIE Na stěnách firmy máme vyobrazena hesla jako tradice, řemeslo, ruční práce, úcta k člověku a přírodě. Pro nás tato slova nejsou jen nápisy. Na těchto hodnotách je opravdu postavena naše filozofie. Plánujeme výrobu cíleně tak, aby byl zachován významný podíl ruční práce a my tak mohli dál podporovat lokální zaměstnanost. V Čejkovicích jsme vytvořili 150 pracovních míst. Kritérium udržitelnosti platí i při výběru obalových materiálů, které jsou kompostovatelné v domácích kompostech. Například naše čajové nálevové sáčky nejsou běleny a jsou vyrobeny z banánového vlákna abaka. U pyramidálních čajů je sáček vyroben z kukuřičného škrobu a třeba průsvitný obal z krabiček, který se sice může na pohled jevit jako celofán, je ve skutečnosti 100% kompostovatelná celulóza. Při zpracování bylinek vzniká určitý podíl bylinného prachu, ze kterého si necháváme vyrábět pelety k vytápění a díky tomu podporujeme bezodpadové hospodaření i větší soběstačnost v energii. Na výrobní hale máme zelenou střechu. Náš vozový park funguje na CNG, na střechách máme fotovoltaiku a snažíme se neustále zavádět další inovace ohleduplné k životnímu prostředí. Mám radost, že spousta nápadů přichází od našich spolupracovníků. Již tradičně pořádáme v SONNENTORU každou první neděli v září Čejkovické bylinkové slavnosti. Je to takový den otevřených dveří, kam každoročně přijíždí téměř deset tisíc lidí. Několik kolegů si před lety všimlo, že po akci vyvážíme desítky pytlů odpadu, který se nám nepodařilo ani řádně vytřídit. Zavedli jsme koncept ZERO WASTE, všichni dodavatelé mají kompostovatelné obaly, tácky a příbory a poskytujeme slevu, pokud si přinesete svoje hrníčky. Na nedaleké skládce odpad kompostujeme a následně slouží jako hnojivo pro okolní vinohrady. A co víc? Inspirovali jsme celou řadu dalších akcí,

ze kterých nám lidé volají a chtějí radu, jak uspořádat akce co nejvíce bezodpadově.

FÉROVÁ SPOLUPRÁCE Mnozí lidé mají obraz ekologického zemědělství spojený pouze s nepoužíváním postřiků. Je to však celkový životní postoj, šetrný přístup ke svému okolí a ke krajině, kde žijeme. Od pradávna platilo, že k dodavatelům to bylo co by kamenem dohodil. Bylo a stále je přirozené mít lokální dodavatele. Až levná, „vlastně odněkud shora dotovaná“ doprava převrátila dodavatelské vazby naruby. V SONNENTORU se snažíme, aby většina našich surovin pocházela z nejbližšího okolí. Každé setkání s našimi dodavateli, zvláště s pěstiteli a sedláky, je pro mě vždy setkáním nejen s důvěrnými partnery, kteří rozumějí své práci, ale i se zkušenými lidmi, které přivedla práce v souladu s přírodou k pokoře a životní moudrosti. Každoročně v SONNENTORU pořádáme setkání našich českých biopěstitelů, kde oni sami mají možnost vzájemně sdílet své zkušenosti s ekologickým pěstováním koření a léčivých rostlin a máme příležitost se všichni vzájemně poznat. Právě oni jsou naší skutečnou reklamou, protože právě jim vděčíme za kvalitní, pečlivě vypěstovanou surovinu, kterou pak dál s láskou šetrně zpracováváme do čajů a koření. V případě surovin, které v našich podmínkách nerostou, máme pěstitelské projekty v zahraničí, ta místa a lidi pravidelně navštěvujeme a férové podmínky spolupráce domlouváme na místě přímo s biopěstiteli. Usilujeme o to, abychom jim nabídli poctivou výkupní cenu tak, aby byli soběstační vůči svým rodinám. Tímto se snažíme podpořit právě fungování malých rodinných ekologických farem, jako je tomu např. u rodiny Šulců v Útěchovičkách

u Pelhřimova, od kterých máme vynikající mátu či meduňku, nebo u rodiny Ošťádalů, Podstavků a dalších. V zahraničí je to třeba náš pěstitel kávy José Maria Castro z Nikaraguy. Kromě garance biokvality u zahraničních dodavatelů ze zemí třetího světa vždy dbáme na celou řadu enviromentálních a společensky odpovědných aspektů, např. aby děti farmářů chodily do školy, nebyla zneužívána dětská práce a další. Znát tok surovin je v ekologické produkci určitým pravidlem a dodržování těchto procesů dává záruku biokvality. Vzpomínám si na jednoho nového kolegu, který přišel na setkání s našimi pěstiteli a nedovedl pochopit, že s nimi můžeme mít přátelský férový vztah. Byl zvyklý z nadnárodní korporace každý rok stlačit cenu u svých dodavatelů o několik procent dolů a na tom byla závislá i jeho odměna. Myslím, že nemůžete mít dobré firemní hodnoty, chovat se třeba skvěle ke svým zaměstnancům a současně klamat své dodavatele.

PRODEJ BEZ KOMPROMISŮ Díky tomu, že děláme z kvalitních surovin od místních pěstitelů a čaje balíme v Čejkovicích s místními lidmi, vytváříme kvalitativně vynikající produkty. Tyto produkty zásadně vůbec neprodáváme v klasických obchodních

řetězcích – jednak nechceme a jednak to ani díky obrovskému tlaku na cenu není možné. Snažíme se nabízet široké portfolio kvalitních čajů v biokvalitě především v prodejnách zdravé výživy a bioprodejnách, kde zákazník více ocení vysokou jakost sypaných i porcovaných čajů. Výrazným způsobem nám roste prodej přes vlastní e-shop, kde aktivně pracujeme se svými zákazníky, kteří jsou často i fandové toho, co děláme. Pokud nabízíte kvalitní produkt, je třeba ho důstojně a dobře prezentovat. Proto se snažíme hledat prodejny, kde by vznikala SONNENTOR oddělení se svojí identitou i se svým stylem prezentace. Trvalou udržitelnost a úctu k tradicím zde reprezentují například naše masivní selské skříně v partnerských nebo vlastních prodejnách, ve kterých jsou naše produkty vystaveny. Atmosféra v těchto prodejnách je svým způsobem výjimečná a mísí se v ní směs tradic, vůně bylin a nostalgie. Výhodou partnerských prodejen je zastoupení širokého sortimentu produktů SONNENTOR, odborné poradenství prodávajícího personálu, jeho přívětivost a ochota poradit. V současné době je v České republice otevřeno téměř 50 těchto partnerských prodejen. Naši zákazníci oceňují nejen chuť čajů a koření, ale také se jim líbí práce a příběhy pěstitelů, originální grafika krabiček, hezké názvy produktů i environmentální charakter našich obalů. Náš odbyt neroste nijak raketově, spíše krůček po krůčku. Prodej menším prodejnám je po menších množstvích, ale i díky tomu můžeme stále zabezpečit dostatek kvalitní suroviny od lokálních pěstitelů. Pokud chcete zabezpečit přímý nákup kvalitních surovin, je zdravé růst postupně a pomalu se sítí menších prodejen, než dát přednost závislosti na velkých nadnárodních řetězcích. I přesto se nám daří dlouhodobě ekonomicky konstantně růst a v loňském roce jsme dosáhli obratu 280 mil. Kč. Poptávka po širším sortimentu bylin, čajů a koření, ale také po kompetentním zákaznickém servisu a poradenství nás postupně přivedla k myšlence otevřít vlastní SONNENTOR prodejny. Zde se snažíme sdílet své hodnoty a vytvářet tak místo, kam se lidé budou rádi vracet. Aktuálně můžete navštívit první prodejny v Čejkovicích, v Brně a v Praze. V současnosti k nám přicházejí nové nabídky na poskytnutí obchodních prostor pro

SONNENTOR prodejny a přicházejí také první zájemci o provozování SONNENTOR prodejen ve stylu franchizového konceptu, který s nadšením chystáme. Máme radost z toho, kolik rozmanitých cest se najednou naskytne, pokud se zřeknete prodávání v anonymních prostorách nadnárodních řetězců, kde produkt, kvalita a lidé, kteří za tím stojí, nic neznamenají!

BYLINKOVÝ RÁJ SONNENTOR Myšlenka dělat věci kvalitně a transparentně k nám přiváděla stále více zájemců o exkurze v našem výrobním závodě na zpracování bylin, čajů a koření. V roce 2012 jsme v rámci areálu výrobního závodu SONNENTORU v Čejkovicích zahájili turistický projekt zážitkové exkurze ve výrobě čajů Bylinkový ráj SONNENTOR. V dnešní době se firmy spíše uzavírají, chrání si svá know-how, své postupy a znalosti. Zcela transparentně otevřít své prostory veřejnosti vyžaduje odvahu, protože vše, co děláte, se najednou objeví pod drobnohledem veřejnosti. Zpočátku jsme turisticky živořili, ale pod vedením našeho nadšeného kolegy Zdeňka Chocholáčka se Bylinkový ráj SONNENTOR stal jedním z TOP výletních cílů jižní Moravy. Postupně jsme začali dělat nejen zážitkové exkurze ve výrobě čajů, ale také otevřeli vyhlídku na zelené střeše naší výrobní haly, bylinkovou zahradu svaté Hidegardy a čajovnu Čas na čaj, kde nabízíme pouze lokální produkty a úžasné dezerty od místních cukrářek. Lidé jako Zdeněk nejsou vystudovaní manažeři cestovního ruchu, ale dělají svoji práci srdcem a jsem rád, že máme ve vedení spoustu takových lidí. Mimochodem, v minulém roce navštívilo naše exkurze 45 000 návštěvníků. Lidé z firmy jsou zapojováni do workshopů pro zákazníky i studenty. Nenajímáme si profesionální agentury, ale holky z prodejny, které nám vyrostly z našeho firemního prostředí, připravují samy pro zákazníky skvělé workshopy

o vaření nebo přípravě smoothie. Poslední rok roste také zájem o firemní workshop Sluneční firma dokořán, který je inspirací nejen pro podnikatele a firemní management, ale také pro všechny zapálené nadšence, kteří věří, že odpovědnost vůči lidem i životnímu prostředí a udržitelný růst jsou nezbytnými stavebními kameny zdravě se rozvíjejícího podnikání.

a kořením nás opravdu baví, a tak se snažíme přenášet nadšení z práce i do svých produktů. Mezi nejoblíbenější názvy patří čaj Dobrá nálada, Kuc-kuc, Anděl strážný, čaj Usmrkánek pro děti, Balzám na nervy… zákazníci je milují a my víme proč. Každoročně také ručně balíme Adventní sadu 24 biočajů, je to takový čajový adventní kalendář, každý den ochutnáte jiný čaj,

BIO KONEČNĚ ZAČÍNÁ BÝT NORMÁLNÍ Dnes začíná být velkým tématem vysoký obsah chemie v podstatě ve všech potravinových produktech. Staré lidové přísloví říká, že na každou nemoc vyrostla v přírodě nějaká bylinka. Zkusme začít žít pokorněji s ohledem na prostředí kolem nás a objevit, jakou sílu má v sobě to, co je opravdu z přírody. Vnímáme, že dnešní zákazník začíná být lépe informovaný, více se orientuje na kvalitu produktu a nad výrobkem uvažuje v hlubších souvislostech. Obecně lze říci, že je to dáno vyšší aktivitou ze strany médií a také okolnostmi světových či lokálních potravinových skandálů. Dále hraje svou roli prokazatelný negativní dopad konvenční produkce, založené na nadměrném používání syntetických hnojiv a přípravků. Když k nám návštěvníci zavítají na exkurzi do výroby, snažíme se je zasvětit do celého procesu zpracování a nebojíme se jim ukázat, že je to možné dělat i jinak. Pojem „bio“ se dostal do povědomí široké veřejnosti a dál si získává své příznivce. Také neustále sledujeme aktuální trendy ve výživě. Pokud jsou v souladu s naším přesvědčením, pak na jejich základě vyvíjíme nové produkty. Například reagujeme na dlouhotrvající trend blahodárných účinků kurkumy. Kromě kurkumy jako koření nabízíme řadu netradičních kurkumových čajů i tzv. Kurkuma Latte – směs kurkumy s našlehaným mlékem. Pro naše produkty vymýšlíme originální názvy. Každý z našich spolupracovníků má možnost navrhnout název čaje, takže výběr názvu je taková týmová práce. Práce s bylinkami

DOBRÉ VZÁJEMNÉ VZTAHY, ÚCTA K SOBĚ NAVZÁJEM I K PROSTŘEDÍ, KDE VYRŮSTÁME, JSOU PRO NÁS VELMI DŮLEŽITÉ.

který má na přebalu krásnou adventní básničku a grafiku. Jen díky tomuto produktu u nás v SONNENTORU vzniklo celoročně 20 pracovních míst. U čaje Tady roste radost jsme zase na čajový přebal začali psát různé citáty významných lidí o radosti. Zákazníci je sdílí a nám to dává smysl. Musím vám říci – není hezčí práce než přinášet lidem radost! A já osobně jsem vděčný za to, že díky své práci mohu vyzkoušet tolik bylinkových čajů, kolik jiný nestihne ochutnat ani za deset životů.

FIRMA JAKO RODINA Nedávno jsem v Praze přednášel na konferenci Lovebrand, která měla v upoutávce krásný citát od Richarda Bransona: „Na prvním místě nejsou zákazníci. Na prvním místě jsou zaměstnanci. Když se nejdříve dobře postaráte o své zaměstnance, ti se pak postarají o vaše zákazníky.“ Často potkávám mnoho ředitelů a vedoucích, kteří velmi nepěkně mluví o svých zaměstnancích a podřízených. Myslím, že lidé, které vedete, musí vědět, že je máte rádi a že vám na nich záleží. Protože vždy musí jít na prvním místě hlavně o člověka! Když jsme v SONNENTORU projektovali novou přístavbu, měli jsme tam moc krásný prostor s úžasným výhledem do krajiny a dle návrhu projektanta tam měla být kancelář a zasedačka ředitele. Z toho prostoru jsme nakonec udělali naši firemní jídelnu. Je to takový náš firemní obývák. Můj táta vždy trval na tom, abychom společně obědvali, a moc rád na to vzpomínám. I u nás v SONNENTORU se nám podařilo zavést tradici společných obědů. I taková drobnost podpoří vzájemnou komu-

nikaci. V každé firmě vzniká nějaké to podvědomé pnutí mezi výrobou a administrativou a i takový společný oběd někdy dokáže skvěle „obrousit hrany.” Mimo to každoročně pořádáme společné akce, na kterých trávíme čas jako kamarádi a nejen jako kolegové. Úžasný nápad realizují maminky v SONNENTORU každé léto. Organizují tábor pro děti zaměstnanců a propojují tak navzájem celé rodiny. Já sám rád vzpomínám na své dětství, kdy moje máma s námi malými dětmi byla doma a vytvářela rodinné zázemí, stejně tak jsme se o to snažili u nás doma při výchově našich tří dětí. Myslím, že my zaměstnavatelé máme odpovědnost za to, aby naši spolupracovníci měli možnost zakládat dobré rodiny. Hlavně na maminky menších dětí je dnes vytvářen obrovský společenský tlak. Nabídka zkrácených úvazků může skvěle podpořit spokojenost i loajalitu maminek, které se snaží skloubit výchovu dětí s prací. Pokud se nám ve firmě něco podaří, je důležité udělat si svoje malé oslavy a sdílet radost z úspěchu všichni dohromady. Na studentských stážích a praxích u nás v SONNENTORU potkávám každé léto novou generaci mladých zapálených lidí se zkušenostmi ze zahraničí, kteří svými novými pohledy otevírají nové příležitosti a nesou v sobě naději lepších zítřků.

POKORA Od svého založení usilujeme o podporu tradičních hodnot, společenské odpovědnosti a trvalé udržitelnosti. Úspěch, růst a rozvoj firmy přijímáme s pokorou jako dar i odpovědnost. Není to pro nás jediným smyslem života, za kterým se honíme. Dobré vzájemné vztahy, úcta k sobě navzájem i k prostředí, kde vyrůstáme, jsou pro nás velmi důležité. V devadesátých letech povstala vlna celé generace podnikatelů, kteří rychle zbohatli. Nebyli na to připraveni a z mnohých se stali egoisté, kteří šli přes mrtvoly zaslepeni velkými zisky. Mám radost, že dnes v podnikání posilují myšlenky hodnot a spousta podnikatelů se zamýšlí i nad posláním a odpovědností, kterou máme vůči přírodě, vůči naší planetě i vůči naší společnosti. Nedávno jsem na to téma četl krásné zamyšlení papeže Františka: „Dovolte mi, abych to formuloval jasně: čím více jsi mocný, čím větší dopad má tvé jednání na druhé, tím více jsi povolán k pokoře. Jinak tě moc zničí a ty zničíš ostatní. Ve spojení s pokorou a konkrétní láskou se však moc, ať je jakkoli velká, stává službou a dokáže šířit dobro.“ Myslím, že je zde shrnuta celá podstata vedení lidí, managementu i vedení společnosti našimi politiky. Potkal jsem tolik skvělých majitelů a ředitelů i politiků, které zničily úspěch, pýcha, egoismus, sebestřednost a nekonečná touha po ještě větším zisku a po moci. Musím říci, že každé ohlédnutí zpět mě naplňuje vděčností, že jsem mohl a stále mohu dělat v životě práci, která mě opravdu baví, že jsem obklopen skvělými spolupracovníky. A že potkávám spoustu úžasných lidí, kteří poctivě pracují, jsou zruční, schopní a otevření měnit svět k lepšímu. To je úžasná zpráva pro naši budoucnost!

Úspěch, růst

a rozvoj firmy přijímáme s

pokorou

jako dar i odpovědnost a není pro nás jediným smyslem

života, za kterým se honíme.

PŮDA VZÁCNÁ NEBO OBYČEJNÁ?

Provází život na zemi a člověk by bez ní na této planetě nemohl existovat. Vzácná nebo obyčejná, živá či neživá, ztrácená a nenahraditelná – půda. Tak začíná dokument profesora Mika o půdě s názvem Geoderma. Myslím, že nelze lépe začít úvahu o něčem tak pozoruhodném, a přitom pro mnoho lidí tak banálním, jako je půda. text tomáš mitáček, foto shutterstock

Co je to vlastně půda?

Je to komplex minerální a organické složky, vody a vzduchu obohacený o pestré společenstvo mikroorganismů? Nebo je to výrobní prostředek zemědělce – materie, ve které jsou fixovány kulturní rostliny, či je to předmět výhodné investice investora, anebo je to taky popel našich předků? Každý si pod pojmem půda představíme něco jiného. Jedno je ale jisté – smysluplná, zemědělsky použitelná půda pokrývá méně než jednu třiatřicetinu povrchu naší planety a je na ní závislý veškerý náš život. Dříve by mě ani ve snu nenapadlo, že někdy budu psát článek o půdě, byť jsme ve škole měli předměty geologie a půdoznalství. Po čtvrtstoletí, co se aktivně pohybuji v oboru ekologického zemědělství, vnímám stále intenzivněji, jak obrovské a těžko vratné škody se podařilo napáchat konvenčně hospodařícím zemědělcům nejen na naší krajině, ale na tom nejdůležitějším, z čeho jsme živi, na půdě. Za poslední dvě dekády se toho totiž podařilo pokazit pomalu více než za 40 let socialistického zemědělství.

Konference o půdě

Nedávno jsem se zúčastnil Konference o půdě a tam mně zapadly poslední kostičky do pomyslné mozaiky a vynořil se mi obraz, ze kterého jsem zůstal jako opařený. Poměrně často využívám dálnici směr Brno a Praha a několik posledních let jsem se pozastavoval nad tím, proč i po poměrně krátkých deštích zůstávají na okolních, krásně obdělaných polích kaluže až jezera nevsáknuté vody, kterých jsem si dříve nevšímal, anebo tam dříve nebývaly? Často jsem se ptal sám sebe, jak je to možné? Vždyť srážek spíše ubývá. Čím je to způsobeno? Odpovědí se mi dostalo s odstupem času až na výše zmiňované konferenci. Není to totiž jen půdou utuženou těžkými mechanizmy, jak se dlouho myslelo, ale hlavně je to dlouhodobým nedostatkem organické hmoty. Už jsou to možná dvě desetiletí, co klesly stavy chovaného dobytka v naší republice natolik, že není dostatek statkových hnojiv na přirozenou obnovu úrodnosti půdy. Půdní mikroorganismy hladoví, anebo v půdě chudé na organické složky pomalu odumírají. Chybějící statková hnojiva jsou suplována dodáváním vysokých dávek průmyslových hnojiv a pesticidů a celé je to korunováno nevhodným nebo nedostatečným střídání polních plodin. Průmyslová hnojiva spolu s pesticidy napomáhají rozkladu půdní struktury, která se rozplavuje a v podorničí pomalu vytváří neprostupnou desku hodně podobnou betonu. Horní úrodná část půdy proto nemůže komunikovat s podložím a voda se nemůže vsakovat do hlubších vrstev, proto rychle odteče a nezpůsobí-li erozi, tak se rychle odpaří. Mimo jiné, i tímto nedostatečným zvodněním půdního horizontu se enormně ohřívá povrch krajiny, ve které žijeme. Půda totiž funguje na podobném principu jako houba. Když je nasáklá vodou, tak chladí.

Když je suchá, tak tuto schopnost ztrácí. Šedesátiletá aplikace syntetického dusíku výrazně pozměnila fyzikální vlastnosti půdy, která nyní přijímá pouze zlomek dešťových srážek v porovnání s minulostí. Nad přehřátou krajinou pak stoupají „sloupy“ horkého vzduchu, které zabraňují vstupu vláhonosných vzduchových hmot přicházejících od oceánu a krajina se ještě více vysušuje…

Změna klimatu

Tak a tady to máme v celé kráse! Změnu klimatu nelze připisovat jen průmyslu a dopravě či prostému spalování fosilních paliv, ale bohužel hlavně průmyslovému zemědělství. Tato tematika je opravdu palčivá, dotýká se každého z nás a nemůžeme pořád před problémy strkat hlavu do písku. Obchody zatím máme plné potravin různé kvality a z různých konců světa, ale počínáme si, obrazně řečeno, jako kdybychom seděli na stromě, odřezávali větev a seděli přitom na špatném konci. Na řezání pomyslné větve má lví podíl zejména průmyslové konvenční zemědělství, které za to ještě chválíme, protože zdánlivě pořád produkuje všeho dostatek. Ale jak dlouho ještě?

SMYSLUPLNÁ ZEMĚDĚLSKY POUŽITELNÁ PŮDA POKRÝVÁ MÉNĚ NEŽ JEDNU TŘIATŘICETINU POVRCHU NAŠÍ PLANETY A JE NA NÍ ZÁVISLÝ NÁŠ VEŠKERÝ ŽIVOT.

Ekologické zemědělství

Proč o tom vlastně píšu? Všichni, co se nějakým způsobem zajímáme o ekologické zemědělství, od počátku neustále omíláme, co je podle nás třeba udělat. Zbavit zemědělství průmyslových hnojiv a pesticidů, držet uzavřený koloběh – půda, rostlina, zvíře a člověk. Je třeba udržovat pestrý osevní postup, zpět půdě dodávat organickou hmotu, mít důstojný chov zvířat, nehazardovat s GMO a dalšími. Ale naše naléhání asi nebylo dostatečně hlasité a důrazné a ani nyní to nikoho nijak zvlášť nevzrušuje. Těch necelých 13 % ekologicky obhospodařované půdy v naší zemi je asi pořád málo k ovlivnění tak dalekosáhlých procesů i k ovlivnění veřejného mínění. Měnící se klima spíše nastoupí s pádnějšími

argumenty a ledy se nejspíš pohnou. Škoda, že se historie musí pořád opakovat a problémy se neřeší včas, ale až, obrazně řečeno, za minutu dvanáct. Vážím si proto lidí, kteří se snaží konat v souladu se svým svědomím, navzdory směru většinového proudu. U nás je to třeba Nadace pro půdu, kterou založila skupinka nadšenců v jižních Čechách. Je to skupina lidí dlouhodobě se zabývajících biodynamickým zemědělstvím. Nebojí se říkat, že člověk by neměl půdu vlastnit, protože ho jako taková přesahuje. Půdu považují za přírodní útvar, respektive výtvor, o který má člověk pečovat jako o něco, co je mu svěřeno k vlastní obživě, který však nemá sloužit k ukládání peněz či ke spekulacím. Půda je dar, nikoli komodita. Nedávno do nadace vložili prvních více než 300 hektarů půdy, na kterých se vymahatelně hospodaří ekologicky, a navíc je v nadaci více ochráněna proti spekulantům. Vážím si třeba tzv. Amišů (angl. Amish), jedné z mála komunit akceptovaných majoritní společností v USA. Vážím si jich, protože půdu vnímají jako boží statek a tak se k ní také chovají. Péče o půdu je pro ně přímým odrazem jejich vztahu k bohu. Proto mohou být po zásluze vnímáni jako excelentní zemědělci a vzoroví chovatelé dobytka. U Amišů totiž nelze mít zanedbané pole nebo zahradu nebo zvířata ve špatné kondici, to byste hned byli podezřelí.

Co dodat na závěr?

Je to prosté, půdu jsme nezdědili po rodičích, ale máme ji v pronájmu od našich dětí. Jak jsem již zmínil, půda je popel našich předků a také my, až přijde čas, se staneme její součástí. Možná i proto bychom měli přehodnotit náš vztah k ní. Pokud zase někde uslyšíte, že biopotraviny jsou drahé, tak máte k dobru další argument, proč tomu tak je. Není to jen otázka vyšší pracnosti, o něco nižších výnosů, větší náročnosti se zpracováním menších partií a dalších aspektů. Bioproducenti se snaží nepodílet se na výše popsané devastaci půd, ale naopak, snaží se o půdu starat s péčí dobrého a vnímavého hospodáře. Jejich zodpovědné hospodaření bohužel stojí trochu více peněz, což se z krátkodobého pohledu jeví jako méně produktivní, ale zato dává šanci do budoucna. A to nejen nám!

Jejich zvolení ale nebyl podvod na voličích.

Žijeme ve zlatých časech, ale nevíme, jak dál Jsme bohatší, zdravější, dožíváme se vysokého věku, ale pořád máme pocit, že nás drtí krize. Ekonomové už pokání udělali. Kdo je na řadě teď ? text tomáš sedláček, psáno pro hn, foto jolana haismanová

Udělám dva kroky zpět a podívám se na současný svět se dvěma odstupy: časovým a prostorovým. Lidstvo na této planetě nyní žije ve své zlaté éře a nikdo si toho nijak nevšímá. Ano, jistě, tisíce věcí je špatně (a zřejmě také vždy bude), ale nikdy se tu nežilo tak blahobytně, bezpečně a svobodně. To je potřeba mít vždy na vědomí, když člověk láteří. Politika nikdy nebyla tak transparentní jako dnes, v době internetu, kdy je víceméně vše pod mnohem ostřejším drobnohledem než kdy předtím. Nikdy nebylo tak snadné zapojit se do politiky – ať už skrze občanskou společnost, nebo přímo (komunální volby ukázaly, jak možné – a snadné – bylo postavit se vítězně goliášům). Přesto právě dnes mají lidé pocit, že je od nich politika vzdálena. Mají pocit, že je nikdo nevyslyší, že politika je zde jaksi proti lidu. Přesný opak je pravdou. Nikdy v dějinách nenaslouchali vládci svému lidu tak napjatě jako teď. Dnešní politik přímo odezírá ze rtů svého lidu, co by tak lid chtěl. Dnes není ani tak problém udělat to, co společnost chce. Otázkou je zjistit, co vlastně chce. Také si nikdo nevšiml, že zažíváme krizi naruby. Jak se kdysi trhy propadly prudce dolů, teď už několik let letí prudce nahoru jako šílený pták, či spíš stíhačka. Světu vzrostl HDP od roku 1980 více než sedmkrát. Procento populace žijící v extrémní chudobě dramaticky pokleslo. V roce 1820 to bylo 84 % lidí této planety. Dnes je lidí žijících za méně než 1,90 dolaru denně (což je nyní považováno za hranici chudoby) pod deset procent. A poměr dál dramaticky klesá. V roce 1820 byla očekávaná délka dožití mírně nad třicet let (z tohoto hlediska svůj život od třiceti let výše považuji za bonus). Dnes je to nad sedmdesát, v Evropě nad osmdesát let. Co bylo kdysi bráno za požehnaný věk, je dnes hluboko pod průměrem. Naprosto drtivá většina světa si výrazně, ale výrazně polepšila. Třeba zrovna my, Češi. Ponechme nyní stranou, že je to všechno do jisté míry jen na povrchu pozlacený dluh, nahoře huj, dole fuj. Ponechme také stranou, že nikdo neví (ale všichni jsou trošku nervózní), kdy tato zlatá krusta praskne a vnitřek se vyleje ven. Co mě teď zajímá, je toto: jak je možné, že nikdo neslintá blahem při pohledu na ta čísla, o která nám vždy tolik jde? Proč se na ulicích neslaví, že nám celosvětově klesla dětská úmrtnost (děti, které se nedožijí pátých narozenin) z desítek na jednotky procent?

Proč nevíme, že objektivně žijeme ve zlaté éře? Už ekonom Joseph Schumpeter si všiml, že druhdy nosilo hedvábné punčochy jen několik málo vysoce postavených dam kolem královské rodiny. Už za jeho doby, před osmdesáti lety, zvolal své slavné: Ale dnes! Dnes je může mít každá služka! A co teprve nyní, dodávám já, když každá služka může mít výkonem zhruba stejný mobil jako šéf NASA! Jenže my už nemáme služky, aha. Ta profese prakticky zanikla! I přístup k penězům je nebývalý. Podnikat dnes může skoro každý, kdo má nápad a odhodlání. Chudý nebo bohatý. Kdysi to byla výsada pouze lidí s kapitálem, šlechty a jim blízkých. Dnes stačí dojít do banky a předložit důvěryhodný projekt. Keynes kdysi tvrdil, že peníze jsou celkem irelevantní – důležitá myšlenka si peníze najde lehce. Jinými slovy, až budete mít pocit, že se svět hroutí a řítí do záhuby, tak možná jen uvnitř, ale ekonomicky navenek jsme jako planeta nikdy lepší časy nezažili. To, že žijeme z ekologické podstaty, na dluh, že nás netáhne, neintegruje žádné velké poselství, sen nebo nová ideologie, je nyní věc jiná. A ještě k domovu. Ano, máme premiéra i prezidenta, kteří dělají ostudu, ale byli zvoleni ve svobodných volbách. A budou vládnout jen dočasně. Ani současná polská, maďarská, italská či americká politická reprezentace není podle mého gusta. Ale beru to jako pohyb historického kyvadla. Věci se časem opět obrátí jiným směrem. Jen teď ztrácíme čas. Zlotřilosti našich politiků jsou všeobecně známé, nejsou tajemstvím, které zná jen pár zasvěcených.

TOMÁŠ SEDLÁČEK

onom, filozof je přední český ek dagog, který se a vysokoškolský pe o-společenským věnuje ekonomick ekonomii a dějiny otázkám. Přednáší orií na Fakultě ekonomických te ké verzity Karlovy a ta sociálních věd Uni Je e. az Pr iverzitě v na Metropolitní un ie stselleru Ekonom be o íh autorem knižn y ih kn né da dávno vy dobra a zla nebo ne y. uh to rivace s názvem Druhá de

Náš snadno vyvolaný odpor k migrantům (a nejen u nás, z výzkumů migrace vyplývá jako hlavní důvod brexitu) není ekonomický strach (s takto nízkou nezaměstnaností?!). Naše krize není ekonomická, ale lidská. Nevíme, co s běženci, nevíme, jak dál s demokracií, nevíme, jak dál s reformami kapitalismu (už dlouho se nenarodil žádný Keynes nebo Friedman). Možná nevíme, jak dál v hloubi ducha, a tak se točíme na místě a skoro polovina západní civilizace pošilhává po cestě zpět (např. Let’s make America great again!). Co chci říci, je, že nemáme ekonomickou krizi, ale spíše sociologickou, filozofickou, jako by naše duše neměla ducha, jde o krizi humanity. Jsme bohatí, ale stále nějací nesví. Tak se toho chopte, sociologové, humanisté, filozofové a duchovní – a udělejte stejné pokání, jakým prošli ekonomové a ekonomie v roce 2008. Když poodstoupíte dva kroky a rozhlédnete se, zjistíte, že lidstvo ekonomicky žádnou krizí neprochází, naopak. Teď jen využít to bohatství k dobru.

O hledání

štěstí v práci a budování firem, kde lidé mohou být opravdu lidmi

Co si vůbec máme pod tématem „štěstí v práci“ představit? Štěstí a práce je minimálně zvláštní spojení. Ve firmách, které si snaží udržet zdravé firemní prostředí, je to bezpochyby důležité téma. Aniž bychom si toho byli vědomi, dotýká se možná každého z nás. text michal šrajer, lukáš cypra

Samotný pojem „štěstí v práci“ je trošku provokativní. Ve skutečnosti jde ale hlavně o hledání způsobu, jak čas, který odpracujeme, strávit tak, aby nás naplňoval. Ono se to možná na první pohled nezdá, ale práce je druhá nejčastější činnost, kterou v životě děláme. Hned po spánku. A to je opravdu velká porce času, která výrazně ovlivňuje i náš nepracovní život. Je obrovská škoda, pokud se každý den v práci jen celou dobu těšíme na konec pracovní doby, přemýšlíme o tom, co bude, a nezbývá nám čas skutečně prožít přítomný okamžik. Je přitom docela zajímavým paradoxem, že opravdové štěstí v práci zpravidla nemusí nic stát. Ve své podstatě jde totiž především o to, jaké máme vztahy s kolegy a jakých výsledků v práci můžeme dosahovat. Čím dál více vědeckých studií ukazuje, že „štěstí v práci“ vůbec nezávisí na dostupnosti drahých a mnohdy až nesmyslných benefitů. Je to právě naopak. Benefity nebo bonusy jsou pouze „vnější motivátory“. Ty fungují, ale zpravidla jen po omezenou dobu. Jeden výzkum například ukázal, že po zvýšení platu se cítíme lépe jen zhruba 14 dní. Pak se projeví takzvaná „hédonická adaptace“, na nový plat si zvykneme a vše je při starém, zase se jen těšíme na další přídavek. Mnohem větší dopad na to, jak se cítíme, má takzvaná „vnitřní motivace“, vnitřní motor, který vychází ze smyslu, autonomie a možnosti učit se něco nového. Velmi zajímavě o něm píše například Daniel Pink v knize Pohon. Dobrou zprávou bezesporu je, že firem, které se na tyto principy soustředí, je čím dál více. Skvělou zprávou pak je to, že jde o společnosti ze všech oborů i koutů republiky. A nejinak je tomu i ve světě. Protože celá společnost postupně bohatne, má stále více z nás možnost v práci hledat něco více než jen zdroj obživy. A přibývá tak lidí, kteří opravdu vnímají svou práci jako poslání. A čím se „šťastné firmy“ liší od těch ostatních? Jsou zpravidla opravdu „lidské“ a je to při jejich návštěvě znát na první pohled.

Je vidět, že lidé jsou tady vnímáni se vším všudy. Což vůbec neznamená, že by se měl každý pořád povinně usmívat, ale spíš to, že třeba i v těžkém období cítí podporu, že projev emocí – smutku, strachu, vzteku, ale i radosti a veselí, je úplně v pořádku. Dalším znakem je často třeba otevřená a upřímná komunikace – v těchto firmách bývá mnohem méně informací pouze pro management či vybrané zaměstnance. Třetím znakem pak je možnost převzít zodpovědnost a zapojit se do toho, co je pro mě důležité. I zásadní rozhodnutí v těchto firmách mnohdy dělají řadoví zaměstnanci a ne vedení firmy. Velmi častou představou také je, že pouze majitel je ten, kdo může „štěstí“ do práce vnést. Samozřejmě, majitelé či ředitelé firem mají největší nebo alespoň zásadní vliv na to, jak firma funguje a jakými principy a hodnotami se řídí. A je zřejmé, že ve firmách, kde tyto hodnoty právě majitelé a vedení vyznávají, mají největší šanci na úspěch. Uvědomění si, že se nedá jen čekat, až mě firma udělá šťastnějším, vede k tomu, že je potřeba vždy začít sám u sebe. A to nejlepší místo, kterým můžeme dosáhnout největšího dopadu, je naše vlastní nastavení mysli. Hodně totiž záleží na tom, jak svou práci i kolegy vnímáme a často máme možnost si svou práci alespoň trošičku přizpůsobit. Říká se tomu „job crafting“ a tento přístup hezky zkoumá a popisuje Amy Wrz-

niewski, profesorka managementu z americké univerzity v Yale. O tématu zajímavě pojednává i Carol Dweck ve své knize Nastavení mysli, kterou vřele doporučujeme k přečtení. Chtěli bychom zkrátka pomoci tomu, aby lidé mohli být lidmi i v práci.

Tip na půldenní workshop v SONNENTORU nejen pro manažery a podnikatele:

SLUNEČNÍ FIRMA DOKOŘÁN S JOSEFEM DVOŘÁČKEM Exkurze, inspirace, podněty a příběhy z vedení firmy. Info a termíny na www.sonnentor.cz

MICHAL ŠRAJER A LUKÁŠ CYPRA založili společnost Happiness at Work, která pomáhá lidem i celým firmám na cestě ke štěstí v práci. Spolu s dalšími nadšenci pořádají mezinárodní konferenci Happiness@Work, ta úspěšně proběhla vloni již počtvrté s více než 500 návštěvníky. Jejich web, blog, newsletter i podcast k tématu najdete na adrese www.stestivpraci.cz. 13

Bylinky od Podstavků zahřejí duši

V oblasti přírodního parku Orlice, v tiché přírodě nedaleko Borohrádku, mimo veškerý ruch – právě na tomto místě vyrostla malá rodinná farma s chovem kravek, prasat a slepiček – jak by řekl pan Podstavek. Kromě hospodářských zvířat pěstují pracovité ruce členů rodiny celou řadu obilnin a do čajů SONNENTOR zde roste krásně fialový sléz, šalvěj, máta, meduňka, modravá chrpa a zlatooranžový měsíček. Jejich práce si nesmírně vážíme, setkání s Ondrou Podstavkem a jeho ženou Maruškou je vždy okořeněno zajímavým vyprávěním a životní moudrostí. text kamila šťastná, foto jan grombiřík

dyž se v roce 1992 rozhodl Ondřej Podstavek pro soukromé podnikání, neměl v podstatě vůbec nic. Jen jednu kravku a dvě prasata. Pronajal si zemědělskou usedlost v Šachově, která byla v havarijním stavu, a pomalu ji začal opravovat. S majitelem uzavřel dohodu o budoucím odkupu. Po neshodách s majitelem se však farma po čase přesunula do Bozetic u Borohrádku na statek, který byl v totálně zdevastovaném stavu a ve vlastnictví Pozemkového fondu – státu. Ten ji před 15 lety nabídl k prodeji a tehdy ji konečně bylo možné koupit a začít postupně budovat novou vysněnou rodinnou farmu poblíž řeky Tichá Orlice. Zdejší krásná krajina přírodního parku Orlice se vám vepíše do srdce. Od začátku svého podnikání Ondřej Podstavek nikdy nepoužíval žádné postřiky a umělá hnojiva. Oficiální certifikát pro ekologicky hospodařícího zemědělce pro něho byl tedy jen faktickým potvrzením jeho normální práce. V roce 2012 získal dokonce ocenění pro nejlepšího ekozemědělce roku v České republice a obdržel známou cenu Bartákův hrnec. Na malé ploše o přibližně 1,5 hektaru pěstují hlavně pro potěšení zeleninu a bylinky pro SONNENTOR. Hospodaří celkem na 109 hektarech zemědělské půdy, z toho je polovina orná půda a polovinu tvoří travní porosty. V současné době chovají na farmě hovězí skot, slepice, prasata i králíky. Veškeré krmení jim musí sami vypěstovat na polích. Zvířata pak zpět na pole vracejí nejekologičtější hnojivo – hnůj a močůvku. Právě proto je spojení chovu zvířat a rostlinné výroby při ekologickém hospodaření tak důležité. Vzájemně se tyto činnosti doplňují a mají obrovský dopad na kvalitu půdy. Bohužel se v normálním zemědělství tyto po staletí běžné

sedlácké praktiky zcela vytratily a umělými hnojivy se devastuje půdní fond. Starost o zvířata je celoroční dřina pro každý den v roce, za každého počasí se musí ráno i večer zvířata nakrmit a krávy podojit. Teprve potom usedají k jídlu sami sedláci. Na farmě nepracuje žádný zaměstnanec, vše musí zastat jejich rodina – žena Majka a syn Zdenda. V letních měsících vypomáhají stážisti ze SONNENTORU, dcera Maruška a vnoučata Honzík, Lucinka a Markétka. Volnější čas je jen o Vánocích. Od jara do podzimu se u nich pracuje na polích a v zimních měsících opravují, co se v létě rozbilo. Na farmě je zkrátka celoroční práce vždy zajištěna. První dovolená během podnikání byla po mnoha letech na prvních Čejkovických bylinkových slavnostech v SONNENTORU. Dovolená je však vždy jen na pár dní, kdy se o farmu postarají děti. Mléko dodává Ondřej Podstavek lokálně do nedaleké opočenské mlékárny, která mu kdysi pomohla, když zkrachovaly dvě blízké mlékárny, i proto jí zůstal věrný. Dodávané mléko je v biokvalitě, ale následné zpracování v mlékárně již probíhá konvenčně. U Podstavků rádi propagují produkty mlékárny z Opočna, protože ví, že jsou lokální a kvalitní.

ným hostitelem i mnoha zahraničních exkurzí např. z Norska, Anglie, Německa, Polska, Moldávie či Černé Hory a jeho dobrosrdečnost si získá každého návštěvníka. „Pohled na spokojeně pasoucí se kravky, rostoucí obilí a kvetoucí bylinky je k nezaplacení, a to přesto, že je to někdy velmi časově i fyzický náročné. Třeba květy měsíčku, chrpy nebo sléze trháme všechny ručně. Práce, kterou děláme, nám ale přináší radost i užitek. U vás v SONNENTORU ji zabalíte a zprostředkujete dál, aby zákazníkům přinášela radost. Za celou tu dobu spolupráce jsme navázali nejen dobré pracovní, ale i opravdu přátelské vztahy se spoustou milých lidí. Do budoucna bychom si přáli zdraví a spokojenost v rodině, zdravá a spokojená zvířata a na polích ať nám to roste! A také, aby si lidé více naslouchali a byli k sobě ohleduplní“, svěřil se nám Ondra Podstavek při poslední návštěvě.

Při své práci podporuje Ondřej Podstavek i různé vědecké ekologické projekty a aktivity výzkumných ústavů. Spolupracuje např. s Výzkumným ústavem Troubsko a Šumperk nebo s firmou PRO-BIO Staré Město a pěstuje pro ně množitelské porosty (špaldu, hořčici nebo svazenku). Také spolupracuje se Zemědělskou školou z Kostelce nad Orlicí, studenti mají možnost vykonání praxe a exkurzí. Je vděč-

Spokojenost začíná v bříšku Aby jídlo těšilo a dobře se trávilo: Zase dobře! směsi koření Rychlý životní styl je poměrně velkou zátěží pro náš žaludek. Stres, nepravidelná strava, příliš mnoho schůzek… a hned se necítíme dobře, jsme nafouknutí, začne nás bolet hlava nebo nemůžeme dobře spát. Příčiny stresu většinou nejde odstranit mávnutím kouzelné hůlky, zkuste na to jít z kuchyně. Pravidelně jíst a připravovat dobře stravitelná jídla může pomoci k tomu, abychom se cítili dobře. Vezměte si na pomoc siláky z řad bylin a koření! text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

ROVNOVÁHA

Už naše babičky říkávaly, že alespoň jednou denně by mělo být na talíři teplé jídlo. Ať už snídaně nebo oběd, dobře uvařené (a správně dochucené) jídlo vám dodá dostatek síly do náročného dne. Čím ale pokrm okořenit, aby byl na jedné straně chutný a na straně druhé napomohl správnému chodu metabolismu?

ZASE DOBŘE! OČISTA DOČISTA NA ZDRAVOU KUCHYNI A DO SMOOTHIES Jaro je ideálním časem na očistu našeho organismu. Směs klasických jarních pomocníků, jakými jsou kopřiva, medvědí česnek a pampeliška, díky vysokému obsahu hořčin podpoří látkovou výměnu. Staré rčení říká, že co je hořké, je tělu dobré. Dopřejte svým buňkám detox a zajistěte si tak plnou koncentraci ve stresových obdobích. Porazte jarní únavu!

ZASE DOBŘE! BYSTRÁ HLAVIČKA DO SLADKÝCH JÍDEL A NA OVOCE

Jakmile nám na dveře zaklepe stres a den se stává hektickým, rádi sáhneme po něčem sladkém. Příjemnější formou dobroty je místo čokolády nebo sušenek čerstvé ovoce, domácí kompot nebo třeba smoothie miska s ovocným pyré. Ke kompotům, ovocným zavařeninám a přesnídávkám neodmyslitelně patří koření jako skořice nebo hřebíček. Ty najdete i v naší směsi Bystrá hlavička, proto bude skvěle ladit právě s ovocnými pokrmy. Aromatická souhra anýzu, muškátového oříšku a kardamomu posílí nervovou soustavu i obranyschopnost a podpoří trávení.

K OBJEVOVÁNÍ: POZNÁVACÍ SADA KOŘENÍ ZASE DOBŘE! Více na www.sonnentor.cz

t moudros

ZASE DOBŘE! POHODA LAHODA NA RYCHLÉ POKRMY Z TĚSTOVIN

Po náročném dnu přijde vhod koření, které napomůže klidnému večeru, například levandule nebo šalvěj. Poslední jmenovaná byla odedávna vysoce ceněnou bylinkou, jak již napovídá její název (salvia pochází z latinského salvere, uzdravovat, léčit). Levanduli zase najdeme ve všech druzích kosmetiky i kuchyních světa. Působí pozitivně na trávení a je známa pro své relaxační účinky. Obě bylinky najdete i ve směsi Pohoda lahoda, kde jsou doplněny o další bylinky podporující trávení: kopr, fenykl a estragon. Ať už zvolíte k večeři vegetariánské jídlo, lehkou polévku nebo rybu se zeleninou, s touto směsí koření vše půjde jako po másle.

relax

lehkost

ZASE DOBŘE! SPOKOJENÉ BŘÍŠKO NA VYDATNÉ POKRMY A LUŠTĚNINY

Jednoduchá lehká jídla se zeleninou, rybou, masem nebo luštěninami jsou v poledne nejlepším zdrojem na dotankování energie na celé odpoledne. Pokud také patříte k lidem, kteří po vydatném obědu (těstoviny, knedlíky) upadají do tzv. poobědového kómatu, vsaďte na zeleninu, kvalitní bílkoviny a jen malou porci přílohy (rýže, brambory nebo obilniny). Bylinky a koření se na obědovém talíři postarají nejen o neodolatelnou vůni, ale také nastartují trávení. Tak budete mít dostatek energie i na odpolední povinnosti. Směs Spokojené bříško obsahuje rozmarýn, koriandr, citronovou mateřídoušku, kmín, libeček, šalvěj, ale také pelyněk či galgán. Díky skvělé souhře těchto siláků se každý oběd stane stravitelnějším a chutnějším, obsažené éterické oleje navíc podpoří prokrvování a pomohou také lépe strávit tuky.

ZASE DOBŘE! PORCE SÍLY NA POKRMY Z JEDNOHO HRNCE

Během hektických pracovních dní, ale také v průběhu změny ročních období je naše tělo vystavováno velké zátěži a potřebuje vydatnou podporu. Tu přináší sluníčková směs Porce síly díky kurkumě, chilli, zázvoru, echinacei, šalvěji a bedrníku. S extra porcí síly vaši obranyschopnost neporazí ani stres, ani bacily. Vyvážená chuť této směsi se skvěle hodí do polévek, těstovinových pokrmů nebo na maso.

ENERGIE

Koření a bylinky nám nabízejí širokou paletu prospěšných látek. Využívejte jich po celý rok!

RECEPT

MRKVOVÁ PORCE SÍLY 500 g mrkve 2 brambory 2 cibule 2 stroužky česneku 0,5 l zeleninového vývaru 2 lžičky Porce síly olivový olej Všechnu zeleninu očistěte, nakrájejte na menší kousky a chvíli v hrnci opečte na trošce oleje. Pak přidejte koření a prolisovaný česnek, dobře promíchejte a podlijte vývarem. Nechte pod pokličkou vařit zhruba půl hodiny. Polévku můžete rozmixovat v jemný krém a dozdobit petrželkou nebo opraženými semínky.

Budoucnost módy VE ZNAMENÍ STŘÍZLIVÉHO A OHLEDUPLNÉHO PŘÍSTUPU

Z korporátní manažerky, která měla pod palcem velké zakázky v rozvojových zemích, se stala propagátorka tzv. slow fashion neboli módy, která zohledňuje kromě kritérií jako je kvalita a módní trendy také ekologický, etický a ekonomický přístup k výrobkům. Tak nějak by mohlo začít povídání s Kamilou Boudovou, přední odbornicí na trvale udržitelnou módu. text kamila šťastná a kamila boudová, foto archiv kamily boudové

Můžete obecně popsat princip udržitelné módy a udržitelnosti samotné? Nejdřív je asi potřeba říct, že žijeme v lineárním systému, kde bereme materiály z přírody, něco z nich vyrobíme, použijeme a vyhodíme. Z hodnot a materiálů tedy děláme odpad, který nemá žádné další využití. Když tento lineární systém spojíme s kapitalismem, jehož ultimátním cílem je nekonečný růst, máme problém. Naše planeta nemůže do nekonečna dávat víc a víc surovin a absorbovat stále víc a víc odpadu. Dlouhodobě udržitelný rozvoj má totiž tři pilíře: zdravou planetu, spokojené lidi a ziskové firmy. Dá se to zobecnit na planetu, společnost a ekonomiku. Dnes se soustředíme pouze na ten poslední pilíř, a proto je většina módy vyrobena z levných a nekvalitních materiálů. Z těch se téměř obratem stává odpad, za pomoci levných a zdraví nebezpečných chemikálií a v podmínkách, kterým říkáme novodobé otroctví. Udržitelná móda naopak nastavuje takové procesy, aby planetu nezatěžovala nebo ji dokonce čistila, lidem nabízela důstojnou práci i život a zajišťovala zisky.

Lidé vás vnímají jako propagátorku udržitelné módy. Co pro vás osobně tento pojem představuje? Máte na mysli „tu propagátorku udržitelné módy (úsměv)?“ Skutečnost, že se oblékám

s ohledem na přírodní zdroje a s velkým respektem k lidem, kteří moje oblečení vyrobili. Hledám oblečení, které podporuje svět, ve kterém bych chtěla žít. Kde mají lidé kromě smysluplné práce i důstojný život. Pokud se někde něco roztrhne, prošoupe nebo obarví, tak to nevyhazuji, ale opravuji nebo nechávám opravit. Hledám řešení, jak oblečení i obuv zachovat. V každém oděvu vidím hodiny práce, hektolitry vody, technologii a elektřinu, tedy všechno to úsilí, které bylo potřeba na jeho výrobu, a mám proto k oblečení velký respekt. Díky tomu, že jsem před lety vedla mezinárodní kampaň Fashion Revolution, jsem měla příležitost svůj přístup sdílet s médii, a tak se ze mě stala „ta propagátorka“. Ale jinak jsem úplně normální žena, která miluje módu i nové oblečení, jen si ho asi kupuji mnohem méně než ostatní ženy a vybírám podle jiných kritérií.

O módě dostupné ve velkých značkových řetězcích se občas někde objeví článek odhalující podmínky, za kterých byla vyrobena. Domníváte se, že přestat toto oblečení nakupovat by vedlo k nějakým závratným a do budoucna perspektivním řešením? Je to sporné. Jako zákazníci jsme uprostřed zájmu těchto firem. To, co si budeme kupovat, ony budou vyrábět. Investují ohromné sumy

peněz do technologií, které jim pomáhají pochopit, co si lidé kupují, aby to pro nás mohly vyrobit. Myslím, že prvním krokem je nakupovat s rozmyslem. A to ve vlastním zájmu. Frustrace z narvaných skříní, žmolků a oblečení, které po dvou vyprání ztrácí tvar či barvu, není nic příjemného ani finančně výhodného. Pokud budeme i v řetězcích hledat a nakupovat ty kvalitnější kousky nebo dokonce přímo podporovat jejich kolekce z organických materiálů, ukážeme jim, co je pro nás důležité. Mějme na paměti, že svými penězi volíme svět, ve kterém chceme žít, ve kterém budou žít naše děti.

Objevují se zprávy o tom, že budoucnost výroby látek spočívá v materiálech, jejichž základem může být kávový lógr nebo mohou být jiného rostlinného původu, jak vidíte tyto trendy?

Tyto inovace už jsou na trhu a jejich popularita i využití stoupá. Pro výrobu vláken se používají i listy z ananasu nebo odpad z pomerančů. Zatím je to zanedbatelné procento, ale ráda bych viděla jejich rozšíření. V dnešní době je přes 60 procent vláken z ropy, z neobnovitelného zdroje, přitom jak je vidět, leží kolem nás hromady odpadního materiálu, do kterého se můžeme oblékat elegantněji a šetrněji k přírodě. Už existuje i technologie na barvení látek bez vody pomocí CO2 nebo materiál vyrobený bakteriemi, které rostou v kokosové vodě. Může nahradit kůži i plast a je stoprocentně kompostovatelný. To jsou aktuálně mé dvě nejmilejší inovace.

Kde se člověk může dozvědět více o tzv. zodpovědných módních firmách?

Například na akci SLOU DAYS, kde spolupracujeme s mnoha takovými firmami. Oděvy vyrábí lokálně a mají tak plnou kontrolu nad tím, v jakých podmínkách jsou vyrobeny. Vyrábějí organické materiály, které chrání lidi, kteří je vyrábějí, a zachovávají bezpečné životní prostředí pro jejich děti. Na SLOU DAYS najdete z lokálních třeba českou značku Meera Design, slovenskou CILA nebo Créeme. Ze zahraničí mám v oblibě třeba značku Animana, jejíž zakladatelka má doktorát z ekonomiky a Animanu vede jako příklad ziskového a zodpovědného projektu s pozitivním dopadem na

univerzální návod na to, kde nakupovat. Mám kalhoty z řetězce, které nosím už osm let, jen se jim protrhly kapsy. Mám také umělý kožich ze second handu, který už budu nosit navždy, ten se nikdy nerozpadne. Jen jsem mu musela vyměnit podšívku. Oblečení, které vydrží, se dá najít všude a bohužel zase neplatí, že pokud je něco například z organické látky, je to automaticky kvalitní oděv. lidi a planetu. Spolupracuje s lidmi, kteří vysoko v horách žijí tradičním životem, a právě díky Animana tam mohou zůstat a nemusí se stěhovat do měst. Tím v horách mohou zůstat také alpaky (druh lamy, která se chová kvůli produkci velmi kvalitní vlny, pozn. redakce), které jsou důležitou součástí ekosystému a bez jejich přítomnosti by se tam mohla rozšířit poušť. Ale tématu udržitelnosti se věnují i velké a všem známé značky. Nike například ve spolupráci s firmou Dycoo vyvinul barvení látek bez vody za pomoci oxidu uhličitého. Adidas zase s Parley for oceans čistí oceány od plastů, recykluje je a vyrábí z nich boty.

Jak poznáme kvalitní oblečení?

Na takovou otázku se neodpovídá úplně snadno. Na SLOU DAYS jsme na toto téma pořádali seminář s fashion koučkou Janou Mei s ukázkami a vzorky. To vám do magazínu nedokáži zprostředkovat, ale dala bych vám následující radu. Udělejte analýzu u sebe ve skříni. Najděte kusy, které tam máte už několik sezón a pořád vypadají skvěle. Podívejte se na cedulku, z čeho jsou a kde jste je koupili. Vezměte v potaz i to, jak jsou funkční, jak se v nich cítíte. Hřeje svetr? Smrdí po půl dni halenka? Vyselektujte u sebe ve skříni třeba pět kusů, se kterými jste naprosto spokojeni i po letech nošení a zkoumejte je. Jinak za kvalitu se považují samozřejmě přírodní vlákna získaná šetrným způsobem, pokud možno. Koupit si kvalitní kašmírový svetr je dnes ale umění. Vysoká poptávka po tomto vláknu způsobila velký úpadek kvality, a to i u velmi drahých značek. Neexistuje tedy úplně

Jak tedy uvědoměle a kvalitně nakupovat?

Prvním krokem je poznat trochu víc, kdo jsme a co se nám líbí. Můžeme tomu říkat „osobní styl“. Každý jsme jiný, máme jiný příběh, líbí se nám jiné věci a něco jiného nám i sluší. V dnešní záplavě informací, reklam a trendů nemáme snad ani prostor zeptat se sami sebe, co bychom chtěli nosit my, ale to přesně je základ vědomých a chytrých nákupů. Na SLOU DAYS jsem v listopadu 2018 také poprvé vedla seminář psychologie nakupování. Pochopit, co nás vede při nákupech a jak převzít kontrolu nad vlastními pohnutkami a myšlenkami, je stěžejní.

Můžeme se těšit, že seminář na toto téma se opět na SLOU DAYS objeví? Bylo plno, takže věřím, že to v nějaké formě zopakujeme nebo uspořádáme workshopy s Janou Mei, kde si lidé budou moci osvojit konkrétní vědomosti a nakupovat chytře.

nevěděl, nedokázal zaručit, nikoho to nezajímalo. V okamžiku, kdy jsem si řekla, že v tomhle dál pracovat nemohu, nějak došlo na lámání chleba i v otázce, zda toto mohu kupovat. Nemohla jsem. Přestala jsem si nalhávat, že třeba zrovna tyhle džíny, které si chci koupit, byly vyrobeny s respektem, který lidem a přírodě náleží. Skříň jsem měla přeplněnou, takže přestat na pár let nakupovat vlastně nebyl problém a brzy jsem objevila zázračný svět bez nákupů.

Jaký takový „zázračný svět“ vypadá?

Naučila jsem se vážit si sama sebe bez ohledu na to, jestli mám zrovna novou blůzku nebo nosím už třetí den to samé. Ohromně se mi ulevilo, osvobodilo mě to a přineslo to klid do mé mysli i duše. A po tom dnes myslím v téhle uspěchané době všichni toužíme. Tím, že na sebe nevyvíjím tlak, že si musím všechno možné koupit, nemusím ani tolik pracovat a svoboda se najednou dostavila na mnoha úrovních v mém životě. Po šesti letech, kdy jsem si opravdu koupila jen pár kousků, zato jsem jich mnoho podědila a dostala, teď vstupuji do nové éry svého života. Koupila jsem si nové boty. Po šesti letech jsem si koupila nové polobotky. Jsou od malé české značky, mají aspekty tzv. barefoot a opravdu mě po půl hodině v nich přestala bolet chodidla, která jsem měla v původní obuvi stažená. Na SLOU DAYS jsem si koupila i nové šaty, mikinu a spodní prádlo, ale jinak žiju dál ve svém světě, kde po sté nechávám podrazit ty samé kozačky po sezóně a pucuju je tak, že i po osmi letech vypadají pořád jako nové.

Sama nakupujete zřídka, ačkoliv ve své knize Falešná Pařížanka popisujete období, kdy jste si jen tak skočila něco koupit co druhý týden. Jak došlo k takovému obratu?

První impuls byl z mého profesního života. Pracovala jsem pro velkou firmu, nahlédla jsem do zákulisí světového módního průmyslu a najednou pochopila, že se nedokáži ztotožnit s tím, co dělám. Vážila jsem si lidí, jejich životů i jejich práce. Naivně jsem si myslela, že naši dodavatelé a dělníci v jejich továrnách jsou v dobrých podmínkách a možná byli. Avšak nikdo v naší firmě to vlastně

KAMILA BOUDOVÁ je českou ikonou udržitelné módy a pomalého životního stylu. Vystudovala textilní a oděvní design na Technické univerzitě v Liberci a po studiích získala celou řadu zkušeností v Německu, Londýně a Paříž i. Žije mezi Paříží, kde učí na vysokých školách, a Prahou, kde pořádá fashion událost SLOU DAYS a vydává SLO U MAGAZINE. V roce 2017 se objevila v prestižním výběru 30 pod 30 časopisu Forbes. Vydala knihu Falešná Pařížan ka o své cestě životem a módním průmyslem. Má dvo uletou dceru a tématu mateřství se věnuje v pokračo vání Falešné Pařížanky, které letos dorazí na pulty kni hkupectví. 19

Čajovník, rostlina tří tváří Camellia sinensis

Už před 4500 lety čínskému císaři náhodně zaválo do nápojové misky pár lístků rostliny zvané Camellia sinensis. Čaj a čajový obřad se v Číně i Japonsku velice rychle stal nedílnou součástí kultury a postupem času se tento blahodárný poklad dostal přes Arábii, Persii a Rusko až k nám do Evropy. Jako první podlehli kouzlu „čaje o páté“ v 17. století Angličané, dnes je šálek čaje součástí ranního vstávání i společného přátelského odpoledního posezení v nejedné české domácnosti. text sonnentor, foto sonnentor, shutterstock

Příběh čajových lístků: z plantáže až po nejpopulárnější horký nápoj na světě

V Číně a Indii se čajovníku daří. Vyhovuje mu mírné klima těchto oblastí a bohaté půdy. Jen profesionálně vypěstované, sklizené a zpracované čajové lístky zaručí nejvyšší kvalitu. Pro SONNENTOR je velmi důležité, aby i lidé z plantáží měli dobré pracovní a životní podmínky, tak jako všichni biopěstitelé, kteří s námi spolupracují. Jsme si totiž dobře vědomi toho, že pokud lidé sklízí a zpracovávají čajové lístky s láskou a radostí, odrazí se to i na kvalitě čaje. Daleko od průmyslu a znečištění se tak na čajových plantážích výhradně ručně sbírají a zpracovávají biočaje vysoké kvality. Z majitelů a zakladatelů je cítit, jak jim srdce bije pro ekologii. Práce není jednoduchá, každý den se začíná za úsvitu. Na plantáže vyráží pěstitelé s velkým slaměným kloboukem na hlavě a košem na zádech. Ručně sbírají jen ty nejkvalitnější části rostliny, a to dva horní (tedy nejmladší) lístky s pupenem. Ještě za čerstva se zpracovávají a následně balí. Jestli se jemné lístky promění v černý, zelený nebo bílý čaj, to záleží na způsobu, jakým jsou zpracovány.

Proměna rostlinky Camellia sinensis

Abychom se mohli v SONNENTORU těšit z vynikajících černých, zelených nebo bílých čajů, je třeba lístky rostliny čajovníku, ze kterého všechny tyto tři typy čaje pocházejí, zpracovat v souladu s jejich budoucím užitím. Čajové lístky projdou převážně ručně vedenou řadou výrobních procesů, které se vykonávají bezprostředně po sběru. Dávají vzniknout také třem typickým barvám nálevu, které se třpytí v našich čajových šálcích.

ČERNÝ ČAJ UKÁŽE CHARAKTER

Čerstvé listové pupeny a mladé lístky kvalitního černého čaje projdou řadou celkem šesti procesů – sběr, vadnutí, rolování, fermentace, sušení a třídění. Po šetrném sběru se čajové lístky nechávají zavadnout. Ztrácí tím část své vlhkosti a dá se s nimi následně lépe pracovat. Pak přichází na řadu rolování, během kterého dochází k porušení buněčných stěn listů. Tak se z nich uvolní šťáva. Tento proces do určité míry určuje barvu a chuť čaje. Jakmile dochází ke styku uvolněné šťávy z listů se vzduchem, začne probíhat fermentace (oxidace). Oxidace je ukončena záhřevem listů. Tento krok má zásadní vliv na výslednou chuť a kvalitu čaje. Pak ještě následuje sušení a třídění.

Zpracování čaje v šesti krocích od lístu k šálku čaje

1. Sběr

Pro nejvyšší kvalitu platí pravidlo „dva lístky a pupen“ – sbírají se pouze dva nejvrchnější lístky.

2. Zavadnutí

Čajové lístky se nechávají zavadat na sluníčku až 20 hodin. Tím ztrácí 60 % vlhkosti. Zelený čaj se krátce zahřeje nebo propaří, aby se zabránilo fermentaci.

3. Rolování

Dva kovové pláty se otáčejí proti sobě, a tak dochází ke srolování čajových lístků a k narušení jejich buněčných struktur.

ZELENÝ ČAJ PRO NÁROČNÉ

Zelený čaj, na rozdíl od černého, neprochází procesem fermentace. Po sběru a zavadnutí se čajové lístky rovnou zahřívají, což zabrání oxidaci. V Číně tento proces zahřívání probíhá na velkých pánvích, v Japonsku se lístky zahřívají horkou párou. Tím si uchovají svou zelenou barvu a charakteristickou chuť.

JEMNÝ BÍLÝ LUXUS

Na výrobu bílého čaje se ručně sbírají pouze ochmýřené čajové pupeny pučící na jaře. Ukládají se na velké bambusové podnosy, na kterých zavadají. Několikrát se ručně prohrábnou, čímž dojde jen k mírné fermentaci. Tak si čaj zachovává bílou barvu a jemnou chuť.

VELKÝ LIST, PLNÁ CHUŤ

Po usušení dochází k třídění jednotlivých čajových lístků. Rozlišují se zde čtyři velikosti: čaj listový (celé neporušené lístky), čaj zlomový (broken), čajová drť (fanning) a prach (dust). Tato klasifikace hovoří jen o velikosti a vzhledu čajových lístků, ne o kvalitě. Na ni má vliv kromě výroby a zpracování také oblast, nadmořská výška, půda, klima, čas sklizně i zkušenost a pečlivost při sběru. Sypaný čaj je vždy tvořen pouze listy a broken. Pro výrobu porcovaných čajů v SONNENTORU používáme pouze čajovou drť (fanning).

4. Fermentace

Jedná se o oxidaci polyfenolů obsažených ve šťávě narušených listů reakcí v kontaktu s kyslíkem. Tak dochází u černého čaje k typické tmavé barvě a vůni. U bílého čaje nedochází k rolování a fermentace tedy proběhne jen velmi mírně.

5. Sušení

K sušení dochází horkým vzduchem. Tím se u černého čaje ukončí fermentace.

6. Třídění

Čajové lístky se pak mechanicky třídí dle velikosti.

Tři barvy, tři inspirující síly zvířat

Dlouho předtím, než lidé uměli číst a psát, přirovnávali své schopnosti a vlastnosti ke zvířatům. Jejich význam byl podpořen různými mýty a předáván z pokolení na pokolení.

BÍLÝ ČAJ: FÉNIX JAKO SYMBOL ZNOVUZROZENÍ

ČERNÝ ČAJ: SLON JAKO SYMBOL MOUDROSTI

Sloni se dožívají vysokého věku a mají fantastickou paměť. Nejen v Indii, ale i v celé Asii jsou považováni za silná a moudrá zvířata, která mohou nést celý svět na zádech. Proto je slon v této části světa po mnoho tisíciletí uznáván jako symbol štěstí, moudrosti a věrnosti. Chrání každého, kdo je v jeho blízkosti, a všechny, kteří k němu mají blízko. Za nejcennější dar od slona se považuje láska k rodině a přátelům. Slon je také věrným společníkem všech učenlivých.

Nápoj s přidanou hodnotou Čaj stimuluje pozvolně. Ačkoliv je kofein obsažený v černém, zeleném nebo bílém čaji nazýván tein, dle chemického složení jsou to látky totožné. Ovšem působení kofeinu obsaženého v čaji je jiné než u kofeinu v kávě. Tein působí přes centrální nervový systém, stimulující účinek tak nastává asi po hodině a jeho působení trvá přibližně 4 hodiny. Kofein z kávy působí již pár minut po prvním doušku, tělu se dostává adrenalinu, ale asi po hodině se jeho působení vytrácí.

Stále znovu se probouzí k novému životu „král ptáků“, který je dle legendy zrozen ze slunce. Dává tak lidem důvěru a naději. Když něco starého zazáří v novém světle, říká se „povstal jako fénix z popela“. Tak jako kolo života se točí dál, tak jako koloběh přírody nemá konce, lidé uctívají posvátného ptáka jako symbol znovuzrození, vzkříšení, regenerace a nesmrtelnosti. Fénix vás vede k dokonalosti a pohání vpřed.

ZELENÝ ČAJ: DRAK JAKO SYMBOL ŠTĚSTÍ

Mnoho pohádek, legend a příběhů po tisíciletí vypráví o pohádkové bytosti, která je v Číně uctívána jako symbol štěstí. Je považována za nejvyšší duchovní bytost s magickými schopnostmi, která přináší mír, bezpečí a štěstí. Kdo své přání a naděje směřuje k nebeskému drakovi, může se těšit na požehnání. Hlavně mladí lidé milují pozitivní dračí podobu, která hraje nespočtem barev a svým tancem vykouzlí úsměv na tvářích. Nutno říci, že tato bytost je také uctívána jako bůh vody, který řídí vodu a déšť a žije v řekách, jezerech a dokonce i ve fontánách.

Prvotřídní kvalita nejen pro čajové znalce Harmonická souhra všech faktorů, jakými jsou mírné klima, výživná půda, svědomitá péče, ruční sběr, správný čas sklizně a pečlivé zpracování, vede k nejlepší kvalitě našich SONNENTOR čajů. I čajoví znalci jistě tyto prémiové čaje ocení.

DARJEELING

Tento černý čaj pochází z tradičních čajových plantáží na úpatí Himalájí v Indii. Zlatavě hnědý nálev intenzivně voní po květinách a medu. Má jemně ovocnou chuť s mírně trpkou koncovkou. Vyjímat se bude v kombinaci s dezerty a čokoládou.

EARL GREY

Earl Grey je tradiční směsí černého čaje s bergamotem. Potěší plnou, lehce citrusovou chutí. Zjemněte si tohoto britského miláčka kapkou mléka a vychutnejte si šálek odpolední siesty jako angličtí lordové.

ENGLISH TEA ASSAM

Assam je největší čajovou pěstitelskou oblastí v severní Indii. Silnou a trpkou chuť s jemnými kouřovými tóny oceníte především při snídani, zjemnit ho ale můžete kapkou mléka a dopřát si jej k čokoládovým dezertům.

PU ERH

Tmavě hnědý nálev čaje Pu Erh je oblíbený díky své výjimečně zemité, lehce kouřové chuti. Náš Pu Erh pochází z čínské provincie Yunnan a zachutná vám v kombinaci s houbami nebo hovězím masem.

OOLONG

Polofermentovaný čaj, často označovaný jako „hnědý“ nebo „červený“ čaj leží mezi zeleným a černým čajem. Jemnou květinovou chutí a příjemnou vůní se stane skvělým spo-

lečníkem zeleninových pokrmů, ale také čerstvého pečiva.

GUNPOWDER

Typicky do kuliček stočené lístky připomínají střelný prach, podle nich také tento intenzivní, jemně trpký čaj dostal své jméno. Nejlepší bude k sushi a dalším pokrmům asijské kuchyně.

SENCHA

Smaragdově zelené lístky čaje Sencha rozzáří šálek krásně zlatavou barvou nálevu. Jemné aroma a travnatou chuť tento japonský čaj získává díky procesu napařování – od něj také dostal svůj název (sen = napařit, cha = čaj). Výborně se snoubí s rybami a česnekem.

CHUN MEE

Čajové lístky jemného čínského čaje se rolují do úzkých ruliček, díky kterým tato odrůda dostala své jméno („vzácné obočí“). Příjemně trpký nálev se svěží notou vám zachutná především v kombinaci s obilninami.

ZELENÝ ČAJ JASMÍN

Když se smíchá zelený čaj s čerstvě sklizenými lístky jasmínu, vznikne oblíbený jasmínový čaj. Svěží květy propůjčují zelenému čaji jemnou vůni a mírně trpkou chuť. Před balením se květy jasmínu přes síto oddělí.

PAI MU TAN

„Bílá pivoňka“ vzniká zpracováním nejmladších lístků z první sklizně v hornatých oblastech Číny. Na kilo čaje je potřeba jemně natrhat 30 000 čajových poupat! Čaj bohatý na minerály má jemnou chuť a velmi světlou barvu nálevu. Vyzkoušejte jej s lehkými letními saláty nebo luštěninami.

Vynikající chuť díky správné přípravě Tipy pro labužníky Použijte šálek ze skla nebo porcelánu, protože neovlivňuje chuť čaje. Různé čajové ohřívače a vařiče jsou vhodné jen pro přípravu černého čaje. U bílého a zeleného čaje, pak ovlivňují chuť. Pro ty, kteří si nemají možnost změřit teplotu vody, máme doporučení: když necháme vroucí vodu odstát 5 minut, dosáhneme teploty 90 °C, když 10 minut, dosáhneme teploty 80 °C.

Aby vysoce kvalitní čaj rozvinul svůj potenciál a ukázal svou vynikající chuť, musí být řádně připraven. Čerstvě uvařená, měkká voda je pro přípravu čaje nejlepší. Silný černý čaj toleruje i vodu tvrdou. Množství čaje na šálek, teplota vody a čas luhování se mění v závislosti na druhu čaje. Platí však obecné pravidlo: 12 gramů čajových lístků na litr vody. K zalití druhého nebo dokonce i třetího nálevu musí být použity ještě teplé lístky z předešlého nálevu a nechávají se luhovat jen o něco déle. Černý čaj se připravuje s vařící vodou a luhuje se 2–4 minuty. U zeleného čaje by teplota vody neměla přesáhnout 90 °C a doba luhovaní je pouhé 2–3 minuty. Delikátní bílý čaj se zalévá maximálně 80°C vodou a luhuje se taktéž jen 2–3 minuty.

NAJDĚTE ŠTĚSTÍ V ŠÁLKU ČAJE! Pestrobarevná řada čajových novinek s názvem Štěstí je… prozářila naše sluníčkové regály. Celkem 14 různorodých směsí nabízí paletu barev, vůní i chutí. Do několika z těchto nových čajových směsí vklouzly i méně známé bylinky, některé se v sortimentu SONNENTORU objevily úplně poprvé. Seznamte se s nimi! text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

OSTRUŽINÍK

RUBUS CHINGII SUAVISSIMUS

Asijský bratr naší ostružiny je v Číně známý jako „čínský sladký čaj“. Listy tohoto vysokého keře s oranžovými plody se používají jako přírodní sladidlo, podobně jako třeba stévie. Díky vysoké sladivosti (udává se, že je až 200x sladší než cukr) se ostružiník používá k oslazení čajů a nápojů, ale i dalších potravin. U nás ho najdete ve směsích Bláznivě milovat a Mít přátele.

ARÓNIE

ARONIA MELANOCARPA

Arónie, černý jeřáb nebo temnoplodec: pod všemi názvy se skrývá opadavý keř s drobnými plody, které zaručeně poznáte podle trpké, velmi svíravé chuti. Díky vysokému obsahu antioxidantů, antokyaninů, bioflavonoidů a vitaminu C je arónii připisována velká léčivá síla. Toto temně zbarvené ovoce najdete také ve směsích Bláznivě milovat a Mít přátele.

ČERNÝ KMÍN NIGELLA SATIVA

Černucha setá je jednoletou asijskou rostlinkou, jejíž plody jsou známy pod názvem černý kmín. Tvarem opravdu kmín připomíná, chutná ale odlišně, nahrazoval se jím v asijských kuchyních černý pepř. Čaj ze semen černuchy může být vhodným doprovodem při léčbě dýchacích potíží. Své místo si černý kmín našel i v naší směsi Heavy Metal.

POHANKA OBECNÁ – NAŤ FAGOPYRUM ESCULENTUM

Pohanka se v našich kuchyních zabydlela bez problémů, slyšeli jste však už o ní jako o bylince do čajů? Pohanková nať je, stejně jako slupky plodů, bohatá na rutin a vitaminy C, B a E. Bývá proto skvělým pomocníkem při cévních potížích. Pohanka se vedle třezalky nebo římského kmínu řadí mezi tzv. fotodynamické rostliny, u citlivých osob může způsobit přecitlivělost na sluneční světlo. Přesto se vyplatí ji vyzkoušet, třeba v naší čajové směsi Bláznivě milovat.

KONOPÍ SETÉ CANNABIS SATIVA

Jednoletá teplomilná bylinka je tradičně využívána jako olejnina i přadná rostlina a její použití v potravinách je řízeno speciálními legislativními předpisy. Používáme výhradně list konopí setého bez THC (to se nachází v nejvyšší koncentraci v květenství konopí indického), není se tedy třeba bát psychoaktivních účinků. Konopný čaj může mít příjemné uvolňující a relaxační účinky. List konopí setého najdete v bylinné směsi Sladce snít.

MRKEV FIALOVÁ

DAUCUS CAROTA VAR. PURPLE

Věděli jste, že se oranžová mrkev objevila v Evropě až v 17. století? Do té doby byla známá fialová, žlutá i bílá odrůda. Fialovou mrkev odrůdy Purple Haze jsme se rozhodli využít právě pro její krásnou barvu. Díky vysokému obsahu barviv anthokyanů zbarví nálev do nevšedních odstínů. Tuto zajímavou mrkev ochutnáte při popíjení směsí Bláznivě milovat a Heavy metal.

BAZALKA POSVÁTNÁ OCIMUM TENUIFLORUM

„Královně bazalek“ pocházející z Asie se také říká bazalka indická nebo Tulsi. Posvátná hinduistická rostlinka má do zelena či fialova zbarvené, silně aromatické lísky a purpurové květy. Z jejího stonku se vyrábí modlitební korálky, známá je především v thajské kuchyni, ale také třeba v parfumérství. Tulsi přímo z Indie si můžete vychutnat ve směsích Mít přátele a Otevřít oči dokořán.

TOPOLOVKA RŮŽOVÁ ALCEA ROSEA 'NIGRA'

Dvouletá bylina pocházející z okolí Egejského moře je známá svými nádhernými velkými květy, které jsou zbarveny od růžové až po tmavě purpurovou. Topolovka obsahuje vínově červené barvivo althein, které se využívalo k barvení vína, sirupů i kůží. I pro svou nádhernou barvu se stala součástí naší jedinečné bylinné směsi s kořením Heavy Metal.

Chcete ochutnat

pravou čokoládu?

Původní myšlenka Jitky Herůfkové byla vyrábět kvalitní čokoládové lanýže. Ti z vás, kteří navštívili čejkovický SONNENTOR, si mohli jedinečnou chuť těchto čokoládových pralinek nebo jejích dezertů vychutnat právě ve zdejší kavárně. Tato úspěšná čokolatiérka nadchla svou vášní pro čokoládu i svého manžela Michala a dnes spolu nakupují kakaové boby z celého světa, doma je praží a vyrábějí z nich prvotřídní bean-to-bar čokoládu. text kamila šťastná, jitka herůfková, foto jaroslav šauer, shutterstock

Dělat něco smysluplného, co člověka potěší, chutná a je za tím vidět kus poctivé práce – tyto myšlenky se honily Jitce v hlavě, když původní záměr stát se ekonomkou vystřídala mateřská dovolená. Pro radost rodině a přátelům udělala sem tam nějaký lanýž nebo dezert a poptávka po nich rostla. Postupně se začala rodit myšlenka rozjet výrobu pravé vlastní čokolády, její manžel Michal ji v tomto záměru podpořil a před nedávnem spolu založili rodinný podnik. V začátcích vůbec nevěděli, kde nakoupit kakaové boby z menších farem a první nákup řešili velmi pragmaticky. Prostě nakoupili pytel bobů z Ekvádoru, protože věřili dobrému renomé ekvádorských čokolád. První pytel byl však téměř na vyhození, protože volba padla na nevhodnou odrůdu CCN-51. Ta se pěstuje pro vysoký výnos a kvůli své odolnosti, ale chuťově a kvalitativně si nestojí moc dobře. Při výrobách prvních šarží se učili, jak vůbec čokoládu vyrobit a poznávali vlastnosti kakaových bobů. Velkým posunem pro ně bylo navázání kontaktu s Patrickem Walterem z čokoládovny Choco Del Sol, ten jim zprostředkoval kakaové boby z Belize, které je naprosto uchvátily svou kvalitou. V začátcích jim pomohl také Josef Zotter, od něhož mohli nakoupit kakaové boby, které si sám vyhledává a dováží. Právě kontakt a spolupráce s farmáři jsou velice důležité, protože díky tomu zůstanou peníze za kakaové boby jejich komunitě, ne žádnému obchodníkovi na burze, a zároveň je tím podpořen rozvoj produkce kvalitního kakaa. To znamená, že se kakao pěstuje v původních prostředích pralesů, a je tak zachována původní biodiverzita. Není pak nutné kácet prales kvůli pěstování palmového oleje, který by farmářům vydělal více. „Dnes platíme za boby téměř 3x více než je běžná cena kakaových bobů na burze. Zodpovědné a udržitelné chování k farmářům je pro nás základem,“ prozradila Jitka.

JAK POZNAT KVALITNÍ ČOKOLÁDU?

Poznáte to na chuti, protože u těch nekvalitních vám jde do patra palmový tuk a v krku vás škrábe hromada cukru. Kakaové máslo je drahé, takže se u konvenčních produktů nahrazuje levnými tuky. A to není přínosné ani pro zdraví, ani z hlediska dopadu na přírodní prostředí kvůli kácení pralesů. Čokoláda, byť má stejné procento obsahu kakaa, chutná každá jinak, protože záleží na tom, odkud kakaový bob pochází či jak se fermentoval. „Chuť se mění i pražením, to při výrobě našich čokolád ovlivňujeme my sami. Každá oblast či farma má svou specifickou chuť, proto chutná čokoláda od každého výrobce jinak, protože každý do ní přidává svoje know-how. Je to podobné jako s vínem,“ upřesňuje s úsměvem Jitka a dodává: „Naše single origin čokolády vyrábíme z bobů z Belize, Dominikán-

ské republiky, Guatemaly, Bolívie, Tanzanie, Madagaskaru, Peru, Ekvádoru a plánujeme vyzkoušet i další země, primárně se zaměřujeme na produkci z ekologických farem.“ Zajímavé jsou také barvy čokolád, např. z Madagaskaru můžete mít čokoládu světle hnědou až do červena, z Bolívie je úplně tmavá. „Z našich čokolád manželovi nejvíc chutná ta z bobů z Belize, je oříškovější a tmavší. Získali jsme za ni dokonce bronzovou medaili v Londýně. Já zase ujíždím na Madagaskaru, ten je takový lehký a ovocný. Každý si myslí, že do něj dáváme citrony, ale tu chuť dělají opravdu jen boby,“ dodává majitelka.

TAJEMSTVÍ VÝROBY ČOKOLÁDY OD HERŮFKŮ

Kakaové boby se musí nejprve upražit a odslupkovat, od toho se totiž odvíjí výsledná chuť čokolády. K výrobě se používá jen vnitřek kakaového bobu – tzv. nib, který obsahuje zhruba 50 % kakaového másla. Čokoládové niby se pak téměř dva dny pomalu rozemílají ve stroji nazývaném melanžér. Pak se přidá cukr a ještě další den se čokoládová hmota mele. Tu pak nalijí do velkých bloků a čokoláda měsíc až dva zraje a odpočívá. Teprve pak mohou začít čokoládu temperovat. Zajímavostí je, že některé čokolády i dodnes temperují na tzv. žulové desce. Žulová deska totiž postupně absorbuje teplo z horké čokolády, která se na ni nalije, a čokoláda se postupně ochlazuje. Po dosažení správné teploty pak čokoládu setřou zpět do rozehřívací vany, kde si udržuje pracovní teplotu kolem 30 °C. Při temperaci tak čokoláda prochází třemi teplotními fázemi, při nichž se formují krystaly kakaového másla. „Správně temperovanou čokoládu poznáme podle toho, že je krásně lesklá a má správný zlom. Takovou čokoládu pak lejeme do forem, které zchladíme, a tabulky čokolády ručně zabalíme,“ popisuje Jitka a zhodnocuje celé jejich snažení: „Začít vyrábět dobrou čokoládu určitě nejde ze dne na den. My jsme spíš začínali metodou pokusu a omylu a mnohokrát jsme se spálili. Ponořili jsme se do světa výroby čokolády a začali přemýšlet nad technologií a postupy. Měli jsme a máme velké nadšení a vizi. Celé naše podnikání stavíme na rodinné atmosféře, transparentnosti a otevřenosti. Že to myslíme vážně, dokazuje i to, že nabízíme exkurze do naší malé manufaktury. Zde se každý dozví příběh kakaového bobu od začátku a také ochutná některé naše produkty.“ Manželé Herůfkovi plánují v průběhu tohoto roku otevřít v Čejči malou prodejnu, která bude součástí již zmiňované zážitkové exkurze. Tak jim držme palce.

JITKA A MICHAL HERŮFKOVI vyrábí prvotřídní čokoládové lanýže a single origin bean-to-bar čokolády (tj. od bobu k tabulce) pod značkou jejich rodinné firmy HERUFEK CHOCOLATE. V roce 2018 poslali 2 čokolády na prestižní světovou soutěž čokolatiérů Academy of Chocolate do Londýna a na stole jim přistály hned dvě bronzové medaile. Nadšení z poctivě odvedené práce je korunováno radostí z jejich dvou synů Matěje a Maxe. www.herufek.com

BYLINKY, KOŘENÍ A ČOKOLÁDA

Jitka ráda experimentuje a samozřejmě jsou to hodiny a hodiny zkoušení a ochutnávání nových receptur. Například lanýže ochutila majoránkou, tymiánem nebo rozmarýnem a s výsledkem byla spokojená, bylinky jim dodaly svou netradiční chuť. U tabulkových čokolád vyzkoušeli přidat kurkumu nebo červenou řepu. Poslední novinkou je perníková čokoláda s perníkovým kořením, jak jinak než od SONNENTORU. Než se Michal rozhodl zapojit naplno do rodinného podnikání s Jitkou, pracoval několik let v SONNENTORU. „Zpětně si uvědomujeme, jak to, že Michal předtím pracoval v SONNENTORU, ovlivnilo naše vnímání kvality produktu, užitečnosti a podnítilo opravdový zájem o dodržování ekologických a férových principů v našem podnikání“, prozradila Jitka.

NENÍ KMÍN JAKO KMÍN Typicky nahořklá ostrost kmínu patří do evropské kuchyně už nějaké to století. Nedokážeme si bez něj představit kysané zelí, brambory, čerstvý chléb nebo vonící nedělní pečínku… Věděli jste ale, že není kmín jako kmín? V sortimentu SONNENTORU jsou k nalezení kmíny hned tři. Každý z nich chutná jinak a nedají se navzájem v jídle nahrazovat. Čím se tato aromatická semínka liší a kde najdou své využití? text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

KMÍN KOŘENNÝ

„Klasický český kmín“ (Carum carvi) do chleba, kysaného zelí nebo na brambory. Toto starodávné koření vřele doporučovala už Hildegarda z Bingenu. Využijte z jara jeho příznivých účinků na trávení, oceníte ho v boji s nadýmáním a může také pomoci tvorbě mateřského mléka. Kmínu se ale vedle blahodárných účinků odedávna přisuzovala i magická moc. Odháněl čarodějnice a měl udržet věrnost milenců. Kmín SONNENTOR pochází z malé vesničky u Havlíčkova Brodu, již od roku 2005 pro nás toto voňavé koření dodává pan Endrle.

ŘÍMSKÝ KMÍN

Semínka rostlinky s neobyčejným názvem Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) se nejčastěji nazývají římský kmín, naleznete ho ale také pod jmény mateřský nebo křížový kmín. Jedná se o chuťově výrazné, silně peprné koření s lehce anýzovou dochutí. Je nezanedbatelnou součástí indické kuchyně a i v těch našich českých se objevuje čím dál častěji.

ČERNÝ KMÍN

Černý kmín (Nigella sativa) jsou plody černuchy seté, jednoleté rostlinky z jihozápadní Asie. Olej z černuchy prý používala už Kleopatra! Černý kmín má lehce pikantní chuť a používá se převážně v asijské kuchyni podobným způsobem, jako u nás černý pepř.

SLUNEČNÍ BYLINKOVÁ PRAXE Nevšední příležitost pro studenty

SONNENTOR již od roku 2014 nabízí během léta několika vybraným studentům příležitost se na celý jeden měsíc stát součástí firmy. Během praxe se mají šanci seznámit nejenom s chodem výroby biočajů napříč všemi odděleními, ale také poznat práci na polích u našich biopěstitelů a navštívit mateřskou firmu v rakouském Sprögnitz. Loňský ročník 2018 přišel s novým konceptem praxe. Každá ze tří studentek se na měsíc stala součástí jednoho z našich oddělení a během čtyř týdnů pilně pracovala na svém projektu. Katka, Janka i Monika, ze kterých se po pár dnech stala nerozlučitelná parta, se se svými úkoly vypořádaly na jedničku a vedle vypracované práce přinesly do firmy řadu podnětů a nových nápadů. A jak praxi vnímaly samotné praktikantky? text a foto jana drinková, monika holoušová, kateřina patloková, tereza hemzová

MONIKA

„Letní sluníčková praxe mi přinesla nejen měsíc plný zajímavých aktivit, ale i tři významné poznatky. Zaprvé jsem si díky ní uvědomila, že chod firmy a veškeré procesy, které se v ní odehrávají, nemusí být vždy nalinkované tak, jak jsem měla podvědomě zafixované ze školy. Druhá věc, která mě velmi mile překvapila, byla firemní kultura společnosti se 150 zaměstnanci – příjemní, ochotní lidé a atmosféra malé rodinné firmy. Třetí poznatek je z týdne stráveného na biofarmě u Podstavků. Moc si vážím toho, že jsem mohla strávit čas s tak nezištnými lidmi, u kterých maximalizace zisku určitě není hlavním cílem jejich podnikání. Důležitá je u nich především motivace a vědomí toho, že dělají smysluplnou práci.“

Katka, Monika a Janka s pěstiteli

KATKA

„Celý měsíc na stáži byl opravdu bohatý. Náš ročník byl pátý v řadě a zároveň úplně první s novým konceptem praxe. Náplň praxe zahrnovala spoustu různých odvětví, ze kterých jsme si mohly udělat ucelenou představu o tom, kolik dílčích odvětví musí spolupracovat, aby vše správně fungovalo. Šestidenní výjezd na ekofarmu v Bozeticích nám navíc hned na začátku praxe poskytl pohled na celý systém „zespodu“, od kořenů. Jako nové členky SONNENTOR rodiny jsme sem měly přinést nový pohled, pohled „zvenčí“. Dostaly jsme také volnou ruku při zpracování svých projektů a jiných tvořivých aktivitách, a toho si na celé praxi cením nejvíce. Otevřenost je základem úspěchu!“

JANKA

„SONNENTOR je miesto, kde sa v prvom rade každý cíti ako doma. Ľudia sú tu príjemní a dobrosrdeční. Ľudskosť je pre mňa veľmi dôležitá, pretože len v dobrom prostredí sa dokážu diať dobré veci. Poklonu vám všetkým za to, že ste nás prijali s úsmevom na tvári. S vďakou a pokorou ste vzali naše pripomienky z pohľadu mladých ľudí a máte chuť sa stále zlepšovať a pracovať na nových veciach. Po tomto mesiaci, ktorý ubehol ako voda, som si uvedomila, že je dôležité robiť v živote niečo, čo má zmysel. Ľudia, ktorí pestujú bylinky do čajov, sú skromní a pracovití ľudia, ktorí robia svoju práce poctivo a s láskou. A o ich nazbierané bylinky je dokonale postarané. Za každým čajovým vrecúškom totiž stojí celý tím ľudí a veľa práce.“

Mnoho nových zkušeností si neodnesly jen naše praktikantky, ale i my. S radostí v létě opět přijmeme několik mladých otevřených hlaviček s neotřelými pohledy, které otevírají nové možnosti a příležitosti. Více k praxi, jejímu průběhu a možnostech přihlášení najdete na našem webu www.sonnentor.cz.

Jde to i jinak ODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP K LIDEM I ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ

Naším prvořadým cílem je zbytečně nezatěžovat planetu a přistupovat šetrně k životnímu prostředí. Od pěstování a nákupu bylinek přes jejich zpracování a výrobu až po samotnou distribuci a prodej. Využíváme alternativní zdroje energie, díky kterým snižujeme ekologickou a v dlouhodobém měřítku také finanční náročnost společnosti. Jedině tak může radost dlouhodobě a udržitelně růst.

Víme, kde roste náš pepř

Nakupujeme surovinu přímo u pěstitelů za poctivou výkupní cenu a naše pěstitele známe osobně.

Bez éček a chemických šméček

Pesticidy byste na polích našich pěstitelů hledali marně. Od samého počátku jsme 100% bio.

Plasty jsou jen pro barbíny Proto používáme recyklovatelné obaly a kompostovatelné fólie z celulózy.

Bez palmáče jde vše jako po másle

Pěstování palem pro produkci palmového oleje je důvodem devastace pralesů a ničení přírody. Proto palmovému oleji říkáme „ne“.

Nenajdete nás v každém supermarketu

Odmítáme konvenční řetezce. Díky tomu nejsme v žádném tlaku na ceny a můžeme tak suroviny od pěstitelů nakupovat za poctivé výkupní ceny a dávat práci českým spolupracovníkům.

Garantujeme 100% bio

Každá surovina se testuje na přítomnost více než 500 škodlivých látek. Ročně se analyzuje kolem 2 500 vzorků.

1000 bylinkami proti nezaměstnanosti

Naše čaje a koření balíme a etiketujeme z velké části ručně. Znamením našich ručně balených sypaných čajů je květ měsíčku v okénku balení. Ruční práce vytváří nová pracovní místa. Žádný stroj nedokáže zabalit sušené bylinky šetrněji než ruce našich spolupracovníků. 31

ˇ tí voní Štes po bylince

Když se dva umělci nadchnou pro bylinky, to se pak začnou dít věci! Rázem vzniknou písničky, které si s radostí notujete celý den. Mají totiž šmrnc a texty oplývají něžnou dávkou humoru i poučení. Josef Fojta a Emanuel Míšek je napsali (nejen) pro děti. Je to dílo vskutku vydařené a není divu, že vzápětí vzniklo i divadelní představení o Aničce a bylinkovém kouzlu, kde tyto „Písničky z hrnečku“ zní. text kamila šťastná, josef fojta a emanuel míšek, foto marek malušek

Na počátku byla prostě jen chuť udělat něco hezkého, vtipného i přiměřeně poučného a bylinky to umožnily mírou vrchovatou. Žádná písnička na tomto CD není tak dlouhá, aby vás začala nudit, ale je dost dlouhá na to, abyste se těšili na další. Autoři při tvorbě respektovali, že dětská duše se koncentraci teprve učí a že to musí pojmout hravě a žánrově pestře, což se jim podařilo. Jedno podzimní dopoledne zavítali oba autoři do SONNENTORU, aby zde představili svůj záměr a případně zapojili SONNENTOR do spolupráce. „Upřímně, předtím mi podnikání SONNENTORU moc nešlo do hlavy. Říkal jsem si, takhle přece není možné v době plastové podnikat. Při návštěvě SONNENTORU, když jsme představovali naše texty a hudbu,

HEŘMÁNEK Ty tajemná bylinko, voníš jako miminko. Voníš jako maminka, říkají ti kamilka. Říkají ti harmaneček, stvořená jsi pro hrneček. Když po ruce nemáš lék, pomůže ti heřmánek.

jsem pochopil, že to, co firma hlásá, je myšleno opravdu vážně,“ popsal Emanuel Míšek, jak se rodila spolupráce se SONNENTOREM, a dodal: „Dnes se všechno plánuje na sekundy, hledají se dobře prodejná témata, optimalizuje se. Nás si témata tak trošku hledají sama. A my se je snažíme zachytit. To je nesmírně vzrušující, jako když se zamilujete. Tak nějak se odehrála i naše cesta k písničkám o bylinkách.“ Oba autoři léta spolupracují se Slováckým divadlem Uherské Hradiště, které patří mezi špičkové soubory v naší zemi. Když vznikl nápad „odít“ bylinky do písniček, bylo by škoda je nezkusit zároveň zhmotnit. Originální písničky z připravovaného CD se tak staly námětem divadelního představení Anička a bylinkové kouzlo, které vypráví poutavý příběh o lidském rozhodování a prioritách. Tatínek Aničky má ambiciózní investorský záměr vystavět na louce supermarket. Nakonec však od záměru upustí a hrozba, že původní obyvatelé louky, tedy bylinky a hmyz, přijdou o svůj domov, je šťastně zažehnána. Zdravý rozum vítězí. Autoři pod vedením režiséra Jakuba Macečka přizpůsobili obsah i formu divadelním potřebám, děj je velmi jednoduchý, srozumitelný i pro nejmenší diváky a těší se velkému zájmu z řad dětí i dospělých. „Velkým darem a poslá-

ním života je tvořit. Je potřeba se umět zastavit, ztišit se, pohlédnout do sebe a rozhlédnout se kolem sebe a prosit za dar rozlišení, kde cesta je a kde není. Říká se, že po ovoci poznáš strom, a stojím si za tím, že všichni ti, kteří se na tomto projektu podíleli a podílejí, dávají ve svém životě z toho nejlepšího. Příroda a veškeré stvoření nám bylo dáno jako dar, zcela zdarma. Měli bychom se učit žít tak, abychom ji předali dalším generacím neporušenou. Vzájemná úcta a respekt ve vztahu k druhému člověku i k přírodě je cestou radostnou. Štěstí nacházíme v maličkostech a štěstí voní (také) po bylince,“ zhodnotil vznik celého díla Josef Fojta. Písničky o bylinkách rozpoutaly vlnu entuziasmu, činorodosti, radosti, ochoty a umožnily prohloubení již stávajících přátelství a zároveň navázání nových. Děti ze sborů Slunko a Harmonie z Velkého Meziříčí a jejich sbormistryně byly pro realizaci naprosto klíčovými. Průvodní slovo k albu načetl Josef Somr a těch jmen, kterým patří velký dík, je opravdu mnoho. Emanuel Míšek to krásně shrnul slovy: „Bylinky – písničky z hrnečku jsou jako rodina. Možná nejsou dokonalé, možná je tam občas binec, ale jsou krásné.“

JOSEF FOJTA

je hudebník, skladatel a multiinstrumentalista. Přes dvacet let tvoří umělecký tandem s básníkem Emanuelem Míškem. Komponuje a aranžuje filmovou, divadelní i rozhlasovou scénickou hudbu a je členem muziky Hradišťan. Ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti mj. hudebně doprovází svou autorskou inscenaci Anička a bylinkové kouzlo.

EMANUEL MÍŠEK

je básník, textař, rozhlasový moderátor a pedagog na základní škole v Třebíči. Pro děti vytvořil několik zajímavých literárně-hudebních pásem. Napsal texty k písním z CD Bylinky – písničky z hrnečku, které můžete slyšet v inscenaci Anička a bylinkové kouzlo. Se Slováckým divadlem Uherské Hradiště spolupracoval už i v minulosti.

KOMPOSTOVAT, či nekompostovat?

Na to máme jasnou odpověď: rozhodně ano! V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo… každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především pak metan. Víte, že bioodpad lze také třídit a využívat? text tereza hemzová, foto shutterstock

Příroda to umí snadno a sama

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní organické hnojivo, kompost. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která rostlinkám skvěle poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek. Dopřejte své zahradě humus a odvděčí se vám rychlým růstem, krásnými květy a bohatou úrodou.

Jak si založit vlastní kompost?

Kompost by měl mít objem alespoň 1 m3, počítejte tedy se základnou minimálně metr krát metr. Jelikož pouhá hromada nevytvoří dobrý humus, popřemýšlejte nad kompostérem: na trhu jich je celá řada, můžete si ale vyrobit i svůj vlastní.

Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy, betonovým podložkám nebo foliím se vyhněte. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Ideálním sousedem kompostu je strom: díky svým kořenům se v půdě nachází větší počet mikroorganismů a jeho větve mohou poskytnout potřebný stín. Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka. Díky němu bude mít kompost dostatek kyslíku i ve spodních patrech, navíc tudy bude moct odtékat přebytečná voda. Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra). Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Zkuste vzít hrst kompostu do ruky a co nejsilněji ji zmáčkněte. Při správné vlhkosti by z kompostu neměla vytékat voda, při rozevření dlaně by ale měl zachovat tvar „knedlíku“. Správnou vlhkost zajistí i osázení kompostu. Ideálními kandidáty jsou okurky, cukety nebo dýně: listy kompost ochrání před slunečním žárem i přívalovým deštěm a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomenete zkontrolovat, zda kompost nepotřebuje zalít. Kyslík je třetí nedílnou součástí hladkého průběhu kompostování. Bez jeho přítomnosti bioodpad začne hnít a v humus se nám nepro-

mění. Proto dbejte na dostatečnou vzdušnost kompostu: nedávejte do kompostéru velkou vrstvu čerstvě posečené trávy (promíchejte ji nejprve s hrubým materiálem, např. štěpkou), jednou za čas kompost promíchejte.

Máme založeno, co dál?

Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Znamená to, že se mikroorganismy daly pilně do práce. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat. Na čerstvý kompost se můžete těšit za půl roku, na ten vyzrálý si 9–12 měsíců počkáte. Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1–2 cm silná vrstva ročně). Čerstvý kompost lze použít jako tzv. nástýlku, která se nechává uzrát na povrchu (navíc tím zamezí růstu plevele) a do půdy se zapravuje až na podzim. Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít. Dobře víme, že ne každý má k dispozici zahradu, kam by kompostér mohl umístit. Existuje samozřejmě mnoho dalších možností: domácí vermikompostér, balkonový kompostér nebo komunitní kompostoviště.

Kompostování má tři jednoduchá pravidla: 1. čím pestřejší skladba materiálu, tím lépe, 2. dostatečná vlhkost probudí pracanty, 3. bez kyslíku kompost nebude.

ˇ blízko °nasich domovu roste

Řecký horský čaj Objevte sílu přírody

Na loukách, u lesních cest, ale i v koutcích zahrad – doslova na každém kroku lze narazit na zajímavou bylinku. Léčivou sílu přírody zná lidstvo od nepaměti, bohužel však na ni s příchodem moderní doby trochu pozapomnělo. Dnes se k ní pomalu ale jistě navracíme, a tak se mnoho bylinek opět dostává do našeho povědomí. Znáte třeba kouzlo řeckého horského čaje? text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

Řecký horský čaj – řekli byste, že se podle názvu jedná o tradiční řeckou směs bylinek? Kdepak! Řecký horský čaj je bylinka, které se dnes daří po celé Evropě, i když původ má opravdu v oblasti Balkánu. Mrazuvzdorná a medonosná rostlinka roste především divoce v horských oblastech na suchých skalách, zasadit si ji ale můžete i do své zahrádky či skalky, vyžaduje však propustnou půdu a přímé sluníčko. V Řecku byla bylinka odedávna brána za všelék a recept na dlouhověkost. Říká se, že pokud se zeptáte kteréhokoliv starého Řeka, čemu vděčí za své zdraví, odvětí, že denně pije božský čaj z Olympu. Nálev z tohoto siláka má krásně zlatavou barvu a lehce kořeněnou, citronovou chuť. Bylinka je známá pro své zklidňující účinky, teplý nálev tedy pijte před spaním nebo během nachlazení. Šálek nálevu řeckého horského čaje vám také pomůže při problémech s trávením a bolestech žaludku.

Zatímco v horských oblastech byl oblíbený čaj, v nižších polohách slunného Řecka se bylinka využívala spíše jako koření. Babky kořenářky dokonce ze sušené byliny rády dělaly i tinkturu na podporu paměti, a to zalitím sušené byliny 40% alkoholem. Po 4–6týdenním luhování tinkturu uschovaly do tmavé skleničky a denně užívaly. Dnes se síla řeckého horského čaje využívá i v kosmetice. V sortimentu SONNENTORU najdete řecký horský čaj nejen jako jednodruhový sypaný čaj, ale také jako součást lahodných směsí, například ve stálici Pro dobrý pocit v břiše z řady čajů Zase dobře! či novince Hlavu vzhůru. Zajímáte se o bylinky a chtěli byste se dozvědět víc? V našem sortimentu najdete i malý bylinkový herbář a v něm 21 bylinek, jejich léčivých účinků a zajímavostí. Vše s milou grafikou ve formátu tak akorát do ruky!

Příprava čaje Čajovou lžičku stonků s lístky i květy jemně promněte mezi prsty a zalijte 200 ml horké vody, luhovat nechte 5–10 minut. Vyzkoušejte ho také za studena, smíchaný s ovocnou šťávou chutná báječně.

Řecký horský čaj /Sideritis scardica/

Věděli jste, že…? • …se řecký horský čaj v češtině oficiálně nazývá hojník? Název vznikl od slova hojit. • …latinský název sideritis odkazuje k řeckému sideros, železo? Řečtí vojáci ho totiž pili jak před bitvou na sílu, tak po ní kvůli zacelení sečných ran. • …v Řecku hojníku říkají božský čaj z Olympu nebo třeba čajovník pastevců? • …v balkánských oblastech tyto propletené keříky s malými žlutými kvítky najdete ve volné přírodě na každém kroku?

WAKE ME UP BEFORE YOU GO GO Máme pro vás novinku: snídaňovou a obědovou sadu plnou lahodné inspirace. Protože v kuchyni nesmí být nuda! V každé z krabiček najdete nejen 7 kořenicích směsí a 3 lahodné pyramidální čaje, ale také šikovný receptář plný inspirací, zbrusu nových receptů a zajímavostí.

WAKE ME UP…

Ať už jste spáč nebo ranní ptáče, v naší snídaňové sadě Wake me up! najdete spoustu tipů na příjemné probuzení. V receptáři na vás čekají teplé, studené, sladké i pikantní snídaně. Dáte přednost klasice, nebo vám učaruje víkendový brunch?

…BEFORE YOU GO GO

Dnes jsou svačiny a obědy do krabiček opět v módě. To nás jako příznivce zero waste těší! V naší obědové sadě Before you go go! na vás čeká celá řada neotřelých, rychlých a jednoduchých receptů na chutné obědy s sebou. Dejte navždy sbohem jídelní rutině. Polední pauzu je totiž třeba si pořádně vychutnat!

RAJČATOVÁ PÁNEV S FETOU A VAJÍČKY s kořením Ras el Hanout Na 2 porce budete potřebovat: 1 plechovku loupaných rajčat, 1 červenou papriku, 2 stroužky česneku, 1 cibuli, 100 g sýru feta, 4 vejce, 2 lžíce olivového oleje, čerstvou petržel, 1 lžičku Ras el Hanout, špetku chilli a soli Cibuli a česnek očistěte a nasekejte nadrobno. Papriku omyjte, očistěte a nakrájejte na centimetrové kostičky. Vše dejte opékat na troše olivového oleje. Po pár minutkách přidejte Ras el Hanout, špetku chilli a sůl. Poté přidejte loupaná rajčata, která na pánvi pomocí vařečky trochu rozmělněte. Rozdrobte fetu a vmíchejte ji do směsi. Poté do směsi opatrně rozklepněte vejce a na středním plameni nechte ještě 7–8 minut vařit. Podávejte zasypané čerstvou petrželí.

ANTARKTIDA, zemeˇ vzdálená

Na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě, na nejchladnějším kontinentu světa, se nachází Česká vědecká stanice J. G. Mendela, kterou nejen pro české vědce provozuje Masarykova univerzita. Českou výpravu již několikátým rokem vede náčelník Pavel Kapler a cesta do těchto extrémních končin světa trvá přibližně týden. Přesun ledoborcem přes Drakeův průliv výpravě zabere nejméně čtyři dny, kdy se přes nejbouřlivější moře světa snaží dostat z chilského Punta Arenas do vysněného cíle. Co je tam vlastně čeká? text kamila šťastná, pavel kapler, foto archiv pavla kaplera

Co nám můžete prozradit o Antarktidě a jejích klimatických podmínkách?

Antarktida je větší než Evropa. Jde o kontinent nejchladnější, naměřené rekordy jsou skoro -90 °C (naměřeno v zimě na ruské stanici Vostok) a +17,8 °C (v létě poblíž české stanice J. G. Mendela). Naše výzkumy se odehrávají v teplejší části kontinentu, ale zdaleka ne každý den je zde teplotně rekordní. Po dobu jižního léta (leden–březen), kdy naše posádka na stanici pobývá, se teploty pohybují nejčastěji plus mínus pět stupňů okolo nuly, pocitovou teplotu ale prudce snižuje silný vítr. V jižní zimě se teploty na naší stanici blíží -35 °C, to tam ale místo lidí dělají práci automatizované přístroje.

Co přesně je cílem vaší expedice?

České expedice v Antarktidě realizují náš národní vědecký program, jehož smyslem je výzkum minulosti tohoto světadílu, přítomnosti ovlivněné klimatickou změnou a odhadu možného vývoje v budoucnosti. Antarktida je významným komponentem při tvorbě klimatu a počasí na celé Zemi, každá tamní změna se významně projeví i u nás. Jen asi tři desítky států na světě mají možnost zde výzkum provádět a je velkým privilegiem, že jsme jedním z nich. Naši vědci zde stahují data z přístrojů pro dlouhodobá sledování, opravují staré přístroje a instalují nové, odebírají vzorky živé i neživé přírody. Dále zde testujeme různé materiály v rámci projektu registrované obchodní ochranné známky Testováno v Antarktidě. Projekt je realizován pod záštitou Centra pro transfer technologií Masarykovy univerzity, které poskytuje výsledky extrémních spotřebitelských testů pro průmysl a aplikační sféru. Mým cílem je, aby všichni měli k práci, co potřebují, aby měli co jíst a kde bydlet, a hlavně aby se zase v pořádku vrátili domů. Kapacita naší stanice je až 20 osob. Nemáme vlastní ledoborec ani vrtulník, samotný pobyt na základně, která má cca 300 m2, tedy trvá šest až jedenáct týdnů – to podle toho, jak se podaří sjednat dopravu s jihoamerickými armádami.

O vaší stanici je známo, že se snaží o minimalizaci odpadu, tedy zero waste. Co byste k tomu dodal?

Jsme opravdu hrdí na to, že provoz naší stanice a všechny terénní aktivity mají na životní prostředí nulový, nebo jen přechodný dopad. Antarktida je největším chráněným územím na světě, chování lidí zde reguluje mezinárodní smlouva, Madridský protokol, který mj. přikazuje odvoz veškerého nespalitelného odpadu s výjimkou splaškových vod z malých sezonních stanic (to je náš případ), nebo zakazuje dovoz nepůvodních druhů rostlin a živočichů (takže ani saňového psa tam nepotkáte). My ale jdeme ještě dál a snažíme se být ještě lepší, třeba čerstvou zeleninu a ovoce, které s sebou vezeme, ozařujeme germicidním UV-C zářením, aby nedošlo ke kontaminaci prostředí nepůvodními druhy bakterií. Terénní čtyřkolky, které nám pomáhají s transportem vybavení, vzorků a v budoucnu potenciálně i zraněných, vytahujeme pouze tehdy, když je teplota pod nulou, aby jejich kola co nejméně narušila citlivý povrch a s ním i krajinu unikátního odledněného území, v němž máme možnost bádat. Vodu pro stanici bereme ze sněžníkového potoka, ta se jímá a po separaci drobného kalu a štěrku, který by byl ve vodě přítomen, se ohřívá. Pro ohřev používáme elektrickou energii, kterou teď už získáváme z obnovitelných zdrojů, čímž se řadíme k nejlepším a tzv. nejekologičtějším stanicím. Z více než 70 % využíváme obnovitelné zdroje energie; máme solární panely a větrné elektrárny. Testujeme i nové typy větrných elektráren a dalších zařízení pro trvalou udržitelnost staveb. Čistota životního prostředí a ochrana přírody jsou totiž pro náš přístup nesmírně důležité, proto si také vážíme podpory producentů biopotravin, jako jsou SONNENTOR nebo Probio, s nimiž tuto filozofii sdílíme.

Jak vnímáte téma globálního oteplování?

Dnes už nikdo soudný nepochybuje, že se s klimatem něco děje. Antarktida ovlivňuje klima celé planety, její poznání je pro budoucnost lidstva zásadní. Pozorování počasí po jeden rok neznamená nic, teprve dlouhodobé sledování má nějaký smysl. Za víc než deset let, co česká stanice stojí, se místní podmínky hodně změnily: stará sněhová pole mizí, nové potoky z tajícího sněhu hloubí kaňony znesnadňující pohyb lidí i techniky, v ledovcích se objevují nebezpečné trhliny, které tam nikdy dřív nebyly. I když jde v dlouhodobém měřítku o oteplování, mluvme raději o změně klimatu, která s sebou může přinést i opačný extrém v podobě zvláště studené či vlhké sezóny. Uvádí se, že v této části Antarktidy nikdy neprší, teď tu máme opravdu pořádný slejvák nejméně jednou za pobyt. A jde to dál: roztátý led pod kolonií tučňáků uzdičkových může znamenat její zánik, protože na bahně jejich mláďata podlehnou chorobám… Antarktida je příliš křehká. Lidstvo musí konečně pochopit, že tohle se týká nás všech, že pochopení a ochrana musí zahrnovat celou planetu, jinak tady ta show brzy bude bez nás…

Musí to být úžasný svět přírodních krás…

Život v Antarktidě je houževnatý a stejně jako celý kontinent unikátní. Člověk spatřil břehy Antarktidy teprve před dvěma sty lety, žádné původní obyvatele jako třeba Inuity v Arktidě zde tedy nenajdete; jedinými lidskými obyvateli jsou posádky vědeckých stanic. Přestože se zvířata z polárních krajů dávají v zoologických zahradách kvůli podobnému životnímu prostředí k sobě, nemají spolu nic společného. Lední medvěd, který žije na severu, se s tučňákem v přírodě setkat prostě nikdy nemůže. Migrovat mezi oběma póly může jen několik

PAVEL KAPLER vedl již osm antarktických výprav a na svou devátou vyrazil v lednu 2019. Jeho posláním je kromě role otce a manžela také správa České vědecké stanice J. G. Mendela v Antarktidě. Tam se stará o všechno, co není přímým výzkumem, tedy o logistiku, fundraising, odpadové hospodářství a mnoho dalšího. Spolu s Centrem pro transfer technologií Masarykovy univerzity vede projekt registrované obchodní ochranné známky Testováno v Antarktidě, která poskytuje výsledky extrémních spotřebitelských testů pro průmysl.

k vážnému popálení nebo bolestivé sněžné slepotě. Ne každá věda se dá dělat z pohodlí stanice; pobyt pod stanem ve vědeckém „kempu“ se dost podobá vysokohorské turistice. A tam je to zase úplně jiné, třeba na záchod můžete v Antarktidě jenom do moře (za čáru přílivu), nebo jako naši pejsci – sebrat do pytlíku a přinést domů. Kontaminace citlivého prostředí je totiž přísně zakázána. V kempu spí naši vědci několikrát za sezonu po několik nocí, výpravy jiných států jsou ale pod stanem klidně měsíc. druhů velryb a buřňáků, jinak jde v naprosté většině o druhy endemitní, tzn. nežijící nikde jinde na světě. Tučňáky zná asi každý, ti nejsou nebezpeční. Ale už jsem viděl botu prokousnutou od lachtana, ten je nebezpečný i na souši. Ve vodě jsou nebezpečné kosatky a tuleni leopardí. Vyfouknutí velryby v tomto čistém prostředí taky není zrovna „nejpoetičtější“ a je výrazně cítit. Žije zde i mnoho druhů létavých ptáků (mimo zmíněné buřňáky jsou to třeba chaluhy, rybáci a albatrosi), ploutvonožců (několik druhů tuleňů, lachtan jižní a rypouš sloní) či ryb – některým druhům zdejších ryb dovolují enzymy v krvi přežít i zamrznutí v ledu!

Jak se liší pobyt na stanici v porovnání s pohodlím vašich domovů?

Naše stanice je moderní a skýtá většinu výhod civilizovaného světa, z kohoutku teče teplá voda (ke sprchování jednou týdně), záchod splachuje a služba vám naservíruje tři jídla denně, postará se o nádobí i vaše špinavé prádlo (ekologické prostředky jsou samozřejmostí). Máme se tam tedy skoro jako u maminky. Když se však chystáte ven, zde už by se nějaká odlišnost našla: doma se asi v zimě před každým odchodem nenatíráte pečlivě opalovacím krémem s vysokým UV faktorem a zapomenutí slunečních brýlí není takový problém – tady ale ano, kvůli ozónové díře byste totiž mohli přijít

Jak vypadá takový běžný den?

Den začíná vlastně už večer předchozího dne, kdy je podle předpovědi počasí třeba naplánovat, který vědec kam vyrazí a co tam bude dělat, kdo koho doprovází a jestli se půjde pěšky, nebo na čtyřkolkách či na člunech. Stanoví se taky služba, která další den vaří a uklízí, režim na stanici je podobný vojenskému. Ráno po snídani vyrazí všichni za svou prací, která je krátce přerušena obědem a pak pokračuje až do večera. Dlouhý polární den umožňuje práci po 12 až 18 hodin, po večeři se většinou ještě pár hodin pracuje.

A co střídání dne a noci?

V lednu, kdy vrcholí jižní léto, mizí slunce za obzor jen na čtyři hodiny, to ale není dost na to, aby byla úplná tma. Dlouhá doba slunečního svitu vám parádně „dobije baterky“, často pracujeme čtrnáct i více hodin denně. Aby nedocházelo k vážným poruchám psychiky z nedostatku spánku, máme v pokojích ve stanici zatemňovací okenice. Koncem sezóny (v březnu) je už tma na několik hodin solidní, je to dost na to, aby šel vidět Jižní kříž, ale příliš brzo na polární záři.

Jen tak si odjet na Antarktidu… Rozhodně to není dobrodružství pro

každého. Jak na člověka dopadá odloučení a změna prostředí?

Je to hodně individuální. Někdo hůř nese odloučenost od rodiny, pro jiného je velkým problémem zvyknout si po návratu znovu na život v civilizaci. Já se vracím na jih, už po deváté. Pro mě je nejnáročnější rozpoznat, zda někdo z výpravy nevykazuje známky trudnomyslnosti a jak mu nejlíp pomoct. Většině lidí pomáhají pravidelné porady, na někoho však mohou mít úplně opačný dopad. Ten, kdo „klidu“ v Antarktidě využije k hloubání nad svým dosavadním životem, se může dost divit. Odtamtud totiž všechno vypadá jinak; v prostředí, kde se zdají být důležité úplně jiné věci než v civilizaci, se může snadno stát, že se vám život převrátí naruby. Zejména lidé mladí, nejistí a už dříve nespokojení po návratu často změní práci, partnera či celý životní styl. Antarktida samotná za to ale nemůže, ta vám jen umožní nahlédnout na svět z perspektivy světa, ve kterém je minimum klasického pracovního stresu a kde je nejdůležitější vzájemná pomoc a správné pořadí životních hodnot. Psychologa s sebou nemáme, obecně totiž na stanici většinou míří lidé zdraví a odolní, takže to nebývá třeba. Nejlepší prevencí je mít pořád hodně práce, protože platí, že kdo si hraje, nezlobí (úsměv).

Co se týče stravování, je třeba držet se nějaké speciální diety?

Žádnou kosmickou dietu ani speciální balíčky pro polárníky nemáme. Máme nakoupeny konzervované a sušené zásoby, hodně z nich tvoří biopotraviny. K tomu si z Jižní Ameriky vozíme mražené maso, chlazenou zeleninu a další věci pro běžnou spotřebu – máslo, vejce, sýry. Na vědecké stanici se žije zdravě. A rozmanitá strava je zárukou dobré morálky. Také ponorkové nemoci lze předejít vařením dobrého jídla. Na stanici se nedrží víkendy a vědci si tak díky střídání služeb v kuchyni mají možnost odpočinout. Pochvala za dobře uvařené jídlo je v těchto podmínkách zároveň velkou vzpruhou, člověk si pak v terénu užije tu dech beroucí snovou krajinu plnými doušky.

Místo

plné

vůní, chutí

a dobré nálady

Hledáte příjemné místo pro odpočinek a odpolední kávu, krásné výhledy na jihomoravskou krajinu nebo vás zajímá tajemství výroby čajového sáčku? To vše a ještě více nabízí náš Bylinkový ráj SONNENTOR v Čejkovicích u Hodonína, který ročně přiláká desetitisíce návštěvníků. text tereza hemzová, foto vít kobza

www.sonnentor.cz/bylinkovyraj

Když se zhruba před šesti lety zrodila myšlenka exkurzí ve výrobě biočajů v malé firmě na čejkovickém kopci, nikdo netušil, kam tato nová cesta povede. Myšlenkou tehdy bylo zákazníkům ukázat, co se za každou krabičkou čaje skrývá, kolik práce, lidských rukou a nadšení biopěstitelů je potřeba. První průvodci vzešli z řad zaměstnanců, kteří během pracovní doby na chvíli odběhli a povyprávěli příběh SONNENTORU ze svého pohledu, podělili se o všechno, co věděli, a nadšeně odpovídali na zvídavé dotazy návštěvníků. Po roce fungování exkurzí se návštěvnické číslo přehouplo přes první tisíc. Bylo to neuvěřitelné číslo, celá tisícovka lidí se odhodlala vyjít na nejvyšší kopec vesnice, aby viděla, jak se vyrábí čajový sáček. Dnes je tento výrobní areál opravdovým turistickým cílem, ročně ho navštíví více než 45 000 nadšenců. Zážitkové exkurze ve výrobě už ale nejsou jediným lákadlem Bylinkového ráje. Postupně se povedlo vybudovat Bylinkovou zahradu svaté Hildegardy s naučnou stezkou nejen pro děti, Vyhlídku na výsluní a čajový salon s kavárnou

Čas na čaj. Právě ten je jedním z nejživějších míst SONNENTORU. Každý den tu natrefíte na rodiny a skupinky přátel z blízkého okolí i velkých dálek, jak si pochutnávají na skvělé kávě od našich baristek nebo na jednom z poctivých zákusků od šikovných místních cukrářek. V létě po louce před areálem pobíhají děti s kornoutkem lahodné zmrzliny v ruce a v zimě se s rodiči zahřejí nad šálkem dobrého čaje. Nápoj na cestu si navíc můžete zakoupit do vlastního hrníčku. Bylinkový ráj se tak postupně otevřel světu a v průběhu celého roku přibývalo akcí pro veřejnost. Začínalo se s Čejkovickými bylinkovými slavnostmi, ty letos oslaví desáté výročí. Vedle Předvelikonočního jarmarku a Adventního mikulášského víkendu slavíme také Den matek, Víkend otevřených zahrad a v létě organizujeme Raráškův prázdninový víkend. Návštěvníci se mohou kdykoliv obrátit na děvčata z prodejny, ráda jim poradí ohledně čajů a koření. Mezi ně patří i Jitka s Žanetou, které rozdávají radost na workshopech o mixování a zdravé stravě.

Své brány SONNENTOR v rámci firemních workshopů letos otevřel také vedoucím pracovníkům, majitelům firem a lidem, kteří věří, že i v práci může růst radost. I velké veřejné akce jde organizovat s ohledem na životní prostředí. Již čtvrtým rokem jsou Čejkovické bylinkové slavnosti organizovány v duchu minimalizace odpadu, tzv. zero waste, a tento koncept se postupně daří zavádět i na dalších akcích v SONNENTORU. Všechen kompostovatelný odpad se v blízké kompostárně během čtvrt roku promění na plnohodnotný kompost. Tou nejlepší zprávou ale je, že to, co začalo na Slavnostech, se šíří dál. Dnes si chodí pro radu nejedni nadšenci zero waste, kteří chtějí své akce také pořádat bezodpadově. Z malé výroby čajových sáčků se najednou stalo místo s celoročním pestrým programem a my za to děkujeme všem našim příznivcům a návštěvníkům. Lidé se do SONNENTORU rádi vrací a radost, která tu roste, se tak může šířit do okolí. Jde to i jinak, přijďte se přesvědčit i vy!

ORÍŠKOVÉ SUŠENKY ˇ S VLOCKAMI Doba přípravy 30 min., pro 4 osoby.

Ingredience: 20 g vloček z quinoy 20 g špaldových vloček 20 g lískových ořechů 20 g para ořechů 1 jablko

1/2 lžičky Perníkového koření SONNENTOR 1 lžička javorového sirupu 1 vejce 3 lžičky ořechového másla

Příprava: Smíchejte vločky, koření a ořechy, které rozmixujte nahrubo, přidejte nastrouhané jablko, celé vejce, ořechové máslo i javorový sirup. Vše dobře promíchejte. Ze vzniklé směsi tvarujte na plech vyložený pečicím papírem sušenky a pečte při 170 °C zhruba 15–20 minut, dokud sušenky nezezlátnou. Recept vznikl ve spolupráci s bloggerem Tomem z instagramového profilu Kluk v zástěře.

ˇ É PAPRIKY PLNEN ˇ S RAJCˇ ATOVOU OMÁCKOU A BULGUREM Doba přípravy 60 min., pro 4 osoby.

Ingredience: 8 středních paprik 400 g uzeného tofu 1 velká cibule 1 stroužek česneku 1 lžička majoránky 1 lžička Smokey Paprika SONNENTOR

4 lžíce celozrnné špaldové mouky 400 g čerstvých rajčat 150 g suga nebo kvalitního kečupu 1 stroužek česneku 1 bílá cibule 1 lžička bazalky sůl, pepř a olivový olej

Příprava: no tofu rozmixujte a smíchejte s najem Nejdříve si připravte náplň: uzené ea uz kou mou oránkou, solí, pepřem, nakrájenou cibulí a česnekem, maj nou paprikou. y se stopkou nevyhazujte. Papriky Očistěte papriky od semínek, ale vršk em se stopkou a uložte na plech naplňte do 3/4 směsí, zazátkujte vršk ut olejem i na povrchu. Pečte asi 45 min vymazaný olejem. Papriky potřete při 180 °C. čku. Osmahněte cibuli a česnek, Mezitím si připravte rajčatovou omá ba 10 minut. Pak přidejte rajčatové přidejte nakrájená rajčata a duste zhru 5 minut probublávat. sugo, dochuťte kořením a solí a nechte eným v zeleninovém vývaru. Papriky podávejte s bulgurem uvař . kou Terkou z www.inspiredkitchen.cz Recept vznikl ve spolupráci s blogger

ˇ ˇ ZAPECENÉ TESTOVINY ˇ S CHRESTEM Doba přípravy 50 min., pro 4 osoby.

Ingredience: 300 g špaldových těstovin 500 g bílého chřestu 500 g zeleného chřestu 20 g másla 250 ml zakysané smetany 100 ml smetany ke šlehání

4 vejce 100 g strouhaného parmezánu 2 stroužky česneku muškátový oříšek Vše v zeleném salátové koření SONNENTOR sůl a pepř

Příprava: Těstoviny uvařte v osolené vodě na skus, poté slijte a propláchněte ledovou vodou. Chřest oloupejte a nakrájejte na kousky zhruba 2 cm dlouhé. Na pánvi roztopte máslo a chřest na něm krátce orestujte. Pak jej promíchejte s těstovinami a naplňte směsí zapékací formu. Smíchejte všechny ingredience na zálivku a přelijte s ní těstoviny. Pečte zhruba půl hodiny při 200 °C.

BYLINKOVÝ PSTRUH S Cˇ ESNEKOVOU BAGETKOU Doba přípravy 40 min., pro 4 osoby. Ingredience: 4 pstruzi 2 stroužky česneku 4 lžíce másla šťáva z 1/2 citronu plátky ze 2 citronů

pár větviček tymiánu 2 lžíce Fish & Chicks SONNENTOR sůl a pepř 1 velká bageta 2 stroužky česneku 5 lžic olivového oleje

Příprava: . Gril rozpalte na střední teplotu. Ryby dobře omyjte (i uvnitř) a osušte jte vmíche másla ného Očistěte česnek, nakrájejte jej na plátky. Do roztope potřete dobře a směsí šťávu vou všechno koření včetně česneku, citrono každého pstruha zvenku i zevnitř. Naplňte je plátky citronu a tymiánem a zabalte každého zvlášť do dvojité vrstvy alobalu. Dle velikosti ryby pečte at na grilu 18–25 minut. Správně upečené rybě by se mělo snadno odlupov maso.

Bagetu nakrájejte na plátky, potřete česnekem a olivovým olejem a krátce z obou stran opečte na grilu.

ˇ PECENE ˇ ˇ HOVEZÍ ˇ ˇ S KRUSTOU Z HORCICE Doba přípravy 2 hod., pro 4 osoby.

Ingredience: 1 kg hovězí kýty 4 lžíce kremžské hořčice 2 lžíce Rub me tender SONNENTOR

špetka Smokey Salt SONNENTOR špetka pepře 5 větviček rozmarýnu

Příprava: Maso osolte a opepřete. V misce smíchejte hořčici s kořením a touto směsí dobře potřete maso. Dejte ho na grilovací plech a přidejte snítky rozmarýnu. Maso grilujte na mírném žáru (kolem 150 °C) zhruba 90 minut, v půlce grilování otočte. Bude se vám hodit kuchařský teploměr, uvnitř masa by měla teplota dosáhnout 70 °C. Před servírováním maso zakryjte alobalem a nechte asi 5 minut odpočinout. Pečeni krájejte na tenoučké plátky a podávejte s pečivem, hořčicí a křenem.

ˇ DÝNOVÁ POLÉVKA PLNÁ SLUNCE ˇ Doba přípravy 30 min., pro 2 osoby.

Ingredience: 1 menší hokkaido dýně 1 mrkev 100 g červené čočky 1 lžíce Červené řepy Latte SONNENTOR sůl a pepř Příprava: Zeleninu omyjte, očistěte a nakrájejte na kousky. Spolu s čočkou ji dejte do hrnce, zalijte vodou tak, aby byly všechny kousky ponořené, osolte a přiveďte k varu. Nechte zhruba 15 minut probublávat. Uvařenou polévku rozmixujte do hladka, dochuťte solí a pepřem a na talíři posypejte Červenou řepou Latte. Recept vznikl ve spolupráci s bloggerkou Mirkou z www.chudnemjedlom.sk.

MNOHO DALŠÍCH SKVĚLÝCH RECEPTŮ NAJDETE NA WWW.SONNEN TOR.CZ 42

ˇ O S TOFU ˇ OVÉ LEC ˇ CK CO ˇ ERNOU SOLÍ A C Doba přípravy 40 min., pro 4 osoby.

Ingredience: 80 g červené čočky 800 g čerstvých rajčat 2 červené cibule 500 g (žlutých) paprik 200 g tofu 2 lžíce Smokey Paprika SONNENTOR

1 lžíce černé soli 1 lžička kurkumy pepř černý mletý olivový olej čerstvá petrželka nebo pažitka

Příprava: e Čočku namočte a nechejte nejlépe 4 hodiny nabobtnat. Rajčata nakrojt minut 10 e nechejt vodou, vroucí a zalijte mísy větší do vložte do křížku, ponořené. Vyjměte, oloupejte a nakrájejte na středně velké kostky.

e Cibuli osmahněte na oleji do růžova, zasypte paprikou, krátce orestujt na rajčata, Přidejte a zalijte 3 dcl vody. Vsypte čočku a duste asi 5 minut. větší kostky nakrájené papriky, lehce osolte a pozvolna duste 10–15 minut, kejdokud se voda téměř nevyvaří. V misce rukou nebo vidličkou rozmač jídlo hrnce, do Přidejte mou. a kurku solí černou s ho jte smíche a te tofu opepřete a asi minutu povařte. (K vylepšení chuti můžete přidat i 2 lžíce sójové omáčky.) Servírujte klasicky s pečivem či bramborem, posypané nasekanou petrželkou nebo pažitkou. Recept vznikl ve spolupráci s Petrem Klímou z www.greenwayfood.cz.

FALAFEL S BYLINKAMI VE WRAPU Doba přípravy 25 min., pro 3 osoby.

Ingredience: 6 tortillových placek 250 g uvařené cizrny 50 g uvařeného hrachu 1 lžička římského kmínu sůl a pepř hrst divokých bylin (medvědí česnek, ptačinec, potočnice, kopřiva

nebo bršlice) trocha oleje na smažení 1 kelímek jogurtu 1 lžička Dobré nálady SONNENTOR listový salát malý svazek ředkviček jarní cibulka

Příprava: Uvařenou cizrnu spolu s hrachem vymixujte do hladké kaše. Ochuťte solí, pepřem a kmínem, vmíchejte omyté a nadrobno nasekané divoké byliny. Ze směsi formujte v navlhčených dlaních malé kuličky a opékejte je na pánvi dohněda. Nechte odkapat na papírové utěrce. Smíchejte jogurt se solí, pepřem a Dobrou náladou. Ohřejte placky a naplňte je salátem, na plátky nakrájenými ředkvičkami, jarní cibulkou, falafel a jogurtovým dipem. Můžete zakápnout troškou šťávy z limetky nebo citronu.

Nejčastější PROHŘEŠKY při

GRILOVÁNÍ

GRILOVÁNÍ VYPADÁ JEDNODUŠE A ZÁBAVNĚ, NICMÉNĚ SVÁ PRAVIDLA MÁ. GRILUJETE ALE OPRAVDU SPRÁVNĚ? SEPSALI JSME PRO VÁS SEZNAM NEJČASTĚJŠÍCH CHYB A RAD, JAK SE JIM VYHNOUT: NAJDETE TU SVOJI?

text tereza hemzová, foto sonnentor, shutterstock

Nedočkavost se nevyplácí Maso, zelenina i jedlíci jsou už připraveni, ale gril se teprve rozpálil? Nedávejte na rošt maso ani zeleninu příliš brzy, váš žaludek by to jistě neocenil. Roztopit (klasický) gril na správnou teplotu trvá něco přes půl hodiny. Uhlíky jsou ideální ve chvíli, kdy jsou pokryté bílou vrstvičkou. Už vás čekání kolem ohně nebaví? Příště si zkuste práci rozdělit a gril rozpálit s předstihem.

Solíte moc brzy Koupíte skvělý kus masa, už v řeznictví se na něj sbíhají sliny. Těšíte se na večerní grilování a ten hezký steak předem pořádně nasolíte. A on pak ve finále tak dobrý není, vysněná křupavá vrstva je ta tam… čím to je? Ve chvíli, kdy steak (či jiné maso) předem nasolíte, začíná pouštět vodu. Místo skvělého šťavnatého masíčka s křupavým povrchem dostanete i při sebešikovnějším grilování suchou podrážku bez náznaku kůrčičky. Solte tedy až na talíři, je-li to vůbec potřeba! 44

Zmrzlík na gril nepatří Pokud nekupujete maso čerstvé, ale využíváte zásob svého mrazáku, dejte ho rozmrazit už den před plánovaným grilováním. Zmrzlé maso na gril nepatří! To stejné platí i při marinování: do marinády vkládejte až plně rozmrazené kousky masa. Zmrzlá kostka žádnou chuť nevtáhne.

Odložte vidličku Rádi byste zjistili stav propečenosti vašeho steaku? Vezmete vidličku či nůž, propíchnete v dobré víře maso a… všechna šťavnatost je pryč. Rada je tu jednoduchá: zkoušejte, experimentujte. Maso celkově by mělo mít ideální výšku kolem 2–3 cm, silnější plátky se pak hůře propékají a výsledkem bývá krvavý střed a uhelný kraj.

Dejte si na čas – vy i maso Maso se rozvonělo, šéf grilu ho nakládá na talíř a všichni kolem už nedočkavě sedí, příbor v ruce. Dejte steaku před zakrojením ještě chvilku (3–4 minutky), aby si „odpočinul“. Odmění se vám perfektní chutí a rovnoměrným rozložením šťávy.

GRILUJTE UDRŽITELNĚ 5 TIPŮ NA OHLEDUPLNĚJŠÍ GRILOVÁNÍ

UHLÍ Nakrmte nejen sebe, ale i váš gril tím nejlepším a používejte grilovací uhlí z místního dřeva. Podezřele levné uhlí většinou pochází z ilegálního kácení lesů zemí třetího světa.

PODPALOVAČE Věnujte pozornost i materiálům k podpalu, rozhodně zapomeňte na benzín nebo alkohol. Ideálním pomocníkem jsou podpalovače z pilin a vosku.

ALUMINIUM

Používáním aluminiových tácků narůstá nejen zbytečný odpad, ale také riziko vzniku zdraví ohrožujících látek. Přitom se grilované maso či zelenina dají před ohněm perfektně ochránit listy zelí či rebarbory.

Hasíte vodou? Blíží se samotný konec grilovací párty, společnost se rozchází a zbývá uhasit oheň. Pokud jsou uhlíky ještě rozpálené, nezkoušejte je zalévat vodou! Náhlá změna teploty by měla za následek poškození grilu. Raději počkejte, dokud uhlíky zcela nevyhasnou (pomáhá je rozhrabat do stran) nebo gril zasypte trochou písku.

Ať se jen leskne! Před začátkem příštího grilování nezapomínejte rošt vyčistit od zbytků z minulé párty. Nepoužívejte však odmašťovací prostředky a lahvičky se stránkovým složením, které slibují expresní výsledky. Zbytečně by vám zkazily chuť. Nejlepší službu vám prokáže obyčejný drátěný kartáč. Rošt pak na začátku grilování nechte ještě nad plamenem vypálit.

OBALY

Už při nákupu můžete šetřit životní prostředí: nakupujte raději bez obalu. U řezníka nebo na trhu nedostanete potraviny zabalené ve zbytečném plastu. Stejně tak u nápojů je lepší upřednostnit sklo před plechem či plastem. A plastové příbory do košíku přidávat už vůbec nemusíte.

PLÝTVÁNÍ

Při plánování grilovací party se vždy snažíme, aby bylo jídla dostatek, mnohdy platí „radši víc, než míň“. Připravte si dopředu krabičky a zbylé dobroty nabalte hostům na cestu domů. Mějte na paměti, že potraviny jsou vzácné a rozhodně nepatří do popelnice! 45

Jak naucit (nejen) deti ˇ

Od narození jsem žila na vesnici, dá se říct na malém statku, protože jsme vždy měli spoustu zvířat, velikou zahradu a pole. Pole se táta ale rozhodl jednoho dne změnit na louku, abychom měli pro zvířata vlastní seno. text gabriela bartošovská, foto ondřej čechvala

Tehdy jsem zrovna procházela první vlnou puberty a k práci na zahradě tak přibyla nová zábava – hrabání louky. Jak já tehdy záviděla všem spolužákům z města, že museli maximálně zalít truhlík na balkoně, a já trávila hodiny a hodiny s hráběmi v ruce. Hnacím motorem pro mě tehdy byl slib, že když dohrabeme až dolů k louce a seno bude doma sklizené, tak dostanu svůj první mobil. A můžu vám říct, že jsem si pak už nikdy žádného telefonu nevážila tolik jako tehdy. Proč to píšu? Protože v dnešní době mi přijde, že si nejen děti, ale i dospělí málo uvědomují to, co všechno se skrývá za poctivou surovinou. Kus domácího bio telecího by si k obědu dal rád každý, tedy kromě vegetariánů, ale co za tím vše je? Hodiny práce, kvalitní krmení, dobré seno a péče. V domácím prostředí to mimochodem znamená i to, že si jen tak nemůžete odjet na dovolenou. Vždy musí být někdo doma, aby zvířata obstaral. A já jsem teď zpětně vděčná za to, že jsem dostala právě takovou školu života. Jak to ale naučit děti a ostatní, když nemají takové možnosti? Mluvit o tom a vyprávět

příběh všech, kteří to s láskou a poctivě dělají. Brát děti na farmy, povídat si s nimi o jídle, kde se na tom talíři vůbec vzalo… jaká je jeho cesta. A proč je lepší a zdravější dát si v zimě jako přílohu kysané zelí, než koupit rajčata, která k nám putovala přes půlku světa a navíc ani nevoní. Ono umět pochopit známé rčení „bez práce nejsou koláče“ není jen tak a chvíli to trvá. Ale věřím tomu, že to má smysl. Proto si vážím všech učitelů, kteří ve školkách a školách neprobírají jen základní rozdělení potravin na ovoce, zeleninu, zdravé a nezdravé. Protože tak málo škatulek nestačí. Cením si přístupu, kdy se děti baví o ekologii, šetrném zacházení a příběhu surovin. Naštěstí z vlastní zkušenosti vím, že se to děje na víc a víc místech. Ale chce to určitě podpořit i doma. Dát šanci regionálním a sezonním potravinám, protože pak zjistíte, že kuřecí maso z volného chovu chutná úplně jinak než maso ze supermarketu. Že čerstvá ryba je dokonalým požitkem na rozdíl od ryby několikrát zmrazené a rozmrazené. Nebo že poctivý bylinkový čaj možná tolik nevoní jako uměle navoněné ovocné varianty, ale zase je vám po něm hezky. Děti mají výhodu, že mají ještě nezkažené chuťové buňky a vnímají každou chuť suroviny jinak. Přesně tak, jak ta daná věc chutná. My dospělí už to máme zkreslené přehnaným množstvím soli, kořením a dalšími „chuťovkami“. Takže konkrétně my doma méně solíme,

na dochucení používáme jen bylinky a kvalitní koření a můžu vám říct, že ty kroky zpět do dětství se vyplatily. Zkuste to také. Dnes už nám louku seče traktor, ale stále si průběžně hrabeme trávu, aby byla čerstvá pro zvířata. A stejně tak, jako jsem tehdy chodila já se sestrou, se snažíme brát pomáhat i naše děti, aby i ony pochopily, že nic není jen tak. A i když možná jednou budou tiše nadávat, že je to nebaví a závidět všem těm, kteří mohou sedět doma u počítače a ony musí pracovat na zahradě, tak tajně doufám, že si pak později uvědomí to stejné, co jsem si v životě uvědomila já.

GABRIELA BARTOŠOVSKÁ vede blog www.receptydetem.cz a stejně tak nazvala i svou kuchařku plnou inspirací pro děti. Gábi, jak jí říkají přátelé, prostě umí žít: vaří, píše, fotí, tvoří, inspiruje (se) a miluje. Je mámou dvou úžasných dětí a skvělou manželkou. Život na vesnici v okolí Blanska ji naučil pracovitosti, životní neúspěchy ji naučily výdrži a úspěchy pokoře. Tato energická žena dává do práce vše a my jsme rádi, že zavítala i do SONNENTORU na naše Sluneční bylinkobraní.

PRO VŠECHNY

L AT T E

MILO V NÍKY!

Kurkuma, Kardamom a Červená řepa Latte přináší nejen nové rozmanité chutě a spojení těch nejlepších ingrediencí, ale i spoustu energie. O kardamomu je známo, že udržuje mozek v kondici, červená řepa dodává energii a kurkuma je bezpochyby blahodárným kořením. KURKUMA LATTE

Vychutnat si jej můžete ve dvou příchutích – vanilka a zázvor. Už staří ájurvédští učenci věděli o blahodárných účincích kurkumy, od té doby je také znám nápoj zvaný zlaté mléko.

ČERVENÁ ŘEPA LATTE

Oblíbený nápoj v novém růžovém kabátku. Cukr obsažený v řepě mu dodá přirozenou sladkost. Nápoj je výbornou alternativou ke kávě a samotným kořením můžete ozvláštnit i sladké pokrmy, které získají úžasnou barvu i chuť.

PŘÍPRAVA je tak jednoduchá – stačí dvě lžičky Latte smíchat s 250 ml horkého (rostlinného) mléka a osladit dle chuti.

KARDAMOM LATTE

Nastartujte svůj den touto skvělou variantou Latte! Pečlivě vybraná směs okouzlí vaše smysly a v kombinaci s espressem chutná taktéž výtečně!

Odvaha dělat věci jinak dává naději, že naše společnost bude lepší. Náš svět, ve kterém žijeme,

přece spoluvytváříme svým rozhodováním i jednáním.

Sonnentor s.r.o., Příhon 943, 696 15 Čejkovice Telefon: +420 / 518 362 687 E-mail: sonnentor@sonnentor.cz

SONNENTOR SONNENTOR.CZ www.sonnentor.cz