Duchovní památky jižní Moravy

Duchovní památky jižní Moravy

Obsah Křesťanské památky jižní Moravy.................................. 2 Cyril a Metoděj.............................................................. 3 Velkomoravská říše a počátky křesťanství ................. 4 Biskupství brněnské a moravská církevní provincie ................................... 6 Brno, město klášterů ..................................................... 8 Nejstarší klášterní areály jižní Moravy ......................10 Poutní místa, poutě a procesí.................................... 12 Jan Blažej Santini-Aichel .............................................14 Kouzlo starých knih.....................................................16 Proměna kostela v průběhu staletí ............................18 Zajímavosti měst i venkova........................................ 20 Novodobé sakrální památky...................................... 22

Židovské památky jižní Moravy ................................... 24 Šalom! ............................................................................ 25 Boskovice – život za branou...................................... 26 Židovské čtvrtě, synagogy a hřbitovy....................... 28

Jižní Morava – kraj poutníků a cest ................................ 30 Turistické programy............................................................ 32

Duchovní památky jižní Moravy Vydejme se na následujících stránkách za svědky minulosti, kteří patří do moravské krajiny stejně jako romantické staré hrady, nádherná neporušená příroda, rázovitá historická města i malebné vinohrady. Řeč je o kostelech, kaplích a klášterech, morových či mariánských sloupech, křížových cestách i božích mukách – zkrátka o duchovních památkách, které v našich zemích prošly dlouhým, více než tisíciletým vývojem a které jsou pokaždé vizitkou jedinečné doby svého vzniku i výpovědí o věčném hledání a nalézání.

2

3

Cyril a Metoděj

Ego sum pastor bonus

Víc než jedenáct století je Morava na dějinné duchovní mapě Evropy ohniskem šíření křesťanské víry. Ačkoli i národy a kultury, které tu žily dávno předtím, měly své bohy, svatyně a náboženství, před více než tisíci lety byla tato země posvěcena působením spolupatronů Evropy, svatých Cyrila a Metoděje.

Roku 862 velkomoravský kníže Rostislav vyslal poselstvo k byzantskému císaři; ujistil jej, že jeho poddaný lid se zřekl po-

hanství a drží se křesťanských zákonů, a protože chtěl vymanit své země z německého područí, zároveň Michala III. požádal, aby na Velké Moravě zřídil biskupství. Moravané, kteří tehdy poprvé vstoupili na klikaté cesty nejvyšší evropské diplomacie, vypravili podobné poselstvo i k papežovi Mikulášovi, avšak ten nehodlal zasahovat do sféry franckého vlivu a žádost odmítl. Poselstvo do byzantské Konstantinopole ovšem uspělo.

Legenda praví, že přibližně o rok později se dva bratři, učenci a mniši původem z řecké Soluně, vydali na dalekou cestu na neznámý sever. Když dorazili na Moravu, byli sice příjemně překvapeni počtem kostelů a věřících, ale nevázaný život Slovanů a zdejší frivolní mravy je prý zaskočily. Podobně byl zaskočen i kníže Rostislav: čekal biskupa a dostavili se pouze kněží, kteří svou misi pojali spíš jako průzkumnou výpravu. Kníže stěží mohl

Io 10,11

vědět, že pro byzantské církevní kruhy bylo okamžité zřízení samostatné církevní provincie možné pouze v zemích, kde víra už pevně zapustila kořeny.

Metoděj s Konstantinem se pustili do práce. O víře v křesťanského Boha kázali nikoli vznešenou a nesrozumitelnou latinou, ale laskavou a krásnou staroslověnštinou, které Slované rozuměli a která se o několik let později stala plnoprávnou bohoslužebnou řečí. Z řad místního obyvatelstva začali vychovávat své příští nástupce a vytvořili písmo pro slovanský jazyk, hlaholici, do něhož poté z řečtiny přeložili řadu liturgických knih včetně bible. A ačkoli východní křesťanskou kulturu záhy po zániku moravského státu vytlačila liturgie a mocné řeholní řády, přicházející ze západu, cyrilometodějská tradice je dosud živá. Zásluhou věrozvěstů měli zdejší lidé vlastní písmo a knihy dřív než většina ostatních evropských národů. Na Moravě se tak rozhořely plameny slovanského písemnictví, vzdělanosti a kultury – a dodnes hoří.

Mimochodem, něco málo historických zajímavostí na závěr: Konstantin přijal řeholní jméno Kyrillos – Cyril až v posledních týdnech života, těsně před smrtí roku 869 v Římě, nicméně právě pod tímto novým jménem byl prohlášen za svatého. Jeho starší bratr Metoděj, vysvěcený na prvního arcibiskupa panonsko-moravské arcidiecéze, zemřel roku 885.

Velehrad Jedno z nejvýznamnějších poutních míst Moravy je úzce spojeno s cyrilometodějskou tradicí; právě tady měl s největší pravděpodobností své sídlo první velkomoravský arcibiskup sv. Metoděj. V roce 1205 zde vznikl první cisterciácký klášter na Moravě. Jeho zakladatel, moravský markrabě Vladislav Jindřich jej pojmenoval podle nedaleké osady Veligrad, považované za centrum Velkomoravské říše. Kromě sto metrů dlouhé pětilodní baziliky, kdysi prý největšího chrámu v zemi, stojí v dnešním Velehradu za prohlídku i podzemní katakomby a lapidárium se základy někdejší svatyně. Nad nedalekou studánkou najdete kapli sv. Cyrila a Metoděje, lidově zvanou Cyrilka, a v ní hlavní oltář, zhotovený v Římě k výročí tisíce let od příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu.  Kostel Nanebevzetí Panny Marie a cisterciácký klášter Velehrad Tel.: +420 572 571 130

Velkomoravská říše a počátky křesťanství

In principio

p Sadská výšina Kde stálo hlavní město Velké Moravy?

I když existuje několik kandidátů, historici a archeologové tápou. Byl to Velehrad, Sadská výšina ve Starém Městě anebo Mikulčice? Nemá ostatně moderní pojem „hlavní město“ zcela jiný význam než v 9. století? Navíc sídlo velmože zdaleka nemuselo být zároveň hlavním městem kultovním, ať už šlo o kult pohanský či křesťanský. A tím záhady nekončí: právě tak je už po staletí hledán hrob biskupa Metoděje, jež byl podle legendy pohřben „ve velkém moravském chrámu po levé straně zdi za oltářem bohorodičky“. Dosud nebyl objeven v žádném z uvedených míst – nabízejí se jen další otázky, otazníky a neznámá místa historie.

Velkomoravská říše, v našem povědomí navždy spojená se jmény věrozvěstů Cyrila a Metoděje, představovala během necelé stovky let své existence na přelomu 9. a 10. století evropskou velmoc, která oslnila leskem bohatství, moci a pozoruhodného kulturního rozkvětu. Její historie je poměrně dobře známá díky písemným pramenům a archeologickým nálezům: nádherná opevněná sídliště s paláci a mohutnými hradbami podél řek, vnitřní spory vládců a jejich pohnuté osudy, první křty, vnější války na západě i na východě a poměrně brzký konec, přičítaný jednak rozporům mezi syny nejmocnějšího velkomoravského panovníka Svatopluka, jednak maďarským nájezdům. Hvězda Velké Moravy oslnila tehdejší svět, zazářila a nenávratně zhasla, ovšem zanechala nám nedocenitelný odkaz: první křesťanské svatyně.

Předrománská trojlodní bazilika, rotundy různého provedení s jednou i více apsidami či kostelík kruhového půdorysu se čtyřmi nikami se později staly typickými díly i pro románskou církevní architekturu v Čechách. Víra na Moravě zapustila své kořeny pořádně hluboko.

Historie a archeologie dnes pokládá za hlavní velkomoravská centra Valy u Mikulčic a Staré Město u Uherského Hradiště. K nim se řadí Olomouc a Velehrad, z dalších míst pak zejména Hradiště u Znojma a Rajhrad.

Naprosto jedinečnou roli hrají právě Mikulčice u Hodonína, jedno ze dvou předpokládaných sídel velkomoravských knížat. Na mírně vyvýšené planině poblíž meandrující řeky Moravy se kdysi vypínalo hradiště s mocnou tvrzí a místy až osmimetrovou kamennou hradbou. Přirozenou ochranu poskytovala místu řeka Morava s četnými slepými rameny a bažinami; v období záplav se hradiště ocitalo vlastně na ostrově. Mikulčice se ovšem proslavily i jako světoznámé středisko slovanské církevní architektury, protože archeologickým týmům se zde v průběhu let podařilo odhalit základy dvanácti kostelů. Jedním z nich je i trojlodní bazilika s předsíní a atriem, která je se svými rozměry 36,5 x 12 metrů dosud největším odkrytým velkomoravským chrámem.

Návštěva národní kulturní památky Valy u Mikulčic rozhodně stojí za to, a to

i díky zdejší půvabné krajině. Okružní trasa s informačními panely vede kolem nejvýznamnějších archeologických objektů, ve zděných budovách si můžete prohlédnout konzervované základy jednoho z kostelů a nápaditou expozici.

Někdy se uvádí, že o titul „hlavní město Velké Moravy“ by mohlo usilovat i hradiště Pohansko, ležící v působivé krajině lužních lesů jižně od Břeclavi. Areál na celkové ploše 28 ha, obehnaný valem, je archeologickou památkovou rezervací. Postupně zde byly kromě řady hrobů lidí i koní odkryty základy hradeb, kostela, velmožského dvorce a řemeslnických sídlišť. Expozice z těchto vykopávek je umístěna v nedalekém empírovém loveckém zámečku z roku 1812.

Pohansko je dokonalým příkladem křehkých základů křesťanské víry. Podobně jako na jiných místech q Mikulčice – expozice

p Mikulčice – kostel č. II

se i místní obyvatelé po zániku Velkomoravské říše vrátili k původním pohanským kultům. Hlavní roli v jejich náboženství patrně hrál kult bohů Slunce, uctívaných v roč-

4

5

erat Verbumti

Io 1,1

p Pohansko – rekonstrukce obětiště

Hora svatého Klimenta Hluboko v tichu rozlehlých Chřibských lesů leží nad obcí Osvětimany pradávné poutní místo, jehož tradice je dosud živá. Dodnes zde rozeznáte zbytky opevněného hradiště z období Velkomoravské říše.

Jeho součástí jsou odkryté základy kostela, zničeného husity. Vedle něj stával klášter, který kníže Rostislav podle legendy před dávnými staletími věnoval svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Ti zde nalezli místo ke kontemplaci, modlitbě i práci.

Není divu, že i zde byl hledán – a nenalezen – hrob biskupa Metoděje. V rámci oslav tisíce let od příchodu věrozvěstů zde byla postavena dřevěná kaple sv. Klimenta.

p Zámeček Pohansko

ních rytmech slunovratů a rovnodenností. Archeologické nálezy prozrazují, že v oněch dávných dobách byl křesťanský kostel znesvěcen, v jeho předsíni byl rozděláván oheň a nedaleko dokonce vzniklo malé pohanské kultiště, dnes obnovené v jedné ze svých možných podob. Vzpomínka pak možná zůstala zachována do dnešních dnů v názvu celé lokality. q Mikulčice – základy kostela č. IV  Památník Velké Moravy Masarykovo muzeum Hodonín Mikulčice Tel.: +420 518 357 293 Fax: +420 518 352 568 e-mail: masarykovomuzeum.hod@iol.cz http://www.masaryk.net  Zámek Pohansko Muzeum a galerie Břeclav Pohansko u Břeclavi Tel.: +420 519 371 488 Fax: +420 519 322 878 e-mail: bvmuz@bvnet.cz http://www.breclav-city.cz/muzeum

 Kaple sv. Klimenta Osvětimany Tel.: +420 573 376 160 http://www.osvetimany.cz/ farnost.html

Biskupství brněnské a moravská církevní provincie

Venite post me, et faciam

Kostel sv. Jakuba V moři brněnských střech se jako maják tyčí 92 metry vysoká chrámová věž kostela sv. Jakuba, která dotváří typickou siluetu města. Trojlodní chrám, který patří k nejcennějším památkám pozdní gotiky v České republice, získal již koncem 16. století přibližně takovou podobu, v jaké jej známe dnes – a už tehdy nejspíš z jižního okna věže vystrkoval na všechny kolemjdoucí zadek proslulý mužíček Nehaňba. Různorodé zařízení interiéru zahrnuje gotické sochy, barokní oltáře a obrazy, renesanční náhrobníky i novogotické doplňky.

p Katedrála sv. Petra a Pavla q

16. srpna 2003, 395 let ode dne narození proslulého vojenského velitele Louise Raduita de Souches, který za třicetileté války dokázal ubránit Brno proti mnohonásobné švédské přesile, slavnostně uložil brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle jeho ostatky do rekonstruované hrobky kostela sv. Jakuba v Brně

Příchodem soluňských bratrů roku 863 začínají církevní dějiny jižní Moravy, v níž leží i brněnská diecéze. V roce 1063 se pak v historických pramenech objevuje „biskup moravský“, benediktin Jan z břevnovského kláštera, jehož sídlem se stala Olomouc. Protože kato-

lická církev byla největším církevním společenstvím jižní Moravy, v roce 1777 vydal papež Pius VI. bulu, jíž povýšil olomoucké biskupství na arcibiskupství a založil nové Biskupství brněnské. Dosavadní kolegiální kapitula v Brně na Petrově se tak stala kapitulou katedrální, její kostel

6

7

vos

sv. Petra a Pavla novým dómem diecéze a brněnské biskupství společně s Arcibiskupstvím olomouckým vytvořilo moravskou církevní provincii.

Panoramatu sídelního biskupského města Brna vévodí dvě dominanty: středověký hrad a barokní pevnost Špilberk jako představitel zaniklé světské moci a katedrála sv. Petra a Pavla coby symbolický koráb duchovní naděje v proměnách času. Chrám stojí na vysokém návrší na místě románského farního kostela s kryptou, kde si brněnští měšťané na přelomu 13. a 14. století postavili raně gotický kostel sv. Petra. Ten se během let rozšiřoval, mohutněl, byl několikrát přestavován a opravován, jeho patro-

piscatores hominum

cinium bylo rozšířeno na sv. Pavla, až za švédského obléhání v letech 1643 a 1645 byl poškozen dělostřelbou a vyhořel. Stavba pak byla provizorně opravena, ale úplné rekonstrukce se chrám dočkal téměř po sto letech v období baroka; mezi lety 1743–1746 byla zaklenuta loď a nadále se pokračovalo v jejích úpravách, zejména v souvislosti s očekávaným povýšením kostela na katedrálu po zřízení Biskupství brněnského. Nynější podobu chrám získal novogotickou přestavbou počátkem 20. století. Vybavení interiérů je především barokní a novogotické, najdeme tu však i gotickou Madonu s dítětem ze 14. století. Katedrálu obklopují

zbytky brněnských hradeb a malebné barokní domy.

Těsně pod katedrálou, v Muzejní ulici u Kapucínského náměstí, můžeme navštívit Biskupský dvůr, připomínaný již roku 1306. Důvěrně jej znají především obdivovatelé sladkovodních ryb, zvířat, starých mincí a medailí, protože zde od svého založení roku 1817 sídlí Moravské zemské muzeum a v interiérech jsou instalovány právě výše zmíněné expozice.

Jádrem malebného areálu je středověké proboštství sv. Petra, zásadně přestavěné v období renesance. Od té doby se vzhled Biskupského dvora příliš nezměnil. Nádvoří bylo původně využíváno jako lapidárium, v němž byly coby exponáty vysazeny cizokrajné stromy. Tyto doby připomíná torzo barokní Merkurovy kašny, která do roku 1860 stávala na náměstí Svobody.

q Biskupský dvůr

Ochránkyně města Brna, Panna Marie Svatotomská Deskový milostný obraz Černé Panny Marie patří k řadě prastarých Madon byzantského původu, které vznikly v osmém a devátém století. Ačkoli neznáme ani přesnou dobu a místo vzniku obrazu, ani jeho další osudy, jedno víme jistě: císař Karel IV. jej daroval svému bratrovi, moravskému markraběti Janu Jindřichovi pro nově založený klášter brněnských augustiniánů. Až do roku 1783 byl obraz umístěn ve zvláštní kapli klášterního chrámu sv. Tomáše.

Obraz je uctíván coby palladium, zázračný symbol ochrany města. Když v roce 1645 Švédové oblehli Brno, stala se Matka Boží u sv. Tomáše vyhledávaným útočištěm a unavení Brňané k ní chodili čerpat sílu a odvahu. Podle legendy se pak zjevila nad městem v okamžiku nejnebezpečnějších bojů, kdy právě v den svého nanebevzetí byla zneuctěna tisícem děl, a rozprostřela nad Brnem svůj ochranný plášť. Tentýž obraz se zjevil na obloze ještě jednou, v roce 1742, kdy bylo město obléháno prusko-saskými vojsky. Ne nadarmo se proto Panna Marie Svatotomská stala patronkou Brna.

V kostele sv. Tomáše nyní visí kopie slavného obrazu. Originál byl roku 1783 přenesen na vrchol stříbrného oltáře v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kam augustiniáni přesídlili místo zrušeného řádu cisterciaček a kam dodnes chodí mnoho poutníků, aby si vyprosili přímluvu zázračné Madony či alespoň ocenili krásu vzácného díla.

q Interiér katedrály sv. Petra a Pavla n Katedrála sv. Petra a Pavla Petrov, Brno Tel.: +420 543 235 031 e-mail: rkf.brnodom@biskupstvi.cz n Biskupský dvůr Moravské zemské muzeum Muzejní 1, 602 00 Brno Tel.: +420 542 321 205 Fax: +420 542 212 475 e-mail: program@mzm.cz http://www.mzm.cz n Kostel sv. Jakuba Většího Jakubské nám., Brno Tel.: +420 542 213 835 e-mail: sv.jakub@volny.cz http://www.volny.cz/sv.jakub

Mt 4,19

Brno, město klášterů

Laetatus sum in eo, quod dixerunt

Historické jádro Brna se pyšní nejhustší sítí klášterů a klášterních chrámů snad ze všech měst České republiky. Mohou za to švédská vojska, která město obléhala v létě roku 1645 na sklonku třicetileté války – a také sedmatřicetiletý plukovník francouzského původu Louis Raduit de Souches, jemuž byla obrana města svěřena neuvěřitelné tři měsíce před začátkem obléhání. Plukovník a jeho stateční Brňané měli udělat nemožné a svůj úkol beze zbytku splnili: obklíčení Brna nakonec trvalo tři a půl měsíce, Švédové odtáhli s nepořízenou a hlavní velitel švédských vojsk, generál Torstenson, se rozčarovaný z brněnského neúspěchu vzdal velení. Brno tehdy sice získalo respekt, úctu a vstoupilo do povědomí celé Evropy, ale z válečného konfliktu q Kostel sv. Tomáše

vyšlo notně pošramoceno. Plukovník de Souches totiž mimo jiné nařídil zbořit a srovnat se zemí všechny vyšší budovy do vzdálenosti 600 kroků od hradeb, které by mohl využít nepřítel. Mistrná strategie sice vynesla své plody, ale Brno si tak samo zlikvidovalo svá předměstí včetně tří nových klášterů. O svá sídla přišli františkáni, františkánky i kapucíni. I další řády pak samozřejmě hledaly svá útočiště pod ochranou hradeb – a ty, které už ve městě sídlily, po

trpkých zkušenostech ani nenapadlo stěhovat se na předměstí.

Během druhé poloviny 17. století se z Brna stalo jedno velké barokní staveniště. Nový františkánský klášter sice byl v roce 1784 zrušen, ale kostel sv. Maří Magdaleny na rohu Josefské a Masarykovy stojí dodnes. Františkánky, později Voršilky, si vybudovaly nový klášter s kostelem sv. Josefa na rohu ulic Josefské a Orlí a kapucíni se usadili na Kapucínském náměstí pod Biskupským dvorem.

Klášter augustiniánů, založený moravským markrabím Janem Jindřichem, bratrem císaře Karla IV., sice sídlil ve městě už před švédským obléháním, ovšem i on byl poničen.

Tehdy vznikl i nový barokní chrám sv. Tomáše s lucemburskou hrobkou,

p Kazatelna Pád andělů v dominikánském chrámu sv. Michala pochází z dílny znojemského sochaře J. Winterhaltera st. Jedinečná je rovněž jeho kazatelna ve tvaru zeměkoule ve znojemském chrámu sv.

Mikuláše a další vrcholně barokní díla v řadě církevních památek na jižní Moravě.

monumentálním posmrtným sídlem moravských vladařů, který ve svých interiérech skrývá také vzácnou kamennou Pietu z roku 1358. Na Dominikánském náměstí stojí klášter dominikánů s působivým kostelem sv. Michala; kromě hodnotného barokního zařízení je chrám mimo jiné zajímavý svou opačnou orientací kněžiště na západ. Nad severním křídlem křížové chodby a refektářem byla koncem 16. století vybudována stavovská soudnice, čímž byly položeny základy vznikajícího areálu Zemského domu, dnešní Nové radnice. Nesmíme zapomenout ani na klášter minoritů s kostelem sv. Janů na Minoritské ulici. Chrám s bohatě členěným dynamickým průčelím doplňuje loretánská Svatá chýše a Svaté schody. Bývalou brněnskou

jezuitskou kolej, zbořenou při asanaci městského centra začátkem 20. století, připomíná dnes už pouze výjimečný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici, postavený ve stylu manýrismu na přelomu 16. a 17. století.

Mimochodem Švédové mohou i za to, že se ve zdejší katedrále zvoní poledne už v jedenáct hodin. Po více než stodenním obléhání totiž údajně Torstenson prohlásil, že pokud nedokáže město dobýt než budou na Petrově zvonit poledne, jeho armády se stáhnou.

Za rozhodující den bitvy určil 15. srpen – ovšem generál protestantského vyznání netušil, že tento den je významným katolickým svátkem Nanebevzetí Panny Marie. Právě tento omyl prý posílil odhodlání vyčerpaných obránců města natolik, že dokázali

8

9

mihi: „In domum Domini ibimus“ nemožné. Legenda však uvádí, že město zachránil stařičký zvoník z katedrály, který mazaně zazvonil poledne o hodinu dřív.

Jakmile Švédové zaslechli hlas zvonu, přestali bojovat a podle pověsti prý byli do večera pryč. Historická pravda je sice jiná, ale petrovské zvony dál zvoní poledne o hodinu dřív …

Plukovník de Souches už na Moravě zůstal; stal se polním maršálem, obdržel inkolát a zbytek života prožil na jevišovickém panství, kde roku 1682 zemřel. Byl pohřben podle svého přání v brněnském chrámu sv. Jakuba, kde dodnes můžete spatřit jeho náhrobek. I na jeho počest si patnáctý srpen město každoročně připomíná nejen jako den Nanebevzetí Panny Marie a památný den konce švédského obléhání, ale rovněž při velké městské slavnosti jako Den Brna.

Ps 122,1

n Augustiniánský klášter a kostel sv. Tomáše Rašínova ul., Brno Tel.: +420 545 572 215 e-mail: sv.tomas-brno@volny.cz http://www.volny.cz/sv.tomas-brno n Dominikánský klášter a kostel sv. Michala Dominikánské nám., Brno Tel.: +420 542 212 511 n Františkánský klášter a kostel sv. Maří Magdaleny Masarykova ul., Brno Tel.: +420 542 210 074 Fax: +420 542 210 074

p Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie q Boční oltář v kostele sv. Tomáše

n Jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie Beethovenova ul., Brno Tel.: +420 542 216 695 e-mail: pmstreda@sky.cz http://www.jesuit.cz/brno.html n Kapucínský klášter a kostel Nalezení sv. Kříže Kapucínské náměstí, Brno Tel.: +420 542 213 232 Fax: +420 542 221 206 e-mail: brno@kapucini.cz http://www.volny.cz/kapucini.brno n Kartuziánský klášter a kostel Nejsvětější Trojice Božetěchova ul., Brno Tel.: +420 549 211 263 http://farnost.katolik.cz/krpole n Klášter milosrdných bratří a kostel sv. Leopolda Vídeňská ul., Brno Tel.: +420 543 165 319 Fax: +420 543 165 319 e-mail: milosrdni@volny.cz http://www.volny.cz/milosrdni n Premonstrátský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie Lazaretní ul., Brno Tel.: +420 545 212 156 e-mail: fara.zabrdovice@seznam.cz n Klášter voršilek a kostel sv. Josefa Minoritská ul., Brno n Minoritský klášter a kostel sv. Janů Minoritská ul., Brno Tel.: +420 542 215 600 Fax: +420 542 215 602 e-mail: brno@minorite.cz http://www.minorite.cz n Starobrněnský klášter a bazilika Nanebevzetí Panny Marie Mendlovo náměstí 1, Brno Tel.: +420 543 424 010 e-mail: opatbrno@d-net.cz http://www.d-net.cz/opatbrno

q

Kostel sv. Janů – Svaté schody

Kapucíni a baron Trenck Do Kapucínského náměstí shlíží svým průčelím s terasou kostel Nalezení sv. Kříže. Pod ním leží pověstná barokní krypta, opředená řadou tajuplných pověstí. Systém průduchů v pilířích kostela, volný přístup vzduchu a vhodné složení půdy dokázaly mumifikovat těla nebožtíků přirozenou cestou. Do krypty byli od druhé poloviny 17. století pochováváni příslušníci kapucínského řádu, jeho mecenáši a další významné osobnosti. Odpočívá zde i pověstný vůdce pandurů baron František Trenck (1711–1749), odsouzený pro vojenské přestupky k doživotnímu žaláři na Špilberku. Zemřel po roce věznění a dle svého přání byl pohřben právě v kryptě kapucínů.

q Louis Raduit de Souches

Nejstarší klášterní areály jižní Moravy

Multi enim sunt vocati,

p Portál kostela Porta coeli Proč Josef II. rušil kláštery?

Neužitečné instituce, které nemají pro stát a jeho obyvatele žádný užitek – tak viděl mnohé kláštery císař Josef II. Od května 1782 do října 1784 byly proto zrušeny všechny řády, které se nezabývaly vyučováním, nepěstovaly vědy a nepečovaly o nemocné.

Opatření postihlo například kartuziány, kajetány, trinitáře, karmelitky, klarisky, premonstrátky a jiné řehole. Ze zrušených klášterů vznikly zejména nemocnice a kasárny, vystěhované kostely a kaple byly využity pro vojenské a úřední účely, případně prodány do soukromých rukou. V Čechách bylo ze 154 konventů zrušeno 71, na Moravě ze 74 plných 41.

q Kapitulní síň kláštera Porta coeli

p Klášter paulánů ve Vranově

Ostrovy klidu v zalidněné a rušné jižní Moravě, oázy nebeského klidu, místa svádějící k zastavení a zamyšlení – to jsou starodávné klášterní komplexy, někdejší centra společenského a hospodářského života kraje. Přitahují nás, aniž bychom věděli, čím jsou zvláštní.

Nejstarším klášterem na Moravě je Rajhrad, náležící řádu benediktinů.

I když jej oficiálně zalo-

J. B. Santiniho. Klášter se postupně renovuje, přístupné je nádvoří a kostel, interiéry pouze při slavnostech a poutích.

O něco mladší byl klášter Rosa coeli, Růže nebeská, v Dolních Kounicích, který pro řeholi premonstrátek založil pravděpodobně roku 1181 Vilém z Pravlova, v jiných pramenech uváděný jako Vilém z Pulína. V průběhu staletí byl klášter několikrát vypálen a zpustošen.

Z původních staveb se dochovaly pouze impozantní gotické trosky – rajský dvůr s křížovou chodbou, kapitulní síň, schodišťová věž a zejména chrám sv. Petra a Pavla se zřícenými klenbami. Klášter s působivým chrámem, jehož podlahou je země a střechou nebesa, je pří-

žil kníže Břetislav kolem roku 1045, možná podle legendy vznikl už v době cyrilometodějské mise.

Rajhradský klášter byl proslulým střediskem vzdělanosti; z klášterní obrazárny například pocházejí gotické pašijové obrazy Mistra rajhradského oltáře, uchovávané v galeriích v Praze a Brně. Dominantou rozlehlého areálu je kostel sv. Petra a Pavla, přestavěný podle projektu

stupný v sezóně o víkendech a o svátcích.

Roku 1190, založil znojemský kníže Konrád Otta premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Monumentální barokní komplex včetně trojlodního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava s románsko-gotickou kryptou je zčásti přístupný, v jeho interiérech sídlí například muzeum vinařství a bednářství.

V roce 1225 byl v Oslavanech založen první klášter cisterciaček na Moravě, Údolí Mariino, koncem 16. století přestavěný

10

11

pauci vero electi na renesanční zámek. Jediným pozůstatkem kláštera je raně gotický kostel Panny Marie, přestavěný na zámeckou kapli.

Druhý, avšak známější klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří u Tišnova založila roku 1233 královna Konstancie, vdova po Přemyslu Otakaru I. a matka Václava I. Během staletí byl klášter jednou vypleněn a třikrát zrušen, vždy ale byl obnoven a vrácen řádu. Dominantou areálu je goticko-románský kostel Nanebevzetí Panny Marie s unikátním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Symbolizuje vinici páně s apoštoly a v tympanonu jsou vedle Krista zpodobněni Konstancie Uherská a Václav I. Poetické jméno kláštera Porta coeli, Brána nebes, vyjadřoval přání, aby klášter spojoval věřící s nebem za jejich života a usnadnil jim do něj přístup po smrti. Brána nebes se zde

ovšem otevírá všem návštěvníkům – v objektu sídlí Podhorácké muzeum, součást Muzea Brněnska, a veřejnosti jsou přístupné i hlavní, umělecky nejhodnotnější části klášterního komplexu včetně chrámu, rajského dvora a kapitulní síně.

Naše putování po nejstarších venkovských klášterech uzavřeme na známém poutním místě ve Vranově, kde působí řeholní řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – pauláni. Pod kostelní lodí raně barokního chrámu Narození Panny Marie je umístěna krypta rodu Lichtenštejnů, zakladatelů kláštera, doplněná empírovou hrobkou. V kostele najdete dřevěnou pozdně gotickou sochu Madony a vyřezávané Vranovské jesličky, doplněné mechanikou a hudebním automatem s koledami.

q Zříceniny kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích

Mt 22,14

q Benediktinský klášter v Rajhradě

n Klášter Rosa coeli Dolní Kounice e-mail: rosa.coeli@post.cz http://www.homex.cz/kounice n Kostel Panny Marie a klášter cisterciaček Oslavany Tel.: +420 546 431 355 n Kostel sv. Petra a Pavla a benediktinský klášter Klášter 1, Rajhrad Tel.: +420 547 230 027 n Kostel Narození Panny Marie a klášter paulánů Kostelní náměstí 7, Vranov Tel.: +420 541 239 023 e-mail: dc-vranov@katolik.cz http://www.dc-vranov.katolik.cz

p Dvě malá vranovská zastavení: zvonkohra na severní věži a působivý nápis na klášterní zdi, kde stojí psáno: „Dům tento ve středu světa stojí a souhvězdí všech cest svítí k jeho prahu, kdo nevěří, ať si to jen změří. Zde nastup poutníče svou poklidnější dráhu.“

n Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter cisterciaček Porta coeli Podhorácké muzeum Předklášteří u Tišnova Tel.: +420 549 412 293 Fax: +420 549 410 098 e-mail: muzeum@brnenska.cz http://www.muzeumbrnenska.cz n Kostel Nanebezetí Panny Marie a sv. Václava a klášter premonstrátů Znojmo-Louka Tel.: +420 515 227 723 http://www.louka.wz.cz

Kláštery na přelomu tisíciletí Většinou se jedná o malá společenství zajišťující kontinuitu řádu, která se v klášterech snaží obnovit řeholní život a zachránit zanedbané budovy. Vznikají i nové kláštery; prvním konventem, postaveným po roce 1989, je klášter Řádu chudých sester sv. Kláry – klarisek v Brně-Soběšicích.

Některé komunity mají vyšší ambice; například pauláni se vrátili do Vranova u Brna v roce 1992 s cílem vytvořit zde duchovní centrum brněnské diecéze.

Nedávno zde skutečně byla otevřena první část Duchovního centra sv. Františka z Pauly. Augustiniáni na Starém Brně zase pečují o odkaz někdejšího opata řádu Johanna Gregora Mendela (1822–1884) a pro širokou veřejnost otevřeli expozici o životě a díle tohoto duchovního otce moderní genetiky.

Poutní místa, poutě a procesí

Haec est dies,

p Atmosféra poutí v Blatnici pod Svatým Antonínkem poskytovala vděčné náměty milovníkům slováckého folkloru; malíře Jožu Úprku inspirovala k řadě obrazů včetně zde uvedené Poutě u sv. Antonínka (1898)

Dávné poutě do Hnanic Lákají vás legendy a tajemný svět zázraků? Pak při svém putování nesmíte zapomenout na Hnanice, vinařskou obec jižně od Znojma. Ke zdejší léčivé studánce v kapli sv. Wolfganga přicházeli od 13. století poutníci z celé Evropy.

V blízkém lese navíc žil poustevník Daníž, proslavený léčitelskými schopnostmi. Protože zdejší poutě bývaly opravdu velkolepé, kaple záhy přestala stačit počtu zájemců.

Dnešní kostel se studniční kaplí je zčásti gotický a zčásti barokní – a místo zázračné vody můžete ochutnat třeba vynikající místní bílá vína. n Kostel sv. Wolfganga Hnanice Tel.: +420 515 227 723 http://www.louka.wz.cz

Poutě a procesí, nedílná součást života našich předků, mají své kořeny v odvěkém lidském putování. Často jsou vázány na cesty – buď stezky v krajině, lemované kříži, kaplemi a sochami, anebo v širším významu na cesty společného sdílení víry.

Putování, mnohdy spojená s odříkáním a sebezapíráním, byla chápána jako projev hluboké zbožnosti. Pod vedením kněží se tak konaly poutě kajícné i prosebné, jichž se účastnily stovky lidí z jedné farnosti či vesnice. Pouť ovšem byla i úchvatným divadlem – velebný hlahol zvonů nad krajinou, zářící poutní kostel, dým kadidla a záře voskovic, zlatem vyšívané ornáty a k tomu shůry andělský zpěv chrámových sborů. Kdo by odolal takové pastvě pro oči i sluch, která vytváře-

la iluzi skutečné předsíně nebes?

Ačkoli v dnešním smyslu slova se pouť mnohdy neobejde bez světského pozlátka, společné setkávání, sdílení, putování či hledání duchovních hodnot je nadčasové. Smysl a význam tak zůstává zachován. Nechte se proto pozvat do některé z jihomoravských vesnic na pouť, ať už mariánskou či konanou ve dnech svátků místních patronů. Záleží jen na vás, kterou si vyberete – ale určitě nebudete zklamáni.

Významným poutním místem je pozoruhodný přírodní poutní areál v Hlubokých Mašůvkách u Znojma s lurdskou jeskyní, svatou studnou, Božím hrobem a Kalvárií.

Zdejší kostel Navštívení Panny Marie dal vybudovat zachránce Brna před Švédy z roku 1645, Louis Raduit de Souches, který mu současně věnoval kopii dubové sošky Madony de Foi, uctívané po celé Evropě i v zámoří.

Daleko odtud, až pod výběžky Bílých Karpat leží

malebné slovácké městečko Blatnice pod Svatým Antonínkem. Zdaleka viditelnou poutní kapli sv. Antonína Paduánského na Blatnické hoře dal vystavět koncem 17. století kníže Hartman z Lichtenštejna jako poděkování za uzdravení svého syna.

Zdejších poutí se účastní tisíce poutníků ze všech koutů Čech, Moravy i sousedního Slovenska.

Pod jižním úpatí Ždánického lesa najdete Žarošice, slavné poutní mís-

to, jehož počátky podle legend prý spadají až do 4. století, kdy zde přijala křest a následně založila svatyni markomanská královna Fritigil. Předmětem uctívání je gotická socha Panny Marie s Ježíškem, dnes umístěná ve farním kostele sv. Anny.

V samém srdci Moravského krasu se nachází obec Sloup s poutním pozdně barokním kostelem Panny Marie Bolestné, jehož projekt vypracoval slavný italský architekt M. A. Canevalle. Součástí kostela je kaple sv. Kříže se sochou Piety, jíž jsou připisována zázračná uzdravení.

Další významné poutní místo a společně s ním další sošku Matky Boží najdete v Brně-Tuřanech, v kostele Zvěstování Panny Marie. Madona bývá označována jako Cyrilská, protože podle legend pochází z dob, kdy na Moravě působil Cyril a Metoděj. Když se Velkomoravská říše rozpadla, lidé sošku ukryli v lese.

Asi v roce 1050 ji pak našel místní sedlák v trní, tam, kde dnes stojí v rohu

q Kostel P. Marie Bolestné ve Sloupu

12

13

quam fecit Dominus poutního areálu šestiboká kaple sv. Anny.

O dalších dvou hlavních poutních místech jižní Moravy se zmiňujeme na jiném místě; informace o Vranově najdete na dvoustraně 10–11, o Křtinách na dvoustraně 14–15. Samozřejmě však existuje řada dalších poutních míst, která by rovněž

neměla být zapomenuta – například poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Lechovicích, cenná barokní poutní kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána nad Dolními Kounicemi, či kaple sv. Jakuba v Ivančicích, jejíž zasvěcení bylo podle legendy reminiscencí

Termíny poutí nejvýznamnějších poutních míst jižní Moravy n Blatnice pod Sv. Antonínkem hlavní pouť – následující neděli po svátku sv. Antonína Paduánského (13. 6.), za 14 dnů druhá hlavní pouť menší poutě – poslední neděli v srpnu děkovná pouť, poslední sobotu v říjnu pouť k svátku Všech zemřelých

Ps 118,24

poutě místních lidí do Santiaga de Compostella, kde je světec pohřben.

Zajímavou poutní kapli sv. Floriána objevíte nad Moravským Krumlovem; místní pouti se pravidelně účastní hasiči z okolí, kteří tak vzdávají hold svému patronovi. Připomeňme i mariánskou kapli se sochou Bolestné Panny

Marie na Lutrštéku a kostel sv. Gotharda v Modřicích, jinak též poutní místo všech zahradníků z Brna a okolí.

p Moravský Krumlov

p Žarošice

n Kaple sv. Antonína Paduánského Blatnice pod Sv. Antonínkem Tel.: +420 518 331 424, 732 659 439 e-mail: farnostblatnice@seznam.cz http://www.sweb.cz/farnostblatnice

n Kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Floriána Dolní Kounice Tel.: +420 546 421 231

n Hnanice pouť na sv. Wolfganga (31. 10.)

n Kostel Zvěstování Panny Marie Hanácká ul., Brno-Tuřany Tel.: +420 545 219 225

n Hluboké Mašůvky velká pouť – ke svátku Navštívení Panny Marie (2. 7.), první neděli v červenci měsíční poutě – každou sobotu

n Kostel Navštívení Panny Marie Hluboké Mašůvky Tel.: +420 515 255 227

n Křtiny hlavní pouť – na svátek Seslání Ducha Svatého (pohyblivý svátek květen–červen) menší poutě – od května do listopadu při příležitosti svátků Panny Marie, Prostřednice všech milostí (31. 5.), sv. Floriána (3. 5.), sv. Petra a Pavla (29. 6.), sv. Anny (26. 7.), Nanebevzetí Panny Marie (15. 6.), sv. Huberta (3. 11.) a dalších

n Kostel Panny Marie Bolestné Sloup Tel.: +420 516 435 374

n Kostel Jména Panny Marie Křtiny Tel.: +420 516 439 189

n Sloup hlavní poutě – pátek před Květnou nedělí (pohyblivý termín) a ke svátku Panny Marie Bolestné (15. 9.) třetí neděli v září

n Kostel Narození Panny Marie Kostelní náměstí 7, Vranov Tel.: +420 541 239 023 e-mail: dc-vranov@katolik.cz http://www.dc-vranov.katolik.cz

n Vranov hlavní pouť – k Panně Marii Vranovské vždy první neděli v září poutní období – od poslední srpnové do první říjnové neděle

n Kostel sv. Anny Žarošice Tel.: +420 518 631 616

n Žarošice hlavní pouť – k Panně Marii Žarošické (ke Staré Matce Boží) druhou sobotu v září měsíční poutě – od května do října 13. den v měsíci

n Kaple sv. Šebestiána Svatý kopeček, Mikulov e-mail: info@kapitulamikulov.cz http://www.kapitulamikulov.cz

n Kaple sv. Jakuba Nové Hory, Ivančice Tel.: +420 546 451 591 n Kostel Navštívení Panny Marie Lechovice Tel.: +420 515 277 123

p Hluboké Mašůvky n Kaple Bolestné Panny Marie Němčany – Lutršték Tel.: +420 544 224 587 e-mail: rkf.slavkov@biskupstvi.cz http://www.sweb.cz/urbanet n Kostel sv. Gotharda nám. Míru, Modřice Tel.: +420 542 210 074 Fax: +420 542 210 074 n Kaple sv. Floriána Moravský Krumlov Tel.: +420 515 322 713

Jan Blažej Santini-Aichel

Nisi Dominus aedificaverit domum, in vanum

Magie pěti hvězd Hřbitovní a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, zapsaný od roku 1995 v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je nejen perlou barokní gotiky, ale zároveň dokonalou ukázkou Santiniho mistrovství a záliby v symbolice čísel.

Protože se podle legendy objevilo ve Vltavě po Janově utonutí pět hvězd, i kostel Santini postavil ve znamení pětky – má půdorys pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět trojúhelných a pět oválných kaplí a pět oltářů. Dokonce i hlavní oltář zdobí pět hvězd a pět andělů. Kostel obklopuje hřbitov, lemovaný arkádami ve tvaru deseticípé hvězdy.

Duchovní a kulturní rozkvět na přelomu 17. a 18. století v období baroka můžeme srovnat s dobou vrcholné gotiky.

Svou roli sehrálo vypjaté náboženské cítění všech vrstev obyvatelstva i skutečnost, že v roli mecenášů a objednavatelů mimořádných výtvarných děl se vedle šlechticů stále častěji objevují vzdělaní preláti, mnohdy opati významných starobylých řádů – benediktinů, cisterciáků a premonstrátů.

V období mimořádné hospodářské prosperity, kdy jsou jako mávnutím kouzelného proutku zapomenuta husitská tažení i hrůzy třicetileté války, se budují a přestavují jak hrady a zámky, tak rozsáhlé klášterní komplexy.

Chrámy se plní sochami, freskami, obrazy a uměleckými díly nevídaných hodnot ke cti a slávě řádových i zemských světců. Svou roli však sehrává i patriotismus, vzpomínky na velkolepou dobu vlády císaře Karla IV. a gotika coby připomínka zašlé slávy. Tak se zrodil feno-

q Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře

p Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách

mén barokní gotiky, stylu, který u barokně komponovaných staveb používal gotické tvarosloví a který nejméně o sto let předběhl vlnu romantického zájmu o středověkou architekturu. Jeho duchovním otcem byl český architekt italského původu Jan Blažej Santini.

Na jižní Moravě vytvořil umělec dílo, mnohými znalci považované nejen za nejkrásnější z jeho staveb, ale také nejpůvabnější církevní památku České republiky. Tímto skvostem barokní architektury je poutní chrám Jmé-

na Panny Marie s kaplí sv. Anny a letní rezidence zábrdovických premonstrátů ve Křtinách.

Přestože hlavní kostel, šestapadesát metrů dlouhý, osmatřicet metrů široký a s kupolí klenoucí se do výšky pětatřiceti metrů, je největší Santiniho stavbou, celý areál měl být podle původního urbanistického projektu mnohem větší. Architekt navrhl symetricky nalevo i napravo od hlavního chrámu ambity a dvě vysoké kaple.

Nakonec byl postaven jen centrální chrám s jedinou kaplí, ale nedokončený

komplex i tak vypadá impozantně. Geniální projektant Santini, uváděný mimo jiné jako znalec kabaly a symboliky číselných sestav, možná uměl zacházet i s energií míst. Dokladem toho jsou právě Křtiny. Základním prvkem Santiniho architektury je půdorys řeckého kříže, jehož pět bodů – střed a konce ramen – tvoří centra vzájemně se prolínajících kruhových částí.

Povznášející pocity užaslých poutníků při vstupu do hlavní lodě s průhledy do vedlejších prostor, kam proudí světlo ze všech

14

15

laborant, qui aedificant eam

Ps 127,1

n Kostel Jména Panny Marie Křtiny Tel.: +420 516 439 189 n Kostel sv. Jana Nepomuckého Zelená Hora, Žďár nad Sázavou Tel.: +420 566 625 190 n Kostel sv. Petra a Pavla a benediktinský klášter Klášter 1, Rajhrad Tel.: +420 547 230 027

p Detail průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Rajhradě

Jan Blažej Santini-Aichel (1677–1723) Věhlasný architekt a duchovní otec barokní gotiky se narodil v pražské rodině kameníků a zedníků, pocházejících z italského městečka Roveretta, německy zvaného Aichel.

Santini, podle písemných pramenů chromý, byl v osobním životě krutě pronásledován, o to zářivější však byla kariéra profesní.

Z jeho tvůrčí dílny vyšly vedle již uvedených staveb takové skvosty jako klášterní kostely v Kladrubech, Želivě a Sedlci u Kutné Hory, zámek Karlova Koruna, řada městských i vesnických kostelů na symbolických půdorysech, hospodářské dvorce, ba dokonce i zájezdní hostinec na půdorysu písmene W, jež najdete v Ostrově nad Oslavou.

stran, jsou nepopsatelné.

Samotné Křtiny patří mezi nejznámější a také nejstarší poutní místa na Moravě. Zatímco jejich jméno je odvozováno od legendy, podle níž zde byli po příchodu křesťanství křtěni pohané, poutní tradice se váže ke gotické kamenné soše Madony, umístěné na hlavním oltáři.

Druhou Santiniho stavbou na jižní Moravě je areál benediktinského kláštera v Rajhradě spolu s opatským chrámem sv. Petra a Pavla. Podobně jako téměř u poloviny Santiniho děl se i v pří-

padě rajhradského kostela jednalo o přestavbu starší svatyně, takže se umělec vyrovnával s již existujícím prostorem a hmotou původní stavby. I tak stavbu chrámu pouze započal; po jeho předčasné smrti ji dokončil vídeňský architekt Ch. A. Oedtel, jemuž bývá vytýkáno, že přetvořil a tak vlastně znehodnotil Santiniho architektonické řešení. Přesto jednolodní chrám s valenou klenbou a pěti kupolemi nese zejména v interiéru všechny typické prvky Santiniho rukopisu.

Vliv věhlasného tvůrce se

p Interiér kostela ve Křtinách

projevil i na několika stavbách v okolí – na farním kostele sv. Kříže v Rajhradě a sv. Jana Křtitele v Telnici, na sýpce v Rajhradicích či kostele a rezidenci v Ostrovačicích.

Kouzlo starých knih

Caelum et terra transibunt, verba q

Obraz Bratrská škola v Ivančicích – Kolébka Bible kralické o rozměrech 8,10 x 6,10 metrů vytvořil světoznámý malíř Alfons Mucha, rodák z Ivančic. Obraz je součástí Slovanské epopeje, kolekce dvaceti monumentálních pláten, vystavených na zámku v Moravském Krumlově.

Město ekumenické tolerance V divokých dobách středověku to byla opravdová záhada – jak je možné, že Brno nikdy nezažilo ostré národnostní střety, trýznivé židovské pogromy ani žár hranic kacířů? Ve 20. století pak tolerantní geny města umožnily vznik pohřebiště padlých německých vojáků z druhé světové války, pozvolné budování evropského unikátu, Muzea romské kultury, vznik první mešity v České republice a také soužití řady církví včetně církve pravoslavné, Církve československé husitské, Českobratrské církve evangelické a mnoha dalších.

Na Nový rok odpoledne se již tradičně schází zástupci všech křesťanských církví působících na území Brna k ekumenickému shromáždění věřících v katedrále sv. Petra a Pavla, aby opakovaně potvrdili platnost obdivuhodné brněnské snášenlivosti, vzájemné úcty a tolerance.

Pokaždé, když zabloudíme mezi obrovské regály z leštěného dřeva a rozhlédneme se po rozlehlých klášterních knihovnách, oslní nás krása starých knih v těžkých kožených vazbách s půvabnými, ohnivě zbarvenými iniciálami a zlacenými hřbety. Ať už vezmeme křesťanství, židovství nebo islám, pokaždé máme co do činění s náboženstvím knihy, byť ta se pokaždé jmenuje jinak – Bible, Tóra, Korán. Mnohdy však spatřily světlo světa dávno před vynálezem knihtisku a řada z nich vznikla právě na jižní Moravě, v kraji, kde prastarou tradici vydávání knih založili samotní věrozvěstové, svatí Cyril a Metoděj.

Připomeňme si proto dvojnásobnou českou a polskou královnu Elišku Rejčku, která významně zasáhla do dějin gotické architektury i knižního

umění. Právě ona založila na Starém Brně klášter cisterciaček se špitálem a nádherným kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je dodnes chloubou moravské gotiky, byť se díky použití režného cihlového zdiva svým pojetím blíží severoněmeckým či polským stavbám.

Tomuto chrámu v roce 1987 udělil papež Jan Pavel II. čestný titul Basilica minor, bazilika menší, jediný v brněnské diecézi a jeden z mála v České republice. V péči královny Rejčky, nesmírně činorodé ženy se zrodilo osm nádherných iluminovaných kodexů, liturgických knih, z nichž nejcennější a nejnádhernější je Brevíř královny Rejčky, zvaný též rukopis rajhradský.

Poklady nezměrných hodnot často vznikaly přímo na církevní půdě. Dnes už zapomenutou knihtiskařskou dílnu, která v le-

tech 1595–1613 vytiskla jednadvacet titulů, založil sám opat jednoho z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě, premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Pro tiskárnu pracovali dva skuteční mistři svého oboru – rytec a kreslíř Jan Willenberger, který se proslavil roku 1593 svými dřevořezbami v Paprockého Zrcadle slavného markrabství moravského, a tiskař Bartholomaeus Albert Forman, latinsky Albertus Auriga, který si v roce 1601 otevřel vlastní tiskárnu v Brně.

Při putování za zázrakem jménem kniha však nesmíme zapomenout na Ivančice, působivé město s řadou renesančních měšťanských domů, radnicí a zbytky středověkých městských hradeb. Pod náměstím si povšimneme středověkého kostela Nanebevzetí Panny Marie

s nádhernou renesanční helmicí, i když více nás budou zajímat zbytky budov českobratrského sboru s původní věží a odkrytými základy kostela.

V polovině 16. století se poklidné Ivančice staly významným střediskem Jednoty bratrské, kde od roku 1558 sídlil neobyčejně vzdělaný biskup Jan Blahoslav. Pod jeho vedením se tichá osada změnila na ohnisko českobratrského duchovního života a ivančická bohoslovecká kolej se stala soudobou nejkvalitnější školou jednoty. Z jeho podnětu byla založena tajná bratrská tiskárna, která zahájila činnost roku 1562 vydáním překrásného Ivančického kancionálu. Jan Blahoslav stál rovněž u zrodu monumentálního díla – českobratrského překladu proslulé Bible kralické.

Zatímco editorské práce a překlady se soustřeďovaly do Ivančic, tisk byl proveden v nedalekých Kralicích nad Oslavou.

Jaké jsou hlavní přednosti Bible kralické, vydávané v šesti dílech od roku 1579 do roku 1594?

Vynikající překladatelský

16

17

vero mea non praeteribunt Mt 24,35

p Premonstrátský klášter v Louce

p Interiér bývalé knihovny Louckého kláštera, nyní umístěné v areálu kláštera premonstrátů na Strahově

tým, pečlivé srovnávání řeckých, latinských, hebrejských a aramejských předloh, bohaté a nesmírně zasvěcené historické a filologické poznámky, odkazy, poznámky, kvalita tisku, typografie – a především nádherná kultivovaná čeština, která se pak na dlouhá staletí stala jazykovou normou a položila pevné základy spisovného českého jazyka.

q Titulní list Ivančického kancionálu

n Kostel Nanebezetí Panny Marie a sv. Václava a klášter premonstrátů Znojmo-Louka Tel.: +420 515 227 723 http://www.louka.wz.cz n Památník Kralické tiskárny Moravské zemské muzeum Kralice nad Oslavou Tel.: +420 568 643 619

q Kralická Bible – titulní list Evangelia podle sv. Matouše

Památník kralické tiskárny Tvrz v Kralicích nad Oslavou, do níž byla roku 1576 přemístěna ivančická tiskárna, dal českobratrské jednotě k dispozici její horlivý příznivce a mecenáš, Jan starší ze Žerotína, majitel náměšťského panství. Po nuceném odchodu členů jednoty bratrské do exilu pak tvrz osiřela a později zanikla. Pozdější archeologické výzkumy však odhalily kolekci čtyř tisíc kovových typů písmen i kování knih, které patří ke světovým unikátům.

Základy tvrze dnes tvoří společně s Památníkem kralické tiskárny jednotnou expozici. Slavnou Bibli připomíná i pomník u kostela, první umělecké dílo svého druhu na světě, věnované knize a jejím tvůrcům.

Proměna kostela v průběhu staletí

Lapidem quem reprobaverunt

p Boskovice – kostel sv. Jakuba Většího Opevněné kostely Ač bychom pro stavby tohoto druhu v České republice jen těžko našli obdobu, jejich účel je zřejmý: kostely plnily funkci obranných pevností, které měly obyvatele chránit před nepřátelskými vpády. Kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově dnes zahrnuje kromě kostela samostatně stojící hranolovou věž, kapli Všech svatých, karner a dokonce únikové chodby, to vše obklopené hradební zdí se střílnami z doby kolem roku 1500. Při tureckém drancování Moravy roku 1663 si Kurdějovští právě díky kostelu skutečně zachránili životy i majetky. Druhý opevněný kostel sv. Jakuba s neobvykle mohutnou obytnou věží najdete v nedaleké Nosislavi. q Nosislav – opevněný kostel sv. Jakuba

Na vývoji moravské církevní architektury se během tisícileté historie podepsaly všechny známé umělecké slohy. Skromné a asketicky střízlivé románské umění oceníte například při návštěvě Znojma; tamní rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny, národní kulturní památka, postavená nejspíš kolem poloviny 11. století, vyniká především vnitřní výzdobou s několika pásy románských fresek.

Ze stejné doby pochází rotunda sv. Pantaleona v Pustiměři, z níž se ovšem zachovaly pouze zbytky. Třetí pozdně románská rotunda Panny Marie stojí u zámeckého parku v Plavči. Opravdovým skvostem tehdejšího stavitelství je však kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích se třemi apsidami a neobvyklou osmibokou věží, svým pojetím jedna z nejpozoruhodnějších románských svatyní. Řadu památek najdou na jižní Moravě příznivci mystické gotiky. K nejcennějším gotickým církevním stavbám patří kostel sv. Jakuba Většího v Boskovicích s dobovými portály. V interiérech se skrývají unikátní renesanční figurální náhrobníky s bohatou figurální výzdobou; nejvyšší z nich – a zároveň nejvyšší náhrobek na Moravě – měří plných sedm metrů!

V majestátní poloze nad středem města Letovice stojí pěkný gotický kostel sv. Prokopa; v něm můžete obdivovat mimo jiné barevné skleněné mozaiky od K. Svolinského. Nezapomeňte ani na bílý pozdně gotický kostel sv. Kateřiny v obci Kateřina,

který jako by byl symbolem pevných základů a dlouhověkosti tohoto světa. Krásu gotiky, byť se mnohdy prolíná se stopami dalších stavebních slohů, můžete ocenit i v Hostěradicích; tamní kostel sv. Kunhuty býval kdysi součástí komendy řádu německých rytířů. Výlet po středověkých památkách zakončíme v kostele sv. Kunhuty v Jevišovce, který představuje nezvyklou kombinaci pozdní gotiky a moderní funkcionalistické architektury.

Obdivovatelé zdobného a rozevlátého baroka lákají například Valtice, kde mohou navštívit jak překrásný lichtenštejnský zámek s cennou kaplí, tak impozantní barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie, anebo vesnice Luleč, nad níž při okraji jednoho z největších velkomoravských hradišť stojí barokní kostel sv. Martina. Jednou z nejkrásnějších ukázek raného baroka na Moravě je i kostel Navštívení Panny Marie v Lomnici s novobarokním zařízením a dobovými plastikami.

Z kostelů, reprezentujících novodobé stavební slohy, nesmíme zapomenout na mohutný klasicistní chrám Vzkříšení Páně, který dal koncem 18. století ve Slavkově u Brna postavit kníže Václav Antonín Kounic. Nepřehlédnutelný je i novogotický kostel Navštívení Panny Marie na půdorysu osmiúhelníku z konce 19. století v Břeclavi-Poštorné, k jehož stavbě byly použity keramické tvarovky z lichtenštejnské knížecí cihelny, a konečně tři kostely z první poloviny 20. století – historizujícími

slohy inspirované chrámy Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích a sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích, a vynikající příklad stavby v duchu tehdy moderního funkcionalismu, kostel sv. Augustina v Brně-Masarykově čtvrti.

q Znojemská rotunda

q Řeznovice

q Kateřina

q Letovice

18

19

aedificantes, hic factus est in caput anguli Ps 118,22

q Luleč

n Kostel sv. Barbory nám. U kostela, Adamov Tel.: +420 516 446 330 n Kostel sv. Jiří Bořitov Tel.: +420 516 437 456 q Valtice

q Břeclav – Poštorná

n Kostel sv. Jakuba Většího Masarykovo nám., Boskovice Tel.: +420 516 452 156 e-mail: rkfarabce@mtw.cz Románské a gotické umění Nástěnné románské fresky ve znojemské rotundě sice jsou vzácné, ovšem na jižní Moravě zdaleka ne jediné.

Románské a gotické malby najdeme například v interiérech kostela sv. Jiří v Bořitově, k předním ukázkám středověkého malířství na Moravě patří rovněž částečné dochované gotické nástěnné malby v presbytáři kostela Povýšení sv. Kříže v Drásově anebo figurální malby v románsko-gotickém kostele sv. Kříže v Nebovidech. Jedinečnou ukázkou řezbářského umění starých mistrů je pozdně gotický Světelský oltář v novogotickém kostele sv. Barbory v Adamově. Křídlový oltář s bohatou figurální výzdobou pochází z chrámu cisterciáckého opatství v dolnorakouském Zwettlu a vytvořil jej počátkem 16. století českobudějovický řezbář Ondřej Morgenstern.

n Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně nám. Republiky, Brno Tel.: +420 545 576 475 e-mail: brno@ofm.cz n Kostel sv. Augustina nám. Míru, Brno Tel.: +420 543 248 134 n Kostel Navštívení Panny Marie Břeclav-Poštorná Tel.: +420 519 333 518 n Kostel Povýšení sv. Kříže Drásov Tel.: +420 549 424 180 n Kostel sv. Kunhuty Hostěradice Tel.: +420 515 333 238 http://skalice.web.worldonline.cz

q Brno – Husovice

n Kostel Nanebevzetí Panny Marie Palackého nám., Ivančice Tel.: +420 546 451 591

n Románský kostel sv. Petra a Pavla Řeznovice Tel.: +420 546 451 591 n Kostel sv. Kunhuty Jevišovka Tel.: +420 519 519 234 n Kostel sv. Kateřiny Kateřina Tel.: +420 541 239 023 e-mail: dc-vranov@katolik.cz http://www.dc-vranov.katolik.cz n Kostel sv. Jana Křtitele Kurdějov Tel.: +420 519 411 953 n Kostel sv. Prokopa Letovice Tel.: +420 516 474 165 e-mail: letfara@tiscali.cz n Kostel sv. Martina Luleč Tel.: +420 517 353 308 n Kostel sv. Kříže Nebovidy Tel.: +420 542 210 074 n Kostel sv. Jakuba Většího Nosislav Tel.: +420 547 231 636 n Rotunda Panny Marie Plaveč Tel.: +420 515 255 227 n Rotunda sv. Pantaleona Pustiměř Tel.: +420 517 357 283

q Brno – kostel sv. Augustina

n Kostel Vzkříšení Páně Slavkov u Brna Tel.: +420 544 221 587 e-mail: rkf.slavkov@biskupstvi.cz http://www.sweb.cz/urbanet n Kostel Nanebevzetí Panny Marie nám. Svobody, Valtice Tel.: +420 519 352 115

Zajímavosti a drobné duchovní památky

Laudate Dominum, Znojmo

p Znojmo – kostel sv. Mikuláše

p Nástěnné románské fresky ve znojemské rotundě

p Krypta premonstrátského kláštera v Louce

Jedno z nejstarších měst naší země leží v úrodném kraji vína a meruněk ve svazích nad řekou Dyjí.

Návštěvníky okouzlí především historické jádro, plné renesančních domů, křivolakých uliček, romantických vyhlídek a stylových prostranství. Jeho dominantou je osmdesát metrů vysoká radniční věž. Kdo má strach z výšek, zamíří na prohlídku středověkého znojemského podzemí, jehož chodby měří až 30 kilometrů a často vedou i ve čtyřech patrech nad sebou. V někdejším zeměpanském hradu sídlí muzeum a nalézá se zde i nejvzácnější památka města, románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny s unikátními freskami. Charakteristickou siluetu města dotváří chrám sv. Mikuláše, založený již kolem roku 1100. Původní stavba vzala za své zřejmě roku 1335 během bujaré svatby Anny, nejmladší dcery Jana Lucemburského s rakouským vévodou Ottou, kdy celé město zachvátil požár. Některé architektonické prvky nového chrámu, budovaného postup-

ně až do konce 15. století, připomínají vlivy tvůrců katedrály sv. Víta v Praze. Z dalších církevních památek uveďme kostel sv. Michala, minoritský klášter se zbytky raně gotického kostela Panny Marie, kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele a dominikánský klášter s kostelem Povýšení sv. Kříže. Stranou historického centra stojí další dvě památky: monumentální premonstrátský klášter v Louce, který je možné navštívit v rámci vinařského turistického programu, a klášterní areál Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Hradišti s barokním chrámem sv. Hypolita.

n Kostel sv. Mikuláše Mikulášské nám., Znojmo Tel.: +420 515 224 694 n Kostel Povýšení sv. Kříže a dominikánský klášter Dolní Česká 3, Znojmo Tel.: +420 515 224 184 e-mail: znsvkriz@volny.cz http://mujweb.cz/kultura/svkriz n Kostel sv. Hypolita a klášter Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského Křížovnická ul., Znojmo-Hradiště Tel.: +420 515 236 211 n Kostel sv. Jana Křtitele a kapucínský klášter Masarykovo nám. 13, Znojmo Tel.: +420 515 236 211 n Kostel sv. Michala Jezuitské nám., Znojmo Tel.: +420 515 236 211

20

21

omnes gentes Mikulov Za svůj nepřehlédnutelný půvab vděčí historické město s bohatou vinařskou tradicí nejen své poloze na úpatí Pálavských vrchů, ale i svým stavitelům, především rodu Ditrichštejnů, jimž mikulovské panství patřilo od roku 1575 až do roku 1945. Hlavní dominantou města je pozdně barokní zámek se zahradami, někdejší sídlo olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna.

Právě on vytvořil z Mikulova kvetoucí město s bohatým kulturním a politickým životem. Dnes jsou v zámku uloženy cenné

muzejní sbírky s unikátní vinařskou expozicí a obřím sudem. Druhou dominantou města, která již zdálky láká přijíždějící návštěvníky, je impozantní Svatý kopeček. Na něm stojí barokní poutní kaple sv. Šebestiána, hranolová zvonice a Boží hrob.

K známému poutnímu areálu stoupá z města strmá křížová cesta, lemovaná čtyřbokými kaplemi s barokními sochami a malbami. Významnou církevní stavbou je středověký, barokně zařízený kostel sv. Václava na jihovýchodním svahu Zámeckého vrchu a loretánský kostel sv. Anny na náměstí, založený jako nejstarší

Ps 117,1 loreta v českých zemích roku 1623. Po požáru bylo torzo kostela adaptováno na Ditrichštejnskou hrobku, která je přístupná veřejnosti. Kvalitní ukázkou moravského vrcholně barokního umění je rovněž monumentální sloup Nejsvětější Trojice na náměstí. V Komenského ulici dále stojí piaristická kolej, škola a kostel sv. Jana Křtitele, založené kardinálem Ditrichštejnem jako nejstarší řádová kolej ve střední Evropě. Zdejší gymnázium, založené roku 1631, existuje dodnes.

p Mikulov – kostel sv. Anny s Ditrichštejnskou hrobkou

n Kostel sv. Anny s Ditrichštejnskou hrobkou Vrchlického ul., Mikulov n Kostel sv. Jana Křtitele a piaristická kolej Komenského ul., Mikulov n Kostel sv. Václava Kostelní nám., Mikulov Tel.: +420 519 510 309 e-mail: info@kapitulamikulov.cz http://www.kapitulamikulov.cz

p Mikulov – Svatý kopeček q Mohyla míru

Při nejlepší vůli můžeme představit jen zlomek rozsáhlého bohatství sakrálních památek. Alespoň ve zkratce si proto připomeňme další vesnické kostely a městské chrámy, kaple a křížové cesty, boží muka, kříže, sochy a smírčí kameny, které najdete ve všech koutech jižní Moravy.

Na mnohé z nich možná dějiny umění zapomněly, ale žijí dál v lidových písničkách – a že se jich na Moravě zpívají stovky a tisíce!

I v slunném kraji vína však existují místa, kde každá píseň odumře na rtech – například ve zvlněných pahorcích východně od Brna, kde se 2. prosince 1805 odehrála jedna z nejproslulejších napoleonských bitev, bitva u Slavkova. Na nejvyšším místě Prateckého návrší, v místech rozhodujících bojů, stojí již téměř sto let Mohyla míru, kamenná kaple připomínající svým tvarem dávné slovanské mohyly, stavěné v širých stepích východu.

Do zdejšího podzemního ossaria bývají příležitostně ukládány ostatky padlých, nalezené v oblasti bojiště.

Iniciátorem stavby, která se stala dominantou Slavkovského bojiště a zároveň nadčasovým mementem všech válek, byl brněnský kněz Alois Slovák, který někdejší bojiště nevnímal jako pole válečné slávy, ale jako hřbitov tisíců prostých lidí. Mohyla míru tak zároveň představuje unikátní mírový památník, jeden z nejstarších ve střední Evropě.

n Mohyla Míru Muzeum Brněnska 664 58 Prace Tel.: +420 544 244 724 e-mail: muzeum@brnenska.cz http://www.muzeumbrnenska.cz

Novodobé sakrální stavby

Cantate Domino

Posvátná místa, svatyně, kostely a modlitebny, staré jako lidstvo samo, měly během staletí řadu podob.

Někdy sakrální architektura určovala ráz celého stavebnictví, jindy byla naopak potlačena společenským režimem k prostému přežívání. Přesto nejstarší architektonické téma stále provokuje tvůrce svou výjimečností a podněcuje k neobvyklým řešením.

Základní dispozice, vnitřní uspořádání, řada symbolických prvků i vybavení chrámů byly po staletí ovlivněny neměnnou liturgií. Zásadní změnu ovšem přinesl II. vatikánský koncil (1962–1965), nejvýznamnější událost v životě katolické církve 20. století.

Ve všech částech liturgie převládl národní jazyk, kazatelnu nahradily čtecí pulty a mše se začala sloužit „tváří k lidu“. Proto vznikly nové oltáře – eucharistické stoly, které dnes můžeme spatřit v naprosté většině kostelů.

Sakrální architektura na tuto změnu reagovala s dynamikou, která předčila veškerá očekávání.

Vzniklo nemálo staveb, kvalitních jak z hlediska architektonického pojednání a urbanistického začlenění, tak interiérové výzdoby a konstrukčního řešení. Díky vyššímu počtu věřících v různých náboženských společenstvích se drtivá většina nově postavených kaplí a kostelů v České republice zrodila právě na Moravě.

Výjimečný dobou svého vzniku je kostel sv. Josefa v Senetářově. Zatímco většina památek vznikla až po roce 1990, senetářovský kostel byl užíván již od roku 1971, v éře

p Břeclav – kostel sv. Václava q Hustopeče – kostel sv. Václava a sv. Anežky České

normalizace. Projektu se ujal známý brněnský autor Ludvík Kolek, mimo jiné též autor kostelů v Břeclavi a Hustopečích, který se nechal inspirovat sakrálními díly francouzského architekta Le Corbusiera.

Důstojnou náhradou za původní barokní kostel, zničený při náletu v roce 1944, je moderní chrám sv. Václava v Břeclavi, v jehož podzemí jsou zpřístupněny odkryté části základů původní románské svatyně. Za války byl rovněž poškozen gotický kostel v Hustopečích; původní chrám byl roku 1961 po zřícení věže stržen a v roce 1994 vysvětil brněnský biskup nový chrám sv. Václava a sv. Anežky České. Zajímavá dvoupodlažní stavba stojí na půdorysu spirály, znázorňující zmrtvýchvstání Krista. V interiérech jsou zakomponovány kopie zachráněných architektonických článků starého

kostela, vrcholek věže zdobí stylizovaná svatováclavská koruna.

V Brně-Žabovřeskách stojí kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, jehož útlá bílá věž s odhalenými zvony se stala po vysvěcení roku 1995 dominantou městské čtvrti. Sídlí zde také salesiánské středisko mládeže, působící jako centrum volného času.

Zajímavá architekturou i umístěním je rovněž kaple Nalezení sv. Kříže v Chudčicích; jen kousek odtud totiž leží Tři kříže, mystické kultovní místo známé možná už z doby paleolitu. Z dalších moderních sakrálních staveb stojí za zmínku kostel Panny Marie Růžencové v Louce u Blatnice, kaple sv. Floriána a Panny Marie v Příbrami, kaple sv. Antonína Paduánského v Rozseči nad Kunštátem a kostel sv. Jana Nepomuckého v Žádovicích u Hodonína.

q Díky uměleckým kvalitám zůstává působivým a dodnes nepřekonaným řešením úprava presbytáře kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnici, na níž se v šedesátých letech 20. století spolupodíleli sochař Jan Koblasa a malíř Mikuláš Medek.

22

23

canticum novum

Ps 96,1

p Šošůvka – kaple sv. Václava a sv. Anežky

p Senetářov – kostel sv. Josefa p Příbram – kaple sv. Floriána a Panny Marie n Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů a salesiánská oratoř Foerstrova ul., Brno Tel.: +420 541 213 110 e-mail: brnozab@volny.cz n Kostel sv. Václava Masarykovo nám., Břeclav Tel.: +420 519 371 413 n Kostel sv. Václava a sv. Anežky České Masarykovo nám., Hustopeče Tel.: +420 519 412 027 e-mail: fu.hustopece@tiscali.cz http://farnost-hustopece.zde.cz n Kaple Nalezení sv. Kříže Chudčice Tel.: +420 549 420 206 e-mail: farnost.vev.bityska @seznam.cz n Kostel sv. Petra a Pavla Jedovnice Tel.: +420 516 442 221

n Kostel Panny Marie Růžencové Louka Tel.: +420 518 338 132 n Kaple sv. Floriána a Panny Marie Příbram Tel.: +420 546 450 301 n Kaple sv. Antonína Paduánského Rozseč nad Kunštátem Tel.: +420 516 470 622 n Kostel sv. Josefa Senetářov Tel.: +420 516 442 221 n Kaple sv. Václava a sv. Anežky Šošůvka Tel.: +420 516 435 374 n Kostel sv. Jana Nepomuckého Žádovice Tel.: +420 518 612 201

Současný život křesťanských církví Stejně jako v stavbách moderních kostelů stále žije tradice stavitelů katedrál, žije i církevní společenství. Kostely jsou stále místy, kde se věřící shromažďují ke společným setkáním a aktivní život církví nachází svůj výraz i v činnostech, s duchovními památkami zdánlivě nesouvisejícími.

Za příklad vezměme aktivity církve katolické.

Vlastní pastorační činnosti se neodehrávají jen v kostelech, ale třeba i v nemocnicích. Velká pozornost je věnována rodinám, kterým se věnuje zejména Centrum pro rodinu a sociální péči, organizující dovolené rodin s dětmi, kluby maminek, semináře o výchově dětí a manželství, víkendy pro táty s dětmi, víkendy pro maminky, programy pro osamělé maminky s dětmi, seniorklub, programy pro bezdětné páry či Den pro rodinu. Nezapomíná se ani na mládež a studenty.

Církve zřizují základní a střední školy a pečují o volný čas dětí; sportovní i společenské vyžití je připraveno v rámci středisek mládeže (oratoří), které vede společnost sv. Františka Saleského (Salesiáni Dona Bosca) v Brně-Žabovřeskách a Brně-Líšni.

Tradiční oblastí, které církev věnuje maximální pozornost, je charitativní činnost, prováděná především Diecézní charitou Brno. Její práce začíná pomocí nemocným. zdravotně postiženým, pečovatelskou službou, pomocí matkám v tísni, lidem bez domova či migrantům a uprchlíkům, a končí zajišťováním humanitární pomoci do zahraničí.

A zajímavost nakonec: v Brně působí jediná tuzemská křesťanská rozhlasová stanice – Radio Proglas.

24

25

Šalom!

‫ברובים הכאים‬

Přestože Židé v českých zemích žijí více než tisíc let a židovské památky se staly nedílnou součástí kultury České republiky, jejich poznávání v sobě stále skrývá poutavé tajemno, lehce okořeněné zvědavostí i neznalostí.

Není divu – památky na nejvýznamnější menšinovou komunitu byly po celá desetiletí záměrně likvidovány, a tak je svět židovských tradic a zvyků pro laiky stále plný překvapení a zajímavých

zjištění. Každé ghetto, synagoga, hřbitov i dům v sobě navíc nesou tragické poselství, živé i šedesát let po šóa.

První zprávu o židovských obchodnících na moravských tržištích najdeme v tzv. Raffelstettenské celní listině z let 903–906.

Nejstarší místně doložená zmínka o židovském osídlení se pak vztahuje k roku 1067, kdy měl podle Kosmovy Kroniky české jistý Žid Podiva založit hrad Podivín.

Protože Morava byla po dlouhá staletí svébytným územím s vlastní zemskou správou s přirozenou vazbou na další země české koruny, i židovské obce se zde vyvíjely ve stejných podmínkách a spojoval je podobný osud. Duchovním představitelem moravských Židů byl volený moravský rabín, jehož sídlo bylo zprvu v Ivančicích, od poloviny 16. století do roku 1851 v Mikulově, poté v Boskovicích a nakonec v Brně. Stejně

jako jinde i na Moravě byli Židé po dlouhá staletí značně omezováni ve svých právech. Platili vyšší daně, na oděvu museli nosit zvláštní označení, směli se věnovat pouze určitým povoláním, museli žít v uzavřených sídlištích – ghettech, dostatečně vzdálených od kostelů, náměstí a míst, kde se odehrávaly křesťanské náboženské slavnosti. Z přirozených i vnucených odlišností vůči Židům pak plynula nevraživost ostatních obyvatel, která se čas od času projevovala násilím, pogromy a vystěhováním z města či země.

Tragický osud pak završilo nacistické „konečné řešení židovské otázky“ a transporty do koncentračních táborů. Hrůzy holocaustu přežilo asi 10 % původních židovských obyvatel.

Dnešní židovská náboženská obec v Brně pro jižní Moravu sdružuje necelých tři sta členů, povětšinou starších lidí. Kromě uspokojování náboženských potřeb věřících je jejich hlavním cílem snaha o zachování židovských tradic a péče o odkaz předků.

Charakter židovského osídlení na jižní Moravě je přesto jedinečný. Poté, co král Ladislav Pohrobek v roce 1454 vypověděl Židy z královských měst Brna, Znojma, Olomouce a Uničova, usadili se v řadě menších měst a městeček jižní Moravy. Dodnes tak můžeme navštívit padesát židovských čtvrtí, pětačtyřicet synagog a pětasedmdesát židovských hřbitovů. Pojďme se projít těmi nejzajímavějšími z nich.

p Hugo Haas (vpravo nahoře) s otcem a bratrem Pavlem

Slavní rodáci Židovští občané se zasloužili nejen o hospodářský, společenský a kulturní vzestup naší země, ale mnozí z nich se proslavili i v cizině. Z Moravy pocházejí například předkové někdejšího rakouského kancléře Bruna Kreiského a italského spisovatele Alberta Moravii. Připomeňme si rodinu průmyslníků Löw-Beerů ze Svitávky, vynikajícího skladatele filmové hudby Ericha Wolfganga Korngolda, duchovního otce psychoanalýzy Sigmunda Freuda, rodáka ze severomoravského Příboru, či hudebního skladatele Gustava Mahlera, který se narodil v Kališti u Jihlavy. Mezi nejslavnější patří i brněnští rodáci Hugo Haas (1901–1968), populární český herec, scénárista, režisér a producent třicátých let 20. století, a jeho bratr, hudební skladatel Pavel Haas, který zahynul roku 1944 v Osvětimi.

Boskovice – život za branou

‫הזהּ דומה לפּרוזדור‬

p Synagoga na Traplově ulici Co je co?

Ješiva – vyšší náboženské učiliště, připravující studenty většinou k rabínskému povolání Mikve – rituální očistná lázeň s přírodní čistou vodou Rabín – duchovní; náboženská a soudní autorita židovské pospolitosti Synagoga – též templ; duchovní středisko každé židovské obce, kde se konaly společné modlitby Šóa – hebrejsky holocaust, výraz pro systematické vyvraždění šesti milionů Židů nacisty za druhé světové války Talmud – sborník shrnující téměř veškerou židovskou ústní tradici Tóra – pět knih Mojžíšových v podobě pergamenového svitku, z něhož se při bohoslužbě čte příslušný odstavec Mezuza – pouzdro na svitek písma, umístěné na pravé straně veřejí dveří židovských domů

Stará židovská čtvrť se synagogou, lázněmi a hřbitovem v Boskovicích patří k nejucelenějším a nejzachovalejším památkám židovské kultury nejen na jižní Moravě, ale vůbec v celé České republice.

Navíc ze všech židovských obcí na Moravě byly pouze boskovická a holešovská považovány za samostatný katastr, malé „město ve městě“. Bývalé ghetto je památkově chráněno jako výjimečný urbanistický celek.

První zmínky o boskovických Židech se datují do první poloviny 14. století, i když uzavřené židovské město vzniklo až po roce 1727. Od zbytku města jej oddělovaly zprvu dvě, později tři brány a několik řetězů. V rohu ohradní zdi farské zahrady na Traplově ulici dodnes můžete spatřit železnou tyč, k níž se připevňoval drát, symbolicky oddělující ghetto od ostatních částí města. Oddělení židovské čtvrti od křesťanských částí města se muselo provádět vždy na noc, v sobotu, aby nebyl rušen židovský svátek, na neděli, aby stejně tak obyvatelé ghetta nerušili svá-

p Interiér synagogy q Symbol oddělení – tyč k zavěšení řetězu

teční den křesťanský, a také po dobu náboženských svátků obou vyznání.

Architektonicky omezený prostor židovského ghetta vedl k mnoha tragédiím: čtvrť několikrát postihly mohutné požáry, na počátku 18. století zdecimovala jeho obyvatele morová epidemie. Přesto v polovině 19. století v přibližně sto padesáti domech žily více než dva tisíce Židů, což byla třetina obyvatel Boskovic. Tak jako další Židé z okolí byli i zdejší lidé v roce 1942 odvlečeni do koncentrač-

ních táborů, z nichž se vrátilo jen čtrnáct osob. Židovská obec v Boskovicích, jedna z největších na Moravě, byla známá jako středisko významných talmudistů, kteří vyučovali na zdejší slavné ješivě.

Nejslavnějším z nich byl učený rabín Samuel ha-Levi Kolin, autor spisu Machacit ha-Šekel, pohřbený na zdejším židovském hřbitově. Z dalších význačných osobností je třeba připomenout spisovatele Hermanna Ungara, profesora historie Maxe Eislera, očního lékaře Ab-

26

27

‫העולם‬ rahama Alberta Ticha či sólistku brněnského divadla Marii Fialovou.

Ačkoli řada historicky cenných objektů byla nenávratně zničena, tvoří židovská čtvrť samostatný a velmi působivý architektonický celek. Největší pozornost zaslouženě přitahuje tzv. Větší synagoga na Traplově ulici, přebudovaná roku 1698 ze starší svatyně, v níž bylo po náročné rekonstrukci vzácných fresek umístěno boskovické židovské muzeum. Na západním okraji města se rozkládá příležitostně otevřený židovský hřbitov ze 16. století, třetí největší v České republice.

Celým židovským městem kromě toho prochází naučná stezka se sedma-

dvaceti stanovišti. Vedle synagogy si tak můžete prohlédnout necelých osmdesát zachovalých domů včetně domu rabína a školy, kašnu, masné krámy, historickou bránu a další zajímavá místa.

Desetitisícové město severně od Brna nenabízí jen procházku malebnou židovskou čtvrtí. Navštívit můžete i empírový zámek, muzeum nebo zříceninu gotického hradu.

Každoročně v létě se zde odehrává Festival Boskovice, čtyřdenní přehlídka hudby, divadel, filmových projekcí a výstav, jehož hlavní myšlenkou je právě záchrana někdejšího ghetta. Zájemcům o aktivní odpočinek a zábavu otvírá brány rekreační areál Červená zahrada, nedaleké westernové městečko či golfové hřiště v Kořenci.

p Židovský hřbitov

p Ozdobná mříž ženské galerie v synagoze

n Městské muzeum Boskovice expozice v Synagoze Hradní 1, 680 01 Boskovice Tel.: +420 526 452 077 e-mail: muzeum@boskovice.cz http://www.boskovice.cz/kultura/muzeum/muzeum.htm

p Židovská brána na Plačkově ulici

Židovské ghetto v Třebíči V omezeném prostoru sevřeném skalami, řekou a ostatní křesťanskou zástavbou po staletí vyrůstalo ghetto, které dnes představuje nejzachovalejší židovskou čtvrť nejen v České republice, ale zřejmě i v Evropě. Dochovaná čtvrť zahrnuje sto dvacet tři domů, dvě synagogy, dvě hlavní ulice, nábřeží a nesčetné množství úzkých uliček, veřejných průchodů a prostranství.

Originální kolorit dokreslují verandy, balkony, vinárny, kavárny i četné obchůdky. Společně s nedalekou románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa a jedním z nejkrásnějších a nejlépe udržovaných židovských hřbitovů na Moravě bylo ghetto Zámostí v Třebíči v roce 2003 zapsáno do seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Židovské čtvrtě, synagogy a hřbitovy

‫למעלה ממד‬

Jehuda Löw ben Becalel (1512–1609) Působil dvacet let coby moravský zemský rabín v Mikulově, větší proslulosti však dosáhl v Praze, kde se roku 1573 stal rektorem tamní talmudické školy. Doslova po celém světě se však proslavil jako tvůrce tajemného Golema, podivuhodné příšerné bytosti z pálené hlíny. Ano, skutečně máme tu čest s Rabbi Löwem, jedním z největších židovských myslitelů a učitelem několika vynikajících učenců své doby.

Zatímco Golem podle historických pramenů dodnes odpočívá kdesi na půdě některé pražské synagogy, náhrobek Rabbiho Löwa patří k nejnavštěvovanějším hrobům pražského starého židovského hřbitova.

p Slavkov u Brna – synagoga

p Brno – interiér synagogy Agudas Achim

Putování po židovských památkách zahájíme v Brně. Když se zde začátkem 13. století stavěly první hradby, jedna z pěti městských bran byla pojmenována Židovská. Důvod byl prostý: v její těsné blízkosti se pod ochranou mohutných kamenných zdí rozkládala židovská osada. Dnes po ní nezůstala jediná stopa; na jejím místě najdete františkánský klášter s kostelem sv. Maří Magdaleny, postavený snad na základech středověké synagogy. Dnešní templ na Skořepce, jediná synagoga na Moravě a ve Slezsku, sloužící původnímu účelu, byla postavena v letech 1934–1936 ve funkcionalistickém slohu pro ortodoxní spolek Agudas Achim. Volně přístupný je židovský hřbitov v Židenicích, založený roku 1852, který je s výměrou tří hektarů největší na celé Moravě. Jedná se o jedno z nejzachovalejších pohřebišť v České republice, pozoruhodné i tím, že přečkalo druhou světovou válku nepoškoze-

né. Dnes je na něm soustředěno zhruba jedenáct tisíc hrobů s devíti tisíci náhrobky, přičemž nejnavštěvovanější pomník patří herci Hugo Haasovi.

Duchovním, kulturním a politickým centrem moravských Židů byl Mikulov, do roku 1851 sídelní město moravských rabínů.

Zdejší židovská obec, do poloviny 19. století vůbec nejpočetnější židovská komunita na Moravě, měla vlastní školy, obchody, lázně, modlitebny i hřbitov. O jejím významu svědčí i skutečnost, že v první polovině 19. století v Mikulově fungovalo dvanáct synagog; více jich provozovala pouze pražská židovská obec. Nejdůležitější z nich byla Horní synagoga na Husově ulici, stavba z roku 1550, kde je instalována stálá expozice věnující se Židům v Mikulově. Z někdejšího ghetta se vinou zhoubných požárů a asanací dochovala pouhá čtvrtina původní výstavby včetně chlapecké školy, starobince či středověké cisterny na vo-

du v suterénu domu na Husově ulici, která snad sloužila k provozu rituální lázně. Naučná stezka s třinácti zastaveními zavede návštěvníky i na mimořádně cenný hřbitov, kde jsou pohřbeni věhlasní učení moravští zemští rabíni a který je cílem poutníků z celého světa.

Jen kousek od Mikulova leží Břeclav, kde se q Mikulov – židovský hřbitov

z původní židovské čtvrti dochovalo přibližně dvacet domů a hřbitov. V roce 1868 zde byla na místě staršího templu postavena novorománská synagoga, dnes využívána ke kulturním a společenským účelům. Pozoruhodná je rovněž židovská čtvrť v Lomnici, uzavřený urbanistický celek s malým náměstím, obnovenou barokní synagogou a hřbitovem. Čtvrť nechal vybudovat počátkem 18. století pro povolané židovské rodiny rod Serényiů.

Malebné židovské čtvrtě se zpřístupněnými synagogami a udržovanými hřbitovy najdeme rovněž v mnoha dalších městech jižní Moravy. Například v Dolních Kounicích stojí barokní synagoga z let 1652–1653, jedna z nejstarších a nejcennějších staveb tohoto druhu na Moravě.

V nedalekých Ivančicích, které se proslavily spíš jako rodiště známého secesního malíře Alfonse Muchy, rozhodně nezapomeň-

28

29

‫דע מה‬

n Brno Synagoga Agudas Achim Skořepka 13, Brno

Erich Wolfgang Korngold (1897–1957) Proslulý hudební skladatel židovského původu se narodil v Brně, rodina se však záhy přestěhovala do Vídně. Uvedení jeho pantomimy Schneemann (Sněhulák) na scéně Vídeňské dvorní opery, když bylo autorovi pouhých 13 let, se stalo senzací. Napsal několik oper, z nichž zejména nejslavnější Mrtvé město triumfálně prošlo všemi světovými operními domy. V roce 1938 emigroval do Spojených států a stal se hudební hvězdou filmových studií v Hollywoodu. Zkomponoval hudbu ke dvaadvaceti filmům včetně takových šlágrů, jakými byl Pán sedmi moří či Dobrodružství Robina Hooda. Dvakrát získal cenu Filmové akademie – Oscara.

Obřadní síň a hřbitov Nezamyslova 27, Brno Tel.: +420 545244 710 Fax: +420 545 213 803 e-mail: zob@zob.cz http://www.zob.cz

p Břeclav – interiér synagogy

te na návštěvu hřbitova z 16. století, jehož nejstarší čitelný náhrobek nese letopočet 1552. Zatímco ve Strážnici najdete jedinou moravskou synagogu, obklopenou hřbitovem, ve Vyškově na vás čeká další

ojedinělý případ: novorománský templ, dnes modlitebna husitské církve, stojící přímo na hlavním náměstí. Malé muzejní expozice objevíte i v předsíni novorománské synagogy ve Slavkově u Brna anebo v obřadní síni židovského hřbitova v Podivíně, místě zmíněném v souvislosti s židovským osídlením již roku 1063.

n Břeclav Synagoga – ul. U tržiště Muzeum a Galerie Břeclav Tel.: +420 519 371 488 Fax: +420 519 322 878 e-mail: bvmuz@bvnet.cz http://www.breclav-city.cz/muzeum Hřbitov – Kupkova 13 n Dolní Kounice Synagoga – ul. U Synagogy Hřbitov – Trboušanská ul. n Ivančice Synagoga – J. Vávry 26 Obřadní síň a hřbitov – Mřenkova ul. n Lomnice Synagoga – Židovské náměstí n Mikulov Horní Synagoga – Husova 13 Obřadní síň a hřbitov – Hřbitovní nám. 6 Židovská čtvrť – Husova, Zámecká, A. Muchy, U Staré brány, Na Jámě n Podivín Obřadní síň a hřbitov – Palackého ul. n Slavkov u Brna Synagoga – ul. U Synagogy n Strážnice Synagoga – Sadová ul.

Hřbitov – Sadová ul. n Vyškov Synagoga – Masarykovo nám. 15 Hřbitov – Kroměřížská 12

p Vila Tugendhat, nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe z roku 1930, zapsaná v seznamu světového dědictví památek UNESCO, vděčí za svůj vznik židovským průmyslníkům. Pozemek, na němž slavná vila stojí, dostala Greta Löw-Beer v roce 1928 jako věno do manželství s Fritzem Tugendhatem.

Jižní Morava – kraj poutníků a cest

Díky své poloze se jižní Morava už před tisícem let stala významnou křižovatkou dávných obchodních stezek. Zde se setkávali lidé ze všech koutů Evropy, mísily se nejrůznější vlivy a vznikla jedinečná kultura pohostinného kraje, otevřeného všem poutníkům. Právě tady, na soutoku deseti řek, najdete neuvěřitelné množství kulturně historických památek, malebnou přírodu, vynikající víno, kulturní tradice cyrilometodějské vzdělanosti i skvělou gastronomii. A je-li symbolem jižní Moravy právě víno, pak pět turistických oblastí může symbolizovat list vinné révy – magický pětiúhelník, který slibuje nejedno potěšení:

Znojemsko a Podyjí Sladké a šťavnaté ovoce ze zdejších sadů, úžasná příroda a hlavně vinice a báječná vína nejrůznějších stylů – suchá, sladká, bílá, červená i růžová, rázná i lehká, řízná i něžná jako pohlazení. Vydejte se na jedinečné putování přes proslulé vinice a malebné vinné sklepy až do starobylého města Znojma, města králů, vína a historických tradic. Vzhůru na stránku 20.

Brno a okolí Město na rozhraní malebných nížin a romantických výběžků Českomoravské vrchoviny, centrum Jihomoravského kraje a zároveň druhé největší město České republiky je zároveň městem klášterů – nikdy jinde jich nenajdete tolik jako právě tady. Nad středověkým městským jádrem se vypíná biskupská rezidence s katedrálou, kde se poledne zvoní o hodinu dřív. Proč? Nalistujte stránku 6.

30

31

Moravský kras a okolí Romantická krasová oblast s nádhernou přírodou a více než tisícovkou jeskyní svádí k objevování křehké krásy podzemního světa a ponorných řek.

Objevíte tu však i překrásné barokní kostely, monumentální kláštery a slavná poutní místa s tradicí delší než tisíc let. Právě tady vytvořil geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel dílo, které překoná všechna vaše očekávání. Podívejte se na stránku 14.

Pálava a Lednicko-valtický areál V nejjižnějším cípu Moravy leží kouzelný kraj lužních lesů, půvabných zámků, působivých parkových staveb, kolonád, soch a lesních chrámů – Lednicko-valtický areál, zapsaný coby nejrozsáhlejší komponovaná krajina na světě v seznamech UNESCO. Nechte se pozvat i do Mikulova, někdejšího duchovního, kulturního a politického centra moravských Židů, a otevřete stránku 28.

Slovácko Kraj slunce a folkloru, kde jedna slavnost střídá druhou.

Otevře se před vámi nádherný pestrý svět lidových písní, krojů, tanců, slavností a tradičních řemesel, báječných gurmánských pochoutek a skvělého vína – ovšem je to i kraj cest a poutních míst, kraj dávných procesí a víry, která zde zapustila pevné kořeny už před dávnými staletími. Vypravte se s námi na pouť i vy – třeba na stránce 12.

32

Turistické programy Poutníkem na jižní Moravě Pondělí • Příjezd do Brna • Brno – prohlídka památek a centra města – katedrála sv. Petra a Pavla – kostely v centru Brna – kostely sv. Tomáše, sv. Jakuba, sv. Michala, sv. Janů, sv. Josefa, sv. Maří Magdaleny a Nanebevzetí Panny Marie – kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně – pro zájemce návštěva židovského hřbitova, zastávka u synagogy • ubytování v Brně

Nejkrásnější židovské památky Pátek • příjezd přes Ivančice, návštěva tamního židovského hřbitova • příjezd do Brna, návštěva židovského hřbitova, zastávka u synagogy • prohlídka hradu Špilberk a expozic Muzea města Brna: – Od renesance po modernu (kopie sochařské výzdoby ze zaniklé Židovské brány) – O nové Brno (dokumentace funkcionalistických sakrálních staveb – synagoga Agudas Achim) • Prohlídka vily Tugendhat – památka UNESCO • ubytování v Brně Sobota • návštěva ranního shromáždění v brněnské synagoze • odjezd do Boskovic, prohlídka židovského města, synagogy a hřbitova • možnost prohlídky boskovického zámku a hradu • odjezd do Mikulova, večeře a posezení ve vinném sklepě s ochutnávkou vín mikulovské vinařské oblasti, ubytování Neděle • návštěva synagogy a hřbitova v Mikulově, prohlídka židovské čtvrti • možnost prohlídky mikulovského zámku s expozicí vinařství • odpoledne návštěva Lednicko-valtického areálu – památka UNESCO (zámky v Lednici a ve Valticích, zámecké parky, umělá zřícenina Janohrad, kolonáda na Rajstně, Rendez-vous, Tři grácie) • odjezd, cestou návštěva synagogy a hřbitova v Břeclavi

Úterý • Okružní cesta krajem severně od Brna • Předklášteří – klášter Porta coeli a expozice Podhoráckého muzea – Muzea Brněnska • Lomnice – židovský hřbitov • Boskovice – prohlídka města – židovské město se synagogou a hřbitovem – kostel sv. Jakuba – zámek – pro zájemce výlet ke zřícenině hradu • Sloup – návštěva poutního kostela Panny Marie Bolestné • Senetářov – návštěva moderního kostela sv. Josefa • Křtiny – návštěva poutního kostela Jména Panny Marie • Vranov u Brna – návštěva paulánského kláštera s poutním kostelem Narození Panny Marie • návrat do Brna, ubytování, pro zájemce večer divadelní představení či koncert Středa • Okružní cesta krajem jižně od Brna • Ivančice – prohlídka města, židovský hřbitov, pozůstatky bratrského sboru • Řeznovice – návštěva románského kostela sv. Petra a Pavla • Moravský Krumlov – návštěva zámku (Slovanská epopej A. Muchy), vycházka ke kapli sv. Floriána • Dolní Kounice – prohlídka města, židovský hřbitov, klášter Rosa coeli • Prohlídka Slavkovského bojiště – Mohyla míru – návštěva kaple a expozice Napoleonské války a české země – Návrší Žuráň a Santon – Stará pošta – Slavkov u Brna – zámek, kostel Vzkříšení Páně • ubytování ve Slavkově u Brna, večerní program dle aktuální nabídky Čtvrtek • odjezd do Rajhradu, benediktinský klášter s kostelem sv. Petra a Pavla • Kurdějov – návštěva opevněného kostela sv. Jana Křtitele • Hustopeče – návštěva moderního kostela sv. Václava a sv. Anežky České, možnost prohlídky vinařské expozice • Mikulčice – Památník Velké Moravy s expozicí a prohlídkovou trasou • Břeclav – návštěva moderního kostela sv. Václava • Poštorná – návštěva kostela Navštívení P. Marie • odjezd do Mikulova, ubytování, posezení ve vinném sklepě s ochutnávkou vín mikulovské vinařské oblasti

Pátek • Mikulov – prohlídka památek a města – kostel sv. Anny s Ditrichštejnskou hrobkou, kostel sv. Václava a kostel sv. Jana Křtitele s piaristickou kolejí – prohlídka zámku s vinařskou expozicí – procházka židovským městem se synagogou a židovským hřbitovem – vycházka na Svatý Kopeček nad Mikulovem • pro zájemce vycházka na Pálavu (biosférická rezervace UNESCO, Dívčí hrady a Sirotčí hrádek, naučná stezka) • ubytování v Mikulově, večerní program dle aktuální nabídky Sobota • Lednicko-valtický areál – památka UNESCO – zámek v Lednici – lednický zámecký park se skleníkem, minaretem a umělou zříceninou Janohrad – procházka Lednicko-valtickým areálem: Apollonův chrám, Tři grácie, Rendez-vous – Dianin chrám – zámek ve Valticích s expozicí Národního salonu vín – kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Valticích – procházka po Naučné vinařské stezce se zastávkou u kolonády na Rajstně • večer odjezd do Znojma, ubytování a posezení ve vinném sklepě s ochutnávkou vín znojemské vinařské oblasti Neděle • Znojmo – návštěva bohoslužby ve vybraném chrámu • prohlídka památek a města – Znojemský hrad s rotundou Panny Marie a sv. Kateřiny – kostely sv. Mikuláše, sv. Michala, sv. Jana Křtitele s kapucínským klášterem, Povýšení sv. Kříže s dominikánským klášterem – prohlídka znojemského podzemí – výlet na Hradiště, návštěva kostela sv. Hypolita s klášterem – Loucký klášter – prohlídka galerie a kostela Nanebevzetí P. Marie a sv. Václava s románsko-gotickou kryptou, vinařská expozice • Hluboké Mašůvky – poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie • možnost návštěvy hradu Bítov či zámku ve Vranově nad Dyjí • odjezd

Turistická informační centra Blanenská informační kancelář „Blanka“ Rožmitálova 6, 678 01 Blansko Tel.: +420 516 410 470, Fax: +420 516 410 480 e-mail: info@info.bk.cz http://www.blansko.cz/blanka

Kulturní a informační centrum Ivančice Palackého nám. 12, 664 91 Ivančice Tel.: +420 546 451 870, Fax: +420 546 451 870 e-mail: kic@selfnet.cz http://www.muiv.cz

Ústřední informační služba Skalní mlýn Skalní mlýn 65, 678 25 Blansko-Skalní mlýn Tel.: +420 516 410 024, +420 516 413 575 Fax: +420 516 413 579 e-mail: uismk@cavemk.cz http://www.cavemk.cz

Turistické informační centrum Kyjov Komenského 616, 697 01 Kyjov Tel.: +420 518 611 711, +420 518 613 302 Fax: +420 518 612 357 e-mail: info@chata.cz, region@region-kyjov.cz http://www.kyjov.com

Informační centrum města Strážnice Předměstí 399, 696 02 Strážnice Tel.: +420 518 332 184, Fax: +420 518 332 067 e-mail: irra@irra.cz, ic.straznice@post.cz http://www.irra.cz

Městské informační středisko Boskovice Masarykovo nám. 1, 680 01 Boskovice Tel.: +420 516 453 253, Fax: +420 516 453 253 e-mail: informace@boskovice.cz http://www.boskovice.cz/mis

Turistické informační centrum Lednice Zámecké nám. 28, 691 44 Lednice Tel.: +420 519 340 986, Fax: +420 519 340 986 e-mail: tic@lednice.cz http://www.lednice.cz

Turistické informační centrum Valtice Nám. Svobody 4, 691 42 Valtice Tel.: +420 519 352 978, Fax: +420 519 352 977 e-mail: tic.info@radnice-valtice.cz http://www.valtice.cz

Kulturní a informační centrum města Brna Radnická 8, 602 00 Brno Tel.: +420 542 211 090, Fax: +420 542 210 758 e-mail: info@kicbrno.cz http://www.kultura-brno.cz

Turistické informační centrum Mikulov Náměstí 7, 692 01 Mikulov Tel.: +420 519 512 200, Fax: +420 519 510 855 e-mail: tic@mikulov.cz http://www.mikulov.cz

Informační centrum Velké Pavlovice Hlavní 9, 691 06 Velké Pavlovice Tel.: +420 519 429 337, Fax: +420 519 429 337 e-mail: infocentrum@velke-pavlovice.cz http://www.velke-pavlovice.cz

Turistické informační centrum Břeclav Sady 28. října 3, 690 02 Břeclav Tel.: +420 519 326 900, Fax: +420 519 326 900 e-mail: info@breclav.cz, info@breclav-city.cz http://www.breclav-city.cz

Městské kulturní a informační centrum Miroslav Nám. Svobody 13, 671 72 Miroslav Tel.: +420 515 333 201, Fax: +420 515 333 608 e-mail: mumiroslav@oknet.cz http://www.mesto-miroslav.cz

Informační centrum Baťova kanálu Zámecká 2, 698 01 Veselí nad Moravou Tel.: +420 518 325 330, Fax: +420 518 325 330 e-mail: abk@batacanal.cz http://www.batacanal.cz

Návštěvnické a informační středisko Správy NP Podyjí 671 02 Čížov Tel.: +420 515 291 630 e-mail: infocentrum@nppodyji.cz http://www.nppodyji.cz

Turistické informační centrum Moravský Krumlov Klášterní nám. 125, 672 01 Moravský Krumlov Tel.: +420 515 324 115, Fax: +420 515 324 115 e-mail: morkrum.info@volny.cz http://www.moravsky-krumlov.cz

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty Bartolomějské nám. 47, 698 01 Veselí nad Moravou Tel.: +420 518 322 545, Fax: +420 518 324 792 e-mail: visbk@bilekarpaty.cz http://www.bilekarpaty.cz/vis

Kulturní a informační středisko Oslavany Široká 2, Dělnický dům, 664 12 Oslavany Tel.: +420 546 423 283, +420 604 108 641 Fax: +420 546 418 410 e-mail: oslavany@mboxr.cz http://www.oslavany-mesto.cz

Turistické informační středisko Vranovska Náměstí 47, 671 03 Vranov nad Dyjí Tel.: +420 515 296 285, Fax: +420 515 296 285 e-mail: infocentrumvnd@volny.cz

Kulturní a informační centrum Dolní Kounice Masarykovo nám. 2, 664 64 Dolní Kounice Tel.: +420 546 420 005, Fax: +420 546 421 304 e-mail: kic.kounice@quick.cz http://www.dolnikounice.cz Informační centrum města Hodonín Velkomoravská 5, 695 35 Hodonín Tel.: +420 518 352 577, +420 518 351 437 Fax: +420 518 352 577 e-mail: info@muhodonin.cz http://www.hodonin.com Turistické informační centrum Hustopečsko Dukelské nám. 23, Dům „U synků“ 693 01 Hustopeče Tel.: +420 519 412 909, Fax: +420 519 412 909 e-mail: info@hustopecsko.net http://www.hustopecsko.net

Informační středisko Ostrov u Macochy Ostrov u Macochy 107, 679 14 Ostrov u Macochy Tel.: +420 516 444 328 e-mail: obec@ostrovumacochy.cz

Informační centrum Sloup Wankelovo nám. 1, 679 13 Sloup Tel.: +420 516 435 237, +420 516 436 016 Fax: +420 516 435 237 e-mail: ousloup@bknet.cz http://www.address.cz/sloup

Turistické informační centrum Vyškov Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Tel.: +420 517 301 313-5, Fax: +420 517 301 316 e-mail: infocentrum@meuvyskov.cz http://www.vyskov-mesto.cz

Turistické informační centrum Pasohlávky Pasohlávky, 691 22 Pasohlávky Tel.: +420 519 427 624, Fax: +420 519 427 624 e-mail: info@pasohlavky.cz, tic@pasohlavky.cz http://www.pasohlavky.cz

Návštěvnické a informační středisko NP Podyjí, Správa NP Podyjí Na Vyhlídce 5, 669 02 Znojmo Tel.: +420 515 226 722, Fax: +420 515 221 115 e-mail: info@nppodyji.cz http://www.nppodyji.cz

Informační Regionální Centrum AUSTERLITZ Palackého nám. 1, 684 01 Slavkov u Brna Tel.: +420 544 220 988, Fax: +420 544 220 988 e-mail: info.austerlitz@infos.cz http://www.slavkov.cz

Turistické informační středisko Znojmo Obroková 10, 669 01 Znojmo Tel.: +420 515 222 552, Fax: +420 515 222 552 e-mail: tic@beseda.znojmo.cz http://www.znojmocity.cz

UPOZORNĚNÍ: Při návštěvě kostelů, kaplí či klášterů je nutno respektovat jejich důstojnost a náboženský význam. Návštěvníci proto musí být vhodně oblečeni, nesmějí hlasitě mluvit a vstupovat mimo veřejně přístupné prostory. Do křesťanských kostelů a kaplí vstupují muži bez pokrývky hlavy, u židovských památek je naopak pokrývka hlavy vhodná. Některé uvedené památky nemají zajištěnou návštěvnickou službu a jejich prohlídka je možná pouze po domluvě. V interiérech většinou platí zákaz fotografování.

Pro Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno vyrobilo Sdružení Gandalf, Brno, tel. +420 543 242 145 ve spolupráci s Agenturou Bravissimo, Znojmo, tel.: +420 515 227 788 • Texty: Mgr. Eva Obůrková • Úvodní fotografie kapitol: JAM studio – Aleš Jedounek a Vít Mádr (za spolupráci při fotografování děkujeme: Tomášovi, Kristýně, Danovi, Veronice a Danuši) • Foto: Aerofot – Ing. Jan Vondra, Antonín Cvak, Jiří Eisenbruk, Lenka Fojtíková, Jan Halady, Petr Lazárek, Oto Mašek, Miroslav Ondejčík, Ivo Přeček, Jiří Sláma, Roman Soukup, Milan Strnad, Libor Teplý, Luboš Vitanovský • Archivy: Sdružení Gandalf, Agentura Bravissimo, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Muzeum města Brna, Moravské zemské muzeum, Muzeum umění Olomouc, Klášter premonstrátů na Strahově • Poděkování: Biskupství brněnskému, Židovské obci Brno, otci Zdeňkovi Procházkovi, otci Václavu Sloukovi, rabínovi Moše Kollerovi, Spolku přátel židovské kultury Mikulov • Skeny: Artax, a.s. • Tisk: Tiskárna Reproprint, s.r.o.

NEPRODEJNÉ

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Tel.: +420 541 651 111 Fax: +420 541 651 209 e-mail: podatelna@kr-jihomoravsky.cz www.kr-jihomoravsky.cz, www.jizni-morava.cz