POLKA DANCE

CALENDAR (Calvin C. Chervenma)

Wednesday, May 12

Rudy Kurtz orchestra — Plainvicw Community Center near El Campo.

Saturday, May 15

Sil Krenek orchestra -- Coshatte Hall. Rudy Kurtz orchestra — Echo Hall in New Braunfels.

Joe Patek orchestra Boedeckers Place near Shiner.

Sunday, May 16

J. Dlabaj orchestra — SPJST Pokrok Hall in Dallas.

Sil Krenek orchestra — Fish fry and dance — Bleiblerville Hall.

Rudy Kurtz orchestra — Legion community (Red Hill) Hall near El Campo. Majek orchestra KJZT dance Moravian Hall in Corpus Christi.

Adolph Migl orchestra — Mayfete and dance — SPJST Hall in Taylor.

Joe Patek orchestra — Legion dance —Riverside Hall in East Bernard.

Polka Boys orchestra — Plainview community center near El Campo.

Wednesday, May 19 and new colonists who came in 1608 and were able to work with their hands. Among these new colonists were some people from Poland. Immediately upon their arrival, the "Polonians" started to build a glass furnace and to cut down trees in order to make "pitch, tar, and soap ashes." Though fever, Indian wars and bad crops almost destroyed the settlement in its first years, in time it took root and grew. From 1618 to 1698, Jamestown was the capital of Virginia Colony. ) 4(

Joe Patek orchestra -- Plainview coinalunity Center near El Campo.

All the above dances are at night unmess otherwise specified. This is a free service but applies only to those dances it which mainly polka and waltz music is played by a live orchestra. The Vestnik or writer will assume no responsibility resulting from any dance announcements which are listed in this cotilmn. Listings from orchestras and dance halls should be received at least one week before pubiication. Send all listings to Calvin Cherienka, Route 2, Rogers. Texas.

Diplomacy is the same as saying "nice doggie" until you have a chance to pick up a rock — Frances Rodman.

Gentleman's Agreement: a deal Which neither party cares to put in writing. -Pipe Dreams.

You naturally wish to know about the old vandals.

History tells us that the vandals were one of the Germanic people of the fourth and fifth centuries dwelling south of the Baltic Sea between the Vistula and the Oder. It may be said that the Vandals were barbarians whose innumerable hosts, driven by an insatiable greed for plunder, devastated Gaul, Italy, and. Spain in brutal and destructive raids They occupied Andalusia (old division of South Spain), whence they captured Carthage, which became for centuries thereafter the Empire of the Vandals. They swept the seas, ravaged the coasts of Italy and Sicily, and sacked Rome, destroying many monuments of art and carrying away the greatest plunder in the world. Vandalism, therefore indicates willful destruction or defacement of, things of beauty, as works of art, historical monuments or objects which should be preserved and protected.

Now we will talk about the new vandals.

We will talk ahout our kids and what makes them so vindicative that they feel a need to destroy.

The new vandals caused millions of dollars in damage to public and private property in this country last year. Police and school officials report that the damage caused by the children is constantly ,clitaing.

Particularly alarming is the age of offenders. Most of the malicious destruction if property is done by boys under the age of fourteen. Most of the obscene writing which covers the walls of women's public washrooms is done by girls eleven to fifteen.

The instinctive dislike of boys for schools prompts them to wreck what they can in school buildings, especially when no one is around to catch them.

Vandals smashed more than 22,000 windows in Baltimore schools last year. School officials estimated the damage to school buildings from vandalism at $100,000.

A group of boys broke into a Los Angeles school, turned on all of the fire hoses and then ran away. Water flooded the building, causing $10,000 damage.

Here are some of the examples of vandalism commonly reported by school leaders around the country: Desk drawers upset and contents scattered around the room; fire escape doors broken: flag ropes cut; roof shingles pried loose and scattered to the wind; outside walls of buildings whitewashed; classroom walls splashed with ink; window screens slashed; electric wiring ripped out; doors

The New Vandals

removed and water bubblers knocked over.

Parks, because their broad areas are unprotected much of the night, are the scenes of widespread vandalism. Youngsters throw park benches into lagoons; smash toilets; tear down fences; break picnic tables; knock down flag poles; rip branches from trees; knock over concrete flower basins; smash bottles and toss the broken pieces into swimming pools; break sprinklers; slice rubber hoses; smash furniture in shelter buildings;wreck the fireplaces, and tear up grass and flowers.

Theater owners constantly are discovering cut up cushions, broken seats, and other damage. Youngsters with sharp knives slice up seat cushions in public. transpOrtation vehicles.

Even cemeteries are not safe from the desecration of vandals, who stroll across graves tipping over tombstones.

What is causing this national upsurge in vandalism? Many law officers blame it on lack of discipline in the home and upon a serious breakdown in the respect of adults, as well as children, for the property of others. This moral degeneration has been noted especially since the end of the second World War.

Police discover growing indifference among many parents toward the conduct of their children.

An explanation from the vandalS' viewpoint was given recently in an interesting round table discussion among a group of public school teachers in New York and a number of youngsters who have been caught in vandalism. Some of the boys were on probation for their delinquencies.

These youngsters, after being apprehended, had been brought into a wise program laid out by the Park Association of New York City and the City Gardens club. The lads were taken on tours of parks where they learned for the first time the fundamentals of plant and animal life. Impressed upon them were the beauties a natural life and the importance ' of protecting plants and animals.

At the .round table discussion, which followed the period of rehabilitation, the boys were asked why they had committed vandalism. They gave these reasons:

1. They got pleasure out of it and thought it was a joke.

2. They feared the rest of their gang would call them "chicken" if they didn't join in the mischief.

3. General thoughtleSsness, cruelty, or stupidity.

The boys agreed that they had not realized the gravity of their acts.

And what did the boys suggest as a solution to the problem?

They thought parents should be fined if, aware of what the children had done, they took not steps to prevent such conduct. They had other suggestions, too, such as punishing boys by making them work in parks; memorizing do's and don'ts about parks and tress and grass; educating parents and children to their obligations as good citizens.

But the proposal to fine the parents was one which probably would find the widest support from police. The police chief in a major midwestern city said:

"We can't stop vandalism until adequate laws are passed which will make parents financially responsible for the vandalism of their children."

Michigan has just put into effect such a law. Under it, parents are financially responsible for damage caused by their 'children. In California, courts may charge the costs of vandalism against older children and may order a child to get part or full time work to make good the losses.

Police generally believe stiffer laws are necessary. One chief said:

"The laws are too lenient. Police pick up vandals and take them to the juvenile authorities who lecture the kids and turn them loose. On the way out of the detention home, the kids pick up a rock or two and throw them through the closest window."

A veteran juvenile court judge, commenting on the upsurge of vandalism around the country, offered this explanation of the problem:

"Parents used to assume the legal and recognize the moral responsibilities of their children's acts. Now they no longer do."

)• 4 • (

Once upon a time when you saw anything wrong you'd call a cop. Now you yell for a grand jury. — Detroiter. * *

The younger generation will learn the value of money when it begins paying off our debts. — Saturday Evening Post.

) • et. • ( HAVE

YOU ENOUGH PROTECTION?

We must not lose sight of the fact that with the increase in the cost of living comes an increase in the cost of burial. None of us likes to dwell on this subject, yet it is one each of us should consider.

Temple, Texas, 1. kvetna 1954. Cteni broth a sestry: Tirnto se yam oznamuje, ze behem mesice dubna 1954 Hlavni tfadovna SPJST vyplatila pojiSteni po nasich zemrelych bratfich a sestrach, jak naslecluje: tmrti 'Oslo 5594. Ses. Rosie Schindler, hospodyne, od kadu Bratfi Svobody eislo 67, zemtela. 27. bfezna 1954 ye stall 55 let. Do Jednoty pkistoupila 16. prosince 1935: Cert. B-1470 na, $500.00.

Umrti Cislo 5592. Br. lg. Vita, keznik na odpoeinku, od fadu Pokrok Dallas eislo 84, zemfel 26. bfezna 1954 ye stafi 67 let.

Do Jednoty ptistoupil 11. Unora 1906. Cert. A-10978 na $500.00.

Umrti Oslo 5593. Br. John Hokeilea, rolnik na odpoeinku, od fadu Svojan Cislo 11, zemfel 28. bfezna 1951 ye stall 75 let. Do Jednoty piistoupil 10. Unora 1901. Cert. A-925 na. $1000.00.

Umrti Cislo 5595. Br. John See, na ocipoeinku, od fadu Slovan Cislo 9, zemfel 31. bfezna 1954 ye stafi 84 let. Do Jednoty piistoupil 9. srpna 1903. Cert. A-3771 na $1000.00.

Umrti eislo 5596. Ses. Anna Belle Bun-, ker, hospodyne, od radu Svaz techoslovanii Oslo 92, zemkela 27. bfezna 1954 ye stati 54 let. Do Jednoty pfistoupila, 7. na 1936. Cert. B-1669 a B-3239 na $1000.00.

Umrti eislo 5597. Ses. Anna Kocurek, hospodyne na odpoeinku, od fadu Vernost eislo 51, zemfela 19. bfezna 1954 ve stall 81 let. Do Jednoty pfistoupila 5. fijna 1913. Cert. paid-up 514 na $147.00.

Umrti Oslo 5598. Br. Frank Freytag, rolnik na odpoeinku, od fadu Osveta 'Oslo 38, zemfel 6. srpna 1953 ve stafi 90 let. Do Jednoty piistoupil 8. ledna 1903. Cert. A-4234 na $1000.00.

Umrti eislo 5599. Br. Josef WaSieek, rolnik od fadu Karel JonaS Oslo 28, zemfel 6. dubna 1954 ye stafi 85 let. Do Jednoty pfistoupil 20. bfezna 1898. Cert. A2018 na $1000.00.

Umrti' eisio 5600. Br. Charles Slovak, rolnik na odpoeinku, od fadu Ennis Cislo 25, zemfel 27. bfezna 1954 ye stall 74 let. Do Jednoty piistoupil 2. listopadu 1902. Cert. A-1653 na $1000.00.

Umrti Cislo 5601. Br. J. J. Hurta, rolnik, od fadu Hvezda Texasu eislo 47, zemfel 5. dubna 1954 ye staff. 72 let. Do Jednoty pfistoupil 11. listopadu 1906. Celt. A-2869 na $1000.00.

Umrti Oslo 5602. Br. John EoltYn, na odpoeinku, od ka.du eechoslovan Oslo 40, zeinrci. 9. dubna 1934 Ye 6tai . 73 let. Do Jednoty pkistoupil 5. listopadu 1904. Cert. A-3308 na $1000.00. trtirti eisth 5611. Ses. Frances Sontag, hospodyne, od fadu Rosenberg eislo 108, zemfela 21, dubna 1954 ye staff 78. let. Do JednOty pkistoupila 11. zail 1904. Cert. thrift' Cislo 5613. Br. J. W. Dolef6i, od fadu TexaskY Mir Oslo 10, zemfel 20. dubna 1954 ve stall 74 let. Do Jednoty piistoupil 5. srpna 1900. Cert. A-2183 na $1000.00.

Umrti 'Oslo 5603. Ses. Anna Higgerson, na odpoeinku, od fklu Slovaneti Bratfi Oslo 34, zemfela 25. biezna 1954 ye stall 87 let. Do Jednoty plistoupila 3. eeryna 1906. Cert. A•10358 na $500.00.

Umrti ask, 5604. Br. Joe H. Schiller, rolnik, od fadu Cesky Prapor Oslo 24, zenifel 13. dubna 1954 ye stall 40 let. Do Jednoty pfistoupil 14. prosince 1945. Cert. 010772 a C-8262 na $4000.00.

Umrti Oslo 5605. Br. John Husak, rolnik na odpoeinku, od faclu DubovY Haj eislo 126, zernfel 12. dubna 1954 ye stall 88 let. Do Jednoty pfistoupil 1 .Cervence 1897. Cert. A-6780 na $1000.00.

Umrti Cislo 5606. Ses. Justina Lanea, hospodyne, od tadu San Antonio eislo 133, zeinfela 9. dubna 1954 ye staff 69 let. Do Jednoty pfistoupila 16. dubna 1922. Cert. A-8415 na $1000.00.

Umrti Oslo 5607. Ses. Lydia Danby, hospodyne, od iadu Osveta eislo 38, zemfela 9. dubna 1954 ye staff. 39 let. Do Jednoty pfistoupila 20. ledna 1938. Cert. C-4293 a paid-up Cis. 469 na $1089.00.

Umrti Oslo 5608. Br. Joseph 2ucha, rolnik, od kadu 6eskSr Prapor Cislo 24, zemkel 18, dubna 1954 ye staff 80 let. Do Jednoty piistoupil 11. Cervna 1905. Cert. A -2080 no, $1000.00.

Umrti eislo 5609. Br. Lukar S. Pfihoda, rolnik, od kadu `El Campo eislo 50, zemfel 19. dubna 1954 ye stall 67 let. Do Jednoty piistoupil 5. listopadu 1922. Cert. paid-up Cis. 224 a B-4272 na $650.00.

Umrti Cislo 5610. Ses. Marie Kubitza, na odpoeinku, od fadu Dove Kvety Cislo 35, zem •ela 20. dubna 1954 ye stall 81 let. Do Jednoty pkistoupila 10. Unora 1907. Cert.

A -3457 na $1000.00.

A-6170 na $1000.00.

Umrti eislo 5612. Ses. Sophie Rubesh, hospodyne, od faclu Oechoslovan Cislo 40, zeinfela, 20. dubna 1954 ye sta.'''. 55 let. Do Jednoty pfistoupila 7. prosince 1938. Cert.

B-2239 na $500.00.

Hlavni fikadovna SPJST Unit° vyslovuje, pozustalYm po techto zemfelYch bratfich a sestrach, jeji nejhlubSi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni itradovny SPJST. ) • „s, Bychom i cokoli pfedstirali za pfieinu syYch strasti, pilvodem jejich nebYva leC ziStnost a marnivost.

SPATNA UDE ja'OU ZitiDliA gETRNtlVli

Setrnost nejen otvire, dvefe ku gtesti, ale jest zaroveri ochranou proti naeim vlastnim slabostem, proti lehkovernosti a obzylaSte proti nachylnosti k pngetilemn rozhazdvani penez. Kdo zachrani pro sebe neco penez, east° zachrani, v sobe elo veka, nebot' getrnosti vystfihame se Cast° zlych navykil. 8etrnosti east() zachranime zdravi pled • prostopagnosti. Kdo spoki, zachova si pruZnou a bystrou mysl. U Setrneho eloyeka mtiZeine bezpeone oeekasati proziravost a rozumna opatfeni k zajigteni budoucnosti. Skuteene eetrnosti a spofivosti polaime zakladni kamen nejen k svemu jmeni, ale i sve povaze.

Theodore Roosevelt pronesl kdysi tato rozumna slova: "Kdo chce bYti jist, zahajuje einnost sveho Mvota sprasne, necht' pane spofiti. Spofivost sill rah a yzpruZuje energii."

Tim okainZikem, kdy ,poeneS" davati si systematicky east svYch penez stranou a rozumna je ukladati, stone se z tebe veal eloyek! Tvilj Zivotni obzor se rozgifi, tva davera v sebe sama a ye tve schopnosti poroste, nabudeg sily, vytvofiti si syftj vlastni program a nezalekneS se 'Zadne zodpovednosti. Osvojiv si v mladi navyk spofiyosti, ucinil jsi prvni krok k vytvofeni pevneho karakteru, kterSim se vyznaeuje typ eloveka, jema Amerieane kaji self made man.

Nic nezajisti rnlademu muZI takoveho nic mu tak jiste nezabezpeei pomoci zdatnYch lidi jako povest, 2e jest eetrnYm a hospodarnYrn,'te ma neco ulaeno, at' na hotovosti nebo v cennYch papirech nebo v pojistkach nebo kdekoli jinde. Spofivost zabezpeeuje mu postaveni v spoleenosti. - 0. S. Marden. ) 4 o

Stejne laka stejne, nezdar "aka nezdar, chudoba laka, chudobu. Nenavist vabi zase nenavist, zavist zase zavist, 'Zarlivost zase 2arlivost a zloba zase zlobu. Pocit Zarlivosti nebo nenavisti jest semenem zasetYm kolem nes v kosmicke pude a podle veenYch zakonft vzchazi nam z tohoto semene sklizen stejneho druhu. Co zasejeme, to sklidime, prave tak jako orna. pada vraci narn to, co jsme do ni vloZili. Ze vSeho rodi se jen tent tentyz druh. Tento zakon nezna vYjiinky. Zakon nemilZe vam pomoci, jestliZe si zlomite kost nebo se poranite, prave tak jako zakon o elektfine nemilZe vain pomoci, jestliZe ho zneuZijete. - 0. S Marden.

) ♦ 4 geZ" i hornici se popudili, ze proti nim, na jejich zkazu. bylo tak miuveno a jednano. Slag-1li se pti dolech mezi svYrni boudami a chatami. Ja,lco ye vosim popuzenern hnizde tam bylo, kdyt posel ohlagOttal, jak vladykove na Vygehrade jednail, co radili, zvlaSte pak Horymir Neumetelskjr.

2enur3ka: A prof mi nechceg rici, jak mi slusi ten novY klobouk?

Mu leek: Ponevaa jsme men mrzutost v pondeli k vuli tomu jidlu a ja, mam jedne mrzutosti v tYclnu az po krk!

Snaze klademe meze uznalosti sve, neA svYin nadejim.

Boutin, kfieeli, pornstou hrozili, a nejhork Horymirovi. Krev jeho chteli, a hned, bez odkiadu. Jini v divokem posmechu kficeli, Ae kdyt ma strach o chleb, at' se ho naji dosyta, at' mu ho nacpou do iist, at se jim uclavi

To se zalibilo. Jako divoka smeeka za jelenem hnali se k &dine Neumetelhm.

Podziznnim gerem hrnul se houf kovkoptit polern i ladami, jet se eernala v kvapnem soumraku.

Noe byla, kdyt zhledli Neumetely, slamerle sttechy chat, dernajici se mezi stromy, vysoke stohy u stodol, hradek dediny v kulatern naspu. Tu ztigili krok, a znanuvAe, plizili se jako lstiva, iikladna 'Selma k ohrade. Ale drive, pied nimi, vbehl tam dobry Moir& oznamit, co se deie a chysta. Jen vzbudil vladyku, a jit zaboutil ze tmy divokjr ktik. Na obranu nebylo dam. Houf kovkoph hnal se jit k hradkit, a pustY ryk jeho blitil se letem. NezbYvalo nic net prchnouti.

Skokem byl Horymir v staji, kdestal jeho nejmiIejgi kuii gemik. Okamtikem ho vyvedl, osedlal, a jit, promluviv nazi tiche slovo, vyrazil branou yen do poll. Shledli ho; ktieeli, hnali se za nim. Slygeli i dusot koni. Pobidi Semika, a vernY kith pustil se v divejgi cval, az htiva mu vlala, az zpod kopyt stkikala hlina a pisek, a jiskry jen srgely do tmy.

Za jezdcem vlala belava halena jako khdlo a chvili vedla pronasledovniky. Ale jen chvili. Nestadilit' 8emikovi, jent mocnjrmi skoky, zanikl ve tmach podzimni noci.'At na pokraji lesa, v eernem vteSovigti, ho zastavil jeho vybornY jezdec. liyli zachraneni. Ale jak viadyka zpet chytla ho zlost i litost. Potar videl; jeho dedina hotela. Ruda zaplava rozlevala se po temnem nebi, rdela se vic a vice a Saila se valem.

"Vgechno tam hoti!" pomjrglel rortrpeenY Horymir. "Staveni, humna pina obill, stohy, vgechna ouroda, vgechna nase price."

A zahroziv v ty strany i potaru zat'atou pravici, ptisahal:

"At' zdernam jako irhel, at' mne rozsekaji mYm vlastnim meeem, jestlite to nepomstim, jestlite jim vgechno nesplatim! A vic a hitt!" --

Neumetelska dedina byla znidena.

Co neshltil ohen, to _hornici odvedli a odvezli. S bohatou kotisti se vratili: do- bytek vzali, na uloupenYch vozich s uloupenYmi konmi odvezli z Horymirovych stohii a v dive radosti cestou i doma po, ktikovall:

"Kdyt se bal hladu, at' jej ma!" —

Tak jasave hludeli. Ticho vgak a pusto bylo ye vytehnute decline. Spalenigte dlouho dYmajic doutnalo, a podzimni vitr roznagel jeho epavY zapach....

Netli minuly dva dni, shromatclil HOrymir decliny mute sveho rodu, k nim se ptidali mnozi jini, sami dobti sousede, rozhoteeni nasilim horniktit.

Kdyt se stmivalo, vytrhli vgichni dobte ozbrojeni a v dele vgech Horymir na vernem, bilem Semiku.

U Btezovjrch doltir netugil nikdo nic zleho. Hornici najisto myslili, ze uprchlY Horymir bloudi krajem, a ze jsa bez pomoci, nideho se jit neodvati. Spokojeni, bezpeene ulehli, ani o straae se nestarali. Az pozde v noci vzbudil je dusivY Om a nahla, oslepujici zat, rude vzplantrdi. Sttechy jim hotely nad hlavou. Jako zma.teni vyrazili yen, nebo vynageli majetek a na,eini, shaneli deti.

Vtom se na ne obotili Horymirovi lido a sekali do nich meei a bodali ogtepy. Viadyka sam na 'Semiku se mihal s medem v ruce mezi boudami, a jit opet na dolech u jam ktieel na sve, aby kazili, hubili vge.

Ja,ko noeni ptigery kmitala se tam rozzukena jeho deled', boutila boudy a stroje, zavalovala jamy hrubYmi balvany, manic vae, co vykonala to lopotna prace

Netli se rozednilo, byl neptitel ten tam. Zanikl v rannim mlhavem geru. U Neumetel se Horymirtiv houf rozegel. Vladyka sam vgak pospichal dale. Semik, Carovnou silou sveti, nesl ho bystte zrovna vetrnYm letem k vojvodovu sidlu, a kdyt slunce vzeglo, dojel Horymir sam neunaven na neunavenem belou gi pied `Vygehradskou branu.

Druheho dne 4clogly na kniteci hrad zpravy o tom, co se u Btezove hory stain. Ptichvatalot' mnoho hornikit na Vygehrad; vgichni jednim hlasem vypovidali o hrazach one straglive noci a vgichni rozhotoene vinili Horymira z tohoto zloeinu.

Ten vgak zaptel a dovolaval se toho, jit na itsvite po to noci byl na Vygehrade. Nei Kiesomysl, talostiv jsa pro sttibrne doly ,dal Horymira uvrhnouti do vezeni. Odtud ho vyvedli teprve, az kdyt se shromatdili kmeti a vladykove, jet svolal vojvoda k soudu.

I stal Horymir sam jedinjr pied soudem a proti nemu houf rozlicenYch kovkopii, tadajicich usilne, aby byl za tiva upalen. Jim knite prat, jemu vladykove. Prosili za nej, aby pri hrdle byl zilstaven. Hlas hornikit vgak vice vakl, proto odsoudil • knite Horymira hrdla.

Net tolik piece udinil vladykilm po vuli, ze zmirnil trest mart; nemelt' Horymir za tiva sejiti ohnem, nYbrt mel bYti popraven vlastnim medem.

Kdyt tak ustanoveno, promluvil Horymir ke kniteti•

"CtnY knite, tvjrm soudem jsem odsouzen; a ponevadt mne tivu bYti nelze, toliko Za, to prosim, pop •ej mi toho &iv net umru, at' na svirj mil' kin vsednu a maliekou chvili se na nem projedu. Po tom uein se mnou cotkoliv chce!"

"Jed' si," povolil knite, "ale Semik bez ,Ictidel ti neponrate I" Zasmal se a porueil, aby zavteli brany.

Horymir vaak nedbaje Ktesomyslova Posmegku, chvatal potegen do staje ke svemu Semiku. Skoeil k nemu, objal jeho giji, ptitiskl svou tvat k jeho hlave, hladil ho, mluvil k nemu tichYm hlasem, a 8emik zatehta,v, radostne hrabal ptedni nohou, at dlahy dunely.

Pak vgichni, knite s kmety a vladykami na vYstupku, i kovkopove, stratci i lid dole nadvoilm podivili se, kdyt ze staje vyrazil na prostoru Semik, jejt Horymir u huby vedl. Vgichni obdivovali se krasnemu, bujnemu koni. Beloug byl grogovaty, girokeho krku, dlouhe hi-ivy a husteho ohonu, na gtihljrch nohach malYch kopyt, jako jelen. Oei mu svitily, a pohazuje bujnou hlavou, Mtn zardele nozdrY• Nohy se mu jen kmitaly v hravjrch, taneivYch krocich, a jak se na nej Horymir vyavihl, poeal se toeiti, obraceti. Horymir v rozkogi, ae ma zase mileho kone, zavYskl, a 8 emik se vzepjal na zadni,-zatehtal, at se Sirjrm nadvorim rozlehalo. A jit dlouhYmi, lehIcYmi skoky pustil se do kola prostranstvim; Horymir zavYskl po druhjr a Semik skoeil od jedne brany ke drub& Poblite valu zavYskl Horymir pa tteti

"Nute, Semiku, Ptitisknuv kolena, nahnul se k vlajici htive, a vtom promluvil

"Pane, drt se!" A jit skokem po naspu vzhilru, a druhjrm, ohromnYm skokem pies roubenou hradbu.

Vgecko kol idasem ztuhlo.

Beloug s jezdcem se mihli nad obrubou, kmitli se povettim jako ptak, htiva koni i vlasy jezdcovi zavlaly, a jit sttelhbite, vraz zapadli, zmizeli. —

Na hrade vyktikli utasem i hrizzou. Kde kdo se hnal na valy podivat se, kam sletel zoufalk jezdec, kde rortti gten, zalitY krvi lezi i jeho

Hledell s hradeb i srubh a tasli, zas a vice, a ktidell vztekem i radosti, jak kde stall hornici nebo zemane, a, ukazovali do hdoli, k Radotinu, kde rovinou uhane mel dlouhkrni skoky 8einik s Horymirem.

(Pokratov a, dne 12. kvetna, 1954.

Viktor Hugo:

UB 0 2ACI (Les Miserables)

Hrobnik jen pokreil rameny. Prilvod zatim se zastavil u hrobu, kostelnik slezl s vozu a podal ruku knezi.

"To je pekne nadeleni," opakoval si Fauchelevent, neveda sam, co mluvi.

Jean Valjean byl mezi etyfmi prkny divne klidnY, jakoby se na nej pieneslo nem klidu nebottikii. Zdalo se mu, to yte dobte se dafi, a ze to dobfe dopadne. Z hlubin rakve slytel vte, co se kolem neho delo Citil, ze jej nesou, pak zase, jede na voze. Kdyt se vaz zastavil poprve, pomyslil si, ze ptijeli na hititov, po druhe si tekl•

"Zde jiz je hrob!"

Citil, ze vyzdvihli rakev a omotali provaz. Potom byl trochu omamen, patrne ho spoutteli hlavou dolu. Zachvili nabyl zase twine vedomi, protote rakev stala vodorovne na dne hrobu, jedine jej mrazilo.

Nad sebou uslytel jakysi hlas a jakoby kapky date dopadaly na viko rakve—to knez ji kropil svecenou vodou

Potom uslytel vzdalujici se kroky a Irkcko zase utichlo. Nahle se mu zdalo, ze do rakve udeiil hrom. Byla to prvni lopata prsti, kterou hazeli na rakev, potom drudopadla s hlukem na rakev.

Jsou veci, jichtto ani nejsilnejti elovek sliest" nemide. Jean Valjean pozbyl veclomi. Zatim Fauchelevent jiz nevedel, co podti. Jakmile pohfebni vat odjel a knez s kostelnikem vsedli do koearu, stark zahradnik se postavil mezi hrob a hrobnika, skiizil ruce a zvolal jakYmsi divnYm hlasem:

"Zaplatim sam, pojd'me rychleji."

Dfive platival objeejne stars' Mestienne„ Fauchelevent jej ten zval, nyni se Pt k tomu vydani odhodlal. Gribier na nej udivene pohledl.

Platim sam," opakoval Fauchelevent.

"Ale co?"

"Vino."

"Jake vino?"

"Dobre vino z Argenteuilu."

"Ech, jdi mi k d'asu," zabrueel hrobnik a yhodil prvni lopatu prsti na rakev.

Fa.uchelevent zavravoral a myslil, sam do hrobu padne.

"Pojd'me rychleji, pfiteli, site nam je 'Ste zavrou vinarnu."

Hrobnik jit vilbec neodpovidal a vhodil druhou lopatu zeme do hrobu. Fauchele--t jej popadl za rame.

6lytte, pfiteli, jsem hrobnik klaSterni

VESTNfl{ WEST, TEXAS

a pfiSel jsem, abych vam pomohl. Muteme to praci skoneiti take pozdeji, ale napfed sobe zavdame."

Mluve takto a takkka kkeeovite se pHdrtuje teto zoufale zachrany, pomfglel sobe smutne: "Bude-li piti, zda-li pak se tet tak snadno opije?"

"6Ioveee," odpovedel Gribier, "jestlite jit mermomoci chcete, svoluji, ale po praci."

Fauchelevent jiz ztracel nadeji. Vtom okamtiku se hrobnik shYbl, kapsa jeho hrobakske haleny se rozeviela, bloudici zrak Faucheleventiiv nahodou padl na onu kapsu a utkvel na ni. Bleskurychle proletla j'eho hlavou mytlenka, sahl nepozorovane hrobnikovi do kapsy a vytahl z ni hrobnickY listek.

Kdyt se Gribier °brat'', aby na lopatu prst' po pate nabral, pohlecil nan Fauchelevent docela klidne a aka' se:

"Nute, novaeku, jestli pak jste vzal svaj listek ssebou?"

"JakY listek?" tazal se hrobnik, zaraziv se.

"Vttlyt' piece vidite, ze slunce jiz zapada a hfbitov za pet minut se zavfe."

"Nu, a co pak?"

"Mate svuj listek?"

"Ach, ovtern, listek," odpovedel Gribier a zadal po vtech kapsach hledati.

"Ne, nemam, zapomnel jsem jej asi doma."

"Pak zaplatite patnact franku pokuty," kekl Fauchelevent.

Hrobnik zezelenal.

Bose! Patnact frankii pokuty!" zvolal a odhodil lopatu.

"Nezoufejte piilis, vtdyt' patnact frankii neni tak velke jmeni," pokraeoval klidne, "a jette jich neplatite. Jsem start a vy novaeek, byl jsem zde jig nejednou a znam vtelijake spady, darn vain ptatelskou radu. Slunce asi za pet minut zapadne a hfbitov potom se zavie."

"Ovtem, mate pravdu," zaapel hrobnik.

"Za pet minut nematete hrob zasypati, .ale mohl byste jette dobehnouti clonal pro listek, jestli daleko nebydlite."

"Nedaleko, ale etvrt hodiny to piece bude."

"Ale na vtechen zpasob si pospette ze htbitoVa, pak s listkem matete pfijiti i po zavfeni, je„ zde na vas poekam."

"Vy mi zachrariujete tivot, eloveee," zvolal hrobnik.

"Nude utikejte rychle!" odpovedel Fauchelevent.

Hrobnik mu vdeene stiskl ruku a horempadem utikal. Jakmile mu zmizel s oei, Fauchelevent jette chvilku poekal, potom se shYbl nad hrobern a polohlasem zvolal:

"Pane Madeleine!"

Nikdo neodpovidal. Fauchelevent se zachvel hridou, spadl spite, net slezl do hrobu a polotiv lista na rakev, zvolal: "Co se s vami deje?"

Ticho.

Fauchelevent se chvel hridou a vzav sve dlato i kladivo, odrazil horeene viko rakve. Tvat Jeana Valjeana objevila se v teru blecla a se zavfenYma oeima. Vlasy se staremu zahradnikovi jetily na hlave hrazou, klesl zoufale na rakev a. hledel na mrtveho.

"On zemtel," zateptal.

Vstal, zalomil rukama, at mu kiouby praskaly a zvolal:

"Hle, jak jsem jej zachranil!" zvolal ubohY staiec s natkem. "Co si nyni podnu! Ten yzacnY &ova zemfel, a co se stane s maliekou? Otee Madeleine! Otde Madeleine!"

"Neslyti mne," map& a rval sobe vlasy s hlavy.

Ze vzdali mezi stromy zavznelo vrznuti; mkitove dvefe hfbitova prave se zaviraly.

Fauchelevent se zase sklonil nad Jeanem Valjeanem a nahle uskoeil, jak dalece to v hrobe bylo moan.

Jean Valjean mel oei otevfene. Stall/ zahradnik byl bled a hied& nail celY zmamen, jetto nevedel, peed sebou tiveho nebo mrtveho.

"Usnul jsem patrne," kekl Jean Valjean a sedl si. Fauchelevent ,padl na kolena.

"O, matko boti! Co strachu jste mi nahnal! Vy tedy tijete!" zvolal znova, zbYvaje nyni radosti temet smyslii, "mysill jsem jit, ze jste se zadusil a malern jsem se nezblaznil."

"Je mi zima," 'fel(' Jean Valjean. "Pojd'me co nejrychleji odtud," zvolal zahradnik, "ale napfed vypijte kapku na posilnenou, to vas rozehfeje," dodal, vytahuje rnalou lahev z kapsy.

Jean Valjean vypil doutek kotalky a a zotavil se Upine. Nyni se hned dali do prate, zatloukli ralrev, zasypali hrob. Nemuseli spechati, jetto Fauchelevent del, ze hrobnik bez listku piijiti nemute. 1 .4 ulici vaugirardskou, 'dude bylo ticho a prazdno.

Kdyt hrob byl zasypan, sebrall lopaty a U zavtenYch vrat vhodil Fauchelevent listek hrobnikfrv, jej v ruce drtel, do skfinky; vratnY zatahl tinfirou, vrata se oteviela a vytli ze htbitova.

"Hle, jak 'deck° dobie se dal," fekl Fauchelevent, "mel jste znamenitou mySlenku, pane Madeleine!"

"Ukatte mi eislo 86." fekl zahradnik "vy mate lepti edi net ja."

"Stojime prase pied nim," odpovedel Jean Valjean.

"Dejte mi lopatu a chvilku na mne poekejte," fekl Fauchelevent.

Vete' do domu Cis. 87., je2to veda chudaci obyeejne bydlivaji v podkrovi a tam potme zaklepal na jakesi dveke.

"Vejdete," ozval se jakYsi hlas. Poznal hlas hrobattly. Byt byl velice chudY a nyni bylo jegte vgecko zptevraceno.

Gribier vypadal mrzute a rozezlene, .gena i deti byly uplakany, hledali patrne Usilovne listek a nenagli ho.

Fauchelevent tekl na prahu:

"Prinagim yam lopatu." Gribier nan udivene pohledl.

"Ach, to jste vy!"

"Zitra rano najdete u, vratneho svial listek."

"Co to znamena?" zvolal hrobnik.

"Nalezl jsem vas listek na zemi, vykonal za vas praci a pokuty platiti nebudete, to to znamena."

"Dekuji yam srdeene," zvolal Gribier s nadgenint, "ptigte zaplatimevino ja."

Za hodinu na to objevili se dva =Nave u briny klagterni a zaklepali na ni.

Cosetka stravila dvacetetyti hodiny u ovocnatky, chvela se chudinka strachem, jegto nemohla pochopiti, co se to s ni deje. Proto take, kdy g Jean Valjean pro ni vrhla se mu s radostnYm vYktikem do naruee.

Klagterni vratnY oteftel postranni branku ureenou pro slugebnictvo a vedl je zahradou do hovorny..

Ptedstavena s rtigencem v rukou, ye spoleenosti jine teholnice, se spugtenYm zavojem je neekavala.

•Prohligeli si zpod ptivtenYch vieek noveil° ptichoziho i jeho vnukeku ci dceru g aotazala

"Jste vy bratr nageho zahradnika?"

"Ano, velebna matko," odpovedel Fauchelevent.

"Jak se jmenujtete?"

"Ultim Fauchelevent," odpovedel zahradnik.

Mel opravdu bratra Ultlma, kterY jig (Jayne) zemiel.

"Odkud pochazite?"

"Z Picquigny u Amiensu."

"Kolik je yam let?"

"Padesat."

" ' dim se zabSivate?"

"Zahradnictvim."

"Jste dobrSr kiest'an?"

"Vgichni v rodine jsme dobti ktest'ane."

"Ta holeieka je vase?"

"Ano, velebna, matko."

"Jste jejim otcem?"

"Ne, dedeekem."

"Dobte odpovida," tekla teholnice ptitlumene matce ptedstavene.

Jean Valjean-nepromluvil ani slova,, na vaecky otazky odpovidal Fauchelevent, ale teholnice se na ne nedivaly.

Pfedstavena si nyni pozorneji prohledla Cosetku a pogeptala sve drugce:

"Bude ogkliv'a."

Obe mluvily spolu chvili velmi tile, potorn matka ptedstavenA5e obratila k nim a tekla:

"Otte Fauvente, postarejte se jegte o

V ASTNIX WEST, TEXAS

druhy zvonek, jegto nyni budete dva."

A skuteene, druheho dne zvonily po zahrade dva zvonky. Jean Valjean byl od toho okamgiku trvale pkijat a od to doby se jmenoval Ultim Fauchelevent. Cosetka stala se klagterni chovankou.

Cosetka si velmi brzy na klagter zvykla, pkedstavena, pak si ji za to velmi zamilovala, Deveatko pokladalo Jeana Valjeana opravdu za sveho otce a byla jig spokojena; mohia-li ho jen uhlidati. Jedine po panne se ji stYskalo, ale netroufala sobe to Mei. Jednou vgak piece tekla Jeanu Vaijeanovi:

"Tatinku, kdybych byla vedela, ge se tarn jig nevratim, byla bych si ji vzala s sebo a."

Nyni byla nucena nositi gat klagternim chovankam ptedepsa,nY, jeji pfedeAle gatieky odevzdali otci. Byly to tyteg eerne gatieky, ktere ji dal v Montfermeillu. Jean Valjean slogil vge peelive, zabezpeen pied moly a schoval do ma,leho kuf kiku, kterY od to doby stale stal jeho postele. Klieek od telaog nosil stale u sebe.

Stall/ Fauchelevent byl velice at'asten, ge vykonal dobrY skutek, a to tim vice, ze nyni mel mnohem mene prate.

V klagtete rikali Jeanu Valjeanovi druhY Fauyent. Kdyby si byly pobogne jep• tigky jen trochu vice obou muga byly by snad zpozorovaly, ge ten druh Fauvent nikdy z klagtera nevychazi, a ge vegkere zalegitosii oly,tarAva. Fauchelevent stargi. Opqtrposti to bylo skuteene velmi tteba, jegto Javert vice neg celY mesic sttegil- etvrt' kolern klagtera. Klagter byl Vaijeanovi taltita ostrovem, obklopenyrn kolkolem propastmi. zdi byly mu nyni celYm sveterh. Byl vgak piece St'asten, vial tam dosti nebe a mei blizko sebe Cosetku, to mu tpine staeilo. Bydlil s Faucheleventem dohromady a pracoval celY den v zahrade. Cosetce bylo dovoleno, straviti kagdodenne hodinu s otcem a v dobach zabavy ji take vide' z daleka, kdyg si hiala a behala. Rozeznal pokagde jeji smith od ostatnich deveatek

Tak jim uplynulo nekolik let spokojene a klidne. XXV. Ulienik.

Patig me deti jako les ptaky. Ptaeek se jmenuje vrabec, dite ulienik.

Maki tato bytost je stale vesela,, a aekoliv neji kagdY- den, chodi piece, jestli libo, kagdY den do divadla.

Obyeejne nema kogile, ani sttevict, ani stiechy nad hlavou, gije jako musky nebeske, ktere vgeho toho nemaji. Ulienik chodi od sedmi do ttinacti let v tlupach, Pobiha, ulicemi, spava pod girYm nebem, nosi gaty po svem otci, ktere se za nim tahnou, magi eas, kine, a v srdci nerna nteeho zleho, jegto v dugi je nevinnYm cleckem.

Kdybychom se optali velkeho mesta: "JakY to tvor?" odpovedelo by. "Milj maliekY."

Avgak neptehanejme, nekdy takove dite mive koMli, ale v takovena ptipade jen jedinou, ma -li st evice, pak jsou bez podegvi. Miva teZ byt u svYch rodietii, ale volnV poulieni givot je mu milejgi, protoge ulice mu poskytuje mnoho ruznYch kratochvili. MC tarn celY zvetinec, kterf pilne zpytuje, ba bYvaji tam i obludy bajeene, jichgto nikdo nikdy opra,vdu nevial, ale jeZ jsou prave tak stragne.. A pod kamenem vytrgenYm z dlagdeni, kolik tarn je zajimavYch stvotenieek: stonogky, rtiznY jinY hmyz, v ptikopech pak Marsova pole nalezaji se teg pulci.

Pti tom bVva jeste tolik zajimavych \reel na 'stall:le-1i se Wade pracka nebo garvatkai je, hned, zabayy dosti. Ty deti maji teg pro kagdou vec sve vlastni vYrazy, a jejich ostrovtip a dfimysl jsou east° 'obdivuhodny. Prfivod pohkebni na piikiad ubira, se kolem, v prfivode kraei teg lekat.

"Hej," vyktikne ulienik, "od ktere doby odnageji lekati nsve dl10 sami?"

Stane -11 se ulienikovi nejala vagneigi nehoda, hledi na to 'svet ulicniku velmi ptiznive, a pak dosahne mezi sykrni soudruhy velke ficty, ku pflkladu: tizne-li se velice hluboko "ag do kosti". Telesna la vzlauzuje u jeho soudruh5 fictu, takovY capart chvali se easto:

"Jsem velmi silny, vidig, jak mocnou mama pest'. "Ulienik zna vgecky polieejni stragniky jrnenem a dovede vgdycky vyjmenovati jejich vlastnosti, fekne teg hned, ge ten je zlY, onen smegnY, ten yelikY ,ten zase si mysli, ge mu path "NoVV most" a brani "lidem" choditi po zabradli, jinY zase ma ogklivST zvyk, tahati "lidi" za ugi.

Asi osm nebo devet let po vylieenYch v teto knize udalostech, toulaval se po boulevardu du Temple a v okoli Chateau-d' Eau malt' hoch, pravY typ paIi gskeho uNosil kalhoty po dospelem Cloveku, ale ne po svem otci, mel genskou kazajku, ne vgak po sve matce, nejaci cizi lide oblekli jej ze soucitu do tech Nader. Mel piece otce i matku, ale otec se on nestaral a matka ho nemilovala. Bylo to jedno z onech negt'satnYch deti, ktere maji otce a piece jsou sirotky. Takove deti budi nejvyggi soucit.

(Pokradovani.)

Fara,r- ;VW ) • • (

Zda, se, ge samolibost klamana laSiva dobrotou a ge zapomind sebe same, pracujeme•li na prospech druhYch; zatim vgak davarne se v cestu nejbezpeenej gi za vytknutYm diem; pujeujeme na ifroky tvaNee se, jako bychom davali; ziskavame si vegkeren svet prosttedkem negnYrn a 'CItiocitn3"rm -

Ve sttedu, dne 12. kvotna 1954.

MalyOznamovatel

11911r HLEDA SE UITEL nebo ueitelka Ceske keel pro testitSrdenni prazdninovou tkolu v Dallas. Znalost anglicke te6i /ádouci. 5 dennich tfid od 9 do 12 dopoledne; 3 veeerni, od 7 do 9 hodin. Plat 400 dolor() za 6 tYdnu. Nabidky laskav8 zatlete na: Mrs. Botena Valeik, 4015 Metropolitan, Dallas 10, Texas. (18-19c) ) • a •

Marnivost, stud a pfedevtim pfirozena povaha tvofivaji stateenost mutilv a ctnost ten.

Marek - Burns

POIIHEHNI DOMOV

✓ hodine zarrnutku najdete n nas nejlepSi pohrebni obsluhu a eeny levne.

Tei prodavame pohiebni poji§teni od 1 mesice do 80 rokii

Ambulance ye dne i v nod

MAREK BURNS FUNERAL HOME

Bill Marek a Bill Burns Telefon 546

CAMERON, TEXAS

Oznameni Kandidath

OKRES BELL za statniho zastupce

(State Representative Place 1)

JOHN COX

REUBEN (RIP) TALA2SEK za statniho zastupce (State Representative) 0 znovuzvoleni

• • '

OKRES MeLENNAN z a okresniho soudce

W. V. DUNNAM, JR.

BILL LOGUE

C. C. MAXEY za terifa o znovuzvoleni

S uznalosti ma se vec jako s dilvetivosti obehodnikt: onat' udrtuje obchodni styky; a easto neplatime proto, to jest spravedlivo, bychom se vyrovnali, nYbrt abychom snaze °pet nalezli lidi, kteti by nam poskytli fiveru. * *

Libime se 6asteji svetu pro a ye chyby, net pro sve ctnosti.

Darkove do eeskoslovenska Aryfizuji. Jsem zastupce pro firmu Gift Parcel If New Yorku.

Potette sve drahe zaslanim balieku ze SvYcarska a Danska

Mrs. B. Valcik

4015 Metropolitan Ave DALLAS 10. TEXAS

SPOLEHLIVVA POIIROBNICKA

SLUiBA sme pohotovi Vam poslou s titi bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv zvlaStniho poplatku. nami mihete mluviti Cesky. My nabiziine Pohtebni PojiAteni pro kaMeho elena rodiny.

Pete E.

Ettlinger

FUNERAL HOME

Elsie Pratak-Etlinger damska pomocnice

Telefonujte "collect" Tel 38 BELLVILLE, TEXAS

HOUDKOVO CESKE DIVADLO predvadi nadhernY film

EL CAMPO FLOYD — 19. KVETNA

ROSENBERG — V State 20. KVET.

✓ El Campo od 2.30 odpol do 11 vee.

✓ Rosenberg bude se brit tei odpoledne ve 3 a 7:30 vee'er.—Krajane v Rosenberg, Houston, East Bernard a okoli prijd'te odpoledne.

Prvotfidni Film je

SHINER — 13. KVETNA iGRANGER — 18-19 KVETNAWALLIS — 27. KVETNA

Nezapomerite na film

DALLAS — 19. KVETNA

ENNIS 27. KVETNA

WI — 9. CERVNA bolenim hlavy • nervosou

• bolenim iablditu to ipatnSma travenim e nedcstatkem spanku nedostatkem chute k jidlu

• nadSrmanim ialudku plianou neteCneho vylaovani

Vezmete si prepark Dr. Peter's Hoboko dnes veiier a uvidite, jak lepe se budete cititi zitra.

Torau je tak, protoie Hoboko poskytujo troji pomoc — (1) uvolnenost (laxative), (2) carminative, (3) zaludecni tonik. Hoboko je piipraveno dle tajneho receptu, z 18 (ne jen z jedne neb dvou) phrodnich bylin, korenii a botanickSrch rostlin. Hoboko je vynibeno spolartosti, ktera mil za sebou 84 let zinfienosti vs viroba spolehlivfch domacich lekii.

Prod tedy pokradovati bez peieiny v pristich dnech v nepHjemnoetech spina benteh repot'? Dante co mnoho rozunmS7ch lidi e...ituvezmete blithodimi vyzkougenf lek Dr. Peter's Hoboko. Knpte lihev dnes. Nenia Hoboko k dostArd ve Wens sousedstvi, potion) pro avbiltni nabidku na zkought.

Odeilete tento kupon "zvlaitni nabidke Nyni

Pfilolen jest $1.00 Poilote poStou vyplaaeng pravIcialrawi I imoovon %Ahoy 110130K%

DR.PETERFAHRNEY&11(•11"

Strana 28

EDUARD Nam:

MALI t TENAik

Ue rte me &sky Cist ! EAST TRETI, DOPLNENA. DEVATNACTE CVItENt. Laska matky.

Velika je laska kaids veru matky, at' je z palace snad aneb chude chatky.

Velika to laska

09 ar.s v Ziti zaii- nraohou strast i boly

Imuzlem svojim

\/ like. to laska jako oheii

71 neschladi nikdo, v ledu, v okrisna piseri dka hudba zvuei mateiika liska

Ernrti az puel.

Velika to laska cell ivct dealth'acencio nitn • nik o nenahrad"

V. B. urnays4

Matko m

Zavonely kvety pod okSinkem matko ma— a jak MOCT1STM kouzelnikem, zaklepala v srdce miketn vznominka.

Ty jsi kvity milova a, matko ma— v nich jsi snila a v nich hem 'am v

Teiko matko ma si v lici, ye Eve oei milujici, Ty a -,4cminim. davno to ie due ma-co jsem vzdalero. . Bez

matko ma!

Ferdinand Musil.

Pieeti nekolikrat s tatinkern nebo maminkou a spravne °pig do seAitu! S pozdravem

STRICEK MICEK Z AUSTINII. ) • 4 * (

Babi6ka

(Napsala Botena Nemcova) (Pokraonvani.)

"Pak by ale nikdo o nich nezvedel, nevzpominali bychom na ne, ani jim hrob neveneili," ozval:se Tomeg, opravuje jedlovy ktiZek, kterY byl porouchan.

"I co2 je to platno, is bych •pfece nechtela bYt ta,kovou nevestou," minila An de.

"O ja take ne," pravila Kristla, ptichazejic ze zastromi s hotavYmi veneeky.

"I flu, ja bych si take neptal, v svatebni den bYt zavraZden," tekl Mila; "ale piece byl Herman At'astnejAi, neZ" ten jeho sok. Velka to musla byt muka, kdy2 videl, ze tu, kterou miloval, jinY domil si veze. Za toho patti nam tim vroucneji se modlit, nebo' umtel ye zlem a v neStesti, Heiman v gtesti a v milosti bal."

DeVeata povesila vence na ktiZe, rozhazela ostatni kviti po rovu mechem obrostlem a pomodlivge se vratila se k poutnikilm. Za nedlouho vzal vildce chlapec zvedl ktiZ, a zpivajice vraceli se poutnici k domovu. Na rozcesti nedaleko Zernova eekali na ne domaci lide; jak zaslechli zpev a z daleka videly vlat eervenY labor, belely &al Uprkem matkara vstfic, nemohouce se doekat pouti. Ne2 doSlo procesi do vesnice, troubili si chlapci na nove trubky, piskali na prohaneli se s dtevenYmi koniky, deveata nesla si panenky, koSieky, obrazky a srdeeka z marcipanu. Po modleni v kapliece podekovali poutnici svemu mladec postavil svetenY kta do kaplieky, venec s faborem povesil se na oltat, a pak se rozegli vgickni do svYch obydli.

KdO podavala Kristla An& ruku pti rozchodu, podivala se tato na stfibrn9 krouZek, jeng se Kristle na prstu ttpytil, a s usmanim povida: "To neni ten, cos koupila?"

Kristla se trochu zardela, ale ne'i odpovedela, ptiSeptala Mila Anal: "Ona mi Bala srdce, ja ji ruku."

"Siuna to v;c7mena; dej Panbith zdaru!" prisvedella AnCe. ((l'olcradoVail.)

Ve stiedu, dne 12. kvetna 1954.

eske Rekordy

Upina zasoha oblibenych, starodavn valeikfi a polek. Pike na

Disc Record Shop

1207 N. 25th St. WACO, TEXAS (dm)

ESTNiK WEST, TEXAS

Neohrdenost jest sila neoby6ejna, po-. vznakjici dui nad zmatky, otfesy a zdpasy, ktere by v ni vyvolati mohl pohled na velika nebezpee'enstvi: touto silou praye hrdinove udr2uji se v klidu a zachovavaji si moinos • volne u2ivati rozumu udalostech nejvSrge prekvapujicich a nejstragnejgich.

Pokrok Dallas cis. 84 SPJST

2625 Floyd St., Dallas, Texas

poka.da

V NEDELI, DNE

16. KVETNA

TANECNI ZABAVU pri budbe kapely

John Dlabaj z Dallas

KaidY je fictive zvan zabavnitn vYborem

V sobotu, dne 29. kvetna—Starlighters z Dallas.

V nedeli, dne 6.6ervna—E. Honza zEnnis.

Tithed

100% Eva dodavaa — 95% Sex Accuracy

Nage velkeho drahp. s "lop-hiebeny" bile Leghornky jsou ad kohotith uresine registrovanych "U. S. R. 0. P." kohonti od nejlepgich vitezii kontestu nosieek, vychovanSrch od Celnich " "trapnest pedigree" pestitela driibeie v teto zemi. Tyto slepice maji generace vysokeho rekordu nosnosti vajieek za sehou a vYnosnost jejich jest d6kazana po fadu uplynulYch let co penez-pkina;ejieich nosnosti vajieek.

BROWN LEGHORNKY — BARRED ROCKS — NEW IIAMPSHIRES — AUSTRA WHITES "AAAA" MATING

Pigte o nag katalog a cenik ZDARMA

Strana 29

MuZ1 vetS'inou vydaVaji se ye valce dosti velike nebezpeeenstvi, aby zachranili dest; ale malokteri vydavaji se v nebezpeCenstvi do to miry, jak treba jest, aby zdarne ke konci privedli zamer, pro kterY v nebezpeeenstvi se vydavaji.

OPTC n'RIST

Precision eye examinations and a fully staffed optical lab furnishing fast and acc• orate service.

DR.THOS.N.DELANEY

ForBetterFarming

UseVIKOCIL

Dirt Hustlers and Clod l(rt.;cker

Price per pair 75c

DIRT HUSTLERS will make an ideal bed for planting in all cultivated seed beds.

For second and third cultivating, use DIRT HUSTLERS for corn, cotton or any row crops. They also provide an excellent means of deepening the furrow for irrigation.

Install one DIRT HUSTLER on each plow and a pair on each track plow as shown in the above illustration.

Price $1.00 each

THE CLOD KNOCKER IS your answer for maintaining an even seed depth on row crops. It prevents choking the cover shovels and eliminates covering the seed with trash weeds and dry dirt. The amount of dirt used in covering the seed can be controlled by bending the C L 0 D KNOCKER as required.

To install CLOD KNOCKER., slip it behind the sweep and wire in place as shown above. No bolts are needed.

FROM SEE YOUR WEEDER DEALER OR ORDER DIRECT

Fred P. Holub

PRAVNIK

1637 Seventh Street Phone 2802 BAY CITY, TEXAS

Ernest J. Hanka

PRAVNIK

408 Houston Title Bldg. Dallas and Caroline Sts. HOUSTON 2, TEXAS

TELEPHONE: Preston 0883

Kacii Legikar a Kacii

TEMPLE, TEXAS iitadovna

2nd Floor Temple National Bank Building

John W. Legikar

Adolph D. PavIiiiek

PRAVNit

511-13 Shell Bldg

HOUSTON, TEXAS

C. H, Chernoskir PRAVNIK

Vyfizuje veikere soudni Zaleeitoati iiiadovna: 936 Bankers Mortgage

Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

VESTNIK -- WEST. TEXAS

Je to mesic, pochoval jsem stOce a pied tSrdnem i'enu!

— Ba To IA ma nekdo takovou lu! Ja sem taky tendle rok ztratil uz druhou fajfku!

Irak vi!

"Mama," chlubil se malt' klueik mamince, "ja, jsem pied ehvili zabil pet mueek a tri =leaky."

"Ale," namito, matka, "jak pak vedet, co je moucha a co je muiiak?"

"Dobte," odvetil kludik, "ti mugaci sedeli na stole a ty muSadky sedely na zrcadle."

Lavaca Co. Abstract

COMPANY

Jerome I. Hocian

Dallas • San Antonio . Corpus Christi BRING YOUR CHILDREN WITHOUT EXTRA COST

Now, under the White-Plaza Family Plan, the single room rate applies to one parent with children under fifteen; and the double room rate for both parents and children. Additional rooms, if needed, carry the single rate. Plan to bring the children on your next trip to Dallas, San Antonio, or Corpus Christi and enjoy the comfort, convenience and economy of a White-Plaza Note,.

Vyhatovi abstrakty, vlastnick4 pravo, vyfizuje majetkove pojiiteni tjfadovna nad Peoples State Bank

Telefon do tifadovny Melo a HALLETTSVILLE, TEXAS

SPRAVNE VYKONANA POIlftEBN1 , SLIABA

V hodine talu zarmouceni naleznete Edward Pace pohfebni pohotovY k sympatickemu vytizeni nezbytnYch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohtbu. Levne ceny jsou nazi zasadou

Edward Pace

Pohfebni feditel

5len S.P.J.S.T.—Tel. 3-3606 118 N. 5th St., TEMPLE, TEXAS

Dr. Chas. J. Hollub

eskk Lauf a Operater

711 Medical Arts Building

HOUSTON, TEXAS

Telefon res.: Twinoaks 1222

Telefon ifiadovny: Pres 2553

Ceske Rekordv

Hilsher's Home Supply Co.

2020 Washington Ave. at 8424 5824 N. Main VI-1383 5225 Washington Ave. UN3490

HOUSTON, TEXAS

For All Your FURNITURE APPLIANCES , and EVERYTHING ELSE FOR YOUR HOME

Be Sure to See HILSHER S and get

"THE BEST FOR LESS" CASH OR EASY TERMS

Your Satisfaction Guaranteed And Free Delivery Service

Ve sfiedu, dne 12. kvetna 1954.

SMYSL PRO SPORIVOST

Poslal jsem kdysi k Marshall Fieldovi zpravodaje s dotazem, co podle jeho soudu .zptisobilo nejdrilelitejAi obrat v jeho Zivote, a odpoved' znela: "aspora prvnich peti,tisic dolarri v dobe, kdy jsem mel tak skromnY plat, ze bych jej byl byval mohi smele utratiti. Kdy2 jsem jednou tento obnos met met jsem te2 mo2nost, vyu2iti ptiznivYch okolnosti. To byl obrat v mem 2ivote." John Jacob Astor, tviirce ohromnth° astorskeho jmeni, vyjadtil se kdysi, .2e kdyby si nebyl uspotil prvnich tisic dolart, byl by snad zemtel v chudobinci. Jake., jest to smutna podivana na ony tisice. dobte -vychovanYch, vzdelanych a nadanych muzu a 'Zen, postradajice jakehokoliv smyslupro penani veci, jdou 2ivotem utracejice pos edni halet svych nemajice' niceho, k eernu by sahli v ptipade nouie::Ja,kou smutnou hisprii mohly by vypravettnage dobrainne qrganisace o lidech, kteti 2ili kdysi v lep,§"jch pomerech, pozbyli toho, co meli, lidech, kteti si neclOVedli nieehO ti pro "strjrce ptihddu". --- 0. S. Marden.

4170PRAVA KOSTELA.

OsmnactiletY mladik ptijel nedavno z Evropy na desititYclenni navStevu SpojenYch statri. Kdy2 se ho kdosi tazal, co na nej Zde udelalo nejsilnej gi dojem, pravil: "Maly oinamka, vyveg.ena na opravovanem kostele, upozorriujici, ze 'v drisledku renovate tohoto baptistickeho kostela odbYvame bohosluthy doeasne v 2iddvske synagoze'. To bylo vge, co bylo na oznameni napsano. Tak malo slov, obsahuji-

VESTNtK— WEST.. TEXAS

cich v sobe tak mnoho! Bylo z nich zfejmo, 2e i Tide rilznYch ptesvedeeni mohou se navzajem ctiti."

Prove takoveto drobne ptihody z kadodenniho 2ivota dramaticky odhaluji svetle stranky americkeho 2ivota. Bohn2e1, ne kahlY ze zahraniei mute si dovoliti desititYdenni vYlet do SpojenYch stata. Je proto na nas, kteti zde 2ijeme, abychom zahraniei s temito strankami seznamovali. Drobnosti, v nich se projevuje skuteenY duch Ameriky, tvoti vkbornou naplti dopisri ptibuznYm a ptatelrim v zamoti, nehlede ani na to, '2e takto sdilene drobnosti pornahalji zdolavati 12i a vypady komunisticke propagandy. — Common Council.

Konee'ne poirtoc od vaieho kaile

Creoinulsion ptinagi p •esne neb vejde do systemu prildugnic a napomaha uvolne, ni a zbavi vas od nemoc ptinasejicich bacilri a napomaha rode hojeni rozdrasanYch zapalenYch prridugnic. Zarueen vas uspokoji neb penize se vrati. Creomulsion ptestal zke,:ug

Creomulsion

relieves (meg:11s, Chest Colds, Actite Emochitia proti kagli, nachtadu v prsQu, a zapaln pritugek. (Bronchitis)

TEL. JED. SOKOL Ft. WORTH

Poi•ida MAJOVOU ZABAVU v sokolovni 3221 N. W. 28th Street

V SOBOTU, DNE 15. KVETNA

pH budbe

cek orchestru z Abbot, Texas

Prijd'te se pobavit a privedle svoje zname

Uctive zve zabavni vybor

BUD'TE BEZPENT Z NONAT

Nikdy nezanedbejte rany nuti, t •isku, pokhom2deni, zany. stly nebet, gtipnuti- hrnyzem, vied, atd. Z techto mute nastati va2na infekce. Pou2iite NONAT se-zrugne nadoby — a bud'te bezpeeni. Bud'te pohotovi pro nutnou ptihodu s NONAT dokazane sPolehlivY pies 50 ro k .

PRAVIDELN VELIKOST 55c

VELA OSPORNA VELIKOSI

$1.05

R. C. MILLER AND CO. Box 285 ALTADENA. CALIFORkiIi

Podekovan

Piejeme si vysloviti nag upkimnY dik Bohu a Dokrotorvi Albert H. Braden za jejich pomoc ktero.0 jsme nalezli skrze jeho leeeni. Po eteni v easopise NovY Domov o rtiznYch lidech ktere uzdravil bez operate, rozhodli jsme se jej navgtiviti. Nage cela rodina byla nemocni a my jsme se citili desperatni.

Nage dcera Lillian trpi stilYmi bolestrai hlavy a byte ji feeeno, ie musi byti operovana. Nig syn Frank mei prtitri a bylo mu reeeno, tie musi byti operovin, moje iena trpela nisledkem spadle matky a ialudku a bylo ji reeeno, ie musi miti nekolik operaci. Ja jsem trpel na zavrate tak, ze jsem nemohl stati. Krome toho trpel jsem od zraneni ktere se mi stale pied 30ti lety a nemohl jsem dostati ulevu.

Neni divu, ie jsme meli o co se starati. Dr. Braden nos vgechny uzdravil, tak ze se citime, ze ram byl po slin nebesy za coi jsme jemu velure vdeeni.

Adresa Dr. Broden jest 1503 K Commercial St., Victoria, exas.

FRANK J. PILCIK ( podpis)

Frank J. Pilcik a rodina, Rt. 2, Box 204, East Bernard, Texas. (Adv.)