JASNE - Berufsspezifische Sprachkompetenzprofile by Therese Reinel

c h s u t i e k D l s o P n a i š t e ina Č č en v Slo

BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie

ISBN 978-3-86780-441-7

9 783867 804417

Impressum Herausgeber Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg Koordination: Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum Autor(inn)en: Karin Schöne, Dr. habil. Przemysław E. Gębal, Sławomira Kołsut, Anna Kijoch (Mitarbeit an Kompetenzprofilen zu kaufmännischen Berufen) Mitarbeit an der Sprachbedarfserhebung und an der Auswertung der Rahmenlehrpläne: Katarína Havlíčková, Andrea Husmannová, Maria Montowska, Ivana Müllebner, Dana Nevrklová, Therese Reinel, Joanna Wierzbicka-Grajek Satz und Layout: Pracownia DTP Aneta Osipiak-Wypiór, Warschau Rezension: Dr. habil. Waldemar Martyniuk (anhand der polnischen Version der Profile) © Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg www.jasne-online.eu ISBN 978-3-86780-441-7 Technische Universität Dresden, 2015 Projektpartner

Dieses Projekt wurde mit Unterstützung der Europäischen Kommission finanziert. Die Verantwortung für den Inhalt dieser Veröffentlichung trägt allein der Verfasser; die Kommission haftet nicht für die weitere Verwendung der darin enthaltenen Angaben.

INHALT / SPIS TREŚCI / OBSAH / OBSAH BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE...........................................................5 profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej.........................57 PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE.................................107 profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie..............................157

Literatur / Literatura / Literatura / Literatúra............................................................................206

BERUFSSPEZIFISCHE SPRACHKOMPETENZPROFILE f端r Mitarbeiter(innen) und Leiter(innen) der Finanzabteilung Leitende Konstrukteur(innen) und Mitarbeiter(innen) / Leiter(innen) der Produktionsabteilung Triebfahrzeugf端hrer(innen) Fernkraftfahrer(innen)

7 INHALT Einleitung......................................................................................................................................8 Ziele und Inhalt..........................................................................................................................8 Zielberufe und Branchen...........................................................................................................8 Hintergrund................................................................................................................................9 Das Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg.........................................11

Teil 1 – Überblick über kommunikative Aktivitäten und Anforderungen..............................12 Kaufmännische Berufe am Beispiel des Leiters / der Leiterin der Finanzabteilung................12 Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion ...................14 Triebfahrzeugführer / Lokführer(in) .........................................................................................15 Fernfahrer(in) .........................................................................................................................17

Teil 2 – Sprachverwendungsprofile und detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen...... 18 Einleitung.................................................................................................................................18 Kaufmännische Berufe – Leiter(in) der Finanzabteilung, Buchhalter(in).................................22 Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion....................31 Triebfahrzeugführer(in) / Lokführer(in)....................................................................................40 Fernfahrer(in)..........................................................................................................................47

8 EINLEITUNG ZIELE UND INHALT Die vorliegende Publikation möchte Anforderungen an die Verwendung von Fremdsprachen in konkreten beruflichen Kontexten deutlich machen und anhand von Sprachverwendungsbeispielen und Textsorten illustrieren. Die berufsspezifischen Sprachkompetenzprofile entstanden auf der Basis einer Sprachbedarfserhebung, die unter deutschen, österreichischen, polnischen, tschechischen und slowakischen Unternehmen, vor allem unter Mitgliedern der deutsch-polnischen sowie deutsch-tschechischen Handelskammer (AHKPL und DTIHK), durchgeführt wurde. Sie dienen gleichzeitig als Grundlage für interaktive und multimediale Sprachlernmodule, die im Rahmen des Projektes „JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg“ für ausgewählte Berufe entwickelt werden. TEIL 1 … richtet sich an Arbeitgeber, Berufstätige aber auch Arbeitssuchende und gibt einen Überblick über:

✓ kommunikative Handlungsfelder im Beruf1

✓ allgemeine Lehr- und Lernziele für einen berufsbezogenen Sprachunterricht, der sich an den Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+) des Gemeinsamen Europäischen Referenzrahmens für Sprachen (GeR) orientiert

Damit hilft das Material sowohl kommunikative Anforderungen am Arbeitsplatz als auch die eigenen Kompetenzen im Bereich der elementaren und selbstständigen Sprachverwendung realistisch einzuschätzen. TEIL 2 … richtet sich an Lehrkräfte, Kurs- und Curriculumsplaner sowie Lehrwerkautoren und zeigt für jeden der Zielberufe:

✓ ein konkretes Sprachverwendungsprofil, d.h. eine detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben und Sprachhandlungen, häufig benötigter Textsorten und des beruflichen Verwendungskontextes

✓ in Interviews ermittelte Fallbeispiele, d.h. typische Kommunikationssituationen am Arbeitsplatz

✓ berufsbezogene detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen, die die Beispielskalen aus Kapitel 4 des Referenzrahmens für die Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+)2 illustrieren.

Das vorliegende Material versteht sich damit als Orientierungshilfe für die Gestaltung berufsspezifischer Fremdsprachenkurse und Materialien: Während die Sprachverwendungsprofile und Fallbeispiele einzuschätzen helfen, auf welche Situationen Kursteilnehmer sprachlich vorbereitet werden sollten, erleichtern die berufsspezifischen Kann-Beschreibungen, globale und Teillehrziele zu setzen und damit Curricula für berufsorientierte Kurse zu strukturieren, seien sie funktional, fertigkeitsorientiert, situativ oder aufgabenorientiert ausgerichtet.

ZIELBERUFE UND BRANCHEN Ausschlaggebend für die Auswahl der Zielberufe war der Bedarf an Mitarbeitern mit Kenntnissen der Sprache der Geschäftspartner in den beteiligten Ländern3. Die Sprachbedarfserhebung Der Begriff des kommunikativen Handlungsfeldes wird hier im Sinne einer komplexen Arbeitsaufgabe verwendet, die mit bestimmten sprachlichen Anforderungen und kommunikativen Aufgaben einhergeht. Die Verwendung lehnt sich damit eng an den Begriff des Handlungsfelds bei Weissenberg an, der ihn ausschließlich auf „Handlungskomplexe beruflicher bzw. arbeitsplatzbezogener Situationen“ bezieht (Weissenberg 2010: 23). 2 Neben den Deskriptoren des GeR wurden die Kann-Beschreibungen des Schweizer Rahmenkonzepts „Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) ausgewertet. Das Schweizer Rahmenkonzept fokussiert und formuliert auf Grundlage des Referenzrahmens Kann-Beschreibungen auf den europäischen Kompetenzniveaus A1, A2 und B1 speziell für den beruflichen Kontext. 3 Die Untersuchung erfragte in den beteiligten Ländern den Bedarf an Kenntnissen der deutschen, polnischen, tschechischen und slowakischen Sprache. 1

9 zeigte einen großen Bedarf vor allem für die Automobilindustrie und deren Zuliefererbetriebe, den Maschinen- und Werkzeugbau, den Anlagenbau und die Energiewirtschaft, für das Bauwesen sowie für die Dienstleistungsbranche (u.a. IT, Projektmanagement, Beratung). Fremdsprachenkenntnisse werden hier in den folgenden Positionen sehr häufig bis häufig4 benötigt:

✓ Geschäftsführung und Assistenz der Geschäftsführung

✓ Bereichsleiter(innen) der kaufmännischen Abteilungen (insbesondere im Bereich Personal und Buchhaltung sowie Vertrieb und Marketing)

✓ Leitende Konstrukteure / Konstrukteurinnen bzw. Leiter(innen) der Produktion

✓ Mitarbeiter(innen) im Einkauf

Angesprochen wurden weiterhin Unternehmen der Transportbranche. Strukturbedingt haben wir hier eine vergleichsweise geringe Anzahl an Respondenten. Interviews mit Ausbildern, Sprachkursanbietern und Mitarbeitern von Eisenbahn- und Logistikunternehmen zeigten jedoch, dass die Berufsgruppe der Lokführer(innen) und Berufskraftfahrer(innen) im grenzüberschreitenden Verkehr regulär die Nachbarsprache verwenden muss. Für die genannten Berufe werden hier detaillierte Sprachverwendungsprofile und konkrete Lehrund Lernziele für Lernangebote beschrieben. Anforderungen an die sprachlichen Kompetenzen für Berufe im kaufmännischen Bereich werden dabei stellvertretend am Beispiel des Leiters / der Leiterin bzw. von Mitarbeiter(innen) der Finanzabteilung dargestellt. Auf die Ausarbeitung eines Profils für die Assistenz der Geschäftsführung haben wir verzichtet, da bereits ein detailliertes berufssprachliches Kompetenzprofil für den Beruf des Bürokaufmanns / der Bürokauffrau vorliegt (vgl. Vogt 2011).

HINTERGRUND Warum ist die Förderung von berufsspezifischen Fremdsprachenkenntnissen wichtig? Der Förderung bereichsübergreifender Schlüsselkompetenzen wie zum Beispiel Fremdsprachenkenntnissen kommt heute mehr Bedeutung zu denn je. Von europäischen Bürgern wird erwartet, dass sie sich besser an einen sich rasant wandelnden und immer anspruchsvolleren Arbeitsmarkt anpassen können (ET 2020). Im Auftrag der Europäischen Kommission durchgeführte Studien zu Auswirkungen des Mangels an Fremdsprachenkenntnissen in Unternehmen auf die europäische Wirtschaft zeigen, dass insbesondere kleineren und mittelständigen Unternehmen aufgrund mangelnder Fremdsprachenkenntnisse Aufträge entgehen (ELAN 2006). Während in vielen europäischen Ländern und zahlreichen Fachgebieten das Englische als moderne lingua franca betrachet und seine Kenntnis auf den internationalen Märkten oft als gegeben vorausgesetzt wird, zeigen Fallstudien erfolgreicher Unternehmen, dass ein mehrsprachiges Konzept klare Wettbewerbsvorteile mit sich bringt und entscheidend sein kann, wenn es darum geht, sich erfolgreich an die Erfordernisse des Marktes anzupassen (PIMLICO 2011). Worauf kommt es bei berufsspezifischem Sprachtraining an? Das Erlernen einer Fachsprache ist nicht mit der Aneignung von Fachvokabular gleichzusetzen, sondern umfasst die Vermittlung von Kenntnissen und vor allem Fähigkeiten, um die regulären Aufgaben am Arbeitsplatz auch in schwierigen kommunikativen Situationen erfolgreich bewältigen zu können5. Das bedeutet, dass ein berufsspezifisches Sprachtraining an konkrete Arbeitsplatzszenarien und Handlungsfelder anknüpfen muss, in denen die Fremdsprache benötigt wird6. Die Ergebnisse der Befragung sind unter www.jasne-online.eu zugänglich. vgl. die Kritik an einem zu starken Fokus auf die Vermittlung von Fachwortschatz bei Weissenberg (Weissenberg 2010: 16) 6 Nach Weissenberg sollte die berufsbezogene Sprachförderung dabei den Anspruch haben, „konzeptionell im Vorfeld wie auch im laufenden Lernprozess immer wieder Bezüge zur konkreten beruflichen Situation der Teilnehmer herzustellen“ (Weissenberg 2010: 15). 4 5

10 Sprachtraining kann sich dabei nicht allein auf die Vermittlung von Fachwortschatz oder einer allgemeinen sprachlichen Kompetenz (Wortschatz, Grammatik, Kenntnis von sozialen Konventionen bei der Verwendung von Sprache, etc.) konzentrieren, sondern muss Sprachhandlungskompetenz entwickeln helfen: verstehen, sprechen, schreiben, mit Sprache handeln – interagieren, kooperieren. Diese Fähigkeiten sind unlösbar mit der fachlichen Kompetenz verknüpft, die Fachwissen, prozedurales und strategisches Wissen, sowie Methodenkompetenz umfasst. Alle Kenntnisse und Fähigkeiten, die erfolgreiches Sprachhandeln bedingen, spiegelt der Gemeinsame Europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR) für unterschiedliche Niveaustufen wider.Sprachtraining kann sich dabei nicht allein auf die Vermittlung von Fachwortschatz oder einer allgemeinen sprachlichen Kompetenz (Wortschatz, Grammatik, Kenntnis von sozialen Konventionen bei der Verwendung von Sprache, etc.) konzentrieren, sondern muss Sprachhandlungskompetenz entwickeln: Verstehen, Sprechen, Schreiben, mit Sprache handeln: interagieren, kooperieren. Diese Fähigkeiten sind unlösbar mit der fachlichen Kompetenz verknüpft, die Fachwissen, prozedurales und strategisches Wissen, sowie Methodenkompetenz umfasst. Alle Kenntnisse und Fähigkeiten, die erfolgreiches Sprachhandeln bedingen, spiegelt der Gemeinsame Europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR) für unterschiedliche Niveaustufen wider. Welche Rolle spielt der Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen FÜR DEN MODERNEN FREMDSPRACHUNTERRICHT? Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR) ist seit 2001 ein europaweit anerkannter gemeinsamer Bezugsrahmen für die Gestaltung von Lehrplänen, Lehrwerken und curricularen Richtlinien, der Sprachkompetenz auf mehreren Skalen transparent und vergleichbar macht. Er liefert zahlreiche Kann-Beschreibungen für alltägliche, allgemein berufssprachliche aber auch für Bildungssituationen. Die Vorteile des gemeinsamen Referenzrahmens liegen klar auf der Hand: Er bietet eine stringente Beschreibung und Niveaustufung von Sprachhandlungskompetenz in der Fremdsprache. Das Material wurde damit auch zum Referenzdokument zahlreicher Diskussionen über die Ziele des modernen Sprachunterrichts und nicht zuletzt verdankt dieser dem GeR eine Aufwertung der rezeptiven Teilkompetenzen (vgl. Vogt 2011: 62). Die vorgeschlagenen Referenzniveaus haben insgesamt das Fremdsprachenlernen transparenter gemacht und Lernangeboten und Sprachtests eine größere Aussagekraft verliehen. Der Referenzrahmen enthält aber immer auch die explizite Aufforderung, die Lehr- und Lernzielbeschreibungen vor dem Hintergrund der Lernsituation einer konkreten Zielgruppe zu interpretieren und mit Blick auf deren Bedürfnisse zu konkretisieren (GeR 2001: 20). Die Notwendigkeit, Kann-Beschreibungen zu illustrieren, ist insbesondere für den berufsorientierten Sprachunterricht gegeben (vgl. Vogt 2011). Seit seiner Veröffentlichung ist der GeR jedoch auch auf unterschiedlichen Ebenen kritisiert worden. Schon 2001 bemerkte man, dass die vorgeschlagenen Skalierungen in verschiedenen kulturellen Kontexten fragwürdig seien (vgl. Quetz 2001: 561). Diese Fragwürdigkeit spiegelt sich in der Bestimmung der Zwischenstufen (A1+, A2+, B1+) wider, die in vielen lokalen Bildungskontexten sehr oft vorkommen. Ein weiterer Kritikpunkt sind die fehlenden Skalen zur interkulturellen Kompetenz, deren Herausbildung heutzutage eine der wichtigsten Komponenten des modernen Fremdsprachenunterrichts sei (vgl. Kecker 2011: 76f). Manche Fachleute wenden ein, dass die Kompetenz-Orientierung im GeR zwar auf Handlungen und Autonomie der Lernenden basiere und ein geeignetes Lehrmaterial voraussetze. Die durch den GeR vorgeschlagene Didaktik begnüge sich aber zu oft mit instruktionistischen Verfahren, obwohl sie auf konstruktivistischen Lernmodellen basiere (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematisch seien auch die erarbeiteten Skalierungen, die den traditionellen Fertigkeitsbereichen zugeordnet worden seien und nicht die Integrierung der Sprachfertigkeiten aufweisen (Roche 2013: 220). Die im GeR präsentierte Kompetenzstruktur berücksichtigt jedoch Mediation und Interaktion, die den traditionellen Fertigkeitsbereichen neue Bedeutung geben.

11 Wie wurden kommunikative Handlungsfelder für die Zielberufe ermittelt? Grundlage für die Sprachverwendungsprofile und die beispielhaften Kann-Beschreibungen bilden die Ergebnisse einer Sprachbedarfserhebung. In einer breit angelegten Umfrage wurden die Berufsgruppen und Positionen in Firmen identifiziert, die besonders häufig Fremdsprachenkenntnisse am Arbeitsplatz benötigen. Durch die Analyse der Rahmencurricula der entsprechenden Ausbildungsberufe, der Berufs- und Anforderungsprofile der Arbeitsagenturen sowie nationaler Kompetenzdatenbanken wurden sprachlich relevante Handlungsfelder ermittelt. Diese konnten wir dann in Interviews mit Berufstätigen der befragten Firmen auf ihre tatsächliche Relevanz am Arbeitsplatz überprüfen. Es wurde erfragt, welche Textsorten in der Fremdsprache zu bewältigen sind und wie die Toleranz gegenüber Umschreibungen und fehlerhaften Ausdrücken bei Gesprächspartnern ist. In den Interviews wurde zudem ermittelt, welche weiteren sozialen und interkulturellen Kompetenzen die Arbeitnehmer in der Kommunikation mit der Mutterfirma oder einem Kooperationspartner als wesentlich betrachten. Mit Hilfe der ermittelten Sprachhandlungen, Anwendungssituationen und Textsorten konnten die Kann-Beschreibungen des GeR für berufsspezifische kommunikative Aktivitäten konkretisiert und durch Beispiele illustriert werden (mehr zur Methodik der Interviews auf Seite 19).

Das Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg Ziel des Projektes … … ist es, die Effizienz von Sprachkursen für Firmen und deren Mitarbeiter sowie die Anwendbarkeit von Fremdsprachenkenntnissen im Betriebsalltag von Unternehmen zu verbessern. Dazu entstehen im Rahmen des Projektes …

✓ detaillierte berufssprachliche Kompetenzprofile für Berufe mit hohem Fremdsprachenbedarf in Unternehmen vor allem der Automobilindustrie und ihrer Zulieferer, des Maschinen-, Anlagen- und Werkzeugbaus und der Logistikbranche – sie dienen Kursplanern als Leitfaden für einen aufgaben- und interkulturell orientierten Fremdsprachenunterricht

✓ Interaktive, crossmediale Lernmodule – die Materialien können nach Themen oder Sprachhandlungen gefiltert und zu individuellen Modulen für verschiedene Kursszenarien zusammengestellt werden – sowie eine App zum Training relevanter Phrasen und Strukturen

✓ Pilotkurse, die die Lernmodule in ein Lern-Management-System, z.B. Moodle, einbetten und um weitere kooperative Aktivitäten für Lerner ergänzen, sowie ein Leitfaden für Lehrkräfte

Zielsprachen sind: Deutsch, Tschechisch, Polnisch, Slowakisch Das Projekt-Team bilden …

✓ Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum

✓ fictionfarmer GbR, Berlin

✓ Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, Zweigstelle Liberec

✓ Deutsch-Tschechische Industrie- und Handelskammer, Praha

✓ Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram

✓ Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków

✓ Deutsch-Polnische Industrie- und Handelskammer, Warszawa

✓ Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania

Finanzierung: Das Projekt wird aus Mitteln der Europäischen Kommission, im Rahmen des Programmes Lebenslanges Lernen gefördert. Die Projektergebnisse werden ab Januar 2016 unter: www.jasne-online.eu zugänglich sein.

12 Teil 1 – Überblick über kommunikative Aktivitäten und Anforderungen Kaufmännische Berufe am Beispiel des Leiters / der Leiterin der Finanzabteilung Kommunikative Handlungsfelder7 Kommunikation mit der Controlling-Abteilung des Mutterbetriebes und mit Mitgliedern der Geschäftsleitung

✓ Geschäftsergebnisse präsentieren (Video-Konferenzen)

✓ Beratungen und Telefonate zur Situation der Firma, z.B. Lösung wirtschaftlicher Fragen mit Lieferanten

Vertragsabwicklung & Betriebsbuchhaltung

✓ Angebote auswerten

✓ Zahlungsein- und -ausgänge überwachen & mahnen

✓ Rechnungen und Bestellungen freigeben, bestätigen (Arbeit mit fremdsprachiger Buchhaltungssoftware)

Berichtswesen

✓ Monats-, Quartals- und Jahresabschlüsse erstellen und präsentieren

✓ Darstellung der Unternehmenstätigkeit und -entwicklung in Zahlen

Kommunikation in der Abteilung

✓ Leitung von / Teilnahme an Mitarbeiterbesprechungen

✓ Zuteilung, Planung und Kontrolle von Aufgaben

Kommunikation mit der Bank oder externen Dienstleistern (z.B. Mobilfunkanbieter) Kommunikation mit anderen Abteilungen, insbesondere mit der IT-Abteilung Allgemeine Lehr- / lernzielorientierte berufsspezifische Kann-Beschreibungen8 A2

VERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann Sätze und häufig gebrauchte Ausdrücke verstehen, die mit Bereichen von ganz unmittelbarer Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit, nähere Umgebung).« (GeR) Kann kurze einfache Texte verstehen, die ein Unternehmen und seine Tätigkeitsbereiche präsentieren. Kann in einfachen berufsbezogenen Texten, z.B. Anzeigen, Prospekten, Angeboten, Notizen, Nachrichten zur Terminabsprache und Planung, Rechnungen, Gutschriften und Lieferscheinen konkrete vorhersehbare Informationen auffinden. Kann kurzen, klaren Mitteilungen von Kolleg(inn)en, Kunden oder Lieferanten zu Terminen und Arbeitsschritten bei bekannten Prozessen der Auftragsabwicklung die wesentliche Information entnehmen. Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird.

ie dargestellten Handlungsfelder wurden von mindestens 50% der befragten Mitarbeiter als relevant für die D Verwendung der Fremdsprache angegeben. 8 Die hier aufgeführten Kann-Beschreibungen zitieren die globalen Deskriptoren des Gemeinsamen Europäischen Referenzrahmens (GeR) und engen sie auf die Sprachverwendung im beruflichen Kontext ein. Die unten dargestellten Beispiele illustrieren die Kann-Beschreibungen anhand konkreter Situationen und Textsorten. 7

13 A2

HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

»Kann sich in einfachen, routinemäßigen Situationen verständigen, in denen es um einen einfachen und direkten Austausch von Informationen über vertraute und geläufige Dinge geht. Kann mit einfachen Mitteln die eigene Herkunft und Ausbildung, die direkte Umgebung und Dinge im Zusammenhang mit unmittelbaren Bedürfnissen beschreiben.« (GeR) Kann einfache Mitteilungen wie eine Telefonnotiz verfassen. Kann mit Hilfe von Textbausteinen in einer E-Mail Informationen zu Terminabsprachen weitergeben und um Zusendung oder Weiterleitung von Dokumenten bitten. Kann in eine Buchhaltungssoftware mit fremdsprachiger Benutzeroberfläche Angaben zur Rechnung eintragen. Kann am Arbeitsplatz einfache Telefonate führen und nach Rechnungsangaben, Preisen oder nach den Gründen des Zahlungsverzugs fragen sowie auf diese Fragen reagieren. Kann Kolleg(inn)en um Hilfe oder Erklärung bitten. Kann mitteilen, dass noch mehr Zeit für eine Aufgabe benötigt wird.

V ERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um vertraute Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR) Kann am Arbeitsplatz routinemäßig verwendete Standardtexte, gebräuchliche Standardbriefe und Mitteilungen mit Informationen über Arbeitsabläufe sowie Vertragsabwicklung und Betriebsbuchhaltung verstehen. Kann in Beratungen der Geschäftsleitung oder der Abteilung zu weniger komplexen Themen den wesentlichen Punkten folgen. Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Buchhaltungssoftware verstehen.

HANDELN: S chre iben , Spr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

»Kann sich einfach und zusammenhängend über vertraute Themen und persönliche Interessengebiete äußern. Kann über Erfahrungen und Ereignisse berichten, Träume, Hoffnungen und Ziele beschreiben und zu Plänen und Ansichten kurze Begründungen oder Erklärungen geben.« (GeR) Kann unter Verwendung von Textbausteinen Standardbriefe an Lieferanten und Kunden, wie Anfragen, Angebote, Bestellungen, Auftragsbestätigungen und Mahnungen schreiben und darauf reagieren. Kann für eine Bewerbung einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM) Kann ohne Vorbereitung an Gesprächen über Arbeitsabläufe in der Abteilung sowie zur Vertragsabwicklung und Betriebsbuchhaltung teilnehmen. Kann die wichtigsten Ergebnisse einer Beratung präsentieren, wenn er / sie sich vorbereiten kann. Kann in einfachen Worten Informationen zu Produkten des Unternehmens oder zu Zahlungsbedingungen weitergeben. Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten, Bestellungen oder Rechnungen bitten.

14 Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion Kommunikative Handlungsfelder Schwerpunkt: Produktionsplanung, -steuerung Kommunikation mit Technolog(inn)en / Mitarbeiter(inne)n im Fertigungsprozess

✓ Absprache zu Fertigungs- oder Montageschritten

✓ Arbeitspläne und Fertigungsstücklisten absprechen

✓ Einhaltung der Qualitätsstandards überprüfen

Kommunikation mit anderen Abteilungen im Betrieb zur Personal- und Materialplanung

✓ Teilnahme an oder Leitung von Beratungen und Meetings

Mitarbeiter(innen) anleiten und einweisen Abläufe und etwaige Störungen und deren Ursachen dokumentieren Schwerpunkt: Konstruktion Neuentwicklung oder Verbesserung von Produkten, Maschinen oder Anlagen bzw. deren Einzelteilen; Zusammenarbeit mit anderen Ingenieur(inn)en und Techniker(inne)n

✓ Kommunikation mit der Konstruktions- oder Produktionsabteilung

✓ an Beratungen teilnehmen und mündliche und schriftliche Absprachen treffen

✓ Verfahren beschreiben und präsentieren

✓ Arbeitsergebnisse dokumentieren

Kommunikation mit Externen: Einkauf, Beschaffung & Kundendienst Kommunikation mit Lieferanten Kommunikation mit der Einkaufs- und Logistikabteilung Kunden beraten und betreuen (allgemeiner Kundendienst und Instandhaltung) Montage, Inbetriebnahme

✓ Einweisung in Geräte beim Kunden

✓ Kommunikation mit Kunden

✓ Koordination der Fachkräfte vor Ort

Allgemeine Lehr- / lernzielorientierte berufsspezifische Kann-Beschreibungen A2

VERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann Sätze und häufig gebrauchte Ausdrücke verstehen, die mit Bereichen von ganz unmittelbarer Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit, nähere Umgebung).« (GeR) Kann in einfachen berufsbezogen Texten, wie Produktkatalogen, Angeboten, Fertigungsstücklisten, Notizen, Rechnungen und Lieferscheinen, konkrete vorhersehbare Informationen auffinden. Kann technischen Zeichnungen mit Beschriftungen und Konstruktionsunterlagen die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen in der Produktionshalle verstehen. Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird.

15 A2

HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

»Kann sich in einfachen, routinemäßigen Situationen verständigen, in denen es um einen einfachen und direkten Austausch von Informationen über vertraute und geläufige Dinge geht. Kann mit einfachen Mitteln die eigene Herkunft und Ausbildung, die direkte Umgebung und Dinge im Zusammenhang mit unmittelbaren Bedürfnissen beschreiben.« (GeR) Kann einfache Mitteilungen wie eine Telefonnotiz verfassen. Kann mit Hilfe von Textbausteinen in einer E-Mail Informationen zu den nächsten Fertigungsschritten weitergeben und um Zusendung oder Weiterleitung von Dokumenten bitten. Kann in eine Konstruktionssoftware mit fremdsprachiger Benutzeroberfläche technische Daten zu einem Produkt eintragen. Kann am Arbeitsplatz einfache Telefonate führen und z.B. in Gesprächen mit Großhändlern sagen, was er / sie sucht, und nach dem Preis, der Anzahl und der Qualität fragen. Kann sich in einem einfachen Gespräch mit Mitarbeiter(inne)n in der Produktionshalle über das Funktionieren einer Maschine austauschen und gegebenenfalls nach dem Problem fragen. Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Umsetzung einer Aufgabe benötigt wird. Kann Kolleg(inn)en vorschlagen, eine Zeichnung gemeinsam am Computer zu besprechen.

V ERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um vertraute Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR) Kann am Arbeitsplatz routinemäßig verwendete Standardtexte und Mitteilungen, wie Gerätedokumentationen, Fehlerberichte und Produktbeschreibungen verstehen. Kann den wesentlichen Punkten von längeren Gesprächen in der Produktionshalle, z.B. über Störungen an einer Maschine, folgen. Kann Anweisungen zu Fertigungs- und Montageschritten sowie zur Wartung einer bekannten Maschine verstehen. Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Software aus seinem Arbeitsbereich verstehen.

HANDELN: S chre iben , Spr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

»Kann sich einfach und zusammenhängend über vertraute Themen und persönliche Interessengebiete äußern. Kann über Erfahrungen und Ereignisse berichten, Träume, Hoffnungen und Ziele beschreiben und zu Plänen und Ansichten kurze Begründungen oder Erklärungen geben.« (GeR) Kann einen kurzen Fehlerbericht verfassen oder eine schriftliche Schadensmeldung anfertigen. Kann unter Verwendung von Textbausteinen E-Mails und Briefe zu Fragen des Materialbedarfs und der Qualitätskontrolle verfassen. Kann eine technische Zeichnung beschriften. Kann für eine Bewerbung einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM) Kann ohne Vorbereitung an Gesprächen in der Abteilung oder in der Produktionshalle über Arbeitsabläufe oder über Themen teilnehmen, die ihm / ihr vertraut sind. Kann die Bedienung einer Maschine als einfache Abfolge von Schritten erklären. Kann Informationen über seine / ihre Tätigkeit, Abteilung, die Firma und die Produkte und Arbeitsabläufe geben. Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten oder technischen Zeichnungen bitten.

Triebfahrzeugführer(in)9 / Lokführer(in) Kommunikative Handlungsfelder Kommunikation mit dem Fahrdienstleiter per Zugfunk 9

✓ anmelden und Abfahrtbereitschaft melden

Triebfahrzeugführinnen, Lokleiterinnen, Rangiererinnen, Disponentinnen und Fahrdienstleiterinnen sind im Folgenden in den jeweiligen Berufsbezeichnungen Triebfahrzeugführer, Lokleiter, Rangierer, Disponent und Fahrdienstleiter eingeschlossen.

✓ sich zu Signalen auf der Strecke verständigen

✓ außergewöhnliche Ereignisse auf der Strecke per Zugfunk melden

✓ technische Schwierigkeiten melden

Kommunikation im Bahnhof mit dem Fahrdienstleiter und anderen Mitarbeiter(inne)n der Bahn wie Disponenten, Rangierern, Weichenwärtern und Lokleitern

✓ Befehle und Anweisungen entgegennehmen

✓ Fahrplanänderungen und Liste der Langsamfahrten übernehmen

Kommunikation mit der Bahninspektion oder der Polizei bei außergewöhnlichen Ereignissen auf der Strecke

✓ Angaben zum Vorfall machen

✓ Berichtsformulare ausfüllen

Allgemeine Lehr- / lernzielorientierte berufsspezifische Kann-Beschreibungen A2

VERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann Sätze und häufig gebrauchte Ausdrücke verstehen, die mit Bereichen von ganz unmittelbarer Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit, nähere Umgebung).« (GeR) Kann in berufsbezogenen Texten, wie Befehlen und Aufträgen, der Liste der Langsamfahrten und Fahrplänen konkrete vorhersehbare Informationen auffinden. Kann kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen des Lokleiters oder Fahrdienstleiters Informationen zur Abfahrts- oder Ankunftszeit, zur Zugnummer oder Gleisnummer entnehmen. Kann einem Fernsehbeitrag oder Videofilm zu einem Verkehrsunfall die Schlüsselinformationen entnehmen.

HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

V ERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um vertraute Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet. « (GeR) Kann am Arbeitsplatz verwendete Standardtexte wie Befehle oder Vorschriften zum Verhalten bei bestimmten Signalen verstehen. Kann einer Wegbeschreibung folgen. Kann die Anweisungen des Fahrdienstleiters bei einem außergewöhnlichen Ereignis verstehen. Kann einem Fernsehbericht zur Wetter- und Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen.

17 B1

HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

Fernfahrer(in) Kommunikative Handlungsfelder Kommunikation mit Lagerpersonal und Mitarbeiter(inne)n des Bereiches Expedit beim Kunden

✓ Anweisungen zur Übernahme oder Zustellung des Ladeguts verstehen

✓ die Verladung beaufsichtigen und Ladepersonal beraten

✓ aufgeladene Güter sicherstellen

✓ geltende Sicherheitsvorschriften und betriebliche Regelungen verstehen und beachten

✓ Warenbegleitpapiere besorgen und komplettieren

Kommunikation mit Passant(inn)en, dem Personal von Raststätten und Kolleg(inn)en

✓ nach dem Weg fragen, Wegauskünfte verstehen, Hinweisschilder verstehen

✓ Dienstleistungsgespräche im Zusammenhang mit Übernachtung, Verpflegung und Parkgebühren führen

Kommunikation mit der Polizei

✓ bei Unfall- und Zwischenfallsituationen: Informationen zum Unfallhergang, persönliche Angaben, Angaben zur Ladung und zum Fahrzeug austauschen

✓ bei Polizeikontrolle: Auskunft zur Ladung, zu Lenk- und Ruhezeiten und zu Warenbegleitpapieren geben

Allgemeine Lehr- / lernzielorientierte berufsspezifische Kann-Beschreibungen A2

V ERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann Sätze und häufig gebrauchte Ausdrücke verstehen, die mit Bereichen von ganz unmittelbarer Bedeutung zusammenhängen (z. B. Informationen zur Person und zur Familie, Einkaufen, Arbeit, nähere Umgebung).« (GeR) Kann in berufsbezogenen Texten, wie Ladeplänen und Vorschriften für das Befahren eines Kundenfirmengeländes, konkrete vorhersehbare Informationen auffinden, wenn sie durch Grafiken und Piktogramme unterstützt werden. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen der Lagermitarbeiter(innen) beim Be- und Entladen oder des Raststättenpersonals bei Fragen zur Unterkunft und Verpflegung verstehen. Kann die Hauptinformation einer Video-Anleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände erfassen.

18 A2

HANDELN: Schre iben , S pr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

V ERSTEHEN : Lesen , Hör en u n d Hör -Seh -Ver steh en

»Kann die Hauptpunkte verstehen, wenn klare Standardsprache verwendet wird und wenn es um vertraute Dinge aus Arbeit, Schule, Freizeit usw. geht. Kann die meisten Situationen bewältigen, denen man auf Reisen im Sprachgebiet begegnet.« (GeR) Kann am Arbeitsplatz verwendete Standardtexte wie Warenbegleitpapiere, Vorschriften zum Verhalten auf dem Werksgelände und Sicherheitsvorschriften verstehen. Kann einer detaillierten Wegbeschreibung auf dem Firmengelände eines Kunden folgen. Kann im Radio einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen. Kann Anweisungen zur Bedienung von Ladehilfen verstehen. Kann die wesentlichen Inhalte einer VideoAnleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen.

HANDELN: S chre iben , Spr ec h en , Sic h a u sta u sc h en

Teil 2 – Sprachverwendungsprofile und detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen Einleitung Kursplaner und Curricula-Verantwortliche, die berufsspezifische Fremdsprachenangebote planen, benötigen ein klares Bild davon, welchen sprachlichen Anforderungen ihre Lerner im beruflichen Alltag gewachsen sein müssen, in welchen Kontexten sie Fremdsprache verwenden und benötigen, wie also die Lerner selbst aber auch der Arbeitgeber den konkreten Fremdsprachenbedarf einschätzen. Teil 2 der Publikation möchte die sprachlich-kommunikativen Anforderungen für den Fremdsprachengebrauch in den Zielberufen umfassend darstellen und detaillierte Lehrund Lernziele für Lernangebote auf den Referenzrahmenniveaustufen A2(A2+) und B1 (B1+) ableiten.

19 Methodik der Sprachbedarfsermittlung Die durchgeführte Untersuchung umfasste eine quantitative Sprachbedarfserhebung, die Inhaltsanalyse von Rahmencurricula der Berufsausbildung sowie von Anforderungsprofilen der Arbeitsmarktportale und qualitative Studien in Form leitfadengestützter Interviews. Die breit angelegte Fragebogenerhebung10 ermittelte den Bedarf an Fremdsprachenkenntnisse in Unternehmen in fünf mitteleuropäischen Ländern in Bezug auf Deutsch, Polnisch, Tschechisch und Slowakisch. Die Ergebnisse der Erhebung bilden die Perspektive der Unternehmer ab, denn die Fragen wurden in der Regel von der Personalabteilung bzw. der Leitung ausgefüllt. Sie liefern uns u.a. Informationen darüber, in welchen Berufen der Sprachbedarf am höchsten ist. Um einen Überblick über berufliche Handlungsfelder und objektive sprachlich-kommunikative Anforderungen in diesen Bereichen zu erhalten, wurden Berufsprofile in Kompetenzdatenbanken der nationalen Arbeitsagenturen und Ministerien für Arbeit sowie Rahmencurricula der Berufsausbildung analysiert. Es entstanden Listen konkreter Sprachhandlungsanlässe für alle relevanten beruflichen Handlungsfelder (Interviewbögen), die uns als Grundlage für die leitfadengestützten Interviews dienten. BEISPIEL 1 | Fernfahrer Besorgung und Komplettierung der Transportdokumente: CMR Frachtbrief ausfüllen BEISPIEL 2 | Leitender Konstrukteur / Leitung der Produktionsabteilung Schwerpunkt Produktionsplanung und –steuerung | Kommunikation mit Technolog(inn)en und Mitarbeiter(inne)n im Fertigungsprozess: Arbeitspläne und Fertigungsstücklisten absprechen Abbildung 1: Beschreibung sprachlich-kommunikativer Anforderungen in Interviewbögen (Ausschnitt)

In insgesamt 36 Interviews wurden anschließend Mitarbeiter der teilnehmenden Unternehmen – Bereichsleiter(innen) in den kaufmännischen Abteilungen, Leiter(innen) der Produktionsund Konstruktionsabteilungen, Assistent(inn)en der Geschäftsleitung, Fernfahrer(innen) und Dispatcher(innen) – zu Aspekten des Fremdsprachengebrauchs am Arbeitsplatz befragt. Damit wurde die Erhebung um eine subjektive Perspektive, die der Mitarbeiter(innen), ergänzt11. Mitarbeiter(innen) der Personalabteilung sowie Ausbildungsverantwortliche wurden zusätzlich zu unterstützenden Maßnahmen sowie zu den Anforderungen befragt, die der Betrieb an die Fremdsprachenkenntnisse seiner Mitarbeit(innen) stellt. Die Interviews wurden zur Quelle von Informationen über:

✓ routinemäßige Sprachhandlungen am Arbeitsplatz, deren Häufigkeit und Relevanz

✓ anspruchsvolle Situationen und Bedingungen, die die Kommunikation erschweren

✓ den Umgang mit Texten (Textsorten, Rezeption und Produktion)

✓ den Umgang mit Verständigungsschwierigkeiten

✓ und schließlich die Relevanz weiterer sozialer und interkultureller Kompetenzen

Die angewandte Triangulation von Inhaltsanalyse, Befragung der Unternehmen und Mitarbeiter-Interviews resultierte in den hier dargestellten Fallbeispielen, konkreten Sprachverwendungsprofilen und detaillierten Beispieldeskriptoren.

10 11

siehe Einleitung zu Teil 1; die Ergebnisse sind unter www.jasne-online.eu zugänglich Huhta unterscheidet in Bezug auf die Fremdsprachenbedarfsermittlung und die Ermittlung von Kompetenzanforderungen drei Perspektiven: individuelle Bedarfe (Mikro-Ebene), betriebliche und schulische Bedarfe (Meso-Ebene) und gesellschaftliche Bedarfe (Makro-Ebene). Durch die angewandte Triangulation von Inhaltsanalyse, Befragung der Unternehmen und Mitarbeiter-Interviews werden in dieser Untersuchung alle drei Perspektiven einbezogen.

20 Fallbeispiele und Sprachverwendungsprofile Bei der Planung eines Kurses, seiner Lehrziele und Inhalte ist es wesentlich, sich bewusst zu machen, in welchen Situationen, unter welchen Bedingungen und mit welchen Personen die Lernenden kommunizieren werden. Der Gemeinsame europäische Referenzrahmen beschäftigt sich in Kapitel 4 daher an prominenter Stelle mit der Frage des Verwendungskontextes und empfiehlt seinen Nutzern zu bedenken und anzugeben:

✓ „welche Situationen die Lernenden bewältigen müssen, auf welche sie vorbereitet werden sollen und was von ihnen in dieser Hinsicht erwartet wird.

✓ mit welchen Orten, Institutionen / Organisationen, Personen, Objekten, Ereignissen oder Handlungen die Lernenden zu tun haben werden.“ (GeR: 53)

Das Projekt CEF Professional12 hat basierend auf dem GeR eine Checkliste für Kursplaner erstellt, und empfiehlt vier Kontextkategorien zum Verständnis des soziokulturellen Umfelds von Fachleuten in ihrer Arbeitsumgebung:

a. Ort

b. Teilnehmer (Personen, Gemeinschaften, Unternehmen, Institutionen)

c. Kommunikationssituationen und

d. Texte

(Huhta / Koster 2007: 9) In Teil 2 unser Publikation findet der Nutzer entsprechend für jeden Beruf einen Überblick über relevante kommunikative Situationen und wichtige Aspekte des Verwendungskontextes, d.h. über: Orte, beteiligte Institutionen / Organisationen und Personen sowie deren soziale Rollen, Sprachhandlungen und relevante Textsorten. Wo angebracht, werden weitere Bedingungen und Umstände dargestellt, die die Kommunikation beeinflussen können, wie z.B. starker Zeitdruck, psychische Belastungen, der Status der Beteiligten und die hierarchischen Beziehungen zwischen ihnen. Es wird zunehmend kritisiert, dass bei der Ermittlung berufssprachlicher Kompetenzen als Grundlage für Kurspläne die Perspektive der Lernenden nicht ausreichend bedacht wird (vgl. z.B. Radspieler 2014: 9). Da Lernen stark an Situationen gebunden ist, ist es zweckmäßig diese zu erfassen und sog. Critical incidents zu berücksichtigen (Radspieler 2014:10). Durch die Darstellung von Fallbeispielen möchten wir ein klares Bild von typischen Betriebsabläufen vermitteln, aber auch Situationen aufzeigen, die von den Sprachverwendern als anspruchsvoll wahrgenommen werden und besondere Anforderungen an eine erfolgreiche Kommunikation stellen.13 Berufsbezogene detaillierte LEHR- UND Lernzielbeschreibungen Grundlage für die Darstellung konkreter Lehr- und Lernziele für berufsspezifische Sprachlernangebote bilden die Kann-Beschreibungen des Referenzrahmens (GeR). Im Projekt JASNE – Alles klar! wurden die Global- und Subskalen der Niveaustufen A2 (A2+) und B1 (B1+)14 ausgewertet

Das Leonardo-Projekt CEF Professional hat eine Reihe berufsspezifischer Sprachfertigkeitsprofile als Grundlage für die Kursplanung erstellt. „Das Projekt basiert auf vorangegangenen Studien, in denen der gemeinsame europäische Referenzrahmen für Sprachen (GeR / CEF) der Vermittlung von fachsprachlichen Sprach- und Kommunikationsfertigkeiten (LCPP) dient.“ (Huhta / Koster 2007: 1) 13 Diese Situationen können Kursplanern wesentliche Informationen zur Planung von Materialien oder Rollenspielen liefern. Vgl. dazu das Konzept der Schnappschüsse in den Kompetenzprofilen des Projektes CEF Professional (Huhta / Koster 2007:7f). 14 Die Niveaustufen A2+ (auch A2.2) und B1+ (auch B1.2) sind sogenannte „starke Varianten“ der jeweiligen Basisniveaus. Da diese zusätzlichen Deskriptoren meist viel konkreter in Bezug auf den Umfang der Information, die bewältigt wird, sind (GeR: 43), finden sich hier häufig auch berufsbezogene Deskriptoren. Wo das der Fall ist, wurden sie in die berufsspezifischen Skalen aufgenommen und entsprechend gekennzeichnet. 12

21 und zu dem hier vorgeschlagenen System der Anforderungen konkreter Berufe in Beziehung gesetzt. Außerdem wurden die Kann-Beschreibungen des Schweizer Rahmenkonzepts „Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) hinzugezogen (Maurer 2010). Das Schweizer Rahmenkonzept fokussiert und formuliert auf Grundlage des Referenzrahmens Kann-Beschreibungen auf den europäischen Kompetenzniveaus A1, A2 und B1 speziell für den beruflichen Kontext. Es stellt „arbeitsmarktorientierte Kommunikationsfähigkeiten“ zunächst global für die Aktivitäten Hören, Lesen, Sprechen, Schreiben und schriftliche wie mündliche Interaktion dar, wird dann aber in den detaillierten Kann-Beschreibungen mit Beispielen aus der Arbeitswelt so konkret, dass sie als Lehr- und Lernziele erfasst werden können (Maurer 2010: 28). Dabei beschreiben die im Schweizer Rahmenkonzept gewählten Beispiele vorrangig Aktivitäten und Sprachhandlungen aus dem allgemeinen Berufsleben bzw. orientieren sich an kaufmännischen Berufsfeldern (vgl. TELC 2014: 6). Mit Hilfe der ermittelten Sprachhandlungen und Sprachverwendungsprofile konnten den Kann-Beschreibungen des GeR und des Schweizer Rahmenkonzepts berufsspezifische kommunikative Aktivitäten und Textsorten zugeordnet werden. Durch die Illustration mit konkreten Beispielen möchten wir die Aussage der Niveaustufen verdeutlichen und die Anwendung der Referenzrahmendeskriptoren für die ausgewählten Berufe erleichtern. Wir möchten darauf hinweisen, dass die Beispieldeskriptoren immer vor dem Hintergrund der konkreten Sprachverwendungsprofile zu lesen und vor allem für die Berufsgruppen in den skizzierten Kontexten relevant sind.15 In der Darstellung der Lehr- und Lernziele werden zunächst immer die GeR- sowie der DfAM-Deskriptoren zitiert und darunter durch einen Beispieldeskriptor illustriert. Hinweise zur Auswahl der Subskalen Die Ergebnisse der durchgeführten Untersuchung haben die Gestalt der entstandenen Raster mit routinemäßigen kommunikativen Aufgaben in konkreten Verwendungskontexten beeinflusst und unsere Auswahl der Deskriptoren determiniert. Diese gesammelten detaillierten kommunikativen Aufgaben haben zur Formulierung der Beispieldeskriptoren beigetragen.16 Uns ist bewusst und der Nutzer sollte bedenken, dass ein Kriterium sich nicht immer in einer entsprechenden Abstufung (Gradierung) gleichsam in beiden Niveaustufen wiederfindet und dass der Referenzrahmen gerade bei den Subskalen gewisse Inkonsistenzen aufweist (vgl. Diskussion zur Kritik an der mangelnden Kohärenz in Vogt 2010: 117ff). Wir haben uns jedoch bemüht, in der Formulierung auf Kohärenz mit dem Ausgangsdeskriptor zu achten. Die Deskriptoren wurden vor allem in Bezug auf die Aufgabe und Inhalte bzw. die Textsorte spezifiziert, die qualitative Ausprägung einer Handlung wurde übernommen. Die im GeR präsenten Skalen zu Lernstrategien werden in unserer Publikation nicht extra dargestellt bzw. illustriert ebenso wenig wie die Skalen zu linguistischen, soziolinguistischen und pragmatischen Kompetenzen (vgl. Kapitel 5 des GeR). Ihre Adaptation für berufliche Kontexte scheint uns wegen der Verschiedenheit von möglichen sprachlichen Anwendungskontexten wenig hilfreich zu sein. Generell wurden die Beispieldeskriptoren des GeR bzw. des Schweizer Rahmenkonzepts mit einem Beispiel illustriert, für die die Sprachverwendungsprofile eine Spezifikation nahelegen. Deskriptoren oder Subskalen, die sich auf allgemein berufssprachliche Kompetenzen (z.B. das Schreiben einer Bewerbung), auf für die Berufe nicht relevante Kompetenzen (z.B. kreatives Schreiben) oder auf den Unterrichtskontext beziehen (wie das Hören von Tonaufnahmen), werden hier daher nicht extra spezifiziert und aufgeführt. Die Auswahl der illustrierten Deskriptoren variiert geringfügig für die einzelnen Berufe.

Im Unterschied etwa zum Schweizer Rahmenkonzept Deutsch für den Arbeitsmarkt oder dem Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen (Integral 2004) steht weniger der Fremdsprachenlerner als Berufstätiger im Gastland bzw. in einem fremdsprachigen Kollektiv im Mittelpunkt. Vielmehr heben die Beispieldeskriptoren auf Kommunikationssituationen zwischen Geschäftspartnern oder zwischen Mutter- und Tochterunternehmen ab. 16 Für die Adaption der Skalen wurden nur kommunikative Aktivitäten berücksichtigt, die von der Mehrheit der Interviewten einer Berufsgruppe als relevant für die fremdsprachliche Kommunikation angegeben wurden. 15

22 Aufgrund der zunehmenden Verbreitung von Video-Anleitungen, die Nutzern z.B. die Verwendung einer Software erklären, haben wir im Bereich Hör-Seh-Verstehen einen Deskriptor für eben diese spezifische Textsorte ergänzt und uns bei der Formulierung an der Beispielskala „Fernsehsendungen und Filme verstehen“ orientiert. Im Rahmen unseres Projektes war es nicht möglich, eine umfangreiche qualitative und quantitative Validierung der erarbeiteten Beispielsdeskriptoren durchzuführen. Es ist uns bewusst, dass sie zum Gegenstand von Folgeuntersuchungen werden sollte.

Kaufmännische Berufe – Leiter(in) der Finanzabteilung, Buchhalter(in) Fallbeispiele: Beispielsituationen und typische Arbeitsabläufe FALL 1 – Typische Aufgaben des Leiters / der Leiterin der Finanzabteilung eines börsennotierten Unternehmens (Autozulieferer) mit Standorten in mehreren europäischen Ländern

✓ Kommunikation mit Mitarbeiter(inne)n in der Abteilung und mit Mitgliedern der Geschäftsleitung

✓ monatliche Gremiensitzung zur wirtschaftlichen Situation der Firma und zur Entwicklung der Produktion

✓ Herausforderungen: argumentieren und überzeugen können, seine Meinung ausdrücken, begründen und auch durchsetzen können

✓ Mitarbeitersitzungen: Verteilung und Kontrolle der Aufgaben, Lösung von offenen Fragen oder Problemen

✓ Regelmäßige Beratungen mit der Leitung der Buchhaltung

✓ Herausforderungen: Sitzung eröffnen und beenden, Fachwortschatz aus dem Bereich der Buchhaltung beherrschen

✓ Bewilligen und Auslösen von Bestellungen und Rechnungen

✓ Telefonate mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung oder des Einkaufs und mit Mitgliedern der Geschäftsleitung

FALL 2 – Typische Aufgaben des Kreditoren- oder Debitorenbuchhalters

✓ Verschiedene Arten von Dokumenten unterscheiden (Rechnungen, Gutschriften, Lieferscheine, Mahnungen)

✓ Status einer Rechnung per E-Mail oder telefonisch mitteilen

✓ Verzögerungsgründe mitteilen, sich dafür entschuldigen und danach fragen

✓ fehlende Angaben (z.B. Bestellnummer, Steuernummer) erfragen und um Korrektur bitten

✓ mit der Zentralbuchhaltung per E-Mail oder telefonisch kommunizieren, z.B. um Zahlungsbeschleunigung bitten

✓ auf eine Mahnung reagieren, den Rechnungsstatus mitteilen, Probleme erklären (z.B. falsche Anschrift), Lösungsvorschläge machen

✓ sich über Konsequenzen der Verzögerung informieren, nach fehlenden Zahlungen fragen

23 Detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben und des Verwendungskontextes Kommunikative Aufgabe

Verwendungskontext (Orte, Personen, Institutionen)

Sprachhandlungen

Umgang mit Textsorten

Beratungen / Telefonate zur Situation der Firma zur Lösung wirtschaftlicher Fragen mit Lieferanten Präsentieren von Verhandlungsergebnissen mit Lieferanten

Beratungen intern: Video- oder Telefonkonferenzen mit Mitgliedern der Geschäftsleitung

seinen Standpunkt ausdrücken und begründen zu Standpunkten anderer Stellung nehmen, Zweifel und Vermutung ausdrücken, jemanden um seine Meinung bitten zustimmen, widersprechen jemanden überzeugen, auf etwas beharren etwas kritisieren, etwas eingestehen ein Problem beschreiben, Lösungsvorschläge machen Mittel zur „Redeorganisation“ (ums Wort bitten, anzeigen, dass man weitersprechen möchte, etc.) Mittel zur „Redestrukturierung“ (betonen, zusammenfassen, einleiten, aufzählen, etc.) Verhandlungsergebnisse präsentieren

Protokolle verstehen und ggfls. kommentieren

Angebote von Zulieferern vergleichen und auswerten über Liefer- und Zahlungsbedingunverhandeln Verträge prüfen und abschließen

Auftragsabwicklung intern: Rückfragen an andere Abteilungen Kommunikation mit Zulieferer

Angebote lesen und im Detail auswerten Auftragsbestätigungen herausgeben Kaufverträge lesen, insbes. Liefer- und Zahlungsbedingungen

Bestellungen bestätigen Zahlungen veranlassen (Rechnungen im System) freigeben Rechnung ablehnen Wareneingang prüfen auf Störungen reagieren

Auftragsabwicklung intern: Rücksprache mit Mitarbeiter(inne)n in der Buchhaltung der Mutterfirma und mit dem Einkauf; per E-Mail und telefonisch

etwas schriftlich bestätigen etwas begründen etwas ablehnen Rückfragen stellen

Kaufverträge mit Blick auf Informationen zu Zahlungsmodalitäten lesen Rechnungen im Detail verstehen Mahnungen lesen und darauf reagieren Eine E-Mail mit der Bitte um die Freigabe der Rechnung verstehen und schreiben Umgang mit deutschsprachigen Formularen bzw. mit dt.-sprachiger Software (Angaben in Formularen und in PCAnwendungen)

Zahlungsein- und -ausgänge überwachen Handeln bei Zahlungsverzug (Mahnung auslösen)

Auftragsabwicklung intern: Korrespondenz und Telefonate mit anderen Abteilungen und der Buchhaltung der Mutterfirma Kommunikation mit Kunden und Zulieferern

Rückfragen stellen auf Verpflichtungen hinweisen, (Nicht-)Machbarkeit ausdrücken und begründen Verhinderung ausdrücken auf eine Mahnung reagieren / antworten

Belege, Rechnungen, Lieferscheine lesen und prüfen Mahnungen schreiben (nach Vorlage)

24 Monats-, Quartals- und Jahresabschlussberichte verfassen: Auskunft über & Darstellung der Unternehmenstätigkeit und –entwicklung in Zahlen Vorschläge für unternehmenspolitische Entscheidungen unterbreiten

Beratungen intern: Darstellung der Ergebnisse in Telefonund Videokonferenzen oder in Beratungen mit der Geschäftsleitung

Gewinne und Verluste darstellen Defizite, Verluste, Wachstum, Entwicklungen beschreiben etwas positiv oder negativ bewerten eine Entwicklung, einen Rückgang begründen Schlussfolgerungen aus Kennzahlen ableiten Konsequenzen darstellen Vorschläge machen

Berichte (auf Grundlage einer Vorlage) erstellen

Geschäftsergebnisse, Jahresabschlüsse präsentieren

Beratungen intern: Video- oder Telefonkonferenzen mit Mitgliedern der Geschäftsleitung

etwas benennen, feststellen eine Entwicklung beschreiben auf etwas aufmerksam machen Grafiken und Statistiken beschreiben rückversichern, ob etwas verstanden wurde Mittel zur „Redestrukturierung“ und „Redeorganisation“ (s.o.)

Präsentationsfolien mit Statistiken und Grafiken vorbereiten, präsentieren und kommentieren

Mitarbeiter(innen) anleiten und Arbeit koordinieren Zeit- und Arbeitspläne erstellen Verantwortung festlegen

interne Beratungen der Mitarbeiter(innen) der Buchhaltung

Handlungsregulierung allgemein: auffordern, bitten, anweisen, vorschlagen, einwilligen, ablehnen Termine absprechen nach Gründen für Verzug fragen eine Sitzung eröffnen und schließen auf Probleme hinweisen nach Problemen fragen Arbeitsschritte benennen um Korrekturen bitten Verschiebungen oder Änderungen bekanntgeben Gefühlsäußerungen: (Un) Zufriedenheit, Hoffnung, Befürchtungen, Ungeduld ausdrücken Redeorganisation & Verständnissicherung: ums Wort bitten, um Erläuterung, Wiederholung bitten Menschen angemessen ermuntern, drängen, warnen Vorschläge für gemeinsame Handlungen machen

Arbeitsplan erstellen und vorstellen Protokolle lesen und prüfen

Spezifische Anforderungen und Kommunikationsbedingungen ✓ grundlegende Kenntnis der Warengruppen und Produktmerkmale ✓ Kenntnis der Grundbegriffe der Bilanz, Gewinn- und Verlustrechnung / des Jahresabschlusses ✓ Sicherheit in der Kommunikation wird auch in Konfliktsituationen erwartet; es ist nötig, seinen Standpunkt verdeutlichen zu können ✓ Besondere Anforderungen an den Leiter / an die Leiterin der Finanzabteilung

❍ der Leiter / die Leiterin der Abteilung im Tochterunternehmen trägt die Verantwortung für die Quartals- und Jahresabschlüsse

❍ in Situationen, in denen der Mitarbeiter / die Mitarbeiterin aus dem Mutterunternehmen Leiter(in) der Finanzabteilung Tochterunternehmen ist, ist die Fähigkeit gefragt, die Mitarbeiter(innen) angemessen zu ermuntern, Probleme anzusprechen

25 Detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen: Leiter(in) der Finanzabteilung LESEVERSTEHEN L ese v er steh en A 2 (A 2 +) Kann gebräuchliche Zeichen und Schilder an öffentlichen Orten wie Straßen, Restaurants, Bahnstationen oder am Arbeitsplatz verstehen, z. B. Wegweiser, Gebotsschilder, Warnungen vor Gefahr. (GeR) ➠ Kann die Beschilderung eines Bürogebäudes und der Zimmer verstehen. Kann kurzen, alltäglichen informierenden Texten wichtige Informationen entnehmen. (DfAM) ➠K ann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inn)en Informationen zu Termin- oder Programmänderungen entnehmen. ➠ Kann Etiketten und Aufschriften auf Ordnern lesen und verstehen. Kann in listenartigen Texten zu vertrauten Themen spezifische Informationen auffinden und die gesuchte Information entnehmen. (DfAM) ➠ Kann einem Monats-, Quartals- und Jahresabschluss mit Hilfe von standardisierten Wörterlisten die notwendigen Informationen entnehmen. Kann in Texten mit Illustrationen und anderen Wort-Bild-Kombinationen die Hauptinformation verstehen. (DfAM) ➠ Kann Preisberechnungen und Finanzpläne verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und durch Diagramme und Schaubilder unterstützt werden. ➠ Kann Zahlungsvordrucke und Formulare für den bargeldlosen Zahlungsverkehr verstehen. Kann einfache Anleitungen und Gerätedokumentationen verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und durch Illustrationen unterstützt werden. (DfAM) ➠ Kann einer Anleitungen zur Bedienung einer Buchhaltungssoftware die wichtigsten Informationen entnehmen, wenn sie durch Bilder gestützt wird. Kann einfache Unterlagen oder kurze Berichte zu vertrauten Themen verstehen. (DfAM) ➠ Kann Protokollen von Arbeitsbesprechungen die Kerninformationen entnehmen. ➠ Kann Unterlagen zu Liefer- und Zahlungsbedingungen die Kerninformationen entnehmen, wenn sie klar strukturiert sind. Kann Grundtypen von Standard- und Routinebriefen sowie Faxe zu vertrauten Themen verstehen. (GeR) ➠ Kann die Kerninformation von standardmäßig formulierten Anfragen, Angeboten, Bestellungen, Auftragsbestätigungen Liefer- und Gegenscheinen, Rechnungen, Mängelrügen und Schreiben zum Lieferverzug und Annahmeverzug verstehen. Kann Vorschriften, z. B. Sicherheitsvorschriften, verstehen, wenn sie in einfacher Sprache formuliert sind. (GeR A2+) ➠ Kann Richtlinien der Geschäftsleitung einfache Angaben, z.B. zur Änderung der Kernarbeitszeit entnehmen. ➠ Kann Kerninformationen aus einschlägigen gesetzlichen Bestimmungen verstehen und diesen Texten bestimmte Einzelheiten entnehmen, wenn Sie in einfacher Sprache formuliert sind.

L es e v er steh en B 1 Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten verstehen. (DfAM) ➠ Kann seinen / ihren Bereich betreffenden Produktbeschreibungen die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann klar formulierte, unkomplizierte Anleitungen zur Bedienung eines Geräts verstehen. (GeR)

26 Kann einfache Anzeigen mit klaren Informationen und wenigen Abkürzungen verstehen. (DfAM) ➠ Kann in einem Stellenprofil Angaben zu Aufgabenprofil, Anforderungen und Leistungen verstehen. Kann die Hauptpunkte von Verträgen des alltäglichen Lebens verstehen. (DfAM) ➠ Kann typischen Verträgen aus seinem Tätigkeitsbereich Standardinformationen zu Zahlungsmodalitäten und Lieferbedingungen entnehmen. Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente erfassen. (DfAM) ➠ Kann seinen Bereich betreffende Angebote und Bestellungen verstehen. ➠ Kann in Mitteilungen der Geschäftsleitung zur Regelung der Abwicklungsprozesse im Unternehmen, z.B. zum Reklamationsverfahren, die Hauptinformation verstehen. Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente erfassen. (DfAM) ➠ Kann seinen Bereich betreffende Angebote und Bestellungen verstehen. ➠ Kann in Mitteilungen der Geschäftsleitung zur Regelung der Abwicklungsprozesse im Unternehmen, z.B. zum Reklamationsverfahren, die Hauptinformation verstehen.

HÖRVERSTEHEN H örv er steh en a 2 Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen. (DfAM) ➠ Kann im vertrauten Arbeitsfeld Mitteilungen zu Terminen und Terminänderungen verstehen. ➠ Kann Angaben zu Preisen und Liefer- und Zahlungsbedingungen verstehen, sofern deutlich und langsam gesprochen wird. Kann in Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart stattfinden, das Thema erkennen, wenn das Gespräch langsam geführt und deutlich Standardsprache gesprochen wird. Kann die wichtigsten Fakten einer einfachen Präsentation zu einem vertrauten Thema verstehen, wenn diese gestisch oder visuell unterstützt wird. (DfAM) ➠ Kann in einer Beratung der Geschäftsleitung oder in einem Gespräch von Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung über einen Lieferanten das Thema oder Problem erkennen. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Durchsagen und Mitteilungen erfassen. Kann einfache Erklärungen, wie man zu Fuß oder mit öffentlichen Verkehrsmitteln an einen bestimmten Ort gelangt, verstehen. (GeR) ➠ Kann kurzen, klaren und einfachen Mitteilungen und Anweisungen der Geschäftsleitung und anderer Mitarbeiter(innen) in Bezug auf finanzielle Abwicklungsprozesse im Unternehmen, z.B. zum Umgang mit ausbleibenden Zahlungen bei Lieferanten, die wesentliche Information entnehmen.

H örv er steh en B 1 Kann konkrete mündliche Anweisungen und Aufträge verstehen. (DfAM) ➠ z.B. in Gesprächen über finanzielle Abwicklungsprozesse, Video- oder Telefonkonferenzen mit der Geschäftsleitung und mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung und anderer Abteilungen ➠ Kann Anweisungen verstehen, die mit einem konkreten Arbeitsauftrag verknüpft sind, z.B. dass eine Rechnung angewiesen werden soll. Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann in Diskussionen während Video- und Telefonkonferenzen mit der Geschäftsleitung oder mit Mitarbeiter(inne)n der Buchhaltung und anderer Abteilungen Problembeschreibungen und Lösungsvorschläge zu finanziellen Abwicklungsprozessen verstehen.

27 Kann die generellen Aussagen und die wichtigsten Informationen der meisten Vorträge, von kurzen Reden und kurzen Präsentationen über bekannte Themen verstehen, wenn diese unkompliziert und klar strukturiert dargestellt werden. (DfAM) ➠ Kann Präsentationen zu seinem Fachbereich, die durch Diagramme und Grafiken unterstützt sind, die wesentlichen Argumente entnehmen.

Hör-Seh-Verstehen H ö r- S eh-Ver steh en A2 (A2 +) Kann dem Themenwechsel bei TV-Nachrichten folgen und sich eine Vorstellung vom Hauptinhalt machen. (GeR) ➠ Kann sich beim Ansehen einer Nachrichtensendung einen Überblick darüber verschaffen, welche wirtschaftspolitischen Themen aktuell sind. Kann die Hauptinformation von Fernsehmeldungen über Ereignisse, Unglücksfälle usw. erfassen, wenn der Kommentar durch das Bild unterstützt wird. (GeR A2+) ➠ Kann die Thematik von Kurznachrichten aus dem Bereich Wirtschaft und Finanzen erfassen, wenn der Kommentar durch das Bild unterstützt wird. Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. ➠ Kann den Hauptschritten einer Video-Anleitung für eine Buchhaltungssoftware folgen, wenn er / sie ausreichend Zeit hat, parallel die Schritte selbst auszuprobieren.

H ö r- S eh -Ver steh en B 1 Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und deren Sprache klar und unkompliziert ist. (GeR) Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten Themen verstehen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann einem Nachrichtenbeitrag zum Thema Wirtschaft und Börse die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin langsam und deutlich gesprochen wird. ➠ Kann eine Video-Anleitung zur Verwendung einer Buchhaltungssoftware verstehen.

Schriftliche Produktion | Notizen , Berichte, Protokolle S chri f tlic h e Pr od u k tion A2 Kann mit Hilfe von Textbausteinen oder Mustern Informationen aus einem vertrauten Bereich aufschreiben. (DfAM) ➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. (DfAM) Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. (DfAM) ➠ Kann sich in einem Telefongespräch mit einem Kunden / einer Kundin Notizen zu Änderungen bei Lieferfristen oder der Bestellung machen. Kann Pläne und Aufgaben kurz und in einfacher Form aufschreiben. (DfAM) ➠ Kann in einfachen Worten einen Arbeitsplan für sich erstellen.

28 S chri f tlic h e P r od u k tion B 1 Kann ihm / ihr vertraute oder ihn / sie persönlich interessierende Dinge einfach und klar beschreiben. (DfAM) ➠ Kann in einer E-Mail vertraute finanzielle Abwicklungsprozesse im Unternehmen beschreiben. ➠ Kann in den Folien einer Power-Point-Präsentation mit Hilfe von Diagrammen und Grafiken eine Gewinnund Verlustrechnung darstellen. Kann in einem üblichen Standardformat sehr kurze Berichte schreiben, in denen Sachinformationen weitergegeben und Gründe für Handlungen angegeben werden. (GeR) ➠ Kann in einer E-Mail kurz darlegen, warum eine Rechnung nicht freigegeben werden kann. Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (DfAM) ➠ Kann eine schriftliche Meldung über Konfliktsituationen am Arbeitsplatz anfertigen und dabei ggfls. verschiedene kulturelle Hintergründe berücksichtigen . Kann zu einem ihm / ihr vertrauten Thema Notizen machen, die für seinen / ihren späteren Gebrauch ausreichend genau sind. (DfAM) ➠ Kann sich während eines internen Meetings oder Treffens mit Kunden und Lieferanten die wichtigsten Informationen in Stichpunkten notieren.

Mündliche Produktion | zusammenhängend sprechen M ündl i che P r od u k tion A 2 (A2 +) Kann die Familie, Lebensverhältnisse, die Ausbildung und die gegenwärtige oder die letzte berufliche Tätigkeit beschreiben. (GeR) ➠ Kann seinen Arbeitsplatz und seine Tätigkeiten beschreiben. Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. Kann kurz und einfach über ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten. (GeR A2+) ➠ Kann in einfachen Worten den typischen Ablauf der Auftragsabwicklung darstellen. ➠ Kann in einfachen Worten seinen bisherigen Werdegang in der Firma beschreiben. Kann mit einfachen sprachlichen Mitteln Vermutungen äußern. (DfAM) Kann über Pläne und Absprachen mit anderen in einfacher Form sprechen. (DfAM) ➠ Kann nach einer Besprechung die nächsten Schritte in einfachen Worten wiedergeben. Kann über alltägliche Dinge auf einfache Weise seine / ihre Meinung äußern. (DfAM) ➠ Kann seine Meinung zur Qualität einer Unterkunft äußern. Kann eine kurze, eingeübte Präsentation zu einem Thema aus seinem / ihrem Alltag vortragen und dabei kurz Gründe und Erläuterungen zu Meinungen, Plänen und Handlungen geben. Kann mit einer begrenzten Anzahl unkomplizierter Nachfragen umgehen. (GeR A2+) ➠ Kann in einer Beratung über einen Investitionsantrag die wichtigsten Punkte des Antrages vorstellen, wenn er / sie sich vorbereiten kann.

M ündlic h e P r od u k tion B 1 Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR) ➠ Kann über die wichtigsten Ergebnisse eines Meetings berichten. Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (GeR) ➠ Kann gegenüber der Leitung darstellen, wie es zum Zahlungs- oder Lieferverzug kam.

29 Kann für Ansichten, Pläne oder Handlungen kurze Begründungen oder Erklärungen geben. (GeR) ➠ Kann beim Vergleichen der Angebote eine Auswahl begründen. Kann verständlich beschreiben, wie man etwas macht. (DfAM) ➠ Kann mit einfachen Worten erklären, wie man Angaben zu einem Auftrag in die Buchführungssoftware einträgt. ➠ Kann Mitarbeiter(inne)n genaue Anweisungen zur Abwicklung eines Auftrages geben. Kann kurze, eingeübte Ankündigungen zu alltäglichen Ereignissen aus dem eigenen Erfahrungsgebiet so vortragen, dass sie trotz fremder Intonation und Betonung klar verständlich sind. (GeR) ➠ Kann eine Sitzung der Abteilung eröffnen und schließen. Kann eine vorbereitete, unkomplizierte Präsentation zu einem vertrauten Thema aus ihrem / seinem Fachgebiet so klar vortragen, dass man ihr meist mühelos folgen kann, wobei die Hauptpunkte hinreichend präzise erläutert werden. (GeR) ➠ Kann die Ergebnisse einer Beratung präsentieren. ➠ Kann die wichtigsten Aussagen des Quartalsabschlusses darstellen und dabei Diagramme und Grafiken erläutern.

SCHRIFTLICHE INTERAKTION | Korrespondenz & Mitteilungen S chriftliche Interaktion A 2 Kann kurze Informationen zu vertrauten Bereichen einholen und geben. (DfAM) ➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage oder eines Formulars nach fehlenden Angaben zum Zahlungsverkehr fragen und auf eine entsprechende Anfrage reagieren. Kann in offiziellen Schreiben Gruß-, Anrede-, Bitt- und Dankesformeln anwenden. (DfAM) Kann kurze, einfache, oft formelhafte Mitteilungen schreiben, die alltägliche Bereiche und Bedürfnisse betreffen. (DfAM) ➠ Kann per E-Mail die Teilnahme einer Besprechung mit Mitarbeiter(inne)n bestätigen.

S chriftliche I nteraktion B 1 Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM) ➠ Kann in einem Standardformular für einen Investitionsantrag wesentliche Angaben zum Kostenvoranschlag einfüllen. ➠ Kann per E-Mail nach Angaben zu Zahlungsmodalitäten fragen, wenn sie in einem Angebot fehlen, oder um Zusendung einer fehlenden Rechnung bitten. Kann in einfachen Situationen mit Behörden verkehren. (DfAM) ➠ Kann beim Finanzamt um schriftliches Informationsmaterial zur Steuererklärung bitten. Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen. (DfAM) ➠ Kann sein Interesse an einer angebotenen Weiterbildung bekunden und schriftlich um weitere Informationen bitten.

30 MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte Kooperation M ündl i ch e In ter a k tion A 2 (A2 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann in vertrauten, alltäglichen Bereichen auf einfache Art und Weise Informationen austauschen. (DfAM) ➠ Kann sich auf einfache Weise über Ablehnungsgründe informieren und nach fehlenden Details in einer Rechnung oder einem Lieferschein fragen. ➠ Kann bei einem Finanzaudit Fragen zur Existenz und Ablage von Unterlagen beantworten. Kann in Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder Terminangaben basieren, erfragen und austauschen. (DfAM) ➠ Kann Informationen zu Rechnungsadresse, Steuernummer, Bestellnummer, Zahlungsziel und Preisen geben und verstehen. Kann das Wesentliche kurzer, einfacher und alltäglicher Telefonanrufe verstehen und entsprechend antworten. (DfAM) ➠ Kann in einem Telefonat den Rechnungsstatus erfragen.

K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fgaben u n d Dok u men te b espr ec h en , et was di sku tier en u n d orga n isier en Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam und direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will; kann Verabredungen treffen. (GeR) ➠ Kann einem Mitarbeiter / einer Mitarbeiterin Hinweise geben, welche Unterlagen bei wem zu finden sind. Kann Vorschläge machen und auf Vorschläge reagieren. Kann anderen beipflichten oder widersprechen. (GeR A2+) ➠ Kann bei Vorbereitungen zu einer Präsentation Vorschläge machen, welche Diagramme und Grafiken gezeigt werden sollen. Kann in vertrauten oder alltäglichen Situationen auf einfache Art Bedürfnisse mitteilen. (DfAM) ➠ Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Umsetzung einer Aufgabe benötigt wird. Kann um Anleitungen bitten und Anleitungen geben. (GeR A2+) ➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe bei der Eingabe von Daten in ein Programm bitten und selbst Hilfestellung geben. Kann, wenn direkt angesprochen, in einer formellen Diskussion sagen, was er / sie zu einer Sache meint, sofern er / sie darum bitten kann, dass Kernpunkte wiederholt werden. (GeR) ➠ Kann in einfachen Worten seine Ansicht zur Auswahl eines Angebotes darlegen.

M ündl i che In ter a k tion B 1 (B 1 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann Informationen über bekannte Themen oder Themen aus seinem / ihrem Fach- oder Interessengebiet austauschen. (DfAM) ➠ Kann die Zahlungsbedingungen oder Zahlungsein- und -ausgänge darstellen und Fragen dazu stellen.

31 Kann sich mit einiger Sicherheit über vertraute Routineangelegenheiten, aber auch über andere Dinge aus dem eigenen Interessen- oder Berufsgebiet verständigen. Kann Informationen austauschen, prüfen und bestätigen, mit weniger routinemäßigen Situationen umgehen und erklären, warum etwas problematisch ist. (GeR B1+) ➠ Kann einen Zulieferer darüber informieren, dass eine Lieferung nicht vollständig war oder die Ware in mangelhaftem Zustand geliefert wurde. ➠ Kann einen Zahlungsverzug ankündigen, erklären und um Verständnis bitten.

K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fgaben u n d Dok u men te b espr ec h en , et was di sku tier en u n d orga n isier en Kann seine / ihre Meinung sagen und Vorschläge machen, wenn es darum geht, Probleme zu lösen oder praktische Entscheidungen zu treffen. (DfAM) ➠ Kann seine Meinung äußern, ob ein neues Gerät angeschafft werden sollte oder nicht. ➠ Kann in Beratungen Aufgaben an Mitarbeiter(innen) verteilen, z.B. den Auftrag zur Freigabe einer Rechnung. Kann höflich Überzeugungen und Meinungen, Zustimmung und Ablehnung ausdrücken. (GeR) ➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Mitarbeiter(inne)n nach Problemen mit der finanziellen Abwicklung eines Auftrages fragen und seinen Standpunkt (vor dem kulturellen Hintergrund angemessen) äußern. Kann in Gesprächen darüber, was man tun, wohin man gehen oder was man auswählen sollte, Vergleiche anstellen und verschiedene Möglichkeiten einander gegenüberstellen. (GeR B1+) ➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Kunden verschiedene Vorschläge zur finanziellen Abwicklung eines Auftrages machen und diese vor dem kulturellen Hintergrund angemessen vermitteln. ➠ Kann in einfachen Worten Schlussfolgerungen aus einer Bilanz oder aus Kennzahlen darstellen und alternative finanzielle Lösungen vorschlagen.

Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion Fallbeispiele: Beispielsituationen und typische Arbeitsabläufe FALL 1 – Absprachen mit Mutterfirma zur Konstruktion eines Podests Ort: Konstruktionsabteilung in einem tschechischen Tochterunternehmen, Büro / CAD-Arbeitsplatz Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter(innen) der deutschen und tschechischen Konstruktionsabteilungen Der Kunde wünscht ein Podest für eine Absaugeinrichtung für das Absaugen von Rauch, der beim Schweißen entsteht. Aus Gründen der Zeitersparnis und der Aufgabenverteilung kommt aus der Mutterfirma nur ein Entwurf mit dem Zweck und grundlegenden Angaben und Maßen. Aufgrund des Entwurfes soll die tschechische Abteilung das Podest konstruieren und für die Produktion vorbereiten. Dazu müssen Absprachen zu Details wie Material, Profil, Geländer, Zugang zur Anlage etc. erfolgen. Gemeinsam mit dem leitenden Konstrukteur wird die Zeichnung in der tschechischen Abteilung weitestgehend selbständig entwickelt. Rücksprache mit der deutschen Abteilung ist nötig, wenn es um spezifische Vorstellungen des Kunden in Bezug auf das Layout oder die Endmontage gibt. Man verständigt sich z.B. telefonisch oder mit Hilfe der Bildschirmübertragung (Screensharing) über die Oberfläche eines CAD-Programms. FALL 2 – Angebotserstellung für einen ausländischen Kunden Ort: Konstruktionsabteilung in einem tschechischen Tochterunternehmen, Büro / CAD-Arbeitsplatz Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter der deutschen und tschechischen Konstruktionsabteilungen

32 Die Konstruktionsabteilung bekommt Unterlagen von einem Kunden und soll aufgrund seiner Vorstellungen ein Angebot erstellen. Oft schickt der Kunde bereits eine technische Zeichnung und nach Rücksprache werden noch Informationen zum Produkt ergänzt. In anderen Fällen erstellt die Abteilung die Zeichnungen komplett selbst nach den Vorgaben des Kunden. Die Kommunikation und auch die Beschreibung der Zeichnungen erfolgt in der Sprache des Kunden, ebenso wie die Korrespondenz (E-Mails) mit dem Kunden. FALL 3 – schwierige Situation: Abstimmung von nötigen Änderungen bei der Vorbereitung eines Auftrags für die Produktion Ort: Konstruktionsabteilung in einem tschechischen Tochterunternehmen, Büro / CAD-Arbeitsplatz Beteiligte Personen: die Leiter(innen) und Mitarbeiter(innen) der deutschen und tschechischen Konstruktionsabteilungen Es sind unvorhergesehen Probleme bei der Vorbereitung einer technischen Zeichnung für die Produktion entstanden. Änderungen müssen mit der Konstruktionsabteilung der Mutterfirma abgestimmt werden. Generell trifft die tschechische Abteilung bei kleineren Problemen die Entscheidungen selbst. Bei größeren Problemen ist eine Beratung und Abstimmung mit der deutschen Produktion bzw. Konstruktionsabteilung nötig. Eine besondere Herausforderung ist es, das Problem auch unter Zeitdruck so zu beschreiben, dass es die deutsche Seite versteht. In der Regel wird das Problem in einer formlosen E-Mail beschrieben, der Dokumente, Bilder und Zeichnungen beigefügt sind. In 50% der Fälle ist es dringend und man muss zum Telefon greifen. Detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben und des Verwendungskontextes Kommunikative Aufgabe

Verwendungskontext (Orte, Personen, Institutionen)

Sprachhandlungen

Umgang mit Textsorten

Absprache zu: – Fertigungs- oder Montageschritten – Arbeitsplänen und Fertigungsstücklisten

Kommunikation mit Technologen (in der Regel mit der Konstruktionsabteilung der Mutterfirma) im Büro, in der Werkshalle

Verfahren, Fehler, Probleme beschreiben über Arbeitsabläufe sprechen Termine abstimmen

Telefonate, E-Mails interne Richtlinien & Fertigungsstücklisten bzw. Kataloge

an Beratungen / Meetings teilnehmen Entwürfe präsentieren

Kommunikation intern: mit anderen Abteilungen im Betrieb - zur Personal- und Materialplanung - zu Entwürfen und Zeichnungen

Entwürfe präsentieren Konsens oder Dissens ausdrücken Vorschläge machen auf mögliche Schwierigkeiten in den Arbeitsabläufen aufmerksam machen um etwas bitten eigene Fehler zugeben und sich entschuldigen

an Telefonkonferenzen teilnehmen Präsentationen vorbereiten technische Zeichnungen beschriften Richtlinien und offizielle Weisungen der Geschäftsleitung lesen

Einweisungen von Mitarbeiter(inne)n in neue Verfahren / Prozesse

im Schulungsraum, Büro

beschreiben und erläutern von Verfahren und Abläufen Erläuterungen verstehen bzw. darum bitten

Power-PointPräsentationen erstellen technische Zeichnungen beschriften Skizzen anfertigen und beschriften

33 Probleme an Maschinen oder bei Konstruktionen klären über Fehler oder Störungen berichten und diese dokumentieren

in der Regel Kommunikation mit der Konstruktionsabteilung in der Mutterfirma oder mit dem Kunden

Fehler beschreiben Abläufe dokumentieren Ursachen angeben, etwas begründen Anweisungen verstehen, darauf reagieren um Wiederholung bitten Vorschläge machen

Telefonate und formlose E-Mails softwaregestützte Dokumentation & Fehlerberichte

Arbeitsergebnisse dokumentieren

im Büro / am CADArbeitsplatz

etwas dokumentieren

softwaregestützt eine Dokumentation, einen Bericht erstellen

Materialbestellung

Kommunikation mit Lieferanten oder der Einkaufsabteilung

Angebote auswerten fehlendes Material anzeigen Material kontrollieren und reklamieren Annahme verweigern und sich beschweren

Anfragen lesen und schreiben Angebote lesen und auswerten

Kunden beraten und betreuen Produkte präsentieren

im Büro oder am Telefon seltener auch in persönlichen Gesprächen auf Messen

Verfahren beschreiben Produkteigenschaften nennen und beschreiben Vorzüge zur Geltung bringen Fragen zu Arbeitsabläufen beantworten Kontakt aufnehmen

Telefonate führen, E-Mails verfassen

Absprache mit Kunden zu Wünschen und Anforderungen

Kommunikation mit dem Kunden in persönlichen Gesprächen (vorrangig telefonisch)

Produktdetails beschreiben technische Zeichnung kommentieren Beschriftungen zu einer technischen Zeichnung ergänzen Änderungen begründen und erläutern Vorschläge für gemeinsame Handlungen machen auf den verantwortliche Mitarbeiter(innen) verweisen

Telefonate führen, E-Mails verfassen technische Zeichnungen mit Beschriftungen lesen, ergänzen, kommentieren

Angebote erstellen

Kommunikation mit dem Kunden: telefonisch oder per E-Mail

Produktdetails benennen wesentliche Eigenschaften eines Produktes wiedergeben

Angebote (mit Hilfe von Textbausteinen) schreiben

Einweisung des Kunden in Geräte

vor Ort in der Firma des Kunden in persönlichen Gesprächen

Verfahren und Abläufe beschreiben und erklären Nachfragen und Umschreibungen verstehen warnen auf Reklamationen / negative Beurteilungen reagieren

Wartungsunterlagen, Reklamationsunterlagen

Spezifische Anforderungen und Kommunikationsbedingungen Beziehungen zwischen Kommunikationsteilnehmern

✓ der Kunde legt z.T. selbst Zeichnungen vor, die dann von den Konstrukteuren ergänzt, kommentiert, angepasst werden

✓ der Beschaffungsprozess wird oft von anderen Abteilungen übernommen, aber sehr spezifische Produkte oder Teile müssen selbst recherchiert werden bzw. Angebote müssen ausgewertet werden

34 besondere Konstellation: Kommunikation zwischen Tochterunternehmen und Mutterkonzern mit Sitz in Deutschland

✓ das Projektmanagement für ein Produkt geht von Deutschland aus, d.h. dass z.B. die Mutterfirma Entwürfe oder fertige Zeichnungen schickt, die für die Produktion aufbereitet werden müssen

✓ die Weisungen kommen aus der Mutterfirma, z.T. hat die Abteilung im Tochterunternehmen aber auch eigene Entscheidungskompetenz

✓ der Leiter / die Leiterin der Konstruktions- / Produktionsabteilung im Tochterunternehmen ist oft Mittelsmann zwischen seinen tschechischen (bzw. polnischen oder slowakischen) Mitarbeiter(inne)n vor Ort und den deutschen Kolleg(inn)en

Besondere Herausforderungen und Schwierigkeiten

✓ bei Fehlern und Störungen muss oft unter Zeitdruck gehandelt werden

✓ nicht immer sind die Gesprächspartner (Mitarbeiter(innen) der Mutterfirma oder des Kunden) in der Lage, auf Kommunikationsprobleme des Gegenüber einzugehen, d.h. z.B. bei Verständnisproblemen andere Formulierungen zu wählen oder klare Standardsprache zu verwenden

✓ Der Fachwortschatz ist sehr spezifisch. Teilweise gibt es in den Firmen standardisierte Wörterlisten oder zweisprachige Formulare für gängige Prozesse, z.B. in der Qualitätskontrolle, oder die Mitarbeiter(innen) führen Wörterlisten in Eigenregie

Detaillierte Lehr-und Lernzielbeschreibungen: Leitender Konstrukteur / Leitende Konstrukteurin und Leiter(in) der Produktion LESEVERSTEHEN L ese v er steh en A 2 (A 2 +) Kann gebräuchliche Zeichen und Schilder an öffentlichen Orten wie Straßen, Restaurants, Bahnstationen oder am Arbeitsplatz verstehen, z. B. Wegweiser, Gebotsschilder, Warnungen vor Gefahr. (GeR) ➠ Kann in bekannten Kontexten die Beschilderung in Produktions-, Werks- und Versuchshallen, sowie in Büro- und Besprechungsräumen verstehen. Kann kurzen, alltäglichen informierenden Texten wichtige Informationen entnehmen. (DfAM) ➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kollege(inne)n Informationen zu Termin- oder Programmänderungen entnehmen. ➠ Kann Etiketten und Aufschriften auf Büroutensilien verstehen. Kann in listenartigen Texten zu vertrauten Themen spezifische Informationen auffinden und die gesuchte Information entnehmen. (DfAM) ➠ Kann in einem Katalog oder einer Produktions- oder Fertigungsstückliste gezielt nach einem Produkt oder Ersatzteil für ein vertrautes Gerät suchen. Kann in Texten mit Illustrationen und anderen Wort-Bild-Kombinationen die Hauptinformation verstehen. (DfAM) ➠ Kann Diagrammen und Fehlerstatistiken, technischen Zeichnungen mit Beschriftungen und Konstruktionsunterlagen (auch im CAD-Programm) die Kerninformationen entnehmen. Kann einfache Anleitungen und Gerätedokumentationen verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und durch Illustrationen unterstützt werden. (DfAM) ➠ Kann einer Anleitungen zur Bedienung einer vom Prinzip her bekannten Software die wichtigsten Informationen entnehmen, wenn sie durch Bilder gestützt wird. Kann einfache Unterlagen oder kurze Berichte zu vertrauten Themen verstehen. (DfAM) ➠ Kann Kerninformationen aus Fehlerberichten zu bekannten Geräten entnehmen.

35 Kann Grundtypen von Standard- und Routinebriefen sowie Faxe zu vertrauten Themen verstehen. (GeR A2+) ➠ Kann die Kerninformation von standardmäßig formulierten Angeboten, Bestellungen und Rechnungen verstehen. Kann Vorschriften, z. B. Sicherheitsvorschriften, verstehen, wenn sie in einfacher Sprache formuliert sind. (GeR A2+) ➠ Kann Richtlinien der Geschäftsleitung einfache Angaben, z.B. zur Änderung der Kernarbeitszeit entnehmen.

L es e v er steh en B 1 Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten verstehen. (DfAM) ➠ Kann seinen / ihren Bereich betreffenden Gerätedokumentationen, Fehlerberichten und Produktbeschreibungen die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann klar formulierte, unkomplizierte Anleitungen zur Bedienung eines Geräts verstehen. (GeR) Kann einfache Anzeigen mit klaren Informationen und wenigen Abkürzungen verstehen. (DfAM) ➠ Kann in einem Stellenprofil Angaben zu Aufgabenprofil, Anforderungen und Leistungen verstehen. ➠ Kann Produktanzeigen zu einem Gerät aus seinem Fachbereich verstehen. Kann die Hauptpunkte von Verträgen des alltäglichen Lebens verstehen. (DfAM) ➠ Kann Kaufverträgen die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente erfassen. (DfAM) ➠ Kann seinen Bereich betreffende Angebote und Bestellungen verstehen. ➠ Kann die Korrespondenz seiner Kollege(inne)n zu einem aufgetretenen Fehler verstehen, wenn Standardsprache verwendet wird. ➠ Kann Mitteilungen der Geschäftsleitung zu Regelungen am Arbeitsplatz verstehen. Kann in unkomplizierten Zeitungsartikeln zu vertrauten Themen die wesentlichen Punkte erfassen. (GeR) ➠ Kann der Zusammenfassung eines Fachartikels über ein neue Technik oder Maschine die wesentlichen Informationen entnehmen.

HÖRVERSTEHEN H örv er steh en A2 Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen. (DfAM) ➠ Kann im vertrauten Arbeitsfeld Mitteilungen zu Terminen und Terminänderungen verstehen. ➠ Kann Angaben zu Preisen, zu Maßen oder dem Material von Produkten und Ersatzteilen verstehen. Kann in Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart stattfinden, das Thema erkennen, wenn das Gespräch langsam geführt und deutlich Standardsprache gesprochen wird. Kann die wichtigsten Fakten einer einfachen Präsentation zu einem vertrauten Thema verstehen, wenn diese gestisch oder visuell unterstützt wird. (DfAM) ➠ Kann in einer Beratung der Geschäftsleitung oder in einem Gespräch von Technolog(inn)en und Mitarbeiter(inne)n des Fertigungsprozesses das Thema der Diskussion erkennen. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Durchsagen und Mitteilungen erfassen. Kann einfache Erklärungen, wie man zu Fuß oder mit öffentlichen Verkehrsmitteln an einen bestimmten Ort gelangt, verstehen. (GeR) ➠ Kann die Lagebeschreibung einer Maschine in der Werkshalle verstehen. ➠ Kann verstehen, wo man eine Maschine ein- und ausschaltet oder wie lange sie laufen darf.

36 H örv er steh en B 1 Kann konkrete mündliche Anweisungen und Aufträge verstehen. (DfAM) ➠ Kann konkrete Anweisungen zu Fertigungs- und Montageschritten sowie zur Inbetriebnahme und Handhabung von Maschinen oder Anlagen aus seinem Bereich bzw. deren Einzelteilen verstehen. Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann in einem Gespräch von Kolleg(inn)en aus der Produktion über Schwierigkeiten bei der Einführung einer neuen Maschine sowie über eventuelle Störungen die Ursache des Problems verstehen. Kann die generellen Aussagen und die wichtigsten Informationen der meisten Vorträge, von kurzen Reden und kurzen Präsentationen über bekannte Themen verstehen, wenn diese unkompliziert und klar strukturiert dargestellt werden. (DfAM) ➠ Kann Erläuterungen zu einem neuen Produktionsverfahren die wichtigsten Informationen entnehmen.

HÖR-SEH-VERSTEHEN H ö r- S eh-Ver steh en A2 (A2 +) Kann dem Themenwechsel bei TV-Nachrichten folgen und sich eine Vorstellung vom Hauptinhalt machen. (GeR) Kann die Hauptinformation von Fernsehmeldungen über Ereignisse, Unglücksfälle usw. erfassen, wenn der Kommentar durch das Bild unterstützt wird. (GeR A2+) Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. ➠ Kann den Hauptschritten einer Video-Anleitung für eine Software aus seinem Arbeitsbereich folgen, wenn er / sie ausreichend Zeit hat, parallel die Schritte selbst auszuprobieren.

H ö r- S eh -Ver steh en B 1 Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und deren Sprache klar und unkompliziert ist. Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten Themen verstehen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin langsam und deutlich gesprochen wird. ➠ Kann eine detaillierte Video-Anleitung zur Verwendung einer Software aus seinem Arbeitsbereich verstehen.

Schriftliche Produktion | Notizen , Berichte, Protokolle S chri f tlic h e P r od u k tion A2 Kann mit Hilfe von Textbausteinen oder Mustern Informationen aus einem vertrauten Bereich aufschreiben. (DfAM) ➠ Kann grundlegende Angaben zu einem Fehler in ein dafür vorgesehenes Berichtsformular eintragen. ➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage einen tabellarischen Lebenslauf schreiben. Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. (DfAM) ➠K ann sich in einer Checkliste, z.B. zur Schwachstellenanalyse, einfache Notizen zu Fertigungs- und Montageschritten machen. Kann Pläne und Aufgaben kurz und in einfacher Form aufschreiben. (DfAM) ann in einfachen Worten einen Arbeitsplan für sich erstellen. ➠K

37 S chri f tlic h e P r od u k tion B 1 Kann ihm / ihr vertraute oder ihn / sie persönlich interessierende Dinge einfach und klar beschreiben. (DfAM) ➠ Kann in einer E-Mail seinen / ihren Arbeitsplatz und den vertrauten Produktionsprozess beschreiben. ➠ Kann in einer Power-Point-Präsentation die Spezifik des Produktes darstellen. ➠ Kann im CAD-Programm erstellte technische Zeichnungen und deren Elemente beschriften und beschreiben. Kann in einem üblichen Standardformat sehr kurze Berichte schreiben, in denen Sachinformationen weitergegeben und Gründe für Handlungen angegeben werden. (GeR) ➠ Kann einen kurzen Fehlerbericht verfassen oder eine Checkliste / ein Formular zu einer Schwachstellenanalyse ausfüllen. Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (DfAM) ➠ Kann einen Störungsbericht anfertigen. ➠ Kann eine schriftliche Meldung über Konfliktsituationen am Arbeitsplatz anfertigen. Kann zu einem ihm / ihr vertrauten Thema Notizen machen, die für seinen / ihren späteren Gebrauch ausreichend genau sind. (DfAM) ➠ Kann sich während eines internen Meetings oder Treffens mit Kunden und Lieferanten die wichtigsten Informationen in Stichpunkten notieren.

Mündliche Produktion | zusammenhängend sprechen M ündl i ch e P r od u k tion A2 (A2 +) Kann die Familie, Lebensverhältnisse, die Ausbildung und die gegenwärtige oder die letzte berufliche Tätigkeit beschreiben. (GeR) ➠ Kann seinen Arbeitsplatz und seine Tätigkeiten beschreiben. Kann etwas erzählen oder in Form einer einfachen Aufzählung berichten. (GeR A2+) Kann kurz und einfach über ein Ereignis oder eine Tätigkeit berichten. ➠K ann die wesentlichen Schritte im Fertigungsprozess in einfachen Worten darstellen. Kann mit einfachen sprachlichen Mitteln Vermutungen äußern. (DfAM) Kann über Pläne und Absprachen mit anderen in einfacher Form sprechen. (DfAM) ➠K ann nach einer Besprechung die nächsten Schritte in einfachen Worten wiedergeben. Kann über alltägliche Dinge auf einfache Weise seine / ihre Meinung äußern. (DfAM) ➠K ann seine Meinung zur Qualität einer Unterkunft äußern. Kann eine kurze, eingeübte Präsentation zu einem Thema aus seinem / ihrem Alltag vortragen und dabei kurz Gründe und Erläuterungen zu Meinungen, Plänen und Handlungen geben. Kann mit einer begrenzten Anzahl unkomplizierter Nachfragen umgehen. (GeR A2+) ➠K ann in einer bildgestützten Präsentation für einen Kunden die Teile einer Maschine benennen, wenn er / sie sich vorbereiten kann.

M ündlic h e P r od u k tion B 1 Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR) ➠ Kann über die wichtigsten Ergebnisse einer Beratung berichten. Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (GeR) ➠ Kann berichten, wie es zu einem Fehler an einer Anlage gekommen ist.

38 Kann für Ansichten, Pläne oder Handlungen kurze Begründungen oder Erklärungen geben. (GeR) ➠ Kann bei der Darstellung eines Ablaufs im Fertigungsprozess die wichtigsten Tätigkeiten beschreiben und deren Reihenfolge begründen. ➠ Kann gegenüber Techniker(inne)n die nächsten Schritte zur Umsetzung eines Entwurfes in einfachen Worten darlegen. Kann verständlich beschreiben, wie man etwas macht. (DfAM) ➠ Kann die Bedienung einer Anlage beschreiben. ➠ Kann Mitarbeiter(inne)n genaue Anweisungen zur Umsetzung eines Entwurfes geben. Kann kurze, eingeübte Ankündigungen zu alltäglichen Ereignissen aus dem eigenen Erfahrungsgebiet so vortragen, dass sie trotz fremder Intonation und Betonung klar verständlich sind. (GeR) ➠ Kann eine Sitzung der Abteilung eröffnen und schließen. Kann eine vorbereitete, unkomplizierte Präsentation zu einem vertrauten Thema aus ihrem / seinem Fachgebiet so klar vortragen, dass man ihr meist mühelos folgen kann, wobei die Hauptpunkte hinreichend präzise erläutert werden. (GeR) ➠ Kann einem Kunden / einer Kundin in einer Präsentation die Bedienung einer Maschine als einfache Abfolge von Schritten erklären. ➠ Kann technische Zeichnungen präsentieren und kommentieren.

SCHRIFTLICHE INTERAKTION | Korrespondenz & Mitteilungen S chriftliche Interaktion A 2 Kann kurze Informationen zu vertrauten Bereichen einholen und geben. (DfAM) ➠ Kann mit Hilfe einer Vorlage oder eines Formulars nach fehlenden Angaben zu Maßen, Größen und Material fragen. Kann in offiziellen Schreiben Gruß-, Anrede-, Bitt- und Dankesformeln anwenden. (DfAM) Kann kurze, einfache, oft formelhafte Mitteilungen schreiben, die alltägliche Bereiche und Bedürfnisse betreffen. (DfAM) ➠ Kann per E-Mail die Teilnahme an einer Besprechung mit Mitarbeiter(inne)n bestätigen.

S chriftliche I nteraktion B 1 Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM) ➠ Kann in einem Standardformular zu Ermittlung des Materialbedarfs wesentliche Angaben einfüllen. ➠ Kann schriftlich um die Spezifikation von Maßen, Material oder Farbe bitten, wenn sie in einem Angebot fehlen. Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen. ➠ Kann sein Interesse an einer angebotenen Weiterbildung bekunden und schriftlich um weitere Informationen bitten.

39 MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte Kooperation M ündl i ch e In ter a k tion A 2 (A2 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann in vertrauten, alltäglichen Bereichen auf einfache Art und Weise Informationen austauschen. (DfAM) ➠ Kann an beruflichem Small-Talk über die Ausbildung und die gegenwärtige oder die letzte berufliche Tätigkeit teilnehmen. ➠ Kann Informationen über die Existenz und die Ablage von Unterlagen weitergeben und verstehen. Kann in beruflichen wie Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder Terminangaben basieren, erfragen und austauschen. (DfAM) ➠K ann in einfachen Gesprächen mit Großhändlern sagen, was er / sie sucht, Angaben zur Menge und zum Material machen und nach dem Preis fragen. Kann das Wesentliche kurzer, einfacher und alltäglicher Telefonanrufe verstehen und entsprechend antworten. (DfAM) ➠K ann in einem Telefonat mit dem Kunden Informationen über das Funktionieren einer Maschine austauschen und gegebenenfalls nach dem Problem fragen.

K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fgaben u n d Dok u men te b espr ec h en , et was di sku tier en u n d orga n isier en Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam und direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will; kann Verabredungen treffen. (GeR) ➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin vorschlagen, eine Zeichnung gemeinsam am Computer zu besprechen. Kann Vorschläge machen und auf Vorschläge reagieren. Kann anderen beipflichten oder widersprechen. (GeR A2+) ➠ Kann bei Gesprächen zur Optimierung von Produktionsprozessen Vorschläge zur Priorität oder Abfolge von Fertigungs- oder Montageschritten machen. ➠ Kann bei Gesprächen mit Kund(inn)en zur Inbetriebnahme einer Maschine sagen, was möglich oder nicht möglich ist. Kann in vertrauten oder alltäglichen Situationen auf einfache Art Bedürfnisse mitteilen. (DfAM) ➠ Kann einer anderen Abteilung mitteilen, dass noch mehr Zeit für die Fertigstellung eines Arbeitsschrittes benötigt wird. Kann um Anleitungen bitten und Anleitungen geben. (GeR A2+) ➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe bei der Eingabe von Daten in ein CAD-Programm bitten und selbst Hilfestellung geben. Kann, wenn direkt angesprochen, in einer formellen Diskussion sagen, was er / sie zu einer Sache meint, sofern er / sie darum bitten kann, dass Kernpunkte wiederholt werden. (GeR) ➠ Kann bei Sitzungen der Produktions- und Konstruktionsabteilung seine Meinung zur Wahl eines Zulieferers sagen.

40 M ündl i che In ter a k tion B 1 (B 1 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann Informationen über bekannte Themen oder Themen aus seinem / ihrem Fach- oder Interessengebiet austauschen. (DfAM) ➠ Kann telefonische Anfragen zu Produkten, Produkteigenschaften oder Arbeitsschritten stellen und beantworten. ➠ Kann um Ergänzung fehlender Angaben in Angeboten bitten. Kann sich mit einiger Sicherheit über vertraute Routineangelegenheiten, aber auch über andere Dinge aus dem eigenen Interessen- oder Berufsgebiet verständigen. Kann Informationen austauschen, prüfen und bestätigen, mit weniger routinemäßigen Situationen umgehen und erklären, warum etwas problematisch ist. (GeR B1+) ➠ Kann in einem Lager oder bei einem Großhändler mangelhafte Ware oder Einzelteile zurückgeben. Kann sich beschweren. ➠ Kann im Gespräch mit Kunden die Ursachen für eine Störungen erklären.

K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fgaben u n d Dok u men te b espr ec h en , et was di sku tier en u n d orga n isier en Kann seine / ihre Meinung sagen und Vorschläge machen, wenn es darum geht, Probleme zu lösen oder praktische Entscheidungen zu treffen. (DfAM) ➠ Kann seine Meinung äußern, ob ein neues Gerät angeschafft werden sollte oder nicht. ➠ Kann in Beratungen Aufgaben an Mitarbeiter(innen) verteilen. Kann höflich Überzeugungen und Meinungen, Zustimmung und Ablehnung ausdrücken. (GeR) ➠ Kann bei Gesprächen mit ausländischen Kunden die Möglichkeiten und Grenzen bei der Gestaltung einer Anlage oder Maschine angemessen darstellen. Kann in Gesprächen darüber, was man tun, wohin man gehen oder was man auswählen sollte, Vergleiche anstellen und verschiedene Möglichkeiten einander gegenüberstellen. (GeR B1+) ➠ Kann in Besprechungen Vorschläge zu technischen und organisatorischen Lösungen oder zu den nächsten Schritten im Fertigungsprozess machen.

Triebfahrzeugführer(in)17 / Lokführer(in) Fallbeispiele: Beispielsituationen und typische Arbeitsabläufe FALL 1 – Dienstantritt Ort: Bahnhof, Büro des Lokleiters und Führerraum Beteiligte Personen: Lokführer(in) und Lokleiter Der Lokführer / die Lokführerin übernimmt zu Dienstantritt auf dem Prager Hauptbahnhof sein / ihr Triebfahrzeug (seine / ihre Lok). Dazu sucht er / sie den Lokleiter im Büro auf, bittet um den Schlüssel und erfragt den Standort der Lok. Er / sie muss den Gleisplan der Station kennen und eventuell den Lokleiter oder andere Mitarbeiter(innen) um Hinweise bitten. Vom Rangierer erhält der Lokführer / die Lokführerin Informationen über die angehängten Wagen. Nach dem Ankoppeln der Wagen an die Lok muss eine Bremsprobe durchgeführt werden. Vor der Abfahrt erhält der Lokführer / die Lokführerin seinen / ihren Befehl und meldet dem Fahrdienstleiter (Fdl) über den Zugfunk die Abfahrtbereitschaft. Die Signalanlage zeigt die Erlaubnis zur Abfahrt an. Gelegentlich kommt es zu Verzögerungen. Der Lokführer / die Lokführerin bespricht die neue Abfahrtszeit und die Gründe mit dem Fdl und gibt die Informationen an die Fahrgäste weiter.

Triebfahrzeugführinnen, Lokleiterinnen, Rangiererinnen und Fahrdienstleiterinnen sind im Folgenden in den jeweiligen Berufsbezeichnungen Triebfahrzeugführer, Lokleiter, Rangierer und Fahrdienstleiter eingeschlossen.

41 FALL 2 – Schwierige Situation: außergewöhnliches Ereignis auf der Strecke Ort: Führerraum Beteiligte Personen: Lokführer(in), Fahrdienstleiter (Fdl) Bei Vorfällen auf der Strecke, wie z.B. liegengebliebene Autos, Tiere oder Personen auf oder in der Nähe der Gleise, ist der Fdl der erste Ansprechpartner des Lokführers / der Lokführerin. Für das Vorgehen in solchen Fällen gibt es klare Vorschriften. Der Lokführer / die Lokführerin meldet dem Fdl über Zugfunk die wesentlichen Eckdaten: Zugnummer, Kilometerlage, Beteiligte, Schaden. Er / sie bittet um Krankenwagen und Polizei, so nötig. Den Kontakt zur Polizei oder Bahninspektion bzw. zum Rettungsdienst stellt der Fdl her. Der Lokführer / die Lokführerin wartet auf weitere Instruktionen und informiert die Zugbegleiter(innen). Bei Unfällen trifft die Bahninspektion oder Polizei am Unfallort ein und befragt den Lokführer / die Lokführerin zum Vorfall. Es wird ein Unfallbericht erstellt. Bei Unfällen mit Personenschaden sind Lokführer(innen) einer besonderen psychischen Belastung ausgesetzt. Detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben und des Verwendungskontextes Kommunikative Aufgabe

Verwendungskontext (Orte, Personen, Institutionen)

Sprachhandlungen

die Lok auf dem Bahnhof übernehmen sich auf dem Bahnhof, auf der Gleisanlage orientieren Bremsprobe auf dem Bahnhof dokumentieren Änderungen im Fahrplan entgegennehmen

Verständigung mit dem Lokleiter auf der Station

sich vorstellen, um den Schlüssel bitten nach dem Standort der Lok fragen Richtungsangaben und Gleisarten verstehen Örtlichkeiten benennen nach bestimmten Mitarbeiter(inne)n fragen

aktuelle Befehle verstehen Liste der Langsamfahrten verstehen Bremszettel ausfüllen Änderungen im Fahrplan verstehen

Kommunikation beim Rangieren (Ankoppeln der Wagen)

Verständigung mit dem Rangierer über Funk auf der Gleisanlage

Befehle, Aufträge und RangierAnweisungen verstehen

Befehle verstehen

Bereitschaft zur Abfahrt melden

Verständigung mit dem Fahrdienstleiter per Zugfunk

Bereitschaft melden Befehle und Anweisungen verstehen, die über Funk kommen nach Gründen für Verzögerung fragen technische Probleme benennen

Befehle verstehen

Befehl ausfüllen, wenn Signale nicht bedient werden

Befehl wird nach Diktat des Fahrdienstleiters ausgefüllt (im Führerraum)

Befehls-Formular ausfüllen

Meldung und Dokumentation eines außergewöhnlichen Ereignisses

Verständigung mit dem Fahrdienstleiter über Funk Verständigung mit der Bahn-Inspektion bzw. der Polizei vor Ort (auf der Strecke)

Angaben zu Ort, Zeit, Strecke und Zugnummer machen den Ablauf eines Vorfalls beschreiben ein technisches Problem benennen

Formular (Unfallbericht) ausfüllen

Umgang mit Textsorten

42 Spezifische Anforderungen und Kommunikationsbedingungen Nach einer europäische Richtlinie18 zu den kommunikativen Anforderungen an Triebfahrzeugführer, die auf europäischen Gleisen eingesetzt werden, müssen diese „über Kenntnisse der vom betreffenden Infrastrukturbetreiber angegebenen Sprache verfügen. Ihre Sprachkenntnisse müssen ihnen eine aktive und effiziente Kommunikation im Routinebetrieb, in schwierigen Situationen und im Notfall erlauben.“ (Richtlinie 2007 / 59 / EG, 2007) Besondere Bedingungen und Anforderungen

✓ Kenntnis der Signale und Vorschriften; dabei erfolgen die Schulung in den Vorschriften in der Regel in der Muttersprache

✓ Kenntnis der Bedienelemente im Führerraum; die Beschriftung ist in der Regel zweisprachig; Schulungen zur Lok erfolgen in der Muttersprache

✓ Kenntnis fester Wortlaute, die bei der Meldung von außergewöhnlichen Ereignissen oder von technischen Problemen, bzw. bei der Abfahrt zu verwenden sind

Beziehungen zwischen Kommunikationsteilnehmer(inne)n

✓ Lokführer(innen) kommunizieren während der Fahrt vorrangig mit dem Fahrdienstleiter

✓ bei außergewöhnlichen Ereignissen wie Unfällen auf der Strecke oder der Blockade der Gleise kommuniziert der Lokführer / die Lokführerin zuerst mit dem Fahrdienstleiter; dieser gibt die weiteren Anweisungen

✓ anschließend erfolgt die Absprache mit dem Zugpersonal

Besondere Herausforderungen und Schwierigkeiten ✓ in außergewöhnlichen Situationen wie Unfällen mit Personenschaden handeln Lokführer(innen) teilweise unter starker psychischer Belastung: das Vorgehen in solchen Situationen ist vorgeschrieben (siehe oben)

Detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen: Triebfahrzeugführer / LOKFÜHRER(IN) LESEVERSTEHEN L ese v er steh en A 2 (A 2 +) Kann gebräuchliche Zeichen und Schilder an öffentlichen Orten wie Straßen, Restaurants, Bahnstationen oder am Arbeitsplatz verstehen, z. B. Wegweiser, Gebotsschilder, Warnungen vor Gefahr. (GeR) ➠ Kann die Beschilderung auf dem Bahnhof verstehen. Kann die Beschriftung der Geräte im Führerraum verstehen. Kann kurzen, alltäglichen informierenden Texten wichtige Informationen entnehmen. (DfAM) ➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inne)n Informationen zu Termin- oder Planänderungen entnehmen. Kann in listenartigen Texten zu vertrauten Themen spezifische Informationen auffinden und die gesuchte Information entnehmen. (DfAM) ➠ Kann der Liste der Langsamfahrten und der Wagenliste die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann in Texten mit Illustrationen und anderen Wort-Bild-Kombinationen die Hauptinformation verstehen. (DfAM) ➠ Kann einen Fahrplan verstehen.

RICHTLINIE 2007 / 59 / EG DES EUROPÄISCHEN PARLAMENTS UND DES RATES vom 23. Oktober 2007 über die Zertifizierung von Triebfahrzeugführern, die Lokomotiven und Züge im Eisenbahnsystem in der Gemeinschaft führen (RICHTLINIE 2007 / 59 / EG)

43 Kann einfache Anleitungen und Gerätedokumentationen verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und durch Illustrationen unterstützt werden. (DfAM) ➠ Kann einer grafisch gestützten Betriebsanleitung für die Lok die Kerninformationen entnehmen. Kann einfache Unterlagen oder kurze Berichte zu vertrauten Themen verstehen. (DfAM) ➠ Kann allgemeine schriftliche Befehle verstehen. Kann Vorschriften, z. B. Sicherheitsvorschriften, verstehen, wenn sie in einfacher Sprache formuliert sind. (GeR A2+) ➠ Kann einschlägigen Richtlinien, z.B. zur Bedeutung von Signalen, bestimmte Einzelheiten entnehmen, wenn Sie in einfacher Sprache formuliert und durch Bilder unterstützt sind.

L es e v er steh en B 1 Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten verstehen. (DfAM) ➠ Kann in einer Richtlinie die Beschreibung von wichtigen Signalen verstehen. Kann klar formulierte, unkomplizierte Anleitungen zur Bedienung eines Geräts verstehen. (GeR) ➠ Kann die Bedienungsanleitung einer Lok verstehen, wenn sie klar strukturiert ist. Kann einfache Anzeigen mit klaren Informationen und wenigen Abkürzungen verstehen. (DfAM) ➠ Kann Weiterbildungsanzeigen aus seinem Fachbereich verstehen. Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente erfassen. (DfAM) ➠ Kann in einem Unfallprotokoll die wesentlichen Informationen zum Unfallhergang erfassen. ➠ Kann Kerninformationen aus einschlägigen Richtlinien zu betrieblichen Abläufen verstehen und diesen Texten bestimmte Einzelheiten entnehmen. Kann in unkomplizierten Zeitungsartikeln zu vertrauten Themen die wesentlichen Punkte erfassen. (GeR) ➠ Kann einer Zeitungsmeldung über einen Bahnunfall oder einem Zeitungsartikel über die Bahn die wesentlichen Informationen erfassen.

HÖRVERSTEHEN H örv er steh en A2 Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen. (DfAM) ➠ Kann in Routinesituationen Angaben zu Abfahrts- und Ankunftszeiten, zu Verspätungen verstehen, zur Zug- und Gleisnummer verstehen. Kann im Allgemeinen das Thema von Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, erkennen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann das Thema des Gespräches erkennen, das zwischen Fahrdienstleiter und anderen Triebfahrzeugführern oder zwischen Triebfahrzeugführern geführt wird. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Durchsagen und Mitteilungen erfassen. Kann einfache Erklärungen, wie man zu Fuß oder mit öffentlichen Verkehrsmitteln an einen bestimmten Ort gelangt, verstehen. (GeR) ➠ Kann einer einfachen Erklärungen des Lokleiters zum Standort der Lok folgen. ➠ Kann Anweisungen des Fahrdienstleiters, die einem vorgegebenen Muster folgen, verstehen.

44 H örv er steh en B 1 Kann konkrete mündliche Anweisungen und Aufträge verstehen. (DfAM) ➠ Kann reguläre Anweisungen und Mitteilungen des Fahrdienstleiters verstehen, z.B. auf welches Gleis er / sie fahren soll, wie viele Minuten Verspätung er / sie hat oder wo eine Baustelle ist. ➠ Kann die Anweisungen des Fahrdienstleiters bei einem außergewöhnlichen Ereignis verstehen. ➠ Kann einer detaillierten Wegbeschreibung zu einem konkreten Gleis folgen. Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann die Hauptpunkte eines Gespräches, das zwischen Fahrdienstleiter und anderen Triebfahrzeugführern oder zwischen Triebfahrzeugführern z.B. über Unregelmäßigkeiten und Baustellen auf der Strecke geführt wird, verstehen. Kann in Radionachrichten und in einfacheren Tonaufnahmen über vertraute Themen die Hauptpunkte verstehen, wenn relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann im Radio einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen.

HÖR-SEH-VERSTEHEN H ö r- S eh-Ver steh en A2 (A2 +) Kann dem Themenwechsel bei TV-Nachrichten folgen und sich eine Vorstellung vom Hauptinhalt machen. (GeR) ➠ Kann beim Ansehen einer Nachrichtensendung erkennen, ob es wichtige Neuigkeiten zur Verkehrslage gibt und ob Unwetterwarnungen ausgegeben werden. Kann die Hauptinformation von Fernsehmeldungen über Ereignisse, Unglücksfälle usw. erfassen, wenn der Kommentar durch das Bild unterstützt wird. (GeR A2+) ➠ Kann einem Fernsehbeitrag oder Videoclip zu einem Verkehrsunfall die Schlüsselinformationen zu Ort und Grund des Unfalls entnehmen. Kann die Hauptinformationen von Video-Anleitungen zu vertrauten Themen erfassen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird.

H ö r- S eh -Ver steh en B 1 Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und deren Sprache klar und unkompliziert ist. Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten Themen verstehen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann einem Bericht zum Wetter und zur Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird.

45 Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. ➠K ann Angaben des Fahrdienstleiters zu geänderten Abfahrts- und Ankunftszeiten für sich notieren. Kann Pläne und Aufgaben kurz und in einfacher Form aufschreiben. (DfAM) ➠K ann nach dem Diktat des Fahrdienstleiters einen Befehl oder Auftrag aufschreiben.

S chri f tlic h e P r od u k tion B 1 Kann ihm / ihr vertraute oder ihn / sie persönlich interessierende Dinge einfach und klar beschreiben. (DfAM) ➠ Kann den Führerraum und vertraute betriebliche Abläufe beschreiben. Kann in einem üblichen Standardformat sehr kurze Berichte schreiben, in denen Sachinformationen weitergegeben und Gründe für Handlungen angegeben werden. (GeR) ➠ Kann einen Bericht über den Unfallhergang auf der Strecke in ein Formular schreiben. Kann zu einem ihm / ihr vertrauten Thema Notizen machen, die für seinen / ihren späteren Gebrauch ausreichend genau sind. (DfAM) ➠ Kann in einem Forum über die wichtigsten Einzelheiten einer Panne oder eines außergewöhnlichen Ereignisses berichten.

M ündlic h e P r od u k tion B 1 Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR) ➠ Kann beschreiben, wer oder was sich in oder in der Nähe der Gleisanlage befindet oder was die Weiterfahrt verhindert. Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (GeR) ➠ Kann gegenüber der Bahninspektion berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist. Kann für Ansichten, Pläne oder Handlungen kurze Begründungen oder Erklärungen geben. (GeR) ➠ Kann seine Entscheidung für das Vorgehen bei Unregelmäßigkeiten erklären und begründen.

46 Kann verständlich beschreiben, wie man etwas macht. (DfAM) ➠ Kann die einzelnen Schritte und Tätigkeiten von der Übernahme der Lok bis zur Abfahrt beschreiben. ➠ Kann die Bedienung einer Lok in einfachen Sätzen beschreiben. Kann kurze, eingeübte Ankündigungen zu alltäglichen Ereignissen aus dem eigenen Erfahrungsgebiet so vortragen, dass sie trotz fremder Intonation und Betonung klar verständlich sind. (GeR) ➠ Kann mit Hilfe eingeübter Wendungen im Zug eine Durchsage machen, dass und warum sich die Weiterfahrt verzögert.

SCHRIFTLICHE INTERAKTION | Korrespondenz & Mitteilungen S chriftliche Interaktion A 2 Kann kurze Informationen zu vertrauten Bereichen einholen und geben. (DfAM) ➠ Kann bei einer Inspektion seine persönliche Angaben notieren und weitergeben. Kann kurze, einfache, oft formelhafte Mitteilungen schreiben, die alltägliche Bereiche und Bedürfnisse betreffen. (DfAM) ➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin eine kurze schriftliche Nachricht hinterlassen, dass er nicht rechtzeitig an einem Treffpunkt sein kann.

S chriftliche I nteraktion B 1 Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM) ➠ Kann im Kontakt mit der Polizei oder der Bahninspektion Angaben zur Lok, zur Wagenliste und zu den aktuellen Befehlen schriftlich weitergeben. Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen. (DfAM) ➠ Kann sein Interesse an einer angebotenen Weiterbildung bekunden und schriftlich um weitere Informationen bitten.

MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte Kooperation M ündl i ch e In ter a k tion A 2 (A2 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann in vertrauten, alltäglichen Bereichen auf einfache Art und Weise Informationen austauschen. (DfAM) ➠ Kann mit Kolleg(inn)en Informationen über die Strecke, mögliche Baustellen oder die Ladung austauschen. ➠ Kann Angaben zum Verbleib der Zugdokumente machen. Kann in beruflichen wie Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder Terminangaben basieren, erfragen und austauschen. (DfAM) ➠K ann Informationen zur Abfahrts- und Ankunftszeit, zu Verspätungen und zur Nummer des Gleises oder des Zuges erfragen und weitergeben. Kann das Wesentliche kurzer, einfacher und alltäglicher Telefonanrufe verstehen und entsprechend antworten. (DfAM) ➠K ann sich über Funk beim Fahrdienstleiter über die genaue Abfahrtszeit erkundigen.

47 K ooperat i o n: Pro b l eme, Au fgaben u n d Dok u men te b espr ec h en , et was di sku tier en u n d orga n isier en Kann auf einfache Weise praktische Fragen des Alltags besprechen, wenn er / sie klar, langsam und direkt angesprochen wird. Kann mit anderen besprechen, was man tun oder wohin man gehen will; kann Verabredungen treffen. (GeR) ➠ Kann vorschlagen, sich zu einem späteren Zeitpunkt zu treffen. Kann in vertrauten oder alltäglichen Situationen auf einfache Art Bedürfnisse mitteilen. (DfAM) ➠ Kann darum bitten, die Feuerwehr, den Arzt oder die Polizei zu informieren. Kann um Anleitungen bitten und Anleitungen geben. (GeR A2+) ➠ Kann einen Kollegen / eine Kollegin um Hilfe beim Ausfüllen eines Formulars bitten. Kann, wenn direkt angesprochen, in einer formellen Diskussion sagen, was er / sie zu einer Sache meint, sofern er / sie darum bitten kann, dass Kernpunkte wiederholt werden. (GeR)

M ündl ic h e In ter a k tion B 1 Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann Informationen über bekannte Themen oder Themen aus seinem / ihrem Fach- oder Interessengebiet austauschen. (DfAM) ➠ Kann bei Unregelmäßigkeiten auf der Strecke erklären, was passiert ist und kann seine Lage beschreiben. ➠ Kann sich mit dem Hotelpersonal über die wesentlichen Details zum Aufenthalt austauschen.

Fernfahrer(in) Fallbeispiele: Beispielsituationen und typische Arbeitsabläufe FALL 1 – Be- und Entladen auf dem Werksgelände des Kunden Ort: Werksgelände des Kunden Beteiligte Personen: Fahrer(in), Mitarbeiter(in) aus dem Bereich Expedit / Lagerpersonal beim Kunden Bei der Einfahrt in das Werksgelände meldet sich der Fahrer beim Portier. Dieser hat im optimalen Fall einen Plan der Lieferungen. Der Fahrer sagt, dass er eine bestimmte Ware bringt oder holt. Größere Betriebe und Firmen verfügen in der Regel über Anlieferpläne und z.T. über grafisch gestützte Vorschriften (Merkblätter) zum Verhalten auf dem Werksgelände. An der Laderampe kommuniziert der Fahrer / die Fahrerin in der Regel mit einem / einer Expedit-Mitarbeiter(in) des Kunden. Generell sind die Fahrer(innen) nicht für das Be- und Entladen beim Kunden zuständig. Sie kontrollieren jedoch, wie das Lagerpersonal auflädt und geben Anweisungen zum Vorgehen bei der Beladung, um sicherzustellen, dass die Ladung gut gesichert ist.

48 Besondere Situationen: Die Fahrer(innen) stehen häufig unter Zeitdruck und hin und wieder kommt es wegen längerer Wartezeiten zu Konflikten an der Laderampe. Als Speditionsmitarbeiter(innen) sind sie jedoch zum freundlichen Umgang mit dem Lagerpersonal / den Expedit-Mitarbeiter(inne)n angehalten. Größere Probleme müssen im Zweifelsfall durch den Dispatcher geklärt werden. Bisweilen bekommt der Fahrer / die Fahrerin erst unterwegs per SMS mitgeteilt, welches Werk er / sie anfahren und was abgeholt werden soll. Unter diesen Umständen kann es in seltenen Einzelfällen zu Missverständnissen kommen. So ist ein Fall beschrieben worden, da der Fahrer / die Fahrerin einen Tag zu früh da war. FALL 2 – Polizeikontrolle auf der Strecke Ort: Fahrerkabine, (Fernverkehrs)Straße Beteiligte Personen: Fahrer(in), Polizist Bei Routinekontrollen der Polizei muss der Fernfahrer / die Fernfahrerin neben den Fahrzeugpapieren alle Warenbegleitpapiere vorweisen können. Er / sie ist außerdem auskunftspflichtig über seine / ihre Lenk- und Ruhezeiten. Das ist im Normalfall unproblematisch. Als problematisch schätzen Fahrer(innen) nur ein, dass ihnen einige Polizisten sprachlich wenig entgegenkommen oder sich der Amtssprache bedienen („in Paragraphen“ reden). Besondere Situationen: Unter dem Einfluss von drohendem Lieferverzug und / oder Fahrverboten kann der Kontakt mit der Polizei für die Fahrer(innen) jedoch auch zu einer Stresssituation werden. Sollten die Fahrer(innen) dann unsicher sein, wenden sie sich an ihren Dispatcher, der die weitere Kommunikation übernimmt. Detaillierte Beschreibung kommunikativer Aufgaben und des Verwendungskontextes Kommunikative Aufgabe

Verwendungskontext (Orte, Personen, Institutionen)

Sprachhandlungen

Verstehen von Anweisungen zur Übernahme oder Zustellung des Ladeguts (Wegbeschreibung)

Kommunikation mit Portier am Eingang zum Kundengelände Kommunikation mit Lagerverwaltung beim Kunden / mit ExpeditMitarbeiter(inne)n

eine Lieferung bzw. einen Auftrag melden Richtungsangaben und Anweisungen zur Zustellung verstehen um Instruktion und Hilfe bitten um Wiederholung und Buchstabieren bitten um Erläuterung oder Übersetzung bitten Richtungsangaben verstehen (Nicht)-Verstehen signalisieren

Umgang mit Textsorten

Orientierungspläne mit Piktogrammen und die Beschilderung auf dem Firmengelände verstehen

49 Komplettierung der Transportdokumente und Übernahmekontrolle Formular ausfüllen und Angaben machen zu: KFZ Kennzeichen, Anhängerkennzeichen, Code, Adresse, Name, Gewicht, zu den drei letzten Transporten Anweisungen geben zur Beladung Lösung von Problemen: über einen Schaden an der Verpackung informieren, ihn erklären

Kommunikation mit Lager-und ExpeditMitarbeiter(inne)n auf dem Werksgelände beim Kunden: Lagerpersonal, eventuell Sachbearbeiter(inne)n des Vertriebs bzw. der Einkaufsabteilung

grüßen und sich kurz vorstellen um Erlaubnis bitten über vorhandene Dokumente informieren um Hilfe bitten: nach Geräten, Ladehilfen fragen Anweisungen zur Beladung geben auf Fragen nach Menge, Gewicht, Größe reagieren einfache Reaktion auf Fragen: bejahen, verneinen, Nichtwissen ausdrücken etwas versichern, beteuern erklären, wie es zu einem Schaden gekommen ist eine Situation einfach bewerten: bedauern, sich entschuldigen, sich rechtfertigen Hilfe anbieten und nach Wünschen fragen auf Verpflichtungen hinweisen nach Absicht und Realisierbarkeit fragen sich verabschieden

Kommunikation mit der Polizei bei Straßenkontrollen: Auskunft geben zu Lenkund Ruhezeiten Dokumente vorzeigen

Gespräch mit Behörden / mit der Polizei in der Regel am Straßenrand, auf dem Parkplatz

grüßen und sich kurz vorstellen über vorhandene Dokumente informieren Angaben zur Dauer, Häufigkeit machen Absicht ausdrücken, (Nicht)-Machbarkeit, (Nicht)Zuständigkeit ausdrücken auf Aufforderung reagieren einfache Reaktion auf Fragen: bejahen, verneinen, Nichtwissen ausdrücken etwas versichern, beteuern eine Situation einfach bewerten: bedauern, sich entschuldigen, sich rechtfertigen um Erläuterung bitten um Wiederholung bitten

Kommunikation mit der Polizei in Problemsituationen, z.B. bei einem Unfall Fragen der Polizei beantworten

Gespräch mit Behörden / mit der Polizei, eventuell mit anderen am Unfall Beteiligten am Unfallort

Angaben zur Person und zum Spediteur machen Angaben zum Fahrzeug machen: KFZ Kennzeichen, Anhängerkennzeichen, Code, Gewichtsangabe einen Vorgang mit einfachen Mitteln beschreiben, z.B. den Unfallhergang auf einfache Fragen antworten und Auskunft geben zu: Dauer, Ort, Ziel, Richtung, Absicht, Handlungen etwas begründen, rechtfertigen, eingestehen widersprechen, etwas einwenden, auf etwas beharren

Warenbegleitpapiere: Lieferschein, CMR Frachtbrief verstehen und ausfüllen

Formulare der Polizei, einen Unfallbericht verstehen und ausfüllen

50 Kommunikation mit Passanten oder mit Tankstellenpersonal: nach dem Weg fragen

Kommunikation mit Passanten und dem Tankstellenpersonal am Straßenrand, an der Tankstelle

nach dem Weg fragen Auskünfte zu Richtungs- und Ortsangaben verstehen Beschreibung von markanten Gebäuden, Straßen etc. verstehen um Wiederholung bitten um Umschreibung, nochmalige Erläuterung bitten

Wegauskünfte verstehen, Hinweisschilder verstehen beschriftete WegeSkizzen verstehen Landkarten und Stadtpläne verstehen (kartografische & geografische Grundbegriffe)

Kauf einer Vignette

Kommunikation mit Personal an der Tankoder Mautstelle

um ein Produkt bitten (Vignette, Maut) nach dem Preis fragen um Wiederholung bitten

Informationstexte (z.B. auf Informationstafeln) zur Höhe der Gebühren verstehen

Kommunikation zur Sicherstellung der Verpflegung und Übernachtung mit Personal an der Raststätte

Kommunikation mit dem Personal an der Raststation / auf dem Autohof

grüßen und sich verabschieden Angaben machen zur Dauer des Aufenthaltes etwas bestellen nach dem Preis fragen nach einem Standort (auf dem Parkplatz) fragen um Hilfe, Instruktion bitten Angebote annehmen oder ablehnen etwas versprechen oder versichern

Beschilderung an der Raststätte verstehen

Spezifische Anforderungen und Kommunikationsbedingungen Besondere Herausforderungen und Schwierigkeiten Kommunikation mit der Polizei / den Sicherheits- und Zollbehörden:

✓ für Fernfahrer(innen) besteht gegenüber der Polizei Auskunftspflicht; die Fernfahrer(innen) stehen bei Routinekontrollen aber auch bei Unfällen unter Druck, keine falschen Angaben zu machen (Sorge vor Restriktionen)

✓ sprachlich wenig Entgegenkommen von Seiten der Polizei; häufig wird die Amtssprache bemüht

Bei der Kommunikation mit Passant(inn)en werden Fernfahrer(innen) häufig mit Dialekt und hohem Redetempo konfrontiert; das Gegenüber ist nicht immer bereit oder in der Lage, seine Wegbeschreibung in Standardsprache zu wiederholen oder anders zu formulieren. Detaillierte Lehr- und Lernzielbeschreibungen: Fernfahrer(in) LESEVERSTEHEN L ese v er steh en A 2 (A 2 +) Kann gebräuchliche Zeichen und Schilder an öffentlichen Orten wie Straßen, Restaurants, Bahnstationen oder am Arbeitsplatz verstehen, z. B. Wegweiser, Gebotsschilder, Warnungen vor Gefahr. (GeR) ➠ Kann die Ausschilderung der Anfahrt auf ein Werk und innerhalb eines Werksgeländes verstehen. Kann kurzen, alltäglichen informierenden Texten wichtige Informationen entnehmen. (DfAM) ➠ Kann schriftlichen Mitteilungen von Kolleg(inne)n Informationen zu Termin- oder Planänderungen entnehmen. Kann in listenartigen Texten zu vertrauten Themen spezifische Informationen auffinden und die gesuchte Information entnehmen. (DfAM) ➠ Kann in einem Katalog gezielt Ersatzteile zu einem ihr / ihm vertrauten Gerät auffinden (DfAM)

51 Kann in Texten mit Illustrationen und anderen Wort-Bild-Kombinationen die Hauptinformation verstehen. (DfAM) ➠ Kann Ladepläne, Orientierungspläne, Wetterkarten und Straßenkarten verstehen. Kann einfache Anleitungen und Gerätedokumentationen verstehen, wenn sie schrittweise aufgebaut sind und durch Illustrationen unterstützt werden. (DfAM) ➠ Kann Hinweise für das Befahren des Kundenfirmengeländes verstehen, wenn Sie durch Bilder unterstützt werden. Kann einfache Unterlagen oder kurze Berichte zu vertrauten Themen verstehen. (DfAM) ➠ Kann Kerninformationen aus den Warenbegleitpapieren oder aus einem Verkehrsunfallbericht, wie Angaben zum Unfallgegner und zu den Unfallumständen, erfassen. Kann Vorschriften, z. B. Sicherheitsvorschriften, verstehen, wenn sie in einfacher Sprache formuliert sind. (GeR A2+) ➠ Kann Sicherheitsvorschriften für das Verhalten auf dem Werksgelände verstehen, wenn sie durch Piktogramme unterstützt werden.

L es e v er steh en B 1 Kann Beschreibungen von vertrauten oder ihn / sie persönlich interessierenden Dingen und Sachverhalten verstehen. (DfAM) ➠ Kann einer Forenmitteilung von Kolleg(inn)en zu einer Raststätte die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann klar formulierte, unkomplizierte Anleitungen zur Bedienung eines Geräts verstehen. (GeR) Kann einfache Anzeigen mit klaren Informationen und wenigen Abkürzungen verstehen. (DfAM) ➠ Kann Weiterbildungsanzeigen aus seinem Fachbereich verstehen. Kann in Texten zu aktuellen oder vertrauten Themen die Grundaussagen und wichtigen Argumente erfassen. (DfAM) ➠ Kann in einem Unfallprotokoll die wesentlichen Informationen zum Unfallhergang erfassen. ➠ Kann in Mitteilungen von Kolleg(inn)en in Foren für Fernkraftfahrer die Grundaussagen erfassen. Kann in unkomplizierten Zeitungsartikeln zu vertrauten Themen die wesentlichen Punkte erfassen. (GeR) ➠ Kann einer Zeitungsnachricht über einen Unfall, einen Streik oder eine Straßensperrung die wesentlichen Informationen entnehmen.

HÖRVERSTEHEN H örv er steh en A2 Kann in vertrauten Situationen einfache sachliche Informationen und Zahlenangaben verstehen. (DfAM) ➠ Kann Angaben zu Preisen in einer Raststätte verstehen. Kann im Allgemeinen das Thema von Gesprächen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, erkennen, wenn langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann das Thema des Gespräches erkennen, das zwei Polizist(inn)en oder Lagermitarbeiter(innen) in seiner Gegenwart führen. Kann das Wesentliche von kurzen, klaren und einfachen Durchsagen und Mitteilungen erfassen. Kann einfache Erklärungen, wie man zu Fuß oder mit öffentlichen Verkehrsmitteln an einen bestimmten Ort gelangt, verstehen. (GeR) ➠ Kann einfache Anweisung des Portiers oder Lagerpersonals verstehen, z.B. die Bitte zu warten oder zu einer anderen Rampe zu fahren.

52 H örv er steh en B 1 Kann konkrete mündliche Anweisungen und Aufträge verstehen. (DfAM) ➠ Kann konkrete Anweisungen zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen. ➠ Kann einer detaillierten Wegbeschreibung auf dem Firmengelände eines Kunden folgen. Kann im Allgemeinen den Hauptpunkten von längeren Gesprächen folgen, die in seiner / ihrer Gegenwart geführt werden, sofern deutlich artikuliert und in der Standardsprache gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann den Hauptpunkten eines Gespräches zwischen Lagermitarbeiter(inne)n beim Kunden folgen. Kann in Radionachrichten und in einfacheren Tonaufnahmen über vertraute Themen die Hauptpunkte verstehen, wenn relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann im Radio einen Wetterbericht und Informationen zur Straßenlage verstehen.

H ö r- S eh -Ver steh en B 1 Kann vielen Filmen folgen, deren Handlung im Wesentlichen durch Bild und Aktion getragen wird und deren Sprache klar und unkompliziert ist. Kann das Wesentliche von Fernsehprogrammen zu vertrauten Themen verstehen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. (GeR) ➠ Kann einem Bericht zum Wetter und zur Verkehrslage die wesentlichen Informationen entnehmen. Kann Video-Anleitungen zu vertrauten Themen durchgängig folgen, sofern darin relativ langsam und deutlich gesprochen wird. ➠ Kann die wesentlichen Inhalte einer Video-Anleitung zum Verhalten auf dem Werksgelände verstehen.

Schriftliche Produktion | Notizen , Berichte, Protokolle S chri f tlic h e Pr od u k tion A2 Kann mit Hilfe von Textbausteinen oder Mustern Informationen aus einem vertrauten Bereich aufschreiben. (DfAM) ➠ Kann wesentliche Angaben in einen CMR Frachtbrief eintragen. Kann in vertrauten Situationen wichtige Informationen für sich notieren. ➠K ann sich Notizen zur einer Wegbeschreibung oder Ortsangabe machen. Kann Pläne und Aufgaben kurz und in einfacher Form aufschreiben. (DfAM)

53 S chri f tlic h e P r od u k tion B 1 Kann ihm / ihr vertraute oder ihn / sie persönlich interessierende Dinge einfach und klar beschreiben. (DfAM) ➠ Kann in einem Forenbeitrag seine / ihre Erfahrungen an einer Raststätte oder bei einer Polizeikontrolle beschreiben. Kann in einem üblichen Standardformat sehr kurze Berichte schreiben, in denen Sachinformationen weitergegeben und Gründe für Handlungen angegeben werden. (GeR) ➠ Kann in einem Unfallberichtsformular Angaben zum Unfallhergang machen. Kann zu einem ihm / ihr vertrauten Thema Notizen machen, die für seinen / ihren späteren Gebrauch ausreichend genau sind. (DfAM) ➠ Kann sich Notizen zu den Angaben des Unfallgegners machen.

M ündlic h e P r od u k tion B 1 Kann zu verschiedenen vertrauten Themen des eigenen Interessenbereichs unkomplizierte Beschreibungen oder Berichte geben. (GeR) Kann über die wichtigsten Einzelheiten eines unvorhergesehenen Ereignisses berichten. (GeR) ➠ Kann gegenüber der Polizei berichten, wie es zu einem Unfall gekommen ist. Kann für Ansichten, Pläne oder Handlungen kurze Begründungen oder Erklärungen geben. (GeR) ➠ Kann die Wahl einer Strecke erklären und begründen. Kann verständlich beschreiben, wie man etwas macht. (DfAM) ➠ Kann die Bedienung einer Hubbühne beschreiben.

54 SCHRIFTLICHE INTERAKTION | Korrespondenz & Mitteilungen S chriftliche Interaktion A 2 Kann kurze Informationen zu vertrauten Bereichen einholen und geben. (DfAM) ➠ Kann bei einer Polizeikontrolle seine persönliche Angaben notieren und weitergeben. Kann kurze, einfache, oft formelhafte Mitteilungen schreiben, die alltägliche Bereiche und Bedürfnisse betreffen. (DfAM) ➠ Kann einem Kollegen / einer Kollegin eine kurze schriftliche Nachricht hinterlassen, dass er nicht rechtzeitig an einem Treffpunkt sein kann.

S chriftliche I nteraktion B 1 Kann kurze, einfache Sachinformationen, Aufgaben oder Problemstellungen weitergeben und erklären. (DfAM) ➠ Kann Angaben zum Fahrzeug und zur Ladung schriftlich weitergeben und erklären, wie es zur Beschädigung einer Ladung gekommen ist. Kann auf Annoncen und Inserate reagieren und mehr oder genauere Informationen verlangen. (DfAM) ➠ Kann sein Interesse an einer angebotenen Weiterbildung bekunden und schriftlich um weitere Informationen bitten.

MÜNDLICHE INTERAKTION | an Gesprächen teilnehmen, zielorientierte Kooperation M ündl i ch e In ter a k tion A 2 (A2 +) Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann in vertrauten, alltäglichen Bereichen auf einfache Art und Weise Informationen austauschen. (DfAM) ➠ Kann mit Kolleg(inn)en Informationen über die geplante Route oder den Fahrzeugtyp und die Ladung austauschen. ➠ Kann Angaben zum Verbleib der Warenbegleitpapiere machen. Kann in beruflichen wie Alltagssituationen Informationen, die wesentlich auf Mengen-, Preis- oder Terminangaben basieren, erfragen und austauschen. (DfAM) ➠K ann an der Tankstelle sagen, was er getankt hat und nach dem Preis fragen. Kann das Wesentliche kurzer, einfacher und alltäglicher Telefonanrufe verstehen und entsprechend antworten. (DfAM) ➠K ann sich über Funk bei einem Kollegen / einer Kollegin nach dem Ende eines Staus erkundigen.

55 Kann um Anleitungen bitten und Anleitungen geben. (GeR A2+) ➠ Kann einen Lagermitarbeiter / eine Lagermitarbeiterin bitten, ihm / ihr die Funktion einer Ladebrücke zu erklären. Kann, wenn direkt angesprochen, in einer formellen Diskussion sagen, was er / sie zu einer Sache meint, sofern er / sie darum bitten kann, dass Kernpunkte wiederholt werden. (GeR)

M ündl ic h e In ter a k tion B 1 Inf o rmat i o nen er fr agen u n d a u sta u sc h en Kann Informationen über bekannte Themen oder Themen aus seinem / ihrem Fach- oder Interessengebiet austauschen. (DfAM) ➠ Kann bei einer Polizeikontrolle Angaben zur Ladungssicherung machen. ➠ Kann beim Kunden erklären, warum eine Lieferung beschädigt ist. ➠ Kann nach dem Weg fragen und einer Wegbeschreibung folgen.

profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej dla Pracowników i kierowników działów finansowych Inżynierów i pracowników / kierowników działów produkcji Maszynistów pojazdów trakcyjnych Kierowców pojazdów ciężarowych

58 Spis treści Wstęp...........................................................................................................................................59 Założenia i zawartość publikacji..............................................................................................59 Zawody docelowe i branże......................................................................................................59 Kontekst publikacji...................................................................................................................60 Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg................................................62

Część 1 – Przegląd wymagań i działań komunikacyjnych.....................................................63 Zawody handlowe na przykładzie kierownika działu finansowego..........................................63 Główny inżynier oraz kierownik produkcji................................................................................65 Maszynista pojazdów trakcyjnych...........................................................................................67 Kierowca samochodów ciężarowych.......................................................................................68

Część 2 – Profile użycia języka i szczegółowe opisy celów dydaktycznych........................70 Wstęp do części 2...................................................................................................................70

Zawody handlowe – kierownik działu finansowego, księgowy................................................73

Główny inżynier oraz kierownik produkcji................................................................................83 Maszynista pojazdów trakcyjnych...........................................................................................92 Kierowca samochodów ciężarowych.......................................................................................99

59 Wstęp Założenia i zawartość publikacji Publikacja ma na celu zwrócenie uwagi na wymagania dotyczące użycia języków obcych w komunikacji zawodowej oraz zobrazowanie ich przy pomocy odpowiednich przykładów i rodzajów tekstów. Profile kompetencji językowych w komunikacji zawodowej powstały na podstawie badania potrzeb językowych, przeprowadzonego w niemieckich, polskich, czeskich i słowackich przedsiębiorstwach, będących członkami Polsko-Niemieckiej oraz Czesko-Niemieckiej Izby Przemysłowo-Handlowej (AHKPL oraz DTIHK). Stanowią one jednocześnie podstawę interaktywnych i multimedialnych modułów dydaktycznych, opracowanych dla wybranych zawodów w ramach projektu „JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg”. CZĘŚĆ 1 ... skierowana jest do pracodawców, pracowników i osób poszukujących zatrudnienia. W części tej zostały zaprezentowane:

✓ obszary działań komunikacyjnych w kontekście zawodowym20

✓ ogólne cele dydaktyczne zajęć językowych w kontekście zawodowym, które bazują na opisach poziomów A2 (A2+) i B1 (B1+) Europejskiego systemu opisu kształcenia językowego (ESOKJ).

Ta część publikacji umożliwi konfrontację wymagań komunikacyjnych wynikających ze specyfiki miejsc pracy z własnymi kompetencjami w zakresie użycia języka na wymienionych poziomach biegłości językowej. CZĘŚĆ 2 … skierowana jest do nauczycieli, twórców podstaw programowych oraz autorów podręczników. Podaje ona dla każdego z zawodów docelowych:

✓ konkretny profil użycia języka, tzn. szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i działań językowych, często wykorzystywanych rodzajów tekstów oraz opis posługiwania się językiem w kontekście zawodowym

✓ uzyskane za pomocą wywiadów modelowe przykłady, tzn. typowe sytuacje komunikacyjne w miejscu pracy

✓ szczegółowe opisy celów dydaktycznych w kontekście zawodowym, które oddają skale biegłości językowej z rozdziału 4. ESOKJ dla poziomów A2 (A2+) oraz B1 (B1+)21

Opracowany materiał należy traktować jako punkt wyjścia dla koncepcji kursów języków obcych dla potrzeb zawodowych oraz towarzyszących im materiałów dydaktycznych. Profile użycia języka oraz studia przypadku ilustrują realne konteksty komunikacyjne. Konkretne wskaźniki biegłości językowej zaś ułatwiają formułowanie globalnych i cząstkowych celów dydaktycznych, umożliwiając tym samym opracowywanie funkcjonalnych programów nauczania kursów językowych dla potrzeb zawodowych, zorientowanych na doskonalenie umiejętności językowych i podejmowanie działań komunikacyjnych.

ojęcie obszarów działań komunikacyjnych jest tu używane w znaczeniu kompleksowego zadania zawodowego, P które związane jest z konkretnymi wymaganiami językowymi i zadaniami komunikacyjnymi. Jego użycie ściśle nawiązuje zatem do pojęcia obszaru działania językowego w ujęciu Weissenberga, który odnosi je wyłącznie do „zakresów działań językowych w sytuacjach zawodowych bądź związanych z miejscem pracy” (Weissenberg 2010: 23). 21 Oprócz deskryptorów ESOKJ wykorzystano również wskaźniki szwajcarskiego programu „Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM). Szwajcarski program opiera się na ESOKJ, nadając europejskim wskaźnikom poziomów biegłości A1, A2 i B1 kontekst zawodowy. 20

60 Zawody docelowe i BRANŻE Decydujące w wyborze zawodów docelowych było zapotrzebowanie na pracowników ze znajomością języka partnerów biznesowych w krajach uczestniczących w projekcie22. Badanie potrzeb językowych wykazało duże zapotrzebowanie w tym zakresie zwłaszcza w przemyśle motoryzacyjnym i jego kooperantach, budowy maszyn i narzędzi, konstrukcji instalacji technicznych i przemysłu energetycznego, w branży budowlanej, a także w branży usługowej (m. in. IT, zarządzanie projektami, doradztwo). Znajomość języków obcych jest wymagana bardzo często lub często23 na następujących stanowiskach:

✓ Członek zarządu firmy i asystent zarządu

✓ Kierownik działu handlowego (szczególnie w zakresie kadr i księgowości oraz dystrybucji i marketingu)

✓ Główny inżynier względnie kierownik produkcji

✓ Pracownik zaopatrzenia

W ramach projektu zbadano także przedsiębiorstwa branży transportowej. Ze względu na charakter tych firm badaniom poddana została stosunkowo mniejsza liczba respondentów. Wywiady ze szkoleniowcami, szkołami językowymi i pracownikami z przedsiębiorstw kolejowych i logistycznych wykazały jednak, że grupa zawodowa maszynistów lokomotyw i kierowców ciężarówek obsługująca ruch transgraniczny musi regularnie posługiwać się językiem kraju ościennego. Dla wymienionych zawodów opisano szczegółowe profile użycia języka i konkretne cele dydaktyczne. Wymagania dotyczące kompetencji językowych dla zawodów z dziedziny handlowej przedstawiono zbiorczo na przykładzie kierownika lub pracownika działu finansowego. Zrezygnowano z opracowania profilu dla asystenta / asystentki zarządu ze względu na istniejący już szczegółowy profil kompetencji językowych dla zawodu kierownik / kierowniczka biura (por. Vogt 2011).

KONTEKST PUBLIKACJI Dlaczego warto wspierać znajomość języków obcych w kontekście zawodowym? Wspieranie interdyscyplinarnych kompetencji kluczowych jak np. znajomości języków obcych nabiera coraz większego znaczenia. Od obywateli europejskich oczekuje się większych umiejętności adaptacyjnych względem szybko zmieniającego się i coraz bardziej wymagającego rynku pracy (ET 2020). Przeprowadzone na zlecenie Komisji Europejskiej badania wpływu braku znajomości języków obcych w zakładach pracy na gospodarkę europejską pokazują, że w szczególności mniejsze i średnie przedsiębiorstwa tracą zamówienia z powodu niedostatecznej znajomości języków obcych wśród ich personelu (ELAN 2006). W wielu europejskich krajach i w licznych dziedzinach zawodowych język angielski uważany jest za współczesną lingua franca. Jego znajomość na rynkach międzynarodowych jest czymś oczywistym. Tymczasem konkretne przykłady prężnie działających firm pokazują, że wspieranie wielojęzyczności w firmach podnosi ich konkurencyjność i może okazać się decydującym czynnikiem, jeśli chodzi o skuteczne dopasowanie się do wymogów rynku pracy (PIMLICO 2011). Na czym polega KSZTAŁCENIE umiejętności językowych dla celów zawodowych? Uczenie się języka specjalistycznego nie jest równoznaczne z przyswajaniem sobie słownictwa specjalistycznego, lecz obejmuje również nabycie umiejętności i przede wszystkim sprawności radzenia sobie z typowymi zadaniami w miejscu pracy, również w trudnych sytuacjach komunikacyjnych24.

Badanie dotyczyło zapotrzebowania na znajomość języka niemieckiego, polskiego, czeskiego i słowackiego w krajach uczestniczących w projekcie. 23 Wyniki ankiety dostępne są pod adresem www.jasne-online.eu. 24 por. krytykę przykładania nadmiernej wagi do nauczania języka specjalistycznego u Weissenberga (Weissenberg 2010: 16) 22

61 Oznacza to, że zajęcia językowe tego typu muszą nawiązywać do konkretnych scenariuszy zawodowych i obszarów działania, w których potrzebny jest język obcy25. Zajęcia językowe nie powinny skupiać się zatem wyłącznie, jak to często ma miejsce, na przekazywaniu słownictwa specjalistycznego lub doskonaleniu ogólnej kompetencji językowej (leksyka, gramatyka, znajomość językowych konwencji społecznych, etc.), lecz na rozwijaniu językowej kompetencji komunikacyjnej w działaniu: recepcji ustnej i pisemnej, produkcji ustnej i pisemnej oraz interakcji, mediacji i kooperacji. Umiejętności te są nierozerwalnie związane z kompetencjami zawodowymi, które obejmują wiedzę specjalistyczną, wiedzę proceduralną i strategiczną oraz kompetencje merytoryczne. Wszystkie umiejętności, które warunkują skuteczne działanie językowe, opisuje dla poszczególnych poziomów biegłości językowej ESOKJ. Jaką rolę odgrywa Europejski system opisu kształcenia językowego W NOWOCZESNYM KSZTAŁCENIU JĘZYKOWYM? Europejski system opisu kształcenia językowego (ESOKJ) stanowi od 2001 roku wspólną dla całej Europy podstawę do opracowywania planów nauczania, podręczników i zaleceń programowych, która w sposób przejrzysty prezentuje poziomy biegłości językowej i umożliwia ich porównywanie. Zawiera liczne wskaźniki biegłości językowej dla sytuacji codziennych, ogólnozawodowych oraz edukacyjnych. Zalety wspólnego systemu opisu są jasne i oczywiste: zapewnia on klarowny opis i strukturę poziomów biegłości językowej kompetencji komunikacyjnej w danym języku obcym. System ten stał się punktem odniesienia dla wielu dyskusji na temat celów nowoczesnej nauki języków obcych, która zawdzięcza mu notabene rewaluację receptywnych kompetencji cząstkowych (por. Vogt 2011: 62). Zaproponowane poziomy biegłości językowej przyczyniły się do większej przejrzystości procesu uczenia się języków obcych oraz większej klarowności ofert edukacyjnych i testów językowych. System opisu zawiera także wyraźne wezwanie, by założenia celów dydaktycznych interpretować w kontekście dydaktycznym konkretnej grupy docelowej i precyzować je ze względu na jej potrzeby (ESOKJ 2001:20). Konieczność zaprezentowania wskaźników biegłości jest szczególnie zasadna w przypadku nauki języków obcych dla celów zawodowych (por. Vogt 2011). ESOKJ od chwili publikacji spotyka się z krytyką pod wieloma aspektami. Już w 2001 roku zauważono, że zaproponowane rodzaje skal mogą budzić pewne wątpliwości w różnych edukacyjnych kontekstach kulturowych (por. Quetz 2001:561). Owe wątpliwości uwidaczniają się w ustanowieniu stopni pośrednich (A1+, A2+, B1+), które bardzo często występują w wielu lokalnych kontekstach edukacyjnych. Kolejnym zarzutem jest brak opracowanych kryteriów dla kompetencji międzykulturowej, której rozwijanie stanowi jeden z najważniejszych komponentów nowoczesnego nauczania języków obcych (por. Kecker 2011: 76f). Niektórzy specjaliści zauważają, że występujące w ESOKJ zorientowanie na rozwój kompetencji przypisuje istotną rolę działaniu i autonomii uczącego się. Zadawala się jednak zbyt często instrukcjonistycznymi procedurami choć opiera się na konstruktywistycznych modelach uczenia się (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematyczne wydają się też zaproponowane w tym dokumencie rodzaje skal, które przyporządkowano tradycyjnym zakresom poszczególnych działań (sprawności) językowych, nie uwzględniając występującej w praktyce komunikowania się integracji działań (sprawności językowych) (Roche 2013: 220). Zaprezentowana w ESOKJ struktura kompetencji językowych uwzględnia jednakże mediację i interakcję, które nadają nowe znaczenie tradycyjnym zakresom sprawnościowym. W jaki sposób ustalono obszary działań językowych dla zawodów docelowych? Punktem wyjścia dla opracowanych profili posługiwania się językiem i przykładowych wskaźników biegłości są wyniki badań potrzeb językowych. W szeroko zakrojonej ankiecie zidentyfikowano

Według Weissenberga kształcenie językowe w kontekście zawodowym powinno brać pod uwagę „przygotowywaniu koncepcji dydaktycznych w odniesieniu do konkretnych sytuacji zawodowych z którymi zetkną się uczący się.” (Weissenberg 2010: 15).

62 grupy zawodowe i stanowiska w firmach, które szczególnie często wymagają znajomości języków obcych w miejscu pracy. Poprzez analizę programów kształcenia zawodowego, profili kompetencji zawodowych agencji pośrednictwa pracy oraz narodowych standardów kwalifikacji zawodowych określono ważne obszary działań językowych. Zostały one zweryfikowane w wywiadach z pracownikami ankietowanych firm co do ich rzeczywistej przydatności w miejscu pracy. Zebrano informacje na temat tekstów, z jakimi należy sobie poradzić oraz jak dalece akceptowalne są konstrukcje opisowe i błędne wyrażenia przez uczestników komunikacji. W wywiadach ustalono ponadto, jakie kompetencje społeczne i interkulturowe pracobiorców oczekiwane są w komunikacji z firmą macierzystą lub partnerem kooperacyjnym Przy pomocy zebranych działań językowych, konkretnych sytuacji językowych i typów tekstów można było uściślić wskaźniki biegłości językowej ESOKJ dla działań komunikacyjnych w kontekście zawodowym i zilustrować je przykładami. (Więcej na temat metodologii badań na stronie 70.).

Projekt JASNE – Alles klar! Mehrsprachig handeln mit Erfolg Celem projektu... ... jest poprawienie skuteczności kursów językowych dla firm i ich pracowników oraz podniesienie jakości posługiwania się językami obcymi podczas wykonywania obowiązków zawodowych w firmie. Z tego powodu powstały w ramach projektu ...

✓ szczegółowe profile kompetencji językowych w kontekście zawodowym dla zawodów z wysokim zapotrzebowaniem na znajomość języków obcych, przede wszystkim w firmach przemysłu samochodowego i jego kooperantów, konstrukcji maszyn, urządzeń i narzędzi oraz w branży logistycznej – posłużą one twórcom kursów za poradnik do opracowania zorientowanych działaniowo i międzykulturowo materiałów dydaktycznych

✓ Interaktywne, crossmedialne moduły dydaktyczne – materiały, które można wybierać według tematyki lub realizacji konkretnych działań językowych oraz indywidualnie zestawiać w moduły z różnymi scenariuszami dydaktycznymi w ramach kursu – oraz aplikacja mobilna do nauki odpowiednich fraz i struktur

✓ Kursy pilotażowe, które integrują moduły dydaktyczne w systemie e-learningowym, np. Moodle i uzupełniają je o dodatkowe komponenty umożliwiające współpracę z uczącym się oraz poradnik dla nauczycieli

Językami docelowymi są: niemiecki, czeski, polski, słowacki W projekcie uczestniczą...

✓ Uniwersytet Techniczny w Dreźnie, Multimedialne Centrum Nauczania Językowego

✓ fictionfarmer GbR, Berlin

✓ Uniwersytet Karola w Pradze, Instytut Kształcenia Językowego i Specjalistycznego, filia w Libercu

✓ Czesko-Niemiecka Izba Przemysłowo-Handlowa w Pradze

✓ Dolnoaustriacka Akademia Krajowa, Centrum Kompetencji Językowych, Deutsch-Wagram

✓ Uniwersytet Jagielloński w Krakowie, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków

✓ Polsko-Niemiecka Izba Przemysłowo-Handlowa w Warszawie

✓ Uniwersytet Komeńskiego w Bratysławie, Centrum Doskonalenia Zawodowego

Finansowanie: Projekt został zrealizowany przy wsparciu środków Komisji Europejskiej w ramach programu „Uczenie się przez całe życie”. Wyniki projektu będą dostępne od grudnia 2015 roku na stronie: www.jasne-online.eu

63 Część 1 – przegląd wymagań i działań komunikacyjnych Zawody handlowe na przykładzie kierownika działu finansowego Obszary działań językowych26 Komunikacja z działem controllingu zakładu macierzystego i z członkami kierownictwa

✓ prezentowanie wyników działalności firmy (wideokonferencje)

✓ narady i rozmowy telefoniczne dotyczące kondycji finansowej firmy, np. rozwiązywanie kwestii finansowych z dostawcami

Zarządzanie umowami i księgowanie kosztów

✓ ewaluacja ofert

✓ monitorowanie płatności przychodzących i wychodzących, wysyłanie monitów

✓ wystawianie i potwierdzanie faktur oraz zamówień (praca z obcojęzycznym oprogramowaniem księgowym)

Sprawozdawczość

✓ sporządzanie i prezentowanie sprawozdań miesięcznych, kwartalnych oraz rocznych

✓ przedstawianie działalności oraz rozwoju firmy w liczbach

Komunikacja wewnątrz działu

✓ przewodniczenie / udział w naradach pracowniczych

✓ przydzielanie, planowanie oraz kontrola zadań

Kontakt z bankiem lub zewnętrznymi dostawcami usług (np. z dostawcą usług bezprzewodowych) Komunikacja z innymi działami, szczególnie z działem informatycznym

Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI zawodowEJ27 A2

RECEPCJA JĘZYKOWA : Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie wypowiedzi i często używane wyrażenia w zakresie tematów związanych z życiem codziennym (są to np.: bardzo podstawowe informacje dotyczące osoby rozmówcy i jego rodziny, zakupów, otoczenia, pracy).” (ESOKJ) Rozumie proste krótkie teksty, dotyczące firmy i obszarów jej działalności. Potrafi znaleźć konkretne, możliwe do przewidzenia informacje w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w ogłoszeniach, prospektach, ofertach, notatkach, wiadomościach dotyczących ustalania terminów i planowania, fakturach, notach uznaniowych i potwierdzeniach odbioru dostawy. Potrafi zrozumieć sens krótkich, jasnych wypowiedzi współpracowników i klientów lub dostawców na temat terminów i etapów roboczych dotyczących znanych procesów w zarządzaniu umowami. Rozumie najważniejsze informacje przekazywane w filmach instruktażowych, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.

o najmniej 50% ankietowanych pracowników uznało przedstawione tu obszary działań językowych za ważne C w kontekście użycia języka obcego. 27 Wymienione tu deskryptory zaczerpnięto z globalnych wskaźników biegłości językowej Europejskiego systemu opisu kształcenia językowego (ESOKJ) i zawężono do posługiwania się językiem w kontekście zawodowym. Zamieszczone pod nimi przykłady obrazują wskaźniki biegłości językowej konkretnymi sytuacjami i rodzajami tekstów. 26

64 A2

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi porozumiewać się w rutynowych, prostych sytuacjach komunikacyjnych, wymagających jedynie bezpośredniej wymiany zdań na tematy znane i typowe. Potrafi w prosty sposób opisywać swoje pochodzenie i otoczenie, w którym żyje, a także poruszać sprawy związane z najważniejszymi potrzebami życia codziennego.” (ESOKJ) Potrafi sporządzić notatkę z rozmowy telefonicznej. Potrafi z pomocą modułów tekstowych napisać wiadomość e-mail z informacją dotyczącą ustalenia terminu oraz poprosić o przysłanie dokumentów lub przekazanie ich dalej. Potrafi wprowadzać dane do faktury w oprogramowaniu księgowym z obcojęzycznym interfejsem. Potrafi prowadzić w miejscu pracy proste rozmowy telefoniczne oraz prosić o dane do faktury, pytać o ceny i powody opóźnień w płatnościach, jak również reagować na te pytania. Potrafi poprosić osoby, z którymi pracuje, o pomoc lub wyjaśnienie nieznanych zagadnień. Potrafi zakomunikować, że potrzebuje więcej czasu na wykonanie zadania.

RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie znaczenie głównych wątków przekazu zawartego w jasnych, standardowych wypowiedziach, które dotyczą znanych jej spraw i zdarzeń typowych dla pracy, szkoły, czasu wolnego itd. Potrafi radzić sobie w większości sytuacji komunikacyjnych, które mogą się zdarzyć w czasie podróży w regionie, gdzie mówi się danym językiem.” (ESOKJ) Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty i listy oraz wypowiedzi zawierające informacje na temat przebiegu pracy, zarządzania umowami i prowadzenia księgowości. Potrafi śledzić główny tok wypowiedzi podczas narad kierownictwa lub swojego działu dotyczących mniej złożonych zagadnień. Rozumie film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania księgowego.

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi tworzyć proste, spójne wypowiedzi ustne lub pisemne na tematy, które są jej znane bądź ją interesują. Potrafi opisywać doświadczenia, zdarzenia, nadzieje, marzenia i zamierzenia, krótko uzasadniając bądź wyjaśniając swoje opinie i plany.” (ESOKJ) Potrafi napisać przy użyciu modułów tekstowych standardowe listy do dostawców i klientów, takie jak zapytania, oferty, zamówienia, potwierdzenia i monity oraz na nie zareagować. Potrafi napisać tabelaryczny życiorys, starając się o stanowisko pracy. (DfAM) Potrafi bez przygotowania uczestniczyć w rozmowach dotyczących przebiegu pracy w swoim dziale oraz związanych z zarządzaniem umowami i księgowością. Potrafi zaprezentować najważniejsze wyniki ekspertyzy, jeśli ma czas na ich przygotowanie. Potrafi w prostych słowach przekazać informacje na temat produktów firmy oraz warunków płatności. Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach, zamówieniach i fakturach.

65 Główny inżynier oraz kierownik produkcji Obszary działań językowych Planowanie produkcji, zarządzanie produkcją Komunikacja z technologami / pracownikami podczas procesu produkcji

✓ ustalanie etapów produkcyjnych lub montażowych

✓ ustalanie harmonogramu pracy i specyfikacji materiałowych

✓ sprawdzanie zgodności z normami jakości

Komunikacja z innymi działami zakładu dotycząca planowania kadrowego i materiałowego

✓ udział lub przewodniczenie konsultacjom i zebraniom

Udzielanie pracownikom wskazówek i instrukcji Sporządzanie dokumentacji przebiegu pracy i ewentualnych błędów wraz z ich przyczynami Inżynieria Opracowywanie lub udoskonalanie produktów, maszyn lub urządzeń, względnie ich części; współpraca z innymi inżynierami i technikami

✓ komunikacja z działem inżynieryjnym lub produkcyjnym

✓ ustne lub pisemne formułowanie wniosków podczas narad

✓ prezentowanie i opisywanie procesów produkcyjnych

✓ dokumentowanie wyników pracy

Komunikacja z podmiotami zewnętrznymi: Zakupy, zaopatrzenie i obsługa klienta Komunikacja z dostawcami Komunikacja z działem logistycznym i zaopatrzeniowym Doradztwo i wsparcie klienta (ogólna obsługa klienta i usługi konserwacyjne) Instalowanie, uruchomianie urządzeń

✓ Udzielanie klientowi wskazówek dotyczących obsługi urządzeń

✓ Komunikacja z klientami

✓ Koordynacja pracy lokalnych specjalistów

66 Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI ZAWODOWEJ A2

RECEPCJA JĘZYKOWA : Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie wypowiedzi i często używane wyrażenia w zakresie tematów związanych z życiem codziennym (są to np.: bardzo podstawowe informacje dotyczące osoby rozmówcy i jego rodziny, zakupów, otoczenia, pracy).” (ESOKJ) Potrafi znaleźć w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w katalogach produktów, ofertach, zestawieniach komponentów, notatkach, fakturach lub potwierdzeniach odbioru dostawy konkretne, możliwe do przewidzenia informacje. Potrafi odczytać istotne informacje z rysunków i opisów technicznych oraz dokumentacji inżynieryjnej. Rozumie sens krótkich, jasnych i prostych wypowiedzi na terenie hali produkcyjnej. Rozumie najważniejsze informacje przekazywane w filmach instruktażowych, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi porozumiewać się w rutynowych, prostych sytuacjach komunikacyjnych, wymagających jedynie bezpośredniej wymiany zdań na tematy znane i typowe. Potrafi w prosty sposób opisywać swoje pochodzenie i otoczenie, w którym żyje, a także poruszać sprawy związane z najważniejszymi potrzebami życia codziennego.” (ESOKJ) Potrafi sporządzić notatki z rozmowy telefonicznej. Potrafi z pomocą modułów tekstowych napisać wiadomość e-mail z informacją dotyczącą najbliższych etapów produkcyjnych oraz poprosić o przysłanie dokumentów lub przekazanie ich dalej. Potrafi wprowadzać dane techniczne danego produktu w programach typu CAD z obcojęzycznym interfejsem. Potrafi prowadzić w miejscu pracy proste rozmowy telefoniczne i np. podczas rozmów z hurtownikami powiedzieć, czego potrzebuje oraz zapytać o cenę, ilość i jakość towaru. Potrafi w prostej rozmowie z pracownikiem hali produkcyjnej wymieniać się informacjami na temat funkcjonowania danego urządzenia i w razie potrzeby zapytać o ewentualne problemy. Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania. Potrafi zaproponować współpracownikowi wspólne omówienie rysunku przy komputerze.

RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie znaczenie głównych wątków przekazu zawartego w jasnych, standardowych wypowiedziach, które dotyczą znanych jej spraw i zdarzeń typowych dla pracy, szkoły, czasu wolnego itd. Potrafi radzić sobie w większości sytuacji komunikacyjnych, które mogą się zdarzyć w czasie podróży w regionie, gdzie mówi się danym językiem.” (ESOKJ) Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty i wypowiedzi, np. dokumentację techniczną urządzeń, raporty o błędach i opisy produktów. Potrafi śledzić główne wątki dłuższych rozmów w hali produkcyjnej, np. na temat zakłóceń w pracy maszyny. Rozumie polecenia dotyczące etapów produkcyjnych i montażowych oraz konserwacji znanego sobie urządzenia. Rozumie film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania z jego zakresu zawodowego.

67 B1

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi tworzyć proste, spójne wypowiedzi ustne lub pisemne na tematy, które są jej znane bądź ją interesują. Potrafi opisywać doświadczenia, zdarzenia, nadzieje, marzenia i zamierzenia, krótko uzasadniając bądź wyjaśniając swoje opinie i plany.” (ESOKJ) Potrafi sformułować krótki raport o błędzie lub sporządzić pisemne zgłoszenie szkody. Potrafi przy użyciu modułów tekstowych napisać wiadomości e-mail i listy dotyczące spraw zapotrzebowania materiałowego oraz kontroli jakości. Potrafi opisać rysunek techniczny. Potrafi napisać tabelaryczny życiorys, starając się o stanowisko pracy. (DfAM) Potrafi bez przygotowania uczestniczyć w rozmowach w swoim dziale lub w hali produkcyjnej dotyczących przebiegu pracy lub znanych mu zagadnień. Potrafi objaśnić obsługę urządzenia krok po kroku. Potrafi udzielić informacji na temat swojej działalności, pracy działu, firmy i jej produktów oraz procedur roboczych. Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach lub rysunkach technicznych.

Maszynista pojazdów trakcyjnych Obszary działań językowych Komunikacja z dyżurnym ruchu przez radiotelefon kolejowy

✓ zgłaszanie się i zgłaszanie gotowości do odjazdu

✓ porozumiewanie się dotyczące sygnałów na szlaku

✓ zgłaszanie przy użyciu radiotelefonu nadzwyczajnych zdarzeń zaistniałych na szlaku

✓ zgłaszanie problemów technicznych

Komunikacja na stacji z dyżurnym ruchu i innymi pracownikami kolei, np. dysponentami, manewrowymi, zwrotnicowymi, dyspozytorami

✓ przyjmowanie rozkazów

✓ stosowanie się do zmian rozkładu jazdy i wykazu odcinków ze zmniejszoną prędkością

Komunikacja z inspekcją kolejową lub policją w przypadku nadzwyczajnych zdarzeń na szlaku

✓ informowanie o zaistniałych incydentach

✓ wypełnianie raportów

Ogólne wskaźniki biegłości językowej w KOMUNIKACJI ZAWODOWEJ A2

RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie wypowiedzi i często używane wyrażenia w zakresie tematów związanych z życiem codziennym (są to np.: bardzo podstawowe informacje dotyczące osoby rozmówcy i jego rodziny, zakupów, otoczenia, pracy).” (ESOKJ) Potrafi znaleźć konkretne, możliwe do przewidzenia informacje w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w rozkazach i poleceniach służbowych, w wykazach odcinków ze zmniejszoną prędkością i rozkładach jazdy. Potrafi rozpoznać w krótkich, jasnych i prostych wypowiedziach maszynisty, dyżurnego ruchu lub dyspozytora informacje dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, numeru pociągu lub toru. Rozumie podstawowe informacje w programie telewizyjnym lub materiale audiowizualnym poświęconym wypadkom komunikacyjnym.

68 A2

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi porozumiewać się w rutynowych, prostych sytuacjach komunikacyjnych, wymagających jedynie bezpośredniej wymiany zdań na tematy znane i typowe. Potrafi w prosty sposób opisywać swoje pochodzenie i otoczenie, w którym żyje, a także poruszać sprawy związane z najważniejszymi potrzebami życia codziennego.” (ESOKJ) Potrafi sporządzić notatki dotyczące zmiany w rozkładzie jazdy oraz zapisać pod dyktando dyżurnego ruchu rozkaz lub polecenie służbowe. Potrafi nanieść w standardowym formularzu raportowym podstawowe dane dotyczące czasu, miejsca, osoby i pociągu. Potrafi dowiedzieć się przy pomocy radiotelefonu kolejowego lub bezpośrednio na peronie o zmiany w rozkładzie jazdy, opóźnienia lub aktualne remonty torów oraz reagować na pytania dotyczące tych zagadnień. Potrafi poprosić osoby, z którymi pracuje, o pomoc lub wyjaśnienie nieznanych zagadnień. Potrafi zakomunikować, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania.

RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie znaczenie głównych wątków przekazu zawartego w jasnych, standardowych wypowiedziach, które dotyczą znanych jej spraw i zdarzeń typowych dla pracy, szkoły, czasu wolnego itd. Potrafi radzić sobie w większości sytuacji komunikacyjnych, które mogą się zdarzyć w czasie podróży w regionie, gdzie mówi się danym językiem.” (ESOKJ) Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty, takie jak rozkazy lub przepisy dotyczące zachowania się wobec określonych sygnałów. Potrafi zrozumieć opis drogi. Rozumie polecenia dyżurnego ruchu podczas nadzwyczajnych zdarzeń. Rozumie podstawowe informacje z telewizyjnej prognozy pogody.

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

„Potrafi tworzyć proste, spójne wypowiedzi ustne lub pisemne na tematy, które są jej znane bądź ją interesują. Potrafi opisywać doświadczenia, zdarzenia, nadzieje, marzenia i zamierzenia, krótko uzasadniając bądź wyjaśniając swoje opinie i plany.” (ESOKJ) Potrafi podać w formularzu powypadkowym informacje dotyczące przebiegu zdarzenia. Potrafi w prostych słowach, np. w postaci wpisu na forum, opowiedzieć o swoich doświadczeniach związanych z nadzwyczajnymi zdarzeniami. Potrafi zdać relację policji, w jaki sposób doszło do wypadku. Potrafi wyjaśnić, dlaczego opóźnia się odjazd lub dalsza jazda pociągu. Potrafi przekazać innym dane lokomotywy, listę pojazdów w składzie i aktualne rozkazy oraz zmiany w rozkładzie jazdy.

Kierowca samochodów ciężarowych Obszary działań językowych Komunikacja z magazynierami i pracownikami ekspedytury u klienta

✓ rozumienie poleceń związanych z przyjęciem / dostawą towaru

✓ nadzorowanie załadunku i instruowanie pracowników wykonujących załadunek

✓ zabezpieczanie załadowanych towarów

✓ rozumienie i przestrzeganie obowiązujących przepisów bezpieczeństwa i regulaminów zakładowych

✓ pobieranie i uzupełnianie dokumentów przewozowych

69 Komunikacja z przechodniami, personelem stacji MOP i innymi kierowcami

✓ pytanie o drogę, rozumienie wskazówek, rozumienie znaków informacyjnych

✓ prowadzenie rozmów dotyczących świadczenia usług w zakresie noclegu, wyżywienia i parkowania

Komunikacja z policją

✓ w razie wypadku lub incydentu drogowego: udzielanie informacji o przebiegu wypadku, podawanie danych osobowych oraz ładunku i pojazdu

✓ w razie kontroli policyjnej: informowanie o ładunku, czasie jazdy i odpoczynku oraz dokumentach przewozowych

Ogólne wskaźniki biegłości językowej w koMUNIKACJI zawodowEJ A2

RECEPCJA JĘZYKOWA : Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie wypowiedzi i często używane wyrażenia w zakresie tematów związanych z życiem codziennym (są to np.: bardzo podstawowe informacje dotyczące osoby rozmówcy i jego rodziny, zakupów, otoczenia, pracy).” (ESOKJ) Potrafi znaleźć w prostych tekstach związanych z pracą zawodową, np. w kartach załadunku i przepisach regulujących poruszanie się po terenie firmy klienta, konkretne, możliwe do przewidzenia informacje, jeśli towarzyszą im rysunki i piktogramy. Potrafi zrozumieć sens krótkich, jasnych i prostych wypowiedzi magazynierów podczas załadunku i rozładunku oraz personelu stacji MOP w kwestiach noclegu i wyżywienia. Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

RECEPCJA JĘZYKOWA: Czyta n ie, słu c h a n ie i re c epc j a a u d iowizu a ln a

„Osoba posługująca się językiem na tym poziomie rozumie znaczenie głównych wątków przekazu zawartego w jasnych, standardowych wypowiedziach, które dotyczą znanych jej spraw i zdarzeń typowych dla pracy, szkoły, czasu wolnego itd. Potrafi radzić sobie w większości sytuacji komunikacyjnych, które mogą się zdarzyć w czasie podróży w regionie, gdzie mówi się danym językiem.” (ESOKJ) Rozumie używane w miejscu pracy standardowe teksty, takie jak dokumenty przewozowe, przepisy dotyczące zachowania się na terenie zakładu i przepisy BHP. Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu poruszania się po terenie firmy klienta. Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg. Rozumie polecenia dotyczące obsługi urządzeń ułatwiających załadunek. Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.

70 B1

PRODUKCJA JĘZYKOWA: Pisanie, mówienie, wymiana informacji

Część 2 – Profile użycia języka i szczegółowe opisy celów dydaktycznych Wstęp do części 2 Twórcom kursów i podstaw programowych, którzy opracowują oferty kursów języków obcych w kontekście zawodowym, potrzebny jest jasny obraz tego, jakim wymaganiom muszą sprostać ich uczniowie / studenci w codziennym życiu zawodowym, w jakich kontekstach używają i potrzebują języka obcego, jak również jak uczący się / studenci oraz potencjalni pracodawcy oceniają zapotrzebowanie na język obcy. Część druga niniejszej publikacji prezentuje kompleksowy obraz wymagań językowo-komunikacyjnych w kontekstach zawodowych. Obejmuje szczegółowe cele dydaktyczne dla kursów językowych na poziomach A2(A2+) i B1(B1+) według ESOKJ. Metodologia badaŃ potrzeb językowych Przeprowadzone badania obejmowały ilościowy pomiar potrzeb językowych, analizę treści podstaw programowych kształcenia zawodowego oraz profili kwalifikacji zawodowych, zamieszczone na portalach rekrutacyjnych. Badania jakościowe przeprowadzono w formie wywiadów strukturalizowanych. Zakrojone na szeroką skalę badanie ankietowe28 określiło zapotrzebowanie na znajomość języków obcych w zakładach pracy w pięciu krajach Europy Środkowej i dotyczyło języka niemieckiego, polskiego, czeskiego i słowackiego. Kwestionariusze odzwierciedlają punkt widzenia przedsiębiorców. Zostały one wypełnione przez pracowników działów kadr lub kierownictwa firm. Dostarczyły one m. in. informacji o tym, w jakich zawodach istnieje największe zapotrzebowanie na języki obce. W celu określenia obiektywnych wymagań językowo-komunikacyjnych przeanalizowano standardy kompetencji / kwalifikacji zawodowych narodowych agencji pracy i ministerstw pracy oraz podstawy programowe kształcenia zawodowego. Opracowane w ten sposób zakresy działań komunikacyjnych posłużyły za podstawę do przygotowania formularzy wywiadów strukturalizowanych.

Patrz Wstęp do części 1; wyniki ankiety dostępne są pod adresem www.jasne-online.eu.

71 Przykład 1 | Kierowca pojazdów ciężarowych Załatwianie i uzupełnianie dokumentów przewozowych: Wypełnianie listu przewozowego CMR Przykład 2 | Główny inżynier / kierownik działu produkcji Fokus: Planowanie i zarządzanie produkcją | Komunikacja z technologami i pracownikami podczas procesu produkcji: Ustalanie harmonogramu pracy i specyfikacji materiałowych Ilustracja przypadku: Opis językowo-komunikacyjnych wymagań w kwestionariuszach ankietowych (fragment)

W przeprowadzonych 36 wywiadach zapytano pracowników przedsiębiorstw – kierowników w działach handlowych, kierowników działów produkcyjnych i inżynieryjnych, asystentów / asystentki zarządu, kierowców pojazdów ciężarowych i dyspozytorów – o aspekty użycia języka obcego w ich miejscu pracy. W ten sposób uzupełniono badanie o subiektywny punkt widzenia pracowników29. Pracownikom działów kadr oraz osobom odpowiedzialnym za szkolenia zadano dodatkowo pytania na temat wymagań językowych, stawianych pracownikom, jakie zakład ma wobec pracowników pod względem znajomości języków obcych. Wywiady dostarczyły informacji na temat:

✓ rutynowych działań językowych w miejscu pracy, ich częstotliwości występowania i ważności

✓ sytuacji komunikacyjnych sprawiających problemy i warunków utrudniających komunikację

✓ posługiwania się tekstami (rodzaje tekstów, recepcja i produkcja)

✓ radzenia sobie z trudnościami ze zrozumieniem

✓ oczekiwanych kompetencji społecznych i międzykulturowych

✓ wsparcia udzielanego pracownikom przez pracodawców z zakresie doskonalenia językowego.

Zastosowana triangulacja analizy treści, ankietowania przedsiębiorstw i wywiadów z pracownikami umożliwiła określenie typowych przypadków użycia języka. Na ich podstawie stworzono konkretne profile posługiwania się językiem i przygotowano listy szczegółowych wskaźników działań językowych. Typowe przypadki i profile UŻYCIA języka W trakcie planowania kursu, celów i treści dydaktycznych kluczową sprawą jest uświadomienie sobie, w jakich warunkach i z jakimi osobami uczący będą się komunikować. Europejski system opisu kształcenia językowego zwraca w rozdziale 4. szczególną uwagę na kwestię konkretnego kontekstu i daje swoim użytkownikom pod rozwagę następujący fragment:

✓ „sytuacje komunikacyjne, w których uczący się będą działać / powinni zostać przygotowani do działania / powinni umieć działać.

✓ miejsca, instytucje / organizacje, osoby, przedmioty, zdarzenia i działania, z jakimi będzie miał do czynienia uczący się”. (ESOKJ:53)

W Projekcie CEF Professional30, bazując na ESOKJ sporządzono listę kontrolną dla twórców programów nauczania, Obejmuje ona cztery kategorie kontekstowe ułatwiające zrozumienie uwarunkowań typowych dla konkretnego środowiska pracy.

związku z badaniem potrzeb językowych i badaniem wymagań kompetencyjnych Huhta rozróżnia trzy pozioW my: potrzeby indywidualne (poziom mikro), potrzeby zawodowe i szkolne (poziom mezo) i potrzeby społeczne (poziom makro). Dzięki zastosowaniu triangulacji analizy treści, ankietowania przedsiębiorstw i wywiadów z pracownikami w tym badaniu uwzględnione zostały wszystkie trzy wymienione poziomy. 30 W ramach projektu Leonardo CEF Professional sporządzono szereg specyficznych profili sprawnościowych dla języków specjalistycznych, służących za podstawę planowania kursów językowych. „Projekt opiera się na wynikach badań, w których założenia ESOKJ posłużyły jako punkt odniesienia w przekazywaniu specjalistycznych kompetencji językowych i komunikacyjnych.” (Huhta / Koster 2007: 1) 29

72 W części 2. naszej publikacji użytkownik znajdzie, w odniesieniu do poszczególnych zawodów, przegląd konkretnych sytuacji komunikacyjnych, z uwzględnieniem kontekstów ich występowania, tzn.: Miejsca, instytucje / organizacje i osoby uczestniczące w procesie komunikacji, działania językowe i odpowiednie rodzaje tekstów. W uzasadnionych przypadkach przedstawiono inne okoliczności, które mogą mieć wpływ na proces komunikowania. Należą do nich m.in.: duża presja czasowa, obciążenia psychiczne, status rozmówców i hierarchiczne stosunki między nimi. Coraz częściej poddawany jest krytyce fakt, że określanie kompetencji językowych dla potrzeb komunikacji zawodowej nie uwzględnia szeregu ważnych czynników społecznych (por. np. Radspieler 2014: 9). Ponieważ uczenie się języka i jego używanie jest zawsze powiązane z konkretnymi sytuacjami, celowym jest określenie i uwzględnienie tzw. Critical incidents (Radspieler 2014:10). Dzięki podaniu konkretnych przykładów chcielibyśmy przedstawić przejrzysty obraz typowych procesów zachodzących w zakładzie pracy, ale też pokazać sytuacje, które odbierane są przez użytkowników języka jako trudne i stawiają szczególne wymagania, często uniemożliwiając zaistnienie skutecznej komunikacji.31 SZCZEGÓŁOWE OPISY CELÓW DYDAKTYCZNYCH W KOMUNIKACJI ZAWODOWEJ Podstawę sformułowania konkretnych celów dydaktycznych dla kursów językowych o charakterze zawodowym stanowią wskaźniki biegłości językowej ESOKJ. W Projekcie JASNE – Alles klar! przeanalizowano skale ogólne i szczegółowe poszczególnych poziomów biegłości A2 (A2+) i B1 (B1+)32 i następnie powiązano je z proponowanym opisem wymagań dla konkretnych zawodów. Poza tym wykorzystano wskaźniki biegłości językowej zamieszczone w szwajcarskim programie „Deutsch für den Arbeitsmarkt“ (DfAM) (Maurer 2010). Szwajcarski system opiera się na ESOKJ, uzupełniając europejskie wskaźniki poziomów biegłości A1, A2 i B1 o kontekst zawodowy. Przedstawia ogólnie „zorientowane na rynek pracy umiejętności komunikacyjne” w odniesieniu do umiejętności słuchania, czytania, mówienia, pisania, interakcji pisemnej i ustnej oraz szczegółowe deskryptory wraz z ilustrującymi je przykładami w kontekście zawodowym. Są one do tego stopnia skonkretyzowane, że można na ich podstawie sformułować konkretne cele dydaktyczne (Maurer 2010: 28). Wybrane ze szwajcarskiego opisu przykłady dotyczą przede wszystkim czynności i działań językowych podejmowanych w ogólnych sytuacjach zawodowych, bądź w kontekstach typowych dla branży handlowej (por. Telc 2014: 6). Dzięki opracowanym opisom działań językowych i profilom użycia języka udało się przyporządkować wskaźnikom biegłości językowej ESOKJ i szwajcarskiego systemu opisu konkretne działania komunikacyjne w kontekście zawodowym. Ilustrując je przykładami chcielibyśmy podkreślić znaczenie poziomów biegłości i ułatwić zastosowanie deskryptorów dla wybranych zawodów. Pragniemy podkreślić, że towarzyszące deskryptorom przykłady zawsze powiązane są z konkretnymi profilami użycia języka i przede wszystkim odnoszą się do grup zawodowych w zarysowanych kontekstach.33 Podczas przedstawiania celów dydaktycznych najpierw cytowane są zawsze deskryptory ESOKJ i DfAM, a następnie ilustrują je wskaźniki obudowane przykładami.

Sytuacje te mogą dostarczyć organizatorom kursów językowych ważnych informacji w zakresie efektywnego planowania materiałów dydaktycznych oraz przygotowywania propozycji zadań komunikacyjnych. Por. koncepcję „migawek” w profilach kompetencyjnych projektu CEF Professional (Huhta / Koster 2007, s. 7). 32 Poziomy A2+ (również A2.2) i B1+ (również B1.2) to tak zwane „mocne warianty“ danych poziomów podstawowych. Ponieważ te dodatkowe wskaźniki biegłości najczęściej odnoszą się działań mediacyjnych, którym należy sprostać (ESOKJ, s. 43), można tu często znaleźć też deskryptory zorientowane zawodowo – włączone w skale o specyfice zawodowej i odpowiednio oznakowane. 33 W przeciwieństwie do szwajcarskiego systemu Deutsch für den Arbeitsmarkt lub Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen (Integral 2004) w węższym zakresie opisano uczącego się języka obcego jako osobę zatrudnioną za granicą lub w zespole obcojęzycznym. Deskryptory i ilustrujące je przykłady wskazują raczej na sytuacje komunikacyjne zachodzące między partnerami biznesowymi lub między firmą macierzystą a jej filią. 31

73 Wskazówki dotyczące wyboru skal szczegółowych Wyniki przeprowadzonych badań wpłynęły na kształt opracowanej siatki rutynowych działań komunikacyjnych w konkretnych kontekstach zawodowych i dokonany przez nas wybór wskaźników biegłości językowej. Ten zbiór szczegółowych zadań komunikacyjnych pomógł w sformułowaniu deskryptorów z przykładami.34 Użytkownik publikacji powinien zwrócić uwagę na fakt, iż dane kryterium pojawia się czasem niejako na dwóch poziomach biegłości, i że ESOKJ właśnie w przypadku skal szczegółowych wykazuje pewne niekonsekwencje (por. dyskusja na temat braku spójności, Vogt 2010: 117ff). Dołożyliśmy jednak wszelkich starań, żeby nasze sformułowania były spójne z deskryptorami wyjściowymi. Wskaźniki biegłości językowej zostały wyszczególnione przede wszystkim w odniesieniu do zadań, treści i tekstów, z zachowaniem jakościowego charakteru danego działania. Przedstawione w ESOKJ skale w odniesieniu do strategii uczenia się nie zostały dodatkowo zamieszczone, lub w znikomym stopniu zilustrowane co skale związane z kompetencjami lingwistycznymi, socjolingwistycznymi i pragmatycznymi (rozdział 5). Ze względu na różnorodność potencjalnych kontekstów użycia języka ich dostosowanie do konkretnych sytuacji zawodowych wydaje się nam bezcelowe. Wskaźniki biegłości językowej ESOKJ lub systemu szwajcarskiego zilustrowano przykładami, które sugerują specyfikację profili użycia języka. Ponadto nie zostały dodatkowo wyszczególnione i wymienione deskryptory oraz skale szczegółowe, odnoszące się do kompetencji w zakresie języka zawodowego w znaczeniu ogólnym (np. pisanie podania o pracę), kompetencji niezwiązanych bezpośrednio z wykonywanym zawodem (np. pisanie kreatywne) oraz umiejętności rozwijanych jedynie w ramach zajęć językowych (jak słuchanie nagrań). Wybór deskryptorów waha się nieznacznie dla poszczególnych zawodów. Ze względu na wzrost popularności filmów instruktażowych, które wyjaśniają użytkownikom np. sposób posługiwania się oprogramowaniem, dodaliśmy w obszarze recepcji audiowizualnej deskryptory dla tego specyficznego rodzaju tekstu, formułując je na podstawie kategorii wskaźników „Oglądanie telewizji i filmów”. W ramach naszego projektu nie było możliwości przeprowadzenia kompleksowej walidacji jakościowej i ilościowej opracowanych wskaźników biegłości językowej. Przyznany grant nie obejmował bowiem tej części badań. Jesteśmy zdania, że wspomniana walidacja powinna stać się przedmiotem kolejnych dociekań.

Zawody handlowe – kierownik działu finansowego, księgowy Studium przypadku: Modelowe sytuacje i typowe ZADANIA PRZYPADEK 1 – Typowe zadania kierownika działu finansowego spółki giełdowej (kooperanta fabryki samochodów) zlokalizowanej w kilku krajach europejskich

✓ komunikacja z pracownikami działu i z członkami zarządu

✓ comiesięczne posiedzenia gremium dotyczące sytuacji firmy i rozwoju produkcji

✓ wyzwania: umiejętność argumentowania i perswazji, wyrażanie, uzasadnianie, a także forsowanie swojego zdania

✓ posiedzenia pracownicze: przydzielanie i kontrola zadań, rozwiązywanie otwartych kwestii / problemów

✓ regularne narady z kierownictwem księgowości

✓ wyzwania: otwieranie i zamykanie posiedzeń, opanowanie słownictwa specjalistycznego z zakresu księgowości

✓ zatwierdzanie i wystawianie zamówień i faktur

✓ rozmowy telefoniczne z pracownikami księgowości / zaopatrzenia i z członkami zarządu

odczas dostosowywania skal uwzględniono tylko te czynności komunikacyjne, które zostały wskazane przez P większość ankietowanych w danej grupie zawodowej jako ważne dla komunikacji w języku obcym.

74 PRZYPADEK 2 – Typowe zadania księgowego ds. kredytów / zobowiązań

✓ rozróżnianie rodzajów dokumentów (faktury, noty uznaniowe, potwierdzenia odbioru dostawy, monity)

✓ podawanie statusu faktury przez wiadomość e-mail lub telefonicznie

✓ podawanie przyczyn opóźnień, przepraszanie za nie i dowiadywanie się o nie

✓ dowiadywanie się o brakujące dane (np. numer zamówienia, numer identyfikacji podatkowej) i proszenie o korektę

✓ porozumiewanie się z księgowością centralną firmy macierzystej przy pomocy poczty elektronicznej lub przez telefon, np. by poprosić o przyspieszenie zapłaty

✓ reagowanie na upomnienia, podawanie statusu faktury, wyjaśnianie problemów (np. błędny adres), proponowanie sposobów rozwiązania problemów

✓ dowiadywanie się o konsekwencje opóźnienia, pytanie o zaległe płatności

Szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i kontekstów DZIAŁAŃ JĘZYKOWYCH Zadania komunikacyjne

Konteksty działań językowych (miejsca, osoby, instytucje)

Działania językowe

narady i rozmowy telefoniczne związane z sytuacją firmy dotyczące rozwiązywania kwestii finansowych z dostawcami, prezentowanie wyników negocjacji z dostawcami

narady wewnętrzne: wideo- lub telekonferencje z członkami kierownictwa

wyrażanie i uzasadnianie swojego zdania odnoszenie się do zdania innych osób, wyrażanie wątpliwości i przypuszczenia, proszenie kogoś o wyrażenie swojego zdania zgadzanie się z czymś, sprzeciwianie się czemuś przekonywanie kogoś / trwanie przy swoim stanowisku krytykowanie czegoś, przyznawanie racji opisywanie problemu, proponowanie rozwiązań, „zarządzanie wypowiedzią” (proszenie o głos, sygnalizowanie, że chce się kontynuować, etc.) „strukturyzowanie wypowiedzi” (podkreślanie, podsumowywanie, wprowadzanie, wyliczanie) prezentowanie wyników negocjacji

rozumienie protokołów i ewentualne ich komentowanie

porównywanie i ocenianie ofert dostawców, negocjowanie warunków dostawy i płatności, analizowanie i zawieranie umów

zarządzanie umowami w obiegu wewnętrznym: konsultowanie się z innymi działami, komunikacja z dostawcami

uzasadnianie wyboru, potwierdzanie czegoś, przyjmowanie lub odrzucanie oferty, zlecanie zamówienia, proszenie o informację / dopytywanie się (o zapisy w umowie), wyrażanie zgody i niewyrażanie zgody, proponowanie poprawek

czytanie ofert i ich szczegółowa analiza, wydawanie potwierdzenia zamówienia, czytanie umów kupna-sprzedaży, w szczególności warunków płatności i dostawy

Praca z tekstem

75 potwierdzanie zamówień, dokonywanie płatności (wystawianie faktur w systemie), odrzucanie faktur, kontrola przyjęcia towaru, reagowanie na zakłócenia

zarządzanie umowami w obiegu wewnętrznym: konsultacja z pracownikami księgowości w firmie macierzystej i z działem zaopatrzenia poprzez pocztę e-mail i telefonicznie

potwierdzanie czegoś pisemnie, uzasadnianie czegoś, odrzucanie czegoś, zadawanie dodatkowych pytań

czytanie umów kupna-sprzedaży pod kątem różnych opcji płatniczych, szczegółowe rozumienie faktur, czytanie monitów i reagowanie na nie, rozumienie i napisanie wiadomości e-mail z prośbą o wydanie faktury, posługiwanie się polskojęzycznymi formularzami ewentualnie polskojęzycznymi oprogramowaniem (dane w formularzach i w aplikacjach komputerowych)

monitorowanie płatności przychodzących i wychodzących, reagowanie na opóźnienia w płatnościach (wysyłanie monitów)

zarządzanie umowami w obiegu wewnętrznym: korespondencja i rozmowy telefoniczne z innymi działami oraz z księgowością firmy macierzystej, komunikacja z klientami i dostawcami

zadawanie dodatkowych pytań, zwracanie uwagi na zobowiązania, wyrażanie i uzasadnianie (nie)możności, informowanie o przeszkodach reagowanie / odpowiadanie na monit

czytanie i sprawdzanie pokwitowań, faktur, potwierdzeń odbioru dostawy, pisanie monitów (według wzoru)

sporządzanie sprawozdań miesięcznych, kwartalnych oraz rocznych: informowanie i prezentowanie działalności oraz rozwoju danych liczbowych firmy; składanie propozycji dotyczących decyzji strategicznych

narady wewnętrzne: przedstawianie wyników na konferencjach telefonicznych i wideokonferencjach lub narady z zarządem

przedstawianie zysków i strat opisywanie deficytów, strat, wzrostu, rozwoju ocenianie czegoś pozytywnie lub negatywnie, uzasadnianie rozwoju, regresu, wyciąganie wniosków ze wskaźników, przedstawianie konsekwencji wysuwanie propozycji

sporządzanie raportów (na podstawie wzorca)

prezentowanie wyników działalności firmy, sprawozdań rocznych

narady wewnętrzne: wideo- lub telekonferencje z członkami kierownictwa

nazywanie czegoś, stwierdzanie, opisywanie rozwoju, zwracanie na coś uwagi opisywanie wykresów i statystyk, upewnianie się, czy coś zostało zrozumiane (dalsze środki „strukturyzowania wypowiedzi” i „zarządzania wypowiedzią”)

przygotowywanie, prezentowanie i komentowanie slajdów ze statystykami i wykresami

76 udzielanie pracownikom wskazówek i koordynowanie pracy, sporządzanie harmonogramów, określanie odpowiedzialności

wewnętrzne narady z pracownikami księgowości, (kierownik jest upoważniony do wydawania poleceń)

ogólne sterowanie działalnością: zarządzanie, proszenie, wskazywanie, proponowanie, akceptowanie, odrzucanie; ustalanie terminów, pytanie o powody opóźnienia, otwieranie i zamykanie posiedzenia, zwracanie uwagi na problemy, dowiadywanie się, czy są problemy, nazywanie etapów pracy, proszenie o poprawk, ogłaszanie przesunięć / zmian wyrażanie uczuć: wyrażanie (nie)zadowolenia, nadziei, obaw, niecierpliwości, zarządzanie wypowiedzią i upewnianie się czy została ona zrozumiana: proszenie o głos, o wyjaśnienie, o powtórzenie, odpowiednie stosowanie zachęt, wywieranie presji, ostrzeganie, wysuwanie propozycji dotyczących wspólnego działania

sporządzanie harmonogramu pracy i jego prezentowanie, czytanie i sprawdzanie protokołów

Specyficzne wymagania i warunki komunikacJI

✓ podstawowa znajomość grup towarowych i cech produktu

✓ znajomość podstawowych pojęć, takich jak bilans, rachunek zysków i strat, sprawozdanie roczne

✓ umiejętność porozumiewania się również w sytuacjach konfliktowych; zdolność do wyjaśnienia swojego stanowiska

✓ szczegółowe wymagania wobec kierownika działu finansowego

❍ kierownik tego działu w oddziale przedsiębiorstwa ponosi odpowiedzialność za sprawozdania kwartalne i roczne

❍ w przypadkach, kiedy pracownik firmy macierzystej jest kierownikiem działu finansowego w filii przedsiębiorstwa, wymagana jest umiejętność odpowiedniego motywowania pracowników, omawiania problemów

Szczegółowe opisy celów dydaktycznych: Kierownik w dziale finansowym RECEPCJA PISEMNA Recepcj a pisemn a A2 (A2 +) Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice, restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie. (ESOKJ) ➠ Rozumie napisy informacyjne w budynku biurowym i jego pomieszczeniach. Rozumie sens krótkich tekstów napisanych językiem codziennym o charakterze informacyjnym. (DfAM) ➠ Potrafi w pisemnych wypowiedziach współpracowników odnaleźć informacje dotyczące zmian terminów lub programów. ➠ Potrafi przeczytać i zrozumieć etykiety i napisy na segregatorach.

77 Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach i wybrać potrzebne dane. (DfAM) ➠ Z pomocą znormalizowanych list słów potrafi znaleźć potrzebne dane w sprawozdaniach miesięcznych, kwartalnych oraz rocznych. Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i innymi układami słowno-obrazowymi. (DfAM) ➠ Rozumie kalkulacje cen i plany finansowe, jeśli odznaczają się one przejrzystą i spójną strukturą i towarzyszą im diagramy oraz wykresy. ➠ Rozumie formularze płatnicze oraz formularze przeznaczone do płatności bezgotówkowych. Rozumie proste instrukcje obsługi i dokumentację techniczną, jeśli prezentowane są one krok po kroku i towarzyszą im ilustracje. (DfAM) ➠ Potrafi odnaleźć najważniejsze informacje w instrukcji obsługi oprogramowania księgowego, jeśli towarzyszą jej ilustracje. Rozumie proste dokumenty lub krótkie raporty dotyczące znanych zagadnień. (DfAM) ➠ Rozumie kluczowe informacje z protokołów narad roboczych. ➠ Rozumie kluczowe informacje z dokumentów dotyczących warunków dostawy i płatności, jeśli odznaczają się one przejrzystą strukturą. Rozumie podstawowe rodzaje standardowych i rutynowych listów i faksów na znane sobie tematy. (ESOKJ) ➠ Potrafi wydobyć kluczowe informacje w standardowo sformułowanych zapytaniach, ofertach, zamówieniach, potwierdzeniach zamówienia, dowodach dostawy i pokwitowaniach, fakturach, reklamacjach i pismach dotyczących opóźnień w dostawie i przyjęciu towaru. Rozumie przepisy, np.: BHP, jeśli są wyrażone prostym językiem. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi z wytycznych kierownictwa odczytać proste dane, np. dotyczące zmiany podstawowego wymiaru czasu pracy. ➠ Rozumie kluczowe informacje ze stosownych postanowień prawnych i potrafi dotrzeć w tych tekstach do określonych szczegółów, jeśli sformułowane są w prosty sposób.

Rece pc j a pisemn a B1 Rozumie opisy znanych mu lub osobiście go interesujących rzeczy i zagadnień. (DfAM) ➠ Rozumie podstawowe informacje z opisu produktu związanego z jego dziedziną. Rozumie jasno sformułowane, nieskomplikowane instrukcje obsługi danego urządzenia. (ESOKJ) Rozumie proste ogłoszenia z nieskomplikowanymi informacjami i nielicznymi skrótami. (DfAM) ➠ W profilu danego stanowiska rozumie dane dotyczące profilu zadaniowego, stawianych wymagań i osiągnięć. Rozumie podstawowe zapisy w umowach życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi odnaleźć standardowe informacje w typowych umowach ze swojego obszaru działalności, dotyczące możliwości płatniczych i warunków dostawy. Rozumie podstawowe treści i ważne argumenty w tekstach na aktualne i znane sobie tematy. (DfAM) ➠ Potrafi rozeznać się w ofertach i zamówieniach dotyczących jego dziedziny zawodowej. ➠ Rozumie główny przekaz zawarty w komunikatach kierownictwa dotyczących ustaleń w zakresie rozpatrywania spraw w firmie, np. procedury reklamacyjnej. Rozpoznaje ważne argumenty w prostych artykułach z gazet na znane sobie tematy. (ESOKJ) ➠ Rozumie nagłówki w gazetach i newsletterach oraz rozpoznaje główne elementy stron internetowych. ➠ Potrafi wyszukać podstawowe informacje w artykule z działu gospodarczego dziennika lub tygodnika na temat aktualnych trendów ekonomicznych lub debiutu giełdowego danego przedsiębiorstwa.

78 RECEPCJA USTNA Recepc j a u stn a A2 Potrafi w znanych sobie sytuacjach zrozumieć proste, rzeczowe informacje i dane liczbowe. (DfAM) ➠ Rozumie komunikaty dotyczące terminów i zmian terminów w zakresie swojej dziedziny zawodowej. ➠ Rozumie dane dotyczące cen oraz warunków dostawy i płatności, jeśli wypowiadane są one wyraźnie i powoli. Potrafi w rozmowach, które odbywają się w jego obecności, rozpoznać ich temat, pod warunkiem, że rozmowy te prowadzone są w wolnym tempie i przy użyciu standardowej odmiany języka. Rozumie najważniejsze fakty z prostej prezentacji dotyczącej znanego sobie tematu, jeśli towarzyszą jej gesty lub elementy wizualne. (DfAM) ➠ Potrafi rozpoznać temat / omawiany problem podczas narady kierownictwa lub w rozmowie z pracownikiem księgowości dotyczącej dostawcy. Potrafi wyłowić główną treść w krótkich, jasnych, prostych komunikatach i ogłoszeniach. Rozumie proste wskazówki tłumaczące, jak z punktu X dotrzeć do punktu Y, pieszo lub korzystając z komunikacji miejskiej. (ESOKJ) ➠ Rozumie główny przekaz zawarty w krótkich i jasnych komunikatach i poleceniach kierownictwa oraz innych pracowników dotyczących procedur finansowych w firmie, np. postępowania w razie brakujących płatności od dostawców.

Recepc j a u stn a B1 Rozumie konkretne ustne polecenia i zlecenia. (DfAM) ➠ Rozumie rozmowy na temat procedur finansowych, wideo- i telekonferencje z kierownictwem i pracownikami księgowości oraz innych działów. ➠ Rozumie polecenia, które związane są z konkretnym zadaniem, np. zleceniem wystawienia faktury. Potrafi nadążać z ogólnym zrozumieniem głównych tematów przedłużającej się dyskusji osób trzecich, przy wyraźnej artykulacji ich wypowiedzi w standardowej odmianie języka. (ESOKJ) ➠ Jest w stanie zorientować się podczas tele- i wideokonferencji z kierownictwem lub pracownikami księgowości oraz innych działów, co do problemów i propozycji ich rozwiązania dotyczących zagadnień finansowych. Potrafi wyłowić ogólny sens wypowiedzi i najważniejsze informacje z większości wykładów, krótkich przemówień i prezentacji na znane mu tematy, po warunkiem, że charakteryzują się one prostotą języka i przejrzystością struktury. (DfAM) ➠ Rozumie istotne argumenty zawarte w prezentacjach ze swojej dziedziny zawodowej, jeśli towarzyszą im wykresy i diagramy.

Recepcja audiowizualna Recepcja a u d iowizu a ln a A2 (A2 +) Potrafi nadążać za zmianą tematów w wiadomościach telewizyjnych i mieć ogólne pojęcie o przekazywanej treści. (ESOKJ) ➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi zorientować się, które z tematów gospodarczo-politycznych są w danej chwili aktualne. Potrafi określać główne informacje w wiadomościach telewizyjnych na temat zdarzeń, wypadków itp., gdy obraz towarzyszy wypowiedzi. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi określać tematykę newsów z dziedziny gospodarki i finansów, jeżeli obraz towarzyszy wypowiedzi.

79 Potrafi wyłowić najważniejsze informacje z filmów instruktażowych na znane sobie tematy, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Potrafi nadążyć za głównymi wskazówkami filmu instruktażowego, jeśli ma wystarczająco dużo czasu, by jednocześnie te wskazówki samemu wypróbować.

Recepcj a a u d iowizu a ln a B1 Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. (ESOKJ) Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ) ➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z wiadomości na temat gospodarki i giełdy. Potrafi śledzić tok filmów instruktażowych dotyczących znanych mu tematów, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Potrafi zrozumieć film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania księgowego.

Produkcja pisemna | Notatki, sprawozdania, protokoły Pro d u k c j a pisemn a A2 Potrafi z pomocą modułów tekstowych lub wzorców zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi przy pomocy wzorca napisać tabelaryczny życiorys. (DfAM) Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. (DfAM) ➠ Podczas rozmowy telefonicznej z klientem potrafi sporządzać notatki dotyczące zmian w terminach dostawy lub zamówienia. Potrafi zapisać plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM) ➠ Potrafi sporządzić sobie harmonogram pracy, posługując się prostymi zdaniami.

Pro du k c j a pisemn a B1 Potrafi opisać znane sobie lub osobiście go interesujące rzeczy i zagadnienia w sposób prosty i przejrzysty. (DfAM) ➠ Potrafi opisać w wiadomości e-mail znane sobie procedury finansowe w przedsiębiorstwie. ➠ Potrafi przedstawić rachunek zysków i strat przy pomocy diagramów i wykresów, posługując się prezentacją w programie PowerPoint. Potrafi pisać bardzo krótkie sprawozdania według standardowo przyjętego formatu, przekazując rutynowe, faktyczne informacje i uzasadniać jakieś działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi krótko wyjaśnić w wiadomości e-mail, dlaczego nie można wystawić faktury. Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (DfAM) ➠ Potrafi sporządzić pisemny meldunek z sytuacji konfliktowej w pracy i w razie potrzeby uwzględnić w nim różne tła kulturowe. Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, odznaczające się wystarczającą dokładnością, aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM) ➠ Podczas spotkania lub wewnętrznego zebrania z klientami i dostawcami potrafi zanotować sobie w punktach najważniejsze informacje.

80 Produkcja ustna | spójna wypowiedź Pro duk c j a u stn a A2 (A2 +) Umie opisać własną rodzinę, warunki mieszkalne, wykształcenie, obecną i niedawną pracę. (ESOKJ) ➠ Potrafi opisać swoje miejsce pracy i działalność zawodową. Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi przedstawić w prostych słowach typowy przebieg realizacji zlecenia. ➠ Potrafi w prostych słowach opisać swoją dotychczasową karierę w firmie. Potrafi wyrażać przypuszczenia przy użyciu prostych środków językowych. (DfAM) Potrafi rozmawiać na temat planów i ustaleń, używając prostych form językowych. (DfAM) ➠ Potrafi po naradzie oddać w prostych słowach, jakie kolejne kroki należy przedsięwziąć. Potrafi w prosty sposób wypowiadać swoje zdanie na temat spraw życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi wypowiadać swoje zdanie na temat jakości noclegu. Potrafi przedstawić krótką, przećwiczoną wcześniej wypowiedź na temat wiążący się z jego własnym życiem codziennym, krótko uzasadniając i objaśniając własne opinie, plany i działania. Potrafi odpowiadać na ograniczoną liczbę sformułowanych wprost pytań słuchaczy. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi przedstawić podczas narady najważniejsze punkty wniosku inwestycyjnego, jeśli ma czas na przygotowanie.

Prod u k c j a u stn a B1 Potrafi w prosty sposób opisywać różne przeżycia i doświadczenia związane z własnymi zainteresowaniami. (ESOKJ) ➠ Potrafi zrelacjonować najważniejsze wyniki zebrania. Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (ESOKJ) ➠ Potrafi przedstawić kierownictwu, w jaki sposób doszło do opóźnienia w płatności lub dostawie. Potrafi krótko uzasadniać i objaśniać własne opinie, plany i działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi uzasadnić wybór konkretnej oferty. Potrafi zrozumiale opisać sposób wykonywania jakiejś czynności. (DfAM) ➠ Potrafi wyjaśnić w prostych słowach, jak się wprowadza dane do zamówienia w oprogramowaniu księgowym. ➠ Potrafi szczegółowo poinstruować pracowników w kwestii realizacji zamówienia. Potrafi wygłaszać krótkie, typowe oświadczenia na tematy związane ze zdarzeniami codziennymi z obszaru swoich zainteresowań – łatwo zrozumiałe, mimo zauważalnego obcego akcentu i intonacji. (ESOKJ) ➠ Potrafi otworzyć i zamknąć zebranie w swoim dziale. Potrafi przedstawić sformułowaną wprost i przećwiczoną wcześniej wypowiedź z obszaru własnych zainteresowań, która jest wystarczająco przejrzysta, by można ją było bez trudu śledzić nawet przez dłuższy czas, objaśniając ze stosunkowo dużą precyzją główne wątki (ESOKJ) ➠ Potrafi zaprezentować wyniki narady. ➠ Potrafi przedstawić najważniejsze wnioski ze sprawozdania kwartalnego i objaśnić znaczenie zawartych w nim wykresów i diagramów.

81 Interakcja pisemna | Korespondencja i komunikaty INTERAKCJA pisemn a A2 Potrafi pozyskać i przekazać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi z pomocą szablonu lub formularza poprosić o brakujące dane dotyczące płatności i zareagować na związane z tym pytanie. Potrafi posłużyć się w oficjalnych pismach zwrotami grzecznościowymi dotyczącymi pozdrawiania, zwracania się do kogoś, proszenia i dziękowania. (DfAM) Potrafi napisać krótkie, proste, często typowe wiadomości, które dotyczą obszarów i potrzeb życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi potwierdzić pocztą e-mail udział w zebraniu pracowniczym.

Int er a k c j a pisemn a B1 Potrafi przekazać dalej i wyjaśnić proste fakty, zadania lub problemy. (DfAM) ➠ Potrafi w standardowym formularzu dotyczącym wniosku inwestycyjnego uzupełnić dane związane z ofertą finansową. ➠ Potrafi poprosić w wiadomości e-mail o dane odnośnie opcji płatniczych, jeżeli brakuje ich w ofercie lub o dosłanie brakującej faktury lub dowodu dostawy. Potrafi korespondować z urzędami w prostych sprawach. (DfAM) ➠ Potrafi poprosić urząd skarbowy o udostępnienie materiałów informacyjnych dotyczących składania zeznań podatkowych. Potrafi odpowiedzieć na ogłoszenia i anonse oraz poprosić o udzielenie dalszych lub dokładniejszych informacji. (DfAM) ➠ Potrafi wykazać zainteresowanie możliwością doskonalenia zawodowego i napisać prośbę o udzielenie dalszych informacji.

Interakcja ustna | Udział w rozmowach, współpraca w konkretnym celu Int erak c j a u stn a A2 (A2 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami. (DfAM) ➠ Potrafi dowiedzieć się w prostych słowach o przyczyny odmowy oraz poprosić o szczegóły faktury lub dowodu dostawy. ➠ Potrafi podczas audytu finansowego odpowiedzieć na pytania, czy dane dokumenty istnieją i gdzie się znajdują. Potrafi w codziennych sytuacjach zawodowych pozyskiwać informacje i wymieniać się informacjami, dotyczącymi ilości, cen i czasu. (DfAM) ➠ Potrafi podać i zrozumieć dane dotyczące adresu na fakturze, numeru identyfikacji podatkowej, numeru zamówienia oraz cen. Potrafi wydobywać główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych i odpowiednio na nie reagować. (DfAM) ➠ Potrafi dowiedzieć się przez telefon o status faktury.

82 Wspó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów, d y skuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y Umie w prosty sposób omawiać codzienne kwestie praktyczne, gdy rozmówca zwraca się do niego wyraźnie, powoli i bezpośrednio. Umie rozmawiać o tym, co robić, dokąd iść oraz uzgadniać miejsce i czas spotkania. (ESOKJ) ➠ Potrafi poinformować pracownika, jakie dokumenty u kogo może znaleźć. Umie zadawać pytania i odpowiadać na sugestie. (ESOKJ A2+) ➠ Podczas przygotowywania prezentacji potrafi np. zasugerować, które wykresy i diagramy powinny się w niej znaleźć. Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby. (DfAM) ➠ Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie zadania. Potrafi prosić o wskazówki i udzielać wskazówek. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do programu komputerowego oraz samemu udzielić takiej pomocy. Umie powiedzieć, co myśli na dany temat, jeżeli jest pytany bezpośrednio podczas formalnego zebrania, pod warunkiem możliwości ewentualnego poproszenia o powtórzenie najważniejszych kwestii. (ESOKJ) ➠ Potrafi w prostych słowach wyrazić swój pogląd w związku z wyborem konkretnej oferty.

Int erak c j a u stn a B1 (B1 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień, jego specjalności lub obszaru zainteresowań. (DfAM) ➠ Potrafi przedstawić warunki płatności lub płatności wychodzące i przychodzące oraz zadawać związane z tym pytania. Potrafi dosyć swobodnie prowadzić rozmowę na typowe i nietypowe tematy związane z własnymi zainteresowaniami i sprawami zawodowymi. Umie wymieniać, sprawdzać i potwierdzać informacje, radzić sobie w mniej rutynowych sytuacjach i tłumaczyć, dlaczego coś stanowi problem. (ESOKJ B1+) ➠ Potrafi poinformować dostawcę o tym, że dostawa była niekompletna lub towar nie został właściwie dostarczony. ➠ Potrafi zawiadomić o opóźnieniach w płatności, złożyć wyjaśnienia i prosić o wyrozumiałość.

Wspó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów, d y skuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y Potrafi powiedzieć swoje zdanie i wysuwać propozycje, jeśli chodzi o rozwiązywanie problemów lub faktyczne podejmowanie decyzji. (DfAM) ➠ Potrafi wyrazić swoje zdanie w sprawie zakupu nowego urządzenia. ➠ Podczas zebrań potrafi rozdzielać zadania wśród pracowników, np. zlecać wystawienie faktury. Potrafi wyrazić swoje przekonanie, opinię, zgodzić się lub grzecznie odmówić. (ESOKJ) ➠ Podczas rozmów z zagranicznymi pracownikami potrafi zapytać o problemy związane z finansową realizacją zamówienia i wyrazić swoje stanowisko (uwzględniając kontekst kulturowy). Potrafi zrozumiale formułować opinie dotyczące rozwiązywania problemów i reagować na pytania typu: dokąd iść, co robić, jak coś zorganizować (np.: wycieczkę) itp. (ESOKJ B1+) ➠ Podczas rozmów z zagranicznymi klientami potrafi proponować różne rozwiązania dotyczące finansowej realizacji zamówienia i przekazywać je, uwzględniając kontekst kulturowy. ➠ Potrafi w prostych słowach przedstawić wnioski z bilansu / wskaźników i zaproponować odpowiednie rozwiązania finansowe.

83 Główny inżynier oraz kierownik produkcji Studium przypadku: Modelowe sytuacje i typowe ZADANIA PRZYPADEK 1: Ustalenia z firmą macierzystą dotyczące zaprojektowania podestu Miejsce: Dział projektowy w czeskiej filii, biuro / stanowisko CAD Zaangażowane osoby: kierownicy i pracownicy niemieckiego i czeskiego działu projektowego Klient chciałby zamówić podest do urządzenia odsysającego wyziewy, które powstają podczas spawania. Ze względu na oszczędność czasu i podział obowiązków, z firmy macierzystej przychodzi tylko wstępny zarys produktu zawierający zasadę działania i podstawowe dane / wymiary. Na podstawie tego zarysu dział czeski ma za zadanie zaprojektować podest i przygotować go do produkcji. Realizacja musi być poprzedzona szczegółowymi ustaleniami co do materiału, profilu, poręczy, dojścia do obiektu etc. Razem z głównym inżynierem sporządzany jest rysunek techniczny w dziale czeskim przy zachowaniu daleko idącej autonomii. Konsultacje z działem niemieckim są nieodzowne, jeśli klient ma szczególne wymagania w zakresie rozplanowania lub końcowego montażu produktu. Komunikacja zachodzi przez telefon lub przy pomocy współdzielenia ekranu (screensharing) z interfejsem programu CAD. PRZYPADEK 2: Sporządzanie oferty dla zagranicznego klienta Miejsce: Dział projektowy w czeskiej filii, biuro / stanowisko CAD Zaangażowane osoby: kierownicy i pracownicy niemieckiego i czeskiego działu projektowego Dział projektowy otrzymuje dokumenty od klienta i na podstawie jego wymagań ma sporządzić ofertę. Klient dostarcza zwykle rysunek techniczny i po konsultacji z nim są uzupełniane dane produktu. W pozostałych przypadkach dział samodzielnie sporządza całą dokumentację techniczną, stosując się do wytycznych klienta. Komunikacja oraz opisywanie rysunków odbywa się w języku klienta, tak jak korespondencja z klientem (e-maile). PRZYPADEK 3: trudna sytuacja: Uzgadnianie wymaganych zmian podczas przygotowywania zlecenia do produkcji Miejsce: Dział projektowy w czeskiej filii, biuro / stanowisko CAD Zaangażowane osoby: kierownicy i pracownicy niemieckiego i czeskiego działu projektowego Nastąpiły nieprzewidziane problemy podczas przygotowywania rysunku technicznego dla działu produkcji. Zmiany muszą zostać uzgodnione z działem projektowym firmy macierzystej. Z założenia dział w Czechach sam podejmuje decyzje w przypadku mniej ważnych problemów. W razie poważniejszych problemów potrzebna jest jednak konsultacja z niemieckim działem produkcyjnym względnie projektowym. Szczególną trudność stanowi takie przedstawienie problemu, by strona niemiecka go zrozumiała, nawet jeśli istnieje duża presja czasowa. Z reguły problem opisywany jest w zwykłym e-mailu, do którego dołączone są dokumenty, zdjęcia i rysunki techniczne. W 50% przypadków sytuacja jest pilna i trzeba porozumieć się telefonicznie. Szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i kontekstów DZIAŁAŃ JĘZYKOWYCH Zadania komunikacyjne

Konteksty działań językowych (miejsca, osoby, instytucje)

Działania językowe

ustalanie: – etapów produkcyjnych i montażowych – harmonogramu pracy i specyfikacji materiałowych

komunikacja z technologami (z reguły z działu projektowego firmy macierzystej). w biurze, w hali produkcyjnej

opisywanie procesów, błędów, problemów, rozmawianie o przebiegach pracy, ustalanie terminów

Praca z tekstem

rozmowy telefoniczne, e-maile, wewnętrzne wytyczne i specyfikacje materiałowe względnie katalogi

84 udział w naradach / zebraniach prezentowanie projektów

komunikacja z innymi działami zakładu – dotycząca planowania kadrowego i materiałowego – dotycząca projektów i rysunków technicznych

prezentowanie projektów, wyrażanie zgody i niewyrażanie zgody, wysuwanie propozycji, zwracanie uwagi na potencjalne trudności w przebiegu pracy, proszenie o coś, przyznawanie się do własnych błędów i przepraszanie

udział w telekonferencjach, prezentacje, rysunek techniczny, czytanie wytycznych i oficjalnych wskazań kierownictwa

wprowadzanie pracowników w nowe procedury / procesy

w sali szkoleniowej, w biurze

opisywanie i wyjaśnianie procedur i procesów produkcyjnych, rozumienie wyjaśnień lub proszenie o nie

prezentacje w programie PowerPoint, rysunek techniczny z opisem szkice

wyjaśnianie problemów zaistniałych w urządzeniach, konstrukcjach zgłaszanie błędów i awarii oraz ich dokumentowanie

z reguły z działem projektowym firmy macierzystej lub z klientem

opisywanie błędów, dokumentowanie procedur, podawanie / uzasadnianie przyczyn, rozumienie poleceń, reagowanie na nie, proszenie o powtórzenie, wysuwanie propozycji

rozmowy telefoniczne i nieformalne e-maile, dokumentacja i raporty o błędach wspierane komputerowo

dokumentowanie wyników pracy

w biurze

zamawianie materiałów

komunikacja z dostawcami i / lub działem zaopatrzenia

ewaluacja ofert zgłaszanie braków materiałowych kontrolowanie i reklamowanie materiałów odmawianie przyjęcia materiałów i składanie skarg

czytanie i pisanie i zapytań czytanie i ewaluowanie ofert

doradztwo i wsparcie klienta, prezentowanie produktów

komunikacja z klientem przez telefon lub osobiście

opisywanie szczegółów produktów, komentowanie rysunku technicznego, uzupełnianie opisów do rysunku technicznego, uzasadnienie i wyjaśnianie zmian, wysuwanie propozycji dotyczących wspólnego działania, zwracanie uwagi

rozmowy telefoniczne, e-maile, rysunek techniczny z opisem

ustalanie z klientem jego życzeń i wymagań

komunikacja z klientem przez telefon lub osobiście

rozmowy telefoniczne, e-maile, rysunek techniczny z opisem

dokumentacja i sprawozdania wspierane komputerowo

85 sporządzanie ofert

komunikacja z klientem przez telefon lub e-mail

nazywanie szczegółów produktów, oddawanie istotnych właściwości produktu

pisanie ofert (z pomocą modułów tekstowych)

wprowadzanie klienta w obsługę urządzenia

na miejscu w firmie klienta podczas osobistych rozmów

opisywanie i wyjaśnianie procedur i procesów produkcyjnych, rozumienie dodatkowych pytań i peryfraz, ostrzeganie, stosowne reagowanie na reklamacje / negatywne oceny

dokumenty dotyczące konserwacji, reklamacji

Specyficzne wymagania i warunki komunikacJI Zależności pomiędzy uczestnikami komunikacji

✓ klient częściowo sam dostarcza dokumentację, która będzie potem przez inżynierów uzupełniana, komentowana i dostosowywana

✓ proces pozyskiwania materiałów często przejmują inne działy, ale bardzo specyficzne produkty lub części należy wyszukać samemu, ew. należy dokonać oceny ofert

Szczególny przypadek komunikacji: komunikacja między filią a koncernem macierzystym z siedzibą za granicą

✓ zarządzanie projektem produktu znajduje się za granicą, tzn. że np. firma macierzysta dostarcza projekty lub gotowe rysunki techniczne, które muszą być przygotowane do celów produkcyjnych

✓ wytyczne przychodzą z firmy macierzystej, filia ma jednak pewne kompetencje decyzyjne

✓ kierownik działu projektowego / produkcyjnego w filii przedsiębiorstwa jest często pośrednikiem między czeskimi (ew. polskimi lub słowackimi) pracownikami a ich niemieckimi kolegami

Szczególne wyzwania i trudności

✓ w razie błędów i zakłóceń trzeba często działać pod presją czasu

✓ rozmówcy (pracownicy firmy macierzystej lub klienta) nie zawsze są w stanie zrozumieć problemów komunikacyjnych drugiej strony, tzn. w razie kłopotów ze zrozumieniem użyć innych sformułowań lub mówić standardową odmianą języka

✓ słownictwo specjalistyczne jest bardzo specyficzne. Firmy dysponują niekiedy standaryzowanymi listami słów lub dwujęzycznymi formularzami dla często powtarzających się procedur, np. dla kontroli jakości. Sami pracownicy często prowadzą własne glosariusze

Szczegółowe opisy celów dydaktycznych: Główny inżynier RECEPCJA PISEMNA Recepcj a pisemn a A2 (A2 +) Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice, restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie. (ESOKJ) ➠ Rozumie oznaczenia w znanych kontekstach, w pomieszczeniach produkcyjnych, zakładowych i laboratoryjnych oraz w biurze i salach konferencyjnych. Rozumie sens krótkich tekstów napisanych językiem codziennym o charakterze informacyjnym. (DfAM) ➠ Potrafi w pisemnych wypowiedziach współpracowników znaleźć informacje dotyczące zmian terminów lub programów. ➠ Rozumie etykiety i napisy na przyborach biurowych.

86 Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach ze znanej sobie dziedziny i wybrać potrzebne dane. (DfAM) ➠ W katalogu lub specyfikacji materiałowej potrafi wyszukać konkretny produkt lub część zamienną przeznaczoną dla znanego mu urządzenia. Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i elementami graficznymi. (DfAM) ➠ Potrafi wydobyć istotne dane z wykresów i statystyk błędów, rysunków technicznych z opisami oraz dokumentacji projektowej (również w programach CAD). Rozumie proste instrukcje obsługi i dokumentację techniczną, jeśli prezentowane są one krok po kroku i towarzyszą im ilustracje. (DfAM) ➠ Potrafi wydobyć najważniejsze informacje z instrukcji obsługi ogólnie znanego mu oprogramowania, jeśli towarzyszą jej ilustracje. Rozumie proste dokumenty lub krótkie sprawozdania dotyczące znanych mu zagadnień. (DfAM) ➠ Potrafi wyłowić istotne informacje z raportów o błędach dotyczących znanych sobie urządzeń. Rozumie podstawowe rodzaje standardowych i rutynowych listów i faksów na znane sobie tematy. (ESOKJ A2+) ➠ Rozumie podstawowe informacje w standardowo sformułowanych ofertach, zamówieniach i rachunkach. Rozumie przepisy, np.: BHP, jeśli są wyrażone prostym językiem. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi z wytycznych kierownictwa odczytać proste dane, np. dotyczące zmiany podstawowego wymiaru czasu pracy.

Rece pc j a pisemn a B1 Rozumie opisy znanych mu lub osobiście go interesujących rzeczy i zagadnień. (DfAM) ➠ Potrafi wydobyć podstawowe informacje z dokumentacji technicznej, raportów o błędach oraz opisów produktów związanych z jego dziedziną. Rozumie jasno sformułowane, nieskomplikowane instrukcje obsługi danego urządzenia. (ESOKJ) Rozumie proste ogłoszenia z nieskomplikowanymi informacjami i nielicznymi skrótami. (DfAM) ➠ W profilu danego stanowiska rozumie dane dotyczące profilu zadaniowego, stawianych wymagań i osiągnięć. ➠ Rozumie reklamy dotyczące urządzenia z zakresu swojej specjalizacji. Rozumie podstawowe zapisy w umowach życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi znaleźć podstawowe informacje w umowach kupna-sprzedaży. Rozumie podstawowe treści i ważne argumenty w tekstach na aktualne i znane sobie tematy. (DfAM) ➠ Potrafi rozeznać się w ofertach i zamówieniach dotyczących jego dziedziny zawodowej. ➠ Rozumie korespondencję swojego współpracownika dotyczącą zaistniałych błędów, jeśli posługuje się on standardową odmianą języka. ➠ Rozumie komunikaty kierownictwa dotyczące zasad w miejscu pracy. Rozpoznaje ważne argumenty w prostych artykułach z gazet na znane sobie tematy. (ESOKJ) ➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z abstraktu artykułu specjalistycznego na temat nowych technologii lub urządzeń.

RECEPCJA USTNA

87 Recepc j a u stn a A2 Potrafi w znanych sobie sytuacjach zrozumieć proste, rzeczowe informacje i dane liczbowe. (DfAM) ➠ Rozumie komunikaty dotyczące terminów i zmian terminów w zakresie swojej dziedziny zawodowej. ➠ Rozumie dane dotyczące cen, miar lub materiałów produktów i części zamiennych. Potrafi w rozmowach, które odbywają się w jego obecności, rozpoznać ich temat, pod warunkiem, że rozmowy te prowadzone są w wolnym tempie i przy użyciu standardowej odmiany języka. Rozumie najważniejsze fakty z prostej prezentacji dotyczącej znanego sobie tematu, jeśli towarzyszą jej gesty lub elementy wizualne. (DfAM) ➠ Potrafi ustalić temat podczas narady kierownictwa lub w rozmowie z technologami i pracownikami produkcyjnymi. Potrafi wyłowić główną treść w krótkich, jasnych, prostych komunikatach i ogłoszeniach. Rozumie proste wskazówki tłumaczące, jak z punktu X dotrzeć do punktu Y, pieszo lub korzystając z komunikacji miejskiej. (ESOKJ) ➠ Rozumie wskazanie pozycji urządzenia w hali produkcyjnej. ➠ Rozumie, jak włącza się i wyłącza urządzenie i jak długo może ono pracować.

Recepc j a u stn a B1 Rozumie konkretne ustne polecenia i zlecenia. (DfAM) ➠ Rozumie konkretne polecenia dotyczące etapów produkcyjnych i montażowych oraz uruchamiania i użytkowania maszyn lub urządzeń ze swojej dziedziny zawodowej, względnie ich części składowych. Potrafi nadążać z ogólnym zrozumieniem głównych tematów przedłużającej się dyskusji osób trzecich, przy wyraźnej artykulacji ich wypowiedzi w standardowej odmianie języka. (ESOKJ) ➠ Potrafi rozpoznać przyczynę problemu w rozmowie współpracowników z produkcji dotyczącej trudności podczas wprowadzania nowego urządzenia oraz ewentualnych awarii. Potrafi wyłowić ogólny sens wypowiedzi i najważniejsze informacje z większości wykładów, krótkich przemówień i prezentacji na znane mu tematy, po warunkiem, że charakteryzują się one prostotą języka i przejrzystością struktury. (DfAM) ➠ Rozumie najważniejsze informacje z objaśnień dotyczących nowego procesu produkcyjnego.

Recepcja audiowizualna Recepcja a u d iowizu a ln a A2 (A2 +) Potrafi nadążać za zmianą tematów w wiadomościach telewizyjnych i mieć ogólne pojęcie o przekazywanej treści. (ESOKJ) Potrafi określać główne informacje w wiadomościach telewizyjnych na temat zdarzeń, wypadków itp., gdy obraz towarzyszy wypowiedzi. (ESOKJ A2+) Potrafi wyłowić najważniejsze informacje z filmów instruktażowych na znane sobie tematy, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Potrafi nadążyć za głównymi wskazówkami filmu instruktażowego dotyczącego oprogramowania z jego dziedziny zawodowej, jeśli ma wystarczająco dużo czasu, by jednocześnie wskazówki te samemu wypróbować.

Recepcj a a u d iowizu a ln a B1

88 Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ) Potrafi śledzić tok filmów instruktażowych dotyczących znanych mu tematów, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Potrafi zrozumieć szczegółowy film instruktażowy objaśniający obsługę oprogramowania z jego dziedziny zawodowej.

Produkcja pisemna | Notatki, sprawozdania, protokoły Pro d u k c j a pisemn a A2 Potrafi z pomocą modułów tekstowych lub wzorców zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi wpisać podstawowe dane dotyczące błędu do przewidzianego w tym celu formularza raportowego. ➠ Potrafi przy pomocy wzorca napisać tabelaryczny życiorys. Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. (DfAM) ➠ Potrafi nanieść na listę kontrolną, np. dotyczącą analizy słabych punktów, proste notatki dotyczące etapów produkcyjnych i montażowych. Potrafi zapisać plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM) ➠ Potrafi sporządzić sobie harmonogram pracy, posługując się prostymi zdaniami.

Pro du k c j a pisemn a B1 Potrafi opisać znane sobie lub osobiście go interesujące rzeczy i zagadnienia w sposób prosty i przejrzysty. (DfAM) ➠ Potrafi opisać w e-mailu swoje miejsce pracy i znany sobie proces produkcyjny. ➠ Potrafi przedstawić w prezentacji PowerPoint specyfikę danego produktu. ➠ Potrafi etykietować i opisywać sporządzone w programie CAD rysunki techniczne i ich elementy. Potrafi pisać bardzo krótkie sprawozdania według standardowo przyjętego formatu, przekazując rutynowe, faktyczne informacje i uzasadniać jakieś działania. (ESOKJ) ➠P otrafi wypełnić krótki raport o błędach lub listę kontrolną dotyczącą analizy słabych punktów. Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (DfAM) ➠ Potrafi sporządzić raport o zakłóceniach. ➠ Potrafi sporządzić pisemny meldunek z sytuacji konfliktowej w pracy. Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, odznaczające się wystarczającą dokładnością, aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM) ➠ Podczas spotkania lub wewnętrznego zebrania z klientami i dostawcami potrafi zanotować sobie w punktach najważniejsze informacje.

89 Produkcja ustna | spójna wypowiedź Pro duk c j a u stn a A2 (A2 +) Umie opisać własną rodzinę, warunki mieszkalne, wykształcenie, obecną i niedawną pracę. (ESOKJ) ➠ Potrafi opisać swoje miejsce pracy i działalność zawodową. Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. (ESOKJ A2+) Potrafi zwięźle opisywać zdarzenia i czynności. ➠ Potrafi w prostych słowach przedstawić najważniejsze etapy procesu produkcyjnego. Potrafi wyrażać przypuszczenia przy użyciu prostych środków językowych. (DfAM) Potrafi rozmawiać na temat planów i ustaleń, używając prostych form językowych. (DfAM) ➠ Potrafi po naradzie oddać w prostych słowach, jakie kolejne kroki należy przedsięwziąć. Potrafi w prosty sposób wypowiadać swoje zdanie na temat spraw życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi wypowiadać swoje zdanie na temat jakości noclegu. Potrafi przedstawić krótką, przećwiczoną wcześniej wypowiedź na temat wiążący się z jego własnym życiem codziennym, krótko uzasadniając i objaśniając własne opinie, plany i działania. Potrafi odpowiadać na ograniczoną liczbę sformułowanych wprost pytań słuchaczy. (ESOKJ A2+) ➠ Podczas przeznaczonej dla klienta prezentacji zawierającej ilustracje potrafi nazwać części maszyny, jeśli ma czas na przygotowanie.

Prod u k c j a u stn a B1 Potrafi w prosty sposób opisywać różne przeżycia i doświadczenia związane z własnymi zainteresowaniami. (ESOKJ) ➠ Potrafi zrelacjonować najważniejsze wyniki zebrania. Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (ESOKJ) ➠ Potrafi zrelacjonować, w jaki sposób doszło do awarii urządzenia. Potrafi krótko uzasadniać i objaśniać własne opinie, plany i działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi podczas przedstawiania przebiegu procesu produkcyjnego opisać najważniejsze czynności i uzasadnić ich kolejność. ➠ Potrafi w prostych słowach wyjaśnić technikom kolejne kroki dotyczące realizacji projektu. Potrafi zrozumiale opisać sposób wykonywania jakiejś czynności. (DfAM) ➠ Potrafi opisać obsługę danego urządzenia. ➠ Potrafi szczegółowo poinstruować pracowników w kwestii realizacji projektu. Potrafi wygłaszać krótkie, typowe oświadczenia na tematy związane ze zdarzeniami codziennymi z obszaru swoich zainteresowań – łatwo zrozumiałe, mimo zauważalnego obcego akcentu i intonacji. (ESOKJ) ➠ Potrafi otworzyć i zamknąć zebranie w swoim dziale. Potrafi przedstawić sformułowaną wprost i przećwiczoną wcześniej wypowiedź z obszaru własnych zainteresowań, która jest wystarczająco przejrzysta, by można ją było bez trudu śledzić nawet przez dłuższy czas, objaśniając ze stosunkowo dużą precyzją główne wątki. (ESOKJ) ➠ Potrafi objaśnić klientowi obsługę danego urządzenia krok po kroku, posługując się prezentacją zbudowaną na zasadzie sekwencji prostych kroków. ➠ Potrafi prezentować i komentować rysunki techniczne.

90 Interakcja pisemna | Korespondencja i komunikaty INTERAKCJA pisemn a A2 Potrafi pozyskać i przekazać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi z pomocą szablonu lub formularza poprosić o brakujące dane dotyczące miar, wielkości i materiału. Potrafi posłużyć się w oficjalnych pismach zwrotami grzecznościowymi dotyczącymi pozdrawiania, zwracania się do kogoś, proszenia i dziękowania. (DfAM) Potrafi napisać krótkie, proste, często typowe wiadomości, które dotyczą obszarów i potrzeb życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi potwierdzić pocztą e-mail udział w zebraniu pracowniczym.

Int era k c j a pisemn a B1 Potrafi przekazać dalej i wyjaśnić proste fakty, zadania lub problemy. (DfAM) ➠ Potrafi wpisać podstawowe dane do standardowego formularza zapotrzebowania materiałowego. ➠ Umie napisać prośbę o specyfikację miar, materiału lub koloru produktu, jeśli nie ma ich w ofercie. Potrafi odpowiedzieć na ogłoszenia i anonse oraz poprosić o udzielenie dalszych lub dokładniejszych informacji. ➠ Potrafi wykazać zainteresowanie możliwością doskonalenia zawodowego i napisać prośbę o udzielenie dalszych informacji.

Interakcja ustna | Udział w rozmowach, współpraca w konkretnym celu Int erak c j a u stn a A2 (A2 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami. (DfAM) ➠ Podczas kurtuazyjnej rozmowy zawodowej potrafi opisać swoje wykształcenie oraz obecne i poprzednie miejsce pracy i warunki zatrudnienia. ➠ Potrafi udzielać informacji, czy dane dokumenty istnieją i gdzie się znajdują oraz zrozumieć takie informacje. Potrafi w codziennych sytuacjach zawodowych pozyskiwać informacje i wymieniać się informacjami, dotyczącymi ilości, cen i czasu. (DfAM) ➠ Potrafi podczas prostych rozmów z hurtownikami powiedzieć, czego szuka, podać dane dotyczące ilości i materiału oraz zapytać o cenę. Potrafi wydobywać główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych i odpowiednio na nie reagować. (DfAM) ➠ Potrafi w prostej rozmowie telefonicznej z klientem wymieniać się informacjami na temat funkcjonowania danego urządzenia i w razie potrzeby zapytać o ewentualne problemy.

91 Umie zadawać pytania i odpowiadać na sugestie. (ESOKJ A2+) ➠ Podczas rozmów związanych z optymalizacją procesów produkcyjnych potrafi zaproponować zmianę priorytetów lub kolejności etapów produkcyjnych lub montażowych. ➠ Podczas rozmów z klientami dotyczących uruchomienia danej maszyny potrafi wskazać, co jest możliwe, a co nie. Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby. (DfAM) ➠ Potrafi powiadomić inny dział, że potrzeba więcej czasu na wykonanie danego etapu produkcyjnego. Potrafi prosić o wskazówki i udzielać wskazówek. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do programu CAD oraz samemu udzielić takiej pomocy. Umie powiedzieć, co myśli na dany temat, jeżeli jest pytany bezpośrednio podczas formalnego zebrania, pod warunkiem możliwości ewentualnego poproszenia o powtórzenie najważniejszych kwestii. (ESOKJ) ➠ Podczas zebrań działu produkcyjnego i projektowego potrafi wyrazić swoje zdanie na temat wyboru dostawcy / podwykonawcy.

Int erak c j a u stn a B1 (B1 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień z zakresu jego zawodowej specjalności lub obszaru zainteresowań. (DfAM) ➠ Potrafi zadawać i odpowiadać na pytania związane z produktami, właściwościami produktów lub etapami produkcji. ➠ Potrafi poprosić o uzupełnienie brakujących danych w ofertach. Potrafi dosyć swobodnie prowadzić rozmowę na typowe i nietypowe tematy związane z własnymi zainteresowaniami i sprawami zawodowymi. Umie wymieniać, sprawdzać i potwierdzać informacje, radzić sobie w mniej rutynowych sytuacjach i tłumaczyć, dlaczego coś stanowi problem. (ESOKJ B1+) ➠ Potrafi zwrócić w magazynie lub u hurtownika wybrakowany towar lub pojedyncze części. Potrafi złożyć skargę. ➠ Potrafi wyjaśnić w rozmowie z klientem przyczyny awarii.

Wspó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów, d y skuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y Potrafi powiedzieć swoje zdanie i wysuwać propozycje, jeśli chodzi o rozwiązywanie problemów lub faktyczne podejmowanie decyzji. (DfAM) ➠ Potrafi wyrazić swoje zdanie w sprawie zakupu nowego urządzenia. ➠ Podczas zebrań potrafi rozdzielać zadania wśród pracowników. Potrafi wyrazić swoje przekonanie, opinię, zgodzić się lub grzecznie odmówić. (ESOKJ) ➠ Podczas rozmów z zagranicznymi klientami potrafi prezentować w stosowny sposób możliwości i ograniczenia dotyczące projektowania urządzenia lub maszyny. Potrafi zrozumiale formułować opinie dotyczące rozwiązywania problemów i reagować na pytania typu: dokąd iść, co robić, jak coś zorganizować (np.: wycieczkę) itp. (ESOKJ B1+) ➠ Potrafi wypowiadać się w sprawach rozwiązań technicznych i organizacyjnych lub dotyczących kolejnych etapów procesu produkcji.

92 Maszynista pojazdów trakcyjnych Studium przypadku: Modelowe sytuacje i typowe ZADANIA PRZYPADEK 1 – Rozpoczęcie pracy Miejsce: Dworzec kolejowy, biuro dyspozytora i kabina maszynisty Zaangażowane osoby: Maszynista i dyspozytor Maszynista rozpoczynając służbę przejmuje lokomotywę / zestaw trakcyjny na dworcu kolejowym. W tym celu udaje się do biura dyspozytora, prosi go o klucze i pyta się o miejsce postoju lokomotywy. Musi znać rozkład torów na stacji, ewentualnie poprosić dyspozytora lub innych pracowników o wskazówki. Maszynista otrzymuje od manewrowego informacje dotyczące dołączonych wagonów. Po sprzężeniu wagonów z lokomotywą należy przeprowadzić próbę hamulców. Przed odjazdem maszynista otrzymuje rozkazy i przez radiotelefon kolejowy zgłasza dyżurnemu ruchu gotowość do odjazdu. Urządzenie sygnalizacyjne pozwala na odjazd. Niekiedy zdarzają się opóźnienia. Maszynista uzgadnia z dyżurnym ruchu nowy czas odjazdu i dowiaduje się o powody opóźnienia, a następnie przekazuje stosowne informacje pasażerom. PRZYPADEK 2 – trudna sytuacja: nadzwyczajne zdarzenie na szlaku Miejsce: Kabina maszynisty Zaangażowane osoby: Maszynista, dyżurny ruchu W przypadku incydentów na szlaku, np. uszkodzonych samochodów, rannych zwierząt lub osób na torach lub w ich pobliżu, dyżurny ruchu jest pierwszą osobą, z którą kontaktuje się maszynista. Sposób postępowania w takich sytuacjach jasno regulują przepisy. Maszynista zgłasza przez radio dyżurnemu ruchu podstawowe dane: numer pociągu, kilometraż, uczestników zajścia, szkody. Jeśli trzeba, prosi o karetkę pogotowia lub policyjny radiowóz. Kontakt z policją, inspekcją kolejową lub pogotowiem ratunkowym dokonuje się poprzez dyżurnego ruchu. Maszynista czeka na dalsze instrukcje i powiadamia drużynę konduktorską. W razie wypadku wkracza na miejsce inspekcja kolejowa lub policja i dokonuje przesłuchania maszynisty. Zostaje sporządzony protokół powypadkowy. Jeśli zaistniały szkody osobowe, maszyniści znajdują się pod szczególną presją psychiczną. Szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i kontekstów DZIAŁAŃ JĘZYKOWYCH Zadania komunikacyjne

Konteksty działań językowych (miejsca, osoby, instytucje)

Działania językowe

Praca z tekstem

przyjęcie lokomotywy na stacji kolejowej, orientowanie się na stacji i torowisku, dokumentowanie próby hamulca na stacji, przyjmowanie zmian w rozkładzie jazdy

porozumiewanie się z dyspozytorem na stacji

przedstawianie się, proszenie o klucze, dowiadywanie się o miejsce postoju lokomotywy, rozumienie kierunków i rodzajów torów, nazywanie terenu, dowiadywanie się o określonych pracowników

aktualne rozkazy wykaz odcinków ze zmniejszoną prędkością, wypełnianie karty próby hamulca, rozumienie zmian w rozkładzie jazdy

rozumienie rozkazów, zadań i poleceń manewrowego,

rozumienie rozkazów

komunikacja podczas manewrowania (przyłączania wagonów),

porozumiewanie się z manewrowym przez radio na torowisku ,

93 zgłaszanie gotowości do odjazdu

komunikacja z dyżurnym ruchu przez radiotelefon kolejowy

wykonywanie rozkazów, gdy nie działa sygnalizacja

wykonywanie rozkazów pod dyktando dyżurnego ruchu

zgłaszanie i protokołowanie nadzwyczajnych zdarzeń

komunikacja z dyżurnym ruchu przez radiotelefon kolejowy, porozumiewanie się z inspekcją kolejową, względnie policją na miejscu (na szlaku)

przedstawianie się, proszenie o klucze, dowiadywanie się o miejsce postoju lokomotywy, rozumienie kierunków i rodzajów torów, nazywanie terenu, dowiadywanie się o określonych pracowników wypełnianie formularzy rozkazów

podawanie danych dotyczących miejsca, czasu, szlaku i numeru pociągu, opisywanie przebiegu zdarzenia, nazywanie problemu technicznego

wypełnianie formularza (raportu powypadkowego)

Specyficzne wymagania i warunki komunikacJI Według dyrektywy Unii Europejskiej35 dotyczącej wymagań komunikacyjnych stawianych maszynistom pojazdów trakcyjnych jeżdżących europejskimi szlakami kolejowymi, maszyniści muszą „posiadać umiejętności w zakresie języka wskazanego przez daną instytucję zarządzającą infrastrukturą. Ich umiejętności językowe muszą być na poziomie umożliwiającym im aktywne i skuteczne porozumiewanie się w sytuacjach rutynowych, trudnych oraz awaryjnych”. (Dyrektywa 2007 / 59 / WE) Szczególne warunki i wymagania

✓ znajomość sygnałów i przepisów; szkolenia z przepisów odbywają się z reguły w języku ojczystym

✓ znajomość elementów obsługi w kabinie maszynisty; oznaczenia są z reguły dwujęzyczne; szkolenia z obsługi lokomotywy odbywają się w języku ojczystym

✓ znajomość stałych zwrotów, używanych podczas zgłaszania zdarzeń nadzwyczajnych lub problemów technicznych

Zależności pomiędzy uczestnikami komunikacji

✓ maszyniści porozumiewają się podczas jazdy przede wszystkim z dyżurnym ruchu

✓ w razie zdarzenia nadzwyczajnego, np. wypadku na szlaku lub blokady torów maszynista zgłasza się najpierw do dyżurnego ruchu; ten zaś wydaje dalsze polecenia

✓ potem następuje rozmowa z drużyną konduktorską

Szczególne wyzwania i trudności ✓ w szczególnych sytuacjach jak wypadki ze szkodami osobowymi maszyniści działają częściowo pod silnym obciążeniem psychicznym: sposób postępowania w takich sytuacjach jest regulowany odpowiednimi przepisami (patrz wzmianka u góry)

yrektywa 2007 / 59 / WE Parlamentu Europejskiego i Rady z dnia 23 października 2007 r. w sprawie przyznaD wania uprawnień maszynistom prowadzącym lokomotywy i pociągi w obrębie systemu kolejowego Wspólnoty (Dyrektywa 2007 / 59 / WE)

94 Szczegółowe opisy celów dydaktycznych: Maszynista pojazdów trakcyjnych RECEPCJA PISEMNA Recepcj a pisemn a A2 (A2 +) Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice, restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie. (ESOKJ) ➠ Rozumie oznaczenia na stacji kolejowej. Rozumie oznaczenia urządzeń w kabinie maszynisty. Rozumie sens krótkich tekstów napisanych językiem codziennym o charakterze informacyjnym. (DfAM) ➠ Z pisemnych komunikatów współpracowników potrafi wydobyć informacje dotyczące zmian terminów lub planów. Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach ze znanej sobie dziedziny i wybrać potrzebne dane. (DfAM) ➠ Potrafi dotrzeć do istotnych informacji w wykazie odcinków ze zmniejszoną prędkością i w wykazie pojazdów w składzie. Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i innymi układami słowno-obrazowymi. (DfAM) ➠ Rozumie rozkład jazdy. Rozumie proste instrukcje obsługi i dokumentację techniczną, jeśli prezentowane są one krok po kroku i towarzyszą im ilustracje. (DfAM) ➠ Rozumie kluczowe informacje z opatrzonej ilustracjami instrukcji obsługi lokomotywy. Rozumie proste dokumenty lub krótkie raporty dotyczące znanych zagadnień. (DfAM) ➠ Rozumie ogólne rozkazy na piśmie. Rozumie przepisy, np.: BHP, jeśli są wyrażone prostym językiem. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi z odpowiednich wykazów, np. dotyczących znaczenia sygnałów, odczytać znaczenie określonych elementów, jeśli sformułowane są w prostym języku i towarzyszą im ilustracje.

Rece pc j a pisemn a B1 Rozumie opisy znanych mu lub osobiście go interesujących rzeczy i zagadnień. (DfAM) ➠ Rozumie opisy ważnych sygnałów znajdujących się w wykazie. Rozumie jasno sformułowane, nieskomplikowane instrukcje obsługi danego urządzenia. (ESOKJ) ➠ Rozumie instrukcję obsługi lokomotywy, jeśli dokument ten charakteryzuje się przejrzystą strukturą. Rozumie proste ogłoszenia z nieskomplikowanymi informacjami i nielicznymi skrótami. (DfAM) ➠ Rozumie ogłoszenia dotyczące doskonalenia zawodowego w swojej dziedzinie. Rozumie podstawowe treści i ważne argumenty w tekstach na aktualne i znane sobie tematy. (DfAM) ➠ Potrafi zawrzeć w protokole powypadkowym najważniejsze informacje dotyczące wypadku. ➠ Potrafi zrozumieć kluczowe informacje ze stosownych dyrektyw dotyczących procedur firmowych i wydobyć z tych dokumentów określone szczegóły. Rozpoznaje ważne argumenty w prostych artykułach z gazet na znane sobie tematy. (ESOKJ) ➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z depeszy prasowej o wypadku kolejowym lub z artykułu prasowego na temat kolei.

95 RECEPCJA USTNA Recepc j a u stn a A2 Potrafi w znanych sobie sytuacjach zrozumieć proste, rzeczowe informacje i dane liczbowe. (DfAM) ➠ W rutynowych sytuacjach potrafi rozpoznać dane dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, opóźnienia, numeru pociągu lub numeru toru. Potrafi ogólnie określić temat dyskusji, prowadzonej powoli i w jasny sposób. (ESOKJ) ➠ Potrafi rozpoznać temat rozmowy, prowadzonej między dyżurnym ruchu a innymi maszynistami lub między samymi maszynistami. Potrafi wyłowić główną treść w krótkich, jasnych, prostych komunikatach i ogłoszeniach. Rozumie proste wskazówki tłumaczące, jak z punktu X dotrzeć do punktu Y, pieszo lub korzystając z komunikacji miejskiej. (ESOKJ) ➠ Rozumie proste wyjaśnienia dyspozytora dotyczące miejsca postoju lokomotywy. ➠ Rozumie polecenia dyspozytora, które mają określoną strukturę.

Recepc j a u stn a B1 Rozumie konkretne ustne polecenia i zlecenia. (DfAM) ➠ Rozumie rutynowe polecenia i komunikaty dyżurnego ruchu, np. na który tor ma wjechać, ile ma minut opóźnienia lub gdzie wykonywane są remonty torów. ➠ Potrafi zrozumieć polecenia dyżurnego ruchu podczas nadzwyczajnych zdarzeń. ➠ Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu drogi prowadzącej na konkretny tor. Potrafi nadążać z ogólnym zrozumieniem głównych tematów przedłużającej się dyskusji osób trzecich, przy wyraźnej artykulacji ich wypowiedzi w standardowej odmianie języka. (ESOKJ) ➠ Potrafi rozpoznać główne tematy rozmowy, prowadzonej między dyżurnym ruchu a innymi maszynistami lub między samymi maszynistami, dotyczące zakłóceń i remontów odcinków torów. Rozumie główne wątki wiadomości radiowych i prostych nagrań na znane mu tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo wolne i przejrzyste. (ESOKJ) ➠ Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg.

Recepcja audiowizualna Recepcja a u d iowizu a ln a A2 (A2 +) Potrafi nadążać za zmianą tematów w wiadomościach telewizyjnych i mieć ogólne pojęcie o przekazywanej treści. (ESOKJ) ➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi rozpoznać, czy pojawiły się nowe ważne informacje dotyczące sytuacji komunikacyjnej i czy nadawane są ostrzeżenia o złych warunkach pogodowych. Potrafi określać główne informacje w wiadomościach telewizyjnych na temat zdarzeń, wypadków itp., gdy obraz towarzyszy wypowiedzi. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje związane z miejscem i przyczyną wypadku w programie telewizyjnym lub materiale audiowizualnym dotyczącym wypadku komunikacyjnego. Potrafi wyłowić najważniejsze informacje z filmów instruktażowych na znane sobie tematy, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.

96 Recepcj a a u d iowizu a ln a B1 Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ) ➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z prognozy pogody lub komunikatu o sytuacji komunikacyjnej. Potrafi śledzić tok filmów instruktażowych dotyczących znanych mu tematów, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie.

Produkcja pisemna | Notatki, sprawozdania, protokoły Pro d u k c j a pisemn a A2 Potrafi z pomocą modułów lub wzorców tekstowych zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi nanieść w standardowym formularzu raportowym podstawowe dane dotyczące czasu, miejsca, osoby, pociągu oraz rozkazów. Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. ➠ Potrafi zanotować sobie dane przekazane przez dyżurnego ruchu dotyczące zmienionego czasu odjazdu i przyjazdu. Potrafi zapisać plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM) ➠ Potrafi pod dyktando dyżurnego ruchu zapisać rozkaz lub polecenie służbowe.

Pro du k c j a pisemn a B1 Potrafi opisać znane sobie lub osobiście go interesujące rzeczy i zagadnienia w sposób prosty i przejrzysty. (DfAM) ➠ Potrafi opisać kabinę maszynisty i znane sobie procedury robocze. Potrafi pisać bardzo krótkie sprawozdania według standardowo przyjętego formatu, przekazując rutynowe, faktyczne informacje i uzasadniać jakieś działania. (ESOKJ) ➠ Posługując się formularzem, potrafi napisać raport z przebiegu wypadku zaistniałego na szlaku kolejowym. Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, które odznaczają się wystarczającą dokładnością, aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM) ➠ Potrafi napisać sprawozdanie na forum dotyczące szczegółów awarii lub nadzwyczajnego zdarzenia.

Produkcja ustna | spójna wypowiedź Pro duk c j a u stn a A2 (A2 +) Umie opisać własną rodzinę, warunki mieszkalne, wykształcenie, obecną i niedawną pracę. (ESOKJ) ➠ Potrafi opowiedzieć przebieg wypadku w postaci nieskomplikowanej sekwencji zdarzeń. Potrafi przedstawić historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi przedstawić przebieg wypadku, posługując się prostymi zdaniami. Potrafi wyrażać przypuszczenia przy użyciu prostych środków językowych. (DfAM)

97 Potrafi rozmawiać na temat planów i ustaleń, używając prostych form językowych. (DfAM) ➠ Potrafi oddać w prostych zdaniach polecenie dyżurnego ruchu. Potrafi w prosty sposób wypowiadać swoje zdanie na temat spraw życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi wypowiadać swoje zdanie na temat jakości noclegu.

Prod u k c j a u stn a B1 Potrafi w prosty sposób opisywać różne przeżycia i doświadczenia związane z własnymi zainteresowaniami. (ESOKJ) ➠ Potrafi opisać, co lub kto znajduje się w pobliżu torowiska, lub co uniemożliwia kontynuowanie jazdy. Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (ESOKJ) ➠ Potrafi zdać relację inspekcji kolejowej, w jaki sposób doszło do wypadku. Potrafi krótko uzasadniać i objaśniać własne opinie, plany i działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi wyjaśnić i uzasadnić swoje decyzje dotyczące postępowania w sytuacjach niestandardowych. Potrafi zrozumiale opisać sposób wykonywania jakiejś czynności. (DfAM) ➠ Potrafi opisać poszczególne kroki i czynności od przejęcia lokomotywy do odjazdu ze stacji. ➠ Potrafi opisać prostymi zdaniami obsługę lokomotywy. Potrafi wygłaszać krótkie, typowe oświadczenia na tematy związane ze zdarzeniami codziennymi z obszaru swoich zainteresowań – łatwo zrozumiałe, mimo zauważalnego obcego akcentu i intonacji. (ESOKJ) ➠ Potrafi z pomocą wyćwiczonych zwrotów wygłosić komunikat w pociągu, że odjazd się opóźnia i podać przyczyny tego opóźnienia.

Interakcja pisemna | Korespondencja i komunikaty Int era k c j a pisemn a A2 Potrafi pozyskać i przekazać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ W trakcie kontroli potrafi zanotować i podać swoje dane osobowe. Potrafi napisać krótkie, proste, często typowe wiadomości, które dotyczą obszarów i potrzeb życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi zostawić koledze z pracy krótką wiadomość pisemną, że nie zdąży punktualnie przybyć na spotkanie.

Int er a k c j a pisemn a B1 Potrafi przekazać dalej i wyjaśnić proste fakty, zadania lub problemy. (DfAM) ➠ Potrafi podać na piśmie policji lub inspekcji kolejowej dane dotyczące lokomotywy, pojazdów w składzie i aktualnych rozkazów. Potrafi odpowiedzieć na ogłoszenia i anonse oraz poprosić o udzielenie dalszych lub dokładniejszych informacji. (DfAM) ➠ Potrafi wykazać zainteresowanie możliwością doskonalenia zawodowego i napisać prośbę o udzielenie dalszych informacji.

98 Interakcja ustna | Udział w rozmowach, współpraca w konkretnym celu Int erak c j a u stn a A2 (A2 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami. (DfAM) ➠ Potrafi wymieniać się z innymi maszynistami informacjami dotyczącymi trasy, potencjalnych remontów lub ładunku. ➠ Potrafi udzielić informacji, gdzie znajdują się dokumenty służbowe. Potrafi w codziennych sytuacjach zawodowych pozyskiwać informacje i wymieniać się informacjami, dotyczącymi ilości, cen i czasu. (DfAM) ➠ Potrafi zapytać i podać informacje dotyczące czasu odjazdu i przyjazdu, opóźnień oraz numeru pociągu lub numeru toru. Potrafi wydobywać główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych i odpowiednio na nie reagować. (DfAM) ➠ Potrafi zapytać przez radio dyżurnego ruchu o dokładny czas odjazdu.

Wspó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów, d y skuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y Umie w prosty sposób omawiać codzienne kwestie praktyczne, gdy rozmówca zwraca się do niego wyraźnie, powoli i bezpośrednio. Umie rozmawiać o tym, co robić, dokąd iść oraz umie uzgadniać miejsce i czas spotkania. (ESOKJ) ➠ Potrafi zaproponować przesunięcie spotkania na późniejszy termin. Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby. (DfAM) ➠ Potrafi prosić o zawiadomienie straży pożarnej, pogotowia lub policji. Potrafi prosić o wskazówki i udzielać wskazówek. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi poprosić kolegę z pracy o pomoc we wprowadzaniu danych do formularza. Umie powiedzieć, co myśli na dany temat, jeżeli jest pytany bezpośrednio podczas formalnego zebrania, pod warunkiem możliwości ewentualnego poproszenia o powtórzenie najważniejszych kwestii. (ESOKJ)

Int er a k c j a u stn a B1 Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień lub jego specjalności oraz obszaru zainteresowań. (DfAM) ➠ Potrafi wyjaśnić niestandardowe sytuacje na szlaku i podać swoje położenie. ➠ Potrafi wymieniać się z obsługą hotelu istotnymi szczegółami dotyczącymi pobytu.

99 Kierowca samochodów ciężarowych Studium przypadku: Modelowe sytuacje i typowe ZADANIA PRZYPADEK 1 – Załadunek i rozładunek na terenie zakładu klienta Miejsce: Teren zakładu klienta Zaangażowane osoby: Kierowca, ekspedytorzy / magazynierzy u klienta Podczas wjazdu na teren zakładu kierowca zgłasza się u portiera. Zwykle portier dysponuje planem dostaw. Kierowca mówi, że przywozi lub odbiera określony towar. Większe zakłady i firmy dysponują z reguły planami dostaw i częściowo opatrzonymi graficznie przepisami (instrukcjami) dotyczącymi zachowania się na terenie zakładu. Przy rampie załadowczej kierowca porozumiewa się z reguły z pracownikiem ekspedytury klienta. Kierowcy nie są zwykle odpowiedzialni za załadunek lub rozładunek towaru. Sprawdzają jednak, jak personel magazynu wykonuje załadunek i wydają polecenia dotyczące postępowania przy tej czynności, by zapewnić właściwe zabezpieczenie ładunku. Sytuacje szczególne: Kierowcy znajdują się często pod presją czasu i niekiedy dochodzi do konfliktów przy rampie z powodu długiego czasu oczekiwania. Jako pracownicy spedycji są jednak zobowiązani do grzecznego zachowywania się wobec magazynierów / pracowników ekspedytury. Budzące wątpliwości większe problemy wyjaśnia dyspozytor. Niekiedy dopiero będąc w drodze, kierowca otrzymuje powiadomienie SMS, do którego zakładu ma pojechać i co stamtąd zabrać. W tych warunkach może dość w pojedynczych przypadkach do nieporozumień, np. kierowca przyjedzie na miejsce dostawy o dzień za wcześnie. PRZYPADEK 2 – kontrola policyjna na trasie Miejsce: Kabina kierowcy, droga (szybkiego ruchu) Zaangażowane osoby: Kierowca, policjant Podczas rutynowej kontroli policyjnej kierowca musi poza dokumentami pojazdu udostępnić dokumenty przewozowe. Są one poza tym potrzebne do ustalenia czasu jazdy i odpoczynku. Zwykle kontrola przebiega bez problemów. Problemy pojawiają się według kierowców dopiero wtedy, gdy niektórzy policjanci nie przejmują się zbytnio barierami językowymi lub posługują się językiem urzędowych (mówią „paragrafami”). Sytuacje szczególne: Pod wpływem potencjalnego opóźnienia w dostawie i / lub zakazu dalszej jazdy kontakt z policją może okazać się również sytuacją stresującą. W razie wątpliwości kierowcy zwracają się do dyspozytora, który finalizuje załatwianie niezbędnych spraw.

100 Szczegółowy opis zadań komunikacyjnych i kontekstów DZIAŁAŃ JĘZYKOWYCH Zadania komunikacyjne

Konteksty działań językowych (miejsca, osoby, instytucje)

Działania językowe

rozumienie poleceń związanych z przyjęciem / dostawą towaru (opis drogi)

komunikacja z portierem przy wjeździe na teren klienta, komunikacja z administracją magazynu u klienta / z pracownikiem ekspedytury

zgłaszanie dostawy lub zamówienia, rozumienie danych dotyczących kierunku i poleceń związanych z dostawą, proszenie o instrukcję / pomoc, proszenie o powtórzenie i przeliterowanie, proszenie o wyjaśnienie lub przetłumaczenie, rozumienie danych dotyczących kierunku, sygnalizowanie (braku) zrozumienia

rozumienie planów orientacyjnych z piktogramami i oznaczeń na terenie firmy

kompletowanie dokumentów przewozowych, wypełnianie formularzy i danych dotyczących: numeru rejestracyjnego pojazdu i przyczepy, kodu, adresu, nazwy, masy dotyczących trzech ostatnich transportów, wydawanie poleceń dotyczących załadunku, rozwiązywanie problemów: informowanie o uszkodzeniu opakowania, wyjaśnianie zaistniałej sytuacji

komunikacja z magazynierami i pracownikami ekspedytury na terenie zakładu klienta: personel magazynu, ewentualnie pracownicy działu dystrybucji lub zaopatrzenia

pozdrawianie i krótkie przedstawianie się, proszenie o pozwolenie, informowanie o posiadanych dokumentach, proszenie o pomoc: pytanie o urządzenia, pomoce załadowcze, wydawanie poleceń związanych z załadunkiem, reagowanie na pytania dotyczące ilości, masy, wielkości, proste reakcje na pytania: wyrażanie potwierdzenia, zaprzeczenia, niewiedzy, zapewnianie o czymś, wyjaśnianie, w jaki sposób doszło do zaistnienia szkody, proste ocenianie sytuacji: żałowanie czegoś, przepraszanie, usprawiedliwianie się, oferowanie pomocy i pytanie o życzenia, zwracanie uwagi na zobowiązania, pytanie o zamiary i możliwość realizacji, żegnanie się

dokumenty przewozowe: rozumienie, nazywanie i wypełnianie dowodu dostawy, listu przewozowego CMR

komunikacja z policją podczas kontroli drogowej: informowanie o czasie jazdy i odpoczynku; okazywanie dokumentów

komunikacja z władzami / policją z reguły na poboczu, na parkingu

pozdrawianie i krótkie przedstawianie się, informowanie o posiadanych dokumentach, podawanie danych dotyczących czasu trwania, częstotliwości, wyrażanie zamiarów, (nie) możliwości, (nie)odpowiedzialności, reagowanie na wezwania, proste reakcje na pytania: wyrażanie potwierdzenia, zaprzeczenia, niewiedzy, zapewnianie o czymś, proste ocenianie sytuacji: żałowanie czegoś, przepraszanie, usprawiedliwianie się, proszenie o wyjaśnienie, proszenie o powtórzenie

Praca z tekstem

101 komunikacja z policją w sytuacjach problemowych, np. po wypadku, odpowiadanie na pytania policji

komunikacja z władzami / policją, ewentualnie z innymi uczestnikami wypadku (na miejscu wypadku)

podawanie danych dotyczących osoby i ładunku, podawanie danych dotyczących pojazdu: numeru rejestracyjnego pojazdu i przyczepy, kodu, masy, opisywanie procesu prostymi zdaniami – przebieg wypadku, odpowiadanie na proste pytania i informowanie o: czasie trwania, miejscu, celu, kierunku, zamiarze, działaniach, uzasadnianie czegoś, usprawiedliwianie, przyznawanie, zaprzeczanie, zarzucanie, upieranie się przy czymś

rozumienie i wypełnianie formularzy powypadkowych / policyjnych

komunikacja z przechodniami lub z obsługą stacji benzynowej: pytanie o drogę

komunikacja z przechodniami i z obsługą stacji benzynowej na poboczu, na stacji benzynowej

pytanie o drogę, rozumienie wskazówek dotyczących kierunków i danych miejscowych, rozumienie opisów, charakterystycznych budowli, ulic, etc. proszenie o powtórzenie, proszenie o opisanie czegoś innymi słowami, o wyjaśnienie czegoś jeszcze raz

rozumienie informacji dotyczących przebiegu drogi, rozumienie znaków informacyjnych, rozumienie opatrzonych napisami szkiców drogi, rozumienie map i planów miast (głównych pojęć kartograficznych i geograficznych)

zakup winiety

komunikacja z obsługą stacji benzynowej lub rogatki drogowej

proszenie o produkt (winieta, opłata drogowa) pytanie o cenę, proszenie o powtórzenie

rozumienie tekstów informacyjnych (np. na znakach informacyjnych) dotyczących wysokości opłat

komunikacja z personelem stacji MOP w celu zapewnienia sobie wyżywienia i noclegu

komunikacja z personelem stacji MOP

pozdrawianie i żegnanie się, podawanie danych dotyczących długości pobytu, zamawianie czegoś, pytanie o cenę, pytanie o miejsce postoju (na parkingu), proszenie o pomoc, wskazówki, przyjmowanie lub odrzucanie ofert, obiecywanie czegoś lub zapewnianie o czymś

rozumienie oznaczeń na stacji MOP

Specyficzne wymagania i warunki komunikacJI Szczególne wyzwania i trudności Komunikacja z policją / służbami porządkowymi i celnymi

✓ kierowcy ciężarówek zobowiązani są do składania policji żądanych wyjaśnień; w razie wypadków, ale także podczas rutynowych kontroli znajdują się często pod presją, by nie podać nieprawdziwych danych (strach przed restrykcjami)

✓ niewielkie ustępstwa językowe ze strony policji; często stosowany język urzędowy

Podczas porozumiewania się z przechodniami kierowcy ciężarówek stykają się często z dialektami i szybkim tempem wypowiedzi; interlokutor nie zawsze jest gotów lub jest w stanie sformułować opis drogi innymi słowami lub w standardowej odmianie języka.

102 Szczegółowe opisy celów dydaktycznych: Kierowca samochodów ciężarowych RECEPCJA PISEMNA Recepcj a pisemn a A2 (A2 +) Rozumie popularne oznaczenia i ogłoszenia spotykane w miejscach publicznych, takich jak ulice, restauracje, stacje kolejowe – lub w pracy: wskazówki, instrukcje, ostrzeżenia o niebezpieczeństwie. (ESOKJ) ➠ Rozumie oznakowanie dojazdu do zakładu i wewnątrz terenu zakładowego. Rozumie sens krótkich tekstów napisanych prostym językiem o charakterze informacyjnym. (DfAM) ➠ Z pisemnych komunikatów współpracowników potrafi wydobyć informacje dotyczące zmian terminów lub planów. Umie zlokalizować konkretne informacje w wykazach / spisach ze znanej sobie dziedziny i wybrać potrzebne dane. (DfAM) ➠ Potrafi wyszukać w katalogu konkretną część zamienną przeznaczoną do znanego sobie urządzenia. (DfAM) Rozumie podstawowe informacje w tekstach z ilustracjami i elementami graficznymi. (DfAM) ➠ Rozumie plany załadunkowe, plany orientacyjne, mapy pogodowe i drogowe. Rozumie proste instrukcje obsługi i dokumentację techniczną, jeśli prezentowane są one krok po kroku i towarzyszą im ilustracje. (DfAM) ➠ Rozumie wskazówki dotyczące poruszania się po terenie firmy klienta, jeśli towarzyszą im znaki i rysunki. Rozumie proste dokumenty lub krótkie raporty dotyczące znanych zagadnień. (DfAM) ➠ Rozumie kluczowe informacje z dokumentów przewozowych lub z protokołu powypadkowego, np. dane uczestników wypadku lub jego okoliczności. Rozumie przepisy, np.: BHP, jeśli są wyrażone prostym językiem. (ESOKJ A2+) ➠ Rozumie przepisy BHP obowiązujące na teranie zakładu, jeśli towarzyszą im piktogramy.

Rece pc j a pisemn a B1 Rozumie opisy znanych mu lub osobiście go interesujących rzeczy i zagadnień. (DfAM) ➠ Potrafi znaleźć podstawowe informacje o stacji MOP, korzystając z forum internetowego. Rozumie jasno sformułowane, nieskomplikowane instrukcje obsługi danego urządzenia. (ESOKJ) Rozumie proste ogłoszenia z nieskomplikowanymi informacjami i nielicznymi skrótami. (DfAM) ➠ Rozumie ogłoszenia dotyczące doskonalenia zawodowego w swojej dziedzinie. Rozumie podstawowe treści i ważne argumenty w tekstach na aktualne i znane sobie tematy. (DfAM) ➠ Potrafi zawrzeć w protokole powypadkowym najważniejsze informacje dotyczące wypadku. ➠ Potrafi określić główne tematy pojawiające się na forach internetowych dla kierowców ciężarówek. Rozpoznaje ważne argumenty w prostych artykułach z gazet na znane sobie tematy. (ESOKJ) ➠ Potrafi wydobyć istotne informacje z wiadomości prasowej dotyczącej wypadku, strajku lub zamknięcia drogi.

103 Recepcja ustna Recepc j a u stn a A2 Potrafi w znanych sobie sytuacjach zrozumieć proste, rzeczowe informacje i dane liczbowe. (DfAM) ➠ Rozumie dane dotyczące cen na stacji MOP. Potrafi ogólnie określić temat dyskusji, prowadzonej powoli i w jasny sposób. (ESOKJ) ➠ Potrafi rozpoznać temat rozmowy, prowadzonej w jego obecności przez dwóch policjantów lub magazynierów. Potrafi wyłowić główną treść w krótkich, jasnych, prostych komunikatach i ogłoszeniach. Rozumie proste wskazówki tłumaczące, jak z punktu X dotrzeć do punktu Y, pieszo lub korzystając z komunikacji miejskiej. (ESOKJ) ➠ Rozumie proste polecenia portiera lub magazynierów, np. prośbę o poczekanie lub podjechanie pod inną rampę.

Recepc j a u stn a B1 Rozumie konkretne ustne polecenia i zlecenia. (DfAM) ➠ Rozumie konkretne polecenia dotyczące zachowania się na terenie zakładu. ➠ Potrafi zastosować się do szczegółowego opisu drogi na terenie firmy klienta. Potrafi nadążać z ogólnym zrozumieniem głównych tematów przedłużającej się dyskusji osób trzecich, przy wyraźnej artykulacji ich wypowiedzi w standardowej odmianie języka. (ESOKJ) ➠ Potrafi nadążyć za głównym tokiem rozmowy prowadzonej między magazynierami u klienta. Rozumie główne wątki wiadomości radiowych i prostych nagrań na znane mu tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo wolne i przejrzyste. (ESOKJ) ➠ Rozumie podawaną przez radio prognozę pogody i informacje o stanie dróg.

Recepcja audiowizualna Recepcja a u d iowizu a ln a A2 (A2 +) Potrafi nadążać za zmianą tematów w wiadomościach telewizyjnych i mieć ogólne pojęcie o przekazywanej treści. (ESOKJ) ➠ Podczas oglądania wiadomości potrafi rozpoznać, czy pojawiły się nowe ważne informacje dotyczące sytuacji na drodze i czy nadawane są ostrzeżenia o złych warunkach pogodowych. Potrafi określać główne informacje w wiadomościach telewizyjnych na temat zdarzeń, wypadków itp., gdy obraz towarzyszy wypowiedzi. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje związane z miejscem i przyczyną wypadku w programie telewizyjnym lub materiale audiowizualnym dotyczącym wypadku komunikacyjnego. Potrafi wyłowić najważniejsze informacje z filmów instruktażowych na znane sobie tematy, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.

104 Recepcj a a u d iowizu a ln a B1 Potrafi nadążać ze zrozumieniem większości filmów, w których obraz i akcja mówią wiele o treści, wypowiedzi są jasne i przekazywane w prosty sposób. Potrafi wydobywać główne informacje z programów telewizyjnych na znane sobie tematy, gdy wypowiedzi są stosunkowo powolne i wyraźnie sformułowane. (ESOKJ) ➠ Potrafi zrozumieć podstawowe informacje z prognozy pogody lub komunikatu o sytuacji na drodze. Potrafi śledzić tok filmów instruktażowych dotyczących znanych mu tematów, jeśli kwestie wypowiadane są powoli i wyraźnie. ➠ Rozumie podstawowe informacje z filmu instruktażowego dotyczącego zachowania się na terenie zakładu.

Produkcja pisemna | Notatki, sprawozdania, protokoły Pro d u k c j a pisemn a A2 Potrafi z pomocą modułów lub wzorców tekstowych zapisać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ Potrafi wpisać podstawowe dane do listu przewozowego CMR. Potrafi w znanych sobie sytuacjach zanotować ważne informacje. ➠ Potrafi sporządzić notatki dotyczące opisu drogi lub podanego miejsca. Potrafi zanotować plany i zadania w krótkiej i prostej formie. (DfAM)

Pro du k c j a pisemn a B1 Potrafi opisać znane sobie lub osobiście go interesujące rzeczy i zagadnienia w sposób prosty i przejrzysty. (DfAM) ➠ Potrafi opisać na forum internetowym wrażenia z pobytu na stacji MOP lub z kontroli policyjnej. Potrafi pisać bardzo krótkie sprawozdania według standardowo przyjętego formatu, przekazując rutynowe, faktyczne informacje i uzasadniać jakieś działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi podać w formularzu powypadkowym informacje dotyczące przebiegu zdarzenia. Potrafi sporządzić notatki na znany sobie temat, które odznaczają się wystarczającą dokładnością, aby można było zrobić z nich późniejszy użytek. (DfAM) ➠ Potrafi zanotować dane uczestnika wypadku.

Produkcja ustna | spójna wypowiedź Pro duk c j a u stn a A2 (A2 +) Umie opisać własną rodzinę, warunki mieszkalne, wykształcenie, obecną i niedawną pracę. (ESOKJ) ➠ Potrafi opisać swoje miejsce pracy i działalność zawodową. Potrafi opowiedzieć historyjkę lub coś opisać, wymieniając kolejno zdarzenia i fakty. Potrafi przedstawiać krótkie, proste opisy zdarzeń i czynności. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi opowiedzieć przebieg wypadku, posługując się prostymi zdaniami. Potrafi wyrażać przypuszczenia przy użyciu prostych środków językowych. (DfAM) Potrafi rozmawiać na temat planów i ustaleń, używając prostych form językowych. (DfAM) ➠ Potrafi rozmawiać z magazynierem na temat umów i terminów, posługując się prostym językiem. Potrafi w prosty sposób wypowiadać swoje zdanie na temat spraw życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi wypowiadać swoje zdanie na temat jakości noclegu.

105 Prod u k c j a u stn a B1 Potrafi w prosty sposób opisywać różne przeżycia i doświadczenia związane z własnymi zainteresowaniami. (ESOKJ) Potrafi relacjonować szczegóły nieprzewidywalnych zdarzeń, np.: wypadku. (ESOKJ) ➠ Potrafi zdać relację policji, w jaki sposób doszło do wypadku. Potrafi krótko uzasadniać i objaśniać własne opinie, plany i działania. (ESOKJ) ➠ Potrafi wyjaśnić i uzasadnić wybór określonej trasy. Potrafi zrozumiale opisać sposób wykonywania jakiejś czynności. (DfAM) ➠ Potrafi opisać obsługę platformy załadowczej.

Interakcja pisemna | Korespondencja i komunikaty Int era k c j a pisemn a A2 Potrafi pozyskać i przekazać informacje ze znanej sobie dziedziny. (DfAM) ➠ W trakcie kontroli policyjnej potrafi zanotować i podać swoje dane osobowe. Potrafi napisać krótkie, proste, często typowe wiadomości, które dotyczą obszarów i potrzeb życia codziennego. (DfAM) ➠ Potrafi zostawić koledze z pracy krótką wiadomość pisemną, że nie zdąży punktualnie przybyć na spotkanie.

Int er a k c j a pisemn a B1 Potrafi przekazać dalej i wyjaśnić proste fakty, zadania lub problemy. (DfAM) ➠ Potrafi przedstawić w formie pisemnej dane dotyczące pojazdu i ładunku oraz wyjaśnić, w jaki sposób doszło do uszkodzenia ładunku. Potrafi odpowiedzieć na ogłoszenia i anonse oraz poprosić o udzielenie dalszych lub dokładniejszych informacji. (DfAM) ➠ Potrafi wykazać zainteresowanie możliwością doskonalenia zawodowego i napisać prośbę o udzielenie dalszych informacji.

Interakcja ustna | Udział w rozmowach, współpraca w konkretnym celu Int erak c j a u stn a A2 (A2 +) Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi w znanych sobie, codziennych sytuacjach w prosty sposób wymieniać się informacjami. (DfAM) ➠ Potrafi z innymi kierowcami wymieniać się informacjami dotyczącymi planowanej trasy oraz typu pojazdu i ładunku. ➠ Potrafi udzielić informacji, gdzie znajdują się dokumenty przewozowe. Potrafi w codziennych sytuacjach zawodowych pozyskiwać informacje i wymieniać się informacjami, dotyczącymi ilości, cen i czasu. (DfAM) ➠ Potrafi powiedzieć na stacji benzynowej, ile paliwa zatankował i zapytać o cenę. Potrafi wyłowić główne informacje z krótkich, prostych i codziennych rozmów telefonicznych i odpowiednio na nie reagować. (DfAM) ➠ Potrafi dowiedzieć się przez radio od swoich kolegów, gdzie kończy się korek drogowy.

106 Wspó ł praca: o maw i anie pr ob lemów, za d a ń i d ok u men tów, d y skuto wani e i po dejmowa n ie in ic j atywy w miej sc u pr a c y Umie w prosty sposób omawiać codzienne kwestie praktyczne, gdy rozmówca zwraca się do niego wyraźnie, powoli i bezpośrednio. (ESOKJ) Potrafi uzgodnić miejsce i czas spotkania. ➠ Potrafi zaproponować przesunięcie spotkania na późniejszy termin. Potrafi w znanych lub codziennych sprawach w prosty sposób zakomunikować swoje potrzeby. (DfAM) ➠ Potrafi zakomunikować koledze, że potrzeba mu więcej czasu na wykonanie rozładunku. Potrafi prosić o wskazówki i udzielać wskazówek. (ESOKJ A2+) ➠ Potrafi poprosić pracownika magazynu o wyjaśnienie zasady działania mostka przeładunkowego. Umie powiedzieć, co myśli na dany temat, jeżeli jest pytany bezpośrednio podczas formalnego zebrania, pod warunkiem możliwości ewentualnego poproszenia o powtórzenie najważniejszych kwestii. (ESOKJ)

Int er a k c j a u stn a B1 Po z yski wan ie i wymia n a in for ma c j i Potrafi wymieniać się informacjami dotyczącymi znanych mu zagadnień lub z zakresu jego specjalności oraz obszaru zainteresowań. (DfAM) ➠ Podczas kontroli policyjnej potrafi udzielić informacji dotyczącej zabezpieczenia ładunku. ➠ Potrafi wyjaśnić klientowi, dlaczego dostarczony towar uległ uszkodzeniu. ➠ Potrafi zapytać o drogę i przemieszczać się według wskazówek opisu drogi.

PROFILY JAZYKOVÝCH dovednostÍ pro KONKRÉTNÍ PROFESE PROFILY dovedností PRO: zaměstnance a vedoucí finančního oddělení vedoucí konstruktéry a zaměstnance / vedoucí oddělení výroby strojvedoucí hnacích vozidel dálkové řidiče

108 OBSAH úvod...........................................................................................................................................109 Cíle a obsah..........................................................................................................................109 Cílová povolání a obory.........................................................................................................109 Souvislosti.............................................................................................................................110 Projekt JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat ve více jazycích....................................112

Část 1 – Přehled komunikativních činností a požadavků.....................................................113 Ekonomické profese na příkladu vedoucího finančního oddělení.........................................113 Vedoucí konstruktér a vedoucí výroby..................................................................................115 Strojvedoucí hnacích vozidel.................................................................................................117 Dálkový řidič..........................................................................................................................118

Část 2 – profily uživatelů jazyka a podrobné popisy cílů výuky a učení............................120 Úvod k části 2........................................................................................................................120 Ekonomické Profese – Vedoucí finančního oddělení, účetní................................................123 Vedoucí konstruktér a vedoucí oddělení výroby....................................................................132 Strojvedoucí hnacích vozidel.................................................................................................133 Dálkový řidič..........................................................................................................................148

109 ÚVOD CÍLE A OBSAH Cílem této publikace je zmapování požadavků na používání cizích jazyků v konkrétních profesních kontextech a jejich názorné objasnění na konkrétních příkladech užívání jazyka a typů textů. Profily jazykových dovedností pro konkrétní profese byly vytvořeny na základě analýzy jazykových potřeb, jež byla provedena mezi německými, rakouskými, polskými, českými a slovenskými firmami, zejména pak mezi členy Polsko-německé obchodní a průmyslové komory (AHKPL) a Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Tyto profily tvoří současně základ pro interaktivní a multimediální jazykové moduly, které jsou vyvíjeny pro vybrané profese v rámci projektu „JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat ve více jazycích“. ČÁST 1 … je zaměřena na zaměstnavatele, zaměstnance, ale také na uchazeče o práci a poskytuje přehled o:

✓ komunikativních oblastech v konkrétních profesích36

✓ všeobecných cílech výuky a učení při výuce cizích jazyků zaměřené na profesní potřeby uživatelů, jež odpovídá jazykovým úrovním A2 (A2+) a B1 (B1+) Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERR)

Publikace tím pomáhá realisticky posoudit jednak komunikativní požadavky na pracovišti a jednak vlastní jazykové dovednosti v oblasti základního a samostatného užívání jazyka. ČÁST 2 … je zaměřena na učitele, tvůrce kurzů a kurikul a autory učebnic a přináší pro každé z cílových povolání:

✓ konkrétní profil uživatele jazyka, tj. detailní popis komunikativních úkolů a jazykových činností, přehled často používaných typů textů a nástin profesního kontextu užívání jazyka

✓ případové příklady, tj. typické komunikační situace na pracovišti, které uvedly dotázané osoby v rámci rozhovorů

✓ podrobné popisy cílů výuky a učení zaměřených na profesní potřeby uživatelů, které názorně objasňují modelové stupnice pro jazykové úrovně A2 (A2+) a B1 (B1+)37 uvedené v kapitole 4 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky

Tento materiál je proto třeba chápat jako určité vodítko pro koncipování jazykových kurzů a materiálů zaměřených na potřeby konkrétních profesí: popisy komunikativních úkolů, kontextu užívání jazyka a případové příklady mohou uživateli publikace ukázat, na které situace by měli být účastníci kurzu připravováni. Podrobné popisy cílů výuky zaměřených na profesní potřeby a ilustrace deskriptorů definovaných ve SERR zároveň usnadňují stanovení konkrétních mezníků ve vyučovacím procesu a projektování kurikul pro kurzy zaměřené na profesní kontexty, ať se jedná o sylaby funkčně-pojmového, situačního, dovednostního, nebo úkolového rázu.

CÍLOVÁ POVOLÁNÍ A OBORY Při výběru cílových povolání jsme se řídili zejména poptávkou po zaměstnancích se znalostí jazyka obchodních partnerů ze zúčastněných zemí38. Analýza jazykových potřeb ukázala nutnost ja ojem komunikativní oblast je zde používán ve smyslu komplexního úkolu, jenž je spojen s určitými jazykovými požaP davky a komunikativními úlohami. Jeho použití se tak úzce opírá o pojem oblast působnosti u Weissenberga, který ho vztahuje výlučně na „soubory činností v profesních situacích, popř. v situacích na pracovišti“ (Weissenberg 2010, str. 23). 37 Kromě deskriptorů definovaných v SERR byly také zkoumány popisy dovedností obsažené ve švýcarské rámcové koncepci „Němčina pro pracovní trh“ (Deutsch für den Arbeitsmarkt“, DfAM). Tento dokument se zaměřuje a na základě Referenčního rámce formuluje popisy dovedností na společných referenčních úrovních A1, A2 a B1 se zřetelem na profesní kontexty. 38 V rámci šetření byli respondenti ze zúčastněných zemí dotazováni ohledně potřeby jazykových znalostí němčiny, polštiny, češtiny a slovenštiny. 36

110 zykových znalostí zejména u firem podnikajících v oblasti automobilového průmyslu, strojírenství, výroby nástrojů a zařízení, energetiky, stavebnictví, sektoru služeb (mimo jiné IT, řízení projektů, poradenství) a u dodavatelů automobilového průmyslu. Znalosti cizích jazyků jsou velmi často až často39 vyžadovány především na těchto pozicích:

✓ vedení společnosti a asistent / ka vedení společnosti

✓ vedoucí ekonomických a obchodních oddělení (zejména v oblasti personalistiky, účetnictví, prodeje a marketingu)

✓ vedoucí konstruktér, popř. vedoucí výroby

✓ pracovník oddělení nákupu

Dále byly osloveny firmy podnikající v oblasti dopravy. S ohledem na strukturální povahu projektu je v této oblasti zastoupen relativně malý počet respondentů. Z rozhovorů se školiteli, poskytovateli jazykových kurzů a zaměstnanci drážních a logistických společností však vyplynulo, že profesní skupina strojvedoucích hnacích vozidel a profesionálních řidičů působících v oblasti přeshraniční dopravy musí běžně používat jazyk sousední země. Pro účely programů výuky cizích jazyků jsou zde popsány pro výše uvedená povolání detailní profily uživatelů jazyka a konkrétní cíle výuky a učení. Požadavky kladené na jazykové kompetence u ekonomických profesí jsou přitom popsány zástupně na příkladu vedoucího finančního oddělení, popř. zaměstnanců finančního oddělení. Vzhledem k tomu, že již existuje podrobný profil jazykových požadavků pro profesi obchodního asistenta (srov. Vogt 2011), upustili jsme od záměru sestavit jazykový profil pro pozici asistent / ka vedení společnosti.

SOUVISLOSTI PROČ JE DŮLEŽITÁ PODPORA ODBORNÝCH cizojazyčných ZNALOSTÍ se zaměřením na konkrétní profese? Podpora nadoborových klíčových kompetencí jako jsou například znalosti cizího jazyka je dnes důležitější než kdykoliv předtím. Od Evropanů se očekává, že budou schopni se lépe uzpůsobit prudce se měnícímu trhu práce, který klade na uchazeče stále náročnější požadavky (ET 2020). Ze studií, které byly provedeny z pověření Evropské komise a které zkoumají důsledky nedostatečných cizojazyčných znalostí zaměstnanců firem na evropskou ekonomiku, vyplývá, že zejména menší a středně velké firmy přicházejí o zakázky z důvodu nedostatečných znalostí cizích jazyků (ELAN 2006). Zatímco v mnoha evropských zemích a v celé řadě odborných oblastí je na angličtinu pohlíženo jako na moderní lingvu franku, jejíž znalost se na mezinárodních trzích často předpokládá jako samozřejmá, ukazují případové studie úspěšných firem, že vícejazyčná koncepce s sebou přináší jasné konkurenční výhody a že může hrát rozhodující roli, pokud jde o úspěšné přizpůsobení se požadavkům trhu (PIMLICO 2011). CO JE DŮLEŽITÉ PŘI ROZVÍJENÍ ZNALOSTÍ ODBORNÉHO CIZÍHO JAZYKA? Učení se odbornému cizímu jazyku a jeho zvládnutí nelze ztotožňovat s osvojením odborné slovní zásoby, neboť učení se jazyku zahrnuje zprostředkování jazykových znalostí a zejména dovedností pro úspěšné zvládnutí běžných úkolů na pracovišti také v obtížných komunikačních situacích40. To znamená, že rozvíjení znalostí odborného cizího jazyka v konkrétní profesní oblasti musí navazovat na konkrétní situace na pracovišti a komunikativní oblasti, ve kterých je cizí jazyk užíván41. Výsledky dotazování jsou k dispozici na adrese www.jasne-online.eu. Srovnej kritiku příliš silného zaměření na zprostředkování odborného jazyka u Weissenberga (Weissenberg 2010, str. 16) 41 odle Weissenberga by přitom měla mít podpora jazykových znalostí souvisejících s povoláním nárok „stále znovu vytvářet koncepční vztahy ke konkrétní profesní situaci účastníků, a to před i v průběhu procesu učení“ (Weissenberg 2010, str. 15). 39 40

111 Rozvíjení cizojazyčných znalostí nemůže být přitom zaměřeno pouze na zprostředkování odborné terminologie nebo všeobecných jazykových kompetencí (slovní zásoba, gramatika, znalost sociálních konvencí při používání jazyka atd.), nýbrž musí rozvíjet řečové dovednosti (porozumění, mluvení, psaní) a dovednost jednat v cizím jazyce (interakce a kooperace). Tyto dovednosti jsou nerozlučně spojeny s odbornou kompetencí, jež zahrnuje odborné znalosti, procedurální a strategické znalosti a metodickou kompetenci. Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) specifikuje pro různé jazykové úrovně souhrn znalostí a dovedností, jež jsou nezbytné k úspěšnému zvládnutí jednání a komunikace v příslušném cizím jazyce. JAKOU ROLI MÁ SPOLEČNÝ EVROPSKÝ REFERENČNÍ RÁMEC PRO JAZYKY PŘI MODERNÍ VÝUCE CIZÍCH JAZYKŮ? Dokument Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) představuje od roku 2001 v zemích Evropské unie uznávaný společný základ pro vypracování učebních plánů, jazykových učebnic a kurikulárních směrnic, jenž poskytuje přehledný a srozumitelný souhrn jazykových dovedností a umožňuje jejich srovnání na několika stupnicích úrovní. Referenční rámec přináší četné popisy cizojazyčných dovedností a výkonů (tzv. deskriptory) pro každodenní a obecně odborné situace, ale také pro situace související se vzděláním. Výhody Referenčního rámce jsou zřejmé na první pohled. Rámec poskytuje velmi přesný popis a odstupňování úrovní zvládnutí jazykových činností v daném cizím jazyce. Z tohoto důvodu se také stal materiál Rámce referenčním dokumentem pro četné diskuse o cílech moderní výuky jazyků a v neposlední řadě vděčí moderní výuka jazyků právě Referenčnímu rámci za zvýšení významu receptivních dílčích kompetencí (srov. Vogt 2011, str. 62). Navržený systém referenčních úrovní přispěl k celkově větší přehlednosti procesu výuky cizích jazyků a také ke zvýšení výpovědní hodnoty programů výuky cizích jazyků a jazykových testů. V Referenčním rámci jsou ale také výslovně vyjádřeny výzvy a doporučení, aby popisy cílů výuky a učení byly vykládány na pozadí učební situace konkrétní cílové skupiny a aby byly upravovány podle jejích potřeb (SERR 2001, str. 7). Požadavek na názorné objasnění popisů cizojazyčných dovedností a výkonů se vztahuje zejména na výuku jazyků zaměřenou na konkrétní profese (srov. Vogt 2011). Bezprostředně po svém zveřejnění se však dokument stal předmětem nejrůznějších kritických ohlasů. Již v roce 2001 byla vznesena námitka, podle níž se navržený systém škálování jeví v různých kulturních kontextech jako problematický (srov. Quetz 2001, str. 561). Tato problematičnost se také odráží v definování takzvaných „plus úrovní“ (A1+, A2+, B1+), jež se velmi často vyskytují v mnoha lokálních vzdělávacích kontextech. Dalším kritickým bodem jsou chybějící stupnice pro měření úrovně mezikulturní kompetence, jejíž rozvíjení představuje v současné době jednu z nejdůležitějších součástí moderní výuky cizích jazyků (srov. Kecker 2011, str. 76f). Někteří odborníci namítají, že zaměření Referenčního rámce na kompetence je sice založeno na jednání a autonomii studentů / uživatelů a předpokládá existenci vhodného výukového materiálu, avšak didaktika navržená Rámcem si prý velmi často vystačí s instrukcionistickým přístupem, přestože je založena na konstruktivistických modelech učení (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Jako problematický se dle některých názorů rovněž jeví systém škálování, jež byl přiřazen tradičním oblastem dovedností a nezahrnuje začlenění jazykových dovedností (Roche 2013, str. 220). Struktura kompetencí v Rámci však zohledňuje mediaci a interakci, díky nimž získávají tradiční oblasti dovedností nový význam. JAK BYLY DEFINOVÁNY KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI PRO CÍLOVÁ POVOLÁNÍ? Základ pro vytvoření profilů uživatelů jazyka a příkladů popisů cizojazyčných dovedností a výkonů tvoří výsledky analýzy jazykových potřeb. V rámci široce pojatého šetření byly identifikovány profesní skupiny a pracovní pozice, u nichž jsou na pracovišti obzvláště často vyžadovány znalosti cizích jazyků. Na základě analýzy rámcových kurikul příslušných učebních oborů, profesních profilů a profilů požadavků pracovních agentur a národních databází kompetencí byly definovány

112 relevantní komunikativní oblasti, které byly následně zkoumány v rámci rozhovorů se zaměstnanci oslovených firem z hlediska jejich skutečné důležitosti. Bylo zjišťováno, jaké typy textů je třeba v rámci studia cizího jazyka zvládnout a jak jsou účastníci jednání tolerantní vůči pravopisným chybám a používání nesprávných výrazů u svého protějšku. Z rozhovorů s účastníky navíc vyplynuly další sociální a mezikulturní kompetence, jež považují zaměstnanci při komunikaci s mateřskou společností nebo spolupracujícím partnerem za významné. Na základě zjištěných jazykových činností, kontextů užívání jazyka a typů textů byly pro komunikativní činnosti související s jednotlivými profesemi upřesněny popisy cizojazyčných dovedností a výkonů (tzv. deskriptory) definované v Referenčním rámci a v návaznosti na to názorně objasněny na příkladech (více o metodice rozhovorů viz strana 120).

Projekt JASNE – Alles klar! Úspěšně komunikovat ve více jazycích Cílem projektu … … je zvýšit efektivitu jazykových firemních kurzů a zlepšit jazykové znalosti zaměstnanců v každodenním profesním životě. V rámci projektu vzniknou …

✓ detailní profily jazykových dovedností pro konkrétní profese se zaměřením na povolání s vysokou potřebou jazykových znalostí, zejména pro zaměstnance firem, které podnikají v oblasti automobilového a strojírenského průmyslu, v oblasti výroby nástrojů a zařízení, logistiky a jako dodavatelé automobilového průmyslu – tyto profily budou sloužit tvůrcům kurzů jako příručka pro mezikulturní výuku cizích jazyků zaměřenou na profesní kontexty

✓ i nteraktivní crossmediální učební moduly, které umožní filtrování materiálů podle témat nebo komunikačních situací a jejich sestavení jako individuálních modulů pro různé kurzy, aplikace pro nácvik důležitých frází a struktur

✓ pilotní kurzy, které umožní zapojení učebních modulů do systému řízení výuky (např. Moodle) a jejich doplnění o další kooperativní aktivity pro studenty / uživatele jazyka, příručka pro učitele

Cílové jazyky: němčina, čeština, polština, slovenština Projektový tým tvoří …

✓ Technická univerzita v Drážďanech, Multimediální centrum pro výuku jazyků (Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum)

✓ fictionfarmer GbR, Berlín

✓ Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, pracoviště Liberec

✓ Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Praha

✓ Jazykové kompetenční centrum při Dolnorakouské zemské akademii, Deutsch-Wagram (Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram)

✓ Jagellonská univerzita v Krakově, Katedra pro výuku polského jazyka jako cizího jazyka, Krakov (Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków)

✓ Polsko-německá obchodní a průmyslová komora, Varšava

✓ Univerzita Komenského v Bratislavě, Centrum dalšího vzdělávání (Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania)

Financování: Projekt je financován z prostředků Evropské komise v rámci Programu celoživotního učení. Výsledky projektu budou k dispozici od prosince 2015 na adrese: www.jasne-online.eu.

113 ČÁST 1 – PŘEHLED KOMUNIKATIVNÍCH ČINNOSTÍ A POŽADAVKŮ EKONOMICKÉ PROFESE NA PŘÍKLADU VEDOUCÍHO FINANČNÍHO ODDĚLENÍ KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI42 Komunikace s oddělením controllingu mateřské společnosti a s členy vedení společnosti

✓ prezentace obchodních výsledků (videokonference)

✓ porady a telefonní hovory týkající se situace ve firmě, např. řešení ekonomických otázek s dodavateli

Realizace smluv a podnikové účetnictví

✓ vyhodnocení nabídek

✓ kontrola přijatých a odeslaných plateb, upomínkování plateb

✓ schválení a potvrzení faktur a objednávek (práce s cizojazyčným účetním softwarem)

Výkaznictví

✓ sestavení a prezentace měsíčních, čtvrtletních a ročních účetních závěrek

✓ prezentace činnosti a vývoje společnosti v číslech

Komunikace v oddělení

✓ vedení porad se zaměstnanci a účast na poradách

✓ přidělení, plánování a kontrola plnění úkolů

Komunikace s bankou nebo s externími poskytovateli služeb (např. mobilní operátoři) Komunikace s dalšími odděleními, zejména s oddělením IT VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ43 A2

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“ (SERR) Rozumí krátkým a jednoduchým textům, které prezentují společnost a oblasti její činnosti. Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v jednoduchých textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou např. inzeráty, prospekty, nabídky, krátké zprávy, sdělení týkající se sjednání termínu a plánování, faktury, dobropisy a dodací listy. Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých a srozumitelných sděleních spolupracovníků, zákazníků nebo dodavatelů, které se týkají termínů a pracovních postupů u známých procesů souvisejících s realizací zakázky. Rozumí podstatným informacím ve videonávodech, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.

opsané komunikativní oblasti uvedlo alespoň 50 % dotázaných zaměstnanců jako relevantní pro použití cizího P jazyka. 43 Zde uvedené popisy cizojazyčných dovedností citují globální deskriptory definované ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky (SERR) a omezují je na užívání jazyka v profesních kontextech. Příklady ve spodní části rámečku objasňují popisy dovedností na základě konkrétních situací a typů textů. 42

114 A2

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR) Dokáže napsat jednoduchá sdělení, například telefonický vzkaz. S využitím textových šablon obsažených v e-mailu dokáže předat informace o sjednaných termínech a požádat o zaslání, popř. předání dokumentů. Dokáže zadat fakturační údaje do účetního softwaru s cizojazyčným uživatelským prostředím. Dokáže vyřídit na pracovišti jednoduché telefonní hovory a zeptat se na fakturační údaje, ceny nebo důvody prodlení s platbou, a reagovat na tyto otázky. Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc nebo vysvětlení. Dokáže sdělit, že bude potřebovat na realizaci úkolu více času.

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví.“ (SERR) Rozumí standardním textům, obvyklým standardním dopisům a sdělením obsahujícím informace o pracovních postupech, o realizaci smlouvy a podnikovém účetnictví, s nimiž se běžně setkává na pracovišti. Rozumí hlavním bodům na poradách vedení společnosti nebo oddělení, které se týkají méně komplexních témat. Rozumí videonávodu, který se týká použití účetního softwaru.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho / ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“ (SERR) S využitím textových šablon dokáže napsat dodavatelům a zákazníkům standardní dopisy, jako například poptávky, nabídky, objednávky, potvrzení objednávek a upomínky, a reagovat na ně. V souvislosti s ucházením se o zaměstnání dokáže napsat přehledný životopis. (DfAM) Dokáže se bez přípravy účastnit porady oddělení o pracovních postupech, o realizaci smlouvy a podnikovém účetnictví. Dokáže prezentovat nejdůležitější výsledky porady, pokud se může připravit. Dokáže jednoduše podat informace o výrobcích podniku nebo o platebních podmínkách. Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídkách, objednávkách nebo fakturách.

115 VEDOUCÍ KONSTRUKTÉR A VEDOUCÍ VÝROBY KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI KLÍČOVÉ TÉMA: PLÁNOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VÝROBY Komunikace s technology / zaměstnanci výrobního procesu

✓ projednání jednotlivých výrobních a montážních kroků

✓ dohodnutí pracovních plánů a výrobních kusovníků

✓ kontrola dodržování standardů kvality

Komunikace s dalšími odděleními ve společnosti ohledně personálního plánování a plánování materiálu

✓ vedení porad a pracovních schůzek a účast na nich

Vedení a zaškolení zaměstnanců Dokumentace pracovních procesů, případných poruch a jejich příčin KLÍČOVÉ TÉMA: KonstrukCE Inovace, popř. optimalizace výrobků, strojů nebo zařízení, popř. jejich jednotlivých částí; spolupráce s dalšími inženýry a techniky

✓ komunikace s konstrukčním oddělením nebo s oddělením výroby

✓ účast na poradách a uzavírání ústních a písemných dohod

✓ popis a prezentace pracovních postupů

✓ dokumentace pracovních výsledků

KOMUNIKACE S EXTERNÍMI SUBJEKTY: NÁKUP, DODÁVKY A ZÁKAZNICKÝ SERVIS Komunikace s dodavateli Komunikace s oddělením nákupu a logistiky Poradenství a péče o zákazníky (všeobecný zákaznický servis a technická údržba) Montáž přístroje, uvedení přístroje do provozu

✓ zaškolení obsluhy přístroje u zákazníka

✓ komunikace se zákazníky

✓ koordinace odborných pracovníků na místě

116 VŠEOBECNÉ POPISY dovedností ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ44 A2

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“ (SERR) Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace obsažené v jednoduchých odborných textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou například katalogy výrobků, nabídky, výrobní kusovníky, krátké zprávy, faktury a dodací listy. Rozumí podstatným informacím obsaženým v technických výkresech opatřených popiskami a v konstrukční dokumentaci. Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých, srozumitelných a jednoduchých sděleních ve výrobní hale. Rozumí podstatným informacím ve videonávodech, pokud se mluví pomalu a zřetelně.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR) Dokáže napsat jednoduchá sdělení, například telefonický vzkaz. S využitím textových šablon obsažených v e-mailu dokáže předat informace o dalších krocích výroby a požádat o zaslání, popř. předání dokumentů. Dokáže zadat technická data týkající se výrobku do konstrukčního softwaru s cizojazyčným uživatelským prostředím. Dokáže vyřídit na pracovišti jednoduché telefonní hovory a např. při jednání s velkoobchodní firmou sdělit, co hledá, a zeptat se na cenu, množství a kvalitu. V rámci jednoduchého rozhovoru se zaměstnanci ve výrobní hale si dokáže vyměnit informace o fungování stroje a popř. se zeptat na problém. Dokáže oznámit jinému oddělení, že bude potřebovat na realizaci úkolu více času. Dokáže spolupracovníkům navrhnout společné projednání výkresu na počítači.

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví.“ (SERR) Rozumí standardním textům a sdělením, jako jsou například dokumentace k přístrojům, zprávy o chybách a popisy výrobků, s nimiž se běžně setkává na pracovišti. Rozumí podstatným bodům delších jednání ve výrobní hale, které se týkají např. poruch stroje. Rozumí pokynům týkajícím se výrobních a montážních postupů a údržby známého stroje. Rozumí videonávodu k softwaru, který používá v oblasti své pracovní činnosti.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

de uvedené popisy cizojazyčných dovedností citují globální deskriptory definované ve Společném evropském Z referenčním rámci pro jazyky (SERR) a omezují je na užívání jazyka v profesních kontextech.Příklady ve spodní části rámečku objasňují popisy dovedností na základě konkrétních situací a typů textů.

117 Dokáže napsat krátkou zprávu o chybách nebo oznámení o vzniku škody. S použitím textových šablon dokáže napsat e-maily a dopisy týkající se potřeby materiálu a kontroly kvality. Dokáže opatřit technický výkres popiskami. V souvislosti s ucházením se o zaměstnání dokáže napsat přehledný životopis. (DfAM) Dokáže se bez přípravy účastnit porady oddělení nebo jednání ve výrobní hale o pracovních procesech nebo známých tématech. Dokáže vysvětlit obsluhu stroje jako sled jednoduchých kroků. Dokáže podat informace o vlastní činnosti, o oddělení, firmě, výrobcích a pracovních postupech. Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídkách nebo technických výkresech.

STROJVEDOUCÍ HNACÍCH VOZIDEL45 KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI Komunikace s výpravčím prostřednictvím radiového spojení

✓ ohlášení a oznámení o připravenosti k odjezdu

✓ komunikace na trati prostřednictvím signálů

✓ oznámení mimořádných událostí na trati prostřednictvím radiového spojení

✓ oznámení technických problémů

Komunikace na nádraží s výpravčím a dalšími zaměstnanci dráhy jako např. vozovými disponenty, posunovači, výhybkáři a strojmistry

✓ provedení pokynů

✓ převzetí změn v jízdním řádu a v seznamu pomalých jízd

Komunikace s drážní inspekcí nebo policií v případě výskytu mimořádných událostí na trati

✓ poskytnutí informací souvisejících s daným případem

✓ vyplnění příslušných formulářů

VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ A2

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“ (SERR) Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v odborných textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou například pokyny a nařízení, seznamy pomalých jízd a jízdní řády. Rozumí informacím o odjezdech a příjezdech vlaků, o číslu vlaku nebo o číslu koleje, které jsou obsaženy ve stručných, srozumitelných a jednoduchých sděleních strojmistra nebo výpravčího. Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo videu o dopravní nehodě.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Dokáže komunikovat prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu a dosažené vzdělání, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho / jejích nejnaléhavějších potřeb.“ (SERR) Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v odborných textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou například pokyny a nařízení, seznamy pomalých jízd a jízdní řády. Rozumí informacím o odjezdech a příjezdech vlaků, o číslu vlaku nebo o číslu koleje, které jsou obsaženy ve stručných, srozumitelných a jednoduchých sděleních strojmistra nebo výpravčího. Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo videu o dopravní nehodě. 45

Příslušnice ženského pohlaví jsou v příslušných pracovních označeních zahrnuty pod obecné pojmenování v mužském rodě jako strojvedoucí hnacích vozidel, posunovač, vozový disponent a výpravčí.

118 B1

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví.“ (SERR) Rozumí standardním textům, jako jsou například pokyny a předpisy týkající se chování při konkrétních signálech, s nimiž se běžně setkává na pracovišti. Dokáže sledovat popis cesty. Rozumí pokynům výpravčího v případě mimořádné události. Rozumí podstatným informacím v televizním zpravodajství o počasí a dopravní situaci.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho / ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“ (SERR) Dokáže doplnit ve formuláři údaje týkající se průběhu nehody. Dokáže jednoduše popsat vlastní zkušenosti s mimořádnými událostmi, např. v diskusním příspěvku. Dokáže popsat policii průběh nehody. Dokáže vysvětlit, proč došlo ke zpoždění odjezdu vlaku nebo ke zpoždění další jízdy. Dokáže předat informace o lokomotivě, seznamu vagónů, aktuálních pokynech a o změnách jízdních řádů.

DÁLKOVÝ ŘIDIČ KOMUNIKATIVNÍ OBLASTI Komunikace se zaměstnanci skladu a úseku expedice ve firmě zákazníka

✓ porozumění pokynům ohledně převzetí / přistavení nákladu

✓ vykonávání dohledu při nakládce a poskytnutí poradenské pomoci zaměstnancům provádějícím nakládku

✓ zajištění naloženého zboží

✓ porozumění platným bezpečnostním předpisům a provozním nařízením a jejich dodržování

✓ příprava a kompletace průvodních dokumentů

Komunikace s chodci, personálem dálničních odpočívadel a kolegy

✓ dotázat se na cestu, porozumění informacím o směru cesty, porozumění dopravním informačním tabulím

✓ komunikace s personálem dálničních odpočívadel v souvislosti se zajištěním noclehu, stravování a platbou poplatků za parkování

Komunikace s policií

✓ v případě dopravní nehody nebo jiného incidentu: uvedení informací o průběhu dopravní nehody, osobních údajů, údajů o nákladu a vozidle

✓ při policejní kontrole: poskytnutí informací o nákladu, době řízení vozidla a době odpočinku a o průvodních dokumentech

119 VŠEOBECNÉ POPISY DOVEDNOSTÍ ZAMĚŘENÉ NA CÍLE VÝUKY PODLE POVOLÁNÍ A2

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho / jí bezprostředně týkají (např. základní informace o něm / ní a jeho / její rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání).“ (SERR) Dokáže vyhledat konkrétní předvídatelné informace v odborných textech souvisejících s jeho profesí, jako jsou například plány nakládky a předpisy pro vjíždění do firemního areálu zákazníka, pokud jsou doprovázeny nákresy a piktogramy. Chápe podstatu krátkých, srozumitelných a jednoduchých sdělení zaměstnanců skladu při nakládce a vykládce zboží. Rozumí informacím poskytnutým personálem dálničních odpočívadel ohledně noclehu a stravování. Rozumí podstatným informacím ve videonávodu, které se týkají chování ve firemním areálu zákazníka.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

PO RO ZUMĚNÍ : čtení , poslech a audiovizuální recepce

„Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné spisovné vstupní informace (input) týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase atd. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví.“ (SERR) Rozumí standardním textům, jako jsou průvodní dokumenty ke zboží, předpisy týkající se chování ve firemním areálu zákazníka a bezpečnostní předpisy, s nimiž se běžně setkává na pracovišti. Dokáže sledovat podrobný popis cesty ve firemním areálu zákazníka. Rozumí v rádiu zprávám o počasí a informacím o dopravní situaci. Rozumí pokynům týkajícím se obsluhy pomůcek při nakládání zboží. Rozumí podstatným informacím ve videonávodu, které se týkají chování ve firemním areálu zákazníka.

ČINNOSTI: psaní, mluvení, výměna informací

„Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho / ji osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“ (SERR) Dokáže ve formuláři doplnit údaje týkající se průběhu nehody. Dokáže jednoduše popsat své zkušenosti s dálničním odpočívadlem, např. v diskusním příspěvku. Dokáže popsat policii příčinu a průběh nehody. Dokáže vysvětlit zákazníkovi, proč je dodávka poškozená. Dokáže při policejní kontrole podat informace o zajištění nákladu.

120 ČÁST 2 – PROFILY UŽIVATELŮ JAZYKA A PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ ÚVOD K ČÁSTI 2 Tvůrci kurzů a kurikul, kteří vytvářejí programy výuky cizích jazyků zaměřené na potřeby konkrétních profesí, potřebují mít jasnou představu, jaké jazykové požadavky musí studenti / uživatelé v každodenním profesním životě splňovat, v jakých kontextech používají a potřebují cizojazyčné znalosti, tedy jak samotní studenti / uživatelé, ale i zaměstnavatelé hodnotí konkrétní potřebu znalostí cizího jazyka. Část 2 tohoto dokumentu si klade za cíl poskytnout podrobný nástin jazykových komunikativních požadavků týkajících se používání cizího jazyka v cílových povoláních, na jejichž základě jsou odvozeny podrobné cíle výuky a učení pro programy výuky cizích jazyků na referenčních úrovních A2(A2+) a B1 (B1+). METODIKA analýzy jazykových POTŘEB Provedený průzkum zahrnoval kvantitativní analýzu jazykových potřeb, analýzu obsahů rámcových kurikul odborného vzdělávání a přípravy na povolání a profilů požadavků portálů trhu práce, jakož i kvalitativní studie prováděné formou řízeného dotazování. Široce pojaté dotazníkové šetření46 nám poskytlo informace o potřebě znalostí cizích jazyků ve firmách v pěti středoevropských zemích se zřetelem na němčinu, polštinu, češtinu a slovenštinu. Výsledky šetření odrážejí úhel pohledu podnikatelů, neboť otázky byly zpravidla zodpovězeny personálním oddělením, popř. vedením společnosti. Z výsledků šetření mimo jiné vyplývá, jaké profese mají největší potřebu znalostí cizích jazyků. Za účelem získání přehledu o oblastech činnosti jednotlivých povolání a o objektivních jazykových komunikativních požadavcích v těchto oblastech byla provedena analýza profilů jednotlivých povolání v databázích kompetencí národních pracovních agentur a ministerstev práce a rámcových kurikul odborného vzdělávání a přípravy na povolání. Byly vytvořeny seznamy konkrétních jazykových činností pro veškeré důležité oblasti působnosti v rámci jednotlivých profesí (formulář dotazníku), které nám sloužily jako základ pro řízené dotazování. PŘÍKLAD 1 | Dálkový řidič Příprava a kompletace přepravních dokumentů: vyplnění nákladního listu CMR PŘÍKLAD 2 | Vedoucí konstruktér / vedoucí oddělení výroby Klíčové téma – Plánování a řízení výroby | Komunikace s technology a zaměstnanci výrobního procesu: dohodnutí pracovních plánů a výrobních kusovníků Obr. 1: Popis jazykových komunikativních požadavků ve formuláři dotazníku (výňatek)

V návaznosti na to jsme oslovili celkem 36 respondentů – zaměstnanců zúčastněných firem – a zeptali se jich na jejich hledisko ohledně používání cizího jazyka na pracovišti. Dotazované osoby zastupovaly tyto profese: vedoucí ekonomicko-obchodních oddělení, vedoucí oddělení výroby a vedoucí konstrukčního oddělení, asistent / ka vedení společnosti, dálkový řidič a dispečer. Na základě toho bylo šetření doplněno o subjektivní perspektivu zaměstnanců47. Zaměstnanci personálního oddělení a osoby odpovědné za proces vzdělávání byli navíc dotazováni ohledně

46 47

Viz Úvod k Části 1; výsledky jsou k dispozici na adrese www.jasne-online.eu S ohledem na analýzu jazykových potřeb a zjišťování kompetenčních požadavků rozlišuje Huhta tři perspektivy: individuální potřeby (mikroúroveň), podnikové a školní potřeby (meziúroveň) a společenské potřeby (makroúroveň). Použitím triangulace spočívající v analýze obsahu, oslovení firem a dotazování zaměstnanců jsou do tohoto šetření zahrnuty všechny tři perspektivy.

121 podpůrných opatření a požadavků, které klade společnost na cizojazyčné znalosti svých zaměstnanců. Tyto rozhovory nám poskytly informace o:

✓ běžných jazykových činnostech na pracovišti, jejich četnosti a významu

✓ náročných situacích a podmínkách, které znesnadňují komunikaci

✓ práci s texty (typy textů, receptivní a produktivní dovednosti)

✓ řešení problémů s porozuměním

✓ a v neposlední řadě o významu dalších sociálních a interkulturních kompetencí

Výsledkem použité triangulace spočívající v analýze obsahu, oslovení firem a dotazování zaměstnanců jsou zde popsané případové příklady, konkrétní profily uživatelů jazyka a podrobné modelové deskriptory. PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY A PROFILY UŽIVATELŮ JAZYKA Při plánování jazykových kurzů, cílů výuky a učebních obsahů je důležité zvážit, v jakých situacích, za jakých podmínek a s jakými osobami budou studenti / uživatelé komunikovat. Společný evropský referenční rámec pro jazyky se proto v kapitole 4 prioritně zabývá otázkou kontextu užívání jazyka a vyzývá uživatele „aby zvážili a, kde je to vhodné, uvedli“:

✓ „pro kterou situaci bude nutné studenta vybavit tak, aby v ní mohl působit;

✓ místa, instituce / organizace, osoby, předměty, události a konání, se kterými student bude přicházet do styku.“ (SERR, str. 48)

V rámci projektu CEF Professional48 byl na základě Referenčního rámce vypracován pro tvůrce kurzů kontrolní seznam, který doporučuje čtyři kontextové kategorie pro porozumění sociokulturním faktorům v pracovním prostředí zástupců vybraných profesí:

a. místo

b. účastníci (osoby, společenství, firmy, instituce)

c. komunikační situace a

d. texty

(Huhta / Koster 2007, str. 9) V Části 2 tohoto dokumentu nalezne uživatel pro každou profesi přehled důležitých komunikačních situací a významných aspektů kontextu užívání jazyka. Mezi tyto aspekty patří: místa, zúčastněné instituce / organizace a osoby a jejich sociální role, jazykové činnosti a důležité typy textů. Tam, kde se to bude jevit smysluplné, budou popsány další podmínky a okolnosti, které mohou mít vliv na průběh komunikace, např. velká časová tíseň, psychická zátěž, stav zúčastněných osob a hierarchické vztahy mezi nimi. Stále častěji se objevují kritické hlasy, které tvrdí, že při zjišťování jazykových kompetencí souvisejících s povoláním, které tvoří základ pro plánování jazykových kurzů, není dostatečně brán zřetel na perspektivu studentů / uživatelů (srov. např. Radspieler 2014, str. 9). Jelikož je proces učení silně vázán na situace, jeví se jako účelné tyto situace zaznamenat a přihlédnout k tzv. kritickým momentům (Radspieler 2014, str. 10). Pomocí případových příkladů chceme jednak zprostředkovat konkrétní obraz typických pracovních procesů, ale také poukázat na situace, které jsou uživateli rámci projektu Leonardo CEF Professional byla vypracována řada profilů jazykových požadavků souvisejících V s povoláním jako základ pro tvorbu jazykových kurzů. „Základ projektu tvoří předchozí studie, v nichž Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR / CEF) slouží ke zprostředkování odborných jazykových a komunikačních dovedností (LCPP).“ (Huhta / Koster 2007, str. 1) 49 Tyto situace mohou poskytnout tvůrcům kurzů podstatné informace týkající se plánování materiálů nebo hraní sociálních rolí. Srovnej také koncepci Schnappschüsse v kompetenčních profilech projektu CEF Professional (Huhta / Koster 2007, str. 7f). 48

122 jazyka vnímány jako náročné a které kladou mimořádné požadavky na úspěšnou komunikaci49. PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ PRO JEDNOTLIVé profese Základ pro popsání konkrétních cílů výuky a učení pro programy výuky cizích jazyků zaměřené na jednotlivé profese tvoří deskriptory definované ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. V rámci projektu JASNE – Alles klar! byly zkoumány globálně pojaté stupnice a dílčí stupnice jazykových úrovní A2 (A2+) a B1 (B1+)50 a dány do vztahu se zde navrženým systémem jazykových požadavků. Kromě toho byly přidány deskriptory cizojazyčných dovedností definované ve švýcarském koncepčním rámci „Němčina pro pracovní trh“ (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM / Maurer 2010). Švýcarská koncepce „Němčina pro pracovní trh“ se zaměřuje a na základě Referenčního rámce formuluje popisy dovedností na jazykových úrovních A1, A2 a B1 se zřetelem na profesní kontexty. Nejprve popisuje globálně pojaté „komunikační dovednosti zaměřené na trh práce“ pro aktivity poslech, čtení, mluvení, psaní, písemná a ústní interakce. Poté následují podrobné popisy dovedností a natolik konkrétní příklady ze světa práce, že je lze chápat jako cíle výuky a učení (Maurer 2010, str. 28). Vybrané příklady uvedené ve švýcarské koncepci přitom popisují primárně aktivity a jazykové činnosti charakteristické pro obecný profesní život, popř. se zaměřují na oblasti činnosti obchodních a ekonomických profesí (srov. telc 2014, str. 6). Na základě zjištěných jazykových činností a profilů uživatelů jazyka byly k deskriptorům definovaným v Referenčním rámci a ve švýcarské koncepci přiřazeny specifické komunikativní úkoly a typy textů se zřetelem na jednotlivá povolání. Uvádíme zde konkrétní příklady, abychom objasnili význam jazykových úrovní a usnadnili použití deskriptorů definovaných v Referenčním rámci pro vybrané profese. Rádi bychom však poukázali na to, že modelové deskriptory je třeba vždy chápat v souvislosti s konkrétními profily uživatelů jazyka a že modelové deskriptory jsou důležité především pro profesní skupiny v nastíněných kontextech.51 V popisu cílů výuky a učení jsou vždy nejprve citovány deskriptory definované v Referenčním rámci a ve švýcarské koncepci, poté jsou cíle názorně popsány a vyjádřeny pomocí modelového deskriptoru. Poznámky k výběru dílčích stupnic Výsledky šetření ovlivnily výslednou podobu přehledů obsahujících charakteristiky běžných komunikativních úkolů v konkrétních kontextech užívání jazyka a předurčily také náš výběr deskriptorů. Získané podrobné výpovědi o komunikativních úkolech byly zohledněny při formulaci modelových deskriptorů52. Jsme si vědomi toho, a i uživatelé by měli mít na zřeteli, že určité příslušně odstupňované kritérium (gradace) nemusí být vždy obsaženo zároveň v obou úrovních a že právě v oblasti dílčích stupnic vykazuje Referenční rámec určité známky nekonzistentnosti (srov. diskuse ke kritice nedostatečného logického uspořádání (koherence) Rámce – viz Vogt 2010, str. 117 a další). Usilovali jsme však o to, abychom při formulaci dosáhli koherence s výstupními deskriptory. Deskriptory byly formulovány zejména s ohledem na úkoly a obsahy, popř. typy textů, kvalitativní povaha činnosti byla převzata. V tomto dokumentu nepopisujeme zvlášť stupnice pro učební strategie definované v Referenč-

Jazykové úrovně A2+ (také A2.2) a B1+ (také B1.2) představují takzvané „náročnější verze“ příslušných základních úrovní. Jelikož jsou tyto přidané deskriptory - pokud jde o výměnu množství informací - mnohem konkrétnější (SERR, str. 35), jsou zde často uvedeny také deskriptory související s povoláním. V takových případech jsou zahrnuty do stupnic pro jednotlivá povolání a příslušně specifikovány. 51 Na rozdíl například od švýcarské rámcové koncepce Němčina pro pracovní trh (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM) nebo dokumentu Modelový projekt: Výuka němčiny pro zaměstnání určená pro vysídlence a migranty (Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen, Integral 2004) ustupuje pozornost zaměřená na studenta / uživatele cizího jazyka coby osoby pracující v hostitelské zemi, popř. v cizojazyčném kolektivu do pozadí. Modelové deskriptory jsou spíše zaměřeny na komunikační situace mezi účastníky rozhovoru nebo mezi mateřskou a dceřinou společností. 52 Při úpravě stupnic byly zohledněny pouze komunikativní činnosti, které většina respondentů příslušné profesní skupiny uvedla jako relevantní pro komunikaci v cizím jazyce. 50

123 ním rámci a ani se jimi podrobně nezabýváme, stejně jako se nezabýváme stupnicemi pro lingvistické, sociolingvistické a pragmatické kompetence (SERR, kapitola 5). Domníváme se, že jejich úprava se zřetelem na profesní kontexty není s ohledem na rozdílnost eventuálních jazykových kontextů užití příliš smysluplná. Obecně byly modelové deskriptory definované v Referenčním rámci, popř. ve švýcarské koncepci, pro něž se v profilech uživatelů jazyka doporučuje bližší specifikace, objasněny pomocí příkladů. Deskriptory nebo dílčí stupnice, které se vztahují na všeobecné profesní jazykové kompetence (např. dopis uchazeče o zaměstnání), na kompetence nesouvisející s povoláním (např. tvůrčí psaní) nebo na kontext výuky (např. poslech zvukového záznamu) zde proto zvlášť nespecifikujeme a ani neuvádíme. Výběr deskriptorů pro jednotlivá povolání se tak liší jen nepatrně. Vzhledem ke stále častějšímu používání videonávodů, v nichž je uživatelům například objasňováno používání softwaru, jsme v oblasti audiovizuální recepce doplnili deskriptor právě pro tento specifický typ textů. Při formulaci tohoto deskriptoru jsme vycházeli z modelové stupnice pro „Sledování televize a filmu“. V rámci tohoto projektu nebylo možné provést rozsáhlou kvalitativní a kvantitativní validaci definovaných modelových deskriptorů. Jsme si vědomi toho, že její provedení by mělo být předmětem následných výzkumů.

EKONOMICKÉ PROFESE – VEDOUCÍ FINANČNÍHO ODDĚLENÍ, ÚČETNÍ PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY PŘÍPAD 1 – Typické úkoly vedoucího finančního oddělení společnosti obchodující na burze (dodavatel automobilového průmyslu) s pobočkami v několika evropských zemích

✓ komunikace se zaměstnanci finančního oddělení a s vedením společnosti

✓ měsíční zasedání poradního sboru pro ekonomickou situaci ve společnosti a vývoj výroby požadavky: schopnost argumentace a schopnost přesvědčit, schopnost vyjádřit, zdůvodnit a také prosadit vlastní názor

✓ schůze zaměstnanců: rozdělení úkolů a jejich kontrola, vyřešení nevyjasněných otázek / problémů

✓ pravidelné porady s vedoucími účetními

✓ požadavky: zahájení a ukončení zasedání, zvládnutí odborné terminologie z oblasti účetnictví

✓ schválení a potvrzení faktur a objednávek

✓ telefonní hovory se zaměstnanci účetního oddělení / oddělení nákupu a s vedením společnosti

PŘÍPAD 2 – Typické úkoly účetního v oblasti účetnictví odběratelů a dodavatelů (účtování pohledávek a závazků)

✓ znalost a přehled o různých typech dokumentů (faktury, dobropisy, dodací listy, upomínky)

✓ oznámení stavu faktury e-mailem nebo telefonicky

✓ oznámení důvodů prodlení, omluvit se za prodlení a zeptat se na důvody prodlení

✓ zjistit chybějící údaje (např. číslo objednávky, daňové číslo) a požádat o opravu

✓ komunikace s hlavní účtárnou e-mailem nebo telefonicky, např. požádat o urychlení platby

✓ reagovat na upomínku, oznámit stav faktury, objasnit problémy (např. nesprávná adresa), předložit návrh řešení

124

✓ informovat se o důsledcích prodlení, zeptat se na chybějící platby

DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚKOLŮ A KONTEXTU užívání jazyka Komunikativní úkol

Kontext užívání jazyka (místa, osoby, instituce)

Jazykové činnosti

Práce s typy textů

Porady / telefonní hovory týkající se situace ve firmě, např. řešení ekonomických otázek s dodavateli; Prezentace výsledků jednání s dodavateli

Interní porady: videokonference nebo telefonické konference s vedením společnosti

Vyjádření a zdůvodnění vlastního stanoviska Vyjádření stanoviska k názorům druhých, vyjádření pochybnosti a domněnky, požádat někoho o jeho názor Vyjádření souhlasu / nesouhlasu Přesvědčit někoho / trvat na něčem Kritizovat něco, přiznat něco Popsání problému, předložení návrhu řešení Prostředky související s „organizací projevu“ (požádat o slovo, naznačit, že chci pokračovat v řeči atd.) Prostředky související se „strukturováním projevu“ (zdůraznit, shrnout, zahájit, vypočítat, …) Prezentace výsledků jednání

Porozumění zápisu, popř. vytvoření komentáře k zápisu

Porovnání a vyhodnocení nabídek od dodavatelů Jednání o dodacích a platebních podmínkách Kontrola a uzavírání smluv

Interní realizace zakázky: zaslání dotazů dalším oddělením Komunikace s dodavateli

Zdůvodnění výběru Potvrzení Přijetí nebo zamítnutí nabídky Zadání zakázky Žádost o informaci / položení otázky (ohledně obsahu smlouvy) Vyjádření souhlasu a nesouhlasu Předložení návrhu na změnu

Prostudování nabídky a její podrobné vyhodnocení Vydání potvrzení zakázky Prostudování kupních smluv, zejména dodacích a platebních podmínek

Potvrzení objednávek Schvalování plateb (schvalování faktur v systému) Zamítnutí faktury Kontrola příjmu zboží Reakce na poruchy

Interní realizace zakázky: jednání se zaměstnanci účetního oddělení mateřské společnosti a zaměstnanci oddělení nákupu prostřednictvím e-mailu a telefonicky

Písemné potvrzení Zdůvodnění Zamítnutí Položení otázky

Prostudování kupních smluv se zaměřením na informace týkající se platebních podmínek Detailní porozumění fakturám Přečtení upomínek a reakce na ně Porozumění a napsání e-mailu se žádostí o schválení faktury Práce s formuláři, popř. se softwarem v německém jazyce (údaje ve formulářích a počítačových aplikacích)

125 Kontrola přijatých a odeslaných plateb Jednání v případě prodlení s platbou (odeslání upomínky)

Interní realizace zakázky: korespondence a telefonní hovory s dalšími odděleními a s účetním oddělením mateřské společnosti Komunikace se zákazníky a dodavateli

Položení otázky Upozornění na povinnosti Vyjádření a zdůvodnění (ne) proveditelnosti Vyjádření překážky Reagování / odpověď na upomínku

Prostudování a kontrola dokladů, faktur, dodacích listů Napsání upomínek (podle předlohy)

Sestavení měsíčních, čtvrtletních a výročních zpráv: informování a prezentace činnosti a vývoje společnosti v číslech; předložení návrhů pro rozhodnutí společnosti

Interní porady: prezentace výsledků na telefonických konferencích a videokonferencích nebo na poradách s vedením společnosti

Prezentace zisků a ztrát Popsání deficitů, ztrát, růstu, vývoje Kladné nebo záporné hodnocení Zdůvodnění vývoje, poklesu Vyvození závěrů vyplývajících z ekonomických ukazatelů Objasnění důsledků Předložení návrhů

Vytvoření zpráv (podle předlohy)

Prezentace obchodních výsledků a ročních účetních závěrek

Interní porady: videokonference nebo telefonické konference s vedením společnosti

Pojmenování, konstatování Popsání vývoje Upozornění Popsání grafů a statistik Ujistit se o vzájemném pochopení a porozumění (další prostředky související se „strukturováním projevu“ a „organizací projevu“)

Příprava prezentace včetně statistik a grafů, představení prezentace a doplnění prezentace komentáři

Vedení zaměstnanců a koordinace pracovních činností Vypracování harmonogramů a pracovních plánů Stanovení odpovědnosti

Interní porady zaměstnanců účetního oddělení Vedoucí pracovník je oprávněn udílet pokyny

Obecné řízení jednání: výzva, žádost, udělení pokynu, návrh, schválení, zamítnutí; Sjednání termínu Zeptat se na důvody prodlení Zahájení a ukončení jednání Poukázat na problémy Zeptat se na problémy Pojmenování pracovních kroků Žádost o opravu Oznámení o odložení termínu / oznámení o změně Vyjádření pocitů: vyjádření (ne)spokojenosti, naděje, obavy, netrpělivosti Organizace projevu a zajištění vzájemného pochopení a porozumění: žádost o slovo, vysvětlení, zopakování Přiměřené povzbuzení, naléhání a upozornění zaměstnanců Předložení návrhů na společné aktivity

Vypracování a prezentace pracovního plánu Přečtení a kontrola zápisu

SPECIFICKÉ POŽADAVKY A KOMUNIKAČNÍ PODMÍNKY

✓ základní znalost skupin zboží a vlastností výrobků

✓ znalost základní terminologie související s rozvahou, výkazem zisků a ztrát / roční účetní závěrkou

✓ předpokládá se rovněž jistá míra sebedůvěry v komunikaci v konfliktních situacích; uživatel musí být schopen dát najevo své stanovisko

✓ zvláštní požadavky na vedoucího finančního oddělení

126

❍ vedoucí finančního oddělení v dceřiné společnosti je odpovědný za čtvrtletní a roční účetní závěrky

❍ v případě, že zaměstnanec mateřské společnosti je vedoucím finančního oddělení v dceřiné společnosti, je žádoucí, aby byl schopen přiměřeně povzbudit zaměstnance dceřiné společnosti a reagovat na problémy

PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: VEDOUCÍ FINANČNÍHO ODDĚLENÍ ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Čtení s porozuměním A 2 (A 2 +) Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny, výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumí značení a nápisům v administrativní budově a v kancelářích. Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo programu v písemných sděleních spolupracovníků. ➠ Dokáže přečíst štítky a nápisy na pořadačích a rozumí jim. Dokáže v textech o známých tématech, jež mají povahu seznamu, najít specifické informace a rozpoznat hledanou informaci. (DfAM) ➠ Dokáže s pomocí standardizovaných glosářů najít potřebné informace v měsíční, čtvrtletní nebo roční účetní závěrce. Rozumí podstatným informacím v textech doprovázených ilustracemi a jinými kombinacemi slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumí cenovým kalkulacím a finančním plánům, pokud mají jasnou a přehlednou strukturu a jsou doprovázeny diagramy a grafy. ➠ Rozumí platebním formulářům a formulářům určeným pro bezhotovostní platební styk. Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jednoduchou strukturu a jsou doprovázeny ilustracemi. (DfAM) ➠ Rozumí nejdůležitějším informacím v návodu k obsluze účetního softwaru, pokud je doprovázen obrazovým materiálem. Rozumí jednoduchým dokumentům nebo krátkým zprávám o známých tématech. (DfAM) ➠ Rozumí klíčovým informacím v zápisech z pracovních porad. ➠ Rozumí klíčovým informacím v dokumentech týkajících se dodacích a platebních podmínek, pokud mají jasnou strukturu. Rozumí základním typům standardních dopisů a faxů týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým ve standardně formulovaných poptávkách, nabídkách, objednávkách, potvrzeních objednávek, dodacích a přejímacích listech, fakturách, reklamacích a dopisech souvisejících s prodlením s dodávkou a prodlením při převzetí dodávky. Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem. (SERR A2+) ➠ Rozumí jednoduchým informacím ve směrnicích vydaných vedením společnosti, které se týkají například změny hlavní pracovní doby. ➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým v příslušných zákonných ustanoveních a dokáže najít v těchto textech konkrétní podrobné údaje, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem.

Čtení s porozuměním B 1 Rozumí popisům známých věcí, popř. věcí a situací, které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím v popisech výrobků, které se týkají oblasti jeho / její činnosti.

127 Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení. (SERR) Rozumí jednoduchým zprávám obsahujícím jasné informace a málo zkratek. (DfAM) ➠ Rozumí informacím týkajících se povinností, požadavků a výkonů uvedeným v profilu kandidáta na určitou pracovní pozici. Rozumí hlavním bodům smluv týkajících se každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí standardním informacím o platebních a dodacích podmínkách obsaženým v typických smlouvách, které se týkají oblasti jeho / její činnosti. Dokáže rozpoznat základní výpovědi a důležité argumenty v textech týkajících se aktuálních nebo známých témat. (DfAM) ➠ Rozumí nabídkám a objednávkám týkajícím se oblasti jeho / její činnosti. ➠ Rozumí hlavním informacím ve sděleních vedení společnosti, které se týkají úpravy procesů realizace ve společnosti, např. reklamačních postupů. Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Rozumí titulkům v novinách a elektronických zpravodajích a dokáže rozpoznat hlavní prvky internetových stránek. ➠ Rozumí podstatným informacím v článku o aktuálních trendech nebo o vstupu společnosti na burzu v ekonomické rubrice deníku nebo týdeníku.

POSLECH S POROZUMĚNÍM Poslech s porozuměním A 2 Rozumí jednoduchým věcným informacím a číselným údajům ve známých situacích. (DfAM) ➠ Rozumí oznámením o termínech a změnách termínů ve známém pracovním prostředí. ➠ Rozumí informacím o cenách a dodacích a platebních podmínkách, pokud jsou vysloveny zřetelně a pomalu. Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který probíhá v jeho / její přítomnosti, pokud účastníci rozhovoru mluví pomalu, zřetelně a používají spisovný jazyk. Rozumí nejdůležitějším faktům jednoduché prezentace týkající se známého tématu, pokud je doprovázena gesty nebo vizuálně. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznat téma / problém na poradě vedení společnosti nebo při jednání zaměstnanců účetního oddělení o dodavateli. Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým v krátkých, srozumitelných a jednoduchých sděleních a v pokynech vedení společnosti a ostatních zaměstnanců, které se týkají realizace finančních procesů ve společnosti (např. řešení neuhrazených plateb u dodavatelů).

Poslech s porozuměním B 1 Rozumí konkrétním ústním pokynům a zadáním. (DfAM) ➠ Jednání o realizaci finančních procesů, videokonference a telefonické konference s vedením společnosti a zaměstnanci účetního oddělení a ostatních oddělení. ➠ Rozumí pokynům, které souvisí s konkrétním pracovním zadáním (např. pokyn k odeslání faktury). Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč je spisovná a zřetelná. (SERR) ➠ Rozumí popsaným problémům a návrhům řešení týkajících se realizace finančních procesů, které byly předneseny v rámci diskusí během videokonferencí a telefonických konferencí s vedením společnosti nebo zaměstnanci účetního oddělení a ostatních oddělení.

128 Rozumí obecným výpovědím a klíčovým informacím ve většině přednášek, krátkých projevech a krátkých prezentacích o známých tématech, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem a mají jasnou strukturu. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným argumentům v přednáškách týkajících se oblasti jeho / její činnosti, pokud jsou doprovázeny diagramy a grafy.

AUDIOVIZUÁLNÍ RECEPCE Audiovi z uální recepce A 2 (A 2 +) Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si představu o základním obsahu. (SERR) ➠ Dokáže si při sledování televizního zpravodajství vytvořit přehled o aktuálnosti jednotlivých ekonomických a politických témat. Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+) ➠ Dokáže rozpoznat téma krátkých zpráv z oblasti ekonomiky a financí, pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkající se známých témat, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně. ➠ Dokáže sledovat hlavní kroky videonávodu pro účetní software, pokud má dostatek času si kroky souběžně sám / sama vyzkoušet.

Audiovizuální recepce B 1 Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. (SERR) Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím ve zpravodajském příspěvku o ekonomice a obchodování na burze. Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná. ➠ Rozumí videonávodu k používání účetního softwaru.

PÍSEMNÝ PROJEV | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE Písemný projev A 2 Dokáže s pomocí textových šablon nebo vzorů napsat text týkající se známé oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže na základě předlohy napsat přehledný životopis. (DfAM) Dokáže si ve známých situacích poznamenat důležité informace. (DfAM) ➠ Dokáže si během telefonického hovoru se zákazníkem zapsat poznámky týkající se změn termínů dodávky nebo objednávky. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písemně zaznamenat plány a úkoly. (DfAM) ➠ Dokáže si vytvořit jednoduchý pracovní plán.

Písemný projev B 1

129 Dokáže jednoduše a srozumitelně popsat věci, které jsou mu / jí známé nebo které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže v e-mailu popsat realizaci známých finančních procesů ve společnosti. ➠ Dokáže s pomocí diagramů a grafů znázornit v powerpointové prezentaci výkaz zisků a ztrát. Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže v e-mailu stručně objasnit důvody, proč nelze fakturu schválit. Dokáže popsat nejdůležitější podrobnosti týkající se nepředvídatelné události. (DfAM) ➠ Dokáže napsat oznámení o konfliktních situacích na pracovišti a přitom popř. zohlednit různé kulturní souvislosti. Dokáže si zapsat poznámky týkající se známého tématu tak, aby byly dostatečně přesné a mohl / a je později využít. (DfAM) ➠ Dokáže si během interní pracovní schůze nebo jednání se zákazníkem a dodavatelem poznamenat v bodech nejdůležitější informace.

ÚSTNÍ PROJEV | SOUVISLÝ MONOLOG Ústní projev A 2 (A 2 +) Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání. (SERR) ➠ Dokáže popsat pracoviště a svoji pracovní činnost. Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže popsat jednoduchými slovy obvyklý průběh realizace zakázky. ➠ Dokáže popsat jednoduchými slovy svoji dosavadní profesní kariéru ve firmě. Dokáže vyjádřit domněnku pomocí jednoduchých jazykových prostředků. (DfAM) Dokáže jednoduše mluvit s druhými o plánech a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže po diskusi jednoduše popsat další kroky. Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na věci každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na kvalitu ubytování. Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou přednášku na téma, které se vztahuje k jeho / jejímu každodennímu životu, stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory, plány a jednání. Dokáže reagovat na omezené množství jednoznačně formulovaných následných dotazů. (SERR A2+) ➠ Dokáže během jednání o žádosti o investiční pobídku představit nejdůležitější body žádosti, pokud se může předem připravit.

Ústní projev B 1 Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu. (SERR) ➠ Dokáže informovat o nejdůležitějších výsledcích pracovní schůze. Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody. (SERR) ➠ Dokáže objasnit vedení společnosti důvody prodlení s platbou nebo dodávkou. Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání. (SERR) ➠ Dokáže při srovnání nabídek zdůvodnit svoji volbu.

130 Dokáže srozumitelně popsat, jak se co dělá. (DfAM) ➠ Dokáže jednoduše vysvětlit, jak se zadávají do účetního softwaru data související se zakázkou. ➠ Dokáže zaměstnancům udělit přesné pokyny týkající se realizace zakázky. Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení na téma vztahující se ke každodenním událostem v jeho / jejím oboru. Ačkoliv jsou hlášení poznamenána velmi silným cizím přízvukem a intonací, jsou přesto zcela srozumitelná. (SERR) ➠ Dokáže zahájit a ukončit schůzi oddělení. Dokáže přednést předem připravenou, jednoduše formulovanou přednášku na známé téma ve svém oboru, a to natolik jasně, že jej lze téměř celou dobu bez potíží sledovat, přičemž poměrně přesně vysvětluje hlavní myšlenky. (SERR) ➠ Dokáže prezentovat výsledky porady. ➠ Dokáže popsat nejdůležitější údaje obsažené ve čtvrtletní účetní závěrce a objasnit související diagramy a grafy.

PÍSEMNÁ INTERAKCE | KORESPONDENCE A SDĚLENÍ Písemná interak ce A 2 Dokáže si zjistit a podat stručné informace o známých oblastech. (DfAM) ➠ Dokáže se pomocí předlohy nebo formuláře zeptat na chybějící údaje týkající se platebního styku a reagovat na příslušné dotazy. Dokáže v oficiálních dopisech užívat zdvořilostní obraty pro pozdrav, oslovení, prosbu a poděkování. (DfAM) Dokáže napsat stručná, jednoduchá, často formální sdělení, která se týkají oblastí a potřeb každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže e-mailem potvrdit účast na poradě se zaměstnanci.

Písemná interak ce B 1 Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže ve standardním formuláři žádosti o investiční pobídku vyplnit podstatné údaje týkající se kalkulace nákladů. ➠ Dokáže se prostřednictvím e-mailu zeptat na údaje týkající se platebních podmínek, pokud chybí v nabídce, nebo požádat o zaslání chybějící faktury nebo dodacího listu. Dokáže v jednoduchých situacích jednat s úřady. (DfAM) ➠ Dokáže na finančním úřadě požádat o písemný informační materiál k daňovému přiznání. Dokáže reagovat na oznámení a inzeráty a požádat o podrobnější nebo přesnější informace. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit zájem o nabídku dalšího vzdělávání a písemně požádat o další informace.

ÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ NA DOSAŽENÍ CÍLE Ústní interak ce A 2 (A 2 +) Výměna informací Dokáže si ve známých situacích týkajících se každodenního života jednoduchým způsobem vyměnit informace. (DfAM) ➠ Dokáže se jednoduše informovat o důvodech zamítnutí a zeptat se na chybějící údaje ve faktuře nebo dodacím listu. ➠ Dokáže při finančním auditu odpovědět na otázky týkající se existence a místa uložení dokumentů.

131 Dokáže se v běžných situacích každodenního života zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM) ➠ Dokáže poskytnout informace týkající se fakturační adresy, daňového čísla, čísla objednávky, účelu platby a cen a porozumět jim. Chápe podstatná sdělení krátkých, jednoduchých a každodenních telefonních hovorů a dokáže na ně příslušně reagovat. (DfAM) ➠ Dokáže se telefonicky zeptat na stav faktury.

S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže jednoduchým způsobem diskutovat o otázkách praktického rázu, pokud je oslovován zřetelně, pomalu a přímo. Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat, kam se půjde, a domluvit se na setkání. (SERR) ➠ Dokáže zaměstnanci poradit, kde najde příslušné dokumenty. Dokáže činit návrhy a na návrhy reagovat. Dokáže souhlasit i nesouhlasit s ostatními. (SERR A2+) ➠ Dokáže při přípravě prezentace např. navrhnout, jaké diagramy a grafy použít. Dokáže ve známých nebo každodenních situacích jednoduchým způsobem informovat o potřebách. (DfAM) ➠D okáže sdělit jinému oddělení, že bude potřebovat pro realizaci úkolu více času. Dokáže požadovat a dávat pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc při zadávání dat do programu a také sám / sama poskytnout pomoc. Dokáže vyjádřit, co si o věcech myslí, když je přímo osloven na formální schůzi, za předpokladu, že v případě nutnosti může požádat o zopakování hlavních myšlenek. (SERR) ➠ Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na volbu nabídky.

Ústní interak ce B 1 (B 1 +) Výměna informací Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže vysvětlit platební podmínky nebo poskytnout informace o přijatých a odeslaných platbách a položit související otázky. Dokáže s jistou mírou sebedůvěry komunikovat o rutinních i méně rutinních záležitostech, které se vztahují k jeho / jejím zájmům a profesní sféře. Dokáže získat a předat, ověřit a potvrdit si informace, zvládnout méně běžné situace a vysvětlit, proč něco představuje problém. (SERR B1+) ➠ Dokáže informovat dodavatele o neúplnosti dodávky nebo o dodání vadného zboží. ➠ Dokáže podat zprávu o prodlení s platbou, vysvětlit důvody a požádat o pochopení.

S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže vyjádřit vlastní názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na to, zda je třeba zakoupit nový přístroj či nikoliv. ➠ Dokáže na poradách rozdělit úkoly mezi zaměstnance, např. udělit pokyn ke schválení faktury.

132 Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas. (SERR) ➠ Dokáže se při jednáních se zahraničními partnery zeptat na problémy týkající se finanční realizace zakázky a (adekvátně a s ohledem na kulturní souvislosti) vyjádřit své stanovisko. Dokáže srovnávat různé alternativy, prodiskutovat, co se má dělat, kam se má jít, kdo nebo co se má vybrat atd. (SERR B1+) ➠ Dokáže při jednáních se zahraničními zákazníky předložit různé návrhy řešení finanční realizace zakázky a s ohledem na kulturní souvislosti je adekvátně objasnit. ➠ Dokáže jednoduchými slovy prezentovat závěry vyplývající z rozvahy / ekonomických ukazatelů a navrhnout alternativní finanční řešení.

VEDOUCÍ KONSTRUKTÉR A VEDOUCÍ ODDĚLENÍ VÝROBY PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY PŘÍPAD 1: Komunikace s mateřskou společností ohledně konstrukce podstavce Místo: konstrukční oddělení dceřiné společnosti v ČR, kancelář / CAD pracoviště Zúčastněné osoby: vedoucí pracovníci a zaměstnanci konstrukčního oddělení v ČR a v Německu Zákazník si přeje podstavec pro odsávací zařízení určené k odsávání kouře, který vzniká při sváření. Z důvodů úspory času a rozdělení úkolů zašle mateřská firma pouze návrh, popis účelu a základní údaje / rozměry. Na základě návrhu má konstrukční oddělení v ČR zkonstruovat podstavec a připravit ho pro výrobu. Za tímto účelem je nutné projednat podrobnosti týkající se materiálu, profilu, zábradlí, přístupu k zařízení atd. Ve spolupráci s vedoucím konstruktérem bude konstrukční oddělení v ČR pracovat na výkresu z velké části samostatně. Konzultace s konstrukčním oddělením v Německu je nutná tehdy, pokud má zákazník specifické požadavky na design nebo konečnou montáž. Komunikace probíhá např. telefonicky nebo prostřednictvím přenosu náhledu na obrazovku z jednoho počítače na druhý (screen sharing), který probíhá na CAD plochách. PŘÍPAD 2: Vypracování nabídky pro zahraničního zákazníka Místo: konstrukční oddělení dceřiné společnosti v ČR, kancelář / CAD pracoviště Zúčastněné osoby: vedoucí pracovníci a zaměstnanci konstrukčního oddělení v ČR a v Německu Konstrukční oddělení obdrží od zákazníka podklady a na základě jeho požadavků má vypracovat nabídku. Často se stává, že zákazník pošle již hotový technický výkres. Po následné vzájemné konzultaci se pak ještě doplní potřebné informace o výrobku. V ostatních případech vyhotoví technickou dokumentaci konstrukční oddělení zcela samostatně podle zadání zákazníka. Komunikace se zákazníkem, stejně jako korespondence (e-maily), probíhá v jazyce zákazníka. Popisy výkresů jsou rovněž v jazyce zákazníka. PŘÍPAD 3: Náročná situace: schválení nutných změn při přípravě zakázky pro oddělení výroby Místo: konstrukční oddělení dceřiné společnosti v ČR, kancelář / CAD pracoviště Zúčastněné osoby: vedoucí pracovníci a zaměstnanci konstrukčního oddělení v ČR a v Německu Při přípravě technického výkresu pro oddělení výroby nastaly nečekané komplikace. Změny musí schválit konstrukční oddělení mateřské společnosti. V případě méně závažných problémů činí rozhodnutí konstrukční oddělení v ČR zpravidla samostatně. V případě závažnějších problémů je nutná konzultace a schválení ze strany oddělení výroby, popř. konstrukčního oddělení v Německu. Mezi zvláštní požadavky, které jsou kladeny na zaměstnance, patří také schopnost popsat vzniklý problém v časové tísni tak, aby byl srozumitelný pro německou stranu. Problém je zpravidla popsán v jednoduché e-mailové zprávě, ke které jsou jako příloha připojeny dokumenty, obrázky a výkresy. V 50 % případů se jedná o naléhavé záležitosti, které je nutné vyřešit telefonicky. Detailní popis komunikativních úloh a kontextu užívání jazyka

133 Komunikativní úloha

Kontext užívání jazyka (místa, osoby, instituce)

Komunikace týkající se – průběhu výroby nebo montáže – pracovních plánů a výrobních kusovníků

Komunikace s technology (zpravidla s konstrukčním oddělením mateřské společnosti) v kanceláři, ve výrobní hale

Popsání postupů, chyb, problémů Komunikace o pracovních procesech Sjednání termínů

Telefonní hovory, e-maily Interní směrnice a výrobní kusovníky, popř. katalogy

Účast na poradách / pracovních schůzkách Prezentace návrhů

Komunikace s ostatními odděleními ve společnosti – ohledně personálního plánování a plánování materiálu – ohledně návrhů a výkresů

Prezentace návrhů Vyjádření souhlasu nebo nesouhlasu Předkládání návrhů Upozornění na možné komplikace v pracovních procesech Žádost Přiznat vlastní chyby a omluvit se

Účast na telefonických konferencích Prezentace Technické výkresy Prostudování směrnic a oficiálních pokynů vedení společnosti

Zaškolení zaměstnanců do nových postupů / procesů

Ve školicí místnosti, v kanceláři

Popsání a objasnění postupů a procesů Porozumění vysvětlení, popř. zeptat se

Prezentace v PowerPointu Technické výkresy s popiskami Plány, schémata

Objasnění problémů na strojích / u konstrukcí Podávání zpráv o chybách nebo poruchách a jejich dokumentace

Zpravidla s konstrukčním oddělením mateřské společnosti nebo se zákazníky

Popsání chyb Dokumentace procesů Uvedení / zdůvodnění příčin Porozumění pokynům / reakce na pokyny Požádat o zopakování Předložení návrhu

Telefonní hovory a e-maily bez předepsané formy Dokumentace a zprávy o chybách vytvořené pomocí softwaru

Dokumentace pracovních výsledků

V kanceláři

Objednávka materiálu

Komunikace s dodavateli a / nebo s oddělením nákupu

Vyhodnocení nabídky Ohlášení chybějícího materiálu Kontrola a reklamace materiálu Zamítnutí přijetí a podání stížnosti

Prostudování a vytvoření poptávky Prostudování a vyhodnocení nabídky

Poradenství a péče o zákazníky Prezentace výrobků

V kanceláři nebo po telefonu Příležitostně také v rámci osobního jednání na veletrzích

Popsání postupů Pojmenování a popsání vlastností výrobků Zdůraznění vynikajících vlastností výrobků Zodpovězení otázek týkajících se pracovních procesů Navázání přiměřeného kontaktu

Telefonní hovory, e-maily

Komunikace se zákazníky ohledně jejich přání a požadavků

Komunikace se zákazníky v rámci osobního jednání nebo telefonicky

Popsání detailů výrobku Komentář k technickému výkresu Opatření technického výkresu popiskami Zdůvodnění a objasnění změn Předložení návrhů na společné aktivity Zprostředkování kontaktu na odpovědného zaměstnance

Telefonní hovory, e-maily Technické výkresy s popiskami

Jazykové činnosti

Práce s typy textů

Dokumentace a zprávy o chybách vytvořené pomocí softwaru

134 Vypracování nabídek

Komunikace se zákazníky: telefonicky nebo e-mailem

Specifikace detailů výrobku Popsání významných vlastností výrobku

Vypracování písemné nabídky (s pomocí textových šablon)

Zaškolení zákazníka do obsluhy a práce s přístroji

V místě firmy zákazníka v rámci osobního jednání

Popsání a objasnění postupů a procesů Položení doplňujících otázek a porozumění opisným formulacím Výstražné upozornění Přiměřená reakce na reklamace / záporné hodnocení

Dokumentace o technické údržbě, reklamační dokumenty

SPECIFICKÉ POŽADAVKY A KOMUNIKAČNÍ PODMÍNKY Vztahy mezi účastníky komunikace

✓ zákazník často předkládá vlastní výkresy, které pak doplní konstruktéři, kteří je opatří komentářem a popř. je upraví

✓ proces nákupu často zajišťují jiná oddělení, obzvláště specifické výrobky nebo díly je však nutné vyhledat samostatně, popř. je třeba vyhodnotit nabídky

Zvláštní okolnosti: komunikace mezi dceřinou společností v ČR a mateřskou společností v Německu

✓ řízení projektů souvisejících s výrobkem je řízeno z Německa, to znamená, že mateřská společnost například zašle návrhy nebo hotové výkresy, které je nutné připravit pro výrobu

✓ pokyny uděluje mateřská společnost, konstrukční oddělení dceřiné společnosti ale částečně disponuje také vlastní rozhodovací pravomocí

✓ vedoucí konstrukčního oddělení / oddělení výroby v dceřiné společnosti vystupuje často jako prostředník mezi českými (popř. polskými nebo slovenskými) zaměstnanci a jejich německými kolegy

Zvláštní požadavky a náročné situace

✓ v případě závad a poruch musí zaměstnanci často jednat v časové tísni

✓ ne vždy jsou účastníci jednání (zaměstnanci mateřské společnosti nebo zaměstnanci ve firmě zákazníka) schopni řešit komunikační problémy svého protějšku, to znamená např. v případě problémů s porozuměním zvolit jinou formulaci nebo používat srozumitelný spisovný jazyk

✓ odborná terminologie je velmi specifická; firmy mají často k dispozici standardizované glosáře nebo dvojjazyčné formuláře pro běžné procesy (např. kontrola kvality), popř. zaměstnanci si sami vedou vlastní glosáře

PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: vedoucí konstruktér ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Čtení s porozuměním A 2 (A 2 +) Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny, výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumí ve známých kontextech značení a nápisům ve výrobních, závodních a zkušebních halách a v administrativních a zasedacích místnostech.

135 Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo programu v písemných sděleních spolupracovníků. ➠ Rozumí štítkům a nápisům na kancelářských potřebách. Dokáže v textech o známých tématech, jež mají povahu seznamu, najít specifické informace a rozpoznat hledanou informaci. (DfAM) ➠ Dokáže v katalogu, seznamu výrobků nebo výrobním kusovníku cíleně vyhledat výrobek nebo náhradní díl pro známý přístroj. Rozumí podstatným informacím v textech doprovázených ilustracemi a jinými kombinacemi slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumí klíčovým informacím v diagramech a chybových statistikách, technických výkresech opatřených popiskami a konstrukční dokumentaci (také v CAD programu). Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jasnou strukturu a jsou doprovázeny ilustracemi. (DfAM) ➠ Rozumí nejdůležitějším informacím v návodu k obsluze známého softwaru, pokud je doprovázen obrazovým materiálem. Rozumí jednoduchým dokumentům nebo krátkým zprávám o známých tématech. (DfAM) ➠ Rozumí klíčovým informacím v chybových zprávách týkajících se známých přístrojů. Rozumí základním typům standardních dopisů a faxů týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Rozumí klíčovým informacím obsaženým ve standardně formulovaných nabídkách, objednávkách a fakturách. Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem. (SERR A2+) ➠ Rozumí jednoduchým informacím ve směrnicích vydaných vedením společnosti, které se týkají například změny hlavní pracovní doby.

Čtení s porozuměním B 1 Rozumí popisům známých věcí, popř. věcí a situací, které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým v dokumentacích k přístrojům, chybových zprávách a popisech výrobků, které se týkají oblasti jeho / její činnosti. Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení. (SERR) Rozumí jednoduchým zprávám obsahujícím jasné informace a málo zkratek. (DfAM) ➠ Rozumí informacím týkajícím se povinností, požadavků a výkonů, které jsou uvedeny v profilu kandidáta na určitou pracovní pozici. ➠ Rozumí reklamám na přístroj, který zná z oblasti své činnosti.

136 Rozumí hlavním bodům smluv týkajících se každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím v kupních smlouvách. Dokáže rozpoznat základní výpovědi a důležité argumenty v textech týkajících se aktuálních nebo známých témat. (DfAM) ➠ Rozumí nabídkám a objednávkám týkajícím se oblasti jeho / její činnosti. ➠ Rozumí korespondenci spolupracovníků ohledně vzniklé chyby, pokud je používán spisovný jazyk. ➠ Rozumí sdělením vedení společnosti týkajícím se směrnic na pracovišti. Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým ve shrnutí odborného článku o nové technologii nebo stroji.

POSLECH S POROZUMĚNÍM Poslech s porozuměním A 2 Rozumí jednoduchým věcným informacím a číselným údajům ve známých situacích. (DfAM) ➠ Rozumí oznámením o termínech a změnách termínů ve známém pracovním prostředí. ➠ Rozumí údajům o cenách, rozměrech nebo materiálu výrobků a náhradních dílů. Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který probíhá v jeho / její přítomnosti, pokud účastníci rozhovoru mluví pomalu, zřetelně a používají spisovný jazyk. Rozumí nejdůležitějším faktům jednoduché prezentace týkající se známého tématu, pokud je doprovázena gesty nebo vizuálně. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznat téma diskuse na poradě vedení společnosti nebo při jednání technologů a zaměstnanců z oddělení výroby. Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy. (SERR) ➠ Rozumí popisu umístění stroje v závodní hale. ➠ Rozumí pokynu, kde se stroj zapíná a vypíná nebo jak dlouho může být v provozu.

Poslech s porozuměním B 1 Rozumí konkrétním ústním pokynům a zadáním. (DfAM) ➠ Rozumí konkrétním pokynům týkajícím se výrobních a montážních kroků, zprovoznění a obsluhy strojů a zařízení, popř. jejich jednotlivých dílů, které jsou mu známy z oblasti jeho / její činnosti. Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč je spisovná a zřetelná. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznat příčinu problému z rozhovoru spolupracovníků z oddělení výroby, který se týká problémů se zaváděním nového stroje a případných poruch. Rozumí obecným výpovědím a klíčovým informacím ve většině přednášek, krátkých projevech a krátkých prezentacích o známých tématech, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem a mají jasnou strukturu. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím obsaženým ve vysvětlení nového výrobního postupu.

AUDIOVIZUÁLNÍ RECEPCE

137 Audiovi z uální recepce A 2 (A 2 +) Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si představu o základním obsahu. (SERR) Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+) Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkajících se známých témat, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně. ➠ Dokáže sledovat hlavní kroky videonávodu pro software, který zná z oblasti své činnosti, pokud má dostatek času si kroky souběžně sám / sama vyzkoušet.

Audiovizuální recepce B 1 Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR) Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná. ➠ Rozumí podrobnému videonávodu k používání softwaru, který zná z oblasti své činnosti.

PÍSEMNÝ PROJEv | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE Písemný projev A 2 Dokáže s pomocí textových šablon nebo vzorů napsat text týkající se známé oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplnit základní údaje o chybě do příslušného formuláře. ➠ Dokáže na základě předlohy napsat přehledný životopis. (DfAM) Dokáže si ve známých situacích poznamenat důležité informace. (DfAM) ➠ Dokáže si do kontrolního seznamu, např. analýzy slabých míst, zapsat jednoduché poznámky týkající se výrobních a montážních kroků. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písemně zaznamenat plány a úkoly. (DfAM) ➠ Dokáže si vytvořit jednoduchý pracovní plán.

Písemný projev B 1 Dokáže jednoduše a srozumitelně popsat věci, které jsou mu / jí známé nebo které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže popsat v e-mailu své pracoviště a známý výrobní proces. ➠ Dokáže znázornit v powerpointové prezentaci specifické vlastnosti výrobku. ➠ Dokáže opatřit popiskami a popsat technické výkresy a jejich prvky zhotovené v CAD programu.

138 Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže napsat stručnou zprávu o chybách nebo vyplnit kontrolní seznam / formulář týkající se analýzy slabých míst. Dokáže popsat nejdůležitější podrobnosti týkající se nepředvídatelné události. (DfAM) ➠ Dokáže vyhotovit zprávu o chybách. ➠ Dokáže napsat oznámení o konfliktních situacích na pracovišti. Dokáže si zapsat poznámky týkající se známého tématu tak, aby byly dostatečně přesné a mohl / a je později využít. (DfAM) ➠ Dokáže si během interní pracovní schůze nebo jednání se zákazníkem a dodavatelem poznamenat v bodech nejdůležitější informace.

ÚSTNÍ PROJEV | SOUVISLÝ MONOLOG Ústní projev A 2 (A 2 +) Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání. (SERR) ➠ Dokáže popsat pracoviště a svoji pracovní činnost. Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. (SERR A2+) Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností. ➠ Dokáže jednoduše popsat podstatné kroky výrobního procesu. Dokáže vyjádřit domněnku pomocí jednoduchých jazykových prostředků. (DfAM) Dokáže jednoduše mluvit s druhými o plánech a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže po diskusi jednoduše popsat další kroky. Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na věci každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na kvalitu ubytování. Dokáže přednést krátkou, předem nacvičenou přednášku na téma, které se vztahuje k jeho / jejímu každodennímu životu, stručně zdůvodnit a vysvětlit své názory, plány a jednání. Dokáže reagovat na omezené množství jednoznačně formulovaných následných dotazů. (SERR A2+) ➠ Dokáže v rámci prezentace doprovázené obrazovým materiálem popsat zákazníkovi jednotlivé díly stroje, pokud se může připravit.

Ústní projev B 1 Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu. (SERR) ➠ Dokáže informovat o nejdůležitějších výsledcích pracovní porady. Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody. (SERR) ➠ Dokáže popsat vznik závady na zařízení. Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání. (SERR) ➠ Dokáže při znázornění výrobního procesu popsat nejdůležitější činnosti a zdůvodnit jejich sled. ➠ Dokáže technikům jednoduše objasnit další kroky související s realizací návrhu.

139 Dokáže srozumitelně popsat, jak se co dělá. (DfAM) ➠ Dokáže popsat obsluhu zařízení. ➠ Dokáže zaměstnancům udělit přesné pokyny týkající se realizace návrhu. Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení na téma vztahující se ke každodenním událostem v jeho / jejím oboru. Ačkoliv jsou hlášení poznamenána velmi silným cizím přízvukem a intonací, jsou přesto zcela srozumitelná. (SERR) ➠ Dokáže zahájit a ukončit schůzi oddělení. Dokáže přednést předem připravenou, jednoduše formulovanou přednášku na známé téma ve svém oboru, a to natolik jasně, že jej lze téměř celou dobu bez potíží sledovat, přičemž poměrně přesně vysvětluje hlavní myšlenky. (SERR) ➠ Dokáže v rámci prezentace vysvětlit zákazníkovi obsluhu stroje jako sled jednoduchých kroků. ➠ Dokáže prezentovat technické výkresy a doplnit je komentářem.

PÍSEMNÁ INTERAKCE | KORESPONDENCE A SDĚLENÍ Písemná interak ce A 2 Dokáže si zjistit a podat stručné informace o známých oblastech. (DfAM) ➠ Dokáže se pomocí předlohy nebo formuláře zeptat na chybějící údaje týkající se rozměrů, velikostí a materiálu. Dokáže v oficiálních dopisech užít zdvořilostní obraty pro pozdrav, oslovení, prosbu a poděkování. (DfAM) Dokáže napsat stručná, jednoduchá, často formální sdělení, která se týkají oblastí a potřeb každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže potvrdit e-mailem účast na poradě se zaměstnanci.

Písemná interak ce B 1 Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže vyplnit ve standardním formuláři podstatné údaje pro zjištění potřebného materiálu. ➠ Dokáže písemně požádat o specifikaci rozměrů, materiálu nebo barvy, pokud takové údaje chybí v nabídce. Dokáže reagovat na oznámení a inzeráty a požádat o podrobnější nebo přesnější informace. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit zájem o nabídku dalšího vzdělávání a písemně požádat o další informace.

ÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ NA DOSAŽENÍ CÍLE Ústní interak ce A 2 (A 2 +) Výměna informací Dokáže si ve známých situacích týkajících se každodenního života jednoduchým způsobem vyměnit informace. (DfAM) ➠ Dokáže se účastnit nenucené společenské konverzace o vzdělání a současném nebo posledním zaměstnání. ➠ Dokáže podat informace o existenci a místě uložení dokumentů a rozumí jim.

140 Dokáže se v běžných situacích profesního i každodenního života zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM) ➠ Dokáže v rámci jednoduchého jednání s velkoobchodní firmou sdělit, co hledá, dokáže poskytnout údaje o množství a materiálu a zeptat se na cenu. Chápe podstatná sdělení krátkých, jednoduchých a každodenních telefonních hovorů a dokáže na ně příslušně reagovat. (DfAM) ➠ Dokáže si v telefonním rozhovoru se zákazníkem vyměnit informace o fungování stroje a popř. se zeptat na problém.

S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže jednoduchým způsobem diskutovat o otázkách praktického rázu, pokud je oslovován zřetelně, pomalu a přímo. Dokáže diskutovat o tom, co se bude dělat, kam se půjde, a domluvit se na setkání. (SERR) ➠ Dokáže spolupracovníkovi navrhnout, aby projednali výkres společně na počítači. Dokáže činit návrhy a na podobné návrhy reagovat. Dokáže souhlasit i nesouhlasit s ostatními. (SERR A2+) ➠ Dokáže při jednání o optimalizaci výrobních procesů předložit návrhy týkající se priority nebo sledu výrobních / montážních kroků. ➠ Dokáže při jednání se zákazníkem vysvětlit, co je při uvedení stroje do provozu možné a co nikoliv. Dokáže ve známých nebo každodenních situacích jednoduchým způsobem informovat o potřebách. (DfAM) ➠ Dokáže sdělit jinému oddělení, že bude potřebovat pro dokončení pracovního kroku více času. Dokáže požadovat a dávat pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požádat spolupracovníka o pomoc při zadávání dat do CAD programu a také sám / sama poskytnout pomoc. Dokáže vyjádřit, co si o věcech myslí, když je přímo osloven na formální schůzi, za předpokladu, že v případě nutnosti může požádat o zopakování hlavních myšlenek. (SERR) ➠ Dokáže při schůzích oddělení výroby a konstrukčního oddělení vyjádřit názor na volbu dodavatele.

Ústní interak ce B 1 (B 1 +) Výměna informací Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže se telefonicky zeptat na výrobek, vlastnosti výrobku nebo na pracovní procesy, popř. reagovat na takové dotazy. ➠ Dokáže požádat o doplnění chybějících údajů v nabídce. Dokáže s jistou mírou sebedůvěry komunikovat o rutinních i méně rutinních záležitostech, které se vztahují k jeho / jejím zájmům a profesní sféře. Dokáže získat a předat, ověřit a potvrdit si informace, zvládnout méně běžné situace a vysvětlit, proč něco představuje problém. (SERR B1+) ➠ Dokáže vrátit do skladu nebo velkoobchodní firmě vadné zboží nebo jednotlivé díly. Dokáže formulovat stížnost. ➠ Dokáže v rozhovoru se zákazníkem objasnit příčiny poruchy.

141 S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže vyjádřit vlastní názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na to, zda je třeba zakoupit nový přístroj či nikoliv. ➠ Dokáže na poradách rozdělit úkoly mezi zaměstnance. Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas. (SERR) ➠ Dokáže při jednáních se zahraničními zákazníky přiměřeně prezentovat možnosti a limity při navrhování zařízení nebo stroje. Dokáže srovnávat různé alternativy, prodiskutovat, co se má dělat, kam se má jít, kdo nebo co se má vybrat atd. (SERR B1+) ➠ Dokáže v rámci diskuse předložit návrhy k technickým a organizačním řešením nebo dalším krokům výrobního procesu.

STROJVEDOUCÍ HNACÍch VOZIDeL PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY53 PŘÍPAD 1 – Nastoupení do služby Místo: nádraží, kancelář strojmistra a stanoviště strojvedoucího Zúčastněné osoby: strojvedoucí, strojmistr Při nástupu do služby převezme strojvedoucí na Hlavním nádraží v Praze příslušné hnací vozidlo (lokomotivu). Nejprve vyhledá strojmistra v jeho kanceláři, požádá ho o klíče a zeptá se na stanoviště lokomotivy. Strojvedoucí musí znát plán kolejiště v příslušné stanici, v případě potřeby požádá o další pokyny strojmistra nebo jiné zaměstnance. Od posunovače obdrží informace o připojených vagónech. Po připojení vagónů k lokomotivě je nutné provést kontrolu brzd. Před odjezdem obdrží strojvedoucí pokyn a prostřednictvím radiového spojení oznámí výpravčímu připravenost k odjezdu. Na návěstním zařízení se zobrazí povolení k odjezdu. Čas od času dochází ke zpožděním. V takových případech projedná strojvedoucí s výpravčím nový čas odjezdu a důvody zpoždění a informuje cestující. PŘÍPAD 2 – Náročná situace: mimořádná událost na trati Místo: stanoviště strojvedoucího Zúčastněné osoby: strojvedoucí, výpravčí V případě výskytu překážek na trati, jako jsou například odstavená vozidla, zvířata nebo osoby nacházející se v kolejišti nebo jeho blízkosti, kontaktuje strojvedoucí nejprve výpravčího. Postup v takových případech upravují konkrétní předpisy. Prostřednictvím radiového spojení oznámí strojvedoucí výpravčímu podstatné klíčové údaje: číslo vlaku, úsek trati (km), zúčastněné osoby, případné škody a v případě potřeby požádá o vyrozumění zdravotnické záchranné služby a policie. Kontakt s policií nebo drážní inspekcí, popř. zdravotnickou záchrannou službou zajistí výpravčí. Strojvedoucí vyčká na další pokyny a informuje průvodčího. V případě nehody se na místo dostaví drážní inspekce nebo policie, vyslechne strojvedoucího a vypracuje zprávu o nehodě. V případě vzniku nehody, při níž dojde ke škodě na zdraví osob, je strojvedoucí vystaven mimořádné psychické zátěži.

říslušnice ženského pohlaví jsou v příslušných pracovních označeních zahrnuty pod obecné pojmenování v P mužském rodě jako strojvedoucí hnacích vozidel, posunovač a výpravčí.

142 DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚLOH A KONTEXTU UŽÍVÁNÍ JAZYKA Komunikativní úloha

Převzetí lokomotivy na nádraží Orientace na nádraží a na kolejišti Písemný záznam o provedení zkoušky brzd na nádraží Převzetí změn v jízdním řádu

Kontext užívání jazyka (místa, osoby, instituce)

Jazykové činnosti

Komunikace se strojvedoucím ve stanici

Představit se, požádat o klíč Zeptat se na stanoviště lokomotivy Porozumění údajům o směru a typech kolejí Pojmenování lokalit Zeptat se na konkrétní zaměstnance

Aktuální pokyny Seznam pomalých jízd Vyplnění brzdového výkazu Porozumění změnám v jízdním řádu

Porozumění pokynům

Komunikace při posunování lokomotivy (připojení vagónů)

Komunikace s posunovačem prostřednictvím radiového spojení na kolejišti

Porozumění pokynům, příkazům a instrukcím týkajícím se posunování lokomotivy

Oznámení o připravenosti k odjezdu

Komunikace s posunovačem prostřednictvím radiového spojení na kolejišti

Oznámení o připravenosti Porozumění pokynům a instrukcím udíleným prostřednictvím radiového spojení Zeptat se na důvody zpoždění Pojmenování technických problémů

Vyplnění pokynu, pokud nejsou ovládány signály

Vyplnění pokynu podle textu diktovaného výpravčím (ve stanovišti strojvedoucího)

Oznámení a provedení záznamu o vzniku mimořádné události

Komunikace s výpravčím prostřednictvím radiového spojení Komunikace s drážní inspekcí, popř. policií v místě (na trati)

Práce s typy textů

Vyplnění formuláře pro pokyny

Uvedení údajů o místě, času, trati a čísle vlaku Popsání průběhu události Pojmenování technického problému

Vyplnění formuláře (zpráva o nehodě)

SPECIFICKÉ POŽADAVKY A KOMUNIKAČNÍ PODMÍNKY Podle směrnice EU54 týkající se komunikativních požadavků na strojvedoucí obsluhující hnací vozidla v železničním systému Společenství musí strojvedoucí „ovládat jazyk uvedený příslušným provozovatelem infrastruktury. Jejich jazykové znalosti jim musí umožňovat aktivní a účinnou komunikaci v běžných, nepříznivých a naléhavých situacích“ (směrnice 2007 / 59 / ES, 2007). Zvláštní podmínky a požadavky

✓ znalost signálů a předpisů; školení o předpisech probíhá zpravidla v mateřském jazyce

✓ znalost ovládacích prvků ve stanovišti strojvedoucího; označení a nápisy bývají zpravidla dvojjazyčné; školení týkající se obsluhy lokomotivy probíhají v mateřském jazyce

✓ znalost doslovného znění textů, které je nutné používat při oznamování mimořádných událostí nebo technických problémů, popř. při odjezdu

MĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007 / 59 / ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení S strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (SMĚRNICE 2007 / 59 / ES)

143 Vztahy mezi účastníky komunikace

✓ během jízdy komunikuje strojvedoucí v prvé řadě s výpravčím

✓ v případě mimořádných událostí, jako jsou nehody na trati nebo traťové překážky, komunikuje strojvedoucí nejprve s výpravčím, který mu pak udělí další pokyny

✓ v návaznosti na to následuje komunikace s personálem vlaku

Zvláštní požadavky a náročné situace

✓ v mimořádných situacích, jako jsou nehody spojené se vznikem škod na zdraví osob, jednají strojvedoucí částečně pod silným psychickým tlakem: postupy v takových situacích upravují příslušné předpisy (viz výše)

PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: STROJVEDOUCÍ hnacích vozidel ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Čtení s porozuměním A 2 (A 2 +) Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny, výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumí značení a nápisům na nádraží. Rozumí označení přístrojů ve stanovišti strojvedoucího. Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo plánu v písemných sděleních spolupracovníků. Dokáže v textech o známých tématech, jež mají povahu seznamu, najít specifické informace a rozpoznat hledanou informaci. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím uvedeným v seznamu pomalých jízd a v seznamu vagónů. Rozumí podstatným informacím v textech doprovázených ilustracemi a jinými kombinacemi slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumí informacím uvedeným v jízdním řádu. Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jasnou strukturu a jsou doprovázeny ilustracemi. (DfAM) ➠ Rozumí klíčovým informacím v návodu k obsluze lokomotivy, pokud je doprovázen obrazovým materiálem. Rozumí jednoduchým dokumentům nebo krátkým zprávám o známých tématech. (DfAM) ➠ Rozumí obecným písemným pokynům a instrukcím. Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem. (SERR A2+) ➠ Rozumí konkrétním podrobným informacím obsaženým v příslušných směrnicích, které se týkají například významu signalizace, pokud jsou vyjádřeny jednoduše a jsou doplněny obrazovým materiálem.

Čtení s porozuměním B 1 Rozumí popisům známých věcí, popř. věcí a situací, které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Rozumí popisu důležitých signálů ve směrnici. Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení. (SERR) ➠ Rozumí návodu k obsluze lokomotivy, pokud má srozumitelnou a přehlednou strukturu.

144 Rozumí jednoduchým zprávám obsahujícím jasné informace a málo zkratek. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o dalším vzdělávání, které se týká oblasti jeho / její činnosti. Dokáže rozpoznat základní výpovědi a důležité argumenty v textech týkajících se aktuálních nebo známých témat. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznat v zápisu o nehodě podstatné informace týkající se průběhu nehody. ➠ Rozumí klíčovým informacím v příslušných směrnicích týkajících se provozních procesů. Rozumí konkrétním podrobným informacím uvedeným v těchto textech. Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznat podstatné informace v novinové zprávě o železniční nehodě nebo v novinovém článku o železnici.

POSLECH S POROZUMĚNÍM Poslech s porozuměním A 2 Rozumí jednoduchým věcným informacím a číselným údajům ve známých situacích. (DfAM) ➠ Rozumí v běžných situacích údajům o časech odjezdů a příjezdů, o zpoždění, o číslu vlaku a kolejí. Obvykle dokáže rozpoznat téma diskuse, které je svědkem, pokud je vedena v pomalé, jasně artikulované řeči. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznat téma rozhovoru, který vede výpravčí s ostatními strojvedoucími nebo který vedou strojvedoucí. Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy. (SERR) ➠ Dokáže sledovat jednoduché vysvětlení strojvedoucího ohledně stanoviště lokomotivy. ➠ Rozumí pokynům výpravčího, pokud odpovídají předepsanému vzoru.

Poslech s porozuměním B 1 Rozumí konkrétním ústním pokynům a zadáním. (DfAM) ➠ Rozumí běžným pokynům a sdělením výpravčího, například na kterou kolej má jet, kolik minut má zpoždění nebo kde na trati probíhají stavební práce. ➠ Rozumí pokynům výpravčího v případě mimořádné události. ➠ Dokáže sledovat podrobný popis cesty ke konkrétní koleji. Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč je spisovná a zřetelná. (SERR) ➠ Rozumí hlavním bodům rozhovoru, který vede výpravčí s ostatními strojvedoucími nebo který vedou strojvedoucí, např. o nepravidelnostech nebo o stavebních pracích na trati. Rozumí smyslu rozhlasového zpravodajství a jednoduchých nahrávek týkajících se běžných témat, pokud jsou vysloveny poměrně pomalu a zřetelně. (SERR) ➠ Rozumí v rádiu zprávám o počasí a informacím o dopravní situaci.

AUDIOVIZUÁLNÍ RECEPCE

145 Audiovi z uální recepce A 2 (A 2 +) Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si představu o základním obsahu. (SERR) ➠ Dokáže při sledování televizního zpravodajství rozpoznat, zda jsou nějaké nové důležité zprávy o dopravní situaci nebo zda byla vydána varování před nepříznivým počasím. Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+) ➠ Rozumí klíčovým informacím v televizním příspěvku nebo ve videonahrávce o dopravní nehodě, jako je místo a příčina vzniku nehody. Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkajících se známých témat, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně.

Audiovizuální recepce B 1 Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím ve zprávách o počasí a dopravní situaci. Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná.

PÍSEMNÝ PROJEV | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE Písemný projev A 2 Dokáže s pomocí textových šablon nebo vzorů napsat text týkající se známé oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplnit do standardního formuláře základní údaje o čase, místu, osobě, vlaku a pokynech / instrukcích. Dokáže si ve známých situacích poznamenat důležité informace. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenat informace poskytnuté výpravčím o změně času odjezdů a příjezdů. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písemně zaznamenat plány a úkoly. (DfAM) ➠ Dokáže podle textu diktovaného výpravčím napsat příkaz nebo pokyn.

Písemný projev B 1 Dokáže jednoduše a srozumitelně popsat věci, které jsou mu / jí známé nebo které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže popsat stanoviště strojvedoucího a známé provozní procesy. Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže napsat do formuláře zprávu o průběhu nehody na trati. Dokáže si zapsat poznámky týkající se známého tématu tak, aby byly dostatečně přesné a mohl / a je později využít. (DfAM) ➠ Dokáže v diskusním příspěvku popsat nejdůležitější podrobnosti nehody nebo mimořádné události.

ÚSTNÍ PROJEV | SOUVISLÝ MONOLOG Ústní projev A 2 (A 2 +)

146 Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání. (SERR) ➠ Dokáže vylíčit průběh nehody jako sled jednoduchých událostí / činností. Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže jednoduše vylíčit průběh nehody. Dokáže vyjádřit domněnku pomocí jednoduchých jazykových prostředků. (DfAM) Dokáže jednoduše mluvit s druhými o plánech a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže mluvit v jednoduchých větách o pokynu výpravčího. Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na věci každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na kvalitu ubytování.

Ústní projev B 1 Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu. (SERR) ➠ Dokáže popsat, kdo nebo co se nachází v kolejišti nebo v blízkosti kolejiště, popř. jaká překážka brání v další jízdě. Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody. (SERR) ➠ Dokáže popsat drážní inspekci příčiny a průběh nehody. Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání. (SERR) ➠ Dokáže vysvětlit a zdůvodnit své rozhodnutí týkající se postupu při nepravidelnostech. Dokáže srozumitelně popsat, jak se co dělá. (DfAM) ➠ Dokáže popsat jednotlivé kroky a činnosti od převzetí lokomotivy až do okamžiku odjezdu. ➠ Dokáže v jednoduchých větách popsat obsluhu lokomotivy. Dokáže pronést krátké, předem nacvičené hlášení na téma vztahující se ke každodenním událostem v jeho / jejím oboru. Ačkoliv jsou hlášení poznamenána velmi silným cizím přízvukem a intonací, jsou přesto zcela srozumitelná. (SERR) ➠ Dokáže s pomocí nacvičených frází informovat cestující o zpoždění další jízdy a o jeho příčinách.

PÍSEMNÁ INTERAKCE | KORESPONDENCE A SDĚLENÍ Písemná interak ce A 2 Dokáže si zjistit a podat stručné informace o známých oblastech. (DfAM) ➠ Dokáže při inspekci uvést a předat osobní údaje.

147 Dokáže napsat stručná, jednoduchá, často formální sdělení, která se týkají oblastí a potřeb každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže napsat spolupracovníkům krátkou písemnou zprávu, že nemůže dorazit na plánované místo setkání včas.

Písemná interak ce B 1 Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže poskytnout policii nebo drážní inspekci písemné informace o lokomotivě, seznamu vagónů a aktuálních pokynech / instrukcích. Dokáže reagovat na oznámení a inzeráty a požádat o podrobnější nebo přesnější informace. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit zájem o nabídku dalšího vzdělávání a písemně požádat o další informace.

IÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ NA DOSAŽENÍ CÍLE Ústní interak ce A 2 (A 2 +) Výměna informací Dokáže si ve známých situacích týkajících se každodenního života jednoduchým způsobem vyměnit informace. (DfAM) ➠ Dokáže si se spolupracovníky vyměnit informace o trati, případných stavebních pracích na trati nebo o nákladu. ➠ Dokáže uvést údaje o místě úschovy vlakové dokumentace. Dokáže se v běžných profesních i každodenních situacích zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM) ➠ Dokáže se zeptat na informace týkající se času odjezdů a příjezdů, zpoždění a čísla koleje nebo vlaku a předat tyto informace dál. Chápe podstatná sdělení krátkých, jednoduchých a každodenních telefonních hovorů a dokáže na ně příslušně reagovat. (DfAM) ➠ Dokáže se prostřednictvím radiového spojení zeptat výpravčího na přesný čas odjezdu.

Ústní interak ce B 1 Výměna informací

148 Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže při nepravidelnostech na trati vysvětlit, co se stalo, a popsat svoji polohu. ➠ Dokáže si se zaměstnanci hotelu vyměnit podstatné podrobné informace o pobytu.

S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže vyjádřit vlastní názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže navrhnout místo a čas setkání nebo místo, kde by se měli vystřídat. Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas. (SERR) ➠ Dokáže se v rámci neformální diskuse se spolupracovníky vyjádřit k tomu, zda bylo chování v náročné situaci na trati přiměřené či nikoliv.

DÁLKOVÝ ŘIDIČ PŘÍPADOVÉ PŘÍKLADY: MODELOVÉ SITUACE A TYPICKÉ PRACOVNÍ PROCESY PŘÍKLAD 1 – Nakládka a vykládka zboží ve firemním areálu zákazníka Místo: firemní areál zákazníka Zúčastněné osoby: řidič, zaměstnanci úseku expedice / zaměstnanci skladu ve firmě zákazníka Při vjezdu do firemního areálu se řidič ohlásí u vrátného. Ten by měl mít v optimálním případě k dispozici plán dodávek. Řidič mu oznámí, že přiváží nebo hodlá odvézt určité zboží. Větší podniky nebo firmy disponují zpravidla plány dodávek a popř. také souborem předpisů (prospekty s instrukcemi) doprovázených grafickými nákresy, které upravují chování řidičů v areálu firmy. Na nakládací rampě v areálu zákazníka komunikuje řidič zpravidla se zaměstnancem úseku expedice. Řidiči nejsou obvykle odpovědní za nakládku a vykládku v areálu zákazníka. Dohlížejí však na to, jak zaměstnanci skladu provádějí nakládku, a udílejí pokyny ohledně postupu při nakládce, aby měli jistotu, že náklad bude dostatečně zajištěn. Mimořádné situace: Řidiči bývají často v časové tísni a kvůli delším čekacím dobám dochází občas na nakládací rampě ke konfliktním situacím. Jako zaměstnanci přepravní společnosti jsou však vedeni k tomu, aby se chovali vůči zaměstnancům skladu / zaměstnancům úseku expedice přívětivě. Závažnější problémy musí v případě pochybností objasnit dispečer. Občas se stane, že řidič obdrží informace o tom, do jakého závodu má jet a jaké zboží má vyzvednout, prostřednictvím sms zpráv teprve až na cestě. Na základě těchto okolností může v jednotlivých případech dojít někdy k nedorozumění, např. že řidič přijede na místo o den dříve.

149 PŘÍKLAD 2 – Policejní kontrola během cesty Místo: kabina řidiče, silnice (dálnice) Zúčastněné osoby: řidič, policista Při běžných policejních kontrolách musí být dálkový řidič schopen předložit nejen doklady k vozidlu, ale také veškeré průvodní dokumenty k nákladu. Kromě toho je povinen poskytnout informace o době řízení vozidla a o době odpočinku. To se zpravidla obejde bez problémů. Za problematické považují řidiči zejména to, že někteří policisté jsou vůči nim při komunikaci málo ohleduplní nebo používají úřední jazyk (mluví takzvaně „v paragrafech“). Mimořádné situace: Pod vlivem obavy z prodlení s dodávkou a / nebo zákazu řízení může být kontakt s policií pro řidiče spojen se stresem. V případě nejistoty se mohou řidiči obrátit na příslušného dispečera, který převezme další komunikaci. DETAILNÍ POPIS KOMUNIKATIVNÍCH ÚLOH A KONTEXTU UŽÍVÁNÍ JAZYKA Komunikativní úloha

Kontext užívání jazyka (místa, osoby, instituce)

Jazykové činnosti

Práce s typy textů

Porozumění pokynům týkajícím se převzetí / přistavení nákladu (popis cesty)

Komunikace s vrátným u vjezdu do firemního areálu zákazníka Komunikace se správcem skladu ve firemním areálu zákazníka / se zaměstnanci úseku expedice

Oznámení dodávky, popř. pokynu / instrukce Porozumění údajům o směru a pokynům k přistavení nákladu Prosba o instrukci / pomoc Prosba o zopakování nebo hláskování slova Prosba o vysvětlení nebo překlad Porozumění údajům o směru Naznačení (ne)porozumění

Porozumění orientačním plánům s piktogramy a značení ve firemním areálu zákazníka

Kompletace přepravních dokumentů a provedení kontroly převzetí Vyplnění formuláře a uvedení těchto údajů: registrační značka vozidla, registrační značka připojeného vozidla, kód, adresa, jméno, hmotnost, údaje o třech posledních přepravních zásilkách Udělení pokynů k nakládce Řešení problémů: informování o škodě na obalu a vysvětlení vzniku škody

Komunikace se zaměstnanci skladu a úseku expedice ve firemním areálu zákazníka (např. zaměstnanci skladu, popř. referenti oddělení prodeje nebo nákupu)

Pozdrav a stručné představení vlastní osoby Prosba o dovolení Poskytnutí informací o existujících dokumentech Prosba o pomoc: zeptat se na přístroje, pomůcky pro nakládání Udělení pokynů k nakládce Zodpovězení otázek týkajících se množství, hmotnosti, velikosti Jednoduchá reakce na otázky: vyjádření souhlasu, nesouhlasu, neznalosti Ubezpečit / ujistit někoho o něčem Vysvětlení příčiny a průběhu škody Jednoduché posouzení situace: vyjádření lítosti, omluvy, zdůvodnění Nabídnutí pomoci a zeptat se na přání Upozornění na povinnost Zeptat se na úmysl a proveditelnost Rozloučit se

Porozumění, pojmenování a vyplnění průvodních dokumentů k nákladu (dodací list, nákladní list CMR)

150 Komunikace s policií při silničních kontrolách: poskytnutí informací o době řízení vozidla a o době odpočinku; předložení dokladů

Komunikace s úřady / policií zpravidla na okraji silniční komunikace, na parkovišti

Pozdrav a stručné představení vlastní osoby Poskytnutí informací o existujících dokumentech Uvedení údajů o době trvání, četnosti Vyjádření úmyslu, (ne)proveditelnosti, (ne)příslušnosti Reakce na výzvu Jednoduchá reakce na otázky: vyjádření souhlasu, nesouhlasu, neznalosti Ubezpečit / ujistit někoho o něčem Jednoduché posouzení situace: vyjádření lítosti, omluvy, zdůvodnění Prosba o vysvětlení Prosba o zopakování

Komunikace s policií v problematických situacích, např. při nehodě Zodpovězení otázek policie

Komunikace s úřady / policií, popř. s ostatními účastníky silniční nehody v místě nehody

Uvedení údajů o vlastní osobě a o dopravci Uvedení údajů o vozidle: registrační značka vozidla, registrační značka připojeného vozidla, kód, údaj o hmotnosti Jednoduchý popis události – průběh nehody Odpověď na jednoduché otázky a poskytnutí informací o: době trvání, místu, cíli, směru, úmyslu, jednání Zdůvodnit něco, ospravedlnit se, přiznat něco Vyjádření nesouhlasu / námitky, trvat na něčem

Porozumění a vyplnění formulářů policie, zprávy o nehodě

Komunikace s chodci nebo personálem čerpací stanice: zeptat se na cestu

Komunikace s chodci a personálem čerpací stanice na okraji silniční komunikace, na čerpací stanici

Zeptat se na cestu Porozumění informacím týkajícím se údajů o směru a místu Porozumění popisu význačných budov, ulic atd. Prosba o zopakování Prosba o přeformulování, o opětovné vysvětlení

Porozumění informacím o cestě, porozumění dopravním informačním tabulím Porozumění označeným plánům cesty Porozumění mapám a plánům měst (základní pojmy z oblasti kartografie a geografie)

Zakoupení dálniční známky

Komunikace s personálem na čerpací nebo mýtné stanici

Vyjádření žádosti o produkt (dálniční známka, mýtné) Zeptat se na cenu Prosba o zopakování

Porozumění informačním textům o výši poplatků (např. na informačních tabulích)

Komunikace s personálem dálničního odpočívadla za účelem zajištění stravování a noclehu

Komunikace s personálem odpočívadla / zařízení „Autohof“ (pozn. překl.: dopravní dvůr, motel a servis pro zaměstnance silniční nákladní dopravy)

Pozdrav a rozloučení Uvedení údajů o době trvání pobytu Provedení objednávky Zeptat se na cenu Zeptat se na lokalitu (na parkovišti) Prosba o pomoc, instrukci Přijetí / odmítnutí nabídky Slíbit něco nebo ujistit někoho o něčem

Porozumění značení na dálničním odpočívadle

151 SPECIFICKÉ POŽADAVKY A KOMUNIKAČNÍ PODMÍNKY Zvláštní požadavky a náročné situace Komunikace s policií / bezpečnostními orgány a celními úřady:

✓ dálkoví řidiči mají vůči policii povinnost poskytovat informace; při běžných kontrolách ale i při nehodách jsou řidiči pod tlakem, aby neuvedli nesprávné údaje (obavy z restrikcí)

✓ při komunikaci se často setkávají s malou vstřícností ze strany policie, jejíž příslušníci často používají úřední jazyk

Při komunikaci s chodci jsou dálkoví řidiči často konfrontováni s užíváním nářečí a rychlým tempem řeči; stává se, že protějšek v komunikaci není vždy ochoten nebo schopen zopakovat popis cesty ve spisovném jazyce nebo zvolit jinou formulaci. PODROBNÉ POPISY CÍLŮ VÝUKY A UČENÍ: DÁLKOVÝ ŘIDIČ ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Čtení s porozuměním A 2 (A 2 +) Dokáže pochopit obvyklá značení a nápisy na orientačních a informačních tabulích na veřejných místech, tj. na ulici, v restauraci, na vlakovém nádraží atd.; na pracovištích, kde se jedná o orientační tabule, pokyny, výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumí značení příjezdové cesty k závodu a v areálu závodu. Rozumí důležitým informacím obsaženým v krátkých informačních textech každodenního života. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o změnách termínu nebo plánu v písemných sděleních spolupracovníků. Dokáže v textech o známých tématech, jež mají povahu seznamu, najít specifické informace a rozpoznat hledanou informaci. (DfAM) ➠ Dokáže cíleně vyhledat v katalogu náhradní díly ke známému přístroji. (DfAM) Rozumí podstatným informacím v textech doprovázených ilustracemi a jinými kombinacemi slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumí plánům nakládky, orientačním plánům, meteorologickým a silničním mapám. Rozumí jednoduchým návodům a dokumentacím o přístrojích, pokud mají jasnou strukturu a jsou doprovázeny ilustracemi. (DfAM) ➠ Rozumí pokynům týkajícím se vjezdu do firemního areálu zákazníka, pokud jsou doprovázeny obrazovým materiálem. Rozumí jednoduchým dokumentům nebo krátkým zprávám o známých tématech. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznat klíčové informace v průvodních dokumentech k nákladu nebo ve zprávě o dopravní nehodě, jakož i údaje o druhém účastníkovi nehody a okolnostech nehody. Dokáže porozumět směrnicím, například týkajícím se bezpečnosti, pokud jsou vyjádřeny jednoduchým jazykem. (SERR A2+) ➠ Rozumí bezpečnostním předpisům upravujícím chování v areálu závodu, pokud jsou doprovázeny piktogramy.

Čtení s porozuměním B 1 Rozumí popisům známých věcí, popř. věcí a situací, které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Rozumí podstatným informacím, které uvedli jeho spolupracovníci v diskusních příspěvcích o konkrétním dálničním odpočívadle.

152 Dokáže porozumět jasně napsaným, jednoduše formulovaným návodům týkajícím se nějakého zařízení. (SERR) Rozumí jednoduchým zprávám obsahujícím jasné informace a málo zkratek. (DfAM) ➠ Rozumí informacím o dalším vzdělávání, které se týká oblasti jeho / její činnosti. Dokáže rozpoznat základní výpovědi a důležité argumenty v textech týkajících se aktuálních nebo známých témat. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznat v zápisu o nehodě podstatné informace týkající se průběhu nehody. ➠ Dokáže rozpoznat základní informace ve sděleních, která uvedli jeho spolupracovníci v diskusích pro dálkové řidiče. Dokáže rozpoznat významné myšlenky v jednoduchých novinových článcích týkajících se běžných témat. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím v novinové zprávě o nehodě, stávce nebo silniční uzavírce.

POSLECH S POROZUMĚNÍM Poslech s porozuměním A 2 Rozumí jednoduchým věcným informacím a číselným údajům ve známých situacích. (DfAM) ➠ Rozumí cenovým údajům na dálničním odpočívadle. Obvykle dokáže rozpoznat téma diskuse, které je svědkem, pokud je vedena v pomalé, jasně artikulované řeči. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznat téma rozhovoru dvou policistů nebo zaměstnanců skladu, jehož je svědkem. Dokáže zachytit hlavní body v krátkých, zřetelných a jednoduchých vzkazech či hlášeních. Rozumí jednoduchým pokynům, jak se dostat z bodu X do bodu Y pěšky nebo prostředky hromadné dopravy. (SERR) ➠ Rozumí jednoduchým pokynům vrátného nebo zaměstnanců skladu, například aby počkal nebo aby popojel k jiné rampě.

Poslech s porozuměním B 1 Rozumí konkrétním ústním pokynům a zadáním. (DfAM) ➠ Rozumí konkrétním pokynům týkajícím se chování v areálu závodu. ➠ Dokáže sledovat podrobný popis cesty ve firemním areálu zákazníka. Obvykle dokáže sledovat hlavní myšlenky delší diskuse, které je svědkem, za předpokladu, že řeč je spisovná a zřetelná. (SERR) ➠ Dokáže sledovat hlavní body rozhovoru mezi zaměstnanci skladu ve firemním areálu zákazníka. Rozumí smyslu rozhlasového zpravodajství a jednoduchých nahrávek týkajících se běžných témat, pokud jsou vysloveny poměrně pomalu a zřetelně.(SERR) ➠ Rozumí v rádiu zprávám o počasí a informacím o dopravní situaci.

AUDIOVIZUÁLNÍ RECEPCE

153 Audiovi z uální recepce A 2 (A 2 +) Dokáže postřehnout změnu tématu u faktograficky zaměřených televizních zpráv a vytvořit si představu o základním obsahu. (SERR) ➠ Dokáže při sledování televizního zpravodajství rozpoznat, zda jsou nějaké nové důležité informace o dopravní situaci nebo zda byla vydána varování před nepříznivým počasím. Dokáže rozpoznat hlavní myšlenky televizních zpráv týkajících se událostí, nehod atd., pokud je komentář doprovázen obrazovým materiálem. (SERR A2+) ➠ Rozumí klíčovým informacím o místě a příčině nehody v televizním příspěvku nebo ve videonahrávce o dopravní nehodě. Dokáže rozpoznat hlavní informace obsažené ve videonávodech týkajících se známých témat, pokud jsou vysloveny pomalu a zřetelně. ➠ Dokáže rozpoznat hlavní informace uvedené ve videonávodu, který se týká chování v areálu závodu.

Audiovizuální recepce B 1 Dokáže s porozuměním sledovat mnohé filmy, ve kterých obraz a děj přispívají do značné míry k pochopení příběhu a které obsahují jasný, nekomplikovaný jazyk. Dokáže zachytit hlavní myšlenky televizních programů týkajících se známých témat, pokud je tempo řeči poměrně pomalé a výslovnost jasná. (SERR) ➠ Rozumí podstatným informacím ve zprávách o počasí a dopravní situaci. Dokáže souvisle sledovat videonávody týkající se známých témat, pokud je tempo řeči pomalé a výslovnost jasná. ➠ Rozumí obsahu podstatných informací uvedených ve videonávodu, který se týká chování v areálu závodu.

PÍSEMNÝ PROJEV | POZNÁMKY, ZPRÁVY, FORMULÁŘE Písemný projev A 2 Dokáže s pomocí textových šablon nebo vzorů napsat text týkající se známé oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplnit podstatné údaje do nákladního listu CMR. Dokáže si ve známých situacích poznamenat důležité informace. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenat údaje týkající se popisu cesty nebo údaje o místě. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písemně zaznamenat plány a úkoly. (DfAM)

Písemný projev B 1 Dokáže jednoduše a srozumitelně popsat věci, které jsou mu / jí známé nebo které se týkají oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže v diskusním příspěvku popsat vlastní zkušenosti s dálničním odpočívadlem nebo zkušenosti při policejní kontrole. Dokáže napsat velmi krátké zprávy ve standardizované konvenční formě, které sdělují běžné faktografické informace a zdůvodňují určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže doplnit do formuláře zprávy o nehodě údaje týkající se průběhu nehody. Dokáže si zapsat poznámky týkající se známého tématu tak, aby byly dostatečně přesné a mohl / a je později využít. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenat údaje o druhém účastníkovi nehody.

ÚSTNÍ PROJEV | SOUVISLÝ MONOLOG

154 Ústní projev A 2 (A 2 +) Dokáže popsat svoji rodinu, životní podmínky, dosažené vzdělání, současné a předchozí zaměstnání. (SERR) ➠ Dokáže popsat své pracoviště a svoji pracovní činnost. Dokáže vyprávět příběh nebo něco popsat jako jednoduchý sled myšlenek. Zvládne krátké, základní popisy událostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže v jednoduchých větách vylíčit průběh nehody. Dokáže vyjádřit domněnku pomocí jednoduchých jazykových prostředků. (DfAM) Dokáže jednoduše mluvit s druhými o plánech a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže v jednoduchých větách mluvit o dohodě se zaměstnancem skladu. Dokáže jednoduše vyjádřit svůj názor na věci každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit svůj názor na kvalitu ubytování.

Ústní projev B 1 Dokáže podat jednoduše formulovaný popis na různá témata z oblasti svého zájmu. (SERR) Dokáže vylíčit podrobnosti nepředvídatelných událostí, např. nehody. (SERR) ➠ Dokáže popsat policii vznik a průběh nehody. Dokáže stručně zdůvodňovat a vysvětlovat své názory, plány a jednání. (SERR) ➠ Dokáže objasnit a zdůvodnit volbu trasy. Dokáže srozumitelně popsat, jak se co dělá. (DfAM) ➠ Dokáže popsat obsluhu zvedací plošiny.

PÍSEMNÁ INTERAKCE | KORESPONDENCE A SDĚLENÍ Písemná interak ce A 2 Dokáže si zjistit a podat stručné informace o známých oblastech. (DfAM) ➠ Dokáže při policejní kontrole uvést a předat osobní údaje. Dokáže napsat stručná, jednoduchá, často formální sdělení, která se týkají oblastí a potřeb každodenního života. (DfAM) ➠ Dokáže napsat svým spolupracovníkům krátkou písemnou zprávu o tom, že se nemůže dostavit na plánované místo setkání včas.

Písemná interak ce B 1 Dokáže předat a objasnit krátké a jednoduché věcné informace, úkoly nebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže předat písemné údaje o vozidle a nákladu a vysvětlit, jak došlo k poškození nákladu. Dokáže reagovat na oznámení a inzeráty a požádat o podrobnější nebo přesnější informace. (DfAM) ➠ Dokáže vyjádřit zájem o nabídku dalšího vzdělávání a písemně požádat o další informace.

ÚSTNÍ INTERAKCE | účast na konverzaci, SPOLUPRÁCE ZAMĚŘENÁ NA DOSAŽENÍ CÍLE

155 Ústní interak ce A 2 (A 2 +) Výměna informací Dokáže si ve známých situacích týkajících se každodenního života jednoduchým způsobem vyměnit informace. (DfAM) ➠ Dokáže si vyměnit se spolupracovníky informace o plánované trase nebo o typu vozidla a nákladu. ➠ Dokáže uvést údaje o místě uložení průvodních dokladů ke zboží. Dokáže se v běžných profesních i každodenních situacích zeptat a vyměnit si informace týkající se zejména množstevních a cenových údajů nebo údajů o termínech. (DfAM) ➠ Dokáže na čerpací stanici říct, jaký druh pohonné hmoty natankoval, a zeptat se na cenu. Chápe podstatná sdělení krátkých, jednoduchých a každodenních telefonních hovorů a dokáže na ně příslušně reagovat. (DfAM) ➠ Dokáže se prostřednictvím mobilního telefonu zeptat svého spolupracovníka na konec dopravní zácpy.

Ústní interak ce B 1 Výměna informací Dokáže si vyměnit informace o známých tématech nebo o tématech týkajících se oblasti jeho / její činnosti, popř. oblasti jeho / jejího zájmu. (DfAM) ➠ Dokáže při policejní kontrole uvést údaje o zajištění nákladu. ➠ Dokáže zákazníkovi vysvětlit důvody poškození dodávky. ➠ Dokáže se zeptat na cestu a sledovat popis cesty.

S polupráce: prodis kutování problémů, úk olů a dok umentů, or g anizace něja k é ak ce Dokáže vyjádřit svůj názor a učinit návrh, pokud jde o vyřešení problémů nebo učinění praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže navrhnout místo a čas setkání nebo místo, kde by mělo dojít k vystřídání. Dokáže zdvořilým způsobem vyjádřit své přesvědčení, názor, souhlas či nesouhlas. (SERR) ➠ Dokáže se v rámci neformální diskuse se svými spolupracovníky vyjádřit k tomu, zda bylo chování v náročné dopravní situaci na silnici přiměřené či nikoliv.

profily jazykových POŽIADAVIEk pre konkrétne profesie profily požiadaviek PRe: zamestnancov a vedúcich finančných oddelení vedúcich konštruktérov a zamestnancov / vedúcich oddelení výroby rušňovodičov hnacích vozidiel vodičov diaľkovej dopravy

158 OBSAH Úvod...........................................................................................................................................159 Ciele a obsah........................................................................................................................159 Cieľové povolania a odbory...................................................................................................160 Súvislosti...............................................................................................................................160 Projekt JASNE – Alles klar! Úspešne komunikovať vo viacerých jazykoch..........................162

Časť 1 – Prehľad komunikatívnych činností a požiadaviek.................................................163 Ekonomické profesie na príklade vedúceho finančného oddelenia......................................163 Vedúci konštruktér a vedúci výroby.......................................................................................165 Rušňovodič hnacích vozidiel.................................................................................................167 Vodič diaľkovej dopravy.........................................................................................................168

Časť 2 – Profily používateľov jazyka a podrobné popisy cieľov vyučovania a učenia sa...170 Úvod k časti 2........................................................................................................................170 Ekonomické profesie – vedúci finančného oddelenia, účtovník............................................173 Vedúci konštruktér a vedúci výroby.......................................................................................182 Rušňovodič hnacích vozidiel.................................................................................................191 Vodič diaľkovej dopravy.........................................................................................................198

159 ÚVOD CIELE A OBSAH Cieľom tejto publikácie je zmapovanie požiadaviek na používanie cudzích jazykov v konkrétnych profesijných kontextoch a ich názorné objasnenie na základe konkrétnych príkladov používania jazyka a typov textov. Profily jazykových požiadaviek pre konkrétne profesie boli vytvorené na základe analýzy jazykových potrieb, ktorá bola vykonaná medzi nemeckými, rakúskymi, poľskými, českými a slovenskými firmami, a to hlavne medzi členmi Poľsko-nemeckej obchodnej a priemyselnej komory (AHKPL) a Česko-nemeckej obchodnej a priemyselnej komory (ČNOPK). Tieto profily jazykových požiadaviek tvoria súčasne základ pre interaktívne a multimediálne jazykové moduly, ktoré sú vyvíjané pre vybrané profesie v rámci projektu "Jasne – Alles klar! Úspešne komunikovať vo viacerých jazykoch" . ČASŤ 1 … je zameraná na zamestnávateľov, zamestnancov, ale aj na uchádzačov o prácu a poskytuje prehľad o:

✓ komunikatívnych oblastiach v konkrétnych profesiách55,

✓ všeobecných cieľoch vyučovania a učenia sa pri vyučovaní cudzích jazykov zameranom na profesijné potreby používateľov, ktoré zodpovedá jazykovým úrovniam A2 (A2 +) a B1 (B1 +) Spoločného európskeho referenčného rámca pre jazyky (SERR).

Publikácia tým pomáha realisticky posúdiť jednak komunikatívne požiadavky na pracovisku, a jednak vlastné jazykové schopnosti v oblasti základného a samostatného užívania jazyka. ČASŤ 2 … je zameraná na učiteľov, tvorcov kurzov a kurikúl a autorov učebníc a prináša pre každé z cieľových povolaní:

✓ konkrétny profil používateľa jazyka, t.j. detailný popis komunikatívnych úloh a jazykových činností, prehľad často používaných typov textov a náčrt profesijného kontextu používania jazyka,

✓ prípadové príklady, t.j. typické komunikačné situácie na pracovisku, ktoré uviedli dopytované osoby v rámci rozhovorov,

✓ podrobné popisy cieľov vyučovania a učenia sa zameraných na profesijné potreby používateľov, ktoré názorne objasňujú modelové stupnice pre jazykové úrovne A2 (A2 +) a B1 (B1 +)56 uvedené v kapitole 4 Spoločného európskeho referenčného rámca pre jazyky.

Tento materiál je preto treba chápať ako určitý návod na koncipovanie jazykových kurzov a materiálov zameraných na potreby konkrétnych profesií: popis komunikatívnych úloh, kontextu používania jazyka a prípadových príkladov môžu používateľovi publikácie ukázať, na ktoré situácie by mali byť účastníci kurzu pripravovaní. Podrobné popisy cieľov výučby zameraných na profesijné potreby a ilustrácie deskriptorov definovaných v SERR zároveň uľahčujú stanovenie konkrétnych medzníkov vo vyučovacom procese a projektovaní kurikúl pre kurzy zamerané na profesijné kontexty, či ide o sylaby funkčno-pojmového, situačného, alebo zameraného na úlohy a zručnosti.

Pojem komunikatívna oblasť je tu používaný v zmysle komplexnej úlohy, ktorý je spojený s určitými jazykovými požiadavkami a komunikatívnymi úlohami. Jeho použitie sa tak úzko opiera o pojem oblasť pôsobnosti u Weissenberga, ktorý ho vzťahuje výlučne na "súbory činností v profesijných situáciách, popr. v situáciách na pracovisku "(Weissenberg 2010:, str. 23). 56 Okrem deskriptorov definovaných v SERR boli tiež skúmané popisy zručností obsiahnuté vo švajčiarskej rámcovej koncepcii "Nemčina pre pracovný trh" (Deutsch für den Arbeitsmarkt ", DfAM). Tento dokument sa zameriava a na základe Referenčného rámca formuluje popisy zručností pre európske kompetenčné úrovne jazykových znalostí A1, A2 a B1 najmä pre profesijné kontexty. 55

160 CIEĽOVÉ POVOLANIA A ODBORY Pri výbere cieľových povolaní sme sa zásadne riadili dopytom po zamestnancoch so znalosťou jazyka obchodných partnerov zo zúčastnených krajín57. Analýza jazykových potrieb ukázala nutnosť jazykových znalostí najmä u firiem podnikajúcich v oblasti automobilového priemyslu, strojárstva, výroby nástrojov a zariadení, energetiky, stavebníctva, sektora služieb (okrem iného IT, riadenie projektov, poradenstvo) a u dodávateľov automobilového priemyslu. Znalosti cudzích jazykov sú veľmi často až často58 vyžadované predovšetkým na týchto pozíciách:

✓ vedenie spoločnosti a asistent / ka vedenia spoločnosti,

✓ vedúci obchodno-ekonomického oddelenia (najmä v oblasti personalistiky, účtovníctva, predaja a marketingu),

✓ vedúci konštruktér, popr. vedúci výroby,

✓ pracovník oddelenia nákupu.

Ďalej boli oslovené firmy podnikajúce v oblasti dopravy. So zreteľom na štrukturálnu povahu projektu je tu zastúpený relatívne malý počet respondentov. Z rozhovorov so školiteľmi, poskytovateľmi jazykových kurzov a zamestnancami železničných a logistických spoločností však vyplynulo, že profesijná skupina rušňovodičov hnacích vozidiel a profesionálnych vodičov pôsobiacich v oblasti cezhraničnej dopravy musí bežne používať jazyk susednej krajiny. Pre účely programov vyučovania cudzích jazykov sú tu opísané pre vyššie uvedené povolania detailné profily používateľov jazyka a konkrétne ciele vyučovania a učenia sa. Požiadavky kladené na jazykové kompetencie u ekonomických profesií sú pritom zástupne opísané na príklade vedúceho, popr. zamestnancov finančného oddelenia. Vzhľadom k tomu, že už existuje podrobný profil jazykových požiadaviek pre profesiu obchodného asistenta (porov. Vogt 2011), upustili sme od zámeru zostaviť jazykový profil pre pozíciu asistent / ka vedenia spoločnosti.

SÚVISLOSTI PREČO JE DÔLEŽITÁ PODPORA ODBORNÝCH cudzojazyčných ZNALOSTÍ so zameraním na konkrétne profesie? Podpora nadodborových kľúčových kompetencií, ako sú napríklad znalosti cudzieho jazyka, je dnes dôležitejšia než kedykoľvek predtým. Od Európanov sa očakáva, že budú schopní sa lepšie prispôsobiť prudko sa meniacemu trhu práce, ktorý na uchádzača kladie čoraz náročnejšie požiadavky (ET 2020). Zo štúdií, ktoré boli vykonané z poverenia Európskej komisie, a ktoré skúmajú dôsledky nedostatočných cudzojazyčných znalostí zamestnancov firiem na európsku ekonomiku, vyplýva, že najmä menšie a stredne veľké firmy prichádzajú o zákazky z dôvodu nedostatočných znalostí cudzích jazykov (ELAN 2006). Kým v mnohých európskych krajinách a v celom rade odborných oblastí sa na angličtinu pozerá ako na modernú linguu franku, znalosť ktorej sa na medzinárodných trhoch často predpokladá ako samozrejmá, ukazujú prípadové štúdie úspešných firiem, že viacjazyčná koncepcia so sebou prináša jasné konkurenčné výhody a že môže hrať rozhodujúcu úlohu, pokiaľ ide o úspešné prispôsobenie sa požiadavkám trhu (PIMLICO 2011). ČO JE DÔLEŽITÉ PRI rozvíjaní znalostí ODBORNÉHO CUDZIEHO JAZYKA? Učenie sa a zvládnutie odborného cudzieho jazyka nemožno stotožňovať s osvojením si odbornej slovnej zásoby, pretože učenie sa jazyka zahŕňa sprostredkovanie jazykových znalostí a najmä zručností pre úspešné zvládnutie bežných úloh na pracovisku aj v ťažkých komunikačných situ-

V rámci šetrenia boli respondenti zo zúčastnených krajín dopytovaní ohľadom potreby jazykových znalostí nemčiny, poľštiny, češtiny a slovenčiny. 58 Výsledky dopytovania sú k dispozícii na adrese www.jasne-online.eu. 57

161 áciách59. To znamená, že rozvíjanie znalostí odborného cudzieho jazyka v konkrétnej profesijnej oblasti musí nadväzovať na konkrétne situácie na pracovisku a komunikatívne oblasti, v ktorých je cudzí jazyk používaný60. Rozvíjanie cudzojazyčných znalostí nemôže byť pritom zamerané len na sprostredkovanie odbornej terminológie alebo všeobecných jazykových kompetencií (slovná zásoba, gramatika, znalosť sociálnych konvencií pri používaní jazyka atď.), ale musí rozvíjať jazykové zručnosti (porozumenie, hovorenie, písanie) a schopnosť konať v cudzom jazyku (interakcia a kooperácia). Tieto zručnosti sú nerozlučne spojené s odbornou kompetenciou, ktorá zahŕňa odborné znalosti, procedurálne a strategické znalosti a metodickú kompetenciu. Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR) špecifikuje pre rôzne jazykové úrovne súhrn vedomostí a zručností, ktoré sú potrebné na úspešnú činnosť a komunikáciu v príslušnom cudzom jazyku. Akú ÚLOHU má Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky PRI MODERNom vyučovaní CUDZÍCH JAZYKOV? Dokument Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR) predstavuje od roku 2001 v krajinách Európskej únie uznávaný spoločný základ pre vypracovanie učebných plánov, jazykových učebníc a kurikulárnych smerníc, ktorý poskytuje prehľadný a zrozumiteľný súhrn jazykových zručností a umožňuje ich porovnanie na niekoľkých stupniciach úrovní. Referenčný rámec definuje početné popisy cudzojazyčných zručností a výkonov (tzv. deskriptory) pre každodenné a všeobecne odborné situácie, ale aj situácie súvisiace so vzdelaním. Výhody Referenčného rámca sú zrejmé na prvý pohľad. Rámec poskytuje veľmi presný popis a odstupňovanie úrovní zvládnutia jazykových činností v danom cudzom jazyku. Z tohto dôvodu sa tiež stal materiál Rámca referenčným dokumentom pre početné diskusie o cieľoch moderného vyučovania jazykov a v neposlednom rade vďačí moderné vyučovanie jazykov práve Referenčnému rámcu za zvýšenie významu receptívnych čiastkových kompetencií (porov. Vogt 2011, str. 62). Navrhnutý systém referenčných úrovní prispel k celkovo väčšej prehľadnosti procesu vyučovania cudzích jazykov a tiež k zvýšeniu výpovednej hodnoty programov vyučovania cudzích jazykov a jazykových testov. V Referenčnom rámci sú ale tiež výslovne vyjadrené výzvy a odporúčania, aby popisy cieľov vyučovania a učenia sa boli interpretované na pozadí učebnej situácie konkrétnej cieľovej skupiny a aby boli upravované podľa ich potrieb (SERR 2006, str. 7,8). Požiadavka na názorné objasnenie popisov cudzojazyčných zručností a výkonov sa vzťahuje najmä na vyučovanie jazykov zamerané na konkrétne profesie (porov. Vogt 2011). Bezprostredne po svojom zverejnení sa však dokument stal predmetom najrôznejších kritických ohlasov. Už v roku 2001 bola vznesená námietka, podľa ktorej sa navrhnutý systém škálovania javí v rôznych kultúrnych kontextoch ako problematický (porov. Quetz 2001, str. 561). Táto problematickosť sa odráža aj v definovaní tzv. „plus úrovní" (A1 +, A2 +, B1 +), ktoré sa veľmi často vyskytujú v mnohých lokálnych vzdelávacích kontextoch. Ďalším kritickým bodom sú chýbajúce stupnice pre meranie úrovne interkultúrnej kompetencie, ktorej rozvíjanie predstavuje v súčasnej dobe jednu z najdôležitejších súčastí moderného vyučovania cudzích jazykov (porov. Kecker 2011, str. 76f). Niektorí odborníci namietajú, že zameranie Referenčného rámca na kompetencie je síce založené na konaní a autonómii študentov / používateľov a predpokladá existenciu vhodného vyučovacieho materiálu, avšak didaktika navrhnutá rámcom si vraj veľmi často vystačí s inštruktívnym prístupom, hoci je založená na konštruktivistických modeloch učenia (Bausch, Burwitz-Melzer, Königs, Krumm 2005). Problematickými sa

Porovnaj kritiku príliš silného zamerania na sprostredkovanie odborného jazyka u Weissenberga (Weissenberg 2010, str. 16) 60 Podľa Weissenberga by pritom mala mať podpora jazykových znalostí súvisiacich s povolaním nárok "stále znova vytvárať koncepčné vzťahy ku konkrétnej profesijnej situácii účastníkov, a to pred aj v priebehu procesu učenia" (Weissenberg 2010, str. 15). 59

162 podľa niektorých názorov tiež javí systém škálovania, ktorý bol priradený tradičným oblastiam zručností a nezahŕňa začlenenie jazykových zručností (Roche 2013, str. 220). Štruktúra kompetencií v rámci však zohľadňuje sprostredkovanie (mediáciu) a interakciu, vďaka ktorým získavajú tradičné oblasti zručností nový význam. Ako boli definované komunikatívne OBLASTI PRE CIEĽOVé POVOLANIA? Základ pre vytvorenie profilov používateľov jazyka a príkladov popisov cudzojazyčných zručností a výkonov tvoria výsledky analýzy jazykových potrieb. V rámci široko poňatého prieskumu boli identifikované profesijné skupiny a pracovné pozície, u ktorých sú na pracovisku obzvlášť často vyžadované znalosti cudzích jazykov. Na základe analýzy rámcových kurikúl príslušných učebných odborov, profesijných profilov a profilov požiadaviek pracovných agentúr a národných databáz kompetencií boli definované relevantné komunikatívne oblasti, ktoré boli následne skúmané v rámci rozhovorov so zamestnancami oslovených firiem z hľadiska ich skutočnej dôležitosti. Zisťovalo sa, aké typy textov je potrebné v rámci štúdia cudzieho jazyka zvládnuť a ako sú účastníci konania tolerantní voči pravopisným chybám a používaniu nesprávnych výrazov u svojho partnera v komunikácii. Z rozhovorov s účastníkmi navyše vyplynuli ďalšie sociálne a interkultúrne kompetencie, ktoré považujú zamestnanci pri komunikácii s materskou spoločnosťou alebo spolupracujúcim partnerom za významné. Na základe zistených jazykových činností, kontextov používania jazyka a typov textov boli pre komunikatívne činnosti súvisiace s jednotlivými profesiami spresnené popisy cudzojazyčných zručností a výkonov (tzv. deskriptory) definovaných v Referenčnom rámci a v nadväznosti na to názorne objasnené na príkladoch (viac o metodike rozhovorov viď strana 170).

Projekt JASNE – Alles klar! Úspešne komunikovať vo viacerých jazykoch Cieľom projektu … … je zvýšiť efektivitu jazykových firemných kurzov a zlepšiť jazykové znalosti zamestnancov v každodennom pracovnom živote. V rámci projektu vzniknú …

✓ detailné profily jazykových požiadaviek pre konkrétne profesie so zameraním na povolania s vysokou potrebou jazykových znalostí, najmä pre zamestnancov firiem, ktoré podnikajú v oblasti automobilového a strojárskeho priemyslu, v oblasti výroby nástrojov a zariadení, logistiky a ako dodávatelia automobilového priemyslu – tieto profily budú slúžiť tvorcom kurzov ako príručka pre interkultúrne vyučovanie cudzích jazykov zamerané na profesijné kontexty,

✓ interaktívne cross-mediálne vyučovacie moduly, ktoré umožnia filtrovanie materiálov podľa tém alebo komunikačných situácií a ich zostavenie ako individuálnych modulov pre rôzne kurzy, aplikácie pre nácvik dôležitých fráz a štruktúr,

✓ pilotné kurzy, ktoré umožnia zapojenie vyučovacích modulov do systému riadenia vyučovania (napr. Moodle) a ich doplnenie o ďalšie kooperatívne aktivity pre študentov / používateľov jazyka, príručka pre učiteľov.

Cieľové jazyky: nemčina, čeština, poľština, slovenčina Projektový tím tvoria …

✓ Technická univerzita v Drážďanoch, Multimediálne centrum pre výučbu jazykov (Technische Universität Dresden, Multimediales Sprachlernzentrum)

✓ fictionfarmer GbR, Berlín

✓ Univerzita Karlova v Prahe, Ústav jazykovej a odbornej prípravy, pracovisko Liberec (Univerzita Karlova v Praze, Ústav jazykové a odborné přípravy, pracoviště Liberec)

163

✓ Česko-nemecká obchodná a priemyselná komora, Praha

✓ Jazykové kompetenčné centrum pri Dolnorakúskej krajinskej akadémii, Deutsch-Wagram (Niederösterreichische Landesakademie, Sprachkompetenzzentrum, Deutsch-Wagram)

✓ Jagelovská univerzita v Krakove, Katedra pre vyučovanie poľského jazyka ako cudzieho jazyka, Krakov (Uniwersytet Jagielloński Kraków, Katedra Języka Polskiego jako Obcego, Kraków)

✓ Poľsko-nemecká obchodná a priemyselná komora, Varšava

✓ Univerzita Komenského v Bratislave, Centrum ďalšieho vzdelávania

Financovanie: Projekt je financovaný z prostriedkov Európskej komisie v rámci Programu celoživotného vzdelávania. Výsledky projektu budú k dispozícii od decembra 2015 na adrese: www.jasne-online.eu.

ČASŤ 1 – PREHĽAD komunikatívnych ČINNOSTÍ A POŽIADAVIEK EKONOMICKÉ PROFESIE Na príklade vedúceho FINANČNÉHO ODDELENIA komunikatívne OBLASTI61 Komunikácia s oddelením controllingu materskej spoločnosti a s členmi vedenia spoločnosti

✓ prezentácia obchodných výsledkov (videokonferencie)

✓ porady a telefónne hovory týkajúce sa situácie vo firme, napr. riešenie ekonomických otázok s dodávateľmi.

Realizácia zmlúv a podnikové účtovníctvo

✓ vyhodnotenie ponúk kontrola prijatých a odoslaných platieb, upomienkovanie platieb

✓ schválenie a potvrdenie faktúr a objednávok (práca s cudzojazyčným účtovným softvérom)

Výkazníctvo

✓ zostavenie a prezentácia mesačných, štvrťročných a ročných účtovných závierok

✓ prezentácia činnosti a vývoja spoločnosti v číslach

Komunikácia na oddelení

✓ vedenie porád so zamestnancami a účasť na poradách

✓ pridelenie, plánovanie a kontrola úloh

Komunikácia s bankou alebo externými poskytovateľmi služieb (napr. mobilní operátori) Komunikácia s ďalšími oddeleniami, najmä s oddelením IT

Opísané komunikatívne oblasti uviedlo aspoň 50% opýtaných zamestnancov ako relevantné pre použitie cudzieho jazyka.

164 VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA POVOLANí62 A2

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne týkajú (napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR) Rozumie krátkym a jednoduchým textom, ktoré prezentujú spoločnosť a oblasti jej činnosti. Dokáže vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v jednoduchých textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako sú napr. inzeráty, prospekty, ponuky, krátke správy, oznámenia týkajúce sa dohodnutia termínu a plánovania, faktúry, dobropisy a dodacie listy. Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v krátkych a zrozumiteľných oznámeniach spolupracovníkov, zákazníkov alebo dodávateľov, ktoré sa týkajú termínov a pracovných postupov u známych procesov súvisiacich s realizáciou zákazky. Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, pokiaľ sú vyslovené pomaly a zreteľne.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže komunikovať v jednoduchých a rutinných úlohách vyžadujúcich si jednoduchú a priamu výmenu informácií o známych a bežných záležitostiach. Dokáže jednoduchými termínmi opísať svoje rodinné zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb." (SERR) Dokáže napísať jednoduché oznámenie, napríklad telefonický odkaz. S využitím textových šablón obsiahnutých v emaile dokáže odovzdať informácie o dohodnutých termínoch a požiadať o zaslanie, príp. odovzdanie dokumentov. Dokáže zadať fakturačné údaje do účtovného softvéru s cudzojazyčným užívateľským prostredím. Dokáže vybaviť na pracovisku jednoduché telefonické hovory a spýtať sa na fakturačné údaje, ceny alebo dôvody omeškania s platbou a reagovať na tieto otázky. Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc alebo vysvetlenie. Dokáže oznámiť, že bude potrebovať viac času na realizáciu úlohy.

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie hlavným bodom zrozumiteľnej spisovnej vstupnej informácie o známych veciach, s ktorými sa pravidelne stretáva v práci, škole, voľnom čase atď. Dokáže sa zorientovať vo väčšine situácií, ktoré môžu nastať počas cestovania v oblasti, kde sa hovorí týmto jazykom.“ (SERR) Rozumie štandardným textom, obvyklým štandardným listom a oznamom obsahujúcim informácie o pracovných postupoch, o realizácii zmluvy a podnikovom účtovníctve, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku. Rozumie hlavným bodom na poradách vedenia spoločnosti alebo oddelenia, ktoré sa týkajú menej komplexných tém. Rozumie video návodu, ktorý sa týka použitia účtovného softvéru.

Tu uvedené popisy cudzojazyčných zručností citujú globálne deskriptory definované v Spoločnom európskom referenčnom rámci pre jazyky (SERR) a obmedzujú ich na používanie jazyka v profesijných kontextoch. Uvedené príklady objasňujú popisy zručností na základe konkrétnych situácií a typov textov.

165 B1

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje názory a plány.“ (SERR) S použitím textových šablón dokáže napísať dodávateľom a zákazníkom štandardné listy, ako napríklad dopyty, ponuky, objednávky, potvrdenia objednávok a upomienky, a reagovať na ne. V súvislosti s uchádzaním sa o zamestnanie dokáže napísať prehľadný životopis. (DfAM) Dokáže sa bez prípravy zúčastniť porady oddelenia o pracovných postupoch a o realizácii zmluvy a podnikovom účtovníctve. Dokáže prezentovať najdôležitejšie výsledky porady, ak sa môže pripraviť. Dokáže jednoducho podať informácie o výrobkoch podniku alebo o platobných podmienkach. Dokáže požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponukách, objednávkach alebo faktúrach.

VEDÚCI KONŠTRUKTÉR A VEDÚCI VÝROBY komunikatívne OBLASTI KĽÚČOVÁ TÉMA: plánovanie a riadenie výroby Komunikácia s technológmi / zamestnancami výrobného procesu

✓ prerokovanie jednotlivých výrobných a montážnych krokov

✓ dohodnutie pracovných plánov a výrobných kusovníkov

✓ kontrola dodržiavania štandardov kvality

Komunikácia s ďalšími oddeleniami v spoločnosti ohľadom personálneho plánovania a plánovania materiálu

✓ vedenie porád a pracovných schôdzok a účasť na nich

Vedenie a zaškolenie zamestnancov Dokumentácia pracovných procesov, prípadných porúch a ich príčin KĽÚČOVÁ TÉMA: KONŠTRUKCIA Inovácia, popr. optimalizácia výrobkov, strojov alebo zariadení, popr. ich jednotlivých častí; spolupráca s ďalšími inžiniermi a technikmi

✓ komunikácia s konštrukčným oddelením alebo oddelením výroby

✓ účasť na poradách a uzatváraní ústnych a písomných dohôd

✓ popis a prezentácia pracovných postupov

✓ dokumentácia pracovných výsledkov

KOMUNIKÁCIA S externými subjektmi: NÁKUP, DODÁVKY A ZÁKAZNÍCKY SERVIS Komunikácia s dodávateľmi Komunikácia s oddelením nákupu a logistiky Poradenstvo a starostlivosť o zákazníkov (všeobecný zákaznícky servis a technická údržba) Montáž prístroja, uvedenie prístroja do prevádzky

✓ zaškolenie obsluhy prístroja u zákazníka

✓ komunikácia so zákazníkmi

✓ koordinácia odborných pracovníkov na mieste

166 VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA POVOLANí63 A2

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne týkajú (napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR) Dokáže vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v jednoduchých textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako sú napríklad katalógy výrobkov, ponuky, výrobné kusovníky, krátke správy, faktúry a dodacie listy. Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v technických výkresoch opatrených popismi a v konštrukčnej dokumentácii. Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznámeniach vo výrobnej hale. Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, pokiaľ sú vyslovené pomaly a zreteľne.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže komunikovať v jednoduchých a rutinných úlohách vyžadujúcich si jednoduchú a priamu výmenu informácií o známych a bežných záležitostiach. Dokáže jednoduchými termínmi opísať svoje rodinné zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb." (SERR) Dokáže napísať jednoduchý oznam, napríklad telefonický odkaz. S využitím textových šablón obsiahnutých v emaile dokáže predať informácie o ďalších krokoch výroby a požiadať o zaslanie, príp. odovzdanie dokumentov. Dokáže zadať technické dáta týkajúce sa výrobku do konštrukčného softvéru s cudzojazyčným užívateľským prostredím. Dokáže vybaviť na pracovisku jednoduché telefónne hovory, a napr. pri rokovaní s veľkoobchodnou firmou povedať, čo hľadá, a opýtať sa na cenu, množstvo a kvalitu. V rámci jednoduchého rozhovoru so zamestnancami vo výrobnej hale si dokáže vymeniť informácie o fungovaní stroja a popr. sa opýtať na problém Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať na realizáciu úlohy viac času. Dokáže spolupracovníkom navrhnúť spoločné prerokovanie výkresu pri počítači.

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie hlavným bodom zrozumiteľnej spisovnej vstupnej informácie o známych veciach, s ktorými sa pravidelne stretáva v práci, škole, voľnom čase atď. Dokáže sa zorientovať vo väčšine situácií, ktoré môžu nastať počas cestovania v oblasti, kde sa hovorí týmto jazykom.“ (SERR) Rozumie štandardným textom a oznámeniam, ako sú napríklad dokumentácia k prístrojom, správy o chybách a popisy výrobkov, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku. Rozumie podstatným bodom dlhších rokovaní vo výrobnej hale, ktoré sa týkajú napr. porúch stroja. Rozumie pokynom týkajúcim sa výrobných a montážnych postupov a údržby známeho stroja. Rozumie video návodu k softvéru, ktorý používa v oblasti svojej pracovnej činnosti.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje názory a plány.“ (SERR) Dokáže napísať krátku správu o chybách alebo oznámenie o vzniku škody. S použitím textových šablón dokáže napísať emaily a listy týkajúce sa potreby materiálu a kontroly kvality. Dokáže vybaviť technický výkres popismi. V súvislosti s uchádzaním sa o zamestnanie dokáže napísať prehľadný životopis. (DfAM) Dokáže sa bez prípravy zúčastniť porady oddelenia alebo rokovania vo výrobnej hale o pracovných procesoch alebo známych témach. Dokáže vysvetliť obsluhu stroja ako sled jednoduchých krokov. Dokáže podať informácie o vlastnej činnosti, o oddelení, firme, výrobkoch a pracovných postupoch. Dokáže požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponukách alebo technických výkresoch. 63

167 Rušňovodič hnacích vozidiel64 komunikatívne OBLASTI Komunikácia s výpravcom prostredníctvom rádiového spojenia

✓ ohlásenie a oznámenie pripravenosti k odchodu

✓ komunikácia na trati prostredníctvom signálov

✓ oznámenie mimoriadnych udalostí na trati prostredníctvom rádiového spojenia

✓ oznámenie technických problémov

Komunikácia na stanici s výpravcom a ďalšími zamestnancami železnice, ako napr. vozovými disponentmi, posunovačmi, výhybkármi a strojmajstrami

✓ vykonanie pokynov

✓ prevzatie zmien v cestovnom poriadku a prehľad pomalých jázd

Komunikácia s železničnou inšpekciou alebo políciou v prípade výskytu mimoriadnych udalostí na trati

✓ poskytnutie informácií súvisiacich s daným prípadom

✓ vyplnenie príslušných formulárov

VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA POVOLANí A2

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne týkajú (napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR) Dokáže vyhľadať konkrétne predvídateľné informácie v odborných textoch, súvisiacich s jeho profesiou, ako sú napríklad pokyny a nariadenia, prehľady pomalých jázd a cestovné poriadky. Rozumie informáciám o odchodoch a príchodoch vlakov, čísle vlaku alebo čísle koľaje, obsiahnutým v stručných, zrozumiteľných a jednoduchých oznamoch strojmajstra alebo výpravcu. Rozumie kľúčovým informáciám v televíznom príspevku alebo videu o dopravnej nehode.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže komunikovať v jednoduchých a rutinných úlohách vyžadujúcich si jednoduchú a priamu výmenu informácií o známych a bežných záležitostiach. Dokáže jednoduchými termínmi opísať svoje rodinné zázemie a dosiahnuté vzdelanie, bezprostredné okolie a záležitosti v oblastiach nevyhnutných potrieb. " (SERR) Dokáže si zapísať poznámky o zmene cestovného poriadku a na základe textu diktovaného výpravcom napísať pokyn alebo nariadenie. Dokáže doplniť do štandardného formulára základné údaje o čase, mieste, osobe a vlaku. Dokáže sa prostredníctvom rádiového spojenia vo vlaku alebo na stanici opýtať na zmenené časy odchodov, meškanie alebo aktuálne stavebné práce na trati a reagovať na súvisiace otázky. Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc alebo vysvetlenie. Dokáže oznámiť, že bude potrebovať viac času.

Príslušníčky ženského pohlavia sú v príslušných pracovných označeniach zahrnuté pod všeobecné pomenovania v mužskom rode ako rušňovodič hnacích vozidiel, posunovač, vozový disponent a výpravca.

168 B1

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie hlavným bodom zrozumiteľnej spisovnej vstupnej informácie o známych veciach, s ktorými sa pravidelne stretáva v práci, škole, voľnom čase atď. Dokáže sa zorientovať vo väčšine situácií, ktoré môžu nastať počas cestovania v oblasti, kde sa hovorí týmto jazykom.“ (SERR) Rozumie štandardným textom, ako sú napríklad nariadenia a predpisy týkajúce sa správania sa pri konkrétnych signáloch, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku. Dokáže sledovať popis cesty. Rozumie pokynom výpravcu v prípade mimoriadnej udalosti. Rozumie podstatným informáciám v televíznom spravodajstve o počasí a dopravnej situácii.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe, alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje názory a plány.“ (SERR) Dokáže doplniť vo formulári údaje týkajúce sa priebehu nehody. Dokáže jednoducho opísať vlastné skúsenosti s mimoriadnymi udalosťami, napr. v diskusnom príspevku. Dokáže opísať polícii priebeh nehody. Dokáže vysvetliť, prečo došlo k oneskoreniu odchodu vlaku alebo k meškaniu ďalšej jazdy. Dokáže predať informácie o rušni, zoznamu vagónov, aktuálnych pokynoch a zmenách cestovných poriadkov.

vodič diaľkovej dopravy komunikatívne OBLASTI Komunikácia so zamestnancami skladu a úseku expedície vo firme u zákazníka

✓ porozumenie pokynom týkajúcim sa prevzatia / pristavenia nákladu

✓ vykonávanie dohľadu pri nakládke a poskytnutie poradenskej pomoci zamestnancom vykonávajúcim nakládku

✓ zabezpečenie naloženého tovaru

✓ porozumenie platným bezpečnostným predpisom a prevádzkovým nariadeniam a ich dodržiavanie

✓ príprava a kompletizácia sprievodných dokumentov

Komunikácia s chodcami, personálom diaľničných odpočívadiel a kolegami

✓ spýtať sa na cestu, rozumieť informáciám o smere cesty, rozumieť dopravným informačným tabuliam

✓ komunikácia s personálom diaľničných odpočívadiel v súvislosti so zaistením nocľahu, stravovania a platbou poplatkov za parkovanie

Komunikácia s políciou

✓ v prípade dopravnej nehody alebo iného incidentu: uvedenie informácií o priebehu dopravnej nehody, osobných údajov, údajov o náklade a vozidle

✓ pri policajnej kontrole: poskytnutie informácií o náklade, dobe riadenia vozidla, dobe odpočinku a o sprievodných dokumentoch

169 VŠEOBECNÉ popisy ZRUČNOSTÍ zamerané na CIELE Vyučovania PODĽA POVOLANí A2

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie vetám a často používaným výrazom vzťahujúcim sa na oblasti, ktoré sa ho bezprostredne týkajú (napr. najzákladnejšie informácie o sebe, o rodine, nakupovaní, miestnom zemepise a o zamestnaní).“ (SERR) Dokáže nájsť konkrétne predvídateľné informácie v odborných textoch súvisiacich s jeho profesiou, ako sú napríklad plány nakládky a predpisy pre vchádzanie do firemného areálu zákazníka, ak sú sprevádzané nákresmi a piktogramami. Chápe podstatu krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznamov zamestnancov skladu pri nakládke a vykládke tovaru. Rozumie informáciám personálu diaľničných odpočívadiel ohľadom nocľahu a stravovania. Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, ktoré sa týkajú správania v firemnom areáli zákazníka.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

POROZUM ENI E: čí tanie , počú va n ie a a udiovizuáln a re c e pc ia

„Rozumie hlavným bodom zrozumiteľnej spisovnej vstupnej informácie o známych veciach, s ktorými sa pravidelne stretáva v práci, škole, voľnom čase atď. Dokáže sa zorientovať vo väčšine situácií, ktoré môžu nastať počas cestovania v oblasti, kde sa hovorí týmto jazykom.“ (SERR) Rozumie štandardným textom, ako sú sprievodné dokumenty k tovaru, predpisy týkajúce sa správania vo firemnom areáli zákazníka a bezpečnostné predpisy, s ktorými sa bežne stretáva na pracovisku. Dokáže sledovať podrobný popis cesty vo firemnom areáli zákazníka. Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii. Rozumie pokynom týkajúcim sa obsluhy pomôcok pri nakladaní tovaru. Rozumie podstatným informáciám vo video návodoch, ktoré sa týkajú správania sa vo firemnom areáli zákazníka.

ČINNOSTI: písanie, hovorenie, výmena informácií

„Dokáže vytvoriť jednoduchý spojený text na témy, ktoré sú mu známe, alebo o ktoré sa osobne zaujíma. Dokáže opísať svoje skúsenosti a udalosti, sny, nádeje a ambície a stručne odôvodniť a vysvetliť svoje názory a plány.“ (SERR) Dokáže doplniť vo formulári údaje týkajúce sa priebehu nehody. Dokáže jednoducho opísať svoje skúsenosti s diaľničným odpočívadlom, napr. v diskusnom príspevku. Dokáže polícii opísať príčiny a priebeh nehody. Dokáže zákazníkovi vysvetliť, prečo je dodávka poškodená. Dokáže pri policajnej kontrole podať informácie týkajúce sa zabezpečenia nákladu.

170 ČASŤ 2 – PROFILY POUŽÍVATEĽOV JAZYKA A Detailné popisy CIEĽOV Vyučovania A učenia sa ÚVOD K ČaSTI 2 Tvorcovia kurzov a kurikúl, ktorí vytvárajú programy vyučovania cudzích jazykov zamerané na potreby konkrétnych profesií, potrebujú mať jasnú predstavu, aké jazykové požiadavky musia študenti / používatelia v každodennom profesionálnom živote spĺňať, v akých kontextoch používajú a potrebujú cudzojazyčné znalosti, teda ako samotní študenti / používatelia, ale aj zamestnávatelia hodnotia konkrétnu potrebu znalosti cudzieho jazyka. Časť 2 tohto dokumentu si kladie za cieľ poskytnúť podrobný náčrt jazykovo komunikatívnych požiadaviek týkajúcich sa používania cudzieho jazyka v cieľových povolaniach, na základe ktorých sú odvodené podrobné ciele vyučovania a učenia sa pre programy vyučovania cudzích jazykov na referenčných úrovniach A2(A2+) a B1 (B1+). METODIKA ANALÝZY JAZYKOVÝCH POTRIEB Vykonaný prieskum zahŕňal kvantitatívnu analýzu jazykových potrieb, analýzu obsahov rámcových kurikúl odborného vzdelávania a prípravy na povolanie a profilov požiadaviek portálov trhu práce, ako aj kvalitatívne štúdie uskutočňované formou riadeného dopytovania. Široko poňatý dotazníkový prieskum65 nám poskytol informácie o potrebe cudzojazyčných znalostí vo firmách v piatich stredoeurópskych krajinách so zreteľom na nemčinu, poľštinu, češtinu a slovenčinu. Výsledky prieskumu odrážajú uhol pohľadu podnikateľov, pretože otázky boli spravidla zodpovedané personálnym oddelením, popr. vedením spoločnosti. Z výsledkov prieskumu okrem iného vyplýva, aké profesie majú najväčšiu potrebu cudzojazyčných znalostí. Za účelom získania prehľadu o oblastiach činnosti jednotlivých povolaní a o objektívnych jazykovo komunikatívnych požiadavkách v týchto oblastiach, bola vykonaná analýza profilov jazykových požiadaviek so zameraním na konkrétne profesie v databázach kompetencií národných pracovných agentúr a ministerstiev práce a rámcových kurikúl odborného vzdelávania a prípravy na povolanie. Boli vytvorené zoznamy konkrétnych jazykových činností pre všetky dôležité oblasti pôsobnosti v rámci jednotlivých profesií (formulár dotazníka), ktoré nám slúžili ako základ pre riadené dopytovanie. PRÍKLAD 1 | Vodič diaľkovej dopravy Príprava a kompletizácia prepravných dokumentov: vyplnenie nákladného listu CMR PRÍKLAD 2 | Vedúci konštruktér / vedúci oddelenia výroby Kľúčová téma – Plánovanie a riadenie výroby | Komunikácia s technológmi a zamestnancami výrobného procesu: dohodnutie pracovných plánov a výrobných kusovníkov Obr. 1: Popis jazykovo komunikatívnych požiadaviek vo formulári dotazníka (výňatok)

V nadväznosti na to sme oslovili celkove 36 respondentov – zamestnancov zúčastnených firiem – a spýtali sa ich na ich stanovisko ohľadom používania cudzieho jazyka na pracovisku. Respondenti zastupovali tieto profesie: vedúci ekonomického oddelenia, vedúci oddelenia výroby a vedúci konštrukčného oddelenia, asistent / ka vedenia spoločnosti, vodič diaľkovej dopravy a dispečer. Na základe toho bol prieskum doplnený o subjektívnu perspektívu zamestnancov66. Zamestnanci personálneho oddelenia a osoby zodpovedné za proces vzdelávania boli navyše dopytovaní ohľadom podporných opatrení a požiadaviek, ktoré kladie spoločnosť na cudzojazyčné znalosti svojich zamestnancov. Tieto rozhovory nám poskytli informácie o: 65 66

Viď Úvod k Časti 1; výsledky sú k dispozícii na adrese www.jasne-online.eu S ohľadom na analýzu jazykových potrieb a zisťovanie kompetenčných požiadaviek rozlišuje Huhta tri perspektívy: individuálne potreby (mikroúroveň), podnikové a školské potreby (medziúroveň) a spoločenské potreby (makroúroveň). Použitím triangulácie spočívajúcej v analýze obsahu, oslovení firiem a dopytovaní zamestnancov sú do tohto vyšetrovania zahrnuté všetky tri perspektívy.

171

✓ bežných jazykových činnostiach na pracovisku, ich frekvencii a význame,

✓ náročných situáciách a podmienkach, ktoré sťažujú komunikáciu,

✓ práci s textami (typy textov, recepcia a produkcia),

✓ riešení problémov s porozumením,

✓ a v neposlednom rade o význame ďalších sociálnych a interkultúrnych kompetencií.

Výsledkom použitej triangulácie spočívajúcej v analýze obsahu, oslovení firiem a dopytovania zamestnancov sú tu popísané prípadové príklady, konkrétne profily používateľov jazyka a podrobné modelové deskriptory. PRÍPADOVÉ PRÍKLADY A PROFILY poUŽÍVATEĽOV JAZYKA Pri plánovaní jazykových kurzov, cieľov vyučovania a učebných obsahov je dôležité zvážiť, v akých situáciách, za akých podmienok a s akými osobami budú študenti / používatelia komunikovať. Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky sa preto v kapitole 4 prioritne zaoberá otázkou kontextu používania jazyka a vyzýva používateľov, "aby zvážili a, kde je to vhodné, uviedli":

✓ „pre ktorú situáciu bude potrebné študenta vybaviť tak, aby v nej mohol pôsobiť;

✓ miesta, inštitúcie / organizácie, osoby, predmety, udalosti a konania, s ktorými študent bude prichádzať do styku.“ (SERR, str. 47,48)

V rámci67 projektu CEF Professional bol na základe Referenčného rámca vypracovaný pre tvorcov kurzov kontrolný zoznam, ktorý odporúča štyri kontextové kategórie pre porozumenie sociokultúrnych faktorov v pracovnom prostredí zástupcov vybraných profesií:

a miesto,

b účastníci (osoby, spoločenstvá, firmy, inštitúcie),

c komunikačné situácie,

d t exty.

(Huhta / Koster 2007, str. 9) V časti 2 tohto dokumentu nájde užívateľ pre každú profesiu prehľad dôležitých komunikačných situácií a významných aspektov kontextu používania jazyka. Medzi tieto aspekty patria:

miesta, zúčastnené inštitúcie / organizácie a osoby a ich sociálne role, jazykové činnosti a dôležité typy textov.

Tam, kde sa to bude javiť ako zmysluplné, budú popísané ďalšie podmienky a okolnosti, ktoré môžu mať vplyv na priebeh komunikácie, napr. veľká časová tieseň, psychická záťaž, stav zúčastnených osôb a hierarchické vzťahy medzi nimi. Stále častejšie sa objavujú kritické hlasy, ktoré tvrdia, že pri zisťovaní jazykových kompetencií súvisiacich s povolaním, ktoré tvoria základ pre plánovanie jazykových kurzov, nie je dostatočne braný ohľad na perspektívu študentov / používateľov (porov. napr. Radspieler 2014, str. 9). Keďže je proces učenia sa silne viazaný na situácie, javí sa ako účelné tieto situácie zaznamenať a prihliadať k tzv. kritickým momentom (critical incidents) (Radspieler 2014, str. 10). Pomocou prípadových príkladov chceme jednak sprostredkovať konkrétny obraz typických pracovných procesov, ale tiež poukázať na situácie, ktoré sú používateľom jazyka vnímané ako náročné, a ktoré kladú mimoriadne požiadavky na úspešnú komunikáciu68. V rámci projektu Leonardo CEF Professional bolo vypracovaných niekoľko profilov jazykových požiadaviek súvisiacich s povolaním ako základ pre tvorbu jazykových kurzov. "Základ projektu tvoria predchádzajúce štúdie, v ktorých Spoločný európsky referenčný rámec pre jazyky (SERR/CEF) slúži na sprostredkovanie odborných jazykových a komunikačných zručností (LCPP)." (Huhta / Koster 2007, str. 1) 68 Tieto situácie môžu poskytnúť tvorcom kurzov relevantné informácie týkajúce sa plánovania materiálov alebo hrania sociálnych rolí. Pozri tiež koncepciu Schnappschüsse v kompetenčných profiloch projektu CEF Professional (Huhta / Koster 2007, str. 7f). 67

172 podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa PRE jednotlivé profesie Základ pre opísanie konkrétnych cieľov vyučovania a učenia sa pre programy vyučovania cudzích jazykov zameraných na jednotlivé profesie tvoria deskriptory definované v Spoločnom európskom referenčnom rámci pre jazyky. V rámci projektu JASNE – Alles klar! boli skúmané globálne poňaté stupnice a čiastkové stupnice jazykových úrovní A2 (A2+) a B1 (B1+)69 a dané do vzťahu s tu navrhnutým systémom jazykových požiadaviek. Okrem toho boli pridané deskriptory cudzojazyčných zručností definované vo švajčiarskom koncepčnom rámci "Nemčina pre pracovný trh" (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM / Maurer 2010). Švajčiarska koncepcia "Nemčina pre pracovný trh" sa zameriava a na základe Referenčného rámca formuluje popisy zručností na jazykových úrovniach A1, A2 a B1 so zreteľom na profesijné kontexty. Najprv popisuje globálne poňaté "komunikačné zručnosti zamerané na trh práce" pre aktivity počúvanie, čítanie, hovorenie, písanie a písomnú a ústnu interakciu. Potom nasledujú podrobné popisy zručností a natoľko konkrétne prípady zo sveta práce, že je možné ich chápať ako ciele vyučovania a učenia sa (Maurer 2010, str. 28). Vybrané príklady uvedené vo švajčiarskej koncepcii pritom popisujú primárne aktivity a jazykové činnosti charakteristické pre všeobecný profesijný život, popr. sa zameriavajú na oblasti činností obchodných a ekonomických profesií (porov. telc 2014, str. 6). Na základe zistených jazykových činností a profilov používateľov jazyka boli k deskriptorom definovaným v Referenčnom rámci a vo švajčiarskej koncepcii priradené špecifické komunikatívne úlohy a typy textov s ohľadom na jednotlivé povolania. Uvádzame tu konkrétne príklady, aby sme objasnili význam jazykových úrovní a uľahčili používanie deskriptorov definovaných v Referenčnom rámci pre vybrané profesie. Radi by sme však poukázali na to, že modelové deskriptory treba vždy chápať v súvislosti s konkrétnymi profilmi používateľov jazyka a že modelové deskriptory sú dôležité predovšetkým pre profesijné skupiny v načrtnutých kontextoch.70 V popise cieľov vyučovania a učenia sa sú vždy najprv citované deskriptory definované v Referenčnom rámci a vo švajčiarskej koncepcii, potom sú ciele názorne popísané pomocou modelového deskriptora. Poznámky k výberu čiastkových stupníc Výsledky prieskumu ovplyvnili výslednú podobu prehľadov obsahujúcich charakteristiky bežných komunikatívnych úloh v konkrétnych kontextoch používania jazyka a predurčili tiež náš výber deskriptorov. Získané podrobné výpovede o komunikatívnych úlohách boli zohľadnené pri formulácii modelových deskriptorov71. Sme si vedomí toho a aj používatelia by mali mať na zreteli, že určité príslušne odstupňované kritérium (gradácia) nemusí byť vždy obsiahnuté zároveň v oboch úrovniach a že práve v oblasti čiastkových stupníc vykazuje Referenčný rámec určité známky nekonzistentnosti (porov. diskusia ku kritike nedostatočného logického usporiadania (koherencie) rámca – viď Vogt 2010, str. 117 a ďalší). Usilovali sme však o to, aby sme pri formulácii dosiahli koherenciu s výstupnými deskriptormi. Deskriptory boli formulované najmä s ohľadom na úlohy a obsahy, popr. typ textu, kvalitatívna povaha činnosti bola prebratá. V tomto dokumente nepopisujeme zvlášť a ani sa podrobne nezaoberáme stupnicami pre učebné stratégie definované v Referenčnom rámci, rovnako ako nepopisujeme a nezaoberáme sa stupnicami pre lingvistické, sociolingvistické a pragmatické kompetencie (SERR, kapitola 5). Domnie-

Jazykové úrovne A2 + (tiež A2.2) a B1 + (tiež B1.2) predstavujú takzvané "náročnejšie verzie" príslušných základných úrovní. Keďže sú tieto pridané deskriptory – pokiaľ ide o výmenu množstva informácií - oveľa konkrétnejšie (SERR, str. 35) , sú tu často uvedené tiež deskriptory súvisiace s povolaním. V takýchto prípadoch sú zahrnuté do stupníc pre jednotlivé povolania a príslušne špecifikované.. 70 Na rozdiel napríklad od švajčiarskej rámcovej koncepcie Nemčina pre pracovný trh (Deutsch für den Arbeitsmarkt, DfAM) alebo dokumentu Modelový projekt: Vyučovanie nemčiny pre zamestnania určené pre vysídlencov a migrantov (Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen, Integral 2004) ustupuje pozornosť zameraná na študenta/používateľa cudzieho jazyka ako osoby pracujúcej v hostiteľskej krajine, popr . v cudzojazyčnom kolektíve do pozadia. Modelové deskriptory sú skôr zamerané na komunikačné situácie medzi účastníkmi rozhovoru alebo medzi materskou a dcérskou spoločnosťou.. 71 Pri úprave stupníc zohľadňovali iba komunikatívne činnosti, ktoré väčšina respondentov príslušnej profesijnej skupiny uviedla ako relevantné pre komunikáciu v cudzom jaz.yku 69

173 vame sa, že ich adaptácia na profesijné kontexty nie je s ohľadom na rozdielnosť eventuálnych jazykových kontextov použitia príliš zmysluplná. Všeobecne boli modelové deskriptory definované v Referenčnom rámci, popr. vo švajčiarskej koncepcii, pre ktoré sa v profiloch používateľov jazyka odporúča bližšia špecifikácia, vysvetlené pomocou príkladov. Deskriptory alebo čiastkové stupnice, ktoré sa vzťahujú na všeobecné profesijné jazykové kompetencie (napr. list uchádzača o zamestnanie), na kompetencie, ktoré nesúvisia s povolaním (napr. tvorivé písanie) alebo na kontext vyučovania (napríklad počúvanie zvukového záznamu), tu preto zvlášť nešpecifikujeme a ani neuvádzame. Výber deskriptorov pre jednotlivé povolania sa tak líši len nepatrne. Vzhľadom k stále častejšiemu používaniu video návodov, v ktorých je používateľom napríklad objasnené používanie softvéru, sme v oblasti audiovizuálnej recepcie doplnili deskriptor práve pre tento špecifický typ textov. Pri formulovaní tohto deskriptora sme vychádzali z modelovej stupnice pre „Sledovanie televízie a filmu“. V rámci tohto projektu nebolo možné vykonať rozsiahlu kvalitatívnu a kvantitatívnu validáciu definovaných modelových deskriptorov. Sme si vedomí toho, že jej vykonanie by malo byť predmetom následných výskumov.

EKONOMICKÉ PROFESIE – vedúci finančného ODDELENIA, účtovník PRÍPADOVÉ PRÍKLADY: MODELOVÉ SITUÁCIE A TYPICKÉ pracovné procesy PRÍPAD 1 – Typické úlohy vedúceho finančného oddelenia spoločnosti obchodujúcej na burze (dodávateľ automobilov) s pobočkami v niekoľkých európskych krajinách:

✓ komunikácia so zamestnancami finančného oddelenia a s vedením spoločnosti,

✓ mesačné zasadnutia poradného zboru pre ekonomickú situáciu v spoločnosti a vývoj výroby

✓ požiadavky: schopnosť argumentácie a schopnosť presvedčiť, schopnosť vyjadriť, zdôvodniť a tiež presadiť vlastný názor,

✓ schôdze zamestnancov: rozdelenie úloh a ich kontrola, vyriešenie nevyjasnených otázok / problémov,

✓ pravidelné porady s vedúcimi účtovníkmi,

✓ požiadavky: zahájenie a ukončenie zasadnutia, zvládnutie terminológie z oblasti účtovníctva,

✓ schválenie a potvrdenie faktúr a objednávok,

✓ telefónne hovory so zamestnancami účtovného oddelenia / oddelenia nákupu a s vedením spoločnosti.

PRÍPAD 2 – Typické úlohy účtovníka v oblasti účtovníctva odberateľov a dodávateľov (účtovanie pohľadávok a záväzkov):

✓ znalosť a prehľad o rôznych typoch dokumentov (faktúry, dobropisy, dodacie listy, upomienky),

✓ oznámiť stav faktúry emailom alebo telefonicky,

✓ oznámiť dôvody omeškania, ospravedlniť sa za omeškanie a spýtať sa na dôvody omeškania,

✓ zistiť chýbajúce údaje (napr. číslo objednávky, daňové číslo) a požiadať o opravu,

✓ komunikácia s hlavnou učtárňou emailom alebo telefonicky, napr. požiadať o urýchlenie platby,

✓ reagovať na upomienku, oznámiť stav faktúry, vysvetliť problémy (napr. nesprávna adresa), predložiť návrh riešenia,

✓ informovať sa o dôsledkoch omeškania, opýtať sa na chýbajúce platby.

174 Detailný popis Komunikatívnych úloh A kontextu používania JAZYKA Komunikatívna úloha

Kontext používania jazyka (miesta, osoby, inštitúcie)

Jazykové činnosti

Porady / telefónne hovory týkajúce sa situácie vo firme, napr. riešenia ekonomických otázok s dodávateľmi; Prezentácia výsledkov rokovaní s dodávateľmi

Interné porady: videokonferencie alebo telefonické konferencie s vedením spoločnosti

Vyjadrenie a zdôvodnenie vlastného stanoviska Zaujatie stanoviska k názorom druhých, vyjadrenie pochybnosti a domnienky, požiadať niekoho o jeho názor Vyjadrenie súhlasu / nesúhlasu Presvedčiť niekoho / trvať na niečom Kritizovať niečo, priznať niečo Popísať problém, predložiť návrh riešenia Prostriedky súvisiace s organizáciou prejavu (požiadať o slovo, naznačiť, že chcem pokračovať v reči atď.) Prostriedky súvisiace so štruktúrovaním prejavu (zdôrazniť, zhrnúť, začať, vypočítať, …) Prezentácia výsledkov rokovania

Porozumenie zápisu, popr. vytvorenie komentára k zápisu

Porovnanie a vyhodnotenie ponúk od dodávateľov Rokovanie o dodacích a platobných podmienkach Kontrola a uzatváranie zmlúv

Interná realizácia zákazky: zaslanie otázok ďalším oddeleniam Komunikácia s dodávateľmi

Zdôvodnenie výberu Potvrdenie Prijatie alebo odmietnutie ponuky Zadanie zákazky Žiadosť o informáciu / položenie otázky (ohľadom obsahu zmluvy) Vyjadrenie súhlasu a nesúhlasu Predloženie návrhu na zmenu

Preštudovanie ponuky a jej podrobné vyhodnotenie Vystavenie potvrdenia zákazky Preštudovanie kúpnych zmlúv, najmä dodacích a platobných podmienok

Potvrdenie objednávok Schvaľovanie platieb (schvaľovanie faktúr v systéme) Zamietnutie faktúry Kontrola príjmu tovaru Reakcia na poruchy

Interná realizácia zákazky: rokovania so zamestnancami účtovného oddelenia materskej spoločnosti a zamestnancami oddelenia nákupu prostredníctvom emailu a telefonicky

Písomné potvrdenie Zdôvodnenie Zamietnutie Položenie otázky

Preštudovanie kúpnych zmlúv so zameraním na informácie týkajúce sa platobných podmienok Detailné pochopenie faktúr Prečítanie upomienok a reakcia na ne Porozumenie a napísanie emailu so žiadosťou o schválenie faktúry Práca s formulármi, popr. so softvérom v nemeckom jazyku (údaje vo formulároch a počítačových aplikáciách)

Práca s typmi textov

175 Kontrola prijatých a odoslaných platieb Činnosť v prípade omeškania s platbou (odoslanie upomienky)

Interná realizácia zákazky: korešpondencia a telefónne hovory s ďalšími oddeleniami a s účtovným oddelením materskej spoločnosti Komunikácia so zákazníkmi a dodávateľmi

Položenie otázky Upozornenie na povinnosti Vyjadrenie a zdôvodnenie (ne)uskutočniteľnosti Vyjadrenie prekážky Reagovanie / odpoveď na upomienku

Preštudovanie a kontrola dokladov, faktúr, dodacích listov Napísanie upomienok (podľa predlohy)

Zostavenie mesačných, štvrťročných a výročných správ: informovanie a prezentácia činnosti a vývoja spoločnosti v číslach; predloženie návrhov pre rozhodnutie spoločnosti

Interné porady: prezentácia výsledkov na telefonických konferenciách a videokonferenciách alebo na poradách s vedením spoločnosti

Prezentácia ziskov a strát Opísanie deficitov, strát, rastu, vývoja Kladné alebo záporné hodnotenie Zdôvodnenie vývoja, poklesu Vyvodenie záverov vyplývajúcich z ekonomických ukazovateľov Objasnenie dôsledkov Predloženie návrhov

Vytvorenie správ (podľa predlohy)

Prezentácia obchodných výsledkov a ročných účtovných závierok

Interné porady: videokonferencie alebo telefonické konferencie s vedením spoločnosti

Pomenovanie, konštatovanie Popísanie vývoja Upozornenie Popísanie grafov a štatistík Uistiť sa o vzájomnom pochopení a porozumení (ďalšie prostriedky súvisiace so "štruktúrovaním prejavu" a "organizáciou prejavu“)

Príprava prezentácie vrátane štatistík a grafov, predstavenie prezentácie a doplnenie prezentácie komentármi

Vedenie zamestnancov a koordinácia pracovných činností Vypracovanie harmonogramov a pracovných plánov Stanovenie zodpovednosti

Interné porady zamestnancov účtovného oddelenia Vedúci pracovník je oprávnený dávať pokyny

Všeobecné vedenie rokovania: výzva, žiadosť, udelenie pokynu, návrh, schválenie, zamietnutie Dohodnutie termínu Opýtať sa na dôvody omeškania Zahájenie a ukončenie rokovania Poukázať na problémy Spýtať sa na problémy Pomenovať pracovné kroky Žiadosť o opravu Oznámenie o odložení termínu / oznámenie o zmene Vyjadrenie pocitov: vyjadrenie (ne)spokojnosti, nádeje, obavy, netrpezlivosti Organizácia prejavu a zabezpečenie vzájomného pochopenia a porozumenia: požiadať o slovo, vysvetlenie, zopakovanie Primerané povzbudenie, naliehanie a upozornenie zamestnancov Predloženie návrhov na spoločné aktivity

Vypracovanie a prezentácia pracovného plánu Prečítanie a kontrola zápisu

176 ŠPECIFICKÉ POŽIADAVKY A KOMUNIKAČNÉ PODMIENKY

✓ základná znalosť skupín tovarov a vlastností výrobkov

✓ znalosť základnej terminológie súvisiacej so súvahou, výkazom ziskov a strát / ročnou účtovnou závierkou

✓ predpokladá sa tiež istá miera sebadôvery v komunikácii v konfliktných situáciách; používateľ musí byť schopný dať najavo svoje stanovisko

✓ zvláštne požiadavky na vedúceho finančného oddelenia

❍ vedúci finančného oddelenia v dcérskej spoločnosti je zodpovedný za štvrťročné a ročné účtovné závierky

❍ v prípade, že zamestnanec materskej spoločnosti je vedúcim finančného oddelenia v dcérskej spoločnosti, je žiaduce, aby bol schopný zamestnancov dcérskej spoločnosti primerane povzbudiť a reagovať na problémy

Podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: VEDÚCI FINANČNÉHO ODDELENIA Čítanie s porozumením Č ítanie s por ozu m en í m A2 (A 2 +) Dokáže porozumieť každodenným označeniam a nápisom na verejných miestach, takými sú ulice, reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumie značeniu a nápisom umiestneným v administratívnej budove a v kanceláriách. Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo programu v písomných oznámeniach spolupracovníkov. ➠ Dokáže prečítať štítky a nadpisy na zakladačoch a rozumie im. Dokáže v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM) ➠ Dokáže s pomocou štandardizovaných glosárov nájsť potrebné informácie v mesačnej, štvrťročnej alebo ročnej účtovnej závierke. Rozumie podstatným informáciám v textoch sprevádzaných ilustráciami a inými kombináciami slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumie cenovým kalkuláciám a finančným plánom, pokiaľ sú štruktúrované po jednotlivých krokoch a sú sprevádzané diagramami a grafmi. ➠ Rozumie platobným formulárom a formulárom určeným pre bezhotovostný platobný styk. Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jednoduchú štruktúru a sú sprevádzané ilustráciami. (DfAM) ➠ Rozumie najdôležitejším informáciám v návode na obsluhu účtovného softvéru, ak je sprevádzaný obrazovým materiálom. Rozumie jednoduchým dokumentom alebo krátkym správam o známych témach. (DfAM) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v zápisniciach z pracovných porád. ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v dokumentoch týkajúcich sa dodacích a platobných podmienok, ak majú jasnú štruktúru. Dokáže porozumieť základným typom štandardných listov a faxov (obsahujúcich žiadosti, objednávky, potvrdenia atď.) na známe témy. (SERR) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v štandardne formulovaných dopytoch, ponukách, objednávkach, potvrdeniach objednávok, dodacích a preberacích listoch, faktúrach, reklamáciách a listoch súvisiacich s omeškaním s dodávkou a omeškaním pri prevzatí dodávky.

177 Dokáže porozumieť smerniciam, napríklad bezpečnostným predpisom, ak sú vyjadrené v jednoduchom jazyku. (SERR A2 +) ➠ Rozumie jednoduchým informáciám, napríklad týkajúcim sa zmeny hlavnej pracovnej doby, v smerniciach vydaných vedením spoločnosti. ➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v príslušných zákonných ustanoveniach a dokáže nájsť v týchto textoch konkrétne podrobné údaje, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom.

Č ítanie s por ozu m en í m B 1 Rozumie popisom známych vecí, popr. vecí a situácií, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám v popisoch výrobkov týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže porozumieť jasne napísaným jednoduchým pokynom pre danú časť zariadenia. (SERR) Rozumie jednoduchým správam obsahujúcim jasné informácie a málo skratiek. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám týkajúcim sa povinností, požiadaviek a výkonov uvedeným v profile kandidáta na určitú pracovnú pozíciu. Rozumie hlavným bodom zmlúv týkajúcich sa každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie štandardným informáciám týkajúcim sa platobných a dodacích podmienok obsiahnutým v typických zmluvách týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM) ➠ Rozumie ponukám a objednávkam týkajúcim sa oblasti jeho / jej činnosti. ➠ Rozumie hlavným informáciám v oznámeniach vedenia spoločnosti týkajúcich sa úpravy procesov realizácie v spoločnosti, napr. v reklamačných postupoch. Dokáže rozoznať dôležité myšlienky v jednoduchých novinových článkoch na známe témy. (SERR) ➠ Rozumie titulkom v novinách a elektronických spravodajoch a dokáže rozpoznať hlavné prvky internetových stránok. ➠ Rozumie podstatným informáciám v článku o aktuálnych trendoch alebo o vstupe spoločnosti na burzu v ekonomickej rubrike denníka alebo týždenníka.

Počúvanie s porozumením P očú van ie s por ozu m e ní m A2 Rozumie jednoduchým vecným informáciám a číselným údajom v známych situáciách. (DfAM) ➠ Rozumie oznamom o termínoch a zmenách termínov v známom pracovnom prostredí. ➠ Rozumie informáciám o cenách a dodacích a platobných podmienkach, keď sú vyslovené zreteľne a pomaly. Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý prebieha v jeho / jej prítomnosti, ak účastníci rozhovoru hovoria pomaly, zreteľne a používajú spisovný jazyk. Rozumie najdôležitejším faktom jednoduchej prezentácie týkajúcim sa známej témy, ak je sprevádzaná gestami alebo vizuálne. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznať tému / problém na porade vedenia spoločnosti alebo pri rokovaniach zamestnancov účtovného oddelenia o dodávateľovi. Dokáže zachytiť hlavné body v krátkych, zreteľných a jednoduchých odkazoch a hláseniach. Dokáže pochopiť jednoduché pokyny, ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám v krátkych, zrozumiteľných a jednoduchých oznámeniach a pokynoch vedenia spoločnosti a ostatných zamestnancov týkajúcich sa realizácie finančných procesov v spoločnosti (napr. riešenia neuhradených platieb u dodávateľov).

178 P očú van ie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie konkrétnym ústnym pokynom a zadaniam. (DfAM) ➠ Rokovania o realizácii finančných procesov, videokonferencie a telefonické konferencie s vedením spoločnosti a zamestnancami účtovného oddelenia a ostatných oddelení. ➠ Rozumie pokynom, ktoré súvisia s konkrétnym pracovným zadaním (napr. pokyn k odoslaniu faktúry). Dokáže všeobecne sledovať hlavné myšlienky dlhšej diskusie, ktorú sleduje za predpokladu, že reč je jasne artikulovaná v spisovnom jazyku. (SERR) ➠ Rozumie popísaným problémom a návrhom riešení týkajúcich sa realizácie finančných procesov predneseným v rámci diskusií počas videokonferencií a telefonických konferencií s vedením spoločnosti alebo zamestnancami účtovného oddelenia a ostatných oddelení. Rozumie všeobecným výpovediam a kľúčovým informáciám vo väčšine prednášok, krátkych prejavov a krátkych prezentácií o známych témach, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom a majú jasnú štruktúru. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným argumentom v prednáškach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, ak sú sprevádzané diagramami a grafmi.

AUDIOVIZUÁLNA RECEPCIA A ud i o vi z u á ln a r ec epc ia A2 (A2 +) Dokáže postrehnúť zmenu témy vo faktograficky zameraných televíznych správach a vytvoriť si predstavu o ich základnom obsahu. (SERR) ➠ Dokáže si pri sledovaní televízneho spravodajstva vytvoriť prehľad o aktuálnosti jednotlivých ekonomických a politických tém. Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd atď., ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +) ➠ Dokáže rozpoznať tému krátkych správ z oblasti ekonomiky a financií, pokiaľ je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém, keď sú vyslovené pomaly a zreteľne. ➠ Dokáže sledovať hlavné kroky video návodu pre účtovný softvér, ak má dostatok času si kroky súbežne sám / sama vyskúšať.

A ud i o vizu á ln a r e c e pc ia B 1 Dokáže sledovať mnohé filmy, v ktorých obrazové prostriedky a dej do značnej miery prispievajú k porozumeniu obsahu príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR) Dokáže zachytiť hlavné myšlienky televíznych programov na známe témy, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám v spravodajskom príspevku týkajúcim sa ekonomiky a obchodovania na burze. Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. ➠ Rozumie video návodu k používaniu účtovného softvéru.

179 PÍSOMNÝ PREJAV | POZNÁMKY, SPRÁVY, FORMULÁRE Pí s omn ý pr e j av A2 Dokáže s pomocou textových šablón alebo vzorov napísať text týkajúci sa známej oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže na základe predlohy napísať prehľadný životopis. (DfAM) Dokáže si v známych situáciách poznamenať dôležité informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si počas telefonického hovoru so zákazníkom zaznamenať poznámky týkajúce sa zmien termínov dodávky alebo objednávky. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písomne zaznamenať plány a úlohy. (DfAM) ➠ Dokáže si vytvoriť jednoduchý pracovný plán.

Pí s omn ý pr ej av B 1 Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe, alebo ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže v emaile popísať realizáciu známych finančných procesov v spoločnosti. ➠ Dokáže s pomocou diagramov a grafov znázorniť v powerpointovej prezentácii výkaz ziskov a strát. Dokáže napísať veľmi krátku správu v spisovnom jazyku, ktorá obsahuje bežné faktografické informácie, alebo uviesť dôvody pre určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže v emaile stručne objasniť dôvody, prečo nie je možné faktúru schváliť. Dokáže opísať najdôležitejšie podrobnosti týkajúce sa nepredvídateľnej udalosti. (DfAM) ➠ Dokáže napísať oznámenie o konfliktných situáciách na pracovisku a pritom popr. zohľadniť rôzne kultúrne súvislosti. Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa známej témy tak, aby boli dostatočne presné a mohol / a ich neskôr využiť. (DfAM) ➠ Dokáže si počas internej pracovnej schôdzky alebo rokovania so zákazníkom a dodávateľom poznamenať v bodoch najdôležitejšie informácie.

ústny prejav | súvislý monológ Úst ny pre j av A2 (A2 +) Dokáže opísať svoju rodinu, životné podmienky, vzdelanie, terajšiu alebo nedávnu prácu. (SERR) ➠ Dokáže opísať pracovisko a svoju pracovnú činnosť. Dokáže vyrozprávať príbeh alebo opísať niečo ako jednoduchý sled myšlienok. Dokáže podať krátky jednoduchý opis udalostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže opísať jednoduchými slovami obvyklý priebeh realizácie zákazky. ➠ Dokáže opísať jednoduchými slovami svoju doterajšiu profesijnú kariéru vo firme. Dokáže vyjadriť domnienku pomocou jednoduchých jazykových prostriedkov. (DfAM) Dokáže jednoducho hovoriť s druhými o plánoch a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže po diskusii jednoducho popísať ďalšie kroky. Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor na veci každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj názor na kvalitu ubytovania. Dokáže predniesť krátku, vopred nacvičenú prednášku na tému, ktorá sa vzťahuje na jeho každodenný život, stručne uviesť dôvody a vysvetliť názory, plány a činnosti. Dokáže odpovedať na obmedzený počet jednoznačne formulovaných následných otázok. (SERR A2+) ➠ Dokáže v rámci rokovania o žiadosti o investičný stimul predstaviť najdôležitejšie body žiadosti, pokiaľ sa môže vopred pripraviť.

180 Ústn y pre j av B 1 Dokáže vytvoriť priamočiary opis o rôznych známych predmetoch v rámci vlastnej oblasti záujmu. (SERR) ➠ Dokáže informovať o najdôležitejších výsledkoch pracovnej schôdze. Dokáže opísať podrobnosti o nepredvídateľných javoch, napríklad o nehode. (SERR) ➠ Dokáže vedeniu spoločnosti objasniť dôvody omeškania s platbou alebo dodávkou. Dokáže stručne zdôvodniť a vysvetliť svoje názory, plány a činnosti. (SERR) ➠ Dokáže zdôvodniť voľbu pri porovnaní ponúk. Dokáže zrozumiteľne opísať, ako sa čo robí. (DfAM) ➠ Dokáže jednoducho vysvetliť, ako sa zadávajú do účtovného softvéru dáta súvisiace so zákazkou. ➠ Dokáže zamestnancom udeliť presné pokyny týkajúce sa realizácie zákazky. Dokáže predniesť krátke odskúšané oznámenia na témy z každodenného života vo svojom odbore, ktoré sú napriek možnému veľmi silnému cudziemu prízvuku a cudzej intonácii ešte stále jasne zrozumiteľné. (SERR) ➠ Dokáže zahájiť a ukončiť schôdzu oddelenia. Dokáže predniesť jednoducho formulovanú a vopred pripravenú prednášku na známu tému vo svojom odbore natoľko jasne, že ho možno takmer po celý čas dobre vnímať, pričom hlavné myšlienky formuluje pomerne presne. (SERR) ➠ Dokáže prezentovať výsledky porady. ➠ Dokáže popísať najdôležitejšie údaje obsiahnuté v štvrťročnej účtovnej závierke a objasniť súvisiace diagramy a grafy.

PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIe Pí so mn á in t e r a k c ia A2 Dokáže si zistiť a podať stručné informácie o známych oblastiach. (DfAM) ➠ Dokáže sa pomocou predlohy alebo formulára opýtať na chýbajúce údaje týkajúce sa platobného styku a reagovať na príslušné otázky. Dokáže v oficiálnych listoch používať zdvorilostné obraty pre pozdrav, oslovenie, prosbu a poďakovanie. (DfAM) Dokáže napísať stručné, jednoduché, často formálne oznámenia, ktoré sa týkajú oblastí a potrieb každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže emailom potvrdiť účasť na porade so zamestnancami.

Pí so mn á in t e r a k c ia B 1 Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže v štandardnom formulári žiadosti o investičné stimuly vyplniť podstatné údaje týkajúce sa kalkulácie nákladov. ➠ Dokáže sa prostredníctvom emailu opýtať na údaje týkajúce sa platobných podmienok, ak chýbajú v ponuke, alebo požiadať o zaslanie chýbajúcej faktúry alebo dodacieho listu. Dokáže v jednoduchých situáciách rokovať s úradmi. (DfAM) ➠ Dokáže na finančnom úrade požiadať o písomný informačný materiál k daňovému priznaniu. Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.

181 Ústna interakcia | ÚČASŤ v KONVERZÁCIi, spolupráca zameraná na dosiahnutie CIEľa Úst na in t e r a k c ia A2 (A2 +) Výmen a in for mác ií Dokáže si v známych situáciách týkajúcich sa každodenného života jednoduchým spôsobom vymeniť informácie. (DfAM) ➠ Dokáže sa jednoducho informovať o dôvodoch zamietnutia a spýtať sa na chýbajúce údaje vo faktúre alebo dodacom liste. ➠ Dokáže pri finančnom audite odpovedať na otázky týkajúce sa existencie a miesta uloženia dokumentov. Dokáže sa v bežných situáciách každodenného života opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstevných a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM) ➠ Dokáže poskytnúť a porozumieť informáciám týkajúcim sa fakturačnej adresy, daňového čísla, čísla objednávky, účelu platby a cien. Chápe podstatné oznámenia krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže na ne príslušne reagovať. (DfAM) ➠ Dokáže sa telefonicky opýtať na stav faktúry.

S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg anizác ia nej a kej a k c ie Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR) ➠ Dokáže zamestnancovi poradiť, kde nájde príslušné dokumenty. Dokáže predniesť návrhy a reagovať na ne. Dokáže súhlasiť aj nesúhlasiť s inými. (SERR A2+) ➠ Dokáže pri príprave prezentácie napr. navrhnúť, aké diagramy a grafy použiť. Dokáže v známych alebo každodenných situáciách jednoduchým spôsobom informovať o potrebách. (DfAM) ➠ Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať pre realizáciu úlohy viac času. Dokáže požiadať o usmernenia a vydať pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc pri zadávaní dát do programu a tiež sám / sama poskytnúť pomoc. Dokáže povedať, čo si myslí o veciach, keď ho oslovia priamo na formálnom stretnutí, za predpokladu, že v prípade potreby môže požiadať o zopakovanie kľúčových bodov. (SERR) ➠ Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor k voľbe ponuky.

Úst na in t e r a k c ia B 1 (B 1 +) Výme n a in for mác ií Dokáže si vymeniť informácie o známych témach alebo o témach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, popr. oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže vysvetliť platobné podmienky alebo poskytnúť informácie o prijatých a odoslaných platbách a položiť súvisiace otázky. Dokáže s istou dávkou sebadôvery komunikovať o známych i menej bežných záležitostiach vzťahujúcich sa na jeho záujmy a odbornú oblasť. Dokáže získať, odovzdávať, overovať a potvrdzovať informácie, riešiť menej bežné situácie a vysvetliť príčinu a podstatu problému. (SERR B1 +) ➠ Dokáže informovať dodávateľa o neúplnosti dodávky alebo o dodaní chybného tovaru. ➠ Dokáže podať správu o omeškaní s platbou, vysvetliť dôvody a požiadať o pochopenie.

182 S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg anizác ia nej a kej a k c ie Dokáže vyjadriť svoj názor a urobiť návrh, pokiaľ ide o vyriešenie problémov alebo urobenie praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj názor, či je potrebné zakúpiť nový prístroj alebo nie. ➠ Dokáže na poradách rozdeliť úlohy medzi zamestnancov, napr. dať pokyn na schválenie faktúry. Dokáže zdvorilo vyjadriť presvedčenie, názor, súhlas a nesúhlas. (SERR) ➠ Dokáže sa pri rokovaniach so zahraničnými partnermi opýtať na problémy týkajúce sa finančnej realizácie zákazky a (adekvátne a s ohľadom na kultúrne súvislosti) vyjadriť svoje stanovisko. Dokáže porovnať a dať do protikladu alternatívy s podrobným vysvetlením toho, čo treba robiť, kam ísť, koho alebo čo si vybrať atď. (SERR B1+) ➠ Dokáže pri rokovaniach so zahraničnými zákazníkmi predložiť rôzne návrhy riešení finančnej realizácie zákazky a s ohľadom na kultúrne súvislosti ich adekvátne objasniť. ➠ Dokáže jednoduchými slovami prezentovať závery vyplývajúce zo súvahy / ekonomických ukazovateľov a navrhnúť alternatívne finančné riešenia.

VEDÚCI KONSTRUKTÉR A VEDÚCI ODDELENIA VÝROBY PRÍPADOVÉ PRÍKLADY: MODELOVÉ SITUÁCIE A TYPICKÉ pracovné procesy PRÍPAD 1: Komunikácia s materskou spoločnosťou ohľadom konštrukcie podstavca Miesto: konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti v ČR, kancelária / CAD pracovisko Zúčastnené osoby: vedúci pracovníci a zamestnanci konštrukčného oddelenia v ČR a v Nemecku Zákazník si praje podstavec pre odsávacie zariadenie určené na odsávanie dymu, ktorý vzniká pri zváraní. Z dôvodov úspory času a rozdelenia úloh pošle materská firma iba návrh, popis účelu a základné údaje / rozmery. Na základe návrhu má konštrukčné oddelenie v ČR skonštruovať podstavec a pripraviť ho pre výrobu. Za týmto účelom je potrebné prerokovať podrobnosti týkajúce sa materiálu, profilu, zábradlia, prístupu k zariadeniu atď. V spolupráci s vedúcim konštruktérom bude konštrukčné oddelenie v ČR pracovať na výkrese z veľkej časti samostatne. Konzultácia s konštrukčným oddelením v Nemecku je potrebná vtedy, ak má zákazník špecifické požiadavky na dizajn alebo konečnú montáž. Komunikácia prebieha napr. telefonicky alebo prostredníctvom prenosu náhľadu na obrazovku z jedného počítača na druhý (screen sharing), ktorý prebieha na CAD plochách. PRÍPAD 2: Vypracovanie ponuky pre zahraničného zákazníka Miesto: konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti v ČR, kancelária / CAD pracovisko Zúčastnené osoby: vedúci pracovníci a zamestnanci konštrukčného oddelenia v ČR a v Nemecku Konštrukčné oddelenie dostane od zákazníka podklady a na základe jeho požiadaviek má vypracovať ponuku. Často sa stáva, že zákazník pošle už hotový technický výkres. Po následnej vzájomnej konzultácii sa potom ešte doplnia potrebné informácie o výrobku. V ostatných prípadoch vyhotoví konštrukčné oddelenie technickú dokumentáciu úplne samostatne podľa zadania zákazníka. Komunikácia so zákazníkom, rovnako ako korešpondencia (emaily), prebieha v jazyku zákazníka. Popisy výkresov sú tiež v jazyku zákazníka. PŘÍPAD 3: Náročná situácia: schválenie potrebných zmien pri príprave zákazky pre oddelenie výroby Miesto: konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti v ČR, kancelária / CAD pracovisko Zúčastnené osoby: vedúci pracovníci a zamestnanci konštrukčného oddelenia v ČR a v Nemecku Počas prípravy technického výkresu pre oddelenie výroby nastali nečakané komplikácie. Zmeny musí schváliť konštrukčné oddelenie materskej firmy. V prípade menej závažných problémov robí rozhodnutia konštrukčné oddelenie v ČR spravidla samostatne. V prípade závažnejších prob-

183 lémov je potrebná konzultácia a schválenie zo strany oddelenia výroby, popr. konštrukčného oddelenia v Nemecku. Medzi zvláštne požiadavky, ktoré sú kladené na zamestnancov, patrí tiež schopnosť opísať vzniknutý problém v časovej tiesni tak, aby bol zrozumiteľný pre nemeckú stranu. Problém je spravidla opísaný v jednoduchej emailovej správe, ku ktorej sú ako príloha pripojené dokumenty, obrázky a výkresy. V 50% prípadov sa jedná o naliehavé záležitosti, ktoré je nutné vyriešiť telefonicky. Detailný popis Komunikatívnych úloh A kontextu používania JAZYKA Komunikatívna úloha

Kontext používania jazyka (miesta, osoby, inštitúcie)

Komunikácia týkajúca sa: –p riebehu výroby alebo montáže, –p racovných plánov a výrobných kusovníkov.

Komunikácia s technológmi (spravidla s konštrukčným oddelením v materskej spoločnosti) v kancelárii, vo výrobnej hale

Popísanie postupov, chýb, problémov Komunikácia o pracovných procesoch Dohodnutie termínov

Telefónne hovory, emaily Interné smernice a výrobné kusovníky, popr. katalógy

Účasť na poradách / pracovných schôdzkach Prezentácia návrhov

Komunikácia s ostatnými oddeleniami v spoločnosti: - ohľadom personálneho plánovania a plánovania materiálu, - ohľadom návrhov a výkresov.

Prezentácia návrhov Vyjadrenie súhlasu alebo nesúhlasu Predkladanie návrhov Upozornenie na možné komplikácie v pracovných procesoch Žiadosť Priznať vlastné chyby a ospravedlniť sa

Účasť na telefonických konferenciách Prezentácia Technické výkresy Preštudovanie smerníc a oficiálnych pokynov vedenia spoločnosti

Zaškolenie zamestnancov do nových postupov / procesov

V školiacej miestnosti, kancelárii

Popísanie a vysvetlenie postupov a procesov Porozumenie vysvetlenia, popr. opýtať sa

Prezentácia v PowerPointe Technické výkresy s popismi Plány, schémy

Objasnenie problémov na strojoch / u konštrukcií Podávanie správ o chybách alebo poruchách a ich dokumentácia

Spravidla s konštrukčným oddelením v materskej spoločnosti alebo so zákazníkmi

Popísanie chýb Dokumentácia procesov Uvedenie / zdôvodnenie príčin Porozumenie pokynom / reakcie na pokyny Požiadať o zopakovanie Predloženie návrhu

Telefónne hovory a emaily bez predpísanej formy Dokumentácia a správy o chybách vytvorené pomocou softvéru

Dokumentácia pracovných výsledkov

V kancelárii

Objednávka materiálu

Komunikácia s dodávateľmi a / alebo s oddelením nákupu

Jazykové činnosti

Práca s typmi textov

Dokumentácia a správy o chybách vytvorené pomocou softvéru Vyhodnotenie ponuky Ohlásenie chýbajúceho materiálu Kontrola a reklamácie materiálu Zamietnutie prijatia a podanie sťažnosti

Preštudovanie a vytvorenie dopytov Preštudovanie a vyhodnotenie ponuky

184 Poradenstvo a starostlivosť o zákazníkov Prezentácia výrobkov

V kancelárii alebo telefonicky Príležitostne aj v rámci osobného rokovania na veľtrhoch

Popísanie postupov Pomenovanie a popísanie vlastností výrobkov Zdôraznenie vynikajúcich vlastností výrobkov Zodpovedanie otázok týkajúcich sa pracovných procesov Nadviazanie primeraného kontaktu

Telefonické hovory, emaily

Komunikácia so zákazníkmi ohľadom ich prianí a požiadaviek

Komunikácia so zákazníkmi v rámci osobného jednania alebo telefonicky

Popísanie detailov výrobku Komentár k technickému výkresu Vybavenie technického výkresu popismi Zdôvodnenie a vysvetlenie zmien Predloženie návrhov na spoločné aktivity Sprostredkovania kontaktu na zodpovedného zamestnanca

Telefónne hovory, emaily Technické výkresy opatrené popismi

Vypracovanie ponúk

Komunikácia so zákazníkmi: telefonicky alebo emailom

Špecifikácia detailov výrobku Popísanie významných vlastností výrobku

Vypracovanie písomnej ponuky (s pomocou textových šablón)

Zaškolenie zákazníka do obsluhy a práce s prístrojmi

V mieste firmy zákazníka v rámci osobného rokovania

Popísanie a vysvetlenie postupov a procesov Položenie doplňujúcich otázok a porozumenie opisným formuláciám Výstražné upozornenie Primeraná reakcia na reklamácie / záporné hodnotenie

Dokumentácia o technickej údržbe, reklamačné dokumenty

ŠPECIFICKÉ POŽIADAVKY A KOMUNIKAČNÉ PODMIENKY Vzťahy medzi účastníkmi komunikácie:

✓ zákazník často predkladá vlastné výkresy, ktoré potom doplnia konštruktéri, ktorí ich opatria komentárom a popr. ich upravia,

✓ proces nákupu často zaisťujú iné oddelenia, ale obzvlášť špecifické výrobky alebo diely je nutné vyhľadať samostatne, popr. je potrebné vyhodnotiť ponuky.

Zvláštne okolnosti: komunikácia medzi dcérskou spoločnosťou v ČR a materskou spoločnosťou v Nemecku:

✓ riadenie projektov súvisiacich s výrobkom je riadené z Nemecka, to znamená, že materská spoločnosť napríklad pošle návrhy alebo hotové výkresy, ktoré je nutné pripraviť pre výrobu,

✓ pokyny udeľuje materská spoločnosť, konštrukčné oddelenie dcérskej spoločnosti, ale čiastočne disponuje tiež vlastnou rozhodovacou právomocou,

✓ vedúci konštrukčného oddelenia / oddelenia výroby v dcérskej spoločnosti vystupuje často ako prostredník medzi českými (popr. poľskými alebo slovenskými) zamestnancami a ich nemeckými kolegami.

Zvláštne požiadavky a náročné situácie:

✓ v prípade chýb a porúch musia zamestnanci často konať v časovej tiesni,

✓ nie vždy sú účastníci rokovania (zamestnanci materskej spoločnosti alebo zamestnanci vo firme zákazníka) schopní riešiť komunikačné problémy svojho partnera v komunikácii, to

185 znamená napr. v prípade problémov s porozumením zvoliť inú formuláciu alebo používať zrozumiteľný spisovný jazyk,

✓ odborná terminológia je veľmi špecifická; firmy majú často k dispozícii štandardizované glosáre alebo dvojjazyčné formuláre pre bežné procesy (napr. kontrola kvality), popr. zamestnanci si sami vedú vlastné glosáre.

podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: vedúci konštruktér Čítanie s porozumením Č ítanie s por ozu m en í m A2 (A 2 +) Dokáže porozumieť každodenným označeniam a nápisom na verejných miestach, takými sú ulice, reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumie v známych kontextoch značeniam a nápisom vo výrobných, závodných a skúšobných halách a v administratívnych a zasadacích miestnostiach. Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo programu v písomných oznamoch spolupracovníkov. ➠ Rozumie štítkom a nadpisom na kancelárskych potrebách. Dokáže nájsť v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM) ➠ Dokáže v katalógu, zozname výrobkov alebo výrobnom kusovníku cielene vyhľadať výrobok alebo náhradný diel pre známy prístroj. Rozumie podstatným informáciám v textoch sprevádzaných ilustráciami a inými kombináciami slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v diagramoch a chybových štatistikách, technických výkresoch opatrených popismi a konštrukčnej dokumentácii (tiež v CAD programe). Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jasnú štruktúru a sú sprevádzané ilustráciami. (DfAM) ➠ Rozumie najdôležitejším informáciám v návode na obsluhu známeho softvéru, ak je sprevádzaný obrazovým materiálom. Rozumie jednoduchým dokumentom alebo krátkym správam o známych témach. (DfAM) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v chybových správach týkajúcich sa známych prístrojov. Dokáže porozumieť základným typom štandardných listov a faxov (obsahujúcich žiadosti, objednávky, potvrdenia atď.) na známe témy. (SERR) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám obsiahnutým v štandardne formulovaných ponukách, objednávkach, a faktúrach. Dokáže porozumieť smerniciam, napríklad bezpečnostným predpisom, ak sú vyjadrené v jednoduchom jazyku. (SERR A2 +) ➠ Rozumie jednoduchým informáciám, napríklad týkajúcim sa zmeny hlavnej pracovnej doby, v smerniciach vydaných vedením spoločnosti.

Č ítanie s por ozu m en í m B 1 Rozumie popisom známych vecí, popr. vecí a situácií, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v dokumentáciách k prístrojom, chybových správach a popisoch výrobkov, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže porozumieť jasne napísaným jednoduchým pokynom pre danú časť zariadenia. (SERR)

186 Rozumie jednoduchým správam obsahujúcim jasné informácie a málo skratiek. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám týkajúcim sa povinností, požiadaviek a výkonov uvedeným v profile kandidáta na určitú pracovnú pozíciu. ➠ Rozumie reklamám na prístroj, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti. Rozumie hlavným bodom zmlúv týkajúcich sa každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám v kúpnych zmluvách. Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM) ➠ Rozumie ponukám a objednávkam týkajúcim sa oblasti jeho / jej činnosti. ➠ Rozumie korešpondencii svojich spolupracovníkov týkajúcej sa vzniknutej chyby, ak je používaný spisovný jazyk. ➠ Rozumie oznámeniam vedenia spoločnosti týkajúcich sa smerníc na pracovisku. Dokáže rozoznať dôležité myšlienky v jednoduchých novinových článkoch na známe témy. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým v zhrnutí odborného článku o novej technológii alebo stroji.

Počúvanie s porozumením P očú van ie s por ozu m e ní m A2 Rozumie jednoduchým vecným informáciám a číselným údajom v známych situáciách. (DfAM) ➠ Rozumie oznamom o termínoch a zmenách termínov v známom pracovnom prostredí. ➠ Rozumie údajom o cenách, rozmeroch alebo materiáli výrobkov a náhradných dielov. Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý prebieha v jeho / jej prítomnosti, ak účastníci rozhovoru hovoria pomaly, zreteľne a používajú spisovný jazyk. Rozumie najdôležitejším faktom jednoduchej prezentácie týkajúcim sa známej témy, ak je sprevádzaná gestami alebo vizuálne. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznať tému diskusie na porade vedenia spoločnosti alebo pri rokovaniach technológov a zamestnancov oddelenia výroby. Dokáže zachytiť hlavné body v krátkych, zreteľných a jednoduchých odkazoch a hláseniach. Dokáže pochopiť jednoduché pokyny, ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou. (SERR) ➠ Rozumie popisu umiestnenia stroja v závodnej hale. ➠ Rozumie pokynu, kde sa stroj zapína a vypína alebo ako dlho môže byť v prevádzke.

P očú vanie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie konkrétnym ústnym pokynom a zadaniam. (DfAM) ➠ Rozumie konkrétnym pokynom týkajúcim sa výrobných a montážnych krokov a sprevádzkovania a obsluhy strojov a zariadení, popr. ich jednotlivých dielov, ktoré sú mu známe z oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže všeobecne sledovať hlavné myšlienky dlhšej diskusie, ktorú sleduje za predpokladu, že reč je jasne artikulovaná v spisovnom jazyku. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznať príčinu problému z rozhovoru spolupracovníkov z oddelenia výroby o problémoch so zavádzaním nového stroja a prípadných poruchách. Rozumie všeobecným výpovediam a kľúčovým informáciám vo väčšine prednášok, krátkych prejavov a krátkych prezentácií o známych témach, ak sú vyjadrené jednoduchým jazykom a majú jasnú štruktúru. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám obsiahnutým vo vysvetlení nového výrobného postupu.

187 AUDIOVIZUÁLNA RECEPCIA A ud i o vi z u á ln a r ec epc ia A2 (A2 +) Dokáže postrehnúť zmenu témy vo faktograficky zameraných televíznych správach a vytvoriť si predstavu o ich základnom obsahu. (SERR) Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd atď., ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +) Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém, keď sú vyslovené pomaly a zreteľne. ➠ Dokáže sledovať hlavné kroky video návodu pre softvér, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti, ak má dostatok času si kroky súbežne sám / sama vyskúšať.

A ud i o vizu á ln a r e c e pc ia B 1 Dokáže sledovať mnohé filmy, v ktorých obrazové prostriedky a dej do značnej miery prispievajú k porozumeniu obsahu príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR) Dokáže zachytiť hlavné myšlienky televíznych programov na známe témy, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. (SERR) Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. ➠ Rozumie podrobnému video návodu k používaniu softvéru, ktorý pozná z oblasti svojej činnosti.

PÍSOMNÝ PREJAV | POZNÁMKY, SPRÁVY, FORMULÁRE Pí s omn ý pr e j av A2 Dokáže s pomocou textových šablón alebo vzorov napísať text týkajúci sa známej oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplniť základné údaje o chybe do príslušného formulára ➠ Dokáže na základe predlohy napísať prehľadný životopis. (DfAM). Dokáže si v známych situáciách poznamenať dôležité informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si do kontrolného zoznamu, napr. analýzy slabých miest zapísať jednoduché poznámky týkajúce sa výrobných a montážnych krokov. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písomne zaznamenať plány a úlohy. (DfAM) ➠ Dokáže si vytvoriť jednoduchý pracovný plán.

Pí s omn ý pr ej av B 1 Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe alebo ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže popísať v emaile svoje pracovisko a známy výrobný proces. ➠ Dokáže znázorniť v powerpointovej prezentácii špecifické vlastnosti výrobku. ➠ Dokáže popísať technické výkresy a ich prvky zhotovené v CAD programe. Dokáže napísať veľmi krátku správu v spisovnom jazyku, ktorá obsahuje bežné faktografické informácie, alebo uviesť dôvody pre určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže napísať stručnú správu o chybe alebo vyplniť kontrolný zoznam / formulár týkajúci sa analýzy slabých miest. Dokáže opísať najdôležitejšie podrobnosti týkajúce sa nepredvídateľnej udalosti. (DfAM) ➠ Dokáže napísať oznámenie o konfliktných situáciách na pracovisku.

188 Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa známej témy tak, aby boli dostatočne presné a mohol / a ich neskôr využiť. (DfAM) ➠ Dokáže si počas internej pracovnej schôdzky alebo rokovania so zákazníkom a dodávateľom poznamenať v bodoch najdôležitejšie informácie.

ústny prejav | súvislý monológ Úst ny pre j av A2 (A2 +) Dokáže opísať svoju rodinu, životné podmienky, vzdelanie, terajšiu alebo nedávnu prácu. (SERR) ➠ Dokáže opísať pracovisko a svoju pracovnú činnosť. Dokáže vyrozprávať príbeh alebo opísať niečo ako jednoduchý sled myšlienok. Dokáže podať krátky jednoduchý opis udalostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže jednoducho opísať podstatné kroky výrobného procesu. Dokáže vyjadriť domnienku pomocou jednoduchých jazykových prostriedkov. (DfAM) Dokáže jednoducho hovoriť s druhými o plánoch a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže po diskusii jednoducho popísať ďalšie kroky. Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor na veci každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj názor na kvalitu ubytovania. Dokáže predniesť krátku, vopred nacvičenú prednášku na tému, ktorá sa vzťahuje na jeho každodenný život, stručne uviesť dôvody a vysvetliť názory, plány a činnosti. Dokáže odpovedať na obmedzený počet jednoznačne formulovaných následných otázok. (SERR A2+) ➠ Dokáže v rámci prezentácie sprevádzanej obrazovým materiálom popísať zákazníkovi jednotlivé diely stroja, ak sa môže pripraviť.

Ústn y pre j av B 1 Dokáže vytvoriť priamočiary opis o rôznych známych predmetoch v rámci vlastnej oblasti záujmu. (SERR) ➠ Dokáže informovať o najdôležitejších výsledkoch pracovnej porady. Dokáže opísať podrobnosti o nepredvídateľných javoch, napríklad o nehode. (SERR) ➠ Dokáže opísať vznik poruchy na zariadení. Dokáže stručne zdôvodniť a vysvetliť svoje názory, plány a činnosti. (SERR) ➠ Dokáže pri znázornení výrobného procesu popísať najdôležitejšie činnosti a zdôvodniť ich sled. ➠ Dokáže technikom jednoducho objasniť ďalšie kroky súvisiace s realizáciou návrhu. Dokáže zrozumiteľne opísať, ako sa čo robí. (DfAM) ➠ Dokáže opísať obsluhu zariadenia. ➠ Dokáže zamestnancom udeliť presné pokyny týkajúce sa realizácie návrhu. Dokáže predniesť krátke odskúšané oznámenia na témy z každodenného života vo svojom odbore, ktoré sú napriek možnému veľmi silnému cudziemu prízvuku a cudzej intonácii ešte stále jasne zrozumiteľné. (SERR) ➠ Dokáže zahájiť a ukončiť schôdzu oddelenia. Dokáže predniesť jednoducho formulovanú a vopred pripravenú prednášku na známu tému vo svojom odbore natoľko jasne, že ho možno takmer po celý čas dobre vnímať, pričom hlavné myšlienky formuluje pomerne presne. (SERR) ➠ Dokáže vysvetliť zákazníkovi v rámci prezentácie obsluhu stroja ako sled jednoduchých krokov. ➠ Dokáže prezentovať technické výkresy a doplniť ich komentárom.

189 PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIA Pí so mn á in t e r a k c ia A2 Dokáže si zistiť a podať stručné informácie o známych oblastiach. (DfAM) ➠ Dokáže sa pomocou predlohy alebo formulára opýtať na chýbajúce údaje týkajúce sa rozmerov, veľkostí a materiálu. Dokáže v oficiálnych listoch používať zdvorilostné obraty pre pozdrav, oslovenie, prosbu a poďakovanie. (DfAM) Dokáže napísať stručné, jednoduché, často formálne oznámenia, ktoré sa týkajú oblastí a potrieb každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže emailom potvrdiť účasť na porade so zamestnancami.

Pí so mn á in t e r a k c ia B 1 Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže vyplniť v štandardnom formulári podstatné údaje pre zistenie potrebného materiálu. ➠ Dokáže písomne požiadať o špecifikáciu rozmerov, materiálu alebo farby, ak chýba v ponuke. Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.

Ústna interakcia | ÚČASŤ v KONVERZÁCIi, spolupráca zameraná na dosiahnutie CIEľa Úst na in t e r a k c ia A2 (A2 +) Vým en a in for mác ií Dokáže si v známych situáciách týkajúcich sa každodenného života jednoduchým spôsobom vymeniť informácie. (DfAM) ➠ Dokáže sa zúčastniť nenútenej spoločenskej konverzácie o vzdelaní a súčasnom alebo poslednom zamestnaní. ➠ Dokáže podať informácie o existencii a mieste uloženia dokumentov a rozumie im. Dokáže sa v bežných situáciách profesijného a každodenného života opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM) ➠ Dokáže v rámci jednoduchého rokovania s veľkoobchodnou firmou povedať, čo hľadá, dokáže poskytnúť údaje o množstve a materiáli a opýtať sa na cenu. Chápe podstatné oznámenia z krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže na ne príslušne reagovať. (DfAM) ➠ Dokáže si v telefonickom rozhovore so zákazníkom vymeniť informácie o fungovaní stroja a popr. sa opýtať na problém.

190 S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg anizác ia nej a kej a k c ie Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR) ➠ Dokáže spolupracovníkovi navrhnúť, aby prerokovali výkres spoločne na počítači. Dokáže predniesť návrhy a reagovať na ne. Dokáže súhlasiť aj nesúhlasiť s inými. (SERR A2+) ➠ Dokáže pri jednaní o optimalizácii výrobných procesov predložiť návrhy týkajúce sa priority alebo sledu výrobných alebo montážnych krokov. ➠ Dokáže pri rokovaní so zákazníkom vysvetliť, čo je pri uvedení stroja do prevádzky možné a čo nie. Dokáže v známych alebo každodenných situáciách jednoduchým spôsobom informovať o potrebách. (DfAM) ➠ Dokáže oznámiť inému oddeleniu, že bude potrebovať pre dokončenie pracovného kroku viac času. Dokáže požiadať o usmernenia a vydať pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požiadať spolupracovníka o pomoc pri zadávaní dát do CAD programu a tiež sám / sama poskytnúť pomoc. Dokáže povedať, čo si myslí o veciach, keď ho oslovia priamo na formálnom stretnutí, za predpokladu, že v prípade potreby môže požiadať o zopakovanie kľúčových bodov. (SERR) ➠ Dokáže pri schôdzach oddelenia výroby a konštrukčného oddelenia vyjadriť svoj názor na voľbu dodávateľa.

Úst na in t e r a k c ia B 1 (B 1 +) Výme n a in for mác ií Dokáže si vymeniť informácie o známych témach alebo o témach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, popr. oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže sa telefonicky spýtať na výrobok, vlastnosti výrobku alebo na pracovné procesy, popr. reagovať na takéto otázky. ➠ Dokáže požiadať o doplnenie chýbajúcich údajov v ponuke. Dokáže s istou dávkou sebadôvery komunikovať o známych i menej bežných záležitostiach vzťahujúcich sa na jeho záujmy a odbornú oblasť. Dokáže získať, odovzdávať, overovať a potvrdzovať informácie, riešiť menej bežné situácie a vysvetliť príčinu a podstatu problému. (SERR B1 +) ➠ Dokáže vrátiť do skladu alebo veľkoobchodnej firme chybný tovar alebo jednotlivé diely. Dokáže formulovať sťažnosť. ➠ Dokáže v rozhovore so zákazníkom objasniť príčiny poruchy.

S p ol upr á ca: pr ed i skuto va n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg aniz ác ia nej a kej a k c ie Dokáže vyjadriť svoj názor a urobiť návrh, pokiaľ ide o vyriešenie problémov alebo urobenie praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj názor, či je potrebné zakúpiť nový prístroj alebo nie. ➠ Dokáže na poradách rozdeliť úlohy medzi zamestnancov. Dokáže zdvorilo vyjadriť presvedčenie, názor, súhlas a nesúhlas. (SERR) ➠ Dokáže pri rokovaniach so zahraničnými zákazníkmi primerane prezentovať možnosti a limity pri navrhovaní zariadenia alebo stroja. Dokáže porovnať a dať do protikladu alternatívy s podrobným vysvetlením toho, čo treba robiť, kam ísť, koho alebo čo si vybrať, atď. (SERR B1+) ➠ Dokáže v rámci diskusie predložiť návrhy k technickým a organizačným riešeniam alebo ďalším krokom výrobného procesu.

191 Rušňovodič hnacieho vozidla72 PRÍPADOVÉ PRÍKLADY: MODELOVÉ SITUÁCIE A TYPICKÉ pracovné procesy PRÍPAD 1 – Nastúpenie do služby Miesto: stanica, kancelária strojmajstra a stanovisko rušňovodiča Zúčastnené osoby: rušňovodiči a strojmajster Pri nástupe do služby prevezme rušňovodič na Hlavnej stanici v Prahe príslušné hnacie vozidlo (rušeň). Najprv vyhľadá strojmajstra v jeho kancelárii, požiada ho o kľúče a spýta sa na stanovisko lokomotívy. Rušňovodič musí poznať plán koľajiska v príslušnej stanici, v prípade potreby požiada o ďalšie pokyny strojmajstra alebo iných zamestnancov. Od posunovača dostane informácie o pripojených vagónoch. Po pripojení vagónov k lokomotíve je nutné vykonať kontrolu bŕzd. Pred odchodom dostane rušňovodič pokyn a prostredníctvom rádiového spojenia vo vlaku oznámi výpravcovi pripravenosť k odchodu. Na návestnom zariadení sa zobrazí povolenie k odchodu. Čas od času dochádza k oneskoreniam. V takýchto prípadoch prerokuje rušňovodič s výpravcom nový čas odchodu a dôvody meškania a informuje cestujúcich. PRÍPAD 2 – Náročná situácia: mimoriadna udalosť na trati Miesto: stanovisko rušňovodiča Zúčastnené osoby: rušňovodič, výpravca V prípade výskytu prekážok na trati, ako sú napríklad odstavené vozidlá, zvieratá alebo osoby nachádzajúce sa v koľajisku alebo jeho blízkosti, kontaktuje rušňovodič najprv výpravcu. Postup v takýchto prípadoch upravujú konkrétne predpisy. Prostredníctvom rádiového spojenia oznámi rušňovodič výpravcovi podstatné kľúčové údaje: číslo vlaku, úsek trate (km), zúčastnené osoby, prípadné škody a v prípade potreby požiada o upovedomenie zdravotníckej záchrannej služby a polície. Kontakt s políciou alebo železničnou inšpekciou, popr. zdravotníckou záchrannou službou zabezpečí výpravca. Rušňovodič počká na ďalšie pokyny a informuje sprievodcov. V prípade nehody sa na miesto dostaví železničná inšpekcia alebo polícia, vypočuje rušňovodiča a vypracuje správu o nehode. V prípade vzniku nehody, pri ktorej dôjde ku škode na zdraví osôb, je rušňovodič vystavený mimoriadnej psychickej záťaži. Detailný popis Komunikatívnych úloh A kontextu používania JAZYKA

Komunikatívna úloha

Kontext používania jazyka (miesta, osoby, inštitúcie)

Jazykové činnosti

Práca s typmi textov

Prevzatie rušňa na stanici Orientácia na stanici a na koľajisku Písomný záznam o vykonaní skúšky bŕzd na stanici Prevzatie zmien v cestovnom poriadku

Komunikácia s rušňovodičom v stanici

Predstaviť sa, požiadať o kľúč Opýtať sa na stanovisko rušňa Porozumenie údajom o smere a typoch koľají Pomenovanie lokalít Opýtať sa na konkrétnych zamestnancov

Aktuálne pokyny Prehľad pomalých jázd Vyplnenie brzdového výkazu Porozumenie zmenám v cestovnom poriadku

Príslušníčky ženského pohlavia sú v príslušných pracovných označeniach zahrnuté pod všeobecné pomenovanie v mužskom rode ako rušňovodič hnacích vozidiel, posunovač a výpravca.

192 Komunikácia pri posunovaní rušňa (pripojovaní vagónov)

Komunikácia s posunovačom prostredníctvom rádiového spojenia na koľajisku

Porozumenie pokynom, príkazom a inštrukciám týkajúcim sa posunovania rušňa

Oznámenie o pripravenosti k odchodu

Komunikácia s výpravcom prostredníctvom rádiového spojenia

Oznámenie o pripravenosti Porozumenie pokynom a inštrukciám udeľovaným prostredníctvom rádiového spojenia Opýtať sa na dôvody meškania Pomenovanie technických problémov

Vyplnenie pokynov, ak nie sú ovládané signálmi

Vyplnenie pokynu podľa textu diktovaného výpravcom (na stanovisku rušňovodiča)

Oznámenie a prevedenie záznamu o vzniku mimoriadnej udalosti

Komunikácia s výpravcom prostredníctvom rádiového spojenia Komunikácia s železničnou inšpekciou, popr. políciou v mieste (na trati)

Porozumenie pokynom

Vyplnenie formulára pre pokyny

Uvedenie údajov o mieste, čase, trati a čísle vlaku Popísanie priebehu udalosti Pomenovanie technického problému

Vyplnenie formulára (správa o nehode)

ŠPECIFICKÉ POŽIADAVKY A KOMUNIKAČNÉ PODMIENKY Podľa smernice EÚ73 týkajúcej sa komunikatívnych požiadaviek na rušňovodičov, ktorí obsluhujú hnacie vozidlá v železničnom systéme Spoločenstva musí rušňovodič "ovládať jazyk uvedený príslušným prevádzkovateľom infraštruktúry. Ich jazykové znalosti im musia umožňovať aktívnu a účinnú komunikáciu v bežných, nepriaznivých a núdzových situáciách "(smernica 2007 / 59 / ES, 2007). Zvláštne podmienky a požiadavky:

✓ znalosť signálov a predpisov; školenie o predpisoch prebieha spravidla v materinskom jazyku,

✓ znalosť ovládacích prvkov na stanovisku rušňovodiča; označenia a nápisy bývajú spravidla dvojjazyčné; školenia týkajúce sa obsluhy rušňa prebiehajú v materinskom jazyku,

✓ znalosť doslovného znenia textov, ktoré je nutné používať pri oznamovaní mimoriadnych udalostí alebo technických problémov, popr. pri odchode.

Vzťahy medzi účastníkmi komunikácie:

✓ počas jazdy komunikuje rušňovodič v prvom rade s výpravcom,

✓ v prípade mimoriadnych udalostí, ako sú nehody na trati alebo traťové prekážky, komunikuje rušňovodič najprv s výpravcom, ktorý mu potom udelí ďalšie pokyny,

✓ v nadväznosti na to nasleduje komunikácia s personálom vlaku.

Zvláštne požiadavky a náročné situácie:

✓ v mimoriadnych situáciách, ako sú nehody spojené so vznikom škôd na zdraví osôb, konajú rušňovodiči čiastočne pod silným psychickým tlakom: postupy v takýchto situáciách upravujú príslušné predpisy (viď vyššie).

SMERNICA EURÓPSKEHO PARLAMENTU A RADY 2007/59/ES z 23. októbra 2007 o vydávaní osvedčení rušňovodičom obsluhujúcim hnacie vozidlá a vlaky v železničnom systéme Spoločenstva (SMERNICA 2007/59/ES)

193 podrobné popisy CIEĽOV Vyučovani A UČENIA sa: rušňovodič hnacích vozidiel Čítanie s porozumením Č ítanie s por ozu m en í m A2 (A 2 +) Dokáže porozumieť každodenným označeniam a nápisom na verejných miestach, takými sú ulice, reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumie značeniu a nápisom na stanici. Rozumie označeniu prístrojov na stanovisku rušňovodiča. Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o zmenách termínov alebo plánov v písomných oznamoch spolupracovníkov. Dokáže v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám uvedeným v prehľade pomalých jázd a v zozname vagónov. Rozumie podstatným informáciám v textoch sprevádzaných ilustráciami a inými kombináciami slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám uvedeným v cestovnom poriadku. Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jasnú štruktúru a sú sprevádzané ilustráciami. (DfAM) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v návode na obsluhu rušňa, ak je sprevádzaný obrazovým materiálom. Rozumie jednoduchým dokumentom alebo krátkym správam o známych témach. (DfAM) ➠ Rozumie všeobecným písomným pokynom a inštrukciám. Dokáže porozumieť smerniciam, napríklad bezpečnostným predpisom, ak sú vyjadrené v jednoduchom jazyku. (SERR A2 +) ➠ Rozumie konkrétnym podrobným informáciám obsiahnutým v príslušných smerniciach, ktoré sa týkajú napríklad významu signalizácie, ak sú vyjadrené jednoducho a sú doplnené obrazovým materiálom.

Č ítanie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie popisom známych vecí, popr. vecí a situácií, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Rozumie popisu dôležitých signálov v smernici. Dokáže porozumieť jasne napísaným jednoduchým pokynom pre danú časť zariadenia. (SERR) ➠ Rozumie návodu na obsluhu rušňa, ak je zrozumiteľne a prehľadne štruktúrovaný. Rozumie jednoduchým správam obsahujúcim jasné informácie a málo skratiek. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o ďalšom vzdelávaní, ktoré sa týka oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch, týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznať v zápise o nehode podstatné informácie týkajúce sa priebehu nehody. ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v príslušných smerniciach týkajúcich sa prevádzkových procesov. Rozumie konkrétnym podrobným informáciám uvedeným v týchto textoch. Dokáže rozoznať dôležité myšlienky v jednoduchých novinových článkoch na známe témy. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznať podstatné informácie v novinovej správe o železničnej nehode alebo v novinovom článku o železnici.

194 Počúvanie s porozumením P očú van ie s por ozu m e ní m A2 Rozumie jednoduchým vecným informáciám a číselným údajom v známych situáciách. (DfAM) ➠ Rozumie v bežných situáciách údajom o časoch odchodov a príchodov, o meškaní, o čísle vlaku a koľají. Zvyčajne dokáže identifikovať tému diskusie, ktorú sleduje, keď prebieha pomaly a jasne. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznať tému rozhovoru, ktorý vedie výpravca s ostatnými rušňovodičmi alebo ktorý vedú rušňovodiči. Dokáže zachytiť hlavné body v krátkych, zreteľných a jednoduchých odkazoch a hláseniach. Dokáže pochopiť jednoduché pokyny, ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou. (SERR) ➠ Dokáže sledovať jednoduché vysvetlenie rušňovodiča ohľadom stanoviska rušňa. ➠ Rozumie pokynom výpravcu, ak zodpovedajú predpísanému vzoru.

P očú van ie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie konkrétnym ústnym pokynom a zadaniam. (DfAM) ➠ Rozumie bežným pokynom a oznámeniam výpravcu, napríklad na ktorú koľaj má ísť, koľko minút má meškanie alebo kde na trati prebiehajú stavebné práce. ➠ Rozumie pokynom výpravcu v prípade mimoriadnej udalosti. ➠ Dokáže sledovať podrobný popis cesty ku konkrétnej koľaji. Dokáže všeobecne sledovať hlavné myšlienky dlhšej diskusie, ktorú sleduje za predpokladu, že reč je jasne artikulovaná v spisovnom jazyku. (SERR) ➠ Rozumie hlavným bodom rozhovoru, ktorý vedie výpravca s ostatnými rušňovodičmi alebo ktorý vedú rušňovodiči, napr. o nepravidelnostiach alebo o stavebných prácach na trati. Rozumie zmyslu rozhlasového spravodajstva a jednoduchých nahrávok týkajúcich sa bežných tém, keď je prejav relatívne pomalý a zreteľný. (SERR) ➠ Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii.

AUDIOVIZUÁLNA RECEPCIA A ud i o vi z u á ln a r ec epc ia A2 (A2 +) Dokáže postrehnúť zmenu témy vo faktograficky zameraných televíznych správach a vytvoriť si predstavu o ich základnom obsahu. (SERR) ➠ Dokáže pri sledovaní televízneho spravodajstva rozpoznať, či sú nejaké nové dôležité správy o dopravnej situácii alebo či boli vydané varovania pred nepriaznivým počasím. Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd atď., ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám v televíznom príspevku alebo vo videonahrávke o dopravnej nehode, ako je miesto a príčina vzniku nehody. Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém, keď sú vyslovené pomaly a zreteľne.

195 A ud i o vizu á ln a r e c e pc ia B 1 Dokáže sledovať mnohé filmy, v ktorých obrazové prostriedky a dej do značnej miery prispievajú k porozumeniu obsahu príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám v správach o počasí a dopravnej situácii. Dokáže súvisle sledovať video návody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná.

PÍSOMNÝ PREJAV | POZNÁMKY, SPRÁVY, FORMULÁRE Pí s omn ý pr e j av A2 Dokáže s pomocou textových šablón alebo vzorov napísať text týkajúci sa známej oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplniť do štandardného formulára základné údaje o čase, mieste, osobe, vlaku a pokynoch / inštrukciách. Dokáže si v známych situáciách poznamenať dôležité informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenať informácie poskytnuté výpravcom o zmene času odchodov a príchodov. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písomne zaznamenať plány a úlohy. (DfAM) ➠ Dokáže podľa textu diktovaného výpravcom napísať príkaz alebo pokyn.

Pí s omn ý pr ej av B 1 Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe alebo ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže opísať stanovisko rušňovodiča a známe prevádzkové procesy. Dokáže napísať veľmi krátku správu v spisovnom jazyku, ktorá obsahuje bežné faktografické informácie, alebo uviesť dôvody pre určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže napísať do formulára správu o priebehu nehody na trati. Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa známej témy tak, aby boli dostatočne presné a mohol / a ich neskôr využiť. (DfAM) ➠ Dokáže v diskusnom príspevku popísať najdôležitejšie podrobnosti nehody alebo mimoriadnej udalosti.

ústny prejav | súvislý monológ Úst ny pre j av A2 (A2 +) Dokáže opísať svoju rodinu, životné podmienky, vzdelanie, terajšiu alebo nedávnu prácu. (SERR) ➠ Dokáže vykresliť priebeh nehody ako sled jednoduchých udalostí / činností. Dokáže vyrozprávať príbeh alebo opísať niečo ako jednoduchý sled myšlienok. Dokáže podať krátky jednoduchý opis udalostí a činností. (SERR A2+) ➠ Dokáže jednoducho vykresliť priebeh nehody. Dokáže vyjadriť domnienku pomocou jednoduchých jazykových prostriedkov. (DfAM) Dokáže jednoducho hovoriť s druhými o plánoch a dohodách. (DfAM) ➠ Dokáže hovoriť v jednoduchých vetách o pokyne výpravcu. Dokáže jednoducho vyjadriť svoj názor na veci každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj názor na kvalitu ubytovania.

196 Ústn y pre j av B 1 Dokáže vytvoriť priamočiary opis o rôznych známych predmetoch v rámci vlastnej oblasti záujmu. (SERR) ➠ Dokáže popísať, kto alebo čo sa nachádza v koľajisku alebo v blízkosti koľajiska, popr. aká prekážka bráni v ďalšej jazde. Dokáže opísať podrobnosti o nepredvídateľných javoch, napríklad o nehode. (SERR) ➠ Dokáže železničnej inšpekcii opísať príčiny a priebeh nehody. Dokáže stručne zdôvodniť a vysvetliť svoje názory, plány a činnosti. (SERR) ➠ Dokáže vysvetliť a zdôvodniť svoje rozhodnutie týkajúce sa postupu pri nepravidelnostiach. Dokáže zrozumiteľne opísať, ako sa čo robí. (DfAM) ➠ Dokáže popísať jednotlivé kroky a činnosti od prevzatia rušňa až do okamihu odchodu. ➠ Dokáže v jednoduchých vetách opísať obsluhu rušňa. Dokáže predniesť krátke odskúšané oznámenia na témy z každodenného života vo svojom odbore, ktoré sú napriek možnému veľmi silnému cudziemu prízvuku a cudzej intonácii ešte stále jasne zrozumiteľné. (SERR) ➠ Dokáže s pomocou nacvičených fráz informovať cestujúcich o meškaní a jeho príčinách.

PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIA Pí so mn á in t e r a k c ia A2 Dokáže si zistiť a podať stručné informácie o známych oblastiach. (DfAM) ➠ Dokáže pri inšpekcii uviesť a odovzdať osobné údaje. Dokáže napísať stručné, jednoduché, často formálne oznámenia, ktoré sa týkajú oblastí a potrieb každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže napísať spolupracovníkom krátku písomnú správu, že nemôže včas doraziť na plánované miesto stretnutia.

Pí so mn á in t e r a k c ia B 1 Dokáže odovzdať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže polícii alebo železničnej inšpekcii poskytnúť písomné informácie týkajúce sa rušňa, zoznamu vagónov a aktuálnych pokynov / inštrukcií. Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.

197 Ústna interakcia | ÚČASŤ v KONVERZÁCIi, spolupráca zameraná na dosiahnutie CIEľa Úst na in t e r a k c ia A2 (A2 +) Výmen a in for mác ií Dokáže si v známych situáciách týkajúcich sa každodenného života jednoduchým spôsobom vymeniť informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si so spolupracovníkmi vymeniť informácie o trati, prípadných stavebných prácach na trati alebo náklade. ➠ Dokáže uviesť údaje týkajúce sa miesta úschovy vlakovej dokumentácie. Dokáže sa v bežných profesijných situáciách a každodenných situáciách opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch. (DfAM) ➠ Dokáže sa opýtať na informácie týkajúce sa času odchodov a príchodov, meškania a čísla koľaje alebo vlaku a odovzdať tieto informácie ďalej. Chápe podstatné oznámenia krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže na ne príslušne reagovať. (DfAM) ➠ Dokáže sa prostredníctvom rádiového spojenia opýtať výpravcu na presný čas odchodu.

S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg anizác ia nej a kej a k c ie Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR) ➠ Dokáže navrhnúť neskorší termín stretnutia. Dokáže v známych alebo každodenných situáciách jednoduchým spôsobom informovať o potrebách. (DfAM) ➠ Dokáže požiadať, aby bol vyrozumený hasičský zbor, lekár alebo polícia. Dokáže požiadať o usmernenia a vydať pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požiadať spolupracovníka pri vyplňovaní formulára o pomoc. Dokáže povedať, čo si myslí o veciach, keď ho oslovia priamo na formálnom stretnutí, za predpokladu, že v prípade potreby môže požiadať o zopakovanie kľúčových bodov. (SERR)

Ústn a in t e r a k c ia B 1 Výmen a in for mác ií Dokáže si vymeniť informácie o známych témach alebo o témach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, popr. oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže pri nepravidelnostiach na trati vysvetliť, čo sa stalo, a popísať svoju polohu. ➠ Dokáže si so zamestnancami hotela vymeniť podstatné podrobné informácie o pobyte.

S p ol upr á ca: pr ed i skuto va n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg aniz ác ia nej a kej a k c ie Dokáže vyjadriť svoj názor a urobiť návrh, pokiaľ ide o vyriešenie problémov alebo urobenie praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže navrhnúť miesto a čas stretnutia alebo miesto, kde by sa mali vystriedať. Dokáže zdvorilo vyjadriť presvedčenie, názor, súhlas a nesúhlas. (SERR) ➠ Dokáže sa v rámci neformálnej diskusie so spolupracovníkmi vyjadriť k tomu, či bolo správanie v náročnej situácii na trati primerané alebo nie.

198 vodič diaľkovej dopravy PRÍPADOVÉ PRÍKLADY: MODELOVÉ SITUÁCIE A TYPICKÉ pracovné procesy PRÍKLAD 1 – Nakladanie a vykladanie tovaru vo firemnom areáli zákazníka Miesto: Firemný areál zákazníka Zúčastnené osoby: vodič, zamestnanci úseku expedície / zamestnanci skladu vo firme zákazníka Pri vjazde do firemného areálu sa vodič ohlási u vrátnika. Ten by mal mať v optimálnom prípade k dispozícii plán dodávok. Vodič mu oznámi, že priviezol alebo plánuje odviezť určitý tovar. Väčšie podniky alebo firmy disponujú spravidla plánmi dodávok a popr. tiež súborom predpisov (prospekty s inštrukciami) sprevádzaných grafickými nákresmi, ktoré upravujú správanie vodičov v areáli firmy. Na nakladacej rampe v areáli zákazníka komunikuje vodič spravidla so zamestnancom úseku expedície. Vodiči nie sú zvyčajne zodpovední za nakládku a vykládku v areáli zákazníka. Dohliadajú však na to, ako zamestnanci skladu vykonávajú nakládku, a udeľujú pokyny ohľadom postupu pri nakládke, aby mali istotu, že náklad bude dostatočne zabezpečený. Mimoriadne situácie: Vodiči bývajú často v časovej tiesni a kvôli dlhším čakacím dobám dochádza občas na nakladacej rampe ku konfliktným situáciám. Ako zamestnanci prepravnej spoločnosti sú však vedení k tomu, aby sa správali voči zamestnancom skladu / zamestnancom úseku expedície prívetivo. Závažnejšie problémy musí v prípade pochybností objasniť dispečer. Občas sa stane, že vodič dostane informácie o tom, do akého závodu má ísť a aký tovar má vyzdvihnúť, prostredníctvom SMS správ až keď je na ceste. Na základe týchto okolností môže v jednotlivých prípadoch dôjsť niekedy k nedorozumeniu, napr. že vodič príde na miesto o deň skôr. PRÍKLAD 2 – Policajná kontrola počas cesty Miesto: kabína vodiča, (diaľkové) cesty Zúčastnené osoby: vodič, policajt Pri bežných policajných kontrolách musí byť vodič diaľkovej dopravy schopný predložiť nielen doklady k vozidlu, ale aj všetky sprievodné dokumenty k nákladu. Okrem toho je povinný poskytnúť informácie o čase jazdy a odpočinku. To sa spravidla zaobíde bez problémov. Za problematické považujú vodiči najmä to, že niektorí policajti sú voči nim pri komunikácii málo ohľaduplní alebo používajú úradný jazyk (hovoria takzvane "v paragrafoch"). Mimoriadne situácie: Pod vplyvom obavy z omeškania s dodávkou a / alebo zákazu činnosti môže byť kontakt s políciou pre vodiča spojený so stresom. V prípade neistoty sa môžu vodiči obrátiť na príslušného dispečera, ktorý prevezme ďalšiu komunikáciu.

199 Detailný popis Komunikatívnych úloh A kontextu používania JAZYKA Komunikatívna úloha

Kontext používania jazyka (miesta, osoby, inštitúcie)

Porozumenie pokynom na prevzatie / pristavenie nákladu (popis cesty)

Jazykové činnosti

Práca s typmi textov

Komunikácia s vrátnikom pri vjazde do firemného areálu zákazníka Komunikácie so správcom skladu vo firemnom areáli zákazníka / so zamestnancami úseku expedície

Oznámenie dodávky, popr. pokynu / inštrukcie Porozumenie údajom o smere a pokynom na pristavenie nákladu Prosba o inštrukciu / pomoc Prosba o zopakovanie alebo hláskovanie slova Prosba o vysvetlenie alebo preklad Porozumenie údajom o smere Naznačenie (ne)porozumenia

Porozumenie orientačným plánom s piktogramami a značeniu vo firemnom areáli zákazníka

Kompletizácia prepravných dokumentov a vykonanie kontroly prevzatia Vyplnenie formulára a uvedenie týchto údajov: registračná značka vozidla, registračná značka pripojeného vozidla, kód, adresa, meno, hmotnosť, údaje o troch posledných prepravných zásielkach Udelenie pokynov k nakládke Riešenie problémov: informovanie o škode na obale a vysvetlenie vzniku škody

Komunikácia so zamestnancami skladu a úseku expedície vo firemnom areáli zákazníka (napr. zamestnanci skladu, popr. referenti oddelenia predaja alebo nákupu)

Pozdrav a stručné predstavenie vlastnej osoby Prosba o dovolenie Poskytnutie informácií o existujúcich dokumentoch Prosba o pomoc: spýtať sa na prístroje, pomôcky pre nakladanie Udelenie pokynov k nakládke Zodpovedanie otázok týkajúcich sa množstva, hmotnosti, veľkosti Jednoduchá reakcia na otázky: vyjadrenie súhlasu, nesúhlasu, neznalosti Ubezpečiť / uistiť niekoho o niečom Vysvetlenie príčiny a priebehu škody Jednoduché posúdenie situácie: vyjadrenie ľútosti, ospravedlnenia, zdôvodnenia Ponúknutie pomoci a spýtať sa na želanie Upozornenie na povinnosť Opýtať sa na úmysel a uskutočniteľnosť rozlúčiť sa

Porozumenie, pomenovanie a vyplnenie sprievodných dokumentov k nákladu (dodací list, nákladný list CMR)

Komunikácia s políciou pri cestných kontrolách: poskytnutie informácií o dobe jazdy a odpočinku; predloženie dokladov

Komunikácia s úradmi / s políciou spravidla na okraji cestnej komunikácie, na parkovisku

Pozdrav a stručné predstavenie vlastnej osoby Poskytnutie informácií o existujúcich dokumentoch Uvedenie údajov o dobe trvania, frekvencii Vyjadrenie úmyslu, (ne) uskutočniteľnosti, (ne) príslušnosti Reakcia na výzvu Jednoduchá reakcia na otázky: vyjadrenie súhlasu, nesúhlasu, neznalosti Ubezpečiť / uistiť niekoho o niečom Jednoduché posúdenie situácie: vyjadrenie ľútosti, ospravedlnenia, zdôvodnenia Prosba o vysvetlenie Prosba o zopakovanie

200 Komunikácia s políciou v problematických situáciách, napr. pri nehode Zodpovedanie otázok polície

Komunikácia s úradmi / políciou, popr. s ostatnými účastníkmi cestnej nehody na mieste nehody

Uvedenie údajov o vlastnej osobe a dopravcovi Uvedenie údajov o vozidle: registračná značka vozidla, registračná značka pripojeného vozidla, kód, údaj o hmotnosti Jednoduchý popis udalosti – priebeh nehody Odpoveď na jednoduché otázky a poskytnutie informácií o: dobe trvania, mieste, cieli, smere, úmysle, jednaní Zdôvodniť niečo, ospravedlniť sa, priznať niečo Vyjadrenie nesúhlasu / námietky, trvať na niečom

Porozumenie a vyplnenie formulárov polície, správy o nehode

Komunikácia s chodcami alebo pracovníkmi čerpacej stanice: spýtať sa na cestu

Komunikácia s chodcami a pracovníkmi čerpacej stanice na okraji cestnej komunikácie, na čerpacej stanici

Opýtať sa na cestu Porozumenie informáciám týkajúcim sa údajov o smere a mieste Porozumenie popisu význačných budov, ulíc atď. Prosba o zopakovanie Prosba o preformulovanie, o opätovné vysvetlenie

Porozumenie informáciám o ceste, porozumenie dopravným informačným tabuliam Porozumenie označeným plánom cesty Porozumenie mapám a plánom miest (základné pojmy z oblasti kartografie a geografie)

Zakúpenie diaľničnej známky

Komunikácia s personálom na čerpacej stanici alebo mýtnej stanici

Vyjadrenie žiadosti o produkt (diaľničná známka, mýto) Opýtať sa na cenu Prosba o zopakovanie

Porozumenie informačným textom o výške poplatkov (napr. na informačných tabuliach)

Komunikácia s personálom diaľničného odpočívadla za účelom zaistenia stravovania a nocľahu

Komunikácia s personálom odpočívadla / zariadenie "Autohof" (pozn. prekl .: dopravný dvor, motel a servis pre zamestnancov cestnej nákladnej dopravy)

Pozdrav a rozlúčenie Uvedenie údajov o dobe trvania pobytu Vykonanie objednávky Opýtať sa na cenu Opýtať sa na lokalitu (na parkovisku) Prosba o pomoc, inštrukciu Prijatie / odmietnutie ponuky Sľúbiť niečo alebo uistiť niekoho o niečom

Porozumenie značenia na diaľničnom odpočívadle

ŠPECIFICKÉ POŽIADAVKY A KOMUNIKAČNÉ PODMIENKY Zvláštne požiadavky a náročné situácie Komunikácia s políciou / bezpečnostnými orgánmi a colnými úradmi:

✓ vodiči diaľkovej dopravy majú voči polícii povinnosť poskytovať informácie; pri bežných kontrolách, ale aj pri nehodách sú vodiči pod tlakom, aby neuviedli nesprávne údaje (obavy z reštrikcií),

✓ pri komunikácii sa často stretávajú s malou ústretovosťou zo strany polície, ktorej príslušníci často používajú úradný jazyk.

Pri komunikácii s chodcami sú vodiči diaľkovej dopravy často konfrontovaní s užívaním nárečia a rýchlym tempom reči; stáva sa, že partner v komunikácii nie je vždy ochotný alebo schopný zopakovať popis cesty v spisovnom jazyku alebo zvoliť inú formuláciu.

201 podrobné popisy CIEĽOV Vyučovania A UČENIA sa: vodič diaľkovej dopravy Čítanie s porozumením Č ítanie s por ozu m en í m A2 (A 2 +) Dokáže porozumieť každodenným označeniam a nápisom na verejných miestach, takými sú ulice, reštaurácie, železničné stanice; na pracoviskách, kde sa vyskytujú orientačné tabule, pokyny a výstražné nápisy. (SERR) ➠ Rozumie značeniu príjazdovej cesty k závodu a v areáli závodu. Rozumie dôležitým informáciám obsiahnutým v krátkych informačných textoch každodenného života. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o zmenách termínu alebo plánu v písomných oznamoch spolupracovníkov. Dokáže v textoch o známych témach, ktoré majú povahu zoznamu, nájsť špecifické informácie a rozpoznať hľadanú informáciu. (DfAM) ➠ Dokáže cielene vyhľadať v katalógu náhradné diely ku známemu prístroju.(DfAM) Rozumie podstatným informáciám v textoch sprevádzaných ilustráciami a inými kombináciami slov a obrazového materiálu. (DfAM) ➠ Rozumie plánom nakládky, orientačným plánom, meteorologickým a cestným mapám. Rozumie jednoduchým návodom a dokumentáciám o prístrojoch, ak majú jasnú štruktúru a sú sprevádzané ilustráciami. (DfAM) ➠ Rozumie pokynom týkajúcim sa vjazdu do firemného areálu zákazníka, ak sú sprevádzané obrazovým materiálom. Rozumie jednoduchým dokumentom alebo krátkym správam o známych témach. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznať kľúčové informácie v sprievodných dokumentoch k nákladu alebo v správe o dopravnej nehode, ako aj údaje o druhom účastníkovi nehody a okolnostiach nehody. Dokáže porozumieť smerniciam, napríklad bezpečnostným predpisom, ak sú vyjadrené v jednoduchom jazyku. (SERR A2 +) ➠ Rozumie bezpečnostným predpisom upravujúcim správanie v areáli závodu, ak sú sprevádzané piktogramami.

Č ítanie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie popisom známych vecí, popr. vecí a situácií, ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Rozumie podstatným informáciám, ktoré uviedli jeho spolupracovníci v diskusných príspevkoch o konkrétnom diaľničnom odpočívadle. Dokáže porozumieť jasne napísaným jednoduchým pokynom pre danú časť zariadenia. (SERR) Rozumie jednoduchým správam obsahujúcim jasné informácie a málo skratiek. (DfAM) ➠ Rozumie informáciám o ďalšom vzdelávaní, ktoré sa týka oblasti jeho / jej činnosti. Dokáže rozpoznať základné výpovede a dôležité argumenty v textoch týkajúcich sa aktuálnych alebo známych tém. (DfAM) ➠ Dokáže rozpoznať v zápise o nehode podstatné informácie týkajúce sa priebehu nehody. ➠ Dokáže rozpoznať základné informácie v oznámeniach, ktoré uviedli jeho spolupracovníci v diskusiách vodičov diaľkovej dopravy. Dokáže rozoznať dôležité myšlienky v jednoduchých novinových článkoch na známe témy. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám v novinovej správe o nehode, štrajku alebo cestnej uzávierke.

202 Počúvanie s porozumením P očú van ie s por ozu m e ní m A2 Rozumie jednoduchým vecným informáciám a číselným údajom v známych situáciách. (DfAM) ➠ Rozumie cenovým údajom na diaľničnom odpočívadle. Zvyčajne dokáže identifikovať tému diskusie, ktorú sleduje, keď prebieha pomaly a jasne. (SERR) ➠ Dokáže rozpoznať tému rozhovoru dvoch policajtov alebo zamestnancov skladu, ktorého je svedkom. Dokáže zachytiť hlavné body v krátkych, zreteľných a jednoduchých odkazoch a hláseniach. Dokáže pochopiť jednoduché pokyny ako sa dostať z bodu X do bodu Y, pešo alebo verejnou dopravou. (SERR) ➠ Rozumie jednoduchým pokynom vrátnika alebo zamestnancov skladu, napríklad aby počkal alebo aby prešiel k inej rampe.

P očú van ie s por ozu m e n í m B 1 Rozumie konkrétnym ústnym pokynom a zadaniam. (DfAM) ➠ Rozumie konkrétnym pokynom týkajúcim sa správania v areáli závodu. ➠ Dokáže sledovať podrobný popis cesty vo firemnom areáli zákazníka. Dokáže všeobecne sledovať hlavné myšlienky dlhšej diskusie, ktorú sleduje za predpokladu, že reč je jasne artikulovaná v spisovnom jazyku. (SERR) ➠ Dokáže sledovať hlavné body rozhovoru medzi zamestnancami skladu vo firemnom areáli zákazníka. Rozumie zmyslu rozhlasového spravodajstva a jednoduchých nahrávok týkajúcich sa bežných tém, ak sú vyslovené pomaly a zreteľne.(SERR) ➠ Rozumie v rádiu správam o počasí a informáciám o dopravnej situácii.

AUDIOVIZUÁLNA RECEPCIA A ud i o vi z u á ln a r ec epc ia A2 (A2 +) Dokáže postrehnúť zmenu témy vo faktograficky zameraných televíznych správach a vytvoriť si predstavu o ich základnom obsahu. (SERR) ➠ Dokáže pri sledovaní televízneho spravodajstva rozpoznať, či sú nejaké nové dôležité informácie o dopravnej situácii alebo či boli vydané varovania pred nepriaznivým počasím. Dokáže rozpoznať hlavné myšlienky televízneho spravodajstva, ktoré sa týkajú udalostí, nehôd atď., ak je komentár sprevádzaný obrazovým materiálom. (SERR A2 +) ➠ Rozumie kľúčovým informáciám o mieste a príčine nehody v televíznom príspevku alebo vo videonahrávke o dopravnej nehode. Dokáže rozpoznať hlavné informácie obsiahnuté vo video návodoch, týkajúce sa známych tém, keď sú vyslovené pomaly a zreteľne. ➠ Dokáže rozpoznať hlavné informácie uvedené vo video návode, ktoré sa týkajú správania v areáli závodu.

A ud i o vizu á ln a r e c e pc ia B 1 Dokáže sledovať mnohé filmy, v ktorých obrazové prostriedky a dej do značnej miery prispievajú k porozumeniu a príbehu a ktoré sa prezentujú jasným a nekomplikovaným jazykom. (SERR) Dokáže zachytiť hlavné myšlienky televíznych programov na známe témy, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. (SERR) ➠ Rozumie podstatným informáciám v správach o počasí a dopravnej situácii.

203 Dokáže súvisle sledovať videonávody týkajúce sa známych tém, ak je tempo reči pomalé a výslovnosť jasná. ➠ Rozumie obsahu podstatných informácií uvedených vo videonávode, ktoré sa týkajú správania v areáli závodu.

PÍSOMNÝ PREJAV | POZNÁMKY, SPRÁVY, FORMULÁRE Pí s omn ý pr e j av A2 Dokáže s pomocou textových šablón alebo vzorov napísať text týkajúci sa známej oblasti. (DfAM) ➠ Dokáže doplniť podstatné údaje do nákladného listu CMR. Dokáže si v známych situáciách poznamenať dôležité informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenať údaje týkajúce sa popisu cesty alebo údaje o mieste. Dokáže si stručnou a jednoduchou formou písomne zaznamenať plány a úlohy. (DfAM)

Pí s omn ý pr ej av B 1 Dokáže jednoducho a zrozumiteľne opísať veci, ktoré sú mu / jej známe alebo ktoré sa týkajú oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže v diskusnom príspevku popísať vlastné skúsenosti s diaľničným odpočívadlom alebo skúsenosti pri policajnej kontrole. Dokáže napísať veľmi krátku správu v spisovnom jazyku, ktorá obsahuje bežné faktografické informácie, alebo uviesť dôvody pre určité činnosti. (SERR) ➠ Dokáže doplniť do formulára správy o nehode údaje týkajúce sa priebehu nehody. Dokáže si zapísať poznámky týkajúce sa známej témy tak, aby boli dostatočne presné a mohol / a ich neskôr využiť. (DfAM) ➠ Dokáže si poznamenať údaje o druhom účastníkovi nehody.

204 Ústn y pre j av B 1 Dokáže vytvoriť priamočiary opis o rôznych známych predmetoch v rámci vlastnej oblasti záujmu. (SERR) Dokáže opísať podrobnosti o nepredvídateľných javoch, napríklad o nehode. (SERR) ➠ Dokáže polícii opísať vznik a priebeh nehody. Dokáže stručne zdôvodniť a vysvetliť svoje názory, plány a činnosti. (SERR) ➠ Dokáže objasniť a zdôvodniť voľbu trasy. Dokáže zrozumiteľne opísať, ako sa čo robí. (DfAM) ➠ Dokáže opísať obsluhu zdvíhacej plošiny.

PÍSOMNÁ INTERAKCIA | KOREŠPONDENCIA A OZNÁMENIA Pí so mn á in t e r a k c ia A2 Dokáže si zistiť a podať stručné informácie o známych oblastiach. (DfAM) ➠ Dokáže pri policajnej kontrole uviesť osobné údaje. Dokáže napísať stručné, jednoduché, často formálne oznámenia, ktoré sa týkajú oblastí a potrieb každodenného života. (DfAM) ➠ Dokáže napísať svojim spolupracovníkom krátku písomnú správu o tom, že sa nemôže dostaviť na plánované miesto stretnutia včas.

Pí so mn á in t e r a k c ia B 1 Dokáže predať a objasniť krátke a jednoduché vecné informácie, úlohy alebo problematické otázky. (DfAM) ➠ Dokáže odovzdať písomné údaje o vozidle a náklade a vysvetliť, ako došlo k poškodeniu nákladu. Dokáže reagovať na oznámenia a inzeráty a požiadať o podrobnejšie alebo presnejšie informácie. (DfAM) ➠ Dokáže vyjadriť svoj záujem o ponuku ďalšieho vzdelávania a písomne požiadať o ďalšie informácie.

Ústna interakcia | ÚČASŤ v KONVERZÁCIi, spolupráca zameraná na dosiahnutie CIEľa Úst na in t e r a k c ia A2 (A2 +) Vým en a in for mác ií Dokáže si v známych situáciách týkajúcich sa každodenného života jednoduchým spôsobom vymeniť informácie. (DfAM) ➠ Dokáže si vymeniť so spolupracovníkmi informácie o plánovanej trase alebo o type vozidla a nákladu. ➠ Dokáže uviesť údaje o mieste uloženia sprievodných dokladov k tovaru. Dokáže sa v bežných profesijných situáciách a každodenných situáciách opýtať a vymeniť si informácie, ktoré sa týkajú najmä množstvových a cenových údajov alebo údajov o termínoch (DfAM) ➠ Dokáže na čerpacej stanici povedať, aký druh pohonnej hmoty natankoval, a opýtať sa na cenu. Chápe podstatné oznámenia krátkych, jednoduchých a každodenných telefónnych hovorov a dokáže na ne príslušne reagovať. (DfAM) ➠ Dokáže sa prostredníctvom mobilného telefónu opýtať svojho spolupracovníka na koniec dopravnej zápchy.

205 S p ol upr á ca: pr ed i skutova n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg anizác ia nej a kej a k c ie Dokáže diskutovať o každodenných praktických otázkach jednoduchým spôsobom, keď ho oslovia zreteľne, pomaly a priamo. Dokáže diskutovať o tom, čo robiť, kam ísť, a dokáže dohodnúť stretnutie. (SERR) ➠ Dokáže navrhnúť neskorší termín stretnutia. Dokáže v známych alebo každodenných situáciách jednoduchým spôsobom informovať o potrebách. (DfAM) ➠ Dokáže oznámiť svojim spolupracovníkom, že bude potrebovať na vykládku viac času. Dokáže požiadať o usmernenia a vydať pokyny. (SERR A2+) ➠ Dokáže požiadať zamestnanca skladu, aby mu / jej vysvetlil funkciu nakladacieho mostíka. Dokáže povedať, čo si myslí o veciach, keď ho oslovia priamo na formálnom stretnutí, za predpokladu, že v prípade potreby môže požiadať o zopakovanie kľúčových bodov. (SERR)

Ústn a in t e r a k c ia B 1 Výmen a in for mác ií Dokáže si vymeniť informácie o známych témach alebo o témach týkajúcich sa oblasti jeho / jej činnosti, popr. oblasti jeho / jej záujmu. (DfAM) ➠ Dokáže pri policajnej kontrole uviesť údaje týkajúce sa zaistenia nákladu. ➠ Dokáže zákazníkovi vysvetliť dôvody poškodenia dodávky. ➠ Dokáže sa opýtať na cestu a sledovať popis cesty.

S p ol upr á ca: pr ed i skuto va n ie pr o b lémov, ú loh a dok u men tov, o rg aniz ác ia nej a kej a k c ie Dokáže vyjadriť svoj názor a urobiť návrh, pokiaľ ide o vyriešenie problémov alebo urobenie praktických rozhodnutí. (DfAM) ➠ Dokáže navrhnúť miesto a čas stretnutia alebo miesto, kde by sa mali vystriedať. Dokáže zdvorilo vyjadriť presvedčenie, názor, súhlas a nesúhlas. (SERR) ➠ Dokáže sa v rámci neformálnej diskusie so svojimi spolupracovníkmi vyjadriť k tomu, či bolo správanie v náročnej dopravnej situácii na ceste primerané alebo nie.

206 Literatur / Literatura / Literatura / Literatúra Bausch, Karl-Richard, Burwitz-Melzer, Eva, Königs, Frank G. Krumm, Hans-Jürgen (Hrsg.) (2006): Aufgabenorientierung als Aufgabe. Arbeitspapiere der 26. Frühjahrskonferenz zur Erforschung des Fremdsprachenunterrichts. Giessener Beiträge zur Fremdsprachendidaktik, Tübingen: Gunter Narr Verlag. Bundesagentur für Arbeit (Hrsg.): Berufenet, verfügbar unter: http://berufenet.arbeitsagentur.de/berufe/ (Stand: 01.12.2014) CILT – The National Centre for Languages (Hrsg.) (2006): ELAN: Auswirkungen mangelnder Fremdsprachenkenntnisse in den Unternehmen auf die europäische Wirtschaft. verfügbar unter: http://ec.europa.eu/ education/policies/lang/doc/elan_de.pdf (Stand: 31.01.2013) Deutscher Industrie- und Handelstag DIHT (Hrsg.) (2003): Arbeitsplatz Europa: Sprachkompetenz wird messbar. A Common European Framework of Reference for Language Learning and Teaching (CEF), 2. überarbeitete Auflage, Berlin. Europarat – Rat für kulturelle Zusammenarbeit (2001): Gemeinsamer Europäischer Referenzrahmen für Sprachen: Lernen, lehren, beurteilen, München: Langenscheidt. Glaboniat, Manuela et al. (2005): Profile deutsch. A1 – C2 (Version 2.0). Berlin: Langenscheidt, Goethe-Institut (Hrsg.) Grünhage-Monetti, Matilde (2010): Sprachlicher Bedarf von Personen mit Deutsch als Zweitsprache in Betrieben. Expertise im Auftrag des Bundesamtes für Migration und Flüchtlinge durchgeführt vom Deutschen Institut für Erwachsenenbildung (DIE) – Leibnitz-Zentrum für Lebenslanges Lernen (Hrsg.), Nürnberg, verfügbar unter: http://www.bamf.de/SharedDocs/Anlagen/DE/Publikationen/Expertisen/expertise-sprachlicher-bedarf.pdf (Stand: 01.12.2014) Hagen, Stephen (2011): Report on Language Management Strategies and Best Practice in European SMEs: The PIMLICO Project, Brüssel: Europäische Kommission. Huhta, Marjatta; Koster, C. (2007): Leitfaden zum Einsatz von Profilen bei der Planung von LCPP-Kursen (Kurse für fachsprachliche Sprach- und Kommunikationsfertigkeiten), verfügbar unter: www.proflang.org/@ Bin/163345/F21GuidelinesDeutch.doc (Stand: 01.12.2014) Huhta, Marjatta et al. (2007): CEF Professional profile: technology – mechanical engineering – higher education. verfügbar unter: http://www.proflang.org/@Bin/163315/F10CEF_Professional_PROFILE_Technology_MechanicalEng_HigherEducation_SP.doc (Stand: 01.12.2014) Huhta, Marjatta et al. (2007): CEF Professional profile: business administration – higher education. verfügbar unter: http://www.proflang.org/@Bin/163288/F1CEF_Professional_PROFILE_Business_BusinessAdmin_HigherEducation_SP.doc (Stand: 01.12.2014) Huhta, Marjatta et al. (2013): Needs analysis for language course design. A holistic approach to ESP. Cambridge. INTEGRAL (Hrsg.) (2004): Deutsch am Arbeitsplatz – Modellprojekt: Arbeitsplatzbezogener Deutschunterricht für AussiedlerInnen und MigrantInnen; von: Hinze, R.; Klepp, A.; Sauerwald, A.; Clemens, S., Cölbe: Integral. Janowska, I., Lipińska, E., et al. (red.) (2011): Programy nauczania języka polskiego jako obcego. Poziomy A1-C2, Kraków: Księgarnia Akademicka. Kecker, Gabriele (2011): Validierung von Sprachprüfungen. Die Zuordnung des TestDaF zum Gemeinsamen Europäischen Referenzrahmen für Sprachen, Frankfurt am Main. Martyniuk, Waldemar (2004): Wskaźniki biegłości językowej, Kraków: Universitas. Maurer, Ernst (2010): Deutsch für den Arbeitsmarkt, Rahmenkonzept für Projektverantwortliche und Lehrpersonen, Zug: Klett und Balmer Verlag. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Hrsg.): Národní soustava povolání (NSP), verfügbar unter: http:// katalog.nsp.cz/ (Stand: 04.12.2014) Misztal, Mariusz et al.: Program nauczania języków specjalistycznych / zawodowych w szkołach ponadgimnazjalnych na zajęciach uzupełniających, verfügbar unter: http://www.malopolskie.pl/Pliki/2010/program_ nauczania_jezyk_zawodowych.pdf (Stand 08.12.2014) Národní ústav pro vzdělávání: Národní soustava kvalifikací, verfügbar unter: http://www.narodnikvalifikace. cz/ (Stand: 04.12.2014) Quetz, Jürgen (2001): „Der Gemeinsame Europäische Referenzrahmen“, In: Info DaF 28/6, S. 553-563. Radspieler, Andrea (2014): „Ermittlung relevanter berufssprachlicher Kompetenzen aus der Subjektperspektive über Critical Incidents“. In: bwp@ Berufs- und Wirtschaftspädagogik – online, Ausgabe 26, 1-18. verfügbar unter: http://www.bwpat.de/ausgabe26/radspieler_bwpat26.pdf (Stand: 04.12.2014)

207 Rat der Europäischen Union (2009): Schlussfolgerungen des Rates vom 12. Mai 2009 zu einem strategischen Rahmen für die europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung („ET 2020“), Brüssel. verfügbar unter: http://www.eu-bildungspolitik.de/uploads/dokumente_bildungspolitik/2009_05_et2020.pdf (Stand: 31.01.2013) Roche, Jörg (2013): Fremdsprachenerwerb. Fremdsprachendidaktik, Stuttgart: UTB. TELC (Hrsg.) (2014): Handbuch Deutsch Beruf. B1+. telc gGmbh, Frankfurt am Main. Vogt, Karin (2011): Fremdsprachliche Kompetenzprofile, Tübingen: Gunter Narr Verlag. Weissenberg, Jens (2010): „Sprachlich-kommunikative Handlungsfelder am Arbeitsplatz. Konzeptioneller Ansatz zur Entwicklung, Durchführung und Evaluation berufsbezogener Zweitsprachförderangebote“, in: Deutsch als Zweitsprache 2/2010. Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (Hrsg.), Baltmannsweiler: Schneider Verlag Hohengehren, S. 13-24. Wirtschaftskammer Österreich (Hrsg.), Berufsinformationscomputer BIC.at, Red. ibw – Institut für Bildungsforschung der Wirtschaft, verfügbar unter: http://www.bic.at/berufsinformation.php (Stand: 01.12.2014) Rahmenlehrpläne, Ausbildungsordnungen Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2004): Rahmenlehrplan für die Lehrberufe Bürokaufmann/Bürokauffrau, Industriekaufmann/Industriekauffrau, Verwaltungsassistent/Verwaltungsassistentin, Immobilienkaufmann/Immobilienkauffrau, Rechtskanzleiassistent/Rechtskanzleiassistentin, Einkäufer/ Einkäuferin, Buchhaltung, Personaldienstleistung, BGBl. II Nr. 313/2004 Anlage A/9/3. Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2007): Rahmenlehrplan für den Lehrberuf Berufskraftfahrer/Berufskraftfahrerin, BGBl, II Nr. 234/2007, Anlage A/9/13. Bundesministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur (2008): Rahmenlehrplan für den Lehrberuf Konstrukteur/Konstrukteurin, BGBl, II Nr. 461/2003 i.d.F. 234/2008. Bundesministerium für Unterricht, Kultur und Kunst (2014): Aktuelle Verordnung des Bundesministeriums für Unterricht, Kultur und Kunst, mit der die Lehrpläne für die Berufsschulen geändert werden, verfügbar unter: http://www.abc.berufsbildendeschulen.at/upload/2179_Allgemeine%20Bestimmungen%202014.pdf (Stand: 01.12.2014) EDUCA Pardubice – Střední odborná škola Pardubice (2009): vzdělávací program zahraniční obchod a logistika, Pardubice, platnost od 1. 9. 2009 Kultusministerkonferenz (2002): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Industriekaufmann/ Industriekauffrau. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 14.06.2002. verfügbar unter: http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/industriekfm.pdf (Stand: 29.07.2014) Kultusministerkonferenz (2008): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Produktionstechnologe/Produktionstechnologin. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 15.02.2008. verfügbar unter: http://www.kmk. org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Produktionstechnologe.pdf (Stand: 11.07.2014) Kultusministerkonferenz (2002): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Berufskraftfahrer/Berufskraftfahrerin, Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 01.12.2000. verfügbar unter: http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Berufskraftfahrer.pdf (Stand: 18.11.2014) Kultusministerkonferenz (2004): Rahmenlehrplan für den Ausbildungsberuf Eisenbahner im Betriebsdienst/ Eisenbahnerin im Betriebsdienst. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 30.04.2004. verfügbar unter: http://www.kmk.org/fileadmin/pdf/Bildung/BeruflicheBildung/rlp/Eisenbahner.pdf (Stand: 30.06.2014) Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej RP, Standardy kwalifikacji zawodowych, verfügbar unter: http:// www.kwalifikacje.praca.gov.pl/ (Stand: 08.12.2014) Ministerstwo Pracy i Polityki Społecznej RP, Standardy kompetencji zawodowych, verfügbar unter: http:// www.kwalifikacje.praca.gov.pl/ (Stand: 08.12.2014) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 63-41M/01 Ekonomika a podnikání, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov. cz/RVP/ML/RVP%206341M01%20Ekonomika%20a%20podnikani.pdf (Stand: 01.07.2014) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 78-42M/02 Ekonomické lyceum, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/ RVP/ML/RVP%207842M01%20Technicke%20lyceum.pdf (Stand: 01.07.2014) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 63-41M/02 Obchodní akademie, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/ RVP/ML/RVP%206341M02%20Obchodni%20akademie.pdf (Stand: 01.07.2014)

208 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (2007): Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání 66-41L/01 Obchodník, vydáno dne 28.6.2007, č. j. 12 698/2007-23, verfügbar unter: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/ RVP 6641L01 Obchodnik.pdf (Stand: 01.07.2014) Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Kunovice (2009): vzdělávací program zahraniční obchod, Kunovice, platnost od 1. 9. 2009 Střední odborná škola obchodu, užitného umění a designu (2009), vzdělávací program ekonomika a podnikání – zahraniční obchod, Plzeň, platnost od 1. 9. 2009 Vzdělávací program 63-41-N/08 Zahraniční obchod, Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno; GOODWILL – Vyšší odborná škola, Frýdek – Místek, verfügbar unter: http:// www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N08/Zahranicni-obchod/ Vzdělávací program 63-41-N/23 Mezinárodní obchod, Vyšší odborná škola a Střední škola, České Budějovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N23/Mezinarodni-obchod/ Vzdělávací program 63-41-N/14 Ekonomika podniku a management, Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kopřivnice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N14/Ekonomika-podniku-a-management/ Vzdělávací program 63-41-N/11 Firemní ekonomika, Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Rychnov nad Kněžnou, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N11/Firemni-ekonomika/ Vzdělávací program 63-41-N/12 Ekonomika a management podniku, Gymnázium, Střední odborná škola a Vyšší odborná škola, Ledeč nad Sázavou, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N12/Ekonomika-a-management-podniku/ Vzdělávací program 63-41-N/18 Ekonomika a podnikání, Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická, a Střední škola, Boskovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N18/Ekonomika-a-podnikani/ Vzdělávací program 63-41-N/19 Firemní management, Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, Litoměřice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N19/Firemni-management/ Vzdělávací program 63-41-N/21 Firemní ekonomika v globálním ekonomickém prostředí, Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná škola ekonomická, Praha, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/ KartaOboru/6341N21/Firemni-ekonomika-v-globalnim-ekonomickem-/ Vzdělávací program 63-43-N/06 Účetnictví a finanční řízení, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6343N06/Ucetnictvi-a-financni-rizeni/ Vzdělávací program 63-43-N/07 Účetnictví a finance, Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední průmyslová škola potravinářských technologií, Praha, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/ KartaOboru/6343N07/Ucetnictvi-a-finance/ Vzdělávací program: 63-43-N/11 Finance, účetnictví, finanční řízení, AHOL – Vyšší odborná škola, Ostrava – Záhřeb http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6343N11/Finance-ucetnictvi-financni-rizeni/ Vzdělávací program 63-42-N/02 Personální práce, PB – Vyšší odborná škola a Střední škola managementu, Praha http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N02/Personalni-prace/ Vzdělávací program 63-42-N/01 Personální řízení, Vyšší odborná škola ekonomických studií a Střední průmyslová škola potravinářských technologií, Praha; Veřejně správní akademie – vyšší odborná škola, Brno, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N01/Personalni-rizeni/ Vzdělávací program 63-42-N/04 Management lidských zdrojů, AHOL – Vyšší odborná škola, Ostrava – Zábřeh, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6342N04/Management-lidskych-zdroju/ Vzdělávací program 63-41-N/03 Marketing, Vyšší odborná škola živnostenská, Přerov; Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/ KartaOboru/6341N03/Marketing/ Vzdělávací program 63-41-N/07 Marketing pro střední stupeň řízení, Vyšší odborná škola ekonomická Zlín, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N07/Marketing-pro-stredni-stupen-rizeni/ Vzdělávací program 63-41-N/20 Obchodní podnikání, Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, České Budějovice, verfügbar unter: http://www.infoabsolvent.cz/Obory/KartaOboru/6341N20/ Obchodni-podnikani/