Co uzrálo v Brně aneb Bobule, peckovice, malvice... září Botanické2022oddělení Moravského zemského muzea
Co uzrálo v Brně aneb Bobule, peckovice, malvice... září 2022
Na jaře a v létě nás rostliny těšily pestrobarevnými květy. Nyní na podzim je vystřídaly plody s paletou barev od bílé, oranžové, červené, modré, modrofialové až po černou. Lákají nejen svou barvou a vůní, ale často také chutným dužnatým oplodím. Proč rostliny vkládají fotosyntézou těžce vyrobené látky do tvorby plodů, které (nespadnouli dříve na zem) nakonec někdo utrhne, ukousne, sezobne – zkrátka sežere? Odpověď zní: endozoochorie – šíření rostlin pomocí semen, jež projdou trávicím traktem živočichů, kteří je následně (doslova) vytrousí na jiném místě. Pokud tato semena úspěšně vyklíčí, mohou tak rostliny osídlit nové stanoviště vzdálené i několik kilometrů. Obdobně k šíření rostlin přispívá člověk, když je pěstuje, převáží a vysazuje na nových místech jak pro užitek, tak i pro okrasu. Dovolujeme si Vás pozvat na virtuální prohlídku vybraných bobulí, peckovic, malvic, ale i jiných dužnatých a mnohdy neméně lahodných plodů. Návštěvní kniha: bit.ly/nk_Co_uzralo
dřín jarní (Cornus mas) • opadavý keř, listy vstřícné, eliptické, s obloukovitě uspořádanými postranními žilkami • jedna z nejčasněji kvetoucích dřevin – žlutá „klubka“ květenství se objevují již od března, ještě před olistěním • plody – červené peckovice (dřínky), mají trpce kyselou chuť, využívají se k výrobě marmelád, sirupů, zavařenin i k přímé konzumaci, jsou ceněny pro vysoký obsah vitamínu C
svída krvavá (Cornus sanguinea) • původní dřevina naší přírody, hojná od nížin do podhůří, často vysazovaná ve městech, parcích, do živých plotů • opadavý keř s nápadně červenými větvemi a bohatým, zelenavě bílým květenstvím, rozkvétá po olistění • plody jsou modročerné peckovice v hustém stopkatém plodenství, nejedlé
dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) • trnitý keř s červenýmikvětenstvímhroznovitýmcelokrajnýmiopadavými,listy,žlutýmaoválnýmibobulemi • pěstuje se v mnoha kultivarech, často s červenými, žlutými nebo i různobarvými listy • pochází z Japonska • náš původní dřišťál obecný (B. vulgaris) se liší většími listy s osténkatě zubatým okrajem; vzácněji se pěstují i další druhy a jejich kříženci • plody dřišťálů jsou jedlé, zbytek rostliny jedovatý (alkaloid berberin)
hloh (Crataegus sp.) • nízké stromy s tvrdým dřevem, rozpraskanou borkou, trnitými větvemi, laločnatými listy a vonnými bílými květy • plody (hložinky) jsou malvice s 1–2 semeny, využívají se ke konzumaci, výrobě marmelád, likérů, zavařenin a tinktur, dříve se též zpracovávaly jako náhražka mouky • čaj z květů se používá v lidovém léčitelství na srdeční choroby • u nás roste několik původních a více pěstovaných druhů, které se snadno kříží, určování hlohů je proto problematické
jahodka indická (Duchesnea indica) • původem z jižní a jihovýchodní Asie, u nás pěstovaná pro okrasu • bylina podobná a příbuzná jahodníku, od nějž se liší žlutými květy a nápadně velkými listeny pod jahodou • jahoda – nepravý plod, souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku • není jedovatá, postrádá však lahodnou chuť • vzácně zplaňuje v obecních trávnících, poslední dobou se patrně šíří, v Brně hojná
hlošina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia) • tzv. česká oliva • opadavé stromy nebo keře, listy stříbřité (nejprve oboustranně, na podzim pouze na rubu) • původní v mírném pásmu Asie od Středozemí po Mongolsko • odolná dřevina, daří se jí ve městech a kolem dálnic • plody –peckovicenepravé –zpracovávatpotravinářskylze
brslen evropský (Euonymus europaeus) • domovem v celé Evropě, u nás hojný všude mimo horské oblasti, pěstován v různých kultivarech • opadavý keř s nenápadnými, zelenými, čtyřčetnými květy • plod – růžová čtyřpouzdrá tobolka, v každém pouzdře jedno semeno obalené dužnatým oranžovým míškem; podle plodu lidové označení „farářovy čepičky“ • pro člověka jedovatá rostlina, semena však pojídají ptáci, kteří je pak s trusem roznášejí • prášek z rozemletých semen se používal k hubení vší
řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) • teplomilná dřevina, v Brně a okolí roste přirozeně v lesních lemech, lesích, výsadby jsou spíše ojedinělé • keř nebo nízký strom s tmavou borkou a plodypilovité,větvemi,rozestálýmirovnovážně,trnitýmilistyjemněkvětyzelené, –peckovicečerné • kůra a plody řešetláku mají projímavé účinky, odtud také jeho české i vědecké jméno (katharsis = očištění)
ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) • keř nižšího vzrůstu, listy na zimu částečně nebo zcela opadavé, květenství je lata bílých květů, plody –černé, lesklé bobule • původní evropská dřevina, u nás roste přirozeně v teplejších oblastech, vysazovanáhojnějako živý plot, v parcích nebo okrasné zeleni • bobule jsou pro člověka mírně toxické, ale oblíbená potrava ptáků
bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) • pochází z území okolo Černého moře, u nás pěstovaná v parcích a zahradách pro své neopadavé listy, do Evropy byla přivezena již r. 1546 • stálezelený keř nebo nízký strom, listy lysé, eliptické až obvejčité, květenství bílá, dlouhá, přímá a mnohokvětá, plod – kulovitá lesklá černá peckovice • jedovatá rostlina; z listů se získává silice využívaná ve voňavkářství
jabloň domácí (Malus domestica) • strom se šedou borkou, plstnatými pupeny, bílými až narůžovělými květy a velkými plody (malvice) • kulturní dřevina vzniklá planýchkříženímdruhů • pěstuje se v nepřeberném množství odrůd (kultivarů) • v roce 2020 byla světová produkce jablek více než 86 milionů tun, z toho v České republice bylo sklizeno 115 590 tun (zdroj: FAO 2022)
jabloň drobnoplodá (Malus baccata) • okrasná dřevina původem ze severovýchodní Asie, proto mrazuvzdorná • malvice (jablka) žlutočervené, drobné, menší než 1,5 cm, na dlouhých stopkách, s opadavým kalichem • jablka údajně jedlá, ale za tímto účelem zřídka vyhledávaná
loubinec popínavý (Parthenocissus inserta) • popínavá liána s pětičetnými listy, bobulemiahnědozelenýminenápadnýmikvětymodřeojíněnými • k podkladu se přichytává pomocí úponků bez přísavných destiček • původem ze Severní Ameriky, u nás pěstována pro okrasu (barevné listy na podzim), hojně zplaňuje a je považována za invazní rostlinu • pěstují se a občas zplaňují další dva druhy loubinců (l. trojlaločný a l. pětilistý); pro všechny tři druhy se užívá lidové označení „psí víno“
trnka obecná (Prunus spinosa) • vyskytuje se téměř na celém našem území, častější je v teplejších oblastech, roste na výslunných stráních, okrajích lesů, mezích a u cest • opadavý keř s trnitými větvemi, listy eliptické až obvejčité, na okraji zubaté, kvete v březnu, dubnu ještě před vyrašením listů, plod – modrofialová, ojíněná, kulovitá peckovice • zpočátku trpké plody po seschnutí zesládnou, slouží k výrobě vín a marmelád; dříve používána v lidovém léčitelství; také se věřilo, že její pruty odhánějí čarodějnice a upíry
hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea) • nízký, trnitý keř s kožovitými, pilovitě vroubkovanými listy, bílými květy a drobnými malvicemi v hustém plodenství • šlechtěné kultivary se liší zejména barvou plodů, které mohou nabývat různých odstínů červené, oranžové a žluté • na zimu neopadává, proto se hodí zejména do živých plotů • plody se zpracovávaly jako marmeláda nebo náhrada kávy • původní ve Středomoří, u nás hojně pěstována, vzácně zplaňuje
jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) • strom se světle šedou borkou, lichozpeřenými listy a bílými květy, původní v mírném až subarktickém pásu Evropy a Asie • velmi odolný – roste v oblastech severské i vysokohorské tundry, pionýrský druh, meliorační dřevina • malvice (jeřabiny) planých kultivarů mají trpkou chuť a nežádoucí účinky (mj. diuretické a projímavé), avšak po úpravě je lze konzumovat • existují i jedlé kultivary, např. 'Moravský sladkoplodý'
růže šípková (Rosa canina agg.) • trnité keře s obloukovitě vystoupavými větvemi, zpeřenými listy a vonnými květy v odstínech bílé, růžové až světle fialové • šípek – nepravý plod, souplodí nažek v dužnaté češuli • pestré využití v potravinářství (čaje, džemy, šípková omáčka), farmacii (vysoký obsah vitaminu C), kosmetice (oleje) i pěstitelství (podnož pro šlechtěné kultivary) • hojná téměř v celé České republice
růže svraskalá (Rosa rugosa) • pochází z Dálného východu, kde roste na pobřežních písčinách, u nás se pěstuje od přelomu 19. a 20. st., díky své nenáročnosti, snáší i zasolení, bývá vysazována u silnic, do živých plotů a v parcích • nižší keř, má hustě ostnaté stonky, listy s 2–4 jařmy lístků, ty jsou svraskalé a kožovité, květy výrazně vonné, purpurově karmínové, plod – velký, masitý, oranžově červený šípek • šípky se zpracovávají na džemy, sirupy a suší se do čajů
bez černý (Sambucus nigra) • druh hojný na celém našem území, roste na pasekách, okrajích lesů, rumištích, podél vodních toků • keř, vysoký až 7 m, nebo strom, listy má vstřícné, lichozpeřené, kvete od června do července, drobné bílé (nažloutlé) květy v plochém vrcholíku, plod – černofialová peckovice • v minulosti ceněná nejen léčivá rostlina; šťávou z plodů se barvily látky, z plodů se vyráběly zavařeniny, víno a likéry, obalená květenství se smažila jako květák • více zralých syrových plodů může způsobit otravu, při požití nezralých plodů, listů a kůry především u dětí je dobré vyhledat lékaře
bez červený (Sambucus racemosa) • u nás roztroušeně až hojně, více v pahorkatinách a na horách, roste v lesích, křovinách • podobně jako bez černý je rozšiřován ptáky • keř, dorůstá výšky 1–3 m, listy lichozpeřenéjsou • kvete od dubna do května, drobné květy sdružené do latovitého květenství, plod –peckovicečervená • dříve byl používán v lidovém léčitelství
bez chebdí (Sambucus ebulus) • roste téměř na celém území České republiky, na jižní Moravě hojněji, na pasekách, okrajích lesů, podél cest, na rumištích • vytrvalá bylina, má až 2 m vysoké, nevětvené lodyhy, lichozpeřené listy, kvete od června do srpna, drobné květy jsou uspořádané v plochém vrcholíku, plod – peckovice • celá rostlina je jedovatá, dříve byla užívána v lidovém léčitelství
kustovnice cizí (Lycium barbarum) • domovem v jihovýchodní Evropě a Malé Asii, zavlečena do mnoha míst světa, u nás zejména v teplejších oblastech, roste na rumištích, kolem silnic, železničních tratí, invazivní druh, který proniká do přirozených společenstev • opadavý keř, s obloukovitě převislými větvemi, listy kopinaté, šedozelené, kvete v květnu až září, koruna květů je růžově fialová, plod – vejcovitá, červená bobule • slabě až středně jedovatá rostlina; plody příbuzné kustovnice čínské (Lycium chinense) známe pod názvem gou qi (goji)
posed bílý (Bryonia alba) • popínavá bylina s laločnatými listy, bledě žlutými květy a černými bobulemi • zdomácnělý zástupce cizokrajné čeledi tykvovitých, do níž patří mj. okurky, melouny a tykve, jejichž plody známe jako dýně, cukety, patizony atd.
pámelník bílý (Symphoricarpos albus) • okrasný keř původem ze Severní Ameriky, velice nenáročný, vysazovaný v parcích, sídlištích a kolem cest, může zplaňovat a šířit se do okolí • opadavý až 2,5 m vysoký keř, listy vstřícné, kvete od června do srpna, plody – bílé dužnaté bobule • plody a kořen byly dříve využívány v lidovém léčitelství
text a foto: V. Taraška, S. Kubešová s využitím následujících zdrojů: Květena Č(S)R 1.–8. Academia, Praha, 1988–2010. – Keře. Průvodce přírodou. Ikar, Praha, 1998. – www.botany.cz –www.botanickafotogalerie.cz – www.pladias.cz –web2.mendelu.cz/af_211_multitext/ obecna_botanika –www.fao.org/faostat/en/#data/QCLMoravskézemskémuzeumzáří2022 Děkujeme za Vaši návštěvu! Věnujte, prosím, ještě okamžik zápisu do online návštěvní knihy: https://bit.ly/nk_Co_uzralo Zápisy v online návštěvní knize si můžete přečíst: https://bit.ly/nk_Co_uzralo_Odpovedi