Co se v zimě zelení aneb Stálezelené rostliny v Brně prosinec 2022
Botanické oddělení Moravského zemského muzea
Co se v zimě zelení aneb Stálezelené rostliny v Brně
prosinec 2022
Loni v prosinci jsme vás pozvali na virtuální vycházku za jehličnany (bit.ly/Nejen_smrcek). Tentokrát bychom vám rádi představili další stálezelené dřeviny i byliny, s nimiž se (nejen) v Brně můžete setkat. Tyto druhy nás svou zelení doprovází po celé zimní období, kdy má většina rostlin vegetační klid, zatáhla do podzemních orgánů, či shodila listí a pozastavila fotosyntézu. Jedná se o šetrné rostliny, které odmítají neustále investovat do nových listů, nepořizují si každé jaro nový šatník, leč s jedním oděním si obvykle vystačí napřesrok. Některé rostliny tak spoří energii, které se jim v přírodě nedostává, protože rostou v nehostinném prostředí jako jsou studené oblasti s krátkou vegetační sezónou, na živiny chudá stanoviště apod. Jiné stálezelené rostliny naopak pocházejí z teplých oblastí, kde shazování listí na zimu nedává smysl, neboť tam vlastně ani žádnou pořádnou zimu neznají. Na rozdíl od nás obyvatel mírného pásu, kteří pravidelně bojujeme se zimními epidemiemi a zvýšeným rizikem depresí. Vydejme se proto společně za stálezelenými rostlinami, vždyť zelená barva je prý balzám na duši! Třeba vás alespoň inspirujeme k zimní procházce, která bezpochyby posílí vaši imunitu. Protože komu se nelení, tomu se zelení. Návštěvní kniha: bit.ly/nk_Stalezelene
břečťan popínavý (Hedera helix)
dřišťál Juliin (Berberis julianae) • středně vysoký keř, větve trnité, listy tuhé, na okrajích pilovité, ostnité, na podzim červenající, ale neopadavé • žluté květy ve svazečcích se objevují na jaře, plody jsou modře ojíněné a vytrvávají do zimy • původní v Číně, u nás pěstován – kombinace neopadavosti a trnitosti jej předurčuje zejména k výsadbám do živých plotů
břečťan popínavý (Hedera helix) • u nás častý, roste v listnatých lesích, na skalách, pěstuje se na hřbitovech, v zahradách, odkud může unikat do volné krajiny • vždyzelený, plazivý, popínavý keř, listy se 3–5 laloky, na kvetoucích větvích jsou listy kosníkovité, kopinaté • kvete v září až říjnu, květy jsou žlutozelené, plody – modročerné bobule • byl symbolem veselosti a opilství, z plodů se dříve získávalo barvivo
šácholan velkokvětý, magnólie (Magnolia grandiflora) • stálezelený strom původem z jihovýchodu USA, pěstovaný jako okrasná dřevina v subtropech, u nás pro něj není vhodné klima, přesto na chráněných místech vytrvává • listy jsou eliptické, až 20 cm dlouhé, kožovité, květy veliké až 30 cm, vonné, krémově bílé, plody měchýřky jsou nahloučeny v šišticovitém souplodí • býval používán v tradiční medicíně, je rostlinným symbolem států Louisiana a Mississippi
cesmínolistá (Mahonia aquifolium)
• pochází ze Severní Ameriky, pěstovaná jako okrasný keř v zahradách a parcích, může zplaňovat
• vždyzelený keř, listy lichozpeřené, lístky vejčitě kopinaté, kožovité, na okraji zubaté
• žluté květy v dubnu až červnu, plod –tmavomodrá bobule
• větvičky se používají jako dekorace, plody se dávaly do marmelád, kompotů, šťáva sloužila k barvení vín
mahónie
kopytník evropský (Asarum europaeum) • bylina s poléhavou lodyhou a přezimujícími kožovitými lesklými, tmavozelenými listy s ledvinitou čepelí • nenápadné, temně hnědo-fialové květy s neobvyklou stavbou jsou ukryté při zemi pod listy, kvete na jaře • semena jsou přenášena mravenci (myrmekochorie) • vzdáleně příbuzný pepřovníku, po rozemnutí voní po pepři • roste v různých typech listnatých lesů od nížin do hor
brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) • bylina s podzemní hlízou o průměru až 3 cm, listy svrchu mramorované, na spodu červenofialové, přezimující • květy růžové, nachové či karmínové, nezaměnitelného „bramboříkového“ vzhledu • roste v listnatých lesích teplejších oblastí, zejména v podhůří Alp a přilehlých oblastech • jediný zástupce bramboříků v naší přírodě, u nás původní pouze na jižní Moravě, nejseverněji v okolí Brna • kvete od léta do podzimu, někdy i pozdního (foto z listopadu!)
jaterník trojlaločný, podléška (Hepatica nobilis) • bylina s trojlaločnými listy, tvarem poněkud připomínajícími játra (řecky: hepar) – odtud nejen vědecké i české jméno rostliny, ale také pověra o léčivých účincích na tento orgán • nové listy vyrůstají na jaře až po vykvetení, mají svěže zelenou barvu, později tmavnou a vytrvávají do dalšího jara • na květy podléšky se můžeme těšit již koncem zimy, často rozkvétá ještě pod sněhem • roste v listnatých lesích od nížin do podhůří, je vzácná v Karpatech
sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) • drobná kapradina s jemně členěnými listy, na jejichž spodní straně se utvářejí protáhlé, hnědé výtrusnicové kupky • přirozeně roste ve skalních štěrbinách, zejména na horninách bohatých vápníkem • druhotně osídluje spáry zdí s vápnitou omítkou, např. stěny hradů, zámků, kostelů a obecně historických kamenných staveb, dále studny, městské a zahradní zídky apod.
šalvěj rozmarýna (rozmarýn lékařský, Salvia rosmarinus, Rosmarinus officinalis) • často pěstovaný stálezelený keř původem ze Středozemí • listy čárkovité, na rubu bíle chlupaté, květy světle modré • léčivka, koření, využívána v kosmetice a také pěstovaná pro ozdobu • opředena pověstmi, spojená se svatebním obřadem • od r. 2017 zařazena do rodu šalvěj
levandule lékařská (Lavandula angustifolia, L. officinalis) • rozšířená v Mediteránu, s oblibou pěstovaná v teplejších oblastech • polokeř, listy jsou čárkovité, fialové květy uspořádané do květenství • dávná kulturní rostlina, používaná v kosmetice –voňavkářství, farmacii, její olej k masážím, do koupelí, levandule se používá také k odpuzování hmyzu a v kuchyni jako svérázné koření • v zahradách jako okrasná trvalka
ostružiník (Rubus sp.) • vytrvalé keře s ostnitými prýty a členěnými, nejčastěji 3–5četnými listy, často přezimujícími, někdy opadavými • roste v lesích, lesních lemech, na pasekách, v křovinách, na zarůstajících loukách, někdy pěstován v zahradách • s více než 100 druhy patří ostružiníky k nejbohatším skupinám naší květeny, jejichž určování je však velmi nesnadné • jejich plody, ostružiny a maliny, lze naštěstí konzumovat i bez nutnosti správné determinace druhu
kalina svraskalá (Viburnum rhytidophyllum) • až několikametrový keř s dlouhými, tuhými, zespodu plstnatými a svrchu nápadně svraskalými listy • na jaře tvoří bohatá, vonná květenství, plody jsou červené, za zralosti leskle černé peckovice • pochází z Číny, u nás je pěstována od počátku 20. stol. • vysazována v parcích a městské zeleni
jmelí bílé (Viscum album) • vždyzelený poloparazit listnatých i jehličnatých stromů • šíří se s ptačím trusem • jeden ze symbolů Vánoc – zavěšené jmelí přináší do domu štěstí • parazitovanému stromu ovšem jmelí nic dobrého nepřináší
zimolez (Lonicera sp.) • keře s obloukovitě prohnutými, prutovitými, často chlupatými větvemi a vstřícnými, tuhými listy • plody jsou bobule různých barev a velikostí, mohou být jedovaté • pěstuje se mnoho keřových, neopadavých druhů, z nichž většina pochází z Asie a jsou snadno zaměnitelné • vysazují se v parcích, městské zeleni i do živých plotů, často se sestřihují do různých geometrických tvarů
skalník
(Cotoneaster sp.) • beztrnné keře se vzpřímenými nebo plazivými větvemi, drobnými, celokrajnými listy a červeně, černě, nebo fialově zbarvenými malvicemi • dva naše původní druhy jsou zapsány na červeném seznamu, oba se vyskytují i v okolí Brna • řada cizokrajných asijských druhů se pěstuje na skalkách, v parcích či městské zeleni
jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) • domovem v Tibetu a západní Číně, ve střední Evropě pěstovaný v zahradách a parcích • opadavý rozložitý keř s poléhavými, hranatými, zelenými větvemi • listy na zimu opadávají, ale keř zůstává zelený díky zbarvení větví, v zimním období zaujme žlutými květy, které najdeme od února do dubna, někdy však už v prosinci
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) • keř rozšířený na západě Evropy, na jihu zasahuje do Afriky, na východě do Íránu, pro okrasu pěstovaný v zahradách, parcích; u nás patrně od r. 1880 (park u zámku Sychrov) • stálezelený keř, strom, listy vejčité, kožovité, lesklé, na okraji zubaté • květy a následně plody v paždí listů, plod je červená peckovice • její tvrdé dřevo se používá v řezbářství, dříve užívána i v léčitelství • řada kultivarů s rozmanitými listy a plody, v Anglii tradiční symbol Vánoc
cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium)
text a foto: S. Kubešová, V. Taraška s využitím následujících zdrojů: Květena Č(S)R 1.–8. Academia, Praha, 1988–2010. – Keře. Průvodce přírodou. Ikar, Praha, 1998. – www.botany.cz –www.botanickafotogalerie.cz – www.pladias.cz –databaze.dendrologie.cz/ Moravské zemské muzeum prosinec 2022 Děkujeme za Vaši návštěvu! Věnujte, prosím, ještě okamžik zápisu do online návštěvní knihy: https://bit.ly/nk_Stalezelene Zápisy v online návštěvní knize si můžete přečíst: https://bit.ly/nk_Stalezelene_Odpovedi