Co kvete v trávnících v Brně, červen 2022

Co kvete v trávnících v Brně červen 2022

Botanické oddělení Moravského zemského muzea

Co kvete v trávnících v Brně, červen 2022 Trávníky – přehlížená a opomíjená městská zeleň, jež se ztrácí v šedi každodenní rutiny. Zelené plochy na sídlištích, podél chodníků, pod okrasnými keři a stromy míjíme při svých cestách do práce, za nákupy, za odpočinkem… Postáváme vedle nich (nebo dokonce v nich) při čekání na autobus, při stání u přechodu… připadají nám nudné a samozřejmé. Někdy takové skutečně jsou – nakrátko „střižený“ pažit, z nějž trčí pár stébel „nedoseků“. Mohou však být také překvapivě rozmanité a pestré, kypící barvami i vůněmi.

Druhově bohaté městské trávníky jsou pastvou nejen pro oči, ale též pro včely i další hmyz, a také lépe odolávají výkyvům počasí.

Skloňme tedy hlavy a podívejme se na některé rostliny městských trávníků zblízka. Zveme Vás na jejich virtuální prohlídku.

Návštěvní kniha: bit.ly/nk_Travniky

řebříček obecný (Achillea millefolium)

• roste na loukách, pastvinách a dalších místech, např. na okrajích silnic • vytrvalá bylina, listy jsou třikrát dělené do úkrojků • úbory tvoří chocholičnatou latu, květy bílé nebo narůžovělé, kvete červen až září • tradiční léčivka; pěstované kultivary mají květy růžové až červené

bodlák obecný (Carduus acanthoides)

• v teplejších územích hojný druh bodláku, roste na narušovaných, živinami bohatých místech – okrajích polí, rumištích, navážkách, ale i v městských trávnících • celá rostlina je pichlavě ostnitá, úbory jsou jednotlivé • lidově (a chybně) bývají jako bodlák označovány také jiné rody, zejm. pcháče, lopuchy, bělotrny a štětky, které jsou v Brně rovněž k vidění

čekanka obecná (Cichorium intybus)

• roste v teplejších oblastech u cest, na loukách, železnici atd.

• vytrvalá bylina s přímou, větvenou lodyhou • kvete v červnu až září, úbory (květenství) jsou přisedlé, koruny květů modré • čekanka obecná setá se pěstuje pro kořen na výrobu kávové náhražky cikorky, příbuzný štěrbák zahradní (Cichorium endivia) slouží jako listová zelenina – čekankové puky

mák vlčí (Papaver rhoeas)

• roste jako plevel v polích, na rumištích, v městských trávnících apod.

• kvete v květnu až srpnu, červené korunní lístky jsou široké (překrývající se), makovice vejcovitá, většinou roní bílé mléko (latex) – těmito znaky se liší od dalších, vzácnějších červenokvětých máků, které se v Brně rovněž vyskytují

hadinec obecný (Echium vulgare)

• roste roztroušeně až hojně na mezích, pastvinách, loukách a na železničních nádražích • dvouletka, trvalka, s přímou lodyhou vysokou až 120 cm, posetou štětinovitými chlupy • kvete červen až září, mladé květy jsou růžové (kyselá buněčná šťáva), starší modré (neutrální až alkalická), květenství vijany skládají válcovitý hrozen • medonosná rostlina

svlačec rolní (Convolvulus arvensis)

• hojný druh, častý na zahradách, polích a okrajích cest • trvalka s poléhavou nebo ovíjivou lodyhou, dlouhou až 1 m • kvete v květnu až září, má jednotlivé květy s nálevkovitou, bílou až narůžovělou korunou

ječmen myší (Hordeum murinum) • ozimá tráva s dlouhými osinami • původní ve Středomoří a Asii, k nám se rozšířil druhotně • v teplých územích ČR jedna z jarních dominant městských trávníků • jako obilnina se pěstuje příbuzný ječmen obecný, který občas zplaňuje do volné přírody

ječmen myší (Hordeum murinum)

tolice setá, vojtěška (Medicago sativa)

• původní zřejmě na Blízkém Východě a ve střední Asii, avšak díky pěstování se rozšířila do Evropy i na další kontinenty • patří mezi světově nejvýznamnější pícniny

tolice měňavá (Medicago ×varia)

• kříženec fialově kvetoucí tolice seté (vojtěška, M. sativa) a žlutokvěté tolice srpovité (M. falcata) • květy různých barevných přechodů mezi rodičovskými druhy (žlutá – fialová), někdy špinavě zelené, často dvoubarevné • podobně jako vojtěška bývá někdy pěstována jako pícnina

tolice dětelová (Medicago lupulina)

• velmi hojná na člověkem ovlivňovaných místech • dobře snáší sešlap, díky nízkému vzrůstu odolává i častému sekání trávy • možná záměna se žlutokvětými jeteli, od nichž se liší zahnutými, ledvinovitými lusky

štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)

• roste na loukách, pastvinách a okrajích cest od nížin do hor • vytrvalá bylina s poléhavou lodyhou • kvete od května do září, barva květů žlutá až oranžová • hodnotná pícnina (obsahuje však kyanovodík, který je ve vyšších dávkách toxický), medonosná rostlina

jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) • na travnatých plochách, podél cest, hojně • vytrvalá bylina s kopinatými listy v přízemní růžici • kvete od května do října, drobné květy jsou nahloučené v klasovitém květenství • známá léčivka, sbírá se list, užívá se na kašel, čerstvé nadrcené listy na špatně se hojící rány a drobná poranění

jitrocel prostřední (Plantago media)

• častější v teplých oblastech, roste na travnatých plochách, více v obcích a podél cest • snáší sešlap • vytrvalá bylina s přízemní listovou růžicí, listy jsou v mládí hustě stříbřitě chlupaté • kvete v červnu až říjnu drobnými, zpravidla růžovými květy v hustém klasovitém květenství

jitrocel větší (Plantago major)

• roste hojně podél cest, na rumištích, v zahradách, na okrajích luk • dobře snáší sešlap a znečištěnou půdu • vytrvalá bylina s přízemní listovou růžicí, čepel listů je lysá • kvete v červnu až říjnu, drobné zelené květy uspořádané v hustém klasovitém květenství • bývá užíván v léčitelství, ale méně než jitrocel kopinatý

jitrocel prostřední (Plantago media)

jitrocel větší (Plantago major)

jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)

vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) • původem z jihovýchodní Evropy a západní Asie • dříve pěstován jako pícnina, dnes již spíše sporadicky • jako zplanělý roste hojně v teplejších územích ČR na loukách a narušovaných místech, často též ve městech • bohaté květenství se skládá z nápadně růžovo-fialově pruhovaných květů

truskavec ptačí (Polygonum aviculare) • u nás hojný na člověkem ovlivněných stanovištích, např. okrajích cest, mezi dlažbou, v rozvolněných trávnících • dobře snáší sešlap • jednoletá bylina, má až 1 m dlouhé poléhavé lodyhy • drobné květy s bělavými, narůžovělými, nazelenalými či fialovými cípy

rýt žlutý (Reseda lutea)

• nepůvodní, avšak u nás dobře etablovaný druh • hojně v teplých oblastech na sušších stanovištích ovlivňovaných lidskou činností, např. městské trávníky, silniční krajnice, železniční náspy, brownfieldy, polní lemy • podobný, příbuzný, avšak daleko vzácnější rýt barvířský (Reseda luteola) se v minulosti využíval k výrobě žlutého textilního barviva

čičorka pestrá (Securigera varia)

• v ČR v teplejších oblastech, v trávnících, okolo cest a železnic • trvalka s poléhavou lodyhou, dorůstající vzácně délky až 2 m • kvete v květnu až září, má vonné, bělavě fialové, narůžovělé, často dvoubarevné květy uspořádané v okolíku • v minulosti byla používaná v lidovém léčitelství, zvyšuje hodnotu píce, ale obsahuje jedovaté saponiny

silenka širolistá bílá, knotovka bílá (Silene latifolia subsp. alba, Melandrium album) • vyskytuje se na celém našem území, v teplejších oblastech hojná, roste podél cest, na rumištích • většinou vytrvalá bylina, listy měkce chlupaté • kvete květen až září, je dvoudomá (má oddělená pohlaví, samčí a samičí rostliny), květy jsou pětičetné, s pakorunkou na bílých korunních lístcích

♀ silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba) – pět čnělek

♂ silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba) – prašníky

silenka nadmutá (Silene vulgaris)

• u nás hojný druh, roste u cest, v suchých trávnících, světlých lesích, na skalách i antropogenních (člověkem utvářených) stanovištích • vytrvalá, trsnatá bylina • kvete od června do října, květ má větší, bílé, hluboce laločnaté korunní plátky a nápadně nafouklý kalich, květenstvím je vidlan

pampeliška (smetánka) lékařská (Taraxacum officinale s.l.)

• pod tímto obecným jménem se ve skutečnosti skrývají stovky velmi podobných druhů – jen v ČR jich bylo rozlišeno asi 150 • medonosné a léčivé rostliny

kozí brada pochybná (Tragopogon dubius)

• žluté jazykovité květy jsou kratší než zelené zákrovní listeny, které paprskovitě lemují úbor • květní stopka je pod lodyhou ztlustlá a dutá • nažky s chmýrem tvoří až 8 cm velké „kulaté“ plodenství

jetel ladní (Trifolium campestre)

• osídluje širokou škálu stanovišť – louky, pole, okraje cest, železniční náspy i městské trávníky, spíše v teplejších oblastech • záměna hrozí zejména s tolicí dětelovou (Medicago lupulina), která má menší a chudší květenství, zahnuté lusky ledvinovitého tvaru a lístky na vrcholu s osinkatou špičkou

jetel luční (Trifolium pratense)

• roste na loukách, pastvinách, lesních lemech, městských trávnících – na rozdíl od následujícího druhu neroste na sešlapávaných místech • lodyhy jsou přímé až vystoupavé, květenství podepřené listeny, květy fialové, růžové, vzácně i bílé • pěstován jako pícnina nebo zelené hnojivo

jetel plazivý (Trifolium repens)

• roste na loukách, pastvinách, v polích, na nezpevněných cestách, okrajích vozovky, v městských trávnících, chodnících, na zatravněných hřištích apod.

• dobře snáší sešlap • lodyhy jsou plazivé, kořenující, vytvářejí „kobercovité“ porosty, květenství na dlouhé stopce bez palistů, květy bílé

jetel luční (Trifolium pratense) jetel ladní (Trifolium campestre)

jetel plazivý (Trifolium repens)

jetel luční (Trifolium pratense)

Děkujeme za Vaši návštěvu!

Věnujte, prosím, ještě okamžik zápisu do online návštěvní knihy: https://bit.ly/nk_Travniky Zápisy v online návštěvní knize si můžete přečíst: https://bit.ly/nk_Travniky_Odpovedi

text a foto: S. Kubešová, V. Taraška s využitím botany.cz, www.botanickafotogalerie.cz, www.pladias.cz a Květena Č(S)R 1.-8. – Academia, Praha.

Moravské zemské muzeum červen 2022