Trebic today magazín červenec (1) by Frantisek Juza

WWW.TREBIC.TODAY

ROČNÍK I. ČERVENEC 2015 (1)

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ MAGAZÍN

Divadlo SKLEP

OBSAH 4-8 MILAN ŠTEINDLER JIŘÍ FERO BURDA

12 - 13 KAVÁRNA NA LOUCE

14 - 15 ŽIVOTNÍ CESTA VLASTIMILA TOMANA

18 - 19 SVATOPROKOPSKÁ POUŤ 20 POSLEDNÍ VÁLKA?

22 - 23 VÝSTAVA HISTORICKÝCH KOČÁRKŮ

TREBIC.TODAY KULTURNÍ A SPOLEČENSKÝ MAGAZÍN ROČNÍK I. VYŠLO V ČERVENCI 2015 (1) ELEKTRONICKÁ PUBLIKACE - ZDARMA REDAKCE Fra n šek Jůza Aneta Chytková tel . 732 163 928 online@trebic.toda y trebi c.toda y@gmail.com VYDÁVÁ Fra n šek Jůza Vyda va tels tví a nakladatels tví Okružní 888/20 674 01 Třebíč IČ 127 19 901 Šíření publikace je povolenovnezměněném stavuzdarma,použití jednotlivýchzveřejněných příspěvkůpodléhá souhlasuvydavatele.

Tento způsob léta Vklouzli jsme do prázdnin teplotami tropickými, jak se na léto sluší a patří. Dě jsou spokojené, za mco zemědělci skřípou zuby. A jestli ne, tak se intenzívně chystají na žně. Bude-li však počasí i nadále milosrdné, neví s jistotou nikdo. Pan Aladin v chytrém telefonu předpovídá tak na dva a půl dne a úplně nejlépe mu to nejde. Ale nežehrejme! Byla by to nuda, kdybychom věděli všechno. Krásné počasí je však jenom jednou stranou mince zvané život. Druhá strana je ta smutnější. Když nedávno odešel známý pohádkový dědeček, akademický malíř a ilustrátor dětských knížek Josef Kremláček, uvědomil jsem si, jak rela vní je naše by . Vždyť jsme spolu ještě natáčeli a on se moc a moc těšil ze skutečnos , že se stal laureátem nejvyššího krajského ocenění. Uměl mít radost z maličkos a snad právě tuto vlastnost předával prostřednictvím svých obrázků nám ostatním. Teď už to vím… Prázdniny patří hlavně dětem, které přestože už nebudou mít svého pohádkového dědečka, měly by si ty dva měsíce pořádně užít. Nekazme jim to. Možná mezi nimi rostou další umělci, co svým následovníkům zase připraví krásná dobrodružství, která dnes prožívají sami. Aby nebyla ta nuda. Prázdniny budiž pochváleny a tento způsob léta, nechť zdá se nám i přes některé s ny docela šťastným! Myslím, že pan Vančura by souhlasil... Fran šek Jůza

TREBIC.TODAY

Milan

Ĺ teindler

M ROZHOVOR

ilan Šteindler utkvěl v pamě příznivců divadla či televizních a ﬁlmových diváků díky své mnohotvárnos , kterou se prezentuje nejen coby herec, ale také třeba dabér a režisér. Při rozhovoru je příjemným a v pným společníkem a rozhodně nic nepředs rá. Je prostě jaký je a kdybychom měli více času než tu krátkou chvíli před představením legendární Besídky pražského Divadla Sklep v třebíčské Pasáži, byl by následující rozhovor mnohem, mnohem delší. S Milanem Šteindlerem rozhodně je o čem si povídat... ANETA CHYTKOVÁ Většina lidí vás zná především jako postavu humoris ckých pořadů. Jaké to je být vnímán jako komik a bavič? Někdy je to trochu problema cké v tom, že když někam přijdu, lidé automa cky očekávají, že je budu bavit. Přitom nevědí, že mi jinak přátelé říkají nudný patron, takže jsou mnohdy zklamáni. Jste spoluzakladatelem divadla Sklep. Jak moc bylo náročné založit divadlo? Ve čtrnác letech o tom moc nepřemýšlíte, jestli je to náročné nebo ne. Potřebujete k tomu mít dům babičky vašeho kamaráda, v něm sklep a potřebný entuziasmus. U nás to vzniklo tak, že já jsem si psal na pijáky ve škole různé básničky a texty, stejně jako David Vávra. Oba jsme chodili do výtvarného kroužku na základní deví leté škole, kde jsme byli skoro celý život spolužáci. Tam slovo dalo slovo a začali jsme hrát divadlo pro kamarády. Když hrajete pro kamarády, tak děláte divadlo víceméně pro radost. Pak už zbývá jenom to, aby jeden z vašich kamarádů načůral babičce ve sklepě do zavařovacích sklenic, ona vás vyžene

a vy se tak dostanete na veřejnost. Vystudoval jste režii na Filmové fakultě AMU. Proč jste si vybral zrovna režii? Já jsem původně šel na střední výtvarnou školu na Hollarově náměs v Praze na Vinohradech. Tam byl jeden z předmětů fotografie. No a od fotografie už je jen kousek k filmu. Navíc jsem ještě trpěl obsesí, že jsem kamarádům vyprávěl filmy. Když jsme jeli na školní zájezd, tak jsem cestou v autobuse říkal ostatním nějaký film. Od toho se zřejmě odvinulo, že se propojila fotografie s touhou vyprávět. Pak už jsem šel pracovat k filmu. Fotografujete? Fotografuji. Dokonce jsem měl jednu výstavu. Teď už to budou dva roky, ale nesoustředím se na to. Nepovažuji se za fotografa, ale fo m rád. Co vás baví na natáčení filmu? Asi to, že když si přečtu příběh, který mě baví, tak si říkám, že je velmi pravděpodobné, že by se mohl líbit i ostatním divákům. Tudíž mě baví vyprávět film, ale vlastní. Málokdo si uvědomí, že jste propůjčil hlas večerníčku Z deníku žáka 3.B aneb Edudant a Francimor. Máte vy sám rád večerníčky? Dneska už se na večerníčky moc nedívám, ale animované filmy mám rád. Zrovna tato práce patřila k těm, které mám nejraději, protože mě to strašně bavilo a seriál se vyvíjel několik let. Těšilo mě, že to dělala skvělá režisérka paní Have ová, a výtvarník Vráťa Hlavatý byl můj kamarád. Nevím, (Pokračování na stránce 6)

TREBIC.TODAY

Město v pohybu Život na kole v dánském hlavním městě Na Karlově náměstí v Třebíči jsou až do 20. července umístěny panely s velkoplošnými fotografiemi zachycujícími čilý cykloprovoz v Kodani. Fotografie dánského fotografa, filmaře a odborníka na městskou mobilitu Mikaela Colville-Andersena ukazují, jak svět dokáže skloubit využití ekologické dopravy s pohybem chodců a kterak je taková skutečnost společensky potřebná a výhodná. Výstava je to pěkná. Bohužel, proč je prezentována v Česku, kde většina zobrazených způsobů použití jízdních kol odporuje zdejším přísným předpisům, není zcela jasné. fj

ROZHOVOR (Pokračování ze stránky 5)

jak dospěli ke mně, abych propůjčil hlas. Ale potěšilo mě to, protože mám rád i Karla Poláčka, podle jehož předlohy byl seriál původně. Dokonce jsem si později přečetl i knihu. Nakonec jsem večerníček namluvil na CD. Režíroval jste seriál Knacl. Co pro vás bylo zásadní při rozhodování ujmout se režie Kanclu? Nabídli mi to v televizi. Když mi tehdy pan producent zavolal, řekl jsem, že převést Kancl podle britské předlohy není možné. Přesto jsem si přečetl scénáře a najednou jsem si to dovedl představit. Pak se stala moje vlastní slova mně samotnému výzvou. Navíc v televizi byla podmínka, což bývá nezvyklé, aby v Kanclu hráli z většiny brněnš nebo moravš herci, ale kromě toho i méně známí herci. To mě lákalo. Nakonec se nám podařilo dát dohromady takovou partu, která mně dělala radost při natáčení. Máte rád původní verzi komediálního seriálu The Office? Mám, proto jsem k tomu přistupoval s takovou opatrnos a v počátku s nedůvěrnou v sám sebe. Pokazit něco takového by bylo trapné, protože to je světově známý fenomén. Na druhou stranu jsem se přestal stydět, že se o to pokoušíme my, protože se o to pokusili v mnoha zemích světa. U nás znají diváci americkou verzi, ale neznají například švédskou verzi, která je také nesmírně zajímavá. Takže jsem se jenom přidal k ostatním národům, které po tom zatoužily a troufly si na to. Dělat humor, který je o trapnos a sám je poměrně trapný, je celkem těžká disciplína. Připravujete nějaké nové zajímavé projekty? V současné době zkouším v divadle Bolka Polívky s kolegou Fero Burdem od nás z divadla. Zkoušíme hru Luboše Baláka Tvrz. Je to z husitských dob a pojednává o hrdinném období našich dějin, o husitech, kteří brání tvrz před křižáky. A zároveň chtějí dobýt vítězství tak, že se s křižáky nestřetnou. Což je i pro náš národ příznačná filozofie. Na druhou stranu zvítězit m, že nebudeme bojovat, je poměrně záslužné vítězství.

TREBIC.TODAY

Jiří Fero

Burda rozhovor na straně 8

iří Fero Burda. Herec, manažer, režisér, scenárista, ekonom. Kdovíco ještě. Malý velký muž, který stačí řídit chod divadla i hrát zároveň. Všechno naplno a dobře... ANETA CHYTKOVÁ Jak dlouho už jste členem divadla Sklep? To už je z gymnaziálních let, někdy od roku 1978. S Davidem Vávrou, Frantou Vášou a s dalšími jsme v podstatě spolužáci. Jednou jsem se tak nachomýtl do sklepa, kde se hrálo divadlo. Říkal jsem si, že je to báječné, moc se mi to líbilo. Zkusil jsem, jestli by mě kluci mezi sebe vzali a vyšlo to. Jste herec a zároveň divadelní manažer. Které povolání vás baví více? Mě baví obě dvě, protože je to ruku v ruce. Vidím do procesu produkce i do procesu tvorby. Když se to spojí a má to nějakou vazbu, tak člověk dokáže vychytat jemné nuance. Pokud se zabýváte jenom herectvím nebo jenom čísly, pak nikdy nepoznáte slabost druhého prostoru. Když dělám obě dvě věci a navíc ještě kecám do programu a tvorby, v tu chvíli mám ucelený přehled v tomto neorganickém organismu, jako je divadlo Sklep. Máte alespoň výsadní postavení mezi kolegy? Ani ne, ale musím říct, že poslední

TREBIC.TODAY

ROZHOVOR dobou některá moje doporučení a rady jsou brány jako jedna z hlavních možnos . Jak vzpomínáte na natáčení komedie Černí baroni? To bylo hezké, bylo to v 90. letech. Poprvé jsem se setkal na poměrně dlouhou dobu s lidmi, kteří jsou ze stejné branže a živí se herectvím, jako jsou pánové Schmitzer, Dvořák, Landovský. Měl jsem zde asi 28 natáčecích dní. Za tu dobu člověk velmi dobře pozná, kdo má jakou slabost a naopak, na čem si kdo staví. Je to hezké, protože vztahy mezi lidmi byly někdy velmi korektní a někdy člověk cí l určitý vzájemný tlak. To je ale v každém zaměstnání. Ve ﬁlmu Cesta z města jste nadaboval Kočího, kterého hrál Jiří Hruška. Byla to za m vaše jediná zkušenost s dabingem? To ne, ale já jsem se úmyslně dabingu nikdy nevěnoval. Někdy mi třeba někdo zavolal, že by potřeboval někoho namluvit, tak jsem tam přišel a za hodinu se namluvilo několik vět. Zrovna u pana Kočího je to postavička z berounských lesů. Když chtěl něco vyjádřit, tak mu nerozuměl skoro nikdo. Takže se musel najít podobný hlas, který by to nějak zkul voval. Na kterou divadelní hru divadla Sklep vzpomínáte nejraději? Nejraději určitě vzpomínám na Mlýny. To je takový evergreen, na kterém jsem se i autorsky podílel. Hraje se do dneška, ostatně příš rok to bude už 25 let od premiéry. Hrají to stále stejní herci. Dřív to byli tmavovlasí mladí muži, dnes to jsou šediví pánové, kteří si hrají na mladé. Asi před třemi lety jsme s m byli i tady v Třebíči a hráli jsme tu dva dny za sebou. Když jste tady byl, prošel jste si Třebíč? Já znám Třebíč jako své boty. Jsem tady asi tak po osmé. Vždy mám čas si Třebíč prohlédnout. Je to opravdu úchvatné město. Židovská čtvrť, celá ta aglomerace, nebo bazilika sv. Prokopa, u které je člověk schopen zůstat půl dne a jen ji obdivovat. Už na gymnáziu nás bral pan profesor dějepisu na tema cké zájezdy po různých stavebních stylech. Jeden z prvních vedl právě do Třebíče. To jsme si prošli celou baziliku, odspodu až nahoru, dokonce i místa, kam se běžně nedostanete, ale pan profesor to zajis l.

TREBIC.TODAY

Foto: Archív TS MOTUS 2x TREBIC.TODAY

Kavárna Na louce vyrostla na Podzámecké nivě v druhé polovině čer vna. Po loňské „ostré“ zkoušce už měli pořadatelé - o. s. Vrátka - k dispozici poznatky z provozu takto netypického provozu a tak letos stavěli dá se říci najisto. Dobrý nápad si samozřejmě rychle našel své příznivce a více než bohatý program v kavárně probíhající téměř nepřetržitě dával na výběr prakticky komukoliv z návštěvníků. 12

TREBIC.TODAY

KAVÁRNA NA LOUCE letos podruhé

Velkou neznámou loni i letos bylo počasí. Jak už to tak bývá, akce pod širým nebem dokáže pěkně pozlobit. Jestliže před rokem zapršelo a s teplotami to nebylo nijak příznivé, tentokrát sluníčko svítilo o závod a teploměr stoupal nad třicítku. Jedno i druhé pak způsobilo únik klientů, přesto účel byl splněn bezezbytku. Kdo přišel, mohl odpočívat a ještě se u toho bavit. fj TREBIC.TODAY

TREBIC.TODAY

ŽIVOTNÍ CESTA Vlastimila Tomana Tomanova životní cesta má silnou vazbu na přírodu v blízkém okolí Týna, dnes třebíčské městské části, kde prožil většinu svého života. Života naplněného obrazy

trovy „sešitky“ byly dosud originály v několika málo ručně zpracovaných výtiscích, které získali jen nejbližší přátelé.

poměrně úzkého teritoria, důvěrně známého a milovaného.

Na rozdíl od předchozích Tomanových knížek, tentokrát autor sestavil obsah jen podle svých představ. Odborně mu pak výtečným způsobem pomáhal třebíčský historik umění Jan Dočekal, zatímco redakce díla se ujala Helena Nosková, která si tak „odskočila“ od svého legendárního dětského pěveckého sboru Slunko. A dílo se podařilo po všech stranách - vždyť i jeho výroba zůstala ve správných rukou - v tiskárně Amaprint Tomanova dlouholetého kamaráda a rovněž výtvarníka Lubomíra Kerndla.

Akademický malíř Vlastimil Toman však není jen výtvarníkem, ale také značně agilním básníkem. Nová knížka, kterou pokřtil na konci června v Knihkupectví Jakuba Demla na Karlově náměstí, obsahuje nejucelenější sbírku umělcových veršů, které vznikaly zpravidla u ohně v lesíku nedaleko za městem, kam dodnes kráčí na svůj oblíbený „vandr“. Považte, někdy odFRANTIŠEK sedmačtyřicátého roku minulého stoleJŮZA tí, víkend co víkend, počasí nepočasí! Mis-

Životní cesta, jak se kniha také jmenuje, je pokřtěna a patří k nejlepšímu, co Vlastimil Toman příznivcům umění dosud nabídl. Radost z její existence snad kalí jen skutečnost, že známého a oblíbeného umělce v současné době trápí zdraví. Tak mu přejme, ať se nejen dobře knížka prodává, ale hlavně ať se oblíbený malíř brzy vrátí ke své tvorbě, jíž zasvětil bezezbytku celý svůj život. František Jůza TREBIC.TODAY

V minulém vydání magazínu TREBIC.TODAY jsme představili další z knížek třebíčského rodáka, doktora Jiřího Viewegha. Lékaře, který praxi ženského lékaře vykonával nejen v Třebíči, ale také v zahraničí. Před časem vydal svoji prvotinu s názvem Věnováno ženám. Ta měla kořeny převážně v rodném městě. Jiří Viewegh pro současnou útlou knížečku pečlivě vybíral z bohaté škály příběhů a zážitků tak, aby nikdo - jak je u něj zvykem - nemohl poznat sám sebe či někoho blízkého. Přesto všechno, co se v knize píše, je autentické. Což čtenáře donutí, aby od začátku do konce neztratil jediné slovo, jediný řádek. Zákulisí ordinací a porodnic, jak je obsaženo v podtitulu knížky, nabízí neobyčejné události, s nimiž zpravidla není nikdy seznámena. Žádná skandální odhalení, nýbrž fakta. Nad těmi když se člověk zamyslí, nemůže jinak, než smeknout pomyslný klobouk nad prací lékařů, darujících život, zároveň ale denně prožívajících traumata, která na sobě nesmí dát znát. Doktor Viewegh se svěřuje: „Naše oddělení bylo jevištěm velkých citů i pocitů. Odehrávala se tu často dramata. Odhalovalo se spektrum lidského života od narození až po smrt. Někdy v krátkosti pouhých několika vteřin. Proto je naše povolání tak fascinující, jako málokteré jiné.“ Knížku jsem přečetl jedním dechem. Totéž mohu doporučit každému, kdo netuší, co znamená být gynekologem, porodníkem. Jak náročným je toto povolání, ne-li přímo posláním. Měl jsem to štěstí, poznat autora knížky osobně a vím, že tato je napsána rukou nejpovolanější. Kniha Ženský lékař odhaluje vyšla v nakladatelství Epika a je možné ji objednat na adrese http://epika.cz. V současné době by měla být také k zapůjčení v Městské knihovně v Třebíči a ke koupi ve zdejších knihkupectvích. František Jůza

Svatoprokopskรก

pouť

Slavnostní mše svatá, stánky se suvenýry nebo občerstvením, divadlo pod širým nebem, kolotoče, harmonikář... To vše bylo o prvním červencovém víkendu součástí tradiční Svatoprokopské pouti, která proběhla v bazilice sv. Prokopa a v zámeckém parku.

Muzeum Vysočiny Třebíč dává v konírně třebíčského zámku nahlédnout osudům mužů i žen Třebíčska za Velké války 1914-1918. Výstava bude otevřena do 18. října 2015.

TREBIC.TODAY

VÝSTAVA

Keramika Ludmily Kováříkové GALERIE MALOVANÝ DŮM NA KARLOVĚ NÁMĚSTÍ V TŘEBÍČI

Výstava potrvá do 16. srpna 2015.

TREBIC.TODAY

VÝSTAVA HISTORICKÝCH KOČÁRKŮ paní Olgy Hradecké

TREBIC.TODAY

Galerie Ladislava Nováka Třebíč Výstava potrvá do 23. 8. 2015

TREBIC.TODAY

Motoristický magazín MO

Internetový MotorMIX.cz, kde fanoušci najdou denně nové informace a fotografie z různých oblastí světa motorismu, má nyní zcela nový kabát. Ale základ zůstává stejný - nabízí maximum informací pro fandy (a fanynky) motorismu. MotorMIX.cz se nadále zabývá především - ale nejen - tuzemským motoristickým děním, a věnuje se různým disciplínám 24 motoristického TREBIC.TODAYsportu, takže tyto stránky jsou velmi pestré. Věnují se rallye i sprintrallye, závodům automobilů i motocyklů na okruzích, včetně třeba DTM, či GT vozů, dálkovým soutěžím i off road, samozřejmě včetně Dakaru, závodům do vrchu a na motokárách nebo různým setkáním mistrů.

OTORMIX v novém kabátě

www.motormix.cz https://www.facebook.com/ MotorMIX.cz motormix@motormix.cz Tel.: 732 223 456 Foto: Archív týmu

Nechybí ani novinky ze světa automobilů a motorismu všeobecně a samozřejmě ani veteránské akce, ať již závody nebo jen srazy, či autosalony a výstavy a podobně. Stejně jako mnoho dalších zajímavých informací a aktualit. Prostě přesně podle názvu stránek – MIX ze světa motorismu. Za zmínku stojí také bohatá fotogalerie od několika desítek různých autorů. Fandové motorismu, přijďte se podívat a přesvědčit! Pavel Jelínek, šéfredaktor

TREBIC.TODAY

P P