Silverius TRANSFORMACE 4/2021
O transformaci Příběhu UJEP
Jubilejní ��. Ceny rektora
UJEP ovládla historicky první severočeské hokejové derby UJEP
1
Silverius 4/2021 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Adresa redakce:
Obsah Transformace
Pasteurova 1 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.
Redakce Jiří Škoda redaktor
Barbora Slámová redaktorka
Josef Růžička grafik, fotograf a ten, který na to v závěru vždycky ještě hodí očko
Redakční rada
4
„UJEP se stává přirozeným lídrem změn v kraji,“ hodnotí rektor univerzity Martin Balej její roli v transformaci regionu.
Pavel Doulík
24
Jana Kasaničová Ondřej Kounovský
Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 280 web: www.ujep.cz
Titulní fotografie
10
S měnící se rolí univerzity se mění i příběh, který lidem vypráví. Ten nový je za účasti těch, kteří ji dělají takovou, jaká je.
Na snímky kampusu z ptačí perspektivy bychom se mohli koukat celý den. Pokud vy také, máme skvělou zprávu. Titulní fotografie není svého druhu jediná v tomto čísle!
20
Oslavili jsme 30 let!
2
Silverius
UJEP ovládla severočeské derby
Slovo rektora Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, chtěl bych se s vámi podělit o příjemný pocit z akce, kterou UJEP uspořádala u příležitosti oslav výročí 30 let od svého založení. Ten pocit byl bezpochyby umocněn skutečností, že nám vnější okolnosti dlouho nedovolovaly vůbec nějaké akce pořádat. Všichni jsme tak přišli o slavnostní otevření největší budovy v našem kampusu, Centra přírodovědných a technických oborů, a kampus jako takový byl víceméně dlouhou dobu téměř opuštěn. Dne 30. 9. 2021 jsme ale mohli prožít kampus plný energie, radosti a výborné nálady. Konečně!!! Do našeho univerzitního městečka nahlédlo sluníčko, a to doslova i přeneseně, a vykouzlilo nádhernou atmosféru. Mohli jsme si tak uvědomit a na vlastní kůži konečně i zažít fakt, že kampus je pro nás obrovskou příležitostí, a to nejen k dobré práci, studiu a tvůrčí činnosti. Kampus je totiž také prostorem pro potkávání, přátelení se a odpočinek. U jednoho stolu, v jedné skupince pod platany či u pódia nebo ve frontě u stánku, tam všude jsme se všichni dobře bavili a předávali si radost z oslavy, krásného dne, dobré zábavy a společenství. Vymizely škatulky student, zaměstnanec, veřejnost, titul, funkce, příslušnost k fakultě či vůbec k univerzitě. Prostě, byl to tolik potřebný relax vyrovnávající stres z epidemiologického období, které nás stále obklopuje. Měl jsem, stále mám a ještě dlouho budu mít z této akce velmi dobrý pocit, neboť se ukázalo, čím kampus pro nás pro všechny může v budoucnu být. Žijeme v nelehkém období, kdy je příležitostí prožívat podobné příjemné pocity jen poskrovnu. Na druhou stranu jsou pro nás tyto chvíle mnohem cennější a vzácnější, a právě v této době mohou být prostředkem, jak se ubránit a vypořádat s mediálním informačním stresem, jenž na nás dopadá ze všech stran. Bohužel se v mediálním prostoru stalo normou každodenní „statistické okénko“ doplněné o černou kroniku dne s trestními stíháními, trestnými činy, dopravními nehodami i třeba několika instančními soudními přemi. A pokud se zrovna ten den „nic moc“ nestalo, jsme upozorňováni, že zítra se určitě stane…
Dále:
Z uhelného na kreativní 8 Rapovej song pro Ústí 16 20. ročník Cen rektora 18 Změna je život 22 Jazykový trans 23 Jak se dostat k super příležitosti ještě během studia? 26 Noc vědců 2021 28 V Ústí a Drážďanech řeší projekt o posilování občanské participace 32 O lithiu v Přestanově 34 Ve zkratce 35 Tip na výlet transformační 36
Proto prosím, buďme i z těchto důvodů v tomto neobvyklém čase ještě více obezřetní vůči faktům, která přijímáme. Získávané informace si maximálně ověřujme, buďme také tak zvaně více nad věcí a více věcní. Staňme se i oporou našim bližním, nesmiřme se s amatérismem, povrchností, závistí a levným politickým úplatkářstvím. Bojujme proti tomu všemu vlastní odpovědností a vlastním příkladem. Pokud se jinde jiní lidé hádají, my se nehádejme, pokud jinde jiní lidé skuhrají, my neskuhrejme, pokud jinde jiní lidé spolu nemluví, my naopak spolu komunikujme. Univerzity, a lidé v nich, historicky vždy ukazovaly směr, a proto je dobré si připomenout, že každý z nás má také tuto možnost – vzít odpovědnost do svých vlastních rukou a svým příkladem, svým chováním něco následováníhodného okolí nabídnout. A záleží skutečně jen na nás, jaký obraz o sobě těm ostatním předložíme. Těším se společně s vámi na další akce v kampusu. Zda vůbec a kdy budou, záleží už jen na nás. Požehnané Vánoce vám přeje váš rektor
4
Silverius
„UJEP se stává přirozeným lídrem změn v kraji,“ hodnotí rektor Martin Balej roli univerzity v transformaci regionu
UJEP
5
ptala se: Jana Kasaničová
foto: Josef Růžička
transformace Jedním z pozitivních příkladů trasnformace je proměna Kampusu UJEP v samém centru města Ústí nad Labem Téma aktuálního Silveria je věnováno připravované „Transformaci regionu“. Jakou roli sehrává ústecká univerzita v tomto procesu? Univerzita hraje významnou a nezastupitelnou roli při proměně Ústeckého kraje z uhelného na kreativní. Chceme pomoci zamezit negativním dopadům transformace ekonomiky, která se neodvratně blíží. Našeho kraje, zaměřeného především na těžbu uhlí, energetiku a na ně navazující průmysl, se to dotkne velmi výrazně. Operační program Spravedlivá transformace je jeden z evropských fondů, který je dobré propojit s dalšími zdroji z EU a efektivně a systémově, společně s dalšími klíčovými regionálními partnery, smysluplně využít. Bude to pro UJEP velká výzva a příležitost pro řadu následujících let. Jaká související témata jsou UJEP profilově nejbližší a v jaké oblasti může nejvíce přispět?
Naším úkolem bude zejména pomoci rozrůzňovat ekonomické činnosti v kraji a pomáhat rozvíjet nové kreativní ekonomické aktivity. Dalším důležitým úkolem je přenastavit zaměření vzdělávacího systému tak, aby tomuto přechodu ekonomiky odpovídal, a nabídnout systém celoživotního vzdělávání pro každého, koho se tento přechod od uhlí do jiných odvětví dotkne. Dále musíme vytvořit odbornou platformu pro úpravy krajiny po těžbě a zprostředkovat názor veřejnosti proto, aby se veřejný prostor v kraji stal adekvátní hodnotou, na které nám záleží. Jednoduše, celkově přispět k rostoucí kvalitě života v kraji – to je náš úkol i příspěvek ve společné snaze, se všemi aktéry, pozitivně postupně měnit náš region bez zbytečných ztrát a negativních dopadů. Je to ale, samozřejmě, běh na delší trať. Za jak významnou v tomto směru považujete spolupráci se subjekty v praxi?
Již nyní máme za sebou desítky diskusí s hlavními aktéry jak v regionu, tak i mimo něj a na stole je desítka hlavních strategických projektových záměrů za kraj. Z nich univerzita vede dva záměry (ve výši více než dvou miliard korun) a hodlá participovat na dalších. Je ovšem nutné, aby všechny zapojené subjekty k tématu i spolupráci přistupovaly nanejvýš zodpovědně. Jak je UJEP, podle Vás, v současné době vnímána očima spolupracujících subjektů? Určitě si všímám toho, že prostředí mimo univerzitu nás samotné vnímá jinak, než tomu bylo před 6–8 lety. Registruji to tak, že jsme poptáváni, abychom se zapojili do různých projektů, a to jak ze strany soukromých podniků, tak i klíčových institucí, jako jsou kraj, města, hospodářská komora a také vědecké týmy velkých univerzit mimo kraj. Za účelem posílit vzájemnou komunikaci hlavních institucí
Zeptali jsme se vás na instagramu Pokud nás ještě nesledujete na instagramu, měli byste! (@ujepul). Získáte tak, mimo jiné, možnost zapojit se do našich hlasování. Tentokrát nás zajímaly vaše názory na Ústecký kraj a jeho případnou proměnu. Jsou pro vás výsledky překvapivé, nebo nikoli? Dejte nám vědět!
6
Silverius
Líbí se vám krajina Severních Čech se vším, co k ní patří?
ANO
ne
Zajímáte se o téma transformace regionu?
ANO
ne
transformace v kraji také vznikla vodíková platforma, chemická platforma, platforma pro kulturně kreativní odvětví, pakt zaměstnanosti… Pravidelně se v kraji pořádají energetická fóra, chemická, podnikatelská fóra a mnoho dalších komunikačních aktivit pořádá také Inovační centrum Ústeckého kraje, kterého je UJEP spolu s Krajskou hospodářskou komorou a Ústeckým krajem spoluzakladatelem. Vnímám, že užitečných kontaktů a prostoru pro jejich navazování v Ústeckém kraji teď existuje již celá řada. Jsem přesvědčen i o tom, že v minulém období dala naše univerzita jasně najevo své schopnosti a kompetence, a nyní se tak stává přirozeným lídrem změn v kraji.
Kam by měla univerzita v dalších dekádách směřovat a jak by se měla profilovat?
Považujete Ústecký kraj za region, který potřebuje změnu?
Která oblast si podle vás zaslouží změnu více?
ANO
ne
Za klíčové považuji, aby UJEP pružně reagovala na současné problémy, témata dotýkající se každého z nás, a to na lokální, regionální i globální úrovni. Tedy je nutné, aby byla dostatečně dynamická, flexibilní a tudíž i aktuální, a to jak v nabídce studia, formě výuky, tak v tvůrčí činnosti. V tomto smyslu právě nyní, při přípravě projektů do OP Spravedlivá transformace, zásadním způsobem ukazujeme naše směřování – do pomoci lidem tohoto kraje při jeho transformaci z uhelného na kreativní.
Příroda
kultura a umění
Otázka na závěr: transformace regionu v takto širokém měřítku je obrovský úkol. Co považujete za nejdůležitější, aby se tato rozsáhlá změna v kraji úspěšně uskutečnila? Aby tato výzva dosáhla nakonec onoho potřebného smyslu a efektu, je jednoznačně podmíněno odpovědným přístupem všech zapojených subjektů. Ony finanční prostředky musí být v kraji vidět a musí být pro občany kraje užitečné. My sami totiž nyní můžeme přispět k tomu, jak se nám tady v kraji v dalších letech bude žít.
Obáváte se následků, které může mít útlum těžby uhlí na život lidí v kraji?
ANO
ne UJEP
7
region
Z uhelného na kreativní UJEP chce významně přispět k transformaci Ústeckého kraje Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se aktivně hlásí o roli jednoho z hlavních aktérů v procesu společenské a ekonomické transformace našeho regionu související s útlumem těžby uhlí. Hlavním smyslem a cílem Fondu pro spravedlivou transformaci, nového finančního nástroje EU pro programové období 2021– 2027, je podpořit území, která se z důvodu procesu transformace na klimaticky neutrální
ekonomiku Evropské unie do roku 2050 potýkají se závažnými sociálněekonomickými problémy. Zaměřovat by se měl zejména v tzv. uhelných regionech na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví i obnovu území po těžbě uhlí či návazném průmyslu. Se svými projekty se přihlásila i UJEP. „Naše univerzita by realizací předložených akcí mohla sehrát roli klíčového aktéra v tomto
regionu s klíčovými strategickými projekty,“ upozorňuje rektor doc. Martin Balej. „Univerzita pokračuje v nastaveném trendu, který nyní ještě více zaměřujeme na intenzivní rozvoj kvalitního studijního prostředí. Současně vytváříme širokou podporu pro excelentní výzkumné aktivity univerzity s ohledem na strategie Ústeckého kraje v dalších letech,“ doplňuje doc. Martin Novák, prorektor pro vědu UJEP.
RUR – Region univerzitě, univerzita regionu Projekt odborně, integrovaně a komplexně připravuje a podporuje transformaci Ústeckého kraje na nové skutečnosti, jež budou určovat významové postavení území v rámci ČR i v relaci k vývoji ostatních území vyspělých států světa. Projekt RUR je zaměřen na eliminaci dosavadních bariér rozvoje kraje, jež způsobují stávající pokles významu území v rámci post-socialistické transformace, a posiluje faktory, které budou rozhodující pro úspěšné zvládnutí aktuálně probíhající transformace post-uhelné. „V principu se jedná o komplexní projekt, který investuje do lidí, lidského kapitálu, know-how, talentů a kreativity,“ uvádí rektor.
Strukturálně postižený region má vliv i na vzdělanost obyvatel a jejich zájem zde dále vést své životy 8
Silverius
Cílem projektu je excelentním výzkumem, odborností a transferem znalostí přispět k zásadní transformační změně Ústeckého kraje, a to především v rovině – individuální (osobní), kolektivní (společenské) a komplexně geografické (územní). Klíčovým konceptem je kreativita ve smyslu schopnosti vytvářet přidanou hodnotu, posouvat stávající hranice a možnosti, a objevovat nový potenciál a šance v rychle se měnící společnosti a krajině. Projekt má tři samostatné, byť vzájemně provázané, části. V první, nazvané Creative People, usiluje o komplexní proměnu vzdělávací soustavy v kraji a nabídku nového vzdělávacího obsahu a formátů. Ve střednědobém horizontu je cílem zkvalitnit vzdělávací soustavu od škol základních, vysokých až po celoživotní vzdělávání a průběžné další profesní vzdělávání zaměstnanců s ohledem na jejich pracovní uplatnění v regionu a v nových ekonomických odvětvích. Profitem této části
bude vnímavá a srozumitelná škála aktivit vytvářející kvalifikovanou pracovní sílu, která bude přínosem jak pro jednotlivé regionální stakeholdery, tak obecně pro zlepšení vzdělávacích výsledků na všech úrovních vzdělávacích soustav. Finálně tedy ovlivní nejen pracovní uplatnění obyvatel regionu, ale také postupnou desegregaci v tzv. sociálně vyloučených lokalitách v ÚK. Druhá část projektu RUR, Creative Community, je zaměřena na proměnu společnosti a ekonomiky Ústeckého kraje v kolektivní či komunitní perspektivě. Aktivity navržené k realizaci výrazně posílí integritu a identitu společnosti, znalosti o daném území i prvky angažovanosti a participace. Zároveň je cílem této aktivity formou expertních znalostí, výzkumem a transferem vnějšího know-how přispět k podpoře transformačního procesu, k realizaci odborně podložených politik, strategií a koncepčních řešení.
Třetí projektová část, Creative Environment, směřuje k regeneraci a diverzifikovanému udržitelnému využití krajiny ÚK, v němž se environmentální projevy těžby uhlí a navazujícího průmyslu kombinují s aktuálními výzvami klimatické změny. Environmentální transformace regionu musí území chápat jako kontinuáln í prostor utvářející kreativní prostředí. Cílem této části je podpora analytických a návrhových postupů a rozvoj expertních kapacit v kraji umožňujících řešit environmentálně udržitelnou regeneraci území v kontextu rizik klimatické změny a výzev znalostně založené diverzifikované ekonomiky a sociální koheze. Hlavním řešitelem projektu RUR je UJEP, v pozici partnerů jsou zapojeny všechny významné regionální instituce věnující se transformaci území. Akademickým partnerem je rovněž Česká zemědělská univerzita v Praze.
UJEP
9
region
Projekt RUR usiluje mimo jiné o komplexní změnu vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji
Houpací koně jsem vyměnil za ekologický aktivismus. Příběh Miloslava Kolenatého z FŽP UJEP
Transformace příběhu UJEP
I molekulární bioložka si z vás umí vystřelit. Třeba peckou z třešně. Hana Malinská cestou z práce
Od začátku letošního roku pracuje skromný tým lidí z univerzity na rozvoji projektu s názvem #PŘÍBĚHUJEP. #příběhujep
Snaha představovat univerzitu veřejnosti pomocí příběhů lidí, kteří na UJEP působí, není úplnou novinkou. Web pribeh.ujep.cz existuje již několik let, nicméně původně v poměrně statické, veskrze textové podobě. S blížícím se výročím 30 let od založení UJEP se v oddělení marketingu a propagace univerzity zrodil nápad dát tomuto webu nový vzhled a novou funkčnost, díky níž získá současný uživatel – na univerzitní prostředí – velmi odvážnou a naprosto unikátní „4D“ zkušenost s příběhy vědeckých a akademických osobností. Jak projekt vznikal, jak se mu daří a co nás čeká, se ptáme iniciátorky nové podoby projektu, Anny Škopkové. 10 Silverius
Můžeš popsat cestu, kterou jste k současné podobě pribeh.ujep.cz dospěli? Ta cesta byla, musím říci, opravdu celkem transformační. (Se smíchem). Jak víš, oddělení marketingu a propagace není velké oddělení, přesto má na starosti ty největší univerzitní akce a k tomu množství další agendy, která je hodně důležitá k tomu, aby nejen veřejnost, ale i všechny součásti UJEP (což je obrovský kolos o osmi tisících studentech a více jak tisíci zaměstnancích) vnímaly to, jak se univerzita s každým rokem proměňuje z oné šedivé devadesátkové instituce v mladou,
barevnou a svěží vysokou školu, na které lze nejen vystudovat, ale také zakotvit v rámci další akademické kariéry. A to v jistých ohledech i rychleji a úspěšněji než jinde, právě proto, že jde o region, kde není tak vysoká konkurence, a dobrým lidem s dobrými nápady se tu proto logicky daří lépe prorazit… Hrozně odbočuješ… Ano, já vím, ale musela jsem to říct, aby z toho bylo jasné, že na UJEP je díky tomuhle faktu opravdu spousta mladých talentů v různých oborech. A zároveň, že vzhledem k tomu,
ptal se: Jiří Škoda
foto: Josef Růžička
jak rychle dochází k téhle transformaci, je poměrně složité udržet s tím vývojem krok na všech úrovních. A tak zatímco v roce 2016 byla naprosto v pořádku, a dokonce poměrně přelomová ona známá video kampaň UJEP se svalnatým dřevorubcem v kostkované košili, v dalších letech vyšlo najevo, že univerzita se potřebuje prezentovat zcela jiným způsobem. Proč? Protože takový agenturou najatý lumberjack s pečlivě zastřiženými fousy prostě není něco, s čím by se skuteční studenti a akademici aktuálně působící na UJEP byli ochotní a schopní identifikovat. Představ si, že jsi třeba fyzik, biolog, lingvista, umělec, politolog nebo historik, vyučuješ obory jako regionální rozvoj nebo připravuješ mladé lidi na povolání fyzioterapeutů, ergoterapeutů, a tak jako to naši akademici pravidelně každý rok dělají, vyrazíš povídat o svém oboru na střední školy s nadějí, že se ti podaří získat mladé lidi v Ústeckém kraji pro studium na vysoké škole. No, a na závěr své seriózní prezentace jim pustíš genderově nekorektní a byznysovému vidění světa poplatné video vousáče supermana pobíhajícího sveřepě po zdejší brownfieldové divočině. Chápu. Takže jste chtěli přijít s něčím novým.
Molekulární bioložka Hana Malinská ve své laboratoři
Spíš museli. Ta změna přišla přirozeně s lidmi. A s příležitostmi. První takovou příležitostí byla nutnost vydat novou publikaci o UJEP. Přemýšleli jsme, jak ji koncipovat. Já byla zodpovědná za obsah a měla jsem jasno v tom, že musí vycházet z reality, tudíž z lidí, kteří na UJEP skutečně existují, učí, studují nebo již absolvovali, protože jedno autentické osobní svědectví vydá za deset sebelepších reklam. A v rámci pracovní skupiny, která tehdy na nové brožuře UJEP dělala a do které jsme přizvali také právě osobnosti z řad studentů a absolventů UJEP, jsme přišli s konceptem jednoduché knihy s velkými portréty prvních 14 statečných, kteří byli ochotní do toho s námi jít, dát nám tu důvěru. Jak se vám je vlastně podařilo přesvědčit? A podle jakého klíče jste osobnosti vybírali? Ono je to s propagací na univerzitě vždycky komplikované. Nejen že musíš co do odbornosti dobře nastudovat konkrétní témata, ale zároveň se potřebuješ stylem prezentace trefit do vkusu a vidění světa lidí, kteří na tom tématu třeba celý život pracují. A to se ne vždycky povede a akademici s tím mají často dost nepříjemnou zkušenost. Myslím si, že důležité bylo, že jsem se všemi, které jsme oslovili, hodně komunikovala a snažila jsem se dobře vysvětlit koncept nového směru propagace.
Jakmile pochopili, že nejde o prvoplánovou reklamu, ale o snahu prezentovat univerzitu na základě skutečných lidí, kteří ji vlastně od základů dennodenně utváří, většinou se pro to nadchli. Nejvíc jsme museli přesvědčovat zástupce technickohospodářského personálu. Nechtěl nejdřív vůbec přijmout myšlenku, že by měl být v publikaci vedle akademiků, připadalo mu, že tam nepatří. Nakonec se ale nechal přemluvit a já jsem moc ráda, že tam mezi těmi 13 akademiky je někdo, kdo se stará o to, aby v kampusu všechno fungovalo tak, jak má, protože i to k univerzitě prostě patří. A to je zároveň odpověď na druhou část tvé otázky. Vybírali jsme tak, aby nešlo o ty nejznámější osobnosti UJEP, ale o lidi, kteří mají už teď v kariéře jednoznačně nakročeno k velkým věcem, ale ještě se o nich nepsalo v úplně každém regionálním médiu. Tak jo. To bychom měli brožuru. Jak jste se ale od brožury posunuli k #PŘÍBĚHUJEP? Zase díky příležitosti. Před dvěma lety jsme začali plánovat, jak by mohla univerzita jako celek, jednotně, napříč obory a fakultami, uctít 30 let existence v Ústeckém kraji. A protože jsme měli pocit, že s tím představováním skutečných tváří zdejší vědy jdeme v propagaci správným směrem, napadlo mě oživit onen původně velmi strohý a na text UJEP
11
#příběhujep
Navařování u Cajsů doma aneb jak si žijí metalurgové
#příběhujep
zaměřený web. Od tiskové mluvčí Jany Kasaničové, která za vznikem toho původního webu stála, jsem dostala zelenou a začala jsem vymýšlet, jak to udělat, abychom se zase posunuli o kousek dál než v brožuře. Už tam jsme sice byli poměrně radikální v tom, že jsme k portrétům lidí přidali jen krátké, a navíc dost osobní texty a – abychom brožuru zbytečně „nezaplevelili“ dalšími informacemi – vyřešili jsme zbytek obsahu webovými odkazy a instagramovými hashtagy, pod kterými si každý může dohledat, co ho zrovna zajímá. U #PŘÍBĚHUJEP nám ale nešlo ani tak o konkrétní informace o univerzitě, jako spíš o to zaznamenat atmosféru a každodennost akademického života. Proto mě logicky napadlo přidat k textům o osobnostech také filmovou podobu jejich „příběhů“, díky níž bychom nejen je, ale i univerzitní prostředí a krajinu kolem Ústí představili mnohem autentičtěji a otevřeněji. A vy jste měli na oddělení s natáčením filmů nějakou zkušenost? Měli a neměli. Jednou z povinností OMAP je natočit každý rok krátké medailonky oceněných osobností pro slavnostní předávání
12 Silverius
Cen rektora. Pro tyhle účely jsme už v roce 2018 začali spolupracovat se studentem UJEP Danielem Augustinem, který se, nejprve jako amatér samouk, ale čím dál tím profesionálněji a zodpovědněji, začal věnovat kameře a střihu. Dan za těch pár let obrovsky vyrostl, posunul se a zainvestoval do špičkové techniky. Ale přece jen, natočit třicetivteřinový spot je něco jiného než natočit dokumentární portrét, ve kterém daná osobnost musí dobře vypadat, smysluplně a souvisle hovořit, vyskytovat se v rozličných prostředích za různého počasí v různých polohách. To vše navíc musí působit přirozeně a autenticky. Upřímně, vlastně jsme vůbec netušili, do čeho se řítíme. Kdy jste to zjistili? Hned při prvním příběhovém natáčení jsme získali spoustu důležitých, ale celkem náročných zkušeností. Jen namátkou: kvalita a synchronizace zvuku s obrazem, chronický nedostatek použitelných ilustračních záběrů, nefunkčnost předem připraveného scénáře, nutnost improvizace podle toho, jak se vyvine rozhovor
s osobností, počasí i nálada všech zúčastněných, že hladový kameraman je horší než blecha v kožichu, že jeden natáčecí den prostě stačit nebude, a hlavně, že máme na projekt takového formátu nejen málo zkušeností, ale také strašně málo času a peněz. To zní dost zoufale… Kdy to bylo? A jak se stalo, že na konci roku 2021 máme na univerzitě najednou téměř 10 takových dokumentárních portrétů? Jo, vážně jsem byla zoufalá. Bylo to někdy v lednu/únoru 2021, natáčení se nám kvůli covidu zpozdilo už téměř o rok, většina vybraných osobností odřekla z důvodu karantény, jiné příběhy (třeba s Honzou Pacinou z FŽP – o GIS technologiích a jeho milovaných Krušných horách) se zase v třeskutých mrazech dělat nedaly. A navíc nebyly už skoro rok na univerzitě žádní studenti, kampus zel prázdnotou a ten obvyklý ruch a život, který by se normálně postaral o skvělou přirozenou kulisu, prostě chyběl. Měli jsme ale obrovské štěstí v tom, že hned první příběh, který jsme točili, byl o Alex Macháčové, absolventce oboru Odpadové
Iniciátorka projektu Anna Škopková: „Měla jsem jasno v tom, že nová prezentace musí vycházet z reality, tudíž z lidí, kteří na UJEP skutečně existují, učí, studují nebo již absolvovali, protože jedno autentické osobní svědectví vydá za deset sebelepších reklam.“
Metalurg Jaromír Cais v rozhovoru s Alex Macháčovou pro Podcasty UJEP
Všiml jsem si, že její jméno je dnes spolu s tím tvým uvedeno pod většinou příběhů. Ano. Protože se nám ji nakonec podařilo přemluvit, že se stane součástí týmu #PŘÍBĚHUJEP. Takže ten první díl jsme natočili o ní a všechny další už s ní.
Kolik vás tedy v tvůrčím týmu #PŘÍBĚHUJEP figuruje teď, téměř po roce fungování? Pro natáčení filmových dokumentů jsme pořád jen tři: já, Alex Macháčová a Dan Augustin. #PŘÍBĚHUJEP ale nemá jen filmovou podobu. Další vrstvou příběhu každé z těch představovaných osobností jsou třeba fotografie, které pro nás pořizuje Josef Růžička. Jednak má, jako univerzitní fotograf, téměř na každého zajímavého člověka z UJEP nějakou tu obrazovou „složku“, jednak s námi jezdívá
na natáčení, odkud většinou přiveze hromadu skvělých portrétů i momentek. Já z nich potom na webu pribeh.ujep.cz skládám doprovodnou obrazovou mozaiku. Tak to máme celkem tři vrstvy příběhů – text, film a fotografie. V úvodu jsem ale uvedl, že ty vrstvy jsou celkem čtyři. Řekneš nám něco o té poslední? Podcasty jsem se na univerzitě snažila „prodat“ už od roku 2018, kdy bylo ve veřejném mediálním prostoru už celkem jasné, že půjde po několikaletém útlumu UJEP
13
#příběhujep
hospodářství na Fakultě životního prostředí UJEP a zároveň stand up komičce. Alex je asi jediná česká inženýrka přes odpady, která má zároveň několikaletou zkušenost s psaním scénářů a natáčením pro Českou televizi. Když viděla, jak se náš „štáb“, čítající 2 (slovy DVA) lidi, s tvorbou jejího příběhu trápí, rozhodla se nám s tím trochu pomoct. Poskytla nám své scénáristické a režisérské know-how, pomohla s technikou, přišla s nápady na to, jak nedostatek natáčecích dnů nastavit prostřednictvím archivních záběrů, fungovala jako dramaturgyně, dávala nám zpětnou vazbu…
#příběhujep
Textová podoba webu pribeh.ujep.cz ustoupila ve prospěch obrazové, filmové a poslechové o velkolepý návrat tohohle formátu. Přišly mi jako skvělý způsob prezentace vědeckých témat, protože jsem se tou dobou denně trápívala s psaním aktualit na web ujep.cz a viděla jsem, že tak zkratkovitý způsob reportování o práci vědců, vědkyň a vědeckých týmů na UJEP je nedostatečný a pro univerzitní prostředí, kde je (nebo by alespoň mělo být) na rozdíl od byznysového světa na všechno víc času, se vlastně krátké aktuality ani moc nehodí. Audio rozhovor, do kterého si můžeš pozvat samotné autory výzkumů nebo děl, metod,
Daniel Augustin a Anna Škopková při natáčení patentů a tak dále, a probrat danou problematiku zevrubně za 20–30 minut, je pro to mnohem vhodnější. Sama jsem na to ale v rámci své pracovní náplně neměla čas, a hlavně jsem si netroufala. Mnohem víc se mi líbila myšlenka, že by rozhovory vedli buď studenti nebo akademici mezi sebou, případně mix obojího. Trvalo ale hodně dlouho, než se mi podařilo najít pár lidí, kteří se do toho byli ochotní pustit nebo si s tou myšlenkou už sami tak trochu pohrávali. Dnes se na podcastech pro #PŘÍBĚHUJEP podílí hned několik lidí. Třeba
Radek Timoftej, který je absolventem hned dvou našich fakult (životního prostředí a umění a designu) a k tomu teď ještě působí na fakultě sociálně ekonomické. Radek byl hned od začátku pro podcasty stejně nadšený jako já. A protože má přehled o tom, co se na univerzitě děje napříč obory, může zpovídat celkem kohokoli a jeho rozhovory jsou pokaždé propracované, inspirativní a příjemné. Takže univerzita má od letošního roku i vlastní podcasty? Nejen to. Pro podcasty se nakonec nadchl i vedoucí našeho oddělení, Ondřej Kounovský. Díky jeho nasazení vzniklo na univerzitě nahrávací studio, které můžeme od letošního roku využívat pro podcasty nejen my, kdo tvoříme #příběhujep, ale i další tvůrci podcastů na jednotlivých fakultách. Vzniká tady třeba i seriál rozhovorů historika Lukáše Slámy s osobnostmi filozofické fakulty, své podcasty tu nahrávají lidé ze Studentské unie a vznikají tu i rozhovory se studenty, kteří jsou na UJEP na Erasmu. Všechno, co tu vznikne, zároveň nahrajeme na univerzitní podcastové profily na
Pár okamžiků před veřejnou filmovou premiérou celé série 14 Silverius
Spotify a na Soundcloud pod příznačným názvem PODCASTY UJEP. Považuješ #PŘÍBĚHUJEP za úspěch? Mám rozhodně pocit dobře odvedené práce. Všichni jsme na tom nechali hodně energie a času, a to vše s minimálním rozpočtem, který bych se snad i styděla říct nahlas. Od odborníků ze světa filmu a dokumentární tvorby máme pozitivní ohlasy, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že se jedná o amatérský projekt za minimální náklady. Velkou radost mi udělala i reakce kolegů z ostatních vysokých škol na nedávném setkání organizátorů Noci vědců, kde jsme jako hostitelská organizace #PŘÍBĚHUJEP prezentovali. Bylo jasné, že je to mezi klasickými univerzitními propagačními formáty zcela unikátní a nová věc. Zatím největším ukazatelem
toho, že jdeme správnou cestou, je pro mě skutečnost, že jsme se s prvními sedmi díly dokumentárních portrétů #PŘÍBĚHUJEP dostali do oficiálního programu Mezinárodního filmového festivalu ELBEDOCK, který se do Ústí nad Labem a Drážďan přestěhoval z Prahy před čtyřmi lety a dnes patří mezi zdejší nejlepší kulturní akce. Měli jsme na festivalu slavnostní premiéru a naše dokumentární tvorba se dostala na plátno ústeckého kina Hraničář. V dnešní době, kdy je strašně málo času a prostoru na skutečné zážitky a vše se už téměř automaticky přesouvá do virtuálního prostoru sociálních sítí, mi uvedení příběhů v kině připadá jako to největší uznání.
za to, alespoň my do toho dáme určitě všechno. Potom se uvidí. Ale protože jsem přesvědčená, že #PŘÍBĚHUJEP je naprosto unikátním počinem, a i od odborníků zvenku už máme několikrát potvrzeno, že jim přijde jako smysluplný a zajímavý způsob propagace univerzity, věřím, že budeme moci pokračovat. Nabízí se i myšlenka pustit se tímhle způsobem kromě příběhů osobností i do příběhů konkrétních projektů, kateder a tak dále. Obsahového materiálu je na univerzitě dost. A já osobně si myslím, že investovat do takhle živého formátu je lepší, než investovat do klíčenek, propisek apod. Tak uvidíme, co se v příštím roce povede.
A co nás v příběhu UJEP čeká dál?
Tak to vám držím palce. A děkuji za rozhovor.
Do konce roku plánujeme vydat ještě 2–3 kompletní příběhy. Budou podle mě stát
UJEP
15
#příběhujep
Slavnostní premiéra série Příběh UJEP na MFF ELBEDOCK v ústeckém Hraničáři
#příběhujep 16 Silverius
foto: Josef Růžička
#PŘÍBĚHUJEP
Rapovej song pro Ústí Doc. RNDr. Jaroslav Koutský, Ph.D.
Po studiu regionální geografie a regionálního rozvoje na brněnské Masarykově univerzitě a ekonomiky a managementu na Vysokém učení technickém v Brně se Jaroslav Koutský vrátil do rodného kraje, kde se po sedmi letech působení na Fakultě sociálně ekonomické UJEP stal jejím děkanem. A vlastně vůbec nejmladším děkanem v historii celé ústecké univerzity. Dnes má za sebou dvě období, během nichž stihl ještě prestižní Fulbrightovo stipendium a půlroční akademický pobyt v americkém Bostonu. Jarda miluje rap, sever a tenis, který hraje na krajské úrovni. Na každoročním FSE Cupu vyběhává ve čtyřhře vítězství i za své méně sportovně nadané kolegy-akademiky, přestože si před zápasem dá pivo (malé).
Zaznělo v podcastu „Jako hrozbu pro region vidím přetrvávající odliv mozků a talentů, nedostatečnou kritickou masu. Ztrátu lidí, kteří jsou schopni dělat nějaké změny, vytvářet přidanou hodnotu. Sociální situace je klíčem ke všemu budoucímu a ta tu dobrá není. Je to ale běh na dlouhou trať, není to jen o jednom projektu, který něco vyřeší. Změny v sociální oblasti jsou vůbec ty nejdelší.“ „Příležitost vidím v tom, že území a město jsou k dispozici všem, kdo chtějí něco dělat, mají potřebnou energii. Chtějí se realizovat a bylo by pro ně těžké se prosadit ve městech, kde už jsou šance na nějaký výraznější úspěch uzavřené nebo je tam aktérů mnohem víc. To je i můj příběh. Asi těžko bych se stal ve 31 letech děkanem třeba Masarykovy univerzity. Do Ústí, když přijdeš a makáš a chceš, tak ti to umožní se prosadit!“ „Primárně se zabývám ekonomickou změnou území. Geografie na jedné straně analyzuje tu změnu. Snažím se o poznání příčin. A nakonec řeším, do jaké míry můžeme moderovat změny, ovlivňovat
je. Měřítko, kterým se zabývám, je město anebo region ve smyslu jako dílčí jednotka státu, přibližně velikosti kraje.“ S kolegy založil platformu Forpolis věnující se tématům, která ovlivňují rozvoj obcí. „Dlouhodobě nám chyběla nějaká platforma, která by regionální rozvoj a ekonomickou geografii představovala nejen směrem k akademické sféře, ale udělala úkrok i do praxe.“ „Ve městě vzniká hodně ad hoc řešení, chybí mnoha záležitostem odbornější rozbor, koncepční úvaha toho, jaké realizované věci mohou mít plusy, jaké minusy. Myslím si, že naše propojení na aktivity, které se ve městě dějí, by mělo být větší.“ „Každodenní život v USA je složitější než u nás. Je hodně kompetitivní, těžko se tam hledají kamarádi. U nás je to mnohem pohodovější. Ve státech chodí přes den do práce, ale po ní mají druhou nebo třetí. Buď píšou knížkou nebo mají nějaké e-shopy, dělají kurzy. Volný čas tam tráví aktivně ve smyslu až jako byznysově. Že by s tebou šli na tři piva, tak to ne, ty by brali jako velkou ztrátu času.“
Celý příběh včetně odkazů na podcast i video najdete na
pribeh.ujep.cz/people/jaroslav-koutsky/ UJEP
17
#příběhujep
Příběh doc. RNDr. Jaroslava Koutského, Ph.D., vypráví o životě, ve kterém, tak jako v každém správném rapovém songu, člověk zažije špínu ulice i americký sen. A obojí si umí náležitě vychutnat. Jarda dá do každého úderu úplně všechno. Dokud bude za Ústí hrát co nejvíc takových lidí, ať už na tenisovém hřišti, v politice nebo na univerzitě, není snad budoucnost tohohle postindustriálního regionu ztracená.
20. ročník Cen rektora Ceny rektora 2021. Každoroční ocenění těch nejlepších. Jedna z nejprestižnějších akcí UJEP slaví letos své 20. výročí. Od roku 2001 rektoři ústecké univerzity Cenami rektora vyjadřují úctu a respekt k vykonané práci zaměstnanců a studentů UJEP. Ceny jsou každoročně vybírány speciální komisí a předávány na konci roku u příležitosti připomenutí narození patrona ústecké univerzity – Jana Evangelisty Purkyně.
ceny rektora
Za 20 let této tradice bylo Cenami rektora ohodnoceno na 300 vynikajících pracovníků a studentů ústecké univerzity. V průběhu času se předmět ocenění drobně proměňoval, jak se měnily strategické záměry univerzity. Tak se např. od roku 2015 uděluje Cena za aplikovaný výzkum. V roce 2021 se jedná o Ceny za špičkové a excelentní výsledky v oblastech technických, přírodních, humanitních a společenských věd, za mimořádný umělecký počin, aplikovaný výzkum, knihu roku
v technické, přírodovědecké, ekonomické, společenské, humanitní či umělecké oblasti a Ceny pro studenty za mimořádné výsledky v tvůrčí činnosti a nejlepší sportovní výsledky. V letošním jubilejním ročníku rektor Martin Balej rozhodl udělit celkem 13 Cen. Jejich držiteli jsou zejména dlouholetí pracovníci UJEP. Za špičkové a excelentní výsledky se udělují ocenění ve dvou kategoriích, ta druhá myslí na pracovníky, kteří na UJEP úspěšně startují svoji vědeckou kariéru. „Cenami rektora nejen vyjadřujeme, že si práce našich zaměstnanců jsme vědomi a chceme ji ocenit, ale také motivujeme a podporujeme mladé začínající vědce a umělce k další práci. Za tím účelem udělujeme Ceny pro akademické pracovníky do 35 let,“ říká rektor.
Doc. Balej ocenil tradičně také studenty UJEP, kteří v roce 2021 prokázali vynikající výsledky na poli tvůrčí činnosti a sportu. „S ohledem na nepříznivou epidemiologickou situaci jsem se i letos rozhodl nepořádat tradiční ceremoniál udílení Cen, i když je mi líto, že ohodnocené pracovníky a studenty ochudím o veřejnou poctu s ním spojenou. Velice se však těším na osobní předání Cen u mě v pracovně tak, jak tomu bylo i u předešlého ročníku. Věřím, že i tato forma předání bude pro oceněné dostatečnou náhradou, a navíc nám umožní společně strávit více času, osobně si promluvit, což veřejné předání neumožňuje,“ uzavírá Martin Balej. Termín oficiálního předání Cen rektora bude stanoven dodatečně podle aktuálního vývoje epidemiologické situace.
Slavnostní ceremoniál se kvůli pandemii koronaviru naposledy v roce 2019. Letošní Ceny, stejně jako v loňském roce, budou předány bez přítomnosti veřejnosti. Šest z celkem patnácti oceněných za rok 2020
18 Silverius
Výsledky Za špičkové a excelentní výsledky v oblasti technických a přírodních věd
Za špičkové a excelentní výsledky v oblasti technických a přírodních věd pro pracovníka do 35 let
Za špičkové a excelentní výsledky v oblasti humanitních a společenských věd
prof. Ing. Valentina Pidlisnyuk, DrSc.
Karim Al Souki, Ph.D.
Prof. Valentina Pidlisnyuk působí na Fakultě životního prostředí UJEP. Na fakultě vybudovala mezinárodní výzkumný tým zabývající se pěstováním energetických plodin druhé generace.
Dr. Karim Al Souki pracuje na FŽP UJEP. Zabývá se využitím energetických plodin druhé generace pro fytoremediace organických polutantů v půdě s ukládáním uhlíku do půdy.
PhDr. Mgr. et Mgr. Patrik Christian Cmorej, Ph.D.
Za špičkové a excelentní výsledky v oblasti humanitních a společenských věd pro pracovníka do 35 let
Za mimořádný umělecký počin
PhDr. Mgr. Michal Vostrý, Ph.D.
MgA. Jiří Thýn je pracovníkem Fakulty umění a designu UJEP. Cena je mu udělena za mimořádný umělecký počin – odbornou veřejností kladně hodnocený výstavní projekt nazvaný Mlčení, torzo, přítomnost realizovaný v Galerii hlavního města Prahy.
BcA. Štěpán Smetana je asistentem ateliéru Sklo na FUD UJEP a součást designérského dua Lexová & Smetana, které kooperuje od roku 2018. Cena rektora je mu udělena za autorskou kolekci víceúrovňových konferenčních stolků SWELL.
Za knihu roku v oblasti technické, přírodovědecké a ekonomické
Za knihu roku v oblasti společenské, humanitní a umělecké
Ing. Richard Pokorný, Ph.D.
Mgr. Lenka Stolárová (FUD)
Dr. Richard Pokorný pracuje na Fakultě životního prostředí UJEP. Cenu získává za knihu Mineral Resources in lceland. Coal Mining. Tým autorů pod vedením R. Pokorného ji dokončil po takřka deseti letech výzkumu a terénních prací.
Mgr. Stolárová pracuje na Fakultě umění a designu UJEP. Cenu rektora získává za spoluautorství na knize Comenius (1570–1672). Doba mezi rozumem a šílenstvím. Jan Amos Komenský a jeho svět.
Dr. Michal Vostrý je pracovníkem Pedagogické fakulty UJEP. Specializuje se na ergoterapii a speciální pedagogiku, přičemž se zaměřuje na sociální patologii.
Za aplikovaný výzkum Ing. Michal Lattner, Ph.D. Dr. Michal Lattner je pracovníkem Fakulty strojního inženýrství UJEP. V uplynulém období podal a úspěšně řešil celkem 6 inovačních voucherů, dále pak významný projekt z kategorie MPO TRIO, jehož výstupem byl i získaný užitný vzor.
Pro studenty za mimořádné výsledky v oblasti tvůrčí činnosti
MgA. Jiří Thýn
Dlouhodobě se na FZS věnuje problematice přednemocniční neodkladné péče, která je taktéž předmětem jeho bohaté publikační činnosti.
Za mimořádný umělecký počin pro pracovníka do 35 let BcA. Štěpán Smetana
Pro studenty za nejlepší sportovní výsledky
PhDr. Vlasta Kordová (FF)
1. místo – Kristýna Horská (PF)
2. místo – Tadeáš Strašík (FF)
3. místo – Markéta Mrňáková (FZS)
Doktorandce katedry historie Filozofické fakulty UJEP, Vlastě Kordové, se i přes náročné podmínky v období pandemie covid-19 podařilo uspět v zahraničí, kde v průběhu uplynulých dvou let působila ve třech významných institucích.
Kristýna Horská je reprezentantkou ČR v plavání, současně studuje na Pedagogické fakultě UJEP. V letošním roce reprezentovala ČR na Olympijských hrách v Tokiu.
Tadeáš Strašík je plaveckým paralympionikem a současně studentem katedry politologie Filozofické fakulty UJEP. Na hrách v Tokiu se probojoval dvakrát do finále.
Markéta Mrňáková se kromě studia na katedře fyzioterapie Fakulty zdravotnických studií UJEP úspěšně závodně věnuje sportovnímu a fitness aerobiku. UJEP
19
Protože UJEP slaví třicítku, zvolila pro konání oslav příznačné datum 30. 9. 2021. Připraveny byly dvě oslavné formy. V té formálnější, akademické, předal rektor UJEP pamětní medaile osobnostem, které se zásadně zasloužily o rozvoj univerzity v minulých letech. „Naposledy byly pamětní medaile uděleny před deseti lety, u příležitosti dvacetiletého výročí naší UJEP. Tímto časovým odstupem chci zdůraznit jejich jedinečnost a záměr nedevalvovat jejich hodnotu,“ řekl Martin Balej. „Osobnosti, které byly pro udělení pamětních medailí navrženy, nominovaly samotné naše fakulty, když vybraly ze svých středů současné či bývalé kolegyně a kolegy, kteří se v minulých obdobích významně
Buďte při tom! Na našem webu jsou k dispozici videa z ceremoniálu, koncertu i venkovních oslav: www.ujep.cz/cs/slavime-30-let-ujep
20 Silverius
zasloužili o rozvoj a prospěch UJEP. Předávání pamětních medailí je v tomto smyslu nejen výrazem poděkování, ale také chlouby a hrdosti, kterou ústecká univerzita pociťuje k výjimečným osobám pracujícím v její prospěch,“ zdůraznil rektor. Mezi oceněnými jsou současní i minulí zaměstnanci univerzity, kteří pracují či pracovali na pozicích ve vedení UJEP nebo fakult a mají zásadní vliv na jejich rozvojové aktivity a kvalitu činností. Zároveň jsou to také osoby, které ovlivnily vědeckou a výzkumnou činnost na fakultách nebo jsou respektovanými pedagogy a garanty významných studijních programů. Pamětní medaile bude předána také osobám, které stály u zrodu UJEP před 30 lety. Druhá část oslav proběhla ve svižném tempu třicetileté univerzity přímo v univerzitním kampusu jako festival hudby, zábavy, soutěží a her.
Oslavy
„Dlouho se o univerzitě v Ústí nad Labem mluvilo jen jako o pajďáku. Nyní máme osm fakult a UJEP se stala přirozeným centrem vědeckovýzkumných, uměleckých, a pochopitelně
vzdělávacích aktivit v kraji. Zároveň si klade za cíl stát se jedním z hlavních aktérů při transformaci našeho kraje z uhelného na kreativní,“ uvedl rektor Martin Balej.
Koncert
V roce 2021 oslavila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem své třicáté narozeniny. Při svém vzniku v roce 1991 studovalo novou univerzitu na třech fakultách 2 082 mladých lidí. V roce 2021 UJEP eviduje na všech osmi fakultách okolo 8 500 studentů. V roce svého založení univerzita nabízela 56 studijních oborů, nyní je to 113 studijních programů. V roce 1991 ukončilo UJEP 312 absolventů pedagogické fakulty, v roce 2020 jich bylo již 1 316. Po třicetiletém rozvoji v oblasti studia mají, s výjimkou nejmladší fakulty (FZS), všechny fakulty akreditaci pro všechny typy studijních programů, tedy bakalářský, navazující magisterský i doktorský. Z původního naprostého nedostatku akademických i neakademických pracovníků univerzita dorostla na současných více než 1 100 pracovníků, a je tak jedním z největších zaměstnavatelů v kraji.
Ceremoniál
30 let UJEP
Oslavili jsme 30 let!
30 let UJEP
foto: Josef Růžička
UJEP
21
text: Michaela Sobotová
Změna je život Akademický slovník cizích slov definuje transformaci jako přeměnu, přetvoření formy, přestrukturování obsahu, přeměnu daného druhu v jiný. S transformací se setkáme v matematice, psychologii, lingvistice, politice, ekonomice i v literatuře a umění či biologii.
knihovna
My jsme pro vás v knihovně vybrali pár zajímavých titulů napříč zmíněnými obory. Nejprve se zastavme u psychologie. Věděli jste, že existuje přímo transformační psychologie? Pracuje s technikami jako např. psychosomatika, práce s vědomím a nevědomím, propojování hemisfér, eliminace vracejících se nepříjemných obrazů z minulosti, práce s traumaty či odbourávání bloků a traumat z dětství.
22 Silverius
Přijďte si k nám do volného výběru půjčit nebo jen prolistovat některou z následujících publikací: ROBB, Alice. Proč sníme?: o transformační síle našich nočních výprav Kognitivní vědci a psychologové se v současnosti začínají znovu více zajímat o sny a snaží se pochopit, proč se nám zdají. Nesníme totiž náhodně, sny mají podle všeho svůj účel. Autorka knihy Alice Robb čerpá z historických i aktuálních výzkumů, z vlastní i cizí zkušenosti a ukazuje, proč má snění pro naše duševní i tělesné zdraví zásadní význam. LEVINE, Peter A. Němé zpovědi: jak se tělo zbavuje traumatu a obnovuje harmonii
foto: Vítězslava Bobková
Autor Peter A. Levine objasňuje podstatu transformace traumatu v těle, mysli a psychice. Čerpá z bohatých zkušeností z klinické praxe, komparativních studií mozku, vlastního bádání v oblasti stresu a pečlivého pozorování zvířecího světa! MCTAGGART, Lynne. Síla osmi: transformační síla kolektivního vědomí: jak využít zázračné energie malé skupiny k léčení druhých, vlastního těla a světa Co vysíláme do vesmíru, to se k nám vrací v zesílené formě. Přestože je síla úmyslu – energie pozitivní myšlenky – obecně vnímána jako zdroj změn, obrovská síla myšlenky sdílené skupinou dosud prozkoumána nebyla.
Autorka knihy Lynne McTaggart se to snaží napravit a ve své knize přináší na základě nejnovějších vědeckých poznatků z oblasti výzkumu mozku i výsledků vlastního univerzitního bádání solidní důkazy o tom, že síla kolektivního vědomí existuje a jak vlastně funguje. Pokud je Vaší parketou spíše „racionální“ ekonomika, přijďte si k nám půjčit knihu Transformace a restrukturalizace podniku (SCHÖNFELD, Jaroslav). Skupina autorů předkládá odborné veřejnosti velmi detailní pohled na otázky transformace a restrukturalizace podniku doplněné o rozsáhlé případové studie konkrétních podniků, které se dostaly do ekonomické krize. Jak posoudit, zda podnik má nebo nemá schopnost dále existovat? Jakými způsoby je možné řešit krizi podniku a nasměrovat ho znovu k prosperitě? Jak lze tato řešení krize podniku financovat? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete uvnitř knihy.
KLIMEŠ, David. Česko versus budoucnost: naše dnešní krize a jak z ní ven DRULÁK, Petr a Petr AGHA, ed. Sametová budoucnost? PITHART, Petr a Jan VENCLÍK, ed. Proměny střední Evropy: sborník studentských textů HUNTINGTON, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu Na závěr jsme si pak ponechali příklady transformace v literatuře a umění: KAFKA, Franz. Proměna a jiné povídky Tradiční ukázku transformace ve známé Kafkově povídce Proměna asi netřeba více představovat.
Neméně zajímavé jsou tituly zabývající se různou formou transformace z oblasti politiky:
BÍZKOVÁ, Rút, Layla CURTIS, Peter CUSACK, et al. Krajina v pozoru: proměny industrializované krajiny v současném umění, myšlení a vědě: kolektivní monografie = Landscape in focus: the transformation of industrial landscapes in contemporary art, thinking and science: a collective monograph
BÁRTA, Miroslav. Sedm zákonů: jak se civilizace rodí, rostou a upadají
Jde o publikaci detailně se zabývající problematikou ústeckého a podkrušnohorského
regionu. Autoři zároveň do tohoto prostředí uvádí současné umělecké a myšlenkové přístupy ze zahraničí. Soubor textů částečně reflektuje stejnojmennou mezinárodní mezioborovou konferenci uskutečněnou v roce 2016 na FUD UJEP. BARBORÍK, Vladimír, Barbora ČIHÁKOVÁ a Alena ŠIDÁKOVÁ FIALOVÁ, ed. Listopadové proměny: česká a slovenská literatura v kontextu roku 1989 Publikace se pokouší najít odpověď na to, co znamenal mezník roku 1989 v literatuře. A to z české i slovenské perspektivy. Postavení spisovatele po roce 1989, postupné pronikání zakázaných autorů do oficiálního prostoru a recepce jejich díla, nové vydavatelské strategie, proměny divadla a dramatu… To jsou jen některé z příspěvků, které na vás v knize čekají. Přeměna, změna, vývoj. Vše kolem nás se neustále mění a transformuje. Příroda, krajina, lidé kolem nás, my sami. Změny nás obohacují. I když nemusí vždy dopadnout tak, jak jsme si představovali a plánovali. Získáváme díky nim zkušenosti, učíme se, rosteme. Neměli bychom ve svých názorech, přesvědčeních a postojích ustrnout, je přece všeobecně známo, že změna je život!
Čeština „na pohodu“
Jazykový trans Přestože transformací kromě krajiny prochází také jazyk, nebudu se v dnešním jazykovém okénku zaměřovat na proměny naší mateřštiny. Místo toho se pojďme podívat na slovní zásobu. Kolik složenin začínajících slovem trans- (ve významu přes, napříč) si vybavíte? Dvě, pět nebo deset? Do češtiny se jich dostalo mnohem více, často jde o transfer z jiných jazyků. S přenosy se tak setkávají třeba lékaři při transfuzi, transfixi, transplantaci nebo transportu do nemocnice. Trans- složeniny jsou poměrně transdisciplinární, nejdou pro ně daleko ani úředníci při ověřování transparentnosti transakcí. A taková slova se nakonec týkají i samotných jazykovědců. Co třeba translatologie, tedy teorie uměleckého překladu? Překladatelé se občas neobejdou bez transgresivů, tedy přechodníkových tvarů sloves, přestože se z jazyka pomalu vytrácí. Zmiňme ale i transkripci, bez níž bychom si s výslovností cizích slov občas poradili jen těžko. Možná má i vaše povolání svou „transterminologii“, možná ne, ale jedno je jisté – jazyk je prostě transcendentní.
cestina_na_pohodu UJEP
23
knihovna
text: Barbora Slámová
UJEP vládne severu hokej
V polovině listopadu se hrál historicky první souboj „O krále severu“ mezi Technickou univerzitou v Liberci a Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Studenti obou univerzit změřili své síly v ledním hokeji, který patří mezi nejoblíbenější tuzemské kolektivní sporty. Souboj obou univerzit se odehrál na libereckém území v HomeCredit Aréně před bezmála 1 300 diváky. Oba týmy se poctivě připravily na tento prestižní souboj, jehož myšlenka vznikla již před dvěma lety a první duel se měl odehrát v listopadu roku 2020. Bohužel, epidemiologická situace souboj zastavila a odsunula ho až na 16. listopadu 2021. Toto čekání však nijak neubralo na prestiži,
24 Silverius
atmosféře a kvalitě hry. Byly vidět pěkné individuální akce na obou stranách, bleskové zákroky brankářů, souboj okořenilo i několik šarvátek a samozřejmě branky, kterých nakonec padlo celkem 10. Na konci utkání byl šťastnější tým UJEP, který zvítězil 6:4, a díky tomu se ústecká univerzita ujala vlády nad severem Čech.
Souboj a jeho dozvuky byly ještě připomenuty v podobě oficiální návštěvy asistentů kapitána týmu UJEP na poradě vedení univerzity, kde oba hráči, Martin Kuchař a Hanuš Petržílka, předali vítězný pohár statutární zástupkyni rektora RNDr. Aleně Chvátalové, Ph.D., a symbolicky tak potvrdili vládu nad severem Čech.
„Již před rokem jsem se na souboj O krále severu moc těšil a jeho zrušení mě mrzelo. Na druhou stranu jsem v průběhu roku viděl, jak se náš tým poctivě připravuje, a tak se dá říci, že roční odklad tohoto prestižního souboje nám prospěl. Jsem na naše borce hrdý a děkuji jim, že na ledě pro UJEP nechali i poslední síly,“ hodnotil s potěšením rektor Martin Balej.
„Jsme ještě plní emocí, bylo to utkání, které jsme si užili, a jsem rád, že jsme zvítězili. Hrozně moc chci poděkovat našim fanouškům z řad studentů i našich příznivců, kteří dorazili fandit do Liberce. Určitě nás to hodně nakoplo a i jim díky za to, že jsme mohli po zápase zdvihnout vítězně pohár nad hlavu,“ řekl útočník Martin Kuchař.
foto: Karel Dvořáček, archiv UJEP v nejvyšších hokejových soutěžích, což ještě umocnilo dojem z celého souboje,“ uzavírá doc. Martin Novák, který je manažerem týmu.
Jeho kolega a obránce Hanuš Petržílka k tomu dodal: „Hrát v takové aréně před tolika fanoušky je sen každého hokejisty. Jsem velmi rád, že jsme takto mohli reprezentovat naši UJEP, a tímto chci moc poděkovat všem našim učitelům a akademickým pracovníkům, kteří nám vycházejí vstříc a umožňují nám trénovat a hrát s hrdostí za UJEP. Všichni si toho velmi vážíme.“
Souboj O krále severu sledovali i hráči místního extraligového týmu HC Bílí Tygři Liberec. Po utkání brankář tohoto týmu Jarda Pavelka osobně pozval a provedl brankáře týmu UJEP Dominika Gerstnera zázemím Bílých Tygrů jako pochvalu za
Souboj „O krále severu“
předvedený výkon a motivaci do dalších utkání. „Pro kluky to byl velký zážitek, souboj měl parametry extraligového utkání, a navíc s příchutí vítězství, což v hráčích zanechalo velmi silný dojem. Jsem hrdý na každého jednotlivého hráče a současně pyšný na celý tým, jak příkladně reprezentoval UJEP v tomto souboji. Sami hráči si např. rozhodli, že pojedou na utkání v oblecích, po vzoru hráčů
Branky týmu UJEP: Straka, Jaroš, 2x Dytrych, Kuchař, Miškovič Sestava UJEP: Gerstner D. (Skokan O.) – Jarý P., Štěpánek M., Balcar P., Miškovič R., Petržílka H. „A“, Straka M. – Jaroš J., Polák L. „C“, Dytrych V., Kuchař M. „A“, Amirov F., Jindra J., Bartoš D., Sajdl L. Jarý T., Brandner R., Janoušek A., Gottfried P. a Harkabus T. Trenéři: Místecký L., Štěpánek M.
UJEP
hokej
Tým UJEP byl sestaven z hráčů, kteří hrají univerzitní ligu ledního hokeje pod hlavičkou HC NORTH WINGS Ústí nad Labem. Souboj byl tedy zpestřením probíhající soutěže. V současné době se hokejisté již opět naplno věnují ligovým povinnostem.
Odvetný souboj bude hostit tentokrát UJEP na domácím hřišti. Termín je plánován na letní semestr 2021.
25
text a foto: Inovační centrum Ústeckého kraje
Jak se dostat k super příležitosti ještě během studia? Máte někdy pocit, že je málo příležitostí se během studia potkat s úspěšnými firmami, zakladateli různých startupů anebo s lidmi, kteří jsou špičky ve svém oboru a kteří vás nadchnout pro určité téma? Ten pocit vás tíží zbytečně. Víte, že UJEP je jedním ze zakladatelů Inovačního centra Ústeckého kraje, zkráceně ICUK, který nejen na univerzitu zve inspirativní podnikatele, ale také pořádá největší startupový festival zvaný Festup! A co že to takový startupový festival je? Festival startupů je ve své podstatě oslava podnikání. Na jednom místě (několik ročníků se konalo na UJEP) se potkají lidé, kteří vzali osud do svých rukou a začali pracovat na svých projektech. V rámci Festupu pak vystupují jako řečníci a podělí se se svými příběhy nebo hledají nové
ICUK 26 Silverius
kolegy či zdarma pořádají během festivalu workshopy, kde se podělí o své know-how. A takhle přesně vypadal Festup 2021, který ještě nestihl ani vychladnout – konal se 19. října v ICUK SPACE HRADEBNÍ. PODNIKATELSKÉ PŘÍBĚHY K VYSTRAŠENÍ, NEBO MOTIVACI – ZÁLEŽÍ NA ÚHLU POHLEDU Jak na TikTok? Lze z něj vykřesat byznys? Nebo tam lidé jen předvádějí své tanečky do 15 sekund? Téma, na které jsme si pozvali toho nejpovolanějšího – Davida Duca, který se potom, co mu covid zavřel cestovní agenturu, pustil do probádání TikToku a nakonec na této znalosti postavil své podnikání: vede úspěšnou agenturu, a hlavně se z něho stal, jak sám říká,
vietnamský TikTok influencer. Jeho slova se potvrdila potom, co se s ním fotily celé třídy, které se chtěly zvěčnit se svým TikTok hrdinou. Představte si, že máte rodinnou cukrárnu, která během pandemie nemůže (z docela jasných příčin) dodávat své výrobky na různé události. Tak se rozhodnete oblíbené cupcaky posílat poštou. Nápad jistě dobrý, realizace ale nebyla tak pohodová. Ba naopak. O tuto strastiplnou cestu se podělila Jana Fišerová z Family Bakery. Jak byste se cítili vy po příletu ze Silicon Valley, kam jste jeli najít investora (což se vám povedlo), ale vaše vlastní firma se během vašeho odletu a nepřítomnosti rozpadla a na vás čeká ani ne vaše postel, ale
sklep u vašeho kamaráda? Postavili byste se znovu na nohy? Víta Musílka to vlastně ještě nakoplo. V dobrém! Vykřesal ze sklepa firmu SkyChatters – cestovatelskou sociální síť, o kterou má zájem samotný AirBus. Jak se říká: ode dna se odráží nejlépe! Že dnes může uspět jen IT startup? Z omylu by vás vyvedl Jaroslav Voldřich, kterého v jeho podnikání doprovází vůně dřeva a láska k poctivému řemeslu. Výsledkem jsou dřevěné hračky Trihorse z Děčína, se kterými si hrají děti po celém světě. Ano, i u protinožců! HR RANDE – RYCHLÉ PRACOVNÍ RANDÍČKO
ICUK
Shánět brigádu nebo práci vedle studia je náročné, že? Známe to asi všichni, co jsme strávili nějaký ten čas na akademické půdě. A co takhle stihnout 10 pohovorů během necelé hodiny?! Ne, to není žádný hec, co vznikl na koleji při popíjení s přáteli. To je realita rychlých HR pohovorů na Festupu. Na jedné straně vy, na druhé firma, která hledá nové kolegy. Máte na zapůsobení 5 minut a potom zazvoní zvonec a pohovoru jen konec. A vy jdete za dalším pohovorem, další příležitostí. Však to znáte. Tenhle formát pořádáme již dlouho a těší se úspěšnosti jak mezi studenty, tak i firmami. WORKSHOPY, KAM OKO DOHLÉDNE Co by to bylo za startupový festival, kdybyste neodcházeli něčím obohaceni. A proto tu jsou workshopy od lidí, kteří se vyznají ve svém oboru a rádi vám předají své vlastní know-how. Zadarmo! Na Festupu 2021 jsme se aktuálně zaměřili na ovládnutí sociálních sítí. Nemyslíme ty vaše osobní – ty máte jistě vymazlené, filtry na Instagramu dokážou divy, že? Na paškál jsme si vzali firemní profily – jak je založit, nastavit, vyplnit, jak správně komunikovat, jak na influencery nebo jak naklikat reklamu na sociálních sítích. To byl ve zkratce Festup a jeho ročník 2021. Pokud vás mrzí, že jste jej promeškali, radíme sledovat web Inovačního centra Ústeckého kraje (icuk.cz) a jeho sociální sítě. Pokud tak učiníte, byl by velký zázrak, kdyby vás Festup 2022 minul! UJEP
27
text: Jiří Škoda text: Diana Nebeská
foto: Radek Timoftej
t (téma) = čas
Noc vědců 2021
Noc vědců, akce oživující v jeden večer stovky vědeckých budov, do kterých se běžný smrtelník nedostane. Návštěvníci proplouvají laboratořemi, přednáškovými místnostmi, vybuchujícími experimenty a jdou do hloubky aktuálních témat. Nejinak tomu bylo i letos v září, téma bylo čas.
Jako první mohli návštěvníci potkat interaktivní stezku s pěti prožitkovými zastávkami, kterou připravila FŽP. Na každém ze stanovišť čekal jiný zážitek. Mohli jste si vyzkoušet, jak pomocí GIS technologií zaměřovat vzdálenost městských bodů, ochutnat brouka a zjistit, co žerou oni, vyrobit si ekologické kuličky se semínky bylin, nahlédnout do unikátních poloprůhledných popelnic a naučit se odhadovat stáří stromů.
Aby přítomným nevyhládlo, mohli ochutnat některý z chemických koktejlů, které byly přímo před jejich zraky namíchány. Pár přísad, trochu kouře, chvilka míchání a lahodná zmrzlina byla na světě. Odvážných bylo dost.
noc vědců 28 Silverius
foto: Josef Růžička
noc vědců
Náš fotokoutek vás dokázal vrátit v čase zpět! Pomohly k tomu rekvizity a virtuální pozadí, které náš přístroj automaticky narouboval za vás. Případně jste se mohli stylizovat do správných vědeckých celebrit. A vůbec, jak takový věděc vypadá?
Když pracujete jako zdravotník u záchranné služby, vnímáte čas jinak než obyčejní smrtelníci. Právě ČAS hrává při záchraně lidského života zásadní roli. Každá vteřina se počítá. Praktická ukázka první pomoci, ruční i přístrojové resuscitace pod dozorem fakulty zdravotnických studií.
Experimentální chemickou show si užily i děti. Prskání, bublání, barvení, škvíření, syčení... Desítky se jich v tu chvíli staly vědeckými kapacitami v oboru. Určitě potěší všechny z přírodovědecké fakulty, o studenty a studentky zřejmě jednou nebude nouze.
UJEP
29
Programování robotů. Na čas. S časovými parametry. Ale nejprve je bylo potřeba složit z lega. Jak složité je vytvořit z kostiček a pár kousků počítačového kódu hodinový ciferník? Pro leckteré přítomné to byla hračka.
Roboti? Závody! Vyznačená trasa nebyla dlouhá, ale i tak s ní pár modelů mělo potíže. Byl to problém jejich, nebo jejich řidičů? Těžko říct, bavilo to všechny.
noc vědců Ne všechen program bylo nutné absolvovat na místě. Přímo ze střechy budovy CPTO běželo kontinuální vysílání. Záznam najdete na našem youtube kanále.
30 Silverius
noc vědců
Jak se při vytváření světa cítil bůh? Zjistit jste to mohli při modelování vlastní krajiny z písku za pomoci GIS technologií promítaných přímo na plochu pískoviště. Krajina pod vašima rukama se během modelování barevně proměňovala podle toho, jak vysoko či naopak hluboko vaše stavby rostly.
Kdo měl čas, našel si chvilku i na Stand up comedy na stejné téma. Sedm ostřílených stand up komiků se pokusilo podívat na ČAS trochu jinak, než jsme ve vědě zvyklí. Na pódiu se vystřídali: Sabina Mladenová, Tomáš Hnědý, Matouš Hartman, Lucia Hronková, Michal Füle, Pavla Rakoušová a Alexandra Macháčová.
Jak silné jsou vaše myšlenky? Tento souboj vyhrál ten, jehož mozková aktivita byla vyšší. A že to souboj byl! Nerozhodovalo stáří účastníků, ani zdánlivá fyzická převaha. Behaviorální laboratoř FSE budeme muset navštěvovat častěji.
UJEP
31
ptala se: Monika Balatá
foto: Lukáš Novotný
V Ústí a Drážďanech se řeší projekt o posilování občanské participace Pro UJEP je univerzitní spolupráce s Technickou univerzitou v Drážďanech velmi důležitá. Nejnověji se kooperace odehrává i v oblasti politologie a výzkumu občanské participace a kuráže. Lukáš Novotný z katedry politologie FF UJEP a Cathleen Bochmann z Institutu politologických studií řeší aktuálně projekt na téma „Mít kuráž a utvářet náš region / Courage haben und unsere Region gestalten“. V rozhovoru vysvětlují úspěchy jejich česko-německé spolupráce. Váš projekt je zaměřen na občanskou participaci. Proč považujete právě toto téma za důležité v rámci vaší česko-německé spolupráce?
ke kooperaci na tomto projektu přizvali i spolek Aktion Zivilcourage, e.V. v Pirně a Euroregion Labe. A jak konkrétně studentky a studenty vzděláváte, co se od vás mohou naučit? C. B.: Snažíme se předat studentkám a studentům informace, jaké faktory působí pozitivně a negativně na rozvoj občanské kuráže. Ukazujeme to na řadě výzkumů a pracujeme přitom interdisciplinárně, takže zohledňujeme poznatky z politologie, ale také pedagogiky, psychologie nebo sociologie.
spolupráce
Cathleen Bochmann: Občanská participace je důležitým předpokladem pro kvalitu demokracie. Pro její rozvoj a stabilitu je zapotřebí, aby se lidé aktivně zasazovali o humanitní ideály. Občanská kuráž je pak v našem pojetí schopnost lidí se postavit na obranu demokracie a občanských práv, a to i tehdy, když se mohou ocitnout v nějakém riziku a ohrožení. My se v projektu zaměřujeme na mladé lidi.
Společně s našimi expertkami a experty se snažíme také předat základní principy občanského vzdělávání, například to, jak zorganizovat workshop, jaké metody je vhodné využít pro trénink různých dovedností apod. To doprovázíme praktickými cvičeními, často ukazujeme na videích různé konfliktní situace a diskutujeme se studenty a žáky, jak by měli reagovat a jak naopak nikoli. Snažíme se s nimi probírat, jak jednat v těchto problémových situacích a jak je překonat.
Lukáš Novotný: Náš projekt běží až do konce roku 2022 a je podpořen z Kooperačního programu Sasko-Česká republika. Usilujeme přitom nejen o sesíťování našich studentek a studentů a navázání nových přátelství, ale i o propojení různých aktérů v pohraničí. To je také důvod, proč jsme
L. N.: Studentky a studenti o těchto věcech také diskutují ve skupinkách, snažíme se přitom, aby docházelo k interkulturnímu dialogu. Pro nás jako české partnery projektu je přínosem to, že nás s novými technikami výuky a tréninku dovedností seznamují i kolegyně ze spolku Aktion
32 Silverius
Zivilcourage e.V., který má s těmito vzdělávacími aktivitami bohaté zkušenosti. Tento přeshraniční transfer vědomostí velmi vítáme. Jak dlouho již spolupracujete? L. N.: Naše spolupráce trvá již přes dva roky. Vše nejprve začalo tím, že jsme se navštěvovali na výuce v Drážďanech a Ústí. Ovšem poměrně rychle nás napadlo, že bychom mohli podat společný projekt. Cathleen je expertka na občanskou participaci, v Sasku pořádá tzv. občanské dialogy. Já se zaměřuji na výzkum pohraničních oblastí a přeshraniční spolupráce, takže tohle se, myslím, v projektu dobře doplňuje. Proč řešíte projekt na toto téma právě se zaměřením na pohraničí? L. N.: Protože je to tady více třeba než kdekoli jinde. Pohraniční oblasti trpí odlivem lidí, je zde nepříznivá socioekonomická struktura obyvatel a řada problémů, které jinde nemají. A my chceme, aby tady mladí lidé zůstávali, aby byli aktivními občany, podíleli se na rozvoji svých měst a regionů, aby se nebáli vstupovat do veřejného prostoru, aby byli aktivními občany a působili ve prospěch občanské společnosti. C. B.: Víte, mě vždy štve, když se o pohraničních oblastech mluví jako o strukturálně
Přitom v pohraničí se toho tolik děje, je tady hodně co objevovat. Máme společné
dějiny, řešíme řadu aktuálních problémů. Proto potřebujete mít znalosti o sousední zemi a znát i její jazyk. My k tomu chceme napomoci naším projektem. Kde vidíte další potenciál vaší spolupráce? C. B.: Moc by mě potěšilo, pokud by se tahle výměna studentů a společné akce a semináře staly něčím naprosto samozřejmým.
Vidím hodně potenciálu obecně v posílení společného výzkumu v různých oblastech, které nás na obou stranách tíží. L. N. Za mě je tu řada zajímavých témat, která si zaslouží naši výzkumnou pozornost, a to i v oblasti politologie. Je to nejen nárůst populismu a radikalismu v politice, ale například i to, jak nastavit přeshraniční krizový management tak, aby se překonaly krize, jako je tato covidová.
spolupráce
slabých regionech, v nich žijí staří lidé a v nichž se volí extremistické strany. Naši studenti v Drážďanech do Čech jezdí jen hodně málo a když už, tak hlavně nakupovat nebo na túry do lesa. Představte si, že někteří v Česku dokonce ještě vůbec nebyli, a to i když je to na hranice nějakých třicet minut.
Projekt „Coureg“ (Mít kuráž a utvářet náš region/Courage haben und unsere Region gestalten) získal pro rok 2021 významné ocenění Technické univerzity v Drážďanech. Umístil se v desítce nejkvalitnějších mezinárodních projektů, na jejichž realizaci se tato saská prestižní univerzita podílí. Jednalo se o jediný vyznamenaný projekt, na němž se podílí čeští partneři. Předávání cen proběhlo v Drážďanech 11. listopadu tohoto roku.
UJEP
33
O lithiu v Přestanově beseda
Lithium – prvek, o kterém mnozí nevědí ani to, kde ho mají hledat v periodické soustavě prvků (trojka vlevo nahoře), vzbuzuje v poslední době značný zájem, někdy i rozpaky, vášně a neshody. Příčinou je fakt, že lidská civilizace začíná být na tomto prvku existenčně závislá. Najdeme ho doslova všude – od hodinek přes kardio-(neuro-)stimulátory, mobilní telefony, počítače, až po obří úložiště energie a elektromobily. O tom, že elektromobilita je další citlivé téma, asi není třeba nikoho přesvědčovat. O lithiu, elektromobilitě a souvisejících tématech diskutovali vědci z UJEP v rámci série přestanovských přednášek v sále motorestu Na Bojišti na okraji Přestanova. Proč o lithiu a proč v Přestanově? Česká republika disponuje nemalými zásobami lithia, které se nacházejí, obrazně řečeno, na dohled od Přestanova. Zvýšení poptávky po lithiu i růst jeho ceny vyvolaly otázky, zda by ČR měla tohoto přírodního bohatství využít a obnovit těžbu civalditu, 34 Silverius
tedy rudy, v níž se lithium na Cínovci nachází. Na toto téma se objevují v tisku více či méně fundované dohady. Starostka obce Přestanov Mgr. Miroslava Bechyňová a dr. Jiří Orava z UJEP (a obyvatel Přestanova) dospěli k závěru, že by se o tom měli dozvědět více nejvíce ti, jichž se bude případná těžba dotýkat, tedy obyvatelé obcí v Podkrušnohoří. Během diskusního večera prof. Pavel Janoš z Fakulty životního prostředí UJEP se svými spolupracovníky Ing. Martinem Šulcem a Mgr. Kristinou Fiantokovou představili historii těžby rud na Cínovci, vývoj technologií pro získávání lithia a pokroky i vize v oblasti elektromobility. „Je nutné poukázat i na skutečnost, že dosud pouze nepatrné množství lithia se získává z použitých zařízení zpět,“ upozorňuje prof. Janoš. Ředitel spol. Rema Ing. David Vandrovec vysoce fundovaně představil možnosti a problémy získávání lithia z elektroodpadu.
Společný projekt Ing. Stanislav Cingroš ze společnosti IBG na přednášce představil ambiciózní společný projekt spol. IBG, UJEP a UniCRE ORLEN zaměřený na úplné energetické a materiálové využití zejména baterií z elektromobilů. Díky němu by se mohlo lithium spolu s dalšími cennými prvky získávat z baterií zpět. Živá diskuse téměř 50 účastníků přednášky přinesla nejčastěji témata možných dopadů získávání lithia na životní prostředí. „Účastníci se shodli, že podobná diskusní setkání, při nichž se setkávají představitelé univerzity, výzkumných ústavů i podnikatelské sféry s obyvateli okolních obcí a nejširší veřejností, jsou velice užitečná a bude účelné je opakovat,“ uzavírá Jiří Orava z FŽP.
UJEP bude spolupracovat se zoo Dne 18. 11. 2021 podepsali rektor UJEP doc. Martin Balej a ředitelka Zoologické zahrady Ústí nad Labem Ing. Ilona Pšenková, Ph.D., smlouvu o vzájemné spolupráci v oblastech rozvoje vzdělávání, výzkumu, vývoje, umění a další tvůrčí činnosti směřující k celkovému zlepšování kvality života v ústeckém regionu.
a dlouhodobě ji sleduji. Díky všemu proběhlému mne to leckdy nenaplňovalo optimismem, stále ji však vnímám jako v Ústí nad Labem důležitou instituci. Proto budeme s jejím vedením hledat společná témata, kde by naše univerzita mohla přispět k jejímu rozvoji,“ doplnil rektor.
Kolekce UJEP je k dispozici Nová kolekce (nejen) oblečení UJEP, o které jsme vás informovali v minulém čísle, je již k dispozici! Zamiřte na náš e-shop a podpořte univerzitu, případně některou z jejích fakult, svým nákupem. Děkujeme! E-shop najdete na www.ujepshop.cz
Nové trendy ve zdravotnických vědách Dne 21. října 2021 se konala Mezinárodní vědecká konference „Nové trendy ve zdravotnických vědách 2021 – Quo vadis zdravotnictví“, kterou pořádala Fakulta zdravotnických studií UJEP ve spolupráci s Fakultou zdravotníckych odborov Prešovskej univerzity v Prešově a Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem, o. z. Témata konference odrážela aktuální stav vědeckých poznatků ve zdravotnických vědách, v oblasti nelékařských zdravotnických oborů provozovaných na FZS UJEP: Ergoterapie, Fyzioterapie, Porodní asistence, Všeobecné ošetřovatelství, Zdravotnické záchranářství a další specifické disciplíny. Konference byla určena pro akademické pracovníky a odborníky z praxe, kteří působí v oblasti zdravotnictví nebo sociální sféry, a studenty nelékařských zdravotnických oborů. Konference proběhla v hybridním formátu – na místě i on-line. UJEP
35
ve zkratce
Základní formy spolupráce vychází z charakteru UJEP jako vzdělávací a vědecké instituce. Směřují do problematiky zvyšování kvalifikace pracovníků zoo, možnosti řešení společných výzkumných projektů a přípravy vzdělávacích akcí a kampaní, předávání a sdílení informací. Univerzita nabízí zprostředkování kontaktů na nadané studenty pro jejich zapojení do činnosti zoo. V neposlední řadě je to spolupráce v oblasti témat studentských závěrečných prací a vzájemná propagace. „Jsem pravidelný návštěvník naší zoo
text: Pavla Růžičková foto: Josef Růžička, Dan Suhay, urbex.cz, Jan Loudil
Tip na výlet transformační
Chcete se změnit vy, nebo se má měnit krajina kolem vás? výlety Za železným pokladem Ralska Transformací stále prochází krajina pod Ralskem. V těchto místech ještě před druhou světovou válkou plynul poklidný život českého a německého obyvatelstva, roztroušeného do vesniček uprostřed polí a lesů. Pak přišla armáda a s ní zmar. Německá postavila letiště v Hradčanech, československá zřídila vojenský prostor a z bezmála dvaceti vesnic vyhnala i zbylé české obyvatelé (němečtí starousedlíci podléhali odsunu). Po roce 1968 se zde usadila sovětská armáda, zničila krajinu a postavila ve vojenském prostoru i okolí stovky staveb. Po jejím odchodu v roce 1992 se do prostoru vrátila příroda 36 Silverius
a pusté pláně postupně zarůstají novou divočinou. O rozvoj šetrné turistiky na tomto území se stará Geopark Ralsko, který pro návštěvníky aktuálně připravil zbrusu nové dobrodružství – objevitelskou virtuální stezku Za železným pokladem. Zdejší krajina s písčitou půdou byla vždy poměrně chudá na výnosy v zemědělství. Zato se zde vyskytovaly horniny bohaté na železo, lesy vhodné pro výrobu dřevěného uhlí a řeky a rybníky, které mohly pohánět hamry a drtičky. Od 16. do konce 18. století se průběžně objevovaly snahy železnou rudu těžit a zpracovávat. A právě stopy po této činnosti umožní návštěvníkům nacházet
nová aplikace. Virtuální stezka obsahuje jedenáct zastávek rozdělených do čtyř okruhů kolem Doks, Hradčan, Hamru na Jezeře a Mimoně. Spojeny jsou s nenáročnou procházkou, aby měl každý dostatek času a prostoru k objevování. Stačí si na stránkách www.visitralsko.com stáhnout do telefonu aplikaci a vyrazit do terénu. Tam najít informační tabule ke stezce, načíst QR kód v záhlaví tabule, a otevřou se vrátka do jiného světa. Potkáte historické osobnosti (můžete se s nimi i vyfotit), prozkoumáte techniku díky funkčním modelům vysoké pece či hamru nebo se ponoříte pod povrch do hlubokých štol. Aplikace virtuální stezky ilustruje snahu Geoparku Ralsko o transformaci vnímání
Jak vás jednou urbex chytne, hned tak vás zájem o staré stavby nepustí. A je jedno, zda na ně budete koukat zvenku nebo zevnitř
krajiny postižené pohnutou historií. Vznikla v rámci projektu Geoadventures podpořeného Evropskou unií.
Adrenalin, tajemství a unikátní fotky. Přesně to přináší urbex. Tedy fotografování opuštěných míst, na které lidská noha už pár let nevkročila a která upadla v zapomnění. A přesně takových lze najít v Ústeckém kraji ještě poměrně dost. Málokterý Ústečan nevkročil alespoň jednou do ruin rozpadlé Větruše nebo do opuštěné vily ve Skrytíně tyčící se nad údolím Labe. Obě tyto stavby jsou již zachráněny, ale v Ústí jsou stále další opuštěné objekty. Ve šluknovském výběžku jsou staré továrničky a ve výše zmíněném Geoparku Ralsko zase opuštěné domy po sovětské armádě. Kouzlem urbexu je ale i to, že si vlastní tajemná místa musíte objevit sami. Existuje spousta zdrojů a nástrojů, které milovníkům urbexu s hledáním pomůžou. Ačkoliv největší radost člověk má, když objeví něco, co před ním ještě mnoho lidí neprozkoumalo. Urbexeři se řídí nepsaným pravidlem: „Neodnášej nic než fotky, nenechávej nic
než stopy.“ Stačí se jen toulat a koukat se pozorně kolem sebe. Opuštěné domy a objekty najdete i tam, kde to vůbec nečekáte. Neexistuje na to žádný speciální recept, i když něco se odhadnout dá. Industriální budovy se nachází u už nefunkčních kolejových tratí a vleček. Vilové čtvrti s vilkami z první republiky zas možná ukrývají tu, která už ztratila svého majitele nebo se k ní nehlásí. Ačkoliv se urbexeři o přesné lokace moc nedělí, rádi se pochlubí svými úlovky alespoň prostřednictvím fotografií. Potkáte je jak na Facebooku v tematických skupinách, tak na specializovaných fórech. Většinou
se dozvíte například to, jak je těžké se do objektu dostat, zda je to vůbec možné nebo jestli je bezpečný. Mnohdy i pár zajímavostí a historických souvislostí. Několik málo indicií pak stačí k tomu, abyste sami budovy dopátrali. Nejznámější a nejrozsáhlejší fórum najdete na webu urbex.cz. Kromě hledání lokalit tu můžete narazit také na parťáky na příští výlet nebo diskutovat o fotografickém vybavení či o focení opuštěných míst. Pokud se však chcete dostat do sekce fóra s konkrétními objekty a jejich fotografiemi, musíte nejdřív sami na fórum přispět svým úlovkem a počkat, až jej schválí vybraní členové. Pak se vám teprve členská sekce odkryje. UJEP
37
výlety
Urbex – za dobrodružstvím objevování
Kamenný kruh u Milíče na Litoměřicku je postaven z devíti kamenů se středovým menhirem. Všechny prý mají léčivou moc
výlety
Provozovatelé se tak snaží chránit místa před nežádoucími návštěvníky. Za duchovní transformací Kamenné kruhy a menhiry jsou tajemné stavby. Někdo v nich vidí svědky dávné minulosti, jiní věří, že jde o energetické systémy pro harmonizaci a posílení krajiny, zlepšení podmínek pro život, zvýšení srážek a udržení vody v přírodě, pro zdravější a šťastnější život lidí, zvířátek i ostatních bytostí. Všichni jistě znají slavné Stonehenge ve Velké Británii, ovšem i v České republice najdete kolem čtyřiceti menhirů a 24 kamenných kruhů. Některé z těchto staveb jsou velmi staré, většina je ovšem novodobá. Tato posvátná místa jsou často vybudována na místě geologických zlomů a jsou spojována se živlem země. Pracují s energií krajiny a slouží jako léčebná místa a místa k uctění kultu plodnosti. Jsou to území klidu, kde je vše pevné, stabilní a hmatatelné. Dávají lidem pocit pevné půdy pod nohama a podporují spolehlivost, trpělivost a disciplínu. Jsou to příhodné lokality k meditacím nebo třeba 38 Silverius
jen k vycházce volnou krajinou. A jeden takový novodobý kamenný kruh se nachází u obce Malíč u Litoměřic. Kamenný kruh v Malíči je postaven z devíti kamenů se středovým menhirem. Celkem tedy jde o deset léčivých menhirů specialistů, cílem sestavy je hluboké léčení. Do kruhu je prý potřeba vejít hlavním vstupem, přistoupit k přední straně menhiru a opřít se o něj rukou nebo tělem. Středový
kámen si vyžádá energii od jednoho nebo více obvodových kamenů a předá ji člověku. Podle webu Druidi.cz mohou kameny léčit, zahánět deprese či pomoci se spojením s nebem. Pro přesvědčené lidi to je jistě velmi mocné místo, spojené s duchovní transformací, pro nevěřící materialisty tip na zajímavý výlet nejen do krajiny, ale i tak trochu do jiného světa. GPS 50.5476778N, 14.0830511E
STARTUP GO! PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR
Program pro začínající podnikatele a lidi s nápadem a chutí podnikat. Pomůžeme vám z nápadu vybudovat životaschopnou firmu anebo ze začínající firmy nadějný startup.
Z workshopu Martina Šafaříka na generování (podnikatelských) nápadů
… KDYŽ MÁŠ NÁPAD A CHUŤ PODNIKAT! OZVI SE HONZOVI: INKUBATOR@ICUK.CZ
→ icuk.cz/zacinam-podnikat
