Chytrý venkov

I na vesnici to může být SMART

Jistě jste již někdy slyšeli o konceptu smart city (chytré město), tedy oblasti, kde jsou digitální, informační a komunikační technologie na takové úrovni, že se podílejí na zvýšení kvality života jednotlivých obyvatel. V těchto koncepcích se mluví o optimalizaci dopravy, obnovitelných zdrojích, ekologii nebo sdílení dat pro veřejné účely. Vedle těchto měst ale nesmíme opomíjet ani venkovské oblasti. Ty procházejí odlišným vývojem a implementace konceptu smart city je zde omezena. Koncept chytrého venkova usiluje o zamezení technologického zaostávání venkova za městy a o to, aby města s venkovem vytvářela integrovaný funkční celek.

Tým odborníků z UJEP v čele s Ing. Petrem Hlaváčkem, Ph.D., (fakulta sociálně ekonomická) a Mgr. Vladanem Hruškou, Ph.D., (přírodovědecká fakulta) ve spolupráci s Inovačním centrem Ústeckého kraje (ICUK), Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Národní sítí MAS ČR řeší projekt Technologické agentury ČR s názvem Chytrý venkov: udržitelný rozvoj venkova s využitím Smart řešení. V rámci projektu vznikla publikace Koncept Chytrého venkova, která reaguje na existující problémy, trendy a rozvojové příležitosti pro venkovské obce. Součástí konceptu je zmapování oblastí pro vytvoření chytrých, resp. smart řešení, která mohou napomoci rozvoji venkovských oblastí, aby si venkov udržel atraktivitu v konkurenci s městy a byl stále místem, kde se dobře žije.

V současnosti je také dokončena Metodika Chytrého venkova, která má za cíl napomoci obcím zavádět chytrá řešení do svého rozvoje. Konkrétně v oblastech vymezených v Metodice jako efektivní místní ekonomika, resilientní komunita a chytré služby, kvalitní životní prostředí, dopravní mobilita, inovativní energetika.

V zájmu zavedení chytrých řešení do rozvoje byl pro Metodiku také vytvořen soubor příkladů chytrých řešení, která přináší podnětné nápady a inspirativní řešení. Chytrá řešení jsou často multioborového charakteru. Příkladem mohou být coworkingové prostory, které v obcích mohou fungovat nejen pro podporu rozvoje začínajících podnikatelů, ale i v podobě komunitních center.

Výběr typologických projektů vycházel v prvé řadě z českého prostředí, protože existence určitého příkladu v Česku znamená, že se jedná o aktivitu v českých reáliích dosažitelnou. Na druhou stranu doplnění zahraničních příkladů přináší nový rozměr zkušeností a nových řešení, která v domácím prostředí dosud neexistují.

Zahraniční příklady pak ukazují, jak se k rozvoji venkova přistupuje v jiných státech, jaké aktivity se tam rozvíjejí, a mohou být inspirací i pro Česko. Důvodem je i skutečnost, že idea Chytrého venkova byla za hranicemi rozvíjena dříve, proto i příkladů dobré praxe v zahraničí existuje mnoho a byla by škoda je nevyužít.

Pochopitelně řešení daných problémů nemůže probíhat prostřednictvím unifikovaných procesů, ale je třeba mobilizovat místní komunitu a apelovat na jejich angažovanost. Zároveň moderní technologie mohou řešení problémů posunout výrazně vpřed.

Připravovaný workshop se zástupci obcí a místních akčních skupin by měl napomoci nejen ve tvorbě rozvojových strategií, ale zvláště v rozhodování, jaká chytrá řešení vybírat, aby odpovídala podmínkám a potřebám místních komunit a obcí.

Metodika pomůže obcím zavádět chytrá řešení do svého rozvoje

Virtuální pitevní stůl ANATOMAGE

Na sklonku roku 2020 se podařilo na Fakultu zdravotnických studií UJEP získat cennou pomůcku pro výuku anatomie, která je jedním z klíčových předmětů všech studijních programů fakulty. Nákup virtuálního pitevního stolu ANATOMAGE byl financován pomocí projektu OPVVV U21 (Univerzita 21. století – Kvalitní, moderní a otevřená instituce) – materiálnětechnické a infrastrukturní zabezpečení (neboli U21KI) sloužícího právě pro nákup inovativních pomůcek pro výuku.

ANATOMAGE je z pohledu technika výkonným počítačem umístěným pod dva velké LCD panely vzhledově a rozměrově imitujícími konvenční pitevní stůl používaný pro medicínské účely. Stěžejní částí celého kompletu je obslužný software, pomocí kterého je možné na těchto panelech zobrazit 3D modely lidských těl i zvířat generované z reálných snímků magnetické rezonance (MRI) nebo CTA (formát DICOM).

Uživatel tak fakticky pracuje s virtuálními modely reálných lidských těl, pomocí dotykových ploch LCD panelů s nimi může manipulovat, provádět řezy, pitvat, a ukázat tak studentům jejich libovolnou část v podobě, která je pro výuku v dané chvíli nejvhodnější. V nové verzi SW byla přidána i možnost zobrazení animovaných orgánů lidského těla, např. srdce. Studenti tak mohou při volně stanovené tepové frekvenci pozorovat činnost chlopní, komor a předsíní na reálném 3D modelu s možností provádění řezů a manipulace s objektem stejným způsobem, jak již bylo řečeno výše. V knihovně nabízených 3D modelů pak najdete i menší zvířata, „hi-res“ anatomii některých orgánů či snímky mikroskopických struktur živočišných tkání (histologie).

Virtuální pitevní stůl lze užívat jak ve standardní horizontální poloze, tak i v poloze vertikální, která je vhodná při výkladu směrem do učebny k většímu množství přítomných studentů. Stůl disponuje i standardní sadou výstupních konektorů USB (pro export dat) a HDMI, obraz z panelů tak lze snadno distribuovat na projektor umístěný v učebně (případně bezdrátově i do jiné učebny).

Kromě samotného zatraktivnění náročné výuky lidské anatomie lze využít stůl i pro získání grafických podkladů pro tvorbu závěrečných prací studentů nebo studií vytvářených akademickými pracovníky fakulty. Kterýkoliv obraz, řez části lidského těla nebo orgánu lze uložit ve standardních grafických a video formátech pro další potřebu.

Samostatnou kapitolou je pak využití virtuálního pitevního stolu pro analýzu snímků z externích zdrojů. Díky spolupráci s Masarykovou nemocnicí, jmenovitě s Radiologickou klinikou, se nám daří získávat snímky reálných případů pořízených prostřednictvím MRI a CTA, jež můžeme nahrát do virtuálního pitevního stolu, zobrazit je jako 3D modely a provádět s nimi všechny úkony popsané výše. Studenti tak mají možnost pracovat se skutečnými defekty, tj. frakturami končetin, lebky apod. Získání těchto snímků je však podřízeno podpisem informovaného souhlasu pacientů.

Pro naše studenty bude v budoucnu čím dál obtížnější získávat praktické dovednosti v reálném prostředí nemocnic, i proto se fakulta zdravotnických studií rozhodla zakoupit pro výuku nejen tento virtuální pitevní stůl, ale i další simulátory. O těch však zase někdy příště.

S kompostováním

o krok blíže Zelenému kampusu

Odpady a jejich třídění jsou velkým tématem dnešní doby. Co se třídění plastů, papíru a skla týče, patříme mezi evropskou špičku. Ale na co zapomínáme, je bioodpad. Přitom právě bioodpad tvoří až 40 % obsahu našich odpadových nádob. O to smutnější je fakt, že právě tento druh odpadu se dá celkem snadno přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost.

A co to vlastně bioodpad je? Je to veškerý biologicky rozložitelný odpad podléhající anaerobnímu (bez přístupu kyslíku) či aerobnímu (s přístupem kyslíku) rozkladu. Pro lepší představu se jedná například o zbytky z ovoce a zeleniny, trávu, listí, plevel, zeminu z květináčů, skořápky od ořechů, kávovou sedlinu aj. Tento druh odpadu se dá po vytřídění zpracovat různými způsoby v kompostárnách, bioplynových stanicích anebo jednoduše pomocí kompostéru či vermikompostéru (součástí jsou žížaly) přímo v domácnosti.

Díky kompostování můžeme zvýšit úrodnost půdy i množství vody, které dokáže voda pojmout a v neposlední řadě snížit negativní dopad na životní prostředí. Ptáte se jak? Pokud nebudeme ukládat bioodpad na skládky, snížíme nejen produkci skládkového plynu, ale také znečištění podzemních a povrchových vod. Ve své podstatě je tento proces logický a jednoduchý. Právě efektivní nakládání s odpady a jejich přeměna na další zdroje jsou jedněmi z cílů cirkulární ekonomiky (oběhové hospodářství), která je součástí akčního plánu EU jak nakládat s odpadem.

I proto byl během října roku 2021 v rámci diplomové práce spuštěn pilotní výzkum v režii Fakulty životního prostředí UJEP, který se zabývá univerzitním kompostováním bioodpadu. Ten je zároveň prvním viditelným krokem rodícího se projektu Zelený kampus, který posune naši univerzitu směrem k udržitelnosti. Všude se na nás valí informace o tom, že je potřeba odpady třídit. Všimli jste si ale nějaké informace o tom, že je potřeba třídit i bioodpad? Těch už se objevuje mnohem méně. Ideou výzkumu univerzitního kompostování je proto nejen monitorování třídění bioodpadu, ale také osvěta a vzdělávání lidí v oblasti nakládání s odpady.

V rámci dvouletého výzkumu budou postupně instalovány tři tříkomorové kompostéry vytvořené z dřevěných palet. Do jednotlivých komor se bude házet bioodpad vyprodukovaný na univerzitě (posečená tráva, listí, odpad z menzy, od studentů i zaměstnanců). Kompostéry budou moci využívat i obyvatelé žijící kolem kampusu, kteří nemají jinou možnost jak bioodpad třídit. Momentálně je k dispozici jeden tříkomorový kompostér, který se nachází poblíž fakulty umění a designu. Všechny tři komory kompostéru jsou využívány a zaplněny z více než 80 %. Zároveň vznikla facebooková skupina „Kompostování v kampusu“, která má za úkol třídění bioodpadu monitorovat a také propagovat. Na jaře tohoto roku je v plánu instalace dalších dvou kompostérů a tvorba informačních cedulí, které by vysvětlovaly podstatu třídění bioodpadu i všem kolemjdoucím.

Věděli jste, že kromě toho, že je kompostování smysluplné, zabývat se bioodpadem nám nakazuje i legislativa? Jakožto člen EU jsme se zavázali k plnění společných cílů. Jedním z nich je i zákaz skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které se sbírají odděleně za účelem recyklace (například kompostováním). Určitě jste si všimli, že firmy i obce zavádějí postupně sběr biologického odpadu. Mají na to čas do konce roku 2023. Například město Ústí nad Labem poskytlo do domácností již v roce 2015 celkem 1 200 kompostérů a 100 vermikompostérů. V létě 2017 spustilo projekt, při kterém bylo instalováno celkem 200 nádob na bioodpad. Bohužel již v lednu 2021 byl tento projekt ukončen. Důvodem bylo, že nevhodný odpad se vyskytoval až v 75 % všech nádob a jeho dotřídění nebylo reálné. Lidé na to jednoduše nebyli připraveni. Na začátku letošního roku spustilo město nový projekt, ve kterém si budou občané moct zažádat o kompostéry, vermikompostéry a 240litrové nádoby na bioodpad. Svoz nádob by měl být spuštěn od dubna 2022, a to v intervalu 1x za 14 dní. Rozdávání kompostérů v rámci dotačních programů se jeví jako správná cesta. Jen tu opět chybí nějaká cílenější osvěta. Takovéto projekty by si zasloužily větší pozornost a propagaci. Nutno dodat, že od roku 2030 by měla platit omezení skládkování na veškerý odpad, který je vhodný k recyklaci nebo materiálovému či energetickému využití. To s sebou ponese i postupný nárůst cen za svoz komunálního odpadu. Problémem je, že běžný člověk nemá o tomto ani tušení. Doufáme, že i díky našemu projektu se to brzy změní.

Každý člověk vyprodukuje průměrně zhruba 2 kg bioodpadu týdně. Pokud tímto výzkumem oslovíme byť jen jednoho člověka, můžeme tak předejít skládkování až kolem 100 kg bioodpadu za rok. Pro někoho možná zanedbatelné číslo, na druhou stranu, někde se začít musí. Proto nebuďme k této problematice lhostejní, zamysleme se nad ní a zkusme třídit společně.

V univerzitním kampusu se postupně objeví tři takovéto kompostéry