Výlety „pod lupou“

Krajina i příroda pod lupou: Bořeň

Vrch Bořeň je bezpochyby největší dominantou města Bíliny, od kterého je vzdušnou čarou vzdálen pouhé 2 km. Jeho silueta s téměř kolmo vzhůru stoupajícími křivkami je svým tvarem zcela unikátní nejen pro oblast Českého středohoří, ale v rámci celé České republiky vůbec. Se svou nadmořskou výškou 539 m sice zdaleka nepatří k nejvyšším vrcholům Českého středohoří, přesto vystupuje vysoko nad okolní krajinu. Odborníky je Bořeň považován za největší znělcové těleso v Evropě, zároveň je také označován za nejskalnatější, samostatně stojící vrch České republiky.

Bořeň má co nabídnout hned v několika oblastech, z vrcholu je nádherný kruhový výhled na Krušné hory, České středohoří, Bílinu s radovesickou výsypkou či podkrušnohorskou pánev. Horolezci pak ocení četné skalní útvary, které dokonce umožňují výstupy vysokohorského rázu. Bořeň je domovem řady unikátních druhů rostlin a živočichů, také proto zde byla vyhlášena národní přírodní rezervace. Roste zde například hvězdnice alpská, hvozdík sivý či koniklec luční. V nepřístupných skalních stěnách hnízdí na 90 druhů ptáků, z toho 22 přísně chráněných. Bořeň je prostě takový malý ráj pro turisty, horolezce, botaniky i zoology.

Vrch Bořeň se tyčí nad městem Bílina. Nejsnadnější přístup je z druhé strany

Děčínská zoologická zahrada se rozkládá na pouhých šesti hektarech

Výrazný tvar vedl obyvatele okolních obcí k dohadům, co jim vlastně Bořeň připomíná. Silueta hory se z každého místa jeví odlišně, proto jsou také nabízená vysvětlení odvislá od bydliště pozorovatelů: zatímco v Bílině převládá názor, že se podobá ležícímu lvu, v Liběšicích je při pohledu k Bořni shledávána hlava mamuta, v nedalekých Želenicích se mluví o hlavě obra.

Na Bořeň se lze vydat dvěma směry, přes Lázně Kyselku nebo přes město Bílinu po zeleně značené turistické cestě.

Nejmenší zoo v kraji: Zoo Děčín

Malá, ale šikovná, tak by se bezesporu dala nazvat nejmenší zoologická zahrada v Ústeckém kraji, Zoo Děčín. I když se rozkládá na pouhých šesti hektarech na Pastýřské stěně vysoko nad Děčínem a labským údolím, rozhodně má co nabídnout.

Zahrada byla založena v roce 1948 z iniciativy skupiny milovníků zvířat, kterou kolem sebe soustředil podmokelský obchodník a zoolog Ludvík Grác. Vybrali pro ni úžasné místo v překrásném prostředí lesoparku na Pastýřské stěně, kde v letech 1919–1925 provozovala podmokelská Pilzova divadelní společnost lesní divadlo a kde v roce 1936 vystavěl Horský spolek pro České Švýcarsko mládežnickou ubytovnu, která se později stala sídlem správy zoo i několika teplomilných druhů zvířat. Dnes zoologická zahrada v Děčíně chová asi 450 zvířat více než 150 druhů. Ikonou zoo jsou dlouhodobě medvědi, aktuální místní celebritou je mladý a majestátný samec Bruno. K zoo patří ještě unikátní expozice Rajské ostrovy, která se nalézá v nenápadném činžáku kousek od centra města. Jsou zde akvária a terária plná fascinujících tvorů, kteří mnohdy vypadají, jakoby pocházeli z kouzelného světa Harryho Pottera.

www.zoodecin.cz

Detektivní příběh: Relikviář svatého Maura

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny zdobený relikviář svatého Maura. Když se po druhé světové válce na několik desetiletí ztratil, hledali ho detektivové, zlatokopové i hledači pokladů.

Relikviář byl původně uložen v klášteře v belgickém městě Florennes, kde v něm po staletí mniši uchovávali relikvie svatého Jana Křtitele a později i svatého Maura. Když pak po Velké francouzské revoluci vláda klášter zrušila, relikviář z počátku 13. století věřící přenesli do nedalekého kostela. Byl ale poškozen a církev neměla peníze na jeho opravu, proto roku 1838 církevní rada památku prodala panu Alfredu de Beaufort, který nechal poničený relikviář zrestaurovat a poté ho přemístil na svůj zámek v Bečově nad Teplou.

Tam nedaleko Karlových Varů památka odpočívala až do konce druhé světové války, kdy Beaufortové z Bečova uprchli. Vzali si s sebou jen nejnutnější věci, relikviář zakopali pod podlahu hradní kaple. Zámek byl po válce znárodněn a vzácná památka se ztratila z očí. Až po čtyřiceti letech se začaly dít věci. V roce 1984 začal o odkoupení blíže neurčené historické památky, ukryté na území Československa, vyjednávat obchodník z USA Danny Douglas. K vyjednávání byli přizváni i kriminalisté, kteří měli za úkol zjistit, o jaký předmět má obchodník zájem. Díky několika indiciím se kriminalistům podařilo relikviář vytipovat a začali prohledávat celý bečovský areál doslova pod lupou. Relikviář objevili v zásypu hradní kaple.

Československo nakonec Relikviář svatého Maura do ciziny za 250 tisíc dolarů nevydalo. Po znovuobjevení památky začaly soudní spory (Československo versus Beaufortovi). Teprve po vyjasnění majetkových a vlastnických vztahů, když mezinárodní soud přiřkl relikviář státu, mohly započít restaurátorské práce. To bylo roku 1991. Oprava relikviáře trvala více než deset let – až do roku 2002. V květnu 2002 se relikviář vrátil na „místo činu“ a je od té doby vystaven na Bečovském zámku. Návštěvníkům se otevře 1. června a návštěvu tohoto vzácného pokladu je lepší si rezervovat předem.

www.zamekbecov.cz

Zmenšený svět: Park miniatur

V České Kamenici na Děčínsku obnovili zhruba po 70 letech park miniatur. Jde o drobné modely domků z modřínového dřeva a betonu v lokalitě Mlýnky nad městským koupalištěm. Jedná se o kopie budov z České Kamenice rozmístěných v okolí zdejšího potůčku. Některé z modelů jsou pohyblivé, voda z potoka roztáčí například miniatury mlýna nebo pily. Mlýnky stávaly v České Kamenici před 2. světovou válkou, vytvořil je českokamenický obyvatel Anton Gampe. Po odsunu Němců park miniatur postupně zanikl, protože se o něj neměl kdo starat. Ve snaze podpořit turistický ruch je město v roce 2021 obnovilo jako součást historického lesoparku. Areál pomáhají dotvářet děti z místní školy. Postupně doplňují další domečky, postavičky a další doplňky v rámci školních dílen.