Ukrajino, jsme s tebou

To mě právě rozčiluje, když lidé říkají, že jsou Ukrajinci nevděční a podobně. Za sebe můžu říct, že jsem jich tady u nás poznala přes sto a všichni byli tak hodní, tak pokorní, vděční. Nemůžu ani na jednoho ukázat, že by se mu něco nelíbilo, nebyl spokojený, vůbec. Opravdu nemůžu říct nic negativního a myslím si, že zkušenost se sto lidmi už je zkušenost. A když pak někdo vykládá, že tu Ukrajinci jezdí v nových autech a chodí ve značkovém oblečení… Možná by se měli zamyslet nad tím, co těm lidem zbylo – jen to auto, oblečení a špatné vzpomínky.

Z našeho rozhovoru je jasné, že to pro vás bylo náročné období. Je něco, co vám pomáhá? Jak si čistíte hlavu?

Mně hodně pomáhá sluníčko – když je venku hezky a můžu se cestou z práce jen tak projít a vím, že v práci je všechno v pořádku a o ty lidi je postaráno. Počasí mi teď dodává energii. A taky mě moc těší, když se ti lidé začleňují a daří se jim. S některými lidmi jsem pořád v kontaktu. Třeba nedávno za mnou přišla paní, která odešla bydlet na Hoření, aby se mi pochlubila, že sehnala práci v archivu v Děčíně. Ředitel toho archivu ji totiž slyšel v rozhovoru v rádiu, tak tam zavolal a nabídl jí práci. Hned za mnou běžela, aby mi to řekla, měla opravdu radost. I tohle je takové zadostiučinění, že se jim daří a že se tu mohou realizovat, tak i to mi pomáhá a naplňuje mě.

Chtěla byste něco dodat na závěr?

Z celého srdce bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na pomoci. Zaměstnancům univerzity, městským i státním policistům, firmám z Ústí i okolních měst, všem Ústečanům, kteří moc pomohli, a že jich nebylo málo! V neposlední řadě všem zaměstnancům SKM a mé drahé kolegyni Bohumile Jelínek, která všechny ty emoce prožívala se mnou. Děkuji!

Jak probíhala příprava charitativního koncertu?

Podívejte se na záznam koncertu:

bit.ly/jsme-s-tebou

Ve čtvrtek 24. 3. bylo možné online sledovat premiéru charitativního koncertu Ukrajino, jsme s tebou! Program připravili současní i bývalí studenti a pedagogové katedry hudební výchovy PF UJEP a za celým nápadem, organizací a realizací stál doktorand této katedry – Pavel Zmátlo. Koncert můžete zhlédnout i nyní, a to na univerzitním YouTube kanále.

Jak se zrodil nápad na koncert?

Bavil jsem se s kamarádkou Lenkou Portovou, která toho času pomáhala při organizaci materiální sbírky v Lounech, a při všem tom povídání padla zásadní otázka: „Co kdybychom udělali charitativní koncert?“ Chvíli jsem nad tím dumal – respektive mě tahle myšlenka celou noc budila – a ráno jsem si řekl, že se do toho pustím.

Kolik času uplynulo od prvotního nápadu do samotné realizace?

Byly to zhruba tři týdny, během kterých jsem si nechal tento počin posvětit, absolvoval několik schůzek, domluvil interprety a prostory, realizoval propagační materiály, absolvoval dva natáčecí dny a pak to ještě celé dával dohromady. Původně jsem si říkal, ještě s horkou hlavou, že to dáme za týden, ale to bych se asi složil (smích).

Podle čeho jste interprety vybíral?

Oslovil jsem všechny, kteří jsou nějakým způsobem spjati s naší katedrou. Všechno to jsou studenti, absolventi, pedagogové a jejich přátelé. Snažil jsem se o to, aby v každém tělese byla nějaká spojující linka právě s katedrou hudební výchovy.

Měl jste nějakou předchozí zkušenost s pořádáním takové akce?

S organizací koncertů jako takových mám zkušeností poměrně dost, nicméně projekt takového rozsahu, kam jsem zval i známější osobnosti, jsem dělal prvně.

Má pořádání charitativní akce nějaká specifika?

Myslím, že je to jednodušší ze stran ochoty. Pokud narazíte na správné lidi a oni vědí, že akce má dobrý záměr, tak ji rádi podpoří.

Jak nakonec celý koncert probíhal?

Během dvou natáčecích dnů k nám postupně přijížděli všichni pozvaní umělci a nahrávali jsme jednotlivé dílčí výstupy. Ty jsme pak s kolegou Lukášem Bockem dávali dohromady po stránce vizuální a zvukové.

Proč jste nezvolil třeba formu živého vysílání?

Já osobně ty online koncerty formou živého vysílání v online prostoru nemám moc rád, protože výsledky ne vždy stojí za to. Během živého přenosu nemusíte vše podchytit. Navíc pokud chcete, aby ten živý přenos vypadal dobře, jsou personální nároky mnohem vyšší. Takhle jsme to zvládli ve dvou lidech.

Narazil jste během natáčení na nějaký problém?

Myslím, že příprava byla dobrá a důsledná, takže to proběhlo úplně bez problémů. Technika nás nezradila. Samozřejmě vždy člověk vidí, co vše by se dalo udělat jinak a třeba i trochu lépe, ale myslím, že jsme za daných podmínek odvedli nejlepší možný výkon. Člověk musí vždy pracovat s tím, co má.

Takže se nenašlo nic, co by vás zaskočilo?

Jediné, co mě obecně v této době překvapuje, je rozdělení společnosti. Ty komentáře na sociálních sítích člověk opravdu číst nemůže. Dělat nepřítele společnosti z člověka, který je prokazatelně v tísni, je ve válce, přišel o domov a svoje blízké… mi prostě a jednoduše přijde nízké a vůbec tohle jednání nechápu.

Přišly i nějaké nenávistné reakce přímo na tento koncert?

Na tento konkrétně ne, minimálně o nich nevím. Nicméně ve stejnou dobu jsem ještě pořádal i charitativní koncert na pomoc Ukrajině v Chomutově. Tam se bohužel nějaké nemístné komentáře k jeho konání na sociálních sítích objevily. Každopádně samotný koncert dopadl velmi dobře a naplnili jsme celý kostel.

Dostal jste nějaké ohlasy na celou akci? Jaké případně byly?

Všechny ohlasy, které jsem zaznamenal, byly pozitivní. Pro mě asi nejvíc znamená ocenění od kolegů a lidí, kteří se na natáčení koncertu přímo podíleli. Nemenší radost ale mám i z pozitivních reakcí diváků, kterým kromě možnosti podpory dobré věci přinesl i potěchu.

Které z vystoupeních vás nejvíce oslovilo?

Nejvíc mě dostalo klavírní vystoupení dr. Krahulíka, který působí na naší katedře. Když jsem seděl za kamerou, tak jsem pomalu ani nedýchal. On je navíc skromný člověk, který však hraje jako bůh. Ale všechna vystoupení byla perfektní a jsem hrozně vděčný za to, že se natáčení všichni zúčastnili.

Chcete ještě něco dodat závěrem?

Chtěl bych ještě jednou poslat velké DÍKY všem, kteří se na akci podíleli. Nejde jen o umělce, ale také o vedení univerzity, fakulty a naší katedry – bez jejich podpory a hlavně důvěry by se mi akce pořádala těžko. Velké díky patří také Domu umění, který nám poskytl prostory pro natáčení. Moc si vší té pomoci vážím a ještě jednou děkuji!