Ve zkratce

Posádka ujep vybojovala v závodech dračích lodí skvělé 3. místo ve firemní sekci

UJEP PŘESTŘIHla POSLEDNÍ PÁSKU V KAMPUSU

Dne 23. března 2022 byla slavnostně otevřena nová budova v Kampusu UJEP, objekt Fakulty strojního inženýrství UJEP – CEMMTECH (Centrum materiálů a technologií). Sídlí zde převážná část fakultního Ústavu strojů a energetiky, která je se stávající budovou H, zbytkem fakulty, propojena průhledným mostkem.

„Základní výstavba Kampusu UJEP tak, jak je dlouhodobě plánována, se tímto posledním přírůstkem uzavírá a do budoucna v univerzitním městečku plánujeme již jen změny drobnějšího charakteru. Chceme se soustředit na přechod od betonu k lidským zdrojům,“ uvádí rektor doc. Martin Balej.

V budově CEMMTECH jsou k dispozici kanceláře pro 76 akademických a 10 technickohospodářských pracovníků, dvanáct nových laboratoří, 5 učeben, z toho jedna počítačová, aula pro 80 posluchačů a 3 odpočinkové zóny pro studenty, z toho jedna s terasou.

NA STUPNĚ VÍTĚZŮ VYSTUPUJÍ I SBORMISTŘI

Vynikající úspěch zaznamenala katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty UJEP. Její studentka Helena Popperová obsadila 2. místo na soutěži pedagogických fakult České republiky s mezinárodní účastí.

Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádala ve dnech 19.–21. 5. 2022 Interpretační soutěž pedagogických fakult ČR. Studijní obory, které rozdělily účastníky do soutěžních kategorií, byly hra na klavír, hra na smyčcové nástroje, hra na varhany, sólový zpěv a sbormistrovství.

„V kategorii sbormistrovství obsadila Helena Popperová, studentka 3. ročníku bakalářského studia na katedře hudební výchovy PF UJEP, skvělé 2. místo,“ říká vyučující oboru sbormistrovství PF UJEP a dlouholetý dirigent Dívčího komorního sboru Kuželky doc. PaedDr. Vladimír Kuželka.

BYLA USTANOVENA MEZIREGIONÁLNÍ UNIVERZITNÍ RADA

GERMANISTKA Z UJEP OCENĚNA ZA INTERKULTURNÍ LITERÁRNÍ VĚDU

Dne 26. 5. 2022 se v Luhačovicích sešlo celkem 9 rektorů, aby projednali statut dokumentu, který v budoucnu umožní zejména univerzitám v regionech nalézat synergie při rozvoji vysokých škol i naplňování potřeb a strategií regionů. Vrcholní zástupci, rektoři univerzit z Hradce Králové, Ústí nad Labem, Opavy, Českých Budějovic, Plzně, Liberce a Zlína a také dvou vysokých škol z Ostravy a Jihlavy podepsali Prohlášení o ustanovení Meziregionální univerzitní rady (MUR). Prvním předsedou MUR se stal prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Zakládající členové ustavili Meziregionální univerzitní radu jako skupinu představitelů českých veřejných škol, kteří sdílejí společnou vizi zásadní role vysokých škol v rozvoji regionů s důrazem na vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a ve snaze přispívat ke snižování regionálních rozdílů a zvyšování jejich soudržnosti a konkurenceschopnosti.

Ústecká germanistka doc. Renata Cornejo obdržela Cenu Společnosti pro interkulturní germanistiku (GiG) za vynikající vědeckou práci v oblasti interkulturní literární vědy.

Dne 21. dubna 2022 proběhlo v rámci programu celosvětové konference Společnosti pro interkulturní germanistiku, kterou v online formě pořádala Univerzita v Zadaru, slavnostní předávání Cen GiG akademickým pracovníkům za mimořádně významnou vědeckou práci na poli interkulturní germanistiky. Cenu za rok 2020 převzala symbolicky „z rukou“ prezidentky společnosti prof. Gesine Lenore Schiewer docentka katedry germanistiky Filozofické fakulty UJEP doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D.

Společnost pro interkulturní germanistiku (GiG) se sídlem v Bayreuthu uděluje Cenu GiG germanistům a germanistkám z celého světa za vynikající vědeckovýzkumnou práci v oblasti interkulturní germanistiky od r. 2018. Docentka Cornejo obdržela tuto cenu za svůj badatelský přínos v oblasti interkulturní literární vědy za rok 2020 až v letošním roce, neboť konference GiG, na které se cena slavnostně předává, byla z důvodu pandemie přesunuta.

Předání Cen rektora za rok 2021

Nepříznivá epidemická situace nedovolila v prosinci loňského roku předat Ceny rektora za rok 2021 na tradičním ceremoniálu udílení Cen. Ceny byly předány v polovině května v rámci osobních setkání, kdy měl rektor UJEP, doc. Martin Balej, příležitost soukromě pohovořit s laureáty Ceny a poděkovat jim za vynikající práci a propagaci, kterou dělají ústecké univerzitě čest.

ujep.cz @ujepul

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) ujep.offi cial

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Svět na dosah

Hledáte nápady, kam se vydat na výlet? Za krásnými a zajímavými místy často nemusíte cestovat daleko za hranice, stačí zůstat v Česku. Nevěříte? Svět máte doslova na dosah…

Provence pod Řípem

Zapadající slunce, mírně zvlněná krajina, opojná vůně levandule nad poli plnými fialově kvetoucích trsů. Krásná Provence? Nebo také Levandulová farma pod Řípem v obci Židovice. Své brány otevírá v rámci různých akcí. Nejbližší dny levandulových otevřených dveří jsou 2. a 3. července 2022, tedy na vrcholu sezóny, kdy jsou políčka v plném květu. Můžete si prohlédnout různé levandulové kultivary, nakoupit levandulové výrobky a relaxovat, třeba s drobným občerstvením. Odpočívat můžete i ve stínu višňového sadu, pozorovat motýly, včely a čmeláky nebo si rozbalit piknik.

Oregon na Kamenici

V americkém Oregonu u řeky Columbia jsou soutěsky Oneonta s unikátní faunou a florou. Přestože neleží ve vysoké nadmořské výšce, rostou zde chladnomilné druhy kapradin, mechů a lišejníků a žijí bezobratlí živočichové nacházející se obvykle jenom v horských polohách. Důvodem je hromadění studeného vzduchu na dně soutěsek vlivem klimatické inverze. Soutěsky navíc svou drsnou krásou přitahují davy turistů. Po požáru v roce 2017 je jejich část ještě stále uzavřená jednak z důvodů nebezpečí pádu stromů

Tajemně krásné soutěsky v Hřensku

a kamenů, jednak aby si příroda mohla odpočinout od návalů turistů. Zoufat si ovšem nemusíte. Velmi podobné soutěsky jsou ve Hřensku v Českém Švýcarsku, Tichá a Divoká soutěska na řece Kamenici. Na tato nejromantičtější a zároveň nejcennější a nejzachovalejší místa národního parku se jindy než v hlavní sezoně nepodíváte, protože nejdou projít celé pěšky, část je splavná pouze na lodičkách, které vyplouvají denně od dubna do října. Cesta k soutěskám začíná v Hřensku, po žlutě značené cestě podél Kamenice k Edmundově soutěsce. Je pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi (1813–1894), majiteli teplického panství, který se postaral o pohodlí prvních výletníků: v soutěskách nechal zřídit chodníčky, můstky a lávky. Tam, kde se do cesty postavily skály, dal vystřílet tunely a průchody. V květnu 1890 byla slavnostně otevřena první soutěska, Tichá zvaná též Edmundova. Od přístaviště Edmundova soutěska vede dál cesta po břehu Kamenice, od Mezního můstku se dá ze soutěsek vyjít po zelené značce buď do Mezné nebo do Růžové, nebo pokračovat dál do přístaviště Divoká soutěska a absolvovat plavbu Divokou soutěskou.

www.hrensko.cz

Kousek Skotska pod Ještědem

Betonový železniční viadukt s 21 oblouky v západním Skotsku tyčící se nad zeleným údolím jste jistě někdy viděli ve filmu. Jmenuje se Glenfinnan, leží v hrabství Inverness poblíž stejnojmenné osady a jezera Loch Shiel. Objevil se například ve filmech o Harry Potterovi a díky tomu je v posledních letech přímo obsypaný turisty. Stejně úchvatná stavba vyrostla v letech 1898 až 1900 na trati z Liberce do České Lípy. Nad vsí jménem Novina, která je součástí obce Kryštofovo Údolí, se hrdě tyčí 14 oblouků až do bezmála třiceti metrů nad zem. Je postaven z lomového kamene dioritu a obložen známou libereckou žulou.

Za návštěvu stojí i samotné Kryštofovo Údolí na řece Rokytce, které bylo pro množství zachovalých dřevěných a hrázděných staveb vyhlášeno vesnickou památkovou zónou. Kromě krásné architektury a viaduktu zde naleznete i Muzeum lidových betlémů a první český vesnický orloj v bývalé trafostanici (dokončený 2008). A aby toho nebylo málo, mají tu i kuriozní kašnu Čůrajícího voříška, jejíž inspirací byl slavný bruselský Manneken Pis.

www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/1127-viadukty-u-obce-novina.html

Portugalsko na Labi

Vinařská oblast Alto Douro na severu Portugalska je jednou z nejstarších na světě. Nápoje z hroznů zde vyráběli již lidé v době bronzové a klasické umění pěstování a výroby vína sem přinesli Římané. Není

Železniční viadukt nad vsí jménem Novina na trati z Liberce do České Lípy

divu, že tato oblast byla roku 2001 vyhlášena součástí světového dědictví UNESCO a každoročně láká miliony turistů. To po krásných vinicích u Velkých Žernosek se můžete procházet úplně sami a kochat se výhledy na vinice, na malebné údolí řeky Labe a vyhaslé sopky Českého Středohoří. Ne nadarmo se této oblasti říká Porta Bohemica, tedy brána do Čech. Letní západ slunce můžete sledovat se sklenkou dobrého vína v jedné z místních vinárniček.

www.velke-zernoseky.cz

Island v Práchni

Asi nejznámější islandská pláž s temně černým pískem a impozantními kulisami čedičových sloupů se jmenuje Reynisfj ara. Podle některých žebříčků je dokonce nejkrásnější pláží na světě, ovšem i nejnebezpečnější. Objevují se zde totiž tzv. plíživé vlny, které mohou vystoupit na břeh a doslova odnést půdu pod nohama. To vám na Panské skále v Práchni u Kamenického Šenova rozhodně nehrozí, zdejší jezírko je zcela poklidné a na jeho hladině se zrcadlí čedičové sloupy, které stejně jako ty islandské připomínají píšťaly varhan. Jen dnes již legendární dráhu, po které svištěla na kmenu do údolí Pyšná princezna Krasomila s králem Miroslavem, byste tu hledali marně. Ta patří jen do pohádky.

www.luzicke-hory.cz/mista/index. php?pg=zmpansc

Holandsko nad Labem

Co si vybavíte, když se řekne větrný mlýn? Někdo si vzpomene na Dona Quijota, většině se vybaví Holandsko, nížiny, tulipány a větné mlýny poklidně otáčející lopatkami. Přitom stejné unikátní stavby lze nalézt i u nás. Třeba takový větrný mlýn v moravské obci Jalubí je se svými lopatkami impozantní, ovšem byl vystavěn teprve v roce 2007 jako turistická atrakce. Třípodlažní větrný mlýn holandského typu v Janově dnes již bohužel lopatky nemá, ovšem pochází z roku 1844 a byl v provozu do 20. let 20. století. Dnes slouží jako rekreační objekt a je jedním z trojice větrných mlýnů v okolí, které zde zbyly po původním sudetoněmeckém obyvatelstvu. Další stojí v Růžové, je pokrytý břečťanem a vybaven maketou pětilistého větrného kola, a třetí se nachází v Arnolticích.

www.povetrnik.cz

Panská skála je učebnicovým příkladem sloupcové odlučnosti čediče. Není v okolí jediná

Krásný mlýn v Janově na Děčínsku. Chybí mu dnes jediné – otáčející se lopatky

Anton Logov – Svatá Ukrajina

Jedno z děl, které bylo k vidění na výstavě Ukrajina ještě nezemřela! v Galerii Rampa. Více o ní čtěte na stranách 20–21.