Zpráva z participace: Táboritská, Ondříčkova a Olšanské náměstí, Praha 3 by Dominika Belanská

Veřejné prostory v ulicích Táboritská, Ondříčkova a na Olšanském náměstí, Praha 3 zpr áva z part icipace

DU Be n 2017

ZPRÁVA Z PARTICIPACE Veřejné prostory v ulicích Táboritská, Ondříčkova a na Olšanském náměstí, Praha 3 Zadavatel: Městská část Praha 3 Havlíčkovo nám. 9/700, 130 85 Praha 3 Zpracovatel: Sinpps, s.r.o. Dvorecká 387/2, 147 00 Praha 4 Autorka participačního procesu a metodiky: Mgr. art. Dominika Belanská Autorky zprávy z participace a facilitátorky veřejného setkání: Mgr. art. Dominika Belanská Mgr. art. Zuzana Čupková-Žúžiová, PhD. Ing. Milota Sidorová, PhD. Fotografie: Jan Fiala Dominika Belanská Městská část Praha 3 Duben 2017, Praha

Obsah 1. Úvod

2. Proces a cíle participace

3. Zjištění a doporučení 3.1 Charakter a využití veřejných prostorů 3.2 Mobilita a bezpečnost 3.3 Zeleň a vybavení veřejných prostorů 3.4 Partnerství pro další rozvoj

7 9 15 21 27

4. Výsledky procesu 4.1 Rozhovory 4.2 Dotazníkový průzkum 4.3 Veřejné setkání 4.3.1 Procházka 4.3.2 Diskuze nad mapami

29 30 37 45 46 48

5. Další kroky

Poděkování

1. Úvod V rámci připravované obnovy veřejných prostor v ulicích Táboritská a Ondříčkova (lokalita Bezovka, centrum Olšanka) pověřila Městská část Praha 3 (dále Praha 3) zpracováním Studie proveditelnosti společnost Sinpps s.r.o. (dále Sinpps). Vzhledem k významu této lokality jako dopravního uzlu a místní občanské vybavenosti, a také zodpovědnosti Prahy 3 reflektovat touto veřejnou investicí co nejpřesněji potřeby veřejnosti, zavázala Praha 3 společnost Sinpps, aby také získala a do projektu zapracovala názory a podněty místní veřejnosti. Participace obyvatel probíhala na základě plánu, který vypracovala pro Sinpps externě spolupracující odbornice na participaci Dominika Belanská. Realizace aktivit byla možná díky aktivní spolupráci Praha 3, jejich zaměstnanců i zastupitelů, především v oblasti komunikace s veřejností o probíhajícím procesu, produkčního zabezpečení aktivit, přizváním a zapojením zástupců místních komunit a zájmových skupin do aktivit participace.

Cílem tohoto dokumentu je sumarizovat průběh participačního procesu, detailně popsat jeho výstupy a formulovat doporučení pro projektanty a samosprávu. Doporučení by měla být dále zapracována do připravované projektové dokumentace, aby se následně promítla do realizace proměny veřejných prostor a také do jejich dalšího rozvoje a správy. Předpokladem naplnění účelu uskutečněných participativních aktivít je: •

zapracování podnětů veřejnosti a doporučení z nich vyplývajících v co největší možné míře do studie proveditelnosti a další související projektové dokumentace

•

využití získaných podnětů a doporučení samosprávou při realizaci proměny prostoru a jeho dalším rozvoji a správě

2. Proces a cíle participace Zjišťování potřeb a názorů obyvatel probíhalo na základě předem připraveného Plánu participace od prosince 2016 do únoru 2017, a to metodami dotazníkového šetření, polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zájemníky a veřejného plánovacího setkání formou plánovací procházky a diskuzí nad mapou. Podněty veřejnosti byly získavané především v souvislosti s lokalitou, která je předmětem připravované studie proveditelnosti, a kterou je možné rozdělit do několika dílčích částí: •

Táboritská ulice, úsek v úrovni hotelu Olšanka

•

Ondříčkova ulice, úsek od nároží Žižkovho náměstí po křižovatku s Táboritskou ulicí

•

křižovatka Táboritské, Jičínské a Prokopovy ulice

•

Olšanské náměstí

Cílem aktivit bylo získat vyjádření veřejnosti k současnému stavu lokality, vnímaní silných stránek a potenciálu i problémů, a také jejich očekávání od budoucí proměny. V průběhu příprav i samotného procesu byli indetifikováni a kontaktování i konkrétní místní „zájemníci“ - osoby, které mají vztah k lokalitě a zájem na způsobu jak se bude vyvíjet, tj. místní rezidenti, podnikatele, provozovatelé služeb a obchodů, pracující v lokalitě. Proces také poodhalil potenciál budoucí spolupráce s nimi na utváření lokality. Podněty veřejnosti byly vzhledem k zadání projektu vyžadovány především v oblastech: • • • • • •

doprava / mobilita, pohyb v území charakter prostředí aktivity a služby zeleň mobiliář materiály a povrchy

V doporučeních se opíráme také o podněty z konzultací s odborníky působícími v Institutu plánováni a rozvoje hlavního města Prahy Irenou Mádlovou a Filipem Ditrichem, které se uskutečnily paralelně s průběhem participativního procesu.

Podrobnejší popis jednotlivých použitých metod společně se získanými daty se nachází v kapitole 4. Výsledky procesu.

3. Zjištění a doporučení Na základě podnětů a informací získaných v procesu zapojení veřejnosti byla formulována zjištění a doporučení pro zpracování studie proveditelnosti. Zjištění byla seskupena do tematických celků Charakter a využití veřejných prostor, Mobilita a bezpečnost, Zeleň a vybavení veřejných prostor a Partnerství pro další rozvoj.

Charakter a využití veřejných prostorů

Mobilita a bezpečnost

Lokalita má v současnosti výrazně dopravní charakter, což odpovídá jejímu významu dopravního uzlu. Podřizují se tomu také způsoby využívání veřejných prostorů, které jsou v současnosti převažne utilitární. Lokalita je zároveň místem, kde se kumuluje množství služeb a občanské vybavenosti. Díky tomu ji navštěvuje denně velké množství lidí. Současný utilitární vzhled, parametry lokality a možnosti využití veřejných prostor však limitují využití tohto potenciálu. V tomto smyslu byly proto formulovány také požadavky a návrhy na opatření pro zvyšení pobytového charakteru veřejných prostor a pro přidání nové vrstvy aktivit.

Intenzita dopravy, prioritizace autmobilové dopravy odrážející se v dimenzích prostor a s tím související nebezpečný a nepohodlný pěší pohyb jsou vnímany jako hlavní problémy lokality. Řešení otázek mobility, tedy pohled na lokalitu jako komplexní výzvu pro sladění všech druhů dopravy je tedy prioritou. Zklidnění automobilové dopravy, zvýšení bezpečnosti chodců, odstranění bariér a podpora pěšího a cyklistického pohybu v navrhovaných řešeních dominovala.

Zeleň a vybavení veřejných prostorů Zjištění poukázala na potřebu humanizace a veřejných prostor v lokalitě. Respondenti vnímali nedostatek zeleně i neadekvátní vybavení prvky městského mobiliáře, které by pomohly zvýšit pobytovou kvalitu. Přidání nové zeleně viděli jako žádoucí z pohledu zlepšení mikroklímatu prostředí, snížení prašnosti a hlučnosti. Několik doporučení se dotýkalo dovybavení veřejných prostorů městským mobiliářem lavičkami, odpadkovými nádobami, cyklostojany, i pitnými fontánkami. Množství podnětů se zaobíralo zlepšením údržby a péče o zeleň a veřejné prostory.

Partnerství pro další rozvoj Zapojení veřejnosti a především rozhovory s místními aktéry odhalily možnosti jejich potenciální spolupráce se samosprávou na dalším rozvoji této lokality. Mnozí si umějí představit nebo si přímo přejí aktívně spolupracovat na prostorových nebo programových intervencích pro oživení a zkvalitnění lokality.

3.1 Charakter a využití veřejných prostorů Lokalita plní významnou dopravní funkci a v současnosti má výrazně dopravní charakter. Zároveň je však místem, kde se kumulují služby místního i městského významu, lokalita žije intenzivním pěším pohybem. Pohybují se zde nejen místní obyvatelé, ale i množství lidí dojíždějících za prací či školou, i prostupujících mezi spoji hromadné dopravy. Lokalitu využívají všechny věkové kategorie i sociální skupiny. Současné využití území jako dopravně exponovaného s množstvím služeb přináší řadu problémů a prostorových konfliktů, ale i nezanedbatelné příležitosti pro socio-ekonomický rozvoj. V řešené lokalitě je situováno množství větších i menších obchodů, kaváren, restaurací a služeb. Tuto pestrost hodnotila zapojená veřejnost jako největší devizu lokality. V tomto ohledu i požadavky směřovaly k zachování rozmanitosti nabídky služeb a obchodů, či rozšíření nabídky o chybějící (např. lékarna, malé potraviny, obuv). Několik dotazovaných spontánně pojmenovalo potenciál místa být významným lokálním centrem Žižkova.

Architektura v okolí byla zdrojem časté kritiky. Podoba a stav okolní výstavby do značné míry ovlivňuje vnímání charakteru lokality. Místní pociťují antipatii především k budovám, které vznikly v druhé polovině minulého století a změnily původní charakter a blokový urbanismus čtvrti (tj. obchodní dům Bezovka, panelový obytný dům jakož i budova hotelu Olšanka). Několik požadavků se týkalo potřeby rekonstrukce či úpravy vzhledu objektů. Současný stav prostředí hodnotí zapojeni obyvatelé celkově spíše negativně - často jej označovali za zanedbaný, neutěšený, nepřívětivý, či dokonce „ohyzdný“. Problematické není jen opotřebení, zastarání, nebo nefunkčnost částí infrastruktury, podle místních není na dostatečné úrovni ani péče a údržba veřejných prostorů. Jako problém viděli několik nepřehledných míst, která jsou jen slabě osvětlené nebo úplně neosvětlené, a která vnímají jako nebezpečná zejména v nočních hodinách.

Lokalita s dominantním dopravním charakterem, a zároveň s množstvím služeb a občanské vybavenosti, dává tušit větší potenciál.

Stavby z druhé polovice 20. stol. jsou vnímány negativně. Zaznívala potřeba jejich rekonstrukce.

Vzhledem k intenzivní dopravě a dispozici veřejných prostorů, jsou v současné době způsoby jejich využívání především utilitární. Pobytové aktivity zde vidět málo, možnosti trávit čas ve veřejných prostorech jsou omezené částečně subjektivními faktory nepohody, ale převážně chybějícími příležitostmi a důvody k delšímu pobytu.

Proměna by se měla zaměřit na zkvalitnění veřejných prostor, infrastruktury a efektivitu využívání tak, aby se zvýšil komfort, bezpečnost a standard každodenního zážitku z pobytu v prostředí. Nedostatečné možnosti využití veřejných prostor jinak než jen pro tranzit vnímala i zapojena veřejnost. Žádala možnost pobýt déle a odpočinout si, více laviček, ale i příležitostí na posezení na terasách restaurací a kaváren. Objevily se však i návrhy na nové aktivity - občasné trhy, výstavy, pouliční kulturní vystoupení, ale i skatepark či jiné aktivity, které by zaujaly děti a mládež. Pro novou vrstvu aktivit viděli účastníci participativních činností jako vhodný prostor především v části Ondříčkovy ulice, na Olšanském náměstí na místě dnešného parkoviště a před hotelem Olšanka na Táboritské ulici.

Tranzitní prostor, který neposkytuje příležitosti k zastavení.

Těžko využitelné zbytkové prostory.

Někdejší Olšanské náměstí bylo přerušeno velkým dopravním koridorem. Na jeho zbytku je dnes parkoviště.

Vnímání prostoru do velké míry ovlivňuje parter budov. Graffiti, ilegální výlepy, odpadky na chodnících, poškozené vybavení mají výrazný podíl na celkovém dojmu uživatel.

Doporučení • Udržet a rozvíjet aktivní parter budov a pestré složení obchodů a služeb. Podpořit využití parteru všech okolních budov pro obchody a služby. • Zabezpečit přímé propojení parteru a veřejného prostoru - vstupy orientovat do ulice, umožnit přes výklady pohled z exteriéru dovnitř a naopak.

• Identifikovat zóny a mikroprostory, které by mohly být řešeny jako místa se specifickým vybavením a programem, který tady dá vzniknout novým aktivitám - např. trhům, výstavám, uměleckým instalacím, kulturním akcím a podobně. Jako vhodná místa pro tento přístup jsou zejména: Olšanské náměstí, část Ondříčkovy ulice, prostor před hotelem Olšanka.

• Zvýšit kvalitu každodenního užívání lokality. Zaměřit se na efektivitu aktivít, bezpečnost a komfort užívání, respektovat přirozené zvyky uživatelů lokality (trasy, kt. využívají, místa, kde se rádi zastavují...).

• Zkvalitnit každodenní péči a údržbu veřejných prostranství a volit ve všech úrovních taková řešení, která údržbu usnadňují.

• Umožnit více různorodých aktivit ve veřejných prostorech. Umožnit setrvat v prostoru (např. doplněním mobiliáře), umožnit vznik zahrádek restaurací a kaváren, oživit prostor ulice komerčními i nekomerčními aktivitami.

• Osvojit si princip okamžitého řešení nejen havarijních stavů, ale i běžných problémů souvisejících s odpadem v ulicích, grafitti, zvandalizovaným městským mobiliářem a podobně.

• Vyhnout se vytváření míst kam není nevidět, špatně osvětlených zákoutí a zbytkových prostor.

Již zrekonstruovanou část lokality doplnit infrastrukturou pro další aktivity. Doplněním o stánek s občerstvením, kašnu nebo pítko, a taky dalšími místy pro posezení by se zvýšilo jeho užívání i pro jiné činnosti, vznikl by důvod pro setrvání.

Prostor ve spolupráci s jeho vlastníkem lépe integrovat do prostoru Táboritské ulice a to tak, aby podpořil jeho zobytnění a zapojení do pochozích ploch (místo trávníku) pro nabytí městské kvality. Je tady vhodné prostor reorganizovat, vytvořit prostředí pro posezení na slunné straně náměstí, nebo také pro komerční využití - kiosk s kávou nebo zmrzlinou.

Reorganizovat prostor pro intenzivnější využití. Prvků zeleně (záhony, keře a vzrostlé stromy) využít tak, aby tu vzniklo příjemné prostředí pro zastavení a posezení. Prostor oživit dalšími prvky, např. kioskem s kávou, zmrzlinou, trhovými stánky. Umožnit jeho využívání pro pouliční umění, případně různé aktivity ve spolupráci s lokálními partnery.

Rozšířit prostor před obchody a odstranit bariéry. Životaschopnost uličního parteru podpořit velkorysejší šířkou chodníku, rekonstrukcí pro bezbariérový přístup do obchodů a přidáním posezení v místech, kde to profil umožňuje, využít je možno také parapety výloh obchodů.

Navrátit prostoru charakter náměstí. Uzpůsobit lokalitu pro delší pobyt a poskytnout místo pro zastavení, oddech a delší setrvání. Rezervovat prostor pro letní zahrádky: zachovat volný minimálně 3 - 3.5 m široký pás od fasády domů a k němu přiléhající pěší koridor. Prostor rozvrhovat citlivě a s ohledem na urbanistickou kompozici, architektonicky ztvárněné nároží a historický objekt naproti. Vhodné je umístit zde vzrostlejší stromy, vodní prvky a možnosti posezení s výhledem na protější vrch Parukářku a Kapli sv. Rocha, integrovat citlivě zastávku autobusů.

Inspirace pro zlepšení

Zobytnění, víc komfortu pro uživatele.

Živý parter je podstatou úspěchu veřejných prostor. Na první pohled otevřené prostory obchodů, propustní hranice mezi soukromým a veřejným, mezi interiérem a exteriérem přitahuje víc lidí a zvyšuje přirozenou sociální kontrolu.

Mikrozóny s různým charakterem a funkcemi.

Markýzy jsou jednoduchým nástrojem pro vnesení lidské míry i komfortu do prostoru.

Výstava ve veřejném prostoru je skvělou příležitostí pro oživení prostoru a zároveň možností přiblížit aktivity institucí lidem. Příklad je z centra Štokholmu.

Pravidelné nebo příležitostní trhy.

3.2 Mobilita a bezpečnost Lokalita je důležitým dopravním uzlem, kříží se zde trasy městského významu a několik linek tramvají a autobusů. Dobrou dopravní obslouženost MHD a dostupnost lokality všemi druhy dopravy vysoce kladně hodnotí většina zapojené veřejnosti. Dojmu z prostoru však dominuje intenzivní automobilová doprava. Množství aut, hluk a další negativní vlivy automobilové dopravy vnímala zapojená veřejnost jako hlavní problémy lokality. Intenzita všech druhů dopravy a současné dopravní řešení je však zdrojem častých prostorových konfliktů a kolizí. Lokalitu denně využívá velký počet pěších všech věkových skupin a to jak místní rezidenti, tak i lidé, kteří sem přicházejí za službami, prací, nebo zde přestupují mezi linkami městské dopravy. Pěší tu tvoří významnou skupinu účastníků provozu. Doporučení pro zlepšení velmi často směřovala ke zklidnění dopravy, např. formou zúžení a redukce počtu jízdních pruhů, snížení maximální povolené rychlosti na 30 km / hod, nebo instalací zpomalovacích prahů.

Špatné podmínky pro chodce, bariérovost a nebezpečnost pěších tahů byly vnímány jako největší problémy lokality pro většinu zapojených lidí.

Z dotazníku vyplynulo, že při pěším pohybu okalitou má pocit ohrožení více než polovina respondentů. Kritickými místy jsou hlavně málo viditelné nebo nesprávně umístěné přechody pro chodce, nenavazující nebo nelogicky vedené pěší trasy, nesprávné načasování semaforů na přechodech, a nedostatečné dimenze ostrůvků tramvajových zastávek. Většina získaných podnětů souvisela se zlepšením lokality z pohledu chodce. Požadovali odstranění bariér z pěších tras, včetně zábradlí, reklam a sloupů, a také rozšíření chodníků. Opakovaly se požadavky na zjednodušení průchodů, zkrácení jejich délky, přidání nových nebo jejich reorganizaci a umístění v linií pěších tras.

Často dochází k nebezpečným konfliktům mezi různými účastníky provozu.

Stávající stav prostoru staví pěšímu pohybu bariéry různého druhu.

Rizikovým faktorem v lokalitě je i nesprávné, resp. nelegální parkování automobilů, ať už na chodnících nebo na zbytkových úsecích vozovky tak, že zabraňují výhledu na příchozí vozidla a omezují ostatní účastníky provozu. V tomto smyslu zaznělo několik požadavků na vytvoření vyhrazených míst pro krátkodobé zastavení, pro zásobování nebo taxíky a na opatření, která omezí možnosti pro nelegální způsoby parkování. Několik podnětů se týkalo opatření pro cyklistickou dopravu. Lidé zapojení do procesu nepovažují současnou síť cyklostezek za dostačující. V prostoru ulice se cítí na kole nepříjemně nebo ohroženě a žádají cyklostezky doplnit a logicky navázat na celoměstskou cyklodopravní síť. Požadavky směřovaly také k doplnění cyklostojanů.

Nevhodné načasování semaforů také znepříjemňuje pěší pohyb.

Nenavazující pěší trasy stěžují pěší pohyb a snižují jeho atraktivitu.

Nevhodné umístění přechodů pro chodce. Přechody pro chodce na sebe nenavazují a lidé procházejí i na místech kde nejsou vyznačeny.

Nedostatečné dimenze ostrůvků tramvajových zastávek.

Doporučení • Realizovat opatření na zklidnění dopravy. Redukovat a zúžit jízdní pruhy, redukovat prostor křižovatek, vytvořit zvýšené přechody pro chodce (na úrovni chodníků), přehodnotit možnost redukovat maximální povolenou rychlost.

• Upravit délku zeleného signálů ve prospěch chodců, tak, aby se minimalizovaly čekací doby a signál byl dostatečne dlouhý, aby umožnil přechod přes cestu i znevýhodněným skupinám uživatel.

• Prioritně řešit podmínky pro pěší pohyb. Umožnit jasný a plynulý pěší pohyb vedením přímých a funkčních pěších tras, spojených do logické a bezpečné sítě. Chodníky vést v přirozených liniích pěšího pohybu a vzájemné vazbě.

• Odstranit bariéry z chodníků a pěších tras, odstranit reklamní poutače, sloupy, a řešit výsadbu a umístění prvků městského mobiliáře, tak, aby nezasahovaly do průchozí šířky chodníků.

• Dimenzovat chodníky, přechody pro chodce a nástupní ostrůvky MHD s ohledem na počet a potřeby uživatelů. Rozšířit je i na úkor zúžení jízdních pruhů.

• Zabránit neformálnímu / nelegálnímu parkování, při reorganizaci dopravy zamezit vzniku zbytkových ploch, které by mohly sloužit na odstavování automobilů. Riziková místa, např. hranu chodníků na Táboritské, opatřit sloupky.

• Podpořit pěší pohyb zvýšením pobytových kvalit veřejných prostor. Podpořit využívání MHD zvýšením pobytových kvalit nástupišť (vyšší kapacita, lavičky, přístřešky).

• Doplnit síť cyklostezek, tak aby byl umožněn přímý, bezpečný a komfortní pohyb cyklistů. Doplnit cyklostojany na klíčových místech - před obchody, kavárnami, apod.

• Doplnit nebo reorganizovat přechody pro chodce tak, aby byly v požadovaných pěších liniích.

Cyklostezku z Lupáčovy ulice logicky navázat na cyklodopravní síť (chybí kupř. napojení směrem na Ondříčkovu ulici). Doplnit plnohodnotný chodník na severní straně Ondříčkovy ulice. Řešit ji v jedné úrovni s prioritou podélného pohybu chodců, s materiálovým odlíšením příčných nájezdů pro zásobování.

Rozšířit pěší koridor na Ondříčkově ulici v návaznosti na Táboritskou ulici, i na úkor stávajících vyvýšených záhonů, reorganizovat sloupy, kiosky a další prvky, tak, aby nebyli bariérou, ale aby prostor logicky doplnili.

Realizovat v tomto místě průchod pro chodce pro bezpečné přecházení v místě přirozené pěší trasy.

Upravit délku signálů na všech světelných křižovatkách ve prospěch chodců, s delšími intervaly pro průchod a kratšími čekacími dobami.

Trasu tramvají posunout co nejvíce směrem na sever, což umožní realizovat profil ulice v žádoucích dimenzích s ohledem na prioritu pěšího pohybu a tramvají. Rozšířit tramvajové nástupní ostrůvky tak, aby byly oba alespoň 3 m široké, a to i na úkor jízdních pruhů, v zájmu dosažení efektu dopravního zklidnění.

Zmenšit a zpřehlednit prostor křižovatky. Vtáhnout hrany zastavení co nejblíže dovnitř křižovatky, aby se zkrátila trasa příčného projíždění automobilů. Přechod zkrátit a udělat opatření pro zvýšení bezpečnosti procházejících chodců, např. vysunutím nástupních hran a zúžením jízdních pruhů, prodělením dostatečně velkým ostrůvkem pro pěší apod.

Situovat zde další přechod pro chodce. Zabránit nelegálnímu stání V tomto místě lidé často přecházejí. automobilů na chodníku a (budoucím) cyklokoridoru. Opatřit celou hranu chodníku sloupky. Stávající parkoviště na Olšanském náměstí se doporučuje zrušit a řešit tento prostor jako pěší, bezbariérový, s povrchem v jedné Úpravy prostoru Táboristké řešit s prioritou pohybu chodúrovni. Místa pro parkování rezidentů se doporučuje nahradit ců. Vozovku Táboritské ulice je např. možné řešit v jedné v blízkosti lokality (např. v Olšanské ulici, nebo u polikliniky). úrovni (bez zvýšených prahů), a chodníky a ostrůvky zvýNáměstí řešit s ohledem na přirozené pěší trasy, umožniť šené, přístupné bezbariérovými nájezdy. Prověřit možnost příčný pohyb pěších. upustit od realizace zábradlí podél tramvajových ostrůvků.

Prostor pro pěší podél obchodního parteru a podél hotelu Olšanka maximálně rozšířit a žádným způsobem jej lokálně nezužovat. Zásobování řešit umístěním zásobovacího místa např. na kraji Ondříčkovy ulice. Stání taxíků a autobusú u hotelu situovat k zadnímu vchodu.

Inspirace pro zlepšení

Pohodlné a dostatečně široké ostrůvky tramvajových zastávek, oddělené zvýšeným širokým obrubníkem. Alternativa k bezpečnostnímu zábradlí.

Vkusně řešené sloupky v případě potřeby zabrání nelegálnímu způsobu parkování na chodnících.

Mobiliář umístěn ve vlastní zóně, tak aby nezasahoval do průchozí šířky chodníku.

Místa pro odpočinek podél pěších tras jsou důležitou podporou pěšího pohybu.

Dizajn průchodu pro chodce zdůrazňuje prioritu pěších v prostoru.

Cyklistická infrastruktura a opatření na podporu cyklistů se nemusí omezovat pouze na vyznačení cyklostezek. Příklad opěrky, která pomáhá cyklistům při stání na semaforech.

3.3 Zeleň a vybavení veřejných prostorů Veřejné prostory v lokalitě mají potenciál být aktivními a atraktivními místy, kde se budou lidé chtít projít, zastavit se, potkat své sousedy a známé, anebo sledovat okolní dění. Aby se tak stalo, musí být příjemnými a přístupnými místy, poskytovat podporu různorodým aktivitám a vyšší míru komfortu oproti současnému stavu.

Zeleň Zúčastněná veřejnost tématu zeleně věnovala velkou pozornost a přisuzuje jí velký význam. Mnozí vysoce oceňují, že v blízkosti lokality je několik dobře dostupných prostorů se zelení, vhodných k pobytovým a rekreačním aktivitám (Parukářka, Olšanské hřbitovy, Žižkovo nám.). Na druhé straně, pokud se mluvilo jen o řešených veřejných prostorech, nedostatek zeleně uváděli respondenti jako jeden z významných problémů. Opakovaly se požadavky na doplnění vzrostlé zeleně a výsadby, která by zpříjemnila a zvýšila atraktivitu prostředí. Zeleň vnímali jako důležitou i z pohledu snížení negativních dopadů dopravy (hlučnost,

prašnost). Nezanedbatelný význam má zeleň v kontextu probíhajících klimatických změn a ekologických aspektů tvorby města, které vyžadují efektivnější nakládání s dešťovou vodou, jakož i co největší hospodárnost údržby. Požadavky směřovaly především k zachování stávajícih stromů v maximální možné míře, doplnění stromů či vytvoření nových stromořadí, které by stínila chodníky a místa k sezení. Předmětem diskuse byla i možnost zatravnit kolejiště tramvají s cílem redukovat hluk a vysokou prašnost prostředí.

Nevhodně koncipovaná plocha zeleně na Olšanském náměstí omezuje pohyb a funkční využití prostorů.

Při nové výsadbě by se podle zúčastněných mělo přihlížet především na efektivní fungování prostor. Třeba myslet na zachování průchozí šířky chodníků i nástupních ostrůvků tramvají. Stromy a záhony by neměly být bariérou, fyzickou ani vizuální. V souvislosti s novou zelení se diskutovala potřeba zohlednit nároky na péči a údržbu. Přestože se v řešených ulicích nachází několik zatravněných ploch, záhonů a stromů, lidé jasně artikulovali potřebu zkvalitnění a doplnění zeleně - i jako prostředek redukce negativních dopadů automobilové dopravy a zvýšení bezpečnosti.

Mobiliář a materiály Doplnění městského mobiliáře bylo velmi často uváděnou požadavkem. Možností posedět a déle setrvat není momentálně v lokalitě adekvátní množství. Zobytnit doplněním mobiliáře je třeba zejména místa, na kterých se lidé přirozeně déle zdržují - především prostory tramvajových a autobusových zastávek, okolí obchodů a služeb i místa, která budou moci lidi využít pro odpočinek, pozorovat dění v lokalitě, nebo si vychutnávat výhledy (např. Z Olšanského náměstí na Parukářku nebo na Kapli sv. Rocha). Zejména mnozí senioři by ocenili možnost krátkého odpočinku např. během nákupů.

Z hlediska komfortu užívání lokality vnímali jako potřebné také doplnit stojany na kola. Ty v lokalitě momentálně chybí. Lidé by je využili zejména při nákupech, za kterými do lokality dojíždí a při cestách do práce. Materiál pochozích povrchů byl taky předmětem diskuse. Zde se požadavky orientovali především na to, aby byly povrchy protiskluzové a aby se daly jednoduše udržovat a opravovat. Dotazníkový průzkum ukázal preferenci mozaikové dlažby a velkorozměrových kamenných desek před asfaltovými povrchy.

V lokalitě se nachází několik typů odpadkových kosů. Navíc v některých místech se jich nachází více kusů než je potřeba, na jiných místech zase chybí.

Často se opakoval požadavek na zlepšení čistoty lokality a řešení odpadkových košů. Ty by měly být umístěny podél pěších tras, zejména v prostoru před obchody. Kromě jejich umístění třeba přihlížet i na design košů, který by měl být jednotný. Vícekrát se objevil požadavek na doplnění fontán, picích fontánek, pítek pro ptáky a kašen, které by zpříjemnily a zatraktivnily prostředí.

Přístřešky jsou v současnosti řešeny mimo ostrůvky zastávek, což není adekvátní řešení.

Kontejnery na Olšanském náměstí jsou umístěny nevhodně, v pěší trase a rozhledu do křižovatky. Řešením jsou podzemní kontejnery na tříděný odpad, které by měly být umístněny tak, aby nepřekážely chodcům, rozhledu do křižovatky ani provozu.

Doporučení • Vzrostlou zeleň koncipovat tak, aby stínila pěší trasy a doplňovala místa, kde je možné pobýt.

• Zelené plochy oddělit zvýšeným obrubníkem, bez dalších oplocení.

• Prozkoumat možnosti vnést nové prvky zeleně do veřejných prostor (zelené silniční ostrůvky a středové pásy, zazelenění tramvajového tělesa, mobilní zeleň, zeleň na fasádách, zelené vertikální stěny, zelené střechy...), které by kromě zpříjemnění prostředí ulice pomohly redukovat prašnost a hlučnost způsobenou automobilovou dopravou.

• Obohatit vybavení veřejných prostor o funkční, trvanlivé a dobře udržovatelné prvky městského mobiliáře: lavičky, přístřešky zastávek s větší kapacitou, cyklostojany, vodní prvky (fontána, pítko)..., které pomohou zvýšiť pobytovou kvalitu veřejných prostorů.

• Plochy a prvky zeleně koncipovat s ohledem na efektivitu využití a pohybu v lokalitě. Prvky ani způsob jejich založení by neměly překážet v trasách pobytu, zbytečně zužovat profil chodníků, neměly by zaclánět účastníkům dopravy ve výhledu apod. • Preferovat zelené porosty, které dobře drží vláhu, a které jsou druhově rozmanité před extenzivními travnatými plochami. Podporovat tím biologickou rozmanitost ve městě a hospodárnost.

• Místa pro posezení přednostně umisťovat podél pěších tras, obchodů a služeb a na stinných místech v blízkosti stromů a zeleně, a s dobrým výhledem na dění v lokalitě, nebo na zajímavé okolí. • Volit vizuálně jednotný design (styl, barevnost a materiály) všetch prvků mobiliáře. • Využít možností spolupráce s uměleckoprůmyslovou školou v lokalitě pro vytvoření uměleckých nebo užitkových děl, které pomohou dotvořit charakter a identitu veřejných prostorů.

• Exponované dřeviny opatřit rabátky kvůli ochraně před poškozením.

Doporučuje se ve spolupráci s majitelem pozemku upravit zeleň tak, aby tu nevznikala tmavá zákoutí, tj. bez keřú, spíše trávník, záhony, stromy s výše nasazenou korunou. Nový chodník řešit průběžně v jedné úrovni a v povrchové úpravě navazující na rekonstruovanou část lokality. Nájezdy k zásobovacím vstupům řešit případně ve větší kostce kvůli zvýšené zátěži.

Pěší koridor řešit v jedné úrovni, stromy osadit do rabátek, bez zvýšených zelených ostrůvků, které by bylo třeba obcházet. Doplnit místa pro posezení - lavičky i stolky pro hry, nebo pro konzumaci obědu, svačiny apod.

Rešit prostor ve spolupráci s majitelem pozemku, jako pochozí až po hranu fasády, s úpravou v mozaice, zeleň upravit pro přehlednost a dostatečnou sociální kontrolu bez keřů a se stromy (volit druhy s výše nasazenou korunou a umístit v rabátkách), s ohledem na dobrou údržbu prostoru.

Pro povrch tramvajového tělesa v tomto úseku preferovat intenzivně udržovanou zatrávněnou plochu.

Záhony řešit jako vsakovací. Povrchy vyspádovat povrchy pro svedení dešťové vody do záhonů, ne do kanalizace.

Oddělit vozovku od prostoru pro pěší pásem zeleně.

Řešit kapacitu přístřešku na zastávkách s ohledem na počet cestujících. Řešit je minimálně jako zdvojené, anebo jich umístit více. Zvolit variantu přístřešků bez bočnic, aby neomezovaly podélný pohyb po ostrůvcích.

Umístit stojany na kola, především v blízkosti škol, služeb a obchodů.

Povrchy tramvajového tělesa mezi zastávkami řešit ve velkoformátové dlažbě, zastávky a chodníky v mozaice, vozovky v asfaltu. Doplnění pravidelné linie stromořadí je vhodným způsobem zkvalitnění prostředí, a také prostorové hierarchizace - podpořit opticky dopravní osu Táboritské ulice.

Vhodné místo pro fontánu nebo jiný vodní prvek. Doplnit stromy, záhony, místa pro posezení.

Inspirace pro zlepšení

Výsadba jako estetizujúci prvek a zároveň prostředek oddělení dopravních prostorů.

Predzáhrádky s posezením nebo ve stísněných podmínkách jen lavičky pomáhají přenést život z interiéru do prostoru ulice.

Kapacitní přístřešky vybavené sezením, informačním systémem, odpadkovými koši a automaty na lístky zkvalitní podmínky využívání veřejné dopravy.

Vertikální zelené stěny jsou alternativou jak vnést více zeleně do veřejných prostor.

Fontány či jiné prvky využívající vodu poskytují multisenzorický zážitek a oživují veřejné prostory. Jsou atrakcí zejména pro děti.

Vybavení veřejných prostor městským mobiliářem, který pomůže zlepšit pobytové kvality prostoru, může být i v podobě mobilních židlí a stolků. Takové vybavení umožňuje flexibilnější využití veřejných prostor.

3.4 Partnerství pro další rozvoj Účelem participace bylo identifikovat potřeby

konkrétní příležitosti pro jejich zapojení.

a získat podněty veřejnosti k řešenému území,

Praha 3 při vytvoření prvků do Parukářky.

zároveň však její proces poskytl příležitosti

Se zástupci Hotelu Olšanka, a obchodního

k seznámení místních aktérů a pro identi-

domu Bezovka, které vzhledem k jejich rozsah

fikaci potenciálních možností spolupráce,

a klíčovou polohu výrazně formují charakter a

které mohou napomoci při realizaci žádoucích

fungování veřejného prostoru, se doporučuje

zlepšení a dalšímu rozvoji lokality.

co nejdříve navázat jednání pro hledání „win-win“ řešení, která připravovanou investici

Intenzivní a dlouhodobá spolupráce samosprávy s partnery z dalších sektorů - s místními podnikateli, sdruženími a spolky, je žádoucí pro dlouhodobou udržitelnost projektu i celkovou životaschopnost lokality.

o předešlou spolupráci školy s Městskou částí

do veřejných prostor podpoří vhodnými řešeními rozhraní veřejných prostorů a soukromých pozemků. Žáci a studenti místních škol se mohou stát aktivními účastníky přeměny veřejných prostor, přinést nápady pro oživení lokality i se na jejich realizaci přímo podílet. Spolupráce

Z okruhu dotazovaných účastníků participativ-

s místními vzdělávacími institucemi se zdá mít

ních aktivit se vykrystalizovaly jako důležití po-

velký potenciál. Střední uměleckoprůmyslo-

tenciální partneři pro samosprávu místní větší

vá škola, která je situována v těsné blízkosti

i menší podnikatelské subjekty. Doporučuje-

řešené lokality v části Ondříčkovy ulice, má

me pro další kroky oslovit všechny majitele a

odborně způsobilé pedagogy i studenty, kteří

provozovatele obchodů a služeb v okolí, kteří

by mohli ve spolupráci s projektanty navrhnout

budou dotčeni proměnami, informovat je o

a vyrobit prvky mobiliáře, případně jinými zása-

připravovaných proměnách a společně formo-

hy či aktivitami přinést tomuto prostoru nové

vat vizi socioekonomického rozvoje lokality, a

kvality a specifický charakter. Dá se opírat také

Pro ztvárnění Olšanského náměstí doporučujeme další konzultaci s dotčenými obyvateli, majiteli budov a okolních provozů, které ověří a upřesní podněty, které zazněly během veřejného setkání. Dosavadní zjištění naznačují, že místní obyvatelé se přiklánějí k tomu, aby byl tomuto prostoru navrácen charakter náměstí, a k vyřešení parkování pro rezidenty na jiném vhodném a dostupném místě nedaleko. Je třeba komunikovat konkrétní benefity řešení Olšanského náměstí jako kvalitního a bezpečného pobytového prostoru pro pěší a proaktivně hledat řešení náhradního místa pro parkování.

4. Výsledky procesu V následující kapitole jsou shrnuty výstupy z jednotlivých aktivit participativního plánování. Názory a podněty k řešenému území byly získávány s využitím různých metod, s cílem zapojit široké spektrum veřejnosti. Uskutečnilo se 5 mapujících rozhovorů s relevantními aktéry v lokalitě, resp. na úrovni města. Paralelně probíhal dotazníkový průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 103 respondentů. Významným krokem bylo veřejné plánovací setkání spojené s procházkou přímo v terénu, které mělo za cíl seznámit účastníky s připravovanou investicí do přeměny lokality, detailnější zmapovat problematická místa a specifikovat možnosti řešení budoucí podoby lokality. Zúčastnilo se ho přibližně 60 místních obyvatel.

103 vyplněných dotazníků 60 účastníků setkání 5 hloubkových rozhovorů

4.1 Rozhovory V období od prosince 2016 do března 2017 bylo realizováno 5 polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory jsou sondou do názorové

Rozhovory zjišťovaly názory a možnosti dotazovaných především v oblastech:

škály zájemníků na úrovni lokality i města.

•

současný stav lokality jako celku (vnímané potenciály a výzvy)

Vybraný vzorek zahrňuje zájemníky s různým vztahem k řešené lokalitě, různých profesí a z různých sektorů, z nichž někteří jsou zároveň místními rezidenty. Jde o místní větší i menší podnikatele (ředitel hotela Olšanka Martin Gerstman a majitel kavárny Petr Klener), zástupkyni občanského spolků působícího místně i celoměstsky (Jarmila Johnová - Pražské matky), studentky (Kristýna Vlasáková, Kateřina Čiperová, Ana-Marie Fílová) i vedoucí pracovníky místní Střední uměleckoprůmyslové školy (ředitel Petr Kovářík, zástupce ředitele Milan Martiník).

Následujíci zápisy nejsou doslovními přepisy rozhovorů, byly zhutněné a krácené. Vyjádření byla poskytnuta výhradně pro použití v kontextu tohto dokumentu a nesmí být použita jinde bez souhlasu dotazovaných.

•

současný stav veřejných prostorů (vnímané pozitiva a problémy)

•

veřejné prostory (všeobecná i konkrétní očekávání od proměny prostorů plánovanou investicí)

•

připomínky k rozpracovanosti studie proveditelnosti

•

možnosti dalšího zapojení a spolupráce

Martin Gerstman generální manažer, Hotel Olšanka

Hotel Olšanka je jako největší zaměstnavatel významným zájemníkem v území. Ing. Martin Gerstman, který v hotelu pracuje od roku 1991 a uplynulých 7 let jej vede jako jeho generální manažer, přibližuje fungování hotelu a očekávání od rozvoje veřejných prostor v jeho těsném sousedství. Hotel Olšanka poskytuje služby ubytování, kongresového centra, sportovní zázemí pro hosty i širokou veřejnost (různá hřiště, posilovny, plavecký bazén, sauna), v jeho prostorách

jsou také restaurace (pizzerie), vinný bar, výčep, kadeřnictví, kopírovací a další služby, které slouží nejenom hostům hotelu, ale také širší místní veřejnosti. Hotel poskytuje hostům možnost zaparkovat v suterénu budovy. Ubytovaní hosté jsou převážne turisté (cca 60 %) ale také lidé přijíždějící pracovně. V uplynulém období investovali do několika renovací: obnovení fasády, rekonstrukce prostoru vstupního nádvoří a předpolí hotelu směrem do Táboritské ulice, pečují také o okolí hotelu.

Vize lokality

Za velkou devízu lokality považují dobrou obslužnost tramvajemi a nákupní možnosti v okolí - malé obchody i blízkou Flóru, která je pro část jejich hostů zajímavá. Pro Gerstmana je Žižkov “pražský Montmartr”, má svoji charakteristickou atmosféru, hospůdky, je to kus staré Prahy v modernějším vydání.

Očekávání

Vnímané problémy •

v zákoutích kolem hotelu se zdržují a prespávají bezdomovci (především na místě jižně od rampy do garáže)

•

Proměna Táboritské ulice na pěší bulvár. Redukce dopravy na minumum, nebo úplně, aby vzniklo víc místa pro lidi a ulice se proměnila na „žižkovskou pěší zónu“. Tomu by pak měla odpovídat i struktura obchodů a služeb v okolí – trhy, kavárny, bistra. Lokalita by měla poskytnout různá „lákadla“, nejenom jedno, ale více originálních míst a aktivit, aby se sem lidé měli důvod vracet.

Lepší přístup pro klienty nastupující a vystupující z taxíků a autobusů a také pro zásobování podniků v parteru hotelu. Vybudování stání pro hotelové hosty by uvítal v co nejkratší vzdálenosti od vstupu, nebo alternativně vymezené stání při zadním vchodu do hotelu z Chelčického ulice. Rekonstrukce domu proti hotelu a zachování drobných obchodů a služeb v jeho parteru. Bylo by dobré, kdyby tu byla opět lékárna.

Jarmila Johnová předsedkyně občanského sdružení Pražské matky nedaleké křižovatce ulic Prokopova a Rokycanova, při které při procházení přes přechod na zelenou dítě srazil a usmrtil přejíždějící kamion. (Tahle křižovatka byla v letech 2015/16 přestavěna.)

•

Očekávání a doporučení •

Pražské matky o.s. se dlouhodobě věnují území, kterého se projekt dotýká. V rámci jejich programu Bezpečné cesty do školy, který realizují ve spolupráci s Hlavním městem Praha, byly v blízkosti řešené lokality realizované úpravy veřejných prostorů. Jarmila Johnová byla obeznámena s rozpracovanou studií. Vnímané problémy •

Nebezpečí při pěším pohybu. Aktuální situaci v řešené lokalitě považuje Johnová z hlediska bezpečnosti chodců za neuspokojivou. Připomenula smrtelnou nehodu na

•

• •

Chodník na severní straně Ondříčkovy ulice by měl být samozřejmostí. V tomto případě jde také o bezpečné a pohodlné napojení pěší trasy k ZŠ Lupáčova a ke střední škole na Žižkově náměstí. V zájmu bezpečnosti doporučuje v největší možné míře zmenšit prostor křižovatky Olšanská/Táboritská/Jičínská/Prokopova. Svými dimenzemi neumožňuje bezpečný pohyb chodců, stimuluje rychlé přecházení aut na semaforech a je nepřehledná. Vypustit zábradlí tramvajových zastávek, nepřispívají bezpečnosti a jsou bariérou. Nezužovat koridory pěšího pohybu. Místo pro zásobování navrhované na jižní straně Táboritské ul. vytváří v místě zúžení. Doporučuje ověřit možnost posunutí tak, aby byl zachován odstup 5 m od průchodu pro chodce, případně jej úplně vypustit.

•

Posunout stání pro taxíky před hotelem Olšanka tak, aby nebyl zúžen pěší koridor a aby byl zachován odstup 5 m od průchodu pro chodce. Stromy, pokud možno osadit tak, aby stínily chodníky a místa pro posezení a aby k nim lidi měli přímý přístup. Umožnit přidáním vhodného mobiliáře delší pobyt. Přidat možnosť posezení do řešených prostor, včetně parteru budovy proti hotelu Olšanka (kde jsou v současnosti používány k sezení parapety výkladů). Nevytěsnit lidi z nižších přijmových skupin a bezdomovce z prostorů, v navrhovaném řešení počítat s jejich přítomností. Olšanské náměstí řešit jako prostor pro pěší, zmapovat reálné využití stávajících parkovacích míst. Zapojit do plánování zástupce místních škol, děti a jejich rodiče. Kupř. s místní střední uměleckou školou a ZUŠ konzultovat řešení veřejného prostoru na ul. Ondříčkova - poukázala na jeho potenciál stát se místem pro neformální shromážďování, který by mohli jejich žácí využívat.

Petr Kovářík, ředitel Milan Martiník, zástupce ředitele Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola (VOŠUP a SUPŠ) Škola má 8 oborů a celkem kolem 350 studentů. Pravidelně pořádají různé akce pro veřejnost - třikrát v roce dny otevřených dveří, koncerty, výstavy maturitních a klauzurních prací, mají také vlastní galerii. Vnímané problémy • Bezpečnost pěších. Dlouhý přechod přes Táboritskou a krátký zelený signál. • Zbytkové prostory při kolejišti tramvají jsou zneužívány pro krátkodobé odstavení aut.

Petr Kovářík působí na VOŠUP a SUPŠ od roku 1980, od roku 1998 jako její ředitel. Milan Martiník působil na škole v období 1987-90, a od roku 2012 působí jako zástupce ředitele. V blízkosti řešené lokality má také od roku 1994 svůj ateliér. V souvislosti s připravovanou proměnou veřejných prostor se oba vedoucí pracovníci školy vyjádřili k dopravním aspektům i souvislostem fungování školy a okolního prostoru.

Očekávání • Bezpečný pohyb studentů lokalitou na trase do školy a ze školy, zlepšit a doplnit by se měly přechody. • Utlumování automobilové dopravy však nepovažují za vhodný přístup, obávají se, že tyto úpravy způsobí kolony, auta budou muset déle stát, budou produkovat více exhalátů a zápachu v ulicích. • Stromořadí a zatrávnění tramvajového tělesa by lokalite pomohlo.

• •

•

Zachovat stávající stromy na Ondříčkové v co největsí míře. Preferují žulové kostky před asfaltem, avšak je nezbytné jejich skutečně kvalitní osazení, aby byl povrch rovný. V současnosti se však setkávají s kvalitním zpracováním zřídka. Umí si představit přímé zapojení svých studentů do rozvoje okolí školy, v kontextu připravované rekonstrukce. Konkrétně by mohlo např. řezbářské oddělení vyrobit lavičky nebo jiný mobiliář ve veřejném prostoru, vytvoření objektů přímo pro dané místo. Preferují zapojení studentů do vytvoření trvalých prvků, které budou přímo určené pro dlouhodobé užívání v prostoru, spíše než krátodobé výstavy. Zlepšení situace ve veřejném prostoru by možná přineslo také víc hlídek policie, jako faktor nebezpečí lokality označili také známky přítomnosti narkomanů (stříkačky) i bezdomovců. V tomto ohledu samozřejmě je potřeba mnohem komplexnějšího řešení, nejenom lokálně.

Kristýna Vlasáková, Kateřina Čiperová, Ana-Marie Fílová studentky 2. ročníku tvorby interiéru a nábytku, VOŠUP a SUPŠ Vnímané problémy •

• •

Studentky Vyšší odborní a Střední uměleckoprůmyslové školy lokalitou denně procházejí na cestě do a ze školy. Kateřina a Ana-Marie do školy jezdí tramvají, Kristýna pěšky z Flóry. Studenti a studentky jejich školy veřejný prostor v okolí školy využívají hlavně při cestě z/do školy, případne o přestávkách - například si zajdou něco koupit do potravin naproti přes Ondříčkovou ulici. Škola nemá vlastní jídelnu, takže na oběd studenti docházejí pěšky do jídelny základní školy v Chelčické ulici.

•

Veřejný prostor ve všeobecnosti působí spíše zastaraně i zanedbaně, především pasáž při Bezovce je moc špatná, působí jako “tunel”. Chybějí přechody a chybějí bezpečnostní opatření, např. zábradlí. Ve čtvrti vnímají přítomnost narkomanů a bezdomovců, jsou podle nich “i lepší čtvrti v Praze než tato”. Vadí jim, že přímo před školou lidi kouří, a bylo by lepší, kdyby mohli kuřáci mít vyhrazený prostor jinde, třeba právě za rohem na Ondříčkově ulici.

Vnímané potenciály •

Na Ondříčkově ulici by si uměly představit posezení, jestli bude prostor nějako odizolován od rušné ulice. Zeleň podél silnice by mohla částečně oddělit a zakrýt výhled na projíždějící auta, aby bylo místo příjemnejší i hezčí na pohled, doplněno mobiliářem by pak umožňovalo strávit tu víc času.

•

Na Ondříčkově ulici bylo třeba něco na ozvláštnění, aby byl o důvod víc trávit tady čas. Na Žižkově náměstí je již možnost posedět v parčíku, proto by na Ondříčkově mělo být něco navíc, kupříkladu stánek se zmrzlinou, kávou...

Očekávání • Přivítaly by, kdyby se škola ve veřejném prostoru prezentovala, ideálně tak, aby se ukázalo z každého oboru něco. Veřejnost by tak měla možnost se seznámit s charakterem jejich studia, které spojuje technický a umělecký přístup, zahrnuje proces od návrhů přes konstrukci až ke zhotovení finálních výrobků. • Přivítaly by příležitost pro studenty školy pracovat na tvorbě reálných prvků do exteriéru, a to i v rámci svého oboru. Vysoce hodnotí práci řezbářů z jejich školy, školu by podle nich výborně reprezentovala, kdyby byla využita pro veřejný prostor. Uvedli také konkrétní studentský výtvor (hračku-lavičku) z oboru tvorby hraček.

Petr Klener, místní obyvatel a podnikatel majitel kavárny Coffee imrvére a obchodu Žongluj imrvére, Olšanské náměstí i k prostředí. Kdyby byly vnímavější, neodhazovaly nedopalky z cigaret kdekoli, neničili veřejné vybavení, a přistupovaly by k němu více jako k vlastnímu majetku, byl by to velký posun. • Vnímané problémy • •

•

Petr Klener se na Olšanské náměstí přistěhoval s rodinou před 6 lety. Praha 3 byla pro ně kompromisem mezi centrem Prahy, kde vyrostl, a okrajem města. Před třemi lety tu otevřel obchod s žonglérskými potřebami a posléze také kavárnu. Jako pozitivum lokality vnímá výbornou dostupnost do centra i napojení ven z města. Vadí mu bezohlednost lidí k sobě navzájem

•

V současném zanedbaném stavu prostory spíše odpuzují, než by lákali návštěníky. Nedostatek prostoru pro děti i nedostatek adekvátních příležitostí pro trávení času s nimi. Současný stav lokality je v tomto směru „hodně bídný“, prostředí není uzpůsobeno, nabídka je slabá. Nekomfortní prístup do MHD s kočárkem. Jenom některé spoje mají nízkopodlažní soupravu. Přístup na tramvajové ostrůvky je komplikovaný. Chybí veřejné toalety.

Očekávání • Prostor Olšanského náměstí uzpůsobit, aby tu mohli lidé setrvat a shromáždit se. Z prostoru by mohlo zmizet parkoviště a mohl by tu být víc zeleně, zajímavý vodní prvek pro osvěžení, místa pro posezení.

•

Počítat se zahrádkami restaurací a kaváren. Prostor pro auta zredukovat na minimum, anebo odstránit úplně a nahradit v blízkosti, např. v Olšanské ulici, nebo u polikliniky. Je pro celkové zredukování a utlumení dopravy v lokalitě. Předimenzovaná a nebezpečná je křižovatka Olšanské a Jičínské. Prostor pro auta navrhuje redukovat na minimum, zužovat koridory. Trasy pro pěší by měli být co nejpohodlnější, stínené stromy. Více stromů by zpříjemnilo každodenný pobyt místních obyvatel a zlepšilo klima. Povrchy pochůzných ploch realizovat v mozaice, která je propustnější, místo asfaltových poloch, na kterých je vidno každou špínu a které sálají teplo, Přistupovat k rozvoji v lokalitě celkově s ohledem na ty, kteří tady bydlí, ne jenom na ty, kteří tudy přejíždějí. Zjednodušení procesu získání povolení pro zahrádku kavárny nebo restaurace, méně s tím spojené byrokracie. Lokalitu by pomohli oživit také pouliční umělci (buskeři).

4.2 Dotazníkový průzkum Dotazníkový prúzkum se uskutečnil v termínu od 24. ledna do 14. února 2017. Byla zvolena metoda sběru dat pomocí kombinace tištěného dotazníku a online formuláře, který byl vyvěšen na webových stránkách MČ Praha 3. Celkem bylo odevzdáno 103 dotazníků, z toho 82 bylo vyplněno online.

Zastoupení pohlaví Průzkumu se zúčastnilo 68% mužů a 30% žen. 2% respondentů neuvedli své pohlaví.

Kategorie respondentů Většinu respondentů dotazníku, asi 62% tvořili pravidelní uživatelé lokality (rezidenti 38%, pravidelně dojíždějící 21%, podnikající v lokalitě 3%), občasní uživatelé a procházející tvořili méně než 40 procent dotazovaných.

Věkové rozvrstvení Výrazně dominovali respondenti a respondentky v produktivním věku - ti, kterým bylo mezi 20 - 50 lety tvořili až 81%. Největší zastoupení měli respondenti ve věku 30 - 39 let, kteří tvořili téměř polovinu vzorku respondentů. Druhou nejzastoupenější skupinou (20%) byli respondenti ve věku 40 - 49 let. Respondenti mezi 50 - 80 lety tvořili jenom 19% vzorku. Věkové skupiny pod 20 let a nad 80 let nebyli mezi respondenty zastoupené.

5 6

1 - 38% rezident/ka 2 - 21% pravidelně dojíždím 3 - 3% podnikatel/ka 4 - 31% občasný užívatel/ka 5 - 7% procházející

30%

68%

2 Graf 1: Kategorie respondentů

Graf 2: Zastoupení pohlaví ve vzorku respondentů

1 - 20% 40 - 49 let 2 - 45% 30 - 39 let 3 - 16% 20 - 29 let 4 - 2% 70 - 79 let 5 - 5% 60 - 69 let 6 - 12% 50 - 59 let

Graf 3: Věkové rozvrstvení respondentů

Doprava a frekvence pohybu v rěšeném území Na otázku „Jak často pro své cesty z/do této lokality využíváte následující druhy dopravy?“. 87.4% respondentů uvedlo, že tu jsou zvyklí chodit pěšky. Z tohto počtu téměř 40% uvedlo, že se v lokalitě pohybují pěšky denně. Až 92% respondentů uvedlo, že pravidelně na své cesty z a do lokality využívají tramvaj. Třětina z nich uvedla, že tramvaj využívají denně.

74.8% uvedlo, že na své cesty z a do lokality využívají auto. Jenom necelých 8% z nich uvedlo, že auto využívají denně. Respondenti využívají na přesun auto většinou jednou za dva týdny (33.8%) anebo méně než jednou za dva týdny (32.5%). 70.9% uvedlo, že pro přesun z a do lokality využívají autobusovou dopravu. Většinou však méně často než tramvajovou. 68.9% respondentů uvedlo, že využívají při přesunu v lokalitě jízdní kolo. Jen minimum

ˇ Graf 4: „Jak často pro své cesty z/do této lokality využíváte následující druhy dopravy?“

z nich však denně. Téměř 40% z nich uvedlo, že kolo využívají méně než jednou za dva týdny.

Z výsledků vyplývá, že pro respondenty ve vzorku je pohyb pěšky a využívání MHD dominantním způsobem přepravy z a do této lokality, především co se týče každodenního způsobu pohybu.

Hodnoty lokality Vnímané hodnoty a pozitivní aspekty byly zjišťovány otázkou „Čeho si nejvíce ceníte v této lokalitě (Táboritská, Ondříčkova a Olšanské náměstí)?“ Respondenti měli uvést tři položky. Odpovědi prošly obsahovou analýzou a byly seskupeny do tematických celků. 58% respondentů si nejvíce cení dostupnosti obchodů, služeb a kulturních cílů v této lokalitě. V odpovědích dominovaly odkazy na „malé obchůdky“ v parteru budov na Táboritské. Vícekrát se však opakovaly i kavárny, restaurace a přítomnost sportcentra s bazénem v hotelu Olšanka. 51% respondentů oceňuje dobrou dopravní obslouženost a dobré dopravní napojení. Především dobrou dostupnost MHD a přímé spoje do centra a k dalším důležitým bodům v městě.

Téměř 13% respondentů jako pozitivum vnímá nedávné rekonstrukce veřejných prostor na rohu Ondříčkové a Táboritské ulice a v Lupáčově ulici. Oceňují hlavně novou zeleň, rozšíření prostoru pro chodce a opatření pro cyklodopravu. Téměř 9% respondentů si nejvíce cení otevřenost prostoru. Tuto hodnotu popisovali přívlastky jako volný, nestísněný, otevřený a široký uličný prostor.

Téměř 8% oceňuje polohu lokality v rámci města. Lokalitu vnímají jako spádovou oblast, centrum Žižkova, odkud je to kamkoli jen kousek. Mezi dalšími odpověďmi se opakovaly takové kvality jako atmosféra místa, paměť místa anebo rozvojový potenciál lokality.

Téma zeleně se několikrát objevilo mezi odpověďmi. 25% respondentů oceňuje blízkost a dostupnost zeleně a parků v lokalitě, konkrétně Parukářky a Olšanských hřbitovů.

Graf 5: „Čeho si nejvíce ceníte v této lokalitě?“

Problémy lokality Respondenti identifikovali problematické aspekty lokality zodpovězením otázky „Co vám nejvíc vadí v této lokalitě (Táboritská, Ondříčkova a Olšanské náměstí)?“. I zde mohli uvést tři položky. Odpovědi byly seskupeny do tématických celků. 64% respondentů uvedlo, že jim nejvíc překáží špatné řešení pěších tahů, především nevhodné řešení průchodu pro chodce a bariérovost prostředí. Většina z těchto vyjádření souvisela se špatným nastavením zeleného signálu na semaforech, chybějícími přechody pro chodce, či jejich umístěnim mimo přirozené trasy, nenavazujícími pěšími trasami, velkými vzdálenostmi a nutností dělat obcházky. Čtvrtina z vyjádření z této kategorie souvisela s nevyhovujícím řešením tramvajových zastávek z hlediska pěší dostupnosti a bezpečnosti. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem bylo zatížení lokality automobilovou dopravou. 40% respondentů uvedlo množství aut, intenzitu dopravy a její rychlost jako jednu z věcí, která jim v lokalitě nejvíce vadí. Téměř třetina těchto vyjádření zmiňovala i související

Třetím silným tématem, které se objevilo v odpovědích respondentů na tuto otázku, byl stav okolních budov. 18% respondentů uvedlo jako problém jejich zanedbaný stav, zchátralost a neestetickost (respondenti se přitom vztahovaly předevšim k panelovým domům.) Téměř 14% respondentů uvedlo, že jim nejvíce vadí celkový vzhled prostředí, které charakterizovali jako neutěšené, nepřívětivé, neudržované, zašlé, ohyzdné. Téměř 11% respondetů vnímalo jako problém nedostatek zeleně v řešené lokalitě. Téměř

10% respondentů uvedlo jako problém nedostatečné opatření pro cyklodopravu - jako problém vidí absenci cyklopruhů, nevyhovující cykloznačení a absenci cyklostojanů. 10% repondentů kritizovalo nedávno realizované rekonstrukce na rohu Taboritské a Ondříčkové ulice a v Lupáčově ulici. Dalšími tématy, která se objevovala mezi vnímanými problémy byly nedostatečná čistota prostředí, absence aktivit a možností setrvat v prostoru, výskyt bezdomovců a projevy asociálního chování a také současné využití Olšanského náměstí jako parkoviště.

Typ zástavby a její sou

negativní vlivy jako smog, prašnost a hlučnost. Graf 6: „Co vám nejvíc vadí v této lokalitě?“

Bezpečnost lokality Součastí dotazníku byla otázka „Jak hodnotíte současnou bezpečnost chodců při pohybu v této lokalitě?“ Respondenti měli ohodnotit bezpečnost chodců výběrem z dané škály možností. 58% respondentů uvedlo, že se v lokalite necítí bezpečně. Jako chodci cítí v lokalitě spíše nebezpečně (50%), anebo úplně nebezpečně (8%). 40% respondentů uvedlo, že se jako chodci cítí spíše nebezpečně (25%) anebo vůbec necítí ohrožení (15%).

Tato otázka byla doplněná otevřenou otázkou, kde mohli respondenti specifikovat proč se cítí jako chodci spíše nebezpečně alebo úplně nebezpečně, jestli je tomu tak. Doplňující otázku vyplnilo 52% respondentů. Mnohé odpovědi obsahovaly více než jeden důvod. Odpovědi byly zatřídeny do tématických celků. Téměř 67% z respondentů, kteří odpověděli na doplňující otázku, uvedlo, že důvodem proč se necítí bezpečně jsou nevyhovující přechody pro chodce. Více vyjádření se týkalo chybějících přechodů (speciálně na tramvajové zastávky), stávající přechody charakterizovali jako dlouhé, komplikované, nepřehledné, nelogicky rozmístěné. 26% respondentů uvedlo, že problémem je nevyhovující délka zeleného signálu na přechodech pro chodce.

20% se cíti nebezpečně kvůli nevyhovujícím ostrůvkům na tramvajových zastávkách, které vnímají jako příliš úzké. 20% cíti ohrožení kvůli rychlosti automobilů a intenzitě automobilové dopravy. 17% považuje za problém nepřehlednost provozu. 7% odpovědí sa týkalo vnímaného předimenzování prostoru vozovek a křižovatek. Mezi dalšími důvody pociťovaného ohrožení respondenti uváděli výškové a prostorové bariéry, úzké chodníky, nutnost dělat zdlouhavé obcházky nebo nepříjemnou blízkost kolemjedoucích aut.

Špatně

1 - 50% spíše nebezpečně 2 - 8% naprosto nebezpečně 3 - 25% spíše bezpečně 4 - 15% necítím ohrožení 5 - 2% nemám na toto názor

Graf 7: „Jak hodnotíte současnou bezpečnost chodců při pohybu v této lokalitě?“

Graf 8: Důvody pocitu ohrožení při pěším pohybu v lokalitě.

Navrhovaná zlepšení Na otázku ohledně vnímaných problémů navázala otázka „Co byste změnili ve veřejném prostoru v ulicích Táboritská, Ondříčkova a na Olšanském náměstí, aby se zlepšil?“ Respondenti mohli uvést tři položky. Odpovědi byly zatříděny do tématických celků. 66% respondentů navrhlo opatření, která se týkala zlepšení podmínek pro chodce - zlepšení komfortu pěšího pohybu, bezbariérovosti a bezpečnosti chodců. Navrhované opatření se týkala rekonstrukce a rozšíření chodníků, odstranění bariér v podobě zabrádlí, řetězů, obrubníků, nadbytečných značek a plotů, lepšího nastavení signálu na přechodech pro chodce, doplnění přechodů v místech přirozených pěších koridorů. 18% z podnětů v této kategorii se týkalo rozšíření nástupních ostrůvků na tramvajových zastávkách a doplnění přechodů pro chodce, které by pomohli zlepšit bezpečnost a dostupnost těchto ostrůvků. 36% návrhů na zlepšení sa týkalo opatření směřujících ke zklidnění automobilové dopravy. Navrhovaná opatření zahrnovala snížení počtu jízdných puhů a zpřehlednění

křižovatek, zúžení jízdních pruhů, doplnění zpomalovacích prahů nebo zmenšení prostoru křižovatek. Další kategorie odpovědí se týkala zeleně. 30% respondentů uvedlo více zeleně jako jednu z možností, která by podle nich zlepšila veřejný prostor v lokalitě. 16.5% respondentů navrhlo opatření, která by přispěla k podpoře cyklodopravy. Opakovaly se návrhy na umístění cyklostojanů a vyznačení cyklopruhů.

ů „

15 % respondetů by zlepšení vidělo v přidání vrstvy komfortu v podobě městského mobiliáře. Vícekrát se opakovaly lavičky, fontána či přístřešky na zastávkách a při obchodech. 11% by přivítalo rekonstrukci okolní zástavby. Další opakující se návrhy se týkaly zlepšení čistoty prostředí (nové odpadkové koše a pravidelná údržba), vytvoření prostoru pro venkovní terasy, řešení pochůzných ploch a povrchů či vytvoření náměstí místo parkoviště na Olšanském náměstí.

“

Graf 9: „Co byste změnili ve veřejném prostoru v ulicích Táboritská, Ondříčkova a na Olšanském náměstí, aby se zlepšily?“

Možných zlepšení se týkala také otázka „Které z uvedených řešení by podle Vás pomohlo prostor Táboritské udělat bezpečnějším, přívětivějším a pohodlnějším místem?“. V ní si respondenti mohli odpověď vybrat z několika možností. V této otázce mohli respondenti označit více než jednu možnost. Nejčasteji respondenti označili možnost „Více zeleně“. Téměř 72% si myslelo, že toto opatření by přispělo k bezpečnějším, přívětivějším a pohodlnějším veřejným prostorům.

Druhou nejčastěji volenou možností bylo „Zklidnit automobilový provoz“. Tuto možnost vybralo 67% respondentů. 60.2% označilo možnost „Podpořit používání jízních kol“. 56.3% uvedlo jako vhodné opatření „Odstranit bariéry, včetně zábradlí“. „Umožnit lidem posedět“ vybralo jako vhodné opatření 55.3% respondentů. 47.6% označilo možnost „Sdílený prostor“. Nejméně vybíranou možností bylo „Úplně omezit průjezd motorové dopravy“. Toto opatření považovalo za vhodné jenom 12.6% respondentů.

Materiál pochozích povrchů Doplňující otázkou „Jaký povrch chodníků byste upřednostnil/a pro řešenou lokalitu?“ se zjišťovala preference respondentů ohledně typů pochozích povrchů. Možnosti měli seřadit dle preference: 1., 2. nebo 3. Mozaiková dlažba byla první volbou pro 53.4% respondentů. Velkoformátové kamené desky většina respondentu označila jako svou druhou volbou.Asfalt jako poslední, třetí volbu označilo 44.7% respondentů. Jako první volbu by asfalt preferovalo jenom 11.7% respondentů.

60 50 40 30 20 10 0

Graf 10: „Které z uvedených řešení by podle Vás pomohlo prostor Táboritské udělat bezpečnějším, přívětivějším a pohodlnějším místem?“

> Graf 11: Preference materiálu pochozích povrchů 43

4.3 Veřejné plánovací setkání Plánovací procházka

V rámci participatívního procesu se uskutečnilo facilitované veřejné setkání, které mělo podobu plánovací procházky spojené s plánováním nad mapou. Setkání se uskutečnilo 7. února 2017 od 17:00 - 20:30 v Hotelu Olšanka a v jeho okolí. Setkání se zúčastnilo kolem 60 osob. Mezi účastníky setkání byli místní obyvatelé (včetně rezidentů přímo z řešené lokalitě), místních podnikatelé, zastupitelé a pracovníci Městské části Praha 3, zástupce Dopravního podniku hl. m. Prahy, a projektanti za zpracovatele studie, společnost Sinpps.

První část setkání se uskutečnilo přímo v terénu, v ulicích Táboritská, Ondříčkova a na Olšanském náměstí. V rámci procházky byli účastníci informováni o řešených aspektech lokality a byli vybízeni, aby reflektovali současný stav lokality a formulovali své prvé podněty k jednotlivým místům, kde se skupina zastavovala. Komentovaná procházka řešeným územím pomohla lokalizovat jeho konkrétní problémy a potenciály.

Diskuze nad mapou Veřejné plánovací setkání pak pokračovalo v interiéru, v konferenčním sálu v hotelu Olšanka. Po úvodu starostky a prezentaci projektantů účastníci diskutovali ve skupinách u tří facilitovaných stolů rozdělených na téma:

O setkání informovala MČ občany prostřednictvím lokálního časopisu, letáky, plakáty, osobními i e-mailovými pozvánkami.

Facilitované diskuze probíhaly v skupinách, jako pomůcky sloužily mapy území.

•

Aktivity, služby a charakter veřejných prostorů

•

Mobilita, bezpečnostní úpravy, bezbariérovost

•

Zeleň, materiály a fyzické kvality veřejných prostorů

4.3.1 Procházka

• •

Stručný zápis podnětů, které zazněly od účastníků plánovací procházky. Rozlišení dle tématu:

“

charakter prostoru a aktivity mobilita, doprava a bezpečnost

• • •

zeleň a vybavení veřejných prostor

A - Táboritská ulice Jak jste sem přišli? téměř všichni z cca. 45 účastníků: pěšky (jsou místní); 1-2: MHD; 0 - kolo (zimní období) Proč tu bydlíte? Co tu máte rádi? • dostupnost všeho, co potřebuji • bydlím tu od narození • Parukářka • kvůli službám S jakými problémy se tady potýkáte? • přílišný hluk • Mezi tramvajové ostrůvky a okraji chodníků probíhají lidé, mezi auty a mimo značené přechody pro chodce. • Smog z aut nám jde do bytů. • Schody mezi obchody, které propojují vnitroblok a další ulice jsou neosvětlené, smradlavé, špinavé. Přestože tudy prochází obrovské množství lidí, tyto schody jsou velmi negativních místem. • Chybí zde lavičky.

• • • •

Zábradlí je bariéra, nemůže sem přijít sanitka ani zásobování pro obchody. Zklidnění dopravy je chyba, musíme otevřít cestu pro auta, ať zůstanou dva pruhy v každém směru, na Želivského jsou dva pruhy pro auta a funguje to dobře. Zábradlí je bariéra (vnímáno ve všech místech). Je zde šílený hluk. Problém je projít přes ulici, protože: 1. je zde velký pohyb lidí křížem přes ostrůvky a přechody. Ostrůvky jsou nízkokapacitní; 2. světla na přechodech pro chodce jsou příliš krátká pro chodce; 3. přechody jsou umístěny příliš daleko od sebe a lidé si to raději zkrátí přes pruhy; 4. přechody pro chodce jsou „neviditelné“ pro auta - hlavně na zatáčkách. Je nutná rekonstrukce bytovky naproti. Jeden pruh pro auta by stačil. Nelegální parkování aut na pruhy značených místech. Mělo by se udělat místo pro zastavení, krátké stání, tam, jako je záhon před obchody.

B - před Bezovkou Jako vnímáte proměnu, která tu proběhla? • Zhoršilo se to, když zde není odbočovací pruh, už párkrát jsem kvůli tomu téměř havarovala, rozhodně jsou potřebné 2 pruhy. • Rekonstrukce křižovatky moc nepomohla, spíše se zhoršila situace, tramvaj se sem nemůže dostat kvůli množství aut. • Parčík, který se udělal před Bezovkou, není využíván.

• •

• • • •

Semafory nejsou dobře nastaveny, ani když běžíte se to nedá stihnout. Je nepochopitelné, že cyklista se neumí dostat do Ondříčkovy ulice, že tam není cyklopruh. (Projektant oponuje, že to není pravda, že sice není cyklopruh, ale cyklista tam může jít) Je nesmyslné, aby zde před školou bylo „stání“ (parkovací místa) (pozn. tyto názory se však u stolů později rozdebatovaly a komentátoři nakonec uznali, že je celkový trend odstraňovat parkování před školami) Parčík je k ničemu Je to tady neútulné Chyba je, že chodník na Ondříčkovu nepokračuje dál, je tam řetěz. Chybí zde osvětlení.

Přinesla proměna něco pozitivního? • Ne, chybí odbočovací pruh. • Je zde velký hluk. • Prostor by mohl být více odizolovaný zelení. • Je tu příliš mnoho chodníku, zbytečně. • Výsadba, záhony se mi líbí. • Prostor by neměl být jen pro auta, pokud budou na vozovce dva pruhy, tak to tu nebude nikdy atraktivní. • Mohl by se zde otevřít nějaký stánek, aby si sem lidé sedli, mohl by ten stánek odstínit tento prostor od hluku, mohly by zde být židle a prodávat se nějaké občerstvení, zmrzlina... • Vyžeňte odsud auta a nechte jen tramvaje a bude to pro lidi.

C - Ondříčkova ulice

D - Olšanské náměstí

Jaké aktivity byste si tu dovedli představit? • Vyvýšené plochy se zelení brání v užívání prostoru. • Chodník je dostatečně široký, zeleň je třeba zkrášlit a dát prostor cyklistům. • Mělo by zde být více prostoru pro chodce. • Mohly by zde být stánky, tržiště. • Prostor je totálně neosvětlený. • Měl by se udělat přechod k parčíku (zrevitalizovanému prostoru na druhé straně ulice). • Prostor pro pouliční umělce (buskers) • lavičky • Něco pro děti, např. skejtpark.

Jaké by bylo nejlepší využití tohoto místa? • Je to za rohem, sem už nikdo nepřijde. • Lidé si neuvědomují, že Olšanské náměstí je právě tento prostor. • Byla zde historická zástavba, objekty fary, prostor měl charakter náměstí, dopravním řešením se z náměstí stala křižovatka, náměstí by se zde znovu muselo udělat. • Není důvod sem jít. • Stačilo by odstranit toto parkoviště. • I křižovatka patřila do náměstí. • Jsem pro to, aby se parkoviště zrušilo, ale kousek dál na Olšanské by se mělo upravit parkování,

• •

„

tak, abychom mohli parkovat tam. Tříděný odpad by měl jít pod zem. Přes průchod k hřbitovu nikdo nechodí, protože je nebezpečný, přecházejí výše na Jičínské, zkracují si cestu na hřbitov. Chybí stromy podél komunikací. Při průchodu přes Táboritskou (při pizzerii) je málo prostoru, když tam čekají 3- 4 lidé, tak tam už nikdo neprojde po chodníku.

A B C

Trasa plánovací procházky

4.3.2 Diskuze nad mapami Řešené území má podle nich být skutečným náměstím - “středobodem”, který podle nich dosud Žižkovu chybí - tuto funkci podle nich celkem nesplňuje ani náměstí Jiřího z Poděbrad, které je spíše součástí Vinohrad. Vícekrát zaznělo, že by to mohlo být jako na Andělu, kde je rušno, ale tramvajový a pěší provoz je tam sladěn.

Aktivity, služby a charakter veřejných prostorů Charakter lokality Účastníci vnímají jako převažující dopravní funkci a s ní spojený tranzitní charakter prostoru. Spíše než náměstí jim připomíná nádraží. Za důležite považují výborné napojení na síť linek MHD, blízkost rozhledny - Žižkovské věže, a také hotelu, která dává této lokalitě nadměstský význam a dělá z něj “turistický bod”. Přesto na ně však působí tento prostor jako fádní, zanedbaný, neboli “vybydlený.” Jako problém také uvádějí velkou hlučnost.

Na charakter lokality působí dle účastníků negativně některé objekty, konkrétně jsou to Bezovka, panelový dům, pro některé také hotel Olšanka. Vnímají spíše negativně modernistický zásah do historické struktury zástavby, který lokalitu před pár desetiletími zásadně proměnil. Někteří, kdyby to bylo možné, by nejraději vrátili na jižní stranu návaznost na původní ulice a místo hotelu by rádi viděli tradičněji pojatou budovu se ztvárněnými nárožími a parterem; a místo Bezovky nějakou pěknou budovu, současnou považují za naprosto nevhodnou.

Služby Pochvalují si, že v okolí je tady nabídka různých služeb, obchodů a další vybavenost, zejména

důležité jsou pro ně ty, které naplňují jejich každodenní potřeby (kupř. školy, pekařství...), že si můžou nakoupit cestou různé potřebné maličkosti, dostupnost rekreačních možností (Parukářka). Upozorňují však na to, že některé důležité chybí - kupř. lékárna nebo malý obchůdek s potravinami, obchody s oblečením nebo obuv (nejbližší je až v obchodním centru na Flóře). Mějí také obavu, že při rekonstrukci panelového domu a jeho parteru na jižní straně dojde k tomu, že původní nájemci odejdou a jejich oblíbené obchody a služby zmizí.

Aktivity Veřejné prostory jsou v současnosti řešeny především z pohledu utilitárních potřeb. Účastníci se vyjádřili, že veřejné prostory využívají pouze pro přesun mezi místy svých aktivit. Vzhledem k omezenému prostoru pro pěší a negativní vlivy intenzivní automobilové dopravy (zejména hluk) vidí možnosti rozšíření využití těchto prostor pouze omezeně. Místa pro aktivity a odpočinek hledají spíše mimo tuto lokalitu, např. v parcích. Účastníci se shodli, že by bylo třeba posílit pobytovou a zážitkovou rovinu

řešených veřejných prostor. Jako minimální příspěvek k příjemnějšímu a přístupnějšímu prostředí by viděli vytvoření míst k sezení, kde by bylo možné se alespoň na chvíli zastavit a odpočinout si. Takové opatření by bylo podle nich přínosné především pro seniory, kteří sem chodí na nákupy. Účastníci také identifikovali možné proměny a doplnění nové vrstvy aktivit pro různé části lokality: Táboritská ulice: • velkorysejší prostor před obchody v parteru Prostor při hotelu Olšanka • zmrzlina, kiosk, stánek, trhové místo,

obchůdek, “aktivnější protějšek” parteru budovy naproti Ondříčkova ulice: • tržiště - několik stánků se zeleninou nebo různými výrobky na Ondříčkově, anebo také na Žižkově náměstí • exteriérová galerie sousedních škol s uměleckým zaměřením (ZUŠ, VOŠUP a SUPŠ) • zachovat tady alej vzrostlých stromů, doplnit stromořadí Olšanské náměstí: • je zapotřebí vnímat urbanistickou kvalitu prostoru v propojení na kapli sv. Rochatuto kvalitu by měl návrh respektovat,

• • •

•

podpořit, pracovat s návaznostmi na osy, komponovat rozvržení, různé prvky i stromy citlivě doplnit zeleň umožnit venkovní zahrádky pro podniky v parteru budov zachovat parkování pro rezidenty, pokud vymístit, měla by být náhrada v dostupné vzdálenosti; pokud možno, zkombinovat pohodlnou a bezpečnou chůzi a parkování propojení náměstí a prostoru okolo kaple by mělo být podpořeno - dopravně i vizuálně kontejnery jsou úplně nevhodné, degradují prostředí, přemístit nebo skrýt pod zem

odbočovací pruh ve směru na Ondříčkovu ulici. Na tuto situaci nebylo jasné stanovisko a zpětná rekonstrukce není předmětem studie. Komentáře však indikují potřebu jasnějšího naváděcího systému a odbočovacích pruhů v území.

Mobilita, bezpečnostní úpravy, bezbariérovost Intenzita dopravy V lokalitě se pohybují všechny uživatelské skupiny (muži, ženy, děti, senioři, pejskaři, běžci, nakupující). Účastníci diskuze identifikovali jako jeden z hlavních faktorů snižujících kvalitu života na Olšanském náměstí a v jeho okolí intenzivní automobilovou dopravu, která způsobuje hluk, smog, kolize s pěšími a celkovou nepohodu. Názory na řešení se lišily, část lidí viděla řešení v omezení dopravy, část naopak v umožnění rychlého a plynulého průjezdu lokalitou. Několik rezidentů záporně hodnotilo nedávnou rekonstrukci křižovatky a doplnění parčíku, které natrvalo odstranily

Cyklotrasa ve směru Táboritská Názor na cyklotrasu byl stejně ambivalentní. Kritika spočívala v tom, že trasa nikam nevede, je tedy jen „pro forma“. Cyklotrasu záporně hodnotili většinou účastníci, kteří využívali automobil a ulicí procházeli. Rezidenti, kteří bicyklovali, se shodovaly v tom, že cyklostezku by bylo třeba logicky napojit na širší systém cyklostezek. Cyklostezka zároveň funguje jako bezpečnostní záchytná zóna před školou, nesmí zde parkovat auta. Tento fakt negativně hodnotilo několik rezidentů, automobilistů, ovšem v diskusi se došlo ke konsensu, že bezpečnost dětí před školou je větší prioritou než dočasné parkování rodičů. Tramvaje a nástupní ostrůvky Rezidenti negativně komentovali nedostatečnou kapacitu nástupních ostrůvků tramvají. Tramvaje náměstím procházejí v krátkých intervalech a vystupujících je obvykle tolik, že vstupují do prostoru vozovky (kde hrozí

kolize s automobily). V souladu s návrhem účastníci diskuse souhlasili s rozšířením ostrůvků (i na úkor v současnosti vyznačených odbočovacích pruhů). Potřebné je zvýšit pobytovou kvalitu, bezbariérové nástupy, instalace přístřešků pro případy špatného počasí. Negativně byla vnímána auta parkující na vyznačených odbočovacích pruzích při ostrůvcích.

Jasný a plynulý pěší pohyb Oblast Táboritské z jedné strany lemované obchodním parterem, z druhé Hotelem Olšanka je podle rezidentů vnímána jako osa intenzivního pěšího pohybu. Zlepšení by přineslo odstranění všech zbytečných bariér (zábradlí), vyrovnání přechodů pro pěší (v jedné linii, pokud je možné), bezbariérové nástupy, odstranění reklam, nadbytečných sloupů na chodnících, příp. reorganizace elektrické kabeláže. Optimální světelná signalizace by měla zásadně usnadnit přechod pro chodce. Šířky chodníků by se měly zvětšit v celém území, respektive kde je to možné. Záhony při přechodu pro chodce (Táboritská, Ondříčkova) by se měly zmenšit, posunout na hranu cesty, protože v současnosti neposkytují dostatečnou šířku pro přechod pro chodce a na druhé straně zbytečně zužují profil chodníku.

Velmi jasně vnímaný nedostatek rezidenti lokalizovali na hraně obnoveného parčíku při Bezovce. Je zde zkratka, kterou se chodci mohou logicky dostat na Ondříčkovu. Na místě přechodu je však řetěz. Trasa je však silně užívána a chodci namísto respektování řetězu jej obcházejí. V budoucnu je třeba zlegalizovat tento směr a přistoupit k opatřením, která podporují bezpečný přechod pro chodce.

Semafory a “neviditelné” přechody Kritika se dotkla všech světelných semaforů v území - zelený signál pro chodce je příliš krátký. Rezidenti upozorňovali, že stačí projít obvykle do třetiny přechodu a je opět červená. Tento čas není dostatečný ani pro zdravou osobu, natož pro seniory, rodiče s kočárky, děti. Účastníci solidárně poukazovali na jiné uživatelské skupiny. Světelnou signalizaci je třeba optimalizovat a hledat jak možnosti pro usnadnění plynulého a bezpečného přechodu pro chodce na přechodech z obou stran Táboritské, tak Jičínské. K tomuto opatření by mohlo dojít v rámci utlumování automobilové dopravy na náměstí. Přechod mezi Olšanským náměstím a Jičínskou je vnímán negativně nejen kvůli nedostatečnému času pro chodce, délce přechodu, ale i blízkosti zatáčky z Táboritské.

Rezidenti zmínili časté kolize a strach z toho, že jsou na tomto přechodu neviditelní. Jeden účastník navrhl přechod posunout o pár metrů výše, blíže k zastávce MHD. Další přirozená trasa byla nahlášena několik metrů nad označníkem MHD na Jičínské. Zkratku si vytvořili lidé přecházející na Olšanské hřbitovy a ke kapli. V současnosti zde není žádný přechod, ani ostrůvek, případně značka upozorňující na zvýšený pohyb chodců.

Ondříčkova - reorganizace a osvětlení Přestože rezidenti oceňovali přítomnost zeleně, její kvalita byla vnímána neutrálně až negativně. Vyvýšené záhony jsou tu zbytečnou bariérou, která dělí chodník na dvě užší komunikace. Je třeba zachovat stromy a efektivněji využít plochu - trávníky nejsou nijak využívané. Účastníci připustili možnost změny uspořádání celé plochy. Bezpečné a jasné cesty jsou prioritou. V této oblasti se další kritika dotkla neexistujícího osvětlení v širší části chodníku na Ondříčkově ulici (tudy prochází většina chodců, včetně dětí a žen). Schodištní zkratky přes megablok Ačkoli toto území nespadá do úprav studie, rezidenti zdůrazňovali význam schodišť, která propojují ulice v jižní části lokality s Táboritskou.

V současnosti zde existují dvě schodištní pasáže. Obě byly vnímány velmi negativně kvůli absenci osvětlení, špíně, zápachu a chybějícím bezbariérovým opatřením.

Olšanské náměstí Málokdo z účastníků uměl určit, kde přesně se Olšanské náměstí nachází. Asociace k prostoru byly především negativní (severní, studené, nikdo sem nechodí, parkoviště, apod.). Bylo zřejmé, že většina rezidentů toto místo běžně nenavštevuje a vytěsnila ho ze své mentální mapy. Většina vnímá parkování jako problém a jednu z příčin, proč náměstí vypadá tak nevlídně. Rezidenti, kteří žili v přilehlém bloku, zmínili, že by rádi parkovali jinde, pokud by měli možnost a rádi by viděli kultivovanější veřejný prostor. V debatě o parkování jsme zaznamenali jen jeden názor, že parkoviště by v tomto místě mělo zůstat. Očekává se, že se zde bude v budoucnu pohybovat mnohem více lidí, protože přichází k masivní rezidenční výstavbě na východ od řešené lokality. Z pohledu uživatelů automobilů bylo v této oblasti negativně vnímáno křížení automobilů s tramvají, která pokračuje ve směru Olšanská. Pro automobilisty je toto křížení nejasné a hlásili nebezpečí kolize s tramvají.

a naproti škole na Lupáčově ulici. S osazením nových laviček se však objevila obava, že by mohly přitahovat bezdomovce a asociální projevy chování. V konečném důsledku se však účastníci workshopu shodli, že by lavičky byly žádoucí a to zejména z pohledu seniorů, kteří sem chodí za nákupy. Jak požadované viděli i vytvoření prostoru k sezení, venkovní terasy před restauracemi a kavárnami.

Zeleň, materiály a fyzické kvality veřejných prostorů Městský mobiliář Nejvíce podnětů během diskuse u tohoto stolu se týkalo městského mobiliáře, ve smyslu doplnění vrstvy komfortu a aktivit v řešeném území. Veřejné prostory vnímají jako málo využívané i málo využitelné, málo příjemné, nepřívětivé. Žádoucí by bylo doplnit lavičky, místa k sezení jak podél chodníků, tak na zastávkách MHD. Další vhodná místa pro lavičky lidé identifikovali na Olšanském náměstí (odkud je „krásný výhled na Parukářku“), v předprostoru před hotelem Olšanka (který je třeba „více vtáhnout do dění“)

Další požadavky směřovaly k řešení čistoty prostoru a doplnění odpadkových košů. Odpadkové koše by měly být umístěny podél pěších tras, zejména v prostoru před obchody. Odpadkový koš chybí i na již zrekonstruovaném prostoru na rohu Ondříčkova a Táboritská, což se také reálně projevuje na čistotě tohoto prostoru. Kromě umístění je třeba řešit i design košů. V současnosti se v řešeném území nachází několik druhů odpadkových košů a bylo by třeba design sjednotit, aby „vypadaly stejně“. Řešené by mělo být stání na rohu Olšanského náměstí, místo kde jsou v současnosti umístěny kapacitní kontejnery na separovaný odpad. Nahrazeny by měly být podzemními kapacitními kontejnery. Další místo, kde by bylo vhodné umístit podzemní kontejnery identifikovali na rohu Lupáčovy ulice. Víckrát

se opakoval požadavek na doplnění fontán, picích fontánek a kašen. A to jak z pohledu estetického doplnění verejného prostoru (umělecké dílo) tak i praktického (“tu bych si nakoupila a zeleninu si umyla v kašně”). Předmětem diskuse byly i stojany na kola. Lidé viděli využití pro cyklostojany zejména při nákupech v obchodech. Konkrétní místo identifikovali na rohu Táboritské a Ondříčkovy na chodníku v blízkosti obchodů. Další místo vhodné pro cyklostojany našli před kavárnou na Olšanském náměstí, „aby mohli přijet do kavárny na kole.“ Jeden podnět se týkal veřejných toalet, které by měly být k dispozici v obchodním parteru na Táboritské. Jako problém byla identifikována nevyužívaná telefonní budka, která se v současnosti zneužívá jako „veřejný záchod“. Zajímavý nápad byl návrh na doplnění informačního panelu s obrazovkou, na níž by byly informace ať už o dopravě nebo o novinkách ve čtvrti.

Zeleň Řada podnětů směřovala k doplnění zeleně. Zmiňovány byly jak nové stromy, tak zelené

střechy v souvislosti s charakterem prostředí i se zlepšením mikroklimatu zejména v létě („zpříjemnění prostředí“). Nové plochy zeleně viděli jako žádoucí z pohledu snížení prašnosti („zelená kolejiště“) či snížení hlučnosti prostředí ( „živý plot nebo keře by pomohly k odstínění prostoru od hluku“). Nová výsadba na zrekonstruovaném prostoru byla vnímána pozitivně a co se týká výsadby stromů zaznělo doporučení soustředit se na „původnější dřeviny“. Při nové výsadbě by se však nemělo zapomenout na funkční aspekty prostoru. Například při výsadbě stromů na nástupní ostrůvek je třeba myslet na zachování průchozí šířky, tak aby např. i maminky s kočárky mohly pohodlně projít. Stromy nesmí být bariérou ani fyzickou ani vizuální, neměl by se jimi omezit výhled na příchozí tramvaje. Při nové výsadbě je třeba vzít v úvahu orientaci vůči světovým stranám a stínění okolní výstavbou („je to na severní straně, špatně to tady roste“, „trávník orientovaný na jih vysychá“).

Povrchy nesmí být kluzké, což je v současnosti problém jak na přechodech pro chodce tak v některých ulicích, kde je použita zámková dlažba či mozaika. Výběr materiálu identifikovali jako důležitý i z pohledu budoucích oprav („asfalt vypadá hrozně když se opravuje“) jakož i údržby nebo čištění.

Pravidelná péče a údržba Velkým tématem, které souviselo s diskutovanými fyzickými kvalitami prostředí, byla péče a údržba. Jako velký problém vnímali současnou slabou údržbu, zejména čistotu chodníků, na kterých se nachází mnoho odpadků a cigaretových nedopalků. Žádoucí by byla větší péče a pravidelnější čištění chodníků. Připomínky k údržbě se objevily i v souvislosti s novou výsadbou - pokud budou vysazeny nové stromy, bude třeba hrabat / odstraňovat listí, trávník je náročný na údržbu a podobně.

Povrchy chodníků Komentáře a podněty se týkaly řešení povrchů chodníků z pohledu údržby a bezpečnosti.

5. Další kroky V návaznosti na participační aktivity a jejich vyhodnocení doporučujeme podniknout další důležité kroky, které jsou shrnuty v následujícím postupu. Jejich cílem je zkoordinovat zapracování výsledků participace do projektové dokumentace a rozvíjení identifikovaných potenciálů spolupráce. 1. Seznámení veřejnosti s výstupy participace

4. Prezentace výsledné Studie veřejnosti

•

uveřejnění online verze Zprávy z participace na webu MČ Praha 5

•

vydání tiskové zprávy a článku v místním periodiku s odkazem na Zprávu z participace a s popisem dalšího postupu

•

rozeslání odkazu na Zprávu z participace databázi zájemníků

představení Studie se zapracovanými podněty a doporučeními veřejnosti (např. formou výstavy, setkání, zveřejnení na webu)

5. Zapojení veřejnosti do dalších fází proměny •

rozvíjení a aktivní využívání databáze kontaktů na místní zájemníky -

2. Koordinace zapracování výstupů participace

je zapotřebí je průběžně informovat o postupu, očekávaných

•

veřejných prostor a dopravní infrastruktury

benefitech i omezeních souvisejících s investicí do přestavby

setkání zástupců MČ Praha 3, IPR, DPP, magistrátu, a dalších dotčených institucí s projektanty za účelem koordinace zapracování výsledků participace

•

tace se doporučuje pokračovat v participačních aktivitách - s místní

3. Zapracování výstupů a doporučení •

veřejností je zapotřebí ověřit výstupy studie, zpřesnit a specifikovat požadavky pro jednotlivé mikrolokality, umožnit jim aktivně se podí-

přizvání dalších odborníků (architekt/ky, krajináře/ky)

let na tvorbě programu apod.

pro zapracování výsledků do Studie proveditelnosti •

zapracování výstupů a doporučení

•

odevzdání projektu a získání vyjádření od dotčených institucí

•

odevzdání Studie zadavateli - MČ Praha 3

při rozpracování projektu do dalších stupňů projektové dokumen-

•

dlouhodobě spolupracovat s místními podnikateli i občanskými sdruženími

Poděkování Děkujeme všem účastníkům setkání, respondentům dotazníku a všem, kteří poskyli rozhovory, za jejich podněty a věnovaný čas. Hotelu Olšanka děkujeme za poskytnutí prostoru pro veřejné setkání.