Výrobci a obchodníci s liturgickými textiliemi, církevním náčiním a devocionáliemi v Olomouci JANA KREJČOVÁ
V
Olomouci, sídle arcibiskupa a jeho kněžského semináře, podnikala na konci 19. a v první polovině 20. století řada firem napojených na potřeby římskokatolické církve a věřících. Patřili k nim paramentáři, prodejci svatých obrázků a jiných devocionálií, ale také krejčí nebo svíčkaři a samozřejmě i malíři, sochaři, kameníci a grafici. Ti všichni na svých výrobcích a dílech zpodobovali nejrůznější světce. O světcích se nejvíce dozvíme z hagiografické literatury, ale opěvovali je i básníci, zpívalo se o nich v písních, k jejich úctě byly sestavovány modlitby. Lid s nimi byl po celý život v každodenním styku, nesetkával se s nimi jen v kostelech, ale i při cestě na pole, kdy míjel světecké sochy, kříže a boží muka. V domácnostech na stěnách visely jejich obrazy, na almarách stály sošky, ve sklenících či kredencích hrníčky donesené z poutních míst stejně jako kovové křížky, medailky a agnusky, postavy světců se uplatňovaly i na malovaném nábytku. Sochy světců zdobily náhrobky na hřbitovech. Ovšem nejvíce svatořečených se nacházelo na devoční grafice, lidově zvaných svaté obrázky, 28
které se vkládaly do modlitebních knížek, truhel a nakonec i do rakví. Vyobrazení světců se v reliéfu uplatňovala na hlavicích biskupských či opatských berel, na agrafách (spony pluviálů) a na preciosách (kalichy, ciboria, monstrance), zhotovovaných stříbrníky a zlatníky. Na ty, kteří stáli u vzniku bohoslužebných rouch a náčiní, devocionálií a podobného zboží, a na ty, kteří se zabývali jejich prodejem v poslední době rozkvětu tohoto průmyslu, vzpomeneme v tomto úvodním příspěvku a v dalších pokračováních věnovaných hlavním představitelům tohoto oboru. Ač jména těchto výrobců a obchodníků nebyla po celá desetiletí vyslovena, nebyla zapomenuta. V souvislosti s nimi oživíme dnes nepoužívané názvosloví a pojmy. V Olomouci to byly především dobře prosperující a navzájem se respektující firmy Marie Anežky Nedomové, Josefa Neškudly, Františka Stadníka a Františka Dolanského. Se slavným poutním místem Svatým Kopečkem jsou spojeni především obchodník Josef Ander a vydavatel
