Putování za Šternberskou madonou VLASTA HLŮZOVÁ
D
nes je již Šternberská madona v celém kulturním světě známým pojmem. Navíc se o této malé, jen 84 cm vysoké sošce z opuky (šířka 37, hloubka 18 cm) v našich i zahraničních uměleckých kruzích po několik desetiletí vedly odborné diskuse a probíhalo též umělecko-historické bádání. Co vlastně slovo madona (s původním italským pravopisem ma-donna) znamená? Je to podstatné jméno obecné označující Matku Boží anebo výtvarné (sochařské či malířské) ztvárnění Panny Marie s Ježíškem. V případě slavné Šternberské madony, jedné z nejvýznačnějších soch českého krásného gotického slohu z doby předhusitské, historici umění dodnes hovoří o epochálním objevu. Usoudili, že by soška mohla pocházet z doby kolem roku 1400 (1390–1400), uvádějí se i 80. a 90. léta 14. stol. nebo první desetiletí 15. století. V dataci vzniku sošky se odhady předních českých i německých historiků umění rovněž liší, stejně tak jako v interpretaci symboliky barev líce, rubu i lemu Mariina bohatě řaseného, v četných záhybech lahodně splývajícího červeného pláště, místy v nich odkrývajícího i jeho kobaltově modrý rub, a světle okrové roušky. Liší se také výklady 66
pevného postoje madony, esovitého prohnutí jejího těla, gest rukou, výrazu něžného, širšího oblého, souměrného obličeje s vysokým čelem a mandlovýma očima, rámovaného zvlněnými zlatými vlasy. Různé jsou i výklady, týkající se Mariina vychýlení hlavy k levému rameni a jejího způsobu držení neoblečeného Ježíška s jablkem v levé ručce (Dle kunsthistoriků představuje jablko symbol spásy.). Roztomilý Ježíšek se zlacenými kudrnami na hlavičce drží pravou ručkou cíp matčiny roušky a obličejíkem se vytáčí k věřícím. Šternberská Marie, se zadumaným výrazem ve své půvabné tváři, přidržuje Ježíškovo nahé tělíčko pevně pravou rukou, přičemž jsou její štíhlé prsty do jeho tělíčka mírně vtlačeny, jako by jej chtěla chránit. Levou rukou pozdvihuje nožku dítěte – dle historiků umění snad v předtuše, že bude jednou probita hřebem. Badatelé pátrali i po inspirativních zdrojích autora této sošky a po shodných prvcích v okruzích řady autorů gotických madon v Toruni, Wroclavi, Bernu i jinde. Všichni se však shodli v tom, že v případě Šternberské madony se jedná o jednu z nejkrásnějších gotických madon na světě. Z rozsáhlého srovnávacího materiálu brněnského historika umění a vysokoškolského pedagoga
