Historici na cestách Pracovní stáže zaměstnanců Vědecké knihovny v Olomouci v Německu, Polsku a na Slovensku LUBOMÍR NOVOTNÝ, MARTIN HÁJEK
C
eloživotní vzdělávání není pouhou formální frází, jež plní stránky periodik či powerpointových prezentací školitelů se cvičenými úsměvy obchodníka s deštěm. Každý rozumný zaměstnanec i zaměstnavatel ví, že bez propracovaného programu vzdělávání se dnes nelze obejít. Nejde jen o utilitární postoj, který si zaměstnavatel odškrtne jako splněný úkol, jenž po něm žádá doba, ani o nuceně splněnou aktivitu stran zaměstnance. Na celoživotním vzdělávání by měly mít zájem obě strany. Forma takovéhoto vzdělávání musí ovšem být smysluplná. V této oblasti lze za nejrozumnější nástroj k rozvíjení a prohlubování kompetencí pracovníků považovat zahraniční stáže. Právě proto se Vědecká knihovna v Olomouci (dále VKOL) rozhodla využít dotace z programu „Erasmus+ MOBILITY AGREEMENT FOR ADULT EDUCATION STAFF”. Projektová žádost byla podána v roce 2019 s výhledem, že zahraniční mobility zaměstnanců VKOL proběhnou v roce 2020. Známé okolnosti spojené s vypuknutím pandemie covid-19 celý projekt osudově ovlivnily. Stihly se z něj uskutečnit pouze čtyři pobyty. 88
Zaměstnanci knihovny tak mohli navštívit pouze knihovny ve Stuttgartu, v Bratislavě, v Krakově a Kielcích.
V Krakově, Kielcích a Bratislavě Na podzim 2019 se zaměstnanec VKOL Martin Hájek, který se věnoval věcnému popisu (obsahové analýze) knih, vydal hned do tří zahraničních knihoven. Jeho hlavním cílem bylo seznámit se s metodami věcného popisu v sousedních zemích, které používají podobný systém práce. Vybral si tři knihovny, jejichž práce byla pro něj inspirativní – Univerzitou knižnicu v Bratislave, Biblioteku Jagiellońskou v Krakově a Wojewódzkou Biblioteku Publicznou im. Witolda Gombrowicza v Kielcích. Univerzitná knižnica v Bratislave byla založena v roce 1919 společně s první slovenskou univerzitou – Univerzitou Komenského. Přestože od samého počátku hrála roli univerzitní knihovny, nikdy nebyla přímou součástí univerzity. Protože teprve bylo potřeba vytvářet slovenské národní instituce na zelené louce, od počátku měla plnit i úlohu slovenské národní knihovny s právem povinného