Vèelaøství je jedním z nejstarších oborù lidské èinnosti. Nejstarší památky na vèelaøení jsou staré 12 tisíc let. V Èechách je dolo eno vèelaøení v døevìných úlech - klátech ji z 9. století. Kláty jsou duté stromy nebo jejich èásti, kde si vèely samy vybudují svoje obydlí. Pokud chce vèelaø èást jejich medu, musí nìkteré plástve vytrhnout a vylisovat. Obdobnì je tomu i u košnic, co jsou proutìné nebo slamìné koše obvykle otoèené dnem vzhùru. Postupem doby pøišli lidé na to, e je mo né vytvoøit tzv. rozebíratelná díla. Tedy úly, z nich mù ete vyjímat a zase vkládat jednotlivé plásty. Výhodou tohoto hospodaøení je, e vèelaø nemusí pøi medobraní nièit èást vèelí stavby, poškozovat pøi tom larvy a ohro ovat vèely v úlu. Takto rozebíratelný úl je ideální i pro kontrolu zdravotního stavu vèelstev. Nìkteré kláty byly pøestavìny a i kdy vypadají jako pouhé stromy s dutinou, mají uvnitø závìsný systém na rámky. Tak jsou upraveny i bohatì vyøezávané kláty v muzeu v Hostinném, malebném podkrkonošském mìsteèku. Nejnovìjší úly jsou tvoøeny jednotlivými nástavky - “bednami”. Celý úl se tak dá rozebrat na mnoho malých èástí a opìt poskládat podle potøeb vèelaøe i vèel. O vèelaøení se dozvíte více pøi návštìvì nìkterého z muzeí nebo se mù ete podívat do proskleného vèelína v Oøechu, kde v bezpeèí za dvojitým sklem uvidíte nejen vèely, ale i vèelaøe pøi práci. K získávání medu z plástù slou í medomet. Je to èeský vynález z 19. století a vyu ívá odstøedivou sílu.
Historický úl - klát z muzea v Hostinném v Podkrokonoší je vyøezaný z lípy a vèelaøùm slou il nìkolik staletí. Zobrazuje patrona vèelaøù Sv. Ambro e.
Souèasný nástavkový typ úlu je velmi praktický A hospodaøení v nìm je šetrné ke vèelám. Jen není tak zdobený ...
5
VÈELAØSTVÍ