Tipy a triky 2

Tipy a triky 2

Obsah: 1. Asociativita – Zpětná vazba………………………...…………………….…….2 2. Vytvoření vačky…………………………………………………………………..9 3. Práce ve výkresech – Výkresové šablony……………………………………24 4. Práce ve výkresech – Rozpiska……………………………………………….27 5. Tabulka děr…………………………………………...…………………………30 6. Přiřazení materiálu k vytvořenému dílu………………………………….….34 7. Práce ve výkresech – Pozicování na výkresech…………,…………………37 8. Práce ve výkresech – Kótování rádiusu kótou průměru…………………..46 9. Rovina kolmá na osu…………………………………………………………..47 10.Práce ve výkresech – Vytvoření vlastního rámečku a razítka…………....49

~1~

Asociativita – Zpětná vazba Při vytváření výkresů z modelů software automaticky zachovává zpětnou vazbu na model z důvodů dodatečných úprav modelu a následné aktualizace výkresu. Tuto asociativitu lze narušit při přesunutí souboru, nebo jen přejmenováním souboru.

Zde je model.

Pomocí exportu do výkresu vytvoříme automaticky výkres.

~2~

Nyní máme vytvořený výkres.

Výkres se automaticky uloží do složky s modelem.

~3~

Změníme-li název modelu dle obrázku, dochází ke ztrátě asociativity.

Při otevření výkresu se zobrazí toto okno, které nás vyzývá k připojení souboru.

~4~

Po kliknutí na „připojit“ se zobrazí tabulka, ve které je vidět přerušení vazby.

Při kliknutí na „odpojit“, úplně zrušíme vazbu mezi soubory. Grafická změna ikony nám signalizuje odpojení.

~5~

Chceme-li opět soubory připojit, musíme spustit CimatronE Explorer.

Na souboru výkresu klikneme pravým tlačítkem myši a v zobrazené nabídce zvolíme možnost připojit.

~6~

Nyní se zobrazí okno, které nám oznamuje, že soubor nemá přerušené vazby a ptá se, zda chceme přeskočit připojování. Zde je nutné zadat „NE“.

Opět se nám otevře okno, které už známe.

Dáme „připojit“.

Vybereme soubor.

~7~

Nyní se graficky změní ikony, což nám potvrzuje, že asociativita byla správně navázána.

~8~

Vytvoření vačky Začalo to známými slovy: Úkol zněl jasně… udělej vačku.

Přišlo mi zadání: Udělat dvě drážky pootočené od sebe o 180°.

Profil rozvinuté drážky vypadal takto:

~9~

Nejjednodušší by bylo vzít frézu o stejném průměru jako je šířka drážky a poslat ji po středové kontuře. Bohužel, zákazník nemá takový nástroj, a proto se drážka musí vymodelovat.

Drážka musí mít ale stejný tvar, jako by se dělala technologií jednoho nástroje poslaného po středové křivce. Důvod je ten, že v drážce bude chodit palec o stejném průměru a musí být zaručeno jeho nezadrhávání se.

Zkoušel jsem mnoho způsobů modelování v plochách i v tělesech až se nakonec ukázala nejlepší varianta ta, která na začátku byla nejvíce odsuzována, a tj. nakopírovat objekt po křivce a postupně ořezávat od sebe.

Postup je následovný: Nejprve si otevřeme novou součást, v ní vytvoříme hlavní roviny a v rovině XY následující skicu.

Průměr 40 je vnitřní průměr dílu a průměr 50 je průměr, v kterém je navinuta drážka.

~ 10 ~

Následně vysuneme skicu jako novou součást do vzdálenosti 150mm.

Poté v rovině XZ vytvoříme střední křivku drážky:

V rovině XZ ještě vytvoříme jednu skicu - obdélník 60x110mm.

~ 11 ~

Na obdélník použijeme funkci svázat.

Model nyní vypadá takto:

~ 12 ~

Nyní použijeme funkci „Nabalení“.

~ 13 ~

Poté klikneme na první skicu a potvrdíme prostředním tlačítkem myši.

Následně klikneme na vytvořenou plochu a souřadný systém (z důvodu posunutí vektorů U a V do středu USS) a potvrdíme prostředním tlačítkem.

~ 14 ~

Nakonec klikneme na válcovou plochu a poté opět na USS.

Klikneme na OK. Křivka se nyní nabalila na válcovou plochu.

~ 15 ~

Skryjeme původní rovinnou plochu a vytvoříme dvě rovnoběžné roviny s rovinou XY procházející koncovými body křivky.

Na obou rovinách vytvoříme skicák a promítneme do něj bod, který označuje střed válce.

~ 16 ~

Na horní straně vytvoříme úsečku z koncového bodu křivky a bodu označující střed.

Pomočí funkce „Těleso/Nové/Trubka“ vytvoříme válec na předem vytvořené úsečce s průměrem 24.2

~ 17 ~

Funkcí „prodloužit objekt“ protáhneme válec o 20mm.

Teď ještě rozšíříme průměr prvního válce na 58mm.

~ 18 ~

Nyní nakopírujeme válec podél křivky.

Klikneme na válec a potvrdíme.

~ 19 ~

Poté klikneme na křivku a nastavíme následující parametry:

Nakonec klikneme na horní koncový bod křivky a poté na „OK“.

~ 20 ~

Nyní máme seskládaný tvar vačky z cca 100 válců s roztečí 1mm od sebe. Někteří by mohli namítat, že díky skládání válců za sebe s roztečí vzniknou nepřesnosti na šířce drážky. Mají pravdu, ALE záleží na toleranci drážky - viz obrázek níže.

Dva kruhy o stejněm průměru jako je šířka drážky s roztečí 1mm od sebe.

Detail protínání kruhů.

Největší rozdíl mezi požadovanou rovinou a protínání kruhů

Pokud vytvoříme rádius R5 pro sražení ostrého rohu, dostaneme se na hodnotu 0,0073. Na šířce drážky to je 24,2 - 0,0146 = 24,1854 drážka je v toleranci 24,2 ±0,05 to znamená, že jsme v toleranci!

~ 21 ~

Funkcí „Sloučit“ sloučíme válce dohromady.

Následně provedeme vyjmutí.

~ 22 ~

Zaoblíme hrany zmiňovaným rádiusem R5 hrany.

Nakonec stačí vytvořenou drážku zkopírovat o 180° a máme hotovo.

~ 23 ~

Práce ve výkresech Výkresové šablony Nejprve musíme vytvořit sestavu.

Pro jednoduchost jsem vytvořil sestavu s dvěma díly a dvěma šrouby.

~ 24 ~

Otevřeme nové výkresové prostředí a vytvoříme v něm rámeček a 4 základní pohledy na sestavu.

Ve stromě změníme název pohledu.

Uložíme.

~ 25 ~

Přidáme „Rozpisku“, kterou upravíme dle svých potřeb.

~ 26 ~

Práce ve výkresech Rozpiska Jedna z dalších automatických funkcí ve výkresovém prostředí CimatronE je Rozpiska.

Otevřeme libovolný výkres sestavy.

Klikneme na ikonu „rozpisky“.

A otevře se průvodce „rozpisky“.

~ 27 ~

Poté klikneme na pohled sestavy.

A následně klikneme do výkresu, kam budeme chtít „rozpisku“ umístit.

„Rozpiska“ se samozřejmě dá nastavit dle potřeb uživatele. Stačí kliknout na „Upravit rozpisku“.

~ 28 ~

Následně se zobrazí okno „rozpisky“, ve kterém můžeme provádět jakékoli změny.

~ 29 ~

Tabulka děr Dalším automatickým prvkem ve výkresovém prostředí je „tabulka děr“. Používáním této tabulky výrazně urychlíte tvorbu výkresů.

Normálně by pro okótování takovéto desky bylo zapotřebí spousta řezů a mnoho kót, které by se navzájem protínaly a výkres by se tím stával nepřehledným.

My ale vytvoříme „Tabulku děr“.

Klikněte na ikonu „Tabulky děr“.

~ 30 ~

Zobrazí se průvodce.

Poté klikněte na pohled ve výkresu.

~ 31 ~

Zobrazí se okno s nabídkou USS. Jeden zvolíme a potvrdíme.

Tahem myši označíme všechny díry v součásti a potvrdíme.

Poté klikneme do výkresu, kam budeme chtít umístit „Tabulku děr“.

~ 32 ~

Tabulka obsahuje souřadnice děr od zvoleného USS, odkud kam je díra vrtaná, obrázek díry včetně případného závitu a veškeré rozměry.

Nyní už stačí jen pár rozměrových kót desky a máme hotovo.

~ 33 ~

Přiřazení materiálu k vytvořenému dílu Po vymodelování jakéhokoli dílu je potřeba přiřadit k němu materiál pro automatické zobrazení v rozpiskách, nebo razítkách.

V CimatronE Explorer zvolíme díl a v kolonce materiál navolíme potřebný materiál.

Poté klikneme na „Submit Change“ a k dílu se nám přiřadí materiál.

Jelikož ale v CimatronE není zadán jakýkoli materiál, musíme nejprve vytvořit vlastní seznam materiálu.

Ve složce: C: \… \Data\templates otevřeme soubor „Materials.exl“ v poznámkovém bloku a následně ho takto upravíme: ~ 34 ~

Zelená čísla zvýšíme o počet přidaných položek. Červené oddíly zkopírujeme pod sebe tolikrát, kolik materiálů přidáme. Modré číslice na každém řádku zvýšíme o 1 a do oranžového políčka napíšeme název našeho materiálu.

Před manipulací se souborem vytvořte zálohu souboru „Materials.exl“!!!!! ~ 35 ~

Práce ve výkresech Pozicování na výkresech Správný postup vytváření výkresů v CimatronuE je vytvářet všechny projektové výkresy do jednoho souboru, ve kterém budou rozděleny na jednotlivé listy. Tzn.: výkres sestavy; výkres podsestavy; výkresy jednotlivých dílů.

Zde si ale musíme dát pozor na to, aby jednotlivé pozice byly na všech výkresech označeny stejnými čísly.

Proto nejprve otevřeme sestavu v modelovém prostředí a klikneme na záložku sestava funkce rozpiska.

~ 36 ~

Následně se zobrazí okno rozpisky.

Zde zkontrolujte, aby dole bylo nastaveno na „Všechny součásti“.

Následně můžeme rozpisku předem upravit, přečíslovat, atd.

Po upravení rozpisky klikneme na ikony.

Tím se napevno přiřadí číslo ke všem dílům a podsestavám.

Klikneme na „OK“ a uložíme sestavu.

~ 37 ~

Nyní už stačí otevřít výkres a vložit pohledy.

Vložíme rozpisku – je důležité, aby byla nastavena na „Všechny součásti“.

~ 38 ~

~ 39 ~

Klikneme na Automatické číslo ID.

Zobrazí se průvodce.

Klikneme na pohled, a poté na „OK“.

~ 40 ~

Čísla pozic souhlasí s rozpiskou.

Nyní přepneme do výkresu podsestavy.

~ 41 ~

Opakujeme postup s vložením rozpisky a následného automatického opozicování.

Čísla odpovídají rozpisce a shodují se s čísly v předchozím výkrese.

Nyní přepneme do výkresu a vložíme ručně číslo pozice.

~ 42 ~

Klikněte na „Číslo ID“.

Zobrazí se průvodce.

Klikneme na hranu dílu a poté do prostoru, kde chceme mít pozici.

Následně se zobrazí upozornění, že součást neobsahuje první úrovně. Tato informace nás v tuto chvíli nemusí zajímat, a proto klikneme na „OK“.

~ 43 ~

Následně se zobrazí libovolné číslo pozice.

Pro přepnutí na naše požadované číslo klikněte na „Filtr čísel I“ ,

a přepněte na „Všechny součásti“.

Následně se zobrazí číslo pozice odpovídající všem předchozím výkresům.

Klikněte na „OK“ a uložte.

~ 44 ~

Práce ve výkresech Kótování rádiusu kótou průměru V některých případech jsou v modelu díry složené z více ploch. Když chceme následně ve výkrese udělat kótu průměru, automaticky vyskočí kóta rádiusu.

Díra je složena ze dvou ploch.

Standardně klikneme jednou na hranu a poté jednou do prostoru, kde chceme kótu.

Objeví se kóta rádiusu.

Nyní klikneme DVAKRÁT na hranu a poté jednou do prostoru, kde chceme kótu.

Objeví se kóta průměru.

~ 45 ~

Rovina kolmá na osu Potřebujeme-li udělat rovinu kolmou na osu, ať už z důvodu přípravy pomocné konstrukce, nebo jen vytvoření roviny řezu, je postup následující.

Máme osu, která libovolně prochází tělesem.

Vybereme funkci: „Základna/Rovina/Kolmá“.

~ 46 ~

Poté vybereme osu.

Nakonec klikneme na libovolný bod na tělese.

Vytvořená rovina je kolmá na osu.

~ 47 ~

Práce ve výkresech Vytvoření vlastního rámečku a razítka Téměř v každé firmě se používá individuální razítko v rámečku a v některých firmách i individuální rámečky. V CimatronE je možné, aby byly zahrnuty všechny možné varianty razítek a rámečků. Proto se dá velmi jednoduše vytvořit vlastní rámeček a razítko a uložit si ho pro další použití.

Otevřeme si výkresové prostředí a ve stromu dvojklikem klikneme na ikonu „razítka“.

Otevře se průvodce „Nastavení rámečku“.

Zde můžeme buď vybrat z nabídky již vytvořených, nebo můžeme vybrat nový rámeček.

~ 48 ~

~ 49 ~

Poté klikneme na ikonu Upravit rámeček.

Úprava se provádí pomocí Skicákového panelu.

Po upravení kliknete na ikonu Použít

a následně na ikonu Uložit.

Po uloženi už stačí kliknou jen na ikonu Zavřít s razítkem. ~ 50 ~

a máme vytvořený vlastní rámeček