Setkání generací
Autor: Anna Jedličková
Jsi lékař, který se narodil a pracoval v obou stoletích. Co považuješ za zásadní změnu, dotýkající se nás všech? Myslím na svůj život v etapách dětství, dospělosti, stáří. Dětství potřebuje rodiče, jejich lásku i prozíravost, dospělost je časem samostatnosti a stáří je druhem osamělosti v blízkosti druhých. Největším přínosem , který se nás všech dotýká byl vstup svobody do našeho života jak v myšlení, tak i v osobním rozhodování po pádu duši zotročujícího komunismu. Co tu změnu způsobilo? Síla lidské touhy po svobodě, nástup statečných lidí i podpora svobodné části světa. Cítíš tu proměnu ve svém povolání? Medicína je výběr povolání, která člověka usměrňuje počínaje Hippokratovou přísahou. Celý další život dobrého lékaře vede k osobní odpovědnosti za svá rozhodnutí, která se přímo dotýkají kvality jeho znalostí a života druhé lidské bytosti. Svoboda v medicíně přímo souvisí s odpovědností za svá rozhodnutí. Lidská svoboda, dotýkající se i vlastního života lékaře se stává uměním léčit s nejvyšším svědomím. Je cestou svobodného rozhodnutí sloužit nemocným a trpícím. Změnil se náš charakter života? Nesmírně. Otevřel se pohled do celého světa možností kontaktu s lidmi celého světa. Otevřela se cesta volného poznávání života bez ideologického znásilňování člověka. Co vlastně považuješ za smysl života? Myslím si, že smyslem života je prosté konstatování – žít. V tom je obsaženo
úplně všechno podstatné, což je pro mně poznávat, pracovat a tvořit dobré lidské společenství. Máš představu, kam směřuje vývoj společnosti a co vytváří základní hodnoty života? Nová poznání formují společnost a spojují svět, zkracují se vzdálenosti a vzájemně se lidstvo propojuje informacemi
Člověk může být šťasten tehdy, když se sám stává součástí šťastného života druhých s celou zeměkoulí. Základní hodnotou se stává kvalita života, za níž se skrývá nejen materiální obsah života, ale především duševní a tělesný stav člověka. Domníváš se, že vzniká nějaký nový zásadní problém společnosti? Současný svět ovládá konzumní způsob života zjednodušeně řečeno mít co nejvíce prostředků k jeho užívání. V tomto směru nastává jistá sebestřednost, která vzdaluje od sebelidské bytosti. Velmi mnoho kontaktů se děje cestou virtuálního počítačového prostředí. Je to totiž kontakt bez námahy, bez pohledu z očí
do očí. Vytváří se postupně u mnohých velmi necitlivý život, často bez soucitu. Dotýká se to i medicíny? Nepochybně. Medicína se postupně svěřuje do rukou počítačově řízených přístrojů,různých operací, nebo vyšetření, ve kterých není větší prostor pro individuální stav lidské duše. Mnoho výsledků se nemocný dozvídá jako konstatování stavu. Systém „buď a nebo“ je studený, bezcitný. Vytváří se duševní stav, který nazýváme stressem. Naštěstí to ještě neznamená, že nemáme mnoho skvělých a vnímavých lidí pracujících v medicíně. Máme mezi námi i mnoho báječných mladých, sociálně citlivých lidí. O ně se můžeme při vytváření současného světa s důvěrou opřít. Jak se díváš na problém stáří? Stáří není nic bolestného. Je to přirozený proces tvořící součást naší lidské historie. Je spojeno s určitým ztížením života, stárnutím těla i duše. Lékem je podněcování aktivity, duševní i pohybové. Využití zkušeností získaných dlouhým životem v rodině, společnosti a především profesích. Pomáhá udržovat potřebné kvalitní společenství věkových kategorií. Moje motto je, že stáří je nemohoucí proto, že je nemohoucí pomoc těch, kteří se na stáří dívají jako na neosobní problém. Máš nějaké svoje vlastní životní krédo? Mám krédo mého veliko vzoru, prastrýce a také Tvého předka prof. MUDr. Rudolfa Jedličky, zakladatele známého ústavu na pražském Vyšehradě, které zjednodušuji ve smyslu, že člověk může být šťasten tehdy, když se sám stává součástí šťastného života druhých.
MUDr. Jiří Jedlička (* 22. února 1941, Praha) je český lékař v oboru pneumologie a iniciátor udělování čestného titulu Rytíř českého lékařského stavu. Je jedním ze šesti zakladatelů České lékařské komory po sametové revoluci v roce 1989. Narodil se v rodině lékaře Kamila Jedličky. Rod Jedličků působil v medicíně 400 let a prastrýc prof. MUDr. Rudolf Jedlička byl profesorem chirurgie a zakladatelem po něm pojmenovaného ústavu v Praze na Vyšehradě. MUDr. Jiří Jedlička byl za své celoživotní odborné i společenské působení oceněn jako Čestný člen odborné plicní společnosti J.E.Purkyně. V roce 2011 mu byl udělen titul Rytíře českého lékařského stavu za rok 2010. Je ženatý, má dva syny, čtyři vnučky a jednoho vnuka. Dnes žije se svojí rodinou na Šumavě a i nadále pracuje na půl úvazku v místní plicní ordinaci.