Step by step

Page 1

ÚPRAVA KNIHY V POČÍTAČI Co je kniha? a) o bsažnější literární nebo obrazová neperiodická publikace, která tvoří myšlenkový nebo výtvarný celek, zpravidla vytištěná a knihařsky zpracovaná; b) s vazek listů, spojených vazbou. V současné době nejrozšířenějším grafickým programem je InDesign, ve kterém vytváříme design celé tiskové strany pomocí: 1. Obrazů (bitmapové grafiky) upravených v programu Photoshop, kde upravujeme barevnost a nastavujeme správmé parametry pro tiskovou techniku, kterou budeme tisknout. 2. Ilustrací (vektorové grafiky) zpracované převážně v programu Illustrator 3. Textů, které máme v textovém editoru (převážně Microsoft Word)

1


Základní údaje o knize: l. Formát knihy 2. Vazba 3. Tisková technika xxxxxxxxxxxx Formáty knih a výchozího papíru Formát knihy není možno určovat libovolně. V zájmu navazující knižní výroby, polygrafické a papírenské produkce jsou hlavní formáty stanoveny závaznou normou ČSN 884301 . Pro skripta a učebnice je doporučeno vybírat z formátu řady A Pro beletrii z formátů B

Formáty řady A

mm

Formáty řady B

mm

A0

841 × 1189

B0

1000 × 1414

A1

594 × 841

B1

707 × 1000

A2

420 × 594

B2

500 × 707

A3

297 × 420

B3

353 × 500

A4

210 × 297

B4

250 × 353

A5

148 × 210

B5

176 × 250

A6

105 × 148

B6

125 × 176

A7

74 × 105

B7

88 × 125

A8

52 × 74

B8

62 × 88

2


Vazby knih Průmyslové vazby – rozlišujeme dle vlastností (měkké, polotuhé a tuhé) a způsobu zhotovení V1 – V azba měkká šitá, sešitová; blok zhotoven ze složek snesených do sebe; šitá ve hřbetě drátěnými skobkami, nebo nití krejčovským stehem; po sešití oříznutá ze tří stran V2 – V azba měkká, lepená; blok zhotoven ze složek nebo listů snesených za sebou; po odfrézování hřbetu lepená ve hřbetě disperzním, tavným (hot melt) nebo PUR lepidlem, blok zavěšen do obálky; po zavěšení oříznuta ze tří stran i s obálkou. V3 – V azba měkká, šitá; blok snesen ze složek nebo jednotlivých listů za sebou; šitá ve hřbetě drátěnými skobami shora; nebo může být zavěšená do obálky; po ušití ořez ze tří stran vč. Obálky V4 – a zba měkká šitá; blok ze složek za sebou; jednotlivé složky prošity nití nebo tavnou nití, následně je hřbet bloku slepen a celý blok vlepen do obálky; ořez ze tří stran vč. Obálky V7 – V azba tuhá, šitá nití, šitá tavnou nití nebo lepená s poloplátěnými (kombinovaným) deskami; složky knižního bloku sneseny za sebou; blok je před zavěšením do desek opatřen předsádkami, může být doplněn stužkou a kapitálky a oříznut ze tří stran; u vyššího rozsahu stran se hřbet zaobluje; zavěšení do desek vlepením předsádek; hřbet vazby je potažen jiným materiálem (plátnem). V8 – V azba tuhá, šitá nití, šitá tavnou nití nebo lepená s celoplátěnými deskami; složky knižního bloku sneseny za sebou; blok je před zavěšením do desek opatřen předsádkami, může být doplněn stužkou a kapitálky a oříznut ze tří stran; zavěšení do desek vlepením předsádek; varianty V8a – laminovaný potah V8b – papírový potah V8c – potah z jiných materiálů.

3


Klasifikace písma Československá klasifikace písem (kterou zde uvedeme jako jedinou z mnoha možných klasifikací) je dílem typografa Jana Solpery. Tato klasifikace nerespektuje přesně chronologický vývoj, ale především dělí písma podle vzhledu a charakteristických znaků do jedenácti skupin, přičemž každá obsahuje další podskupiny:

1. Dynamická antikva

2. Přechodová antikva

3. Statická antikva

4. Lineární písmo serifové

5. Lineární bezserifové statické písmo

6. Lineární bezserifové geometricky konstruované písmo

7. Lineární bezserifové dynamické písmo

8. Lineární antikva

9. Kaligrafická písma

10. Volně psaná písma

11. Písma lomená

Pro beletrii jsou doporučována písma ze skupiny 1.–3.

4


Začneme jednoduchou úpravou knihy bez ilustrací s kapitolami Oproti kovové sazbě, kdy grafik, který knihu navrhoval a sazeč realizoval podle rozkresu sazbu knihy, má grafik k dispozici počítač a celou knihu navrhuje již v digitální podobě. To znamená, že rovnou připravuje pro případného DTP operátora (sazeče) sazbu, tak aby mohl operátor bez problémů do jeho připravené makety knihu už rovnou zalamovat, tím odpadlo zdlouhavé zakreslování makety (zrcadla) tužkou. Samozřejmě, že grafik tužku a papír používá pro ucelenou představu o knize, ale tyto poznámky a náčrtky slouží často jenom pro jeho vlastní účely. Často se stává, že role grafika a sazeče je jen v jedné osobě, kdy si grafik sám připraví celou maketu a rovnou knihu dělá v grafickém programu do počítače. Takto budeme pracovat i my.

5


Nastavení dokumentu V programu InDesign si otevřeme nový soubor.

Sazební obrazec Nastavíme okraje stránek neboli sazební obrazec. Sazební obrazec je základní rozkres navrhované tiskoviny, který obsahuje umístění plochy sazby na čistém formátu tiskoviny. Při ručním určování sazebního obrazce se vychází převážně z rozkresu zlatého řezu stránky (optického středu stránky). Dříve se šířka sazebního obrazce se určovala v cicerech. (Didotův měrný systém požívaný v typografii převážně v kovové sazbě), nyní se používá klasická měrná soustava. Úhlopříčnou konstrukci nelze použít u podélných, čtvercových a úzkých knižních formátů. Konstrukce sazebního obrazce je ovlivňována praktickými požadavky, vyplývajícími především ze stanovení hřbetní mezery. Ta se převážně upravuje podle vazby knihy zda je vázaná nebo lepená. Musíme hlavně dbát na to, aby byl dodržován v celé knize stránkový rejstřík. To znamená, že protilehlá stránka musí být udělána zrcadlově. Při určování sazebního obrazce někdy vycházíme ze zlatého řezu, ale šířka sazby je určována okraji stránky, které na počítači určujeme už převážně v milimetrech. Okraje se také určují podle toho, jaký je formát knihy a podle žánru publikace, v podstatě záleží na grafikovi. U každé knihy je určování okrajů stránek individuální. OPTICKÝ STŘED

SAZEBNÍ OBRAZEC určený z optického středu

6


Digitální podoba sazebního obrazce Stránkový rejstřík – dodržování stránkového rejstříku je jedním z prvních a nejdůležitějších předpokladů pro správně zhotovenou knihu. Znamená to, že v celé knize jsou všechny stránky stejně vysoké a stejně široké a mají stejné okraje. Na počítači proto musíme zadat okraje ve vzorových stránkách a potom tyto okraje používáme na všechny stránky. Ve vzorových stránkách toto musíme učinit zrcadlově jak na liché (pravé) tak na sudé (levé) straně, protože míváme zpravidla jiný okraj u hřbetu a jiný na vnějším okraji stránky. Vzorové stránky Do těchto stránek umisťujeme všechny elementy, (grafické prvky, záhlaví, paginaci atd.), které se budou opakovat až na výjimky na všech stránkách publikace. Jde také hlavně o to, že v případě změny můžeme jen zasahovat do vzorové stránky a neopravovat změnu v každé stránce zvlášť, což z hlediska času není efektivní. Vzorové stránky otevřeme tak, že na ně 2x poťukáme myší a se šiftem obě dvě aktualizujeme, aby změny byly provedeny na levé i pravé straně.

Protilehlé stránky – sázíme-li knihu či časopis sázíme vždy stránky proti sobě pro zachování stránkového rejstříku (levá – sudá, pravá – lichá)

7


Připravené stránky k sazbě

čistý formát

sazební obrazec

Úprava vzorové strany Elementy, které se opakují téměř na každé stránce knihy (záhlaví, zápatí, paginace, případně ještě grafické prvky) vkládáme do tzv. vzorových stran

vzorové strany

8


Záhlaví – dělí se na živé a neživé. Neživé záhlaví je nepřepisovatelé, bývá to většinou název knihy nebo autor, který se opakuje na každé stránce mimo sazební obrazec (většinou u hlavy stránky). Živé záhlaví se v průběhu knihy mění, obsahem živého záhlaví bývá většinou název kapitoly, či povídky. Záhlaví se téměř vždy sází z menšího stupně písma než je základní písmo (o 1 až 2 stupně menší písmo). Můžeme také použít různé druhy vyznačování písma (kapitálky, ztučnění, prostrkání apod.) Umístění záhlaví je možné na střed, zprava či zleva sazebního obracze. Často umisťujeme na stránce zrcadlově. Zápatí – pro zápatí platí podobná pravidla jako pro záhlaví. Je umisťováno u paty stránky a většinou se vztahuje ke stránkové číslici, která je doplněna třeba názvem kapitoly (podobně jako u záhlaví).

9


Stránkové číslice – paginace – sází se většinou základním (chlebovým) písmem. Umísťují se tak, aby se v celé knize při průhledu kryly. Vynechávají na úvodních stranách (titul patitul atd.,) na závěrečných stranách (obsah tiráž). Stránkové číslice se nezásejí ani na vakátech (prázdných stránkách), ani na stránkách s celostránkovými ilustracemi. Sázejí se samostatně, ale mohou být v závorkách (kulatých, hranatých nebo v lomítkách). Může být na různých místech stránky, dostatečně daleko od sazebního obrazce, aby byli dobře vidět při prvním pohledu na stránku. Většinou se umisťuje na vnější stranu do záhlaví nebo paty. Paginaci dáváme do textového rámečku, který jsme si připravili do vzorové stránky pomocí speciálního znaku. Apel+Shift+Alt+N. Pokud se symbol vkládá na vzorové stránky, zobrazuje se zástupný symbol (v InDesignu A), který se potom na dalších stránkách objeví jako ta daná číslice stránky.

10


Některé knihy nemají běžné číslování stránek a třeba vložená příloha může být očíslována římskými číslicemi. Toto se dá uskutečnit vytvořením jednotlivých oddílů knihy. Musíme mít ale v miniaturách stránek zaktualizovanou první stranu toho oddílu, který chceme číslovat. Myší najedeme na nabídku stránek a vybereme si Volby číslování a oddílu a můžeme si vybrat jaké budeme používat číslování a od kterého čísla začneme.

Máme již tedy připravený formát a okraje knihy, tedy sazební obrazec, stránkovou číslici, popřípadě záhlaví nebo zápatí. Může se stát, že bude třeba odstranit z některých stránek, již zadané elementy, docílíme toho tím, že poklepeme myší na objekt a přitom držíme schift+apple (ctrl+schift), tím objekt odemkneme a smažeme nebo přepíšeme. Další způsob odstranění je, že v miniaturách stránek (F12) vezmeme vzor žádný a přeložíme jej přes stránku miniatury příslušné stánky, tím nám všechny elementy zmizí, protože ve žádném vzoru nejsou žádné navolené objekty. Většinou se toto děje v úvodních a závěrečných částech knihy, kde paginace není žádoucí.

11


Načítání textu Na první stranu umístíme text tak, že si vytvoříme textový rámeček pomocí nástroje T a do něj načteme text klávesovou zkratkou cmd D.

Úprava knižního bloku Díky počítačovému zpracování si můžeme dovolit sázet jednotlivé části knihy v libovolném pořadí. Doporučuji zpracovávat hlavní text jako první a potom další náležitosti knihy podle počtu stran v základním knižním bloku. Je důležité, aby knižní blok měl počet stran dělitelný osmi. Prázdné stránky (vakáty) přidáváme za kapitoly a mezi jednotlivé oddíly knihy právě na doplnění správného počtu stran pro naplnění tiskového archu nebo půlarchu.

12


Úprava hladké sazby v počítači Hladká sazba je základem pro všechny druhy sazby. Je vysazena z jednoho druhu, řezu a stupně písma. Dodržování základních pravidel hladké sazby je nezbytnou součástí nejen při sazbě knihy. Souběžně s vyráběním knihy v počítači si budeme jednotlivá pravidla objasňovat. Zdůrazňuji ještě jednou, že existuje několik způsobů, jak dosáhnout kýženého výsledku, Ve chvíli, kdy už máme vybraný font pro základní písmo, je dobré si na stránku načíst text a upravit v menu-text-znaky (cmd +T) jej podle předpokládaných parametrů (Garamond Pro, 10 bodů / 13 bodů - u písma pracujeme stále s Didotovou měrnou soustavou) tak, aby od shora dolů zaplňoval celý sazební obracec. Při volbě písma je vhodné si vyzkoušet několik typů, různé velikosti a proklady a vytisknout si návrhy písma, abychom viděli, jak písmo vypadá na papíře. Téměž pokaždé sázíme knihu do bloku. To znamená, že text je zarovnán na levé i pravé straně řádky. Nastavení základního (chlebového) typu písma 1. Nastavení druhu a řezu písma 2. Velikost a proklad

1

2

3. Jazyk český (důležité pro případné dělení slov)

3

Sazba do bloku – sazba se zarovnaným pravým i levým okrajem, všechny řádky jsou stejně dlouhé. Je to nejčastěji používaná grafická úprava, zejména u novin, časopisů a knih. Sází se většinou s odstavcovou zarážkou a s dělením slov.

1. Nastavení textu do bloku 2. Odstavcová zarážka

1

2

3.Zaškrtnout dělení slov 4. Upnout text na mřížku (pozor standartně je mřížka nastavená na proklad 12 b a my máme proklad 14 b, viz strana 16). 3

13

4


Odstavcová zarážka – nejčastěji používaný způsob uspořádání odstavce je s odstavcovou zarážkou na začátku jeho první řádky. Velikost zarážky se řídí výtvarným hlediskem a ovlivňují ji především šířka sazby, dále stupeň a meziřádkový proklad. U běžné sazby je odstavcová zarážka zpravidla jeden čtverčík základního stupně písma (čtverčík je při desetibodovém písmu 10 bodů je 10 bodů=3,56 mm). Menší než čtverčíková zarážka je opticky nevýrazná, vypadá spíše jako omylem daný mezerník. S delší řádkou se doporučuje odstavcovou zařážku zvětšit. Odstavcová zarážka nesmí být nikdy větší, než řádka východová – v tomto případě je nutné východovou řádku protáhnout nebo zatáhnout. Dělení slov – v pravidlech hladké sazby je dáno, že můžeme dělit nejvíce třikrát pod sebou. Záleží většinou na délce řádky, v případě knihy jsou řádky dostatečně dlouhé, a tak mezislovní mezery pod sebou málokdy vytvoří tzv. řeku. V počítačové sazbě je dělení vyřešeno v rámci českého editoru. Zcela vpravo na liště máme malou šipku a tři linky pod sebou, když do tohoto prostoru najedem myší a podržíme jí objeví se nám předvolby, jak pro zarovnání, tak pro dělení slov

14


Úprava základního textu Mezislovní mezera – bývá u základního (chlebového) textu vždy jedna třetina z písmové kuželky, to je například z 9ti bodového písma 3 body, z 12ti bodového písma 4 body atd. Maximální a minimální velikost mezislovní mezery můžeme nastavit v odstavcích – zarovnání – mezery slov. V mnoha případech stačí vyplnit pouze první řádek, protože v beletrii bývají dostatečně dlouhé řádky a tedy i dost mezislovních mezer, když ale stále vznikají tzv. řeky, je potřeba vyplnit i následující dvě řádky podle níže uvedené tabulky.

Jednoznakové předložky – protože předložky u, v, s, z, k, o a spojka i a a, nesmí být na konci řádky musíme je odtranit a přehodit na začátek řádku.

15


Správně nastavený text by na nás měl při zamhouření oka působit šedivým dojmem, nikde by neměly vznikat prázdná místa (řeky), nebo naopak shluky na sobě nalepených znaků. Když máme nastavený text, vytvoříme si pro základní písmo tzv. Odstavcový styl (strana 19). Načtený a upravený text musíme v knize upravit tak, aby byl dodržen nejen stránkový rejstřík – to znamená, že text sázíme výhradně do sazebního obrazce, tak, aby se všechny strany kryly v průhledu. Musí být dodržen i řádkový rejstřík (krytí jednotlivých řádek v průhledu). To učiníme tak, že text upneme na mřížku účaří, kterou jsme si před tím zobrazili.

16


Protože jsme si navolili větší proklad (14 bodů), než je standardní nastavení mřížky v programu (12 bodů), musíme toto nastavení navolit tak, aby jednotlivé kroky mřížky byly od sebe vzdáleny stejně jako je proklad námi navoleného písma. V celém dokumentu může existovat jen jedno navolení mřížky účaří. Text na tuto mřížku upneme tak, že v odstavcích text přepneme na mřížku (strana 13, bod č. 4). Zároveň musíme nastavit v mřížkách i počátek sítě, aby horní dotažnice prvního řádku se dotýkali na horní části sazebního obrazce. Pro Macintosh jsou předvoldy viz obrázek a pro PC jsou předvolby po ÚpravyPředvolby

Nastavení prokladu (vzdálenost mřížky od sebe)

17


Horní okraj stránky je od sazebního obrazce je vzdálen 20 mm, proklad máme 14 b a písmo je 10 bodů a je upnuto na mřížku, takže spodní účaří leží přímo na lince mřížky, my musíme písmo vyrovnat tak, aby horní účaří se dotýkalo horní strany sazebního obrazce, to učiníme tak, že posuneme počátek sítě výš (méně než 20 mm) v tomto případě 18 mm.

Když nesouhlasí dolní účaří posledního řádku se sazebním obrazcem, musíme nastavit dolní okraj stránky tak, aby souhlasil poslední řádek s patou stránky. To učiníme tak, že v oknech vyhledáme miniatury stránek (zF12) a dostaneme se do vzorových stránek. Dále v menu Formát-Okraje a sloupce, nastavíme dolní okraj stránky tak, aby nám sazební obrazec končil zároveň s nejbližší mřížkou (obě dvě vzorové stránky musí být zaktivovány).

18


Odstavcový styl Písmo, které jsme již upravili tak, aby nám nevznikaly nikde nežádoucí efekty (řeky, jednoznakovky, dělení apod.) zaktivujeme a uložíme jako nový odstavcový styl, který pojmenujeme třeba Hlavní text 11/14 a můžeme přidat i klávesovou zkratku pro urychlení při sazbě.

Nový odstavcový styl bude obsahovat všechny předvolby zaktivovaného textu, takže nemusíme znovu písmo nastavovat

19


Další text, který budeme umísťovat na stránky v knize navolíme odstavcovým stylem, tak že text zaktivujeme a klikneme na tento odstavcový styl.

Odstavcové styly pro další písma v knize Tímto způsobem můžeme nastavovat i další texty, jako jsou např. titulky, mezititulky, poznámky a další. Pokud jsme si jisti typem a velikostí daného písma můžeme volit odstavcový styl následovně: a) odstavcový styl b) nový odstavcový styl (pojmenujeme) c) zvolíme písmo, velikost a proklad d) navolíme ještě další potřebné parametry pro typ písma c) stejným způsobem budeme aplikovat na písmo, z kterého chceme mít stávající odstavcový styl

20


Vstupní strany Způsob zpracování knihy jsme začali netradičně – úpravou hlavního textu. V této kapitole bychom si popsali, jak upravovat jednotlivé náležitosti knihy. Všechny důležité části knihy začínají na pravé stránce. Na úvodních stránkách knihy nejsou stránkové číslice (paginace). 1. Vydavatelská značka (nazývána signet nebo emblém) Bývá na první stránce knižního bloku. Úprava by měla ladit s celkovou tváří knihy. 2. Vakát (prázdná stránka) Vyskytuje se na sudé (levé) stránce knihy za vydavatelskou značkou. 3. Patitul Patitul ohlašuje hlavní titul. Sázíme jej nejčastěji ze základního písma nebo verzálek. Obsahuje název knihy v jedné či dvou řádkách v hlavě obrazce sazby. Předchází hlavnímu titulu. (Důvod tohoto zdvojování titulního listu je v minulosti, kdy byly knihy ještě těžké a při častém používání se vytrhávaly z desek. Brzy se pak poškodil i jejich titulní list, takže se u starých poškozených knih v knihovnách někdy ztrácela informace o tom, o jakou knihu se jedná. Proto se časem vžila praxe informaci na titulním listu zdvojovat.) Signet a patitul mohou být uvedeny na jedné stránce. 4. Protititul (frontispis) Označuje sudou stránku nalázající se proti hlavnímu titulu. Bývá na ní často umíštěna ilustrace. 5. Hlavní titul Je vždy umíštěn na liché stránce. Otevírá celou knihu. Má reprezentativní ráz, a tak klade větší nárok na výtvarnou úpravu. Musí obsahovat bibliografické údaje. Na titulním listu musí být uvedeno jméno autora, popř. jeho akademický titul název díla, popřípadě podtitul, jméno a místo sídla nakladatelství a podle možnosti i rok vydání. Hlavní titul nabízí typografovi příležitost uplatnit ve větší míře, než kdekoliv jinde v knize, fantazií a výtvarné schopnosti. Pro volbu typografických prostředků je rozhodující obsah vydávaného díla. Jednota s textovou částí publikace musí ovšem být vždycky zajištěna. V hlavním titulu můžeme použít i pestrou barvu, ozdobnou vinětu, nebo řádku vysazenou z jiného druhu písma. Titulní list vyžaduje zvláštní pozornost, protože je zárukou kvality celé knihy. 6. Copyright (autorská tiráž) Zvaná též copyrightová stránka, impresum či vydavatelský záznam, je umíštěna na stránce následující za hlavním titulem a obsahuje povinně ISBN (pokud je knize přiděleno), dále pak copyrightové záznamy a případná poděkování sponzorům. Zajišťuje ochranu autorských práv na příslušné dílo.

21


Sázíme jej z písma jako je základní písmo, ale o dva až tři stupně menší, na patu stránky. Umísťujeme jej zpravidla na levou (sudou) stránku. 7. Věnování nebo motto Sázíme jej na lichou stranu za titulním listem. Úprava textu musí být v souladu s úpravou celé knihy (např. základní písmo – kurzíva nebo verzálky). 8. Vakát 9. Předmluva nebo úvod Začíná na liché straně a jejich úprava je ovlivněna úpravou textovou částí knihy. Předmluva nebývá psána autorem. Úvod píše autor. Je sázena ze stejného písma jako kniha, většinou z kurzívy.

1. Vydavatelská značka

2. Vakát

3. Patitul

4. Frontispis

5. Titul

6. Copyright

7. Věnování

8. Vakát

9. Předmluva nebo Úvod

22


Textová část Máme–li upraveny vstupní strany knihy, můžeme dále pokračovat s textovou částí. Hlavní text si na stránky umístíme tím způsobem, že jej do načteme do textového rámečku načteme (Apple+D) první stránky. Na konci první stránky vpravo ťukneme myší do červeného plus (to znamená, že text nám ještě pokračuje) a s klávesou Shift myší najedeme na další stranu. Vytvoří se nám tolik stran, kolik je potřeba pro umístění celého textu. Text naprogramujeme tím odstavcovým stylem, který jsme si již připravili na začátku, při upravování mřížky účaří.

Textová část má poměrně ustálenou formu typografického zpracování. U většiny produkce z oblasti krásné a věcné literatury je textová část knihy členěna na oddíly a kapitoly a může být doplněna zdobnými prvky a v textu vysvětlujícími a orientačními poznámkami. Oddíly v knize jsou obvykle uváděny samostatnými mezititulky. Takové tituly oddílů, které jsou součástí vstupních textových stran, jsou úpravou významově odlišeny od ostatních. Nové oddíly nebo–li kapitoly začínají obvykle na nových stranách, zpravidla na pravých většinou se stránkovou zarážkou. Kapitoly bývají značeny římskými, nebo arabskými číslicemi, slovním vyjádřením číselného pořadí a také textovými titulky. Možnost, že další kapitola navazuje na další kapitolu hned na té samé straně, ovšem pod titulkem, musí být nejméně tři řádky textu. V případě, že se tři řádky nevejdou, musí kapitola začít na stránce nové. Popisy kapitol bývají v celé knize jednotné se stejnou úpravou. Sazba východové stránky (poslední stránka v kapitole) na sudé stránce musí končit níž, než začíná další kapitola na stránce liché.

23


Názvy kapitol (titulky) Když se rozhodneme pro variantu, že začátky kapitol budou začínat vždy na nové stránce je potřeba každou kapitolu od sebe oddělit, tak aby se nám text nepřeléval v celé knize v případě, že někde v rámci korektury buď text prodlouží nebo se zkrátí a tudíž bude počet řádek v kapitole jiný, než před korekturou. Celý text zaktivujeme a navolíme odstavcovým stylem, který jsme si navolili pro základní písmo. V případě, že budeme umísťovat začátky kapitol se stránkovou zarážkou, dáme si do vzorových stránek vodítko na místo, kde bude kapitola začínat. Stránková zarážka Začátek kapitoly nebo textu knihy se většinou nesázejí od horního okraje stránky. Častější je vynechání několika řádek od zhora, tomu se říká stránková zarážka. Tato zarážka bývá v celé knize stejná. Při počítačovém zpracování máte několik možností řešení. Pokud kapitola začíná nadpisem, můžete u tohoto nadpisu nastavit dostatečnou mezeru před odstavcem (do odstavcového stylu titulku). Také můžete umístit vodítko na vzorovou stránku do úrovně stránkové zarážky. Zvolíme si písmo z kterého bude název kapitol, který musí být v celé knize totožný.

Stránková zarážka

Titulky Úprava titulků v celé knize musí být jednotná. Používáme stejný druh písma jako je základní text a větší stupeň. Můžeme také použít jiný druh písma, který se ovšem hodí k základnímu písmu. Většinou když chceme kombinovat více druhů písma je lepší kombinace patkového písma z bezpatkovým

24


(groteskem). Ve volbě titulku se musíme rozhodnout pro jednotnou úpravu titulků a mezititulků (není možné aby titulek byl na střed a mezititulek na prapor). V celém dokumentu bychom měli mít sjednocenou sazbu, aby kniha působila na čtenáře uklidňujícím dojmem a nebyla roztříštěná. V titulcích nedělíme slova, spojky a předložky by neměly být na konci řádku. Neměli bychom v titulku rozdělovat ani slova s ustáleným spojením, například přídavné jméno od podstatného. Za titulkem se nepíše tečka. Titulky a mezititulky se upravují na počet řádků základního písma, je potřeba také dbát na pro– světlení – dostatečná mezera před a za titulkem. Nad titulkem býva zpravidla větší mezera než pod titulkem (nahoře 2/3 a dole 1/3 celkové mezery). V knize, kde jsou obsažnější titulky, doporučuji je sázet z minusek protože verzálky vyžadují větší soustředěnost při čtení a tudíž mohou způsobit únavu čtenáře. Pokud vychází titulek k patě stránky musí pod ním být nejméně tři řádky. V případě, že nám k patě stránky vychází jen titulek je lepší nechat stránku kratší a titulek dát na další stránku. Nejprve si zvolíme v odstavcových stylech styl nový (viz strana 20). Oddělení textového rámečku Potom umístíme kurzor na konec kapitoly a zmačkneme klávesu Apple+schift+end a zaktivuje se celý text od kurzoru až do konce celého textu. Vyjmeme celý zaktivovaný text (Apple+X). Text se uloží do schránky. Oddělíme textový rámeček, kde končí kapitola od ostatních stránek, protože textové rámečky v celé knize jsou propojeny a je potřeba v každé kapitole je od sebe oddělit, aby se text nepřeléval do dalších kapitol. Textový rámeček oddělujeme tak, že klikneme do zaktivovaného textového rámečku na konci kapitoly (východové stránky) do míst, kde bylo předtím červené plus (teď je tam modrá šipka), potom dovnitř tohoto rámečku, a tím se textový rámeček oddělí od ostatních. V případě, že končíme na liché straně a kapitolu budeme začínat na následující liché straně, textový rámeček ze sudé stránky vymažeme (bude tam vakát bez číslování), a začneme na pravé straně s novou kapitolou. Východová stránka – poslední stránka kapitoly. Jen výjimečně končí u dolního okraje sazebního obrazce, většinou bývá kratší. Na východové stránce by mělo být nejméně 5 řádek textu. Východová stránka by měla být delší než stránková zarážka. Stejně budeme pokračovat u dalších kapitol až dojdeme na konec knihy.

25


Text načteme do dalšího odpojeného textového rámečku na lichou stranu.

26


Závěrečné části knihy Doslov (Epilog) Doslov píše někdo jiný než autor. Epilog píše autor. Platí stejná pravidla jako pro úpravu předmluvy. Resumé Většinou jednojazyčné nebo dvojjazyčné shrnutí díla Poznámky Všechny poznámky se sázejí s písma, které je o dva až tři body menší než hlavní text. V textu se označují pořadovými čísly těsně za slovem, a to tzv. horními, poznámkovými číslicemi, na které se text poznámky odvolává. U komplikovanějších textů, u kterých se vyskytují vedle poznámek patových ještě další, je možné pro jejich odlišení v sazbě používat označení pořadovými čísly v hranatých závorkách vysazenými ze základního textového písma. V souhrnných poznámkách v dodatku se tyto číslice opakují spolu s textem, aby se snadno vyhledávala obě místa. Seznam literatury – bibliografie Seznam literatury ve vědeckých dílech má značný význam pro toho, kdo knihu používá. Proto se má jeho úpravě věnovat zvláštní pozornost. Jméno autora se obvykle sází z kapitálek, zatímco titul díla bude z kurzívy a ostatní údaje, týkající se nakladatele, jeho sídla a vydání publikace se sázejí ze stojatého písma. Druhá řádka a řádky další se sázejí s půlčtverčíkovou zarážkou. Rejstřík Jmenný a věcný rejstřík (zvaný také index) se skládá z relativně krátkých řádek a proto se doporučuje dvousloupcové, popřípadě i vícesloupcové uspořádání. K rozlišení od stránkových číslic textových mohou být stránkové číslice dodatku sázeny kurzívou. Jestliže je za některými osobními jmény nebo jmény věcí více stránkových číslic a pro ně je zapotřebí více řádek než jedna, sázejí se všechny další řádky s půlčtverčíkovou zarážkou. Úzké sloupce jmenného i věcného rejstříku se sázejí na praporek. Obsah Obsah může být umístěn i na vstupní části knihy – ve většině těchto případů, by měl následovat za titulními stránkami. Z pravidla však bývá umístěn vzadu před tiráží. Měl by být rozčleněn a uspořádán co nejpřehledněji. Obsah sázíme ze základního textového písma, nebo o stupeň menší. Způsoby sázení obsahu se mohou různit. Nejčastěji se vlevo v řádce umísťtuje název kapitoly a vpravo zaraženy stránkové číslice. Často je možné sázet stránkové číslice před názvy kapitol. Není též nezbytné sázet obsah na plnou šířku obrazce sazby, je–li možné zvolit jiné uspořádání.

27


Obsah tvoříme stejně jako v pořadové sazbě tak, aby všechny číslice byly pod sebou v zákrytu jednotky, desítky a stovky. Také případné tečky, které ulehčují oční propojení se stránkovou číslicí, musí být pod sebou v zákrytu. Tam, kde potřebujeme text odsadit, použijeme tabulátory (místo mezislovních mezer ťukneme na klávesnici tabulátor).

28


Tiráž V tiráži má být uveden název díla, jména autorů, jejichž díla jsou v publikaci obsažena, obchodní jméno a sídlo vydavatele, rok prvního vydání, kolikáté je to vydání popřípadě dotisk. U děl přeložených, název díla a označení vydání, z něhož byl pořízen překlad. Označení nositele autorských práv, číslo Mezinárodního standardního číslování knih, pokud bylo uděleno, obchodní jméno a sídlo nebo jméno, která neperiodickou publikaci vyrobila, a rok, ve kterém byla tato publikace vydána. Nejvhodnější je pro umístění tiráže buď horní nebo dolní díl poslední stránky (sudé), popřípadě předposlední stránky (liché). Sází se ze stejného písma jako je copyright, to je, ze stejného písma jako je kniha o dva až tři stupně menší. Poskytuje různé možnosti úpravy v souladu s grafickou úpravou knihy. U ilustrovaných knih může být doplněna vhodnoíu ilustrací. Téměř hotovo Poté co knihu zalomíme, musíme zlom knihy ještě jednou zkontrolovat, zda jsou splněna všechna typografická pravidla: Stránka knihy nesmí začínat východovým (posledním) řádkem odstavce, na další stránce by měly být nejméně tři řádky. To neplatí, jde–li o jednořádkový odstavec, ani tehdy, když je východový řádek vysazen na plnou šířku sazby. Osamělý východový řádek na začátku strany se nazývá slengově parchant nebo sirotek. Dále musíme odstranit také tzv. vdovy (první řádek v odstavci na konci stránky). Na konci stránky by měly být nejméně tři řádky s daného odstavce. Nesmí být odděleny od sebe titul a jméno, číslice od měrné soustavy atd. viz typografická pravidla. http://www.typo.cz/databaze/pravidla–a–nazvoslovi/pravidla–sazby/hladka–sazba/ http://typomil.com/sazba.htm

29


Přebal Knižního přebal, sloužící na ochranu knihy (předního i zadního přídeští). Zároveň je zpravidla vydavatelem knihy užívána pro umístění anotace o knize, případně biografických dat autora. K obdobným účelům slouží i zadní strana přebalu.

Dornova metoda dnes právem patří k jedné z nejúspěšnějších alternativních terapií. Hlavním důvodem je to, že pracuje s lidským (ale i zvířecím) tělem jako s celkem, hledá prapříčinu potíží, odstraňuje velmi rychle a jednoduše ji i její následky. Dává člověku konkrétní návod jak se vyvarovat bolestem a předcházet jim, ale také uvědomovat si, jak a proč vznikly a jak pomoci sám sobě, když už na nás tělo křičí. Mnoho lidí si teprve na semináři uvědomí svoje stereotypy, tzn. jak sedí, chodí a pohybuje se. Možná poprvé v životě začnou své tělo vnímat. Jeden příklad za všechny: Starší dáma měla velké bolesti krční páteře, hlavu držela mírně nakloněnou doprava a měla velmi omezený pohyb krční páteře směrem doleva. Druhý den přišla sama na příčinu: „Já sedím už léta v křesle a dívám se na televizi, která je v pravém rohu pokoje. Co mám ale dělat, přece nemohu přestavět celý obývák?“ Chvíli usilovně přemýšlela a pak se rozzářila: „Už to mám, vyměním si místo s manželem, ten se dívá z křesla v druhém rohu místnosti!“

ISBN 978-80-254-8256-8

DORNOVA METODA

kterou zde čtyři a půl roku studovala u p. R. Isensee, H. Kocha a D. Dorna. V r. 2003 byla akreditována a vyslána jako lektorka DM do České republiky. Ještě téhož roku začala jako první u nás Dornovu metodu vyučovat a do dnešního dne už vychovala spoustu výborných terapeutů. Dornovu metodu představovala v televizi, rozhlase a v několika časopisech. Věnuje se také přednáškové činnosti; v r. 2009 přednášela o Dornově metodě i na Karlově univerzitě. V roce 2006 vydalo nakladatelství Československá muzika její 1. české mantry, ke kterým složila text i hudbu. Dnes žije a působí v Českých Budějovicích a Praze. Společně s akreditovaným lektorem Jozefem Púrym vyučuje Dornovu metodu na seminářích po celé ČR a v Bratislavě. Oba jsou akreditovaní lektoři DM, zapsaní na mezinárodní listině DM. Aktuální termíny najdete na www.dornova-metoda.com.

MgA. Zuzana Prouzová-Lehrmann

Vzor přebalu

30

...I TY MŮŽEŠ!

O AUTORCE MgA. Zuzana Prouzová-Lehrmann, pochází z jižní Moravy z Uherského Brodu. Vystudovala konzervatoř a Akademii múzických umění, obor varhany. Po ukončení studia se věnovala pedagogické a koncertní činnosti v ČR a zahraničí. Po těžké autohavárii v roce 1986 ztrávila téměř rok v nemocnici a rehabilitačním ústavu. Tato událost znamenala radikální změnu jejího vnímání světa. V r. 1990 se odstěhovala do Německa, kde ještě pokračovala ve své koncertní a pedagogické činnosti, ale začala se velmi zajímat o duchovní nauky a alternativní práci s tělem. Zhoršující se zdravotní stav a bolesti ji nakonec přivedly až k Dornově metodě,


Potah Materiál ke zhotovení knížních desek. Můžeme použít plátno, imitaci kůže, polaminovanou křídu, BO papír atd.

ISBN 978-80-254-8256-8

DORNOVA METODA

MgA. Zuzana Prouzová-Lehrmann

Vzor potahu

31


POLYGRAFICKÁ TERMINOLOGIE www.finidr.cz/09-polygraficka-terminologie.php Druhy vazeb knihařského zpracování

V1 – vazba šitá drátem

V2 – měkká lepená vazba

V2z – měkká lepená vazba se záložkami

V4 – měkká šitá vazba

V4z – měkká šitá vazba se záložkami

V8a – tuhá vazba s laminovaným potahem, šitá nebo lepená

V8b – tuhá vazba s přebalem, šitá nebo lepená

V9 – plastová obálka (vazba), šitá nebo lepená

Papír a jeho základní druhy BO – bezdřevý ofset (bílý, žlutý) – vhodný pro tisk na plochém i na rotačkovém stroji, barevné i černobílé publikace VO – volumenozní papír (bílý, žlutý) – vhodný pro tisk na plochém i na rotačkovém stroji, doporučujeme pouze černobílé publikace Křídový papír (lesklý, matný) – tisk pouze na plochém stroji, barevné i černobílé publikace Pojmy knihařského zpracování Digitální nátisk – kalibrovaný barevný podklad sloužící jako tiskový vzor pro správné nastavení barevnosti tisku. Dotisk – dodatečný tisk titulů z již použitých podkladů (můžou zahrnovat opravy). Formát – rozměr knihy, časopisu nebo i archu papíru vyjadřovaný udáním šířky x výšky. Kapitálek – ozdobná stužka nalepená na okraje knižního bloku. Zakrývá dutinu mezi hřbetem knižního bloku a deskami. Knížni blok – sešité nebo slepené knižní složky (složené archy) olepený přední a zadní předsádkou, bez desek. Korektura – vyznačování oprav. Lamino – povrchová úprava obálky, potahu, přebalu nebo pouzdra (strukturované, lesklé a matné). Lepenka – papír hmotnosti obvykle nad 250g/m2, obvykle se používá k zhotovení knížních desek. Lom – místo přeložení papíru, vzniká při falcování nebo skládání. Maketa – kniha zpracováná ručně (slouží jako vzor pro knihařské zpracování). Náhledové PDF – PDF soubor sloužící pro kontrolu postavení textu a obrázku. Náklad – Smluvně sjednaný počet výtisků tiskoviny (kniha, časopis, leták).

32


Nátisk – digitální výtisk sloužící pro vzor barevnosti archu. Obálka – je ochranný obal z tuhého papíru nebo kartonu, potištěného a přilepeného na hřbet knižního bloku. Ořez – začištění hrubého knížního bloku na čistý formát. Ořezává se ze tří stran. Parciálni lak – zvýraznění motivu na požadované části knihy (potah, přebal, obálka, text). Plotr – vytištěné archy na digitální tiskárně sloužící pro kontrolu postavení textu a obrázků. (neslouží pro kontrolu barevnosti). Potah – materiál ke zhotovení knížních desek. Můžeme použít plátno, imitaci kůže, polaminovanou křídu, BO papír atd. Přebal – je ochranný papír navléknutý na vázané knihy. Může být potištěný, zušlechtěný lakováním nebo laminováním. Předsádka – je dvojlist těžšího papíru, který v knihách s pevnou vazbou spojuje knižní blok a desky. V knize jsou vždy dvě předsádky (přední a zadní). V knihách s měkkou obálkou jsou knížní bloky do obálky vlepovány přímo, bez použití předsádek. Příloha – doplněk knihy, tištěný odlišně na jiném papíře než textová část. Může být příloha svázaná nebo volně vložená. Ražba – reliéfní (sleporažba) nebo ražba fólií (fólie může být barevná), může být kombinace obou. Rozsah – počet stran časopisu nebo knihy. Spad – přesah přes rozměr knížní stránky. Šubr – pouzdro na knihu (lepenka nebo karton). Tiráž – blok informací obsahující technické a vydavatelské údaje (často se tiráž přeneseně nazývá celá stránka s tímto informačním blokem). UV lak – silná vrstva laku, která zvýrazňuje potiskovaný materiál (lesk i mat). Vakát – je prázdná stránka kdekoli v knize. Vývěsní archy – slouží pro kontrolu barevnosti před knihařským zpracováním. Záložková stužka – je vlepená do hřbetu knižního bloku.

33


Důležité maily www.typo.cz http://www.typo.cz/databaze/pismolijny-a-distributori/ http://www.typo.cz/databaze/pravidla-a-nazvoslovi/pravidla-sazby/hladka-sazba/ http://www.typo.cz/databaze/graficky-design/corporate-design/ http://oag.cz/IS/jaknato/typografick%E1%20pravidla.pdf www.finidr.cz/09-polygraficka-terminologie.php

34


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.