aztékové
TAJEMNÁ CIVILIZACE Z HLUBIN DÁVNOVĚKU
Velká kniha
alo ení Tenochtitl nu na ilustraci z Kodexu Mendoza
ní n ro a zt i hle ní nov ho omova, v obrazen v o exu oturini
P vo zt
calpulli
Napsal: Harry Cunningham
Putov
1485–1547
Hernán Cortés
a Cortésových as bylo pan lsko centrem evropské politiky a po objevení Ameriky spolu s Portugalskem i nejv t í koloniální mocností sv ta
Hernána Cortése
Napsal: Chris Fenton
Kolumbus sice dovezl z Nového sv ta kakaové boby, ale Cortés z nich jako první Evropan zkusil vyrobit nápoj
Hon za zlatým snem
ortésov dob se pan lsko stalo jednou z nejv tších mocností v vrop Americké kolonie poskytly špan lskému impériu, v jeho ele stál absburk arel , vítaný zdroj prost edk arel pou íval bohatství plynoucí z ového sv ta, aby rozší il sv j vliv a u inil ze pan lska jednoho z klí ových evropských hrá
o za átku re ormace byla dominantní a jedinou uznávanou vírou na evropském kontinentu ta katolická ádná nábo enská tolerance nee istovala lidé byli bu katolíci, nebo kací i dokoli, kdo odmítal slovo bo í nebo katolickou víru, byl krut ztrestán pan lé získali Ameriku vým nou za nutnost evan elizovat domorodé obyvatelstvo, a tak rozši ovali svou víru i do zámo í, a z k es anství se stalo dominantní nábo enství atinské Ameriky, p i em v této pozici vydr elo dodnes
estování do neprobádaných kon in za ívalo spolu s rozvojem námo nictví od poloviny století velký boom, Amerika však na své objevení stále ekala vropští dobrodruzi se sice dokázali plavit podél pob e í a navazovat kontakty s domorodci, na zásadn jší objevy v rozlehlých vnitrozemských oblastech ale zatím nem li prost edky
a ortésova ivota nee istovala demokracie vrop vládli pevnou rukou absolutisti tí monarchové tomto uspo ádání nikdo nepochyboval, proto e bylo pova ováno za ctnostné, nebo o tom, kdo bude vládnout, nerozhodovala podle dobového vnímání sv tská moc, ale pouze v le bo í a dý, kdo se proti tomuto uspo ádání postavil, se tak nestav l jen proti vládnoucímu panovníkovi, ale i proti bohu a jeho zám r m
ybnou silou evropských mocností, jako bylo pan lsko, ortu alsko, rancie a An lie, se za as ortése stali dvorští kavalí i takové pozici bylo zapot ebí se za všech okolností chovat nejen urozen , ale i zbo n a dý, kdo tato pravidla porušil, mohl být vykázán pry od dvora, asto práv do zámo í
Uvnit Templo Mayor
HLAVNÍ CHRÁM
everní svatyn na vrcholu velkého chrámu byla zasv cena lalocovi, bohu dešt a plodnosti Aztékové se tohoto boha velmi obávali a chovali ho ve vysoké ct , proto e v ili, e sesílá povodn , kdy se zlobí, ale také zavla uje rodu dešt m, kdy je spokojený jeho uct ní asto vykonávali d tské ob ti
Hadí sochy
blízkosti chrámu se obvykle nacházely zdi zdobené kamennými skulpturami lebek, které m ly p ipomínat reálné lebky ob tovaných lidí, vystavené na oltá ích s d ev nými stojany tzompantli posvátném okrsku Hlavního aztéckého chrámu objevili archeolo ové poz statky této kostnice Hueyi Tzompantli neboli hlavní aztécké tzompantli, kde byly vystavovány lebky ob tovaných osob, dopl ovala ješt nedávno objevená v z lidských lebek Lebky, kterých bylo doposud napo ítáno na šest set padesát, nepat ily jen dosplým mu ským vále ník m, jak se p edpokládalo, ale i enám a d tem b tovaní pocházeli z celé Mezoameriky
Chrám Quetzalcoatla
evern na hlavní ose od Hlavního chrámu naproti impozantnímu schodišti se nacházel menší kruhový chrám, zasv cený pe enému hadu, bohu uetzalcoatlovi Aztékové v ili, e spolu se svým prot jškem ezcatlipocou práv uetzalcoatl pomáhal vytvo it sv t pátého lunce a ob toval vlastní krev, aby mohli být stvo eni lidé
stup do hlavního chrámu ze sm ru k Huitzilopochtliho svatyni strá il ohromný zvln ný kamenný had, zatímco další dvojice plaz zdobila jak schodišt stoupající k svatyni laloca, tak schody vedoucí k chrámu Huitzlipochtliho M li symbolizovat Coatepeca, známého také jako Hadí hora , jeden ze základních mýt aztécké kultury, kde m lo dojít k le endárnímu st etu mezi Huitzilopochtlim a jeho sestrou Coyol auh ui
Chac Mool ed lalocovou svatyní se nacházel Chac Mool socha mu e le ícího na zádech s pokr enými koleny, miskou na hrudi a hlavou oto enou o devadesát stup tak, e hled la sm rem na prostranství rozkládající se p ed pyramidou ento typ sochy je starší ne aztécká kultura a byl typický i pro kultury toltéckou a poklasickou mayskou Miska slou ila pravd podobn k ukládání ob tin Chac Mool nebyl samostatným bo stvem edstavoval pravd podobn mrtvého vále níka, jen m l doru it ob tiny lalocovi asto byl proto vymalován v jeho barvách nebo m l lalocovi podobnou tvá
Templo Mayor
a patí schod vedoucích na lalocovu polovinu chrámové pyramidy se nacházely dv áby s hlavami oto enými vzh ru abí kvákání bylo pova ováno za znamení, e se laloc chystá spustit déš ato ást chrámu symbolizovala le endární horu onacatepetl, známou jako , symbol hojnosti, nebo podle Azték z ní dajn pocházela jejich kuku ice
Huitzilopochtliho
a ji ní stran chrámu se nacházela svatyn boha války, ohn a lunce Huitzilopochtliho, kterého Aztékové uctívali nejvíce ze všech boh asto jej zobrazovali jako kolib íka nebo orla a v ili, e jako b h lunce pot ebuje vý ivu v podob krve z lidských ob tí, aby mohl ka dou noc sp šn vít zit nad svou sestrou Lunou Coyol auh ui
a samém vrcholku chrámu p ed svatyní boha Huitzilopochtliho stál krvavý, oltá i podobný kámen a n m vykonávali kn í lidské ob ti olo ili na n j ob tovaného a vy ízli mu z hrudi ješt bijící srdce rvácející t lo pak shodili po schodech dol , stejn jako byla podle le endy o Hadí ho e svr ena bohyn Coyol auh ui
Kámen Coyolxauhqui patí schodišt , které vedlo k Huitzilopochtliho svatyni, se nacházelo velice d le ité místo celého komple u p vodn zde le el monumentální kámen s vyobrazením Huitzilopochtliho sestry Coyol auh ui, bohyn Luny, nahé, bezhlavé a roztrhané na p t kus aztécké mytolo ii Huitzilopochtli zabil svou sestru poté, co se pokusila zavra dit jejich t hotnou matku Coatlicue
t chto komnatách se nejvyšší azté tí kn í p ipravovali na rituály, které se konaly na konci ka dého aztéckého dvacetidenního m síce tejn jako královská rodina a šlechta byli i kn í velice vá enou spole enskou vrstvou
ohat zdobený oltá s jídlem, otogra iemi a kyticemi a rikán na oslavu Dne mrtvých
ví kami osv tlený h bitov na ostrov anitzio b hem svátku Dne mrtvých
Den mrtvých v oblasti jezera Pátzcuaro. Lidé zde poslu ni tradice zdobí hroby a rikány a r znými ob tinami a tráví noc u míst posledního odpo inku svých zesnulých p íbuzných
Aztécká minulost v mexické budoucnosti
Napsal: Will Lawrence