tvorů historie
Mohli druhohorní
obři přežít dopad asteroidu?
tvorů historie
Mohli druhohorní
obři přežít dopad asteroidu?
Jak vypadali tvorové, kteří obývali pevniny a moře pravěké planety Země?
Napsaly Katharine Gammonová a Laura Geggelová
Když se řekne dinosauři, představí si většina lidí velké, divoké a vyhynulé plazy. To je z velké části pravda, ale zdaleka ne úplně. Dinosauři měli různé tvary a míry. Řadili se k nim největší suchozemští živočichové všech dob,
ale mnoho dalších bylo menších než krocan. Tito pravěcí plazi se poprvé objevili před 247 až 240 miliony let. Na Zemi pak existovali přibližně 175 milionů let (z toho 135 milionů let dominovali), dokud všichni, s výjimkou ptáků, před 66 miliony let nevymřeli.
Vědci se ne zcela shodují na tom, co tehdy vymírání způsobilo, ale pravděpodobně šlo o kombinaci několika faktorů – dopad asteroidu, enormně silná sopečná činnost, změny klimatu a možná i další vlivy.
Na Zemi existovali
přibližně 175 milionů let
Zupaysaurus rougieri
Jak se rozšiřovaly oceány, rostli i mořští tvorové v nich. Ovšem i pevnina měla své obry, a nebylo jich málo
Napsala redakce Livescience.com
Jura byla druhou periodou druhohorní éry. Datuje se do období před 201,4 až 145 miliony let, mezi triasem a křídou. Během jurského období se rozpadl superkontinent Pangea. Severní polovina, známá jako Laurasie, se začala dělit na pevniny, které nakonec vytvořily
Severní Ameriku a Eurasii, a otevřely tím prostor pro
Atlantický oceán a Mexický záliv. Jižní polovina, zvaná Gondwana, se rozpadala na východní část, z níž vznikla Antarktida, Madagaskar, Indie a Austrálie, a na západní část, ze které se zformovala Afrika a Jižní Amerika. Tento rozpad spolu s vyššími globálními teplotami umožnil rozšíření a nakonec i dominanci plazů známých jako dinosauři.
Jura před 150 miliony lety
Silná čelist
T. rex měl mohutnou
1,5 metru dlouhou lebku a stisk jeho 1,2 metru dlouhých čelistí dokázal drtit kosti jako nic
Zuby ostré jako břitva
Vroubkované kuželovité zuby nejspíš sloužily k uchopení a trhání masa
Obří kostra
T. rex měl asi 360 kostí, což je výrazně víc, než mají lidé (210 kostí)
Rychlost a síla
Jeho mohutná stehna a dlouhý silný ocas mu umožňovaly svižný pohyb; dokázal běžet rychlostí kolem 30 km/h
Montana, Texas, Utah, Wyoming, Kanada
Zkameněliny různých druhů tyranosauridů byly nalezeny v Montaně, Texasu, Utahu a Wyomingu v USA, dále v Kanadě (provincie Alberta a Saskatchewan) a také v Mongolsku a Číně.
Nejslavnější masožravý predátor žil v období svrchní křídy před 68 až 66 miliony let. Vyhynul na konci druhohor
Napsali Joseph Castro, Kim Ann Zimmermannová a Laura Geggelová
Kromě toho, že se jedná o jednoho z největších známých teropodů, je Tyrannosaurus rex – zkráceně T. rex – dinosaurem, který se pravděpodobně dočkal největšího mediálního ohlasu. Zahrál si ve filmech o Jurském parku a má slavnou výstavu v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku. Jméno Tyrannosaurus rex můžeme přeložit jako „král tyranských ještěrů“: „tyranno“
Délka okolo 12 metrů
znamená v řečtině tyran, „sauros“ ještěr a latinské slovo „rex“ označuje krále. V roce 1905 ho tímto jménem pokřtil Henry Fairfield Osborn, prezident Amerického přírodovědného muzea. T. rex patřil do skupiny Tyrannosauroidea, což byli obrovští draví dinosauři s krátkými pažemi zakončenými dvěma prsty. Kromě něj tato velká skupina zahrnuje také rody Albertosaurus, Alectrosaurus, Alioramus,
Výška až 4 metry (v kyčlích)
Hmotnost více než 8 tun
Potrava maso; živil se především býložravými dinosaury včetně edmontosaura a triceratopse
o bdobí
Před miliony let 250
Chingkankousaurus, Daspletosaurus, Eotyrannus, Gorgosaurus, Nanotyrannus (kontroverzní rod, který by ve skutečnosti mohl být dospívajícím T. rexem), Tarbosaurus a Zhuchengtyrannus
Fosilie druhu T. rex paleontologové objevili v západní části Severní Ameriky od Alberty až po Texas. Podle studie publikované v roce 2016 v časopise Scientific Reports je však možné, že byl „král“ původně invazním druhem z Asie.
s ro V nání V eli Kos T i
Tito býložravci měli s přehledem nejdelší krky ze všech známých zvířat
Brontomerus
Jak se u největších ze všech pravěkých plazů vyvinul krk delší než u jakéhokoli jiného živočicha, který kdy žil?
Napsal Charles Q. Choi
N
ejvětšími tvory, kteří kdy kráčeli po zemi, byli dinosauři s dlouhým krkem a dlouhým ocasem, známí jako sauropodi. Tito býložravci měli zdaleka nejdelší krk ze všech známých zvířat. Měřil až kolem 15 metrů, což je šestkrát více než u současného rekordního živočicha, kterým je žirafa. Ani jindy
v minulosti neexistoval nikdo, kdo by se jim v tomto ohledu alespoň přiblížil.
„Byli opravdu hloupě, absurdně přerostlí,“ prohlásil badatel Michael Taylor, vertebrátní paleontolog z Bristolské univerzity v Anglii. „V našem moderním světě považujeme slony za velká zvířata, ale sauropodi
dosahovali desetinásobku jejich velikosti. Byli obří jako chodící velryby.“
Ú Ž asné K r K y
Aby vědci zjistili, jak se sauropodům tak výrazně prodloužily krky, analyzovali jiné dlouhokrké tvory a porovnali anatomii sauropodů