Kompendium Portrétní fotografie by Zoner Press

KOMPENDIUM

PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE Principy, postupy a tipy: nepostradatelný průvodce fotografa

MARK JENKINSON

THE PORTRAIT PHOTOGRAPHY COURSE Mark Jenkinson Original edition copyright © 2011 Quarto Inc. Czech edition copyright © 2011 by ZONER software, a.s. All rights reserved. No part of this work may be reproducer or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording, or by any information storage or retrieval system, without the prior written permission of the copyright the publisher. Copyright originálního vydání © 2011 Quarto Inc. Copyright českého vydání © 2011 ZONER software, a.s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována nebo předávána žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání bez výslovného svolení držitele autorských práv.

KOMPENDIUM PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE Autor: Mark Jenkinson Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první v roce 2011. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR1119 Zoner software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno Překlad: Ing. Slavoj Písek Odpovědný redaktor: Mgr. Jakub Zeman Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Dan Zůda Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směrujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e–mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.zonerfoto.cz, www.facebook.com/ZONERfoto

ISBN: 978-80-7413-159-2

PLÁNOVÁNÍ A PREPRODUKCE Snímek finančníka z Wall Street vznikl pro časopis Vanity Fair. Nejprve bylo potřeba získat zvláštní povolení k fotografování na tomto místě, které se stalo jednou z nejzabezpečenějších oblastí New York City. Aby na pozadí bylo vidět umělé světlo za sloupovím a také abychom se na tomto turisticky oblíbeném místě vyhnuli davům lidí, musel být snímek pořízen za úsvitu. Proto příprava osvětlení i celé scény začala už ve čtyři hodiny ráno.

OBSAH Předmluva O této knize 1 2 3 4 5 6 7

6 7

Co je to portrét Výběr a použití výbavy Světlo a svícení Kompozice a kontext Počítačové základy Ateliérová fotografie Fotografie mimo ateliér a v přirozeném prostředí 8 Rozhovory 9 Stát se profesionálem

8 24 54 78 100 126 148 170 196

Seznam vybavení Profily fotografů Slovníček Kontakty a zdroje Rejstřík Poděkování

206 210 214 218 220 223

V ÝB Ě R A PO U ŽI T Í VYBAV ENÍ

Seminář 5

FILM, NEBO DIGITÁL?

Většina nováčků hlásících se na katedru fotografie a zobrazování Newyorské univerzity přijde na přijímací zkoušky s portfoliem vytvořeným digitálními fotoaparáty. Na konci prvního ročníku fotí více než 75 % z nich výhradně na film. Ale není snad doménou umělců právě levnější a mnohem pohodlnější digitální fotografie? Proč někdo chce ještě dnes fotit na film?

Hlavní výhodou filmu je jednoduše velké množství dostupných fotoaparátů i druhů filmu. Každý fotoaparát i film mají svůj vlastní jedinečný rukopis. Zatímco během digitální postprodukce je možné napodobit vzhled jakéhokoli filmu (když se to umí), jednoznačný podpis kombinace konkrétního fotoaparátu a objektivu je prakticky nenapodobitelný. Například středoformátové a velkoformátové přístroje zobrazují prostor jinak než malé fotoaparáty, protože tentýž úhel záběru zachytí pouze objektivy s delšími ohnisky. Rozdílné fotoaparáty také ovlivňují pracovní návyky a vnímání fotografů. Použití malých formátů umožňuje téměř sportovní přístup k fotografování. Fotoaparáty s formátem 4 × 5 palců vyžadují mnohem rozvážnější přístup, při němž fotograf používá stativ a pořídí maximálně jeden nebo dva dobře promyšlené snímky. Fotoaparáty s šachtovým hledáčkem zase umožňují fotografovi během focení udržovat oční kontakt a přímo tak zaujmout objekt. A sledování scény skrze fotoaparát se čtvercovým formátem během focení také ovlivňuje kompozici a vnímání. Dříve byli fotografové zvyklí vybírat si pro různé úkoly ten nejvhodnější fotoaparát. A často to dělají dodnes. Jsou chvíle, kdy jsou digitály vhodné, ale jindy je film nepřekonatelný. Většina digitálních fotoaparátů střední třídy se díky své konstrukci používá snadno. Prodávají se v sadě s objektivem s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, mají vestavěno několik „fotografických stylů“ a v plně automatickém režimu fungují velice dobře. Navíc fotografovi umožňují dělat určité úpravy přímo v terénu (tomu se vyhýbejte!). To všechno je skvělé a amatérům to umožňuje s minimálním úsilím dělat dobré a spontánní snímky. Na druhou stranu právě proto jsou na Flickeru miliony fotek, které vypadají všechny stejně. Aby nedošlo k omylu. Digitální fotoaparáty jsou největším vynálezem ve fotografii od dob vynalezení fotoaparátů na kinofilm. K tomu, abyste fotili dobře digitálně, potřebujete být stejně šikovní, jako když fotíte analogově, ale digitály vás netlačí k pečlivosti tolik jako klasické fotoaparáty. Může někdo udělat skvělou fotku foťákem v mobilu? Samozřejmě, ale seriózní práce s foťákem v telefonu vyžaduje od fotografa stejné úsilí, jako focení na velkoformátový film formátu 8 × 10 palců.

CÍL >>  Snažit se porozumět

výhodám a nevýhodám digitálních a filmových fotoaparátů.

Cvičení

ZKUSTE NĚCO NOVÉHO Jestli jste nikdy nezkusili fotit na film, vypůjčte si klasický fotoaparát a vyzkoušejte to. Jestli jste nikdy nefotili digitálně, vypůjčte si digitál a zkuste to. Nejsnadnější způsob, jak se vymanit z vyjetých kolejí, je udělat něco, co vám naruší zaběhnuté zvyky. I když se nakonec vrátíte ke svému původnímu fotoaparátu, vaše práce se vlivem tohoto experimentu zlepší.

VOLBA FOTOAPARÁTU Pro portrét lze použít jakýkoli fotoaparát, od malého mobilního telefonu, který je vidět v popředí, až po starý a těžko ovladatelný dálkoměrný fotoaparát. Nicméně přenosnost, objektiv a například dálkoměr fotoaparátu budou mít vliv na vaše vnímání světa a na způsob, jakým představíte svůj umělecký záměr.

FOTOAPARÁTY V EXTRÉMNÍCH PODMÍNKÁCH Při teplotách hluboko pod nulou vydrží jednoduché mechanické fotoaparáty pracovat i dlouho poté, co jsou baterie digitálního fotoaparátu v důsledku mrazu dávno nepoužitelné.

FILM, NEBO DIG ITÁL?

FILM VS. DIGITÁL: PRO A PROTI FILM

DIGITÁL

Pro

 V

 Práce s ním je snadná a pohodlná.

extrémních klimatických podmínkách fungují mechanické fotoaparáty lépe než digitální.  Co se ceny týče, kvalitní fotoaparáty na film jsou pořád ještě levnější než jejich digitální protějšky (zejména když se podíváte po bazarech).  Barevný negativní film je nejtolerantnější záznamové médium. Má větší expoziční pružnost a větší dynamický rozsah než digitální senzor.  Každý typ filmu vykresluje svět jiným a jedinečným způsobem.  Negativy lze při správném skladování dobře a bezpečně archivovat.  Barevné pozitivní filmy vykreslují barvy velmi věrně. To oceníte, až se budete chtít naučit, jak fotoaparát reaguje na různé světlo a různé barevné teploty světla.  Fotoaparáty na střední a velký formát vyžadují pomalé a promyšlené focení ze strany fotografa i fotografovaného.  Zvětšeniny vytvořené v temné komoře někým, kdo to opravdu umí, mají pořád něco do sebe.

Proti  V naší

elektronické společnosti se fotografie stále častěji prohlížejí na obrazovce nebo na monitoru a většina zákazníků dává přednost odevzdání zakázky v elektronické podobě. To znamená, že fotografie nafocené na film se musejí skenovat, což vyžaduje další čas, znalosti a náklady na každý snímek.  Přímé náklady na políčko filmu jsou vyšší (ačkoli kvůli přidruženým nákladům na počítač, programy, digitální úložiště atd. je to pro mnoho fotografů šetření na nesprávném místě).  Dokonce i ve velkých městech začíná být problém najít spolehlivou laboratoř na zpracování filmů (zejména těch černobílých).  Na rozdíl od digitálu není možné prohlédnout si náhled složitě nasvícené scény.  Chceme-li použít emulzi s jinou citlivostí ISO, musíme vyměnit celý film.

 Při focení ve složitých světelných podmínkách

není potřeba používat polaroid, abychom získali náhledy snímků.  Nízké krátkodobé náklady na pořízení a zpracování snímku přímo vybízejí k tvorbě vlastních projektů, experimentování a zkoušení.  Pro digitální fotoaparáty s malým formátem existuje nepřeberné množství objektivů za přijatelné ceny.  Díky velkokapacitním paměťovým kartám není třeba v časově vypjatých situacích měnit médium (ovšem ztráta jedné karty může znamenat ztrátu všech snímků z celého focení).  Digitální úpravy souborů RAW nabízí nekonečně mnoho způsobů jak změnit podobu a vyznění výsledných fotografií.  Snadno nastavitelné a použitelné fotoaparáty usnadňují tvorbu spontánních fotografií.  Dnešní pokročilé snímače s vysokou citlivostí a nízkou mírou šumu umožňují fotografování i za dříve nepředstavitelných světelných podmínek.  Práce si digitálním fotoaparátem umožňuje libovolně měnit citlivost ISO a zvolit si tak vyhovující kombinaci clony a rychlosti závěrky.  V podmínkách s nízkou hladinou osvětlení mají moderní digitální fotoaparáty navrch nad filmovými.

NA JDĚ TE SI VHODNÉ VYBAVENÍ, K TERÉ ODPOVÍDÁ VAŠIM PŘEDSTAVÁM Je mi líto, ale neexistuje žádný zázračný fotoaparát, objektiv, světlo nebo počítačový program, který z každé fotografie udělá geniální výtvor. Nicméně existují nástroje, které vám sednou. Nejlepší fotografové mívají velice osobitý styl a vybavení. Než pro sebe naleznete to správné nádobíčko, budete muset hodně experimentovat. Právě příležitost vyzkoušet si v praxi nejrůznější fotoaparáty, je jednou z hlavních výhod studia fotografie na univerzitě, kde je k dispozici spousta vybavení, které si můžete na den dva zapůjčit před tím, než si koupíte vlastní. Další báječný způsob, jak si vyzkoušet vybavení před jeho koupí, je pronájem. Pronájem vybavení býval výsadou pouze pro fotografy z velkých měst s obchody pro profesionální fotografy. Dnes však už existují online půjčovny, které zpřístupňují tuto možnost i fotografům z odlehlejších míst.

Proti  Malý

výběr z fotoaparátů různých formátů může být omezující.  Vzhledem k menšímu čipu ve srovnání s filmovým políčkem je reálná ohnisková vzdálenost objektivů menší a to obecně znamená větší hloubku ostrosti a tím určité omezení jejího využití.  Snadno nastavitelné a použitelné fotoaparáty svádí k lajdácké technice focení a ke konvenčnímu myšlení.  Fotoaparáty na střední formát s vysokým rozlišením jsou tak drahé, že je fotograf pro práci v terénu používá raději v omezené míře.  Dlouhodobé náklady spojené s počítači, elektronickým archivováním a údržbou tiskárny jsou vysoké.

NÁHLED SNÍMKŮ Jednoznačně největší výhodou digitální fotografie je samozřejmě možnost prohlédnout si přímo na místě náhled každého snímku.

V ÝB Ě R A PO U ŽI T Í VYBAV ENÍ

Seminář 9

VÝBĚR OBJEKTIVU

Uspokojí setový objektiv dodávaný s fotoaparátem, který má rozsah ohniskových délek od širokoúhlého objektivu až po střední teleobjektiv, všechny potřeby svých uživatelů? Nebo je to jen krám, se kterým není možné dosáhnout profesionálních výsledků?

Mnoho fotografů si vystačí s objektivem dodávaným s fotoaparátem. Jedná se o relativně malé, lehké, univerzální objektivy, které můžete nosit všude s sebou. V tomto ohledu jsou setové objektivy báječné. Mají sice nízkou světelnost, ale některé mají stabilizaci obrazu. V kombinaci s vysokými hodnotami ISO moderních digitálních fotoaparátů jsou při nízké hladině osvětlení lepší než pár let staré fotoaparáty na film. Nicméně téměř každý fotograf potřebuje jeden či dva světelné objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností pro focení při nízké hladině osvětlení. Objektivy s pevným ohniskem mají zpravidla větší světelnost než zoomy, a proto nabízejí větší flexibilitu a lepší kontrolu nad hloubkou ostrosti. Navíc umožňují zmrazit pohyb objektu i při focení v přirozeném světle (dávají totiž větší prostor pro použití kratšího expozičního času – pozn. redakce). Váš výběr se bude odvíjet od toho, co nejvíc fotíte: svatební fotograf, který musí fotit v tmavých kostelech a pro portréty potřebuje minimální hloubku ostrosti, si vybere drahý objektiv s ohniskem 85 mm a světelností f/1.2, zatímco fotožurnalista zvolí spíše objektiv s parametry 24 mm a f/1.4. Ve skutečnosti si mnoho profesionálů oblíbí jednu ohniskovou vzdálenost a jinou nikdy nepoužívá. Další možností je nahradit setový zoom profesionálním zoomem s konstantní světelností. Setové zoomy se snaží pokrýt širokou škálu ohnisek jediným objektivem. Mívají rozsah od ultraširokého objektivu až po střední teleobjektiv. Konstrukce takového objektivu se nikdy neobejde bez kompromisů. Profesionální zoomy si obecně nedávají takové cíle

CÍL >>  Ujasnit si, jaké objektivy

skutečně potřebujete.

Cvičení

POUŽIJTE METADATA, ABYSTE SE DOZVĚDĚLI NĚCO O SOBĚ Projděte si EXIF metadata (tedy informace o expozici) několika tisíc svých oblíbených nebo typických fotek. Zkuste si všimnout, zda některou ohniskovou vzdálenost nepoužíváte častěji než ostatní. Pokud ano, zkuste fotit několik dní se zoomem nastaveným právě na toto ohnisko. Zjistíte-li, že nepotřebujete příliš často zoomovat, pak se vám pravděpodobně vyplatí pořídit si kvalitní objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností odpovídající hodnoty.

OTESTUJTE TO! Je možné, že váš zoom je při některé ohniskové délce výborný, ale určitě nebude výborný v celém svém rozsahu. Setové objektivy většinou bývají docela kvalitní, pokud zrovna nepoužíváte krajní hodnoty jejich rozsahu. Objektiv může být skvělý při ohniskové délce 20 mm a úplně děsný při délce 17 mm. Jednoduchou zkouškou je snímek novin přilepených na zdi. Zaberte noviny různými ohniskovými vzdálenostmi, včetně obou krajních. Prověřte výsledek v počítači při maximálním rozlišení a najděte slabá místa. A pak se při focení snažte držet v rozsahu vymezeném kvalitou objektivu. Určitě nic nezkazíte, když jednou za rok takto otestujete všechny své objektivy, abyste se přesvědčili, zda stále fungují správně.

a pokrývají vždy menší rozsah ohnisek jako například 16–35 mm nebo 24–70 mm. Optická kvalita profesionálních zoomů je srovnatelná s optickou kvalitou objektivů s pevným ohniskem. Skvělá zpráva pro fotografy používající digitální fotoaparáty s čipem APS je, že z objektivu s pevnou ohniskovou vzdáleností 50 mm, který má na plnoformátovém fotoaparátu parametry normálního objektivu (termín „normální objektiv“ označuje objektiv s ohniskovou vzdáleností přibližně odpovídající délce úhlopříčky filmového políčka / senzoru fotoaparátu – pozn. redakce), se na fotoaparátu s APS stává výborný portrétní objektiv. A jeho verze se světelností f/1.4 je dokonce i cenově dobře dostupná.

Objektivy se stabilizací obrazu Minimální rychlost závěrky při focení z ruky by nikdy neměla být nižší než převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti objektivu, protože jakýkoli pohyb fotografovy ruky se při použití delších ohniskových vzdáleností zesiluje. S ohniskem 28 mm může zkušený fotograf fotit z ruky s časem 1/30 sekundy, ale objektiv s ohniskem 100 mm už vyžaduje rychlost závěrky okolo 1/100 sekundy. Tato čísla platí pro plnoformátové fotoaparáty. Pro fotoaparáty s APS snímačem je třeba počítat s faktorem ořezu 1,5 (více o faktoru ořezu viz Seminář 11, str. 42 – pozn. redakce), takže když fotíte objektivem s ohniskovou vzdáleností 50 mm, minimální doporučená rychlost závěrky je 1/75 sekundy. Objektivy se stabilizací obrazu používají k minimalizaci chvění fotoaparátu plovoucí prvek, který je ovládaný gyroskopickými snímači. Při troše snahy se tak dají z ruky pořídit ostré snímky i při časech čtyřikrát delších, než by odpovídalo původnímu odhadu. Ačkoli stabilizace obrazu umožňuje fotografovi fotit při extrémně dlouhých časech, není to k ničemu, pokud se objekt pohybuje.

VÝ BĚR OBJEK TIVU

SLUNEČNÍ CLONY Sluneční clony nejsou jen nějakým nepodstatným doplňkem vybavení. Jsou naprosto nezbytné, chcete-li ze svých drahoušků dostat to nejlepší. Bez sluneční clony Většina z nás dobře zná jasné barevné odlesky od světla svítícího přímo do objektivu, ale odlesky nemusí být ani vidět. Například zde svědčí o odlesku nedostatek kontrastu, protože odlesk je způsoben nestíněným ochranným filtrem.

Se sluneční clonou Po nasazení sluneční clony je odlesk výrazně menší.

NECHAT SI „SEŤÁK“, NEBO ZAINVESTOVAT DO PEVNÉHO OHNISKA?

Foceno setovým zoomem na ohnisku 85 mm, clona f/5.6

Foceno pevným ohniskem 85 mm, clona f/1.8

Fotografie nalevo byla pořízena fotoaparátem se snímačem APS a se setovým objektivem, nastaveným na nejmenší clonu f/5.6. Fotografie napravo byla pořízena dobrým, ale ne příliš drahým amatérským objektivem s pevnou ohniskovou vzdáleností 85 mm a plně otevřenou clonou f/1.8. Všimněte si mnohem menší hloubky ostrosti u druhé fotky. Každý objektiv má své výhody. Zoom je všestranný, ale má poměrně nízkou světelnost. Objektiv s pevným ohniskem je světelnější, ale zase není tak všestranný.

EFEKTNÍ POHYBOVÁ NEOSTROST Díky použití objektivu s optickým stabilizátorem bylo možné pořídit tuto fotografii expozičním časem 1/8 sekundy, při němž pohyb spěchajících cestujících zajistil tu správnou míru neostrosti, zatímco architektura zůstává ostrá jako břitva.

V ÝB Ě R A PO U ŽI T Í VYBAV ENÍ

Seminář 13

EXPOZIMETRY

Potřebujete ještě vůbec ruční expozimetr v době, kdy má doslova každý fotoaparát vestavěné měření, a dokonce i možnost si výsledný snímek ihned prohlédnout? Možná ne. Fotíte-li jen s digitálním fotoaparátem a v přirozeném světle, možná nikdy ruční expozimetr neupotřebíte. Ovšem s takto chabými dovednostmi pro vás bude opravdu těžké vybudovat si solidní kariéru.

Expozimetry mohou pomoci analyzovat problémy při focení složitě nasvícených scén a zachrání vás před problémy v záludných situacích při focení v přirozeném světle. Většinu moderních expozimetrů lze také použít při měření světla z elektronických blesků. Při práci s téměř jakýmikoli fotoaparáty na střední a velký formát bývá ruční expozimetr nutností.

CÍL >>  Přestat se spoléhat na

automatický expoziční režim fotoaparátu.

Expozimetry nemyslí Na expozimetrech je nejdůležitější zapamatovat si, že dělají jen jednu věc: měří množství světla, které je potřebné k tomu, aby bylo všechno přesně stejně šedé. Jestliže expozimetrem změříte světlo odražené od sněhuláka, ukáže vám přesně, jakou expozici použít, aby byl sněhulák vykreslen šedě (dojde tedy k podexpozici). Jestliže ho namíříte na černou kočku dřímající v uhláku, ukáže vám, jak nastavit fotoaparát, aby z ní byla šedá krasavice (dojde tedy k přeexpozici). Namíříte-li však expozimetr na šedou tabulku, změří její expozici dokonale. Namíříte-li ho na černobílou šachovnici, zprůměruje oba tóny, aby „dostal“ šedou, takže expoziční hodnotu změří také dokonale. Používáte-li tedy expozimetr správně, funguje s dokonalou přesností.

Cvičení

RŮZNÉ EXPOZIMETRY

MŮŽETE ŽÍT BEZ EXPOZIMETRU?

Existuje celá řada různých typů expozimetrů a každý fotograf si může vybrat takový, jaký nejvíc vyhovuje jeho potřebám. Kupte si ten nejlepší, na jaký máte, protože vám pravděpodobně vydrží do konce života.

Týden či dva s sebou neustále noste expozimetr měřící dopadající světlo a odečtěte z něho hodnotu vždy, když se světlo změní nebo když se dostanete do nové situace. To vám pomůže pozorněji světlo sledovat a zbavit se zvyku spoléhat se vždy na automatický režim fotoaparátu.

Expozimetr ve fotoaparátu Expozimetr ve fotoaparátu měří světlo odražené od fotografované scény. Světlo odražené od většiny scén má obvykle takový rozsah tónů, že po jejich zprůměrování dostaneme jas odpovídající jasu středně šedé barvy. Většina moderních fotoaparátů má tři režimy měření světla. Všechny jsou výborné, ale jsou chvíle, kdy je jeden režim lepší než ty ostatní: Celoplošné měření se zdůrazněným středem V tomto režimu expozimetr zohlední světlo odražené z celé scény. Stíny pod autem (černá), mraky (bílá), listy (o dva stupně tmavší než středně šedá), barva pokožky bělocha (o stupeň světlejší než středně šedá). Expozimetr zprůměruje všechny tyto odstíny a ukáže expozici, která celkový tón posune ke středně šedé. Jestliže má scéna dostatečný rozsah tónů, funguje celoplošné měření se zdůrazněným středem velice dobře. Pořizujete-li ale fotku kočky v uhláku nebo sněhuláka, bude naměřená expozice vždy nesprávná. Bodové měření V tomto režimu expozimetr měří jen malou část (většinou označenou kruhem) uprostřed hledáčku. Tento režim je užitečný v případech, kdy by celková scéna expozimetr „mátla“. Například scéna

Spolehlivá klasika Tento expozimetr se selenovou buňkou je průmyslovým standardem přes 40 let a stále se ještě vyrábí. Vzhledem k tomu, že expozimetry se selenovou buňkou nepotřebují baterie (jsou napájeny fotoelektrickým článkem), jsou to skvělé záložní expozimetry. Tento expozimetr dokáže měřit odražené i dopadající světlo, ale neporadí si s bleskem.

Malý a jednoduchý Tento expozimetr měří také jak odražené, tak dopadající světlo. Je tak malý, že se vejde do kapsy, a má digitální i analogovou stupnici.

DOKONALÁ EXPOZICE

PODEXPOZICE

PŘEEXPOZICE

Použitím bodového měření k odečtení hodnoty z kalibrované 18procentní šedé tabulky vlevo dostaneme dokonalou expozici.

Použijeme-li prostřední bílou plochu, expozimetr ji přečte jako středně šedou, a dojde k podexpozici.

Změření černé tabulky napravo způsobí, že je černá vykreslena šedě a zbytek scény je přeexponovaný.

s postavou na zasněžené pláni. Při použití bodového měření vidíte, co fotoaparát měří, a dokážete posoudit, zda je to tonálně blízko středně šedé. Bodové měření je také užitečné v případě, že máte šedou tabulku, na které můžete expoziční hodnoty přesně měřit.

Maticové měření Jeden z nejpropracovanějších systémů měření, jaký používají moderní fotoaparáty. Tento systém byste měli používat nejčastěji. Fotoaparát v něm měří mnoho

Nástroj pro zónový systém Bodový expozimetr s hledáčkem s šířkou jednoho úhlového stupně umožňuje fotografům izolovat velice malou část scény a analyzovat celý rozsah tónů. Tento expozimetr je velice populární mezi fotografy používajícími velkoformátové fotoaparáty a techniku zónového systému zpopularizovanou Anselem Adamsem.

různých částí fotografované scény a pomocí softwaru je vzájemně vyhodnocuje a porovnává. Výsledná data potom porovná s typickými scénami naprogramovanými ve fotoaparátu. Zjednodušeně řečeno, fotoaparát se podívá na scénu, například postavu stojící u jezera, za kterou je vidět velká část oblohy, a rozpozná, že osoba je patrně důležitější než obloha, a tak lehce upraví expozici tak, aby byl člověk na snímku exponován lépe než krajina kolem. Maticové měření se nenechá tak snadno zmást, ale dokonalé také není.

Malý, ale šikovný Tento expozimetr měří dopadající světlo. A to jak trvalé světlo, tak světlo ze zábleskových zařízení. Kalotu je možné vyměnit a nasadit na její místo nástavce, které umožňují měřit odražené světlo nebo provádět bodové měření. Těžko byste hledali lepší expozimetr, protože představuje kompromis mezi spolehlivostí, velikostí, cenou a všestranností.

Všeuměl Expozimetr je možné použít k měření trvalého světla, elektronického blesku i ke kombinaci obojího. Má vestavěnou kalotu pro měření dopadajícího světla a dokáže provádět i bodové měření.

Kolorimetr Kolorimetry jsou speciální přístroje, které fotografovi umožňují přesně změřit barevnou teplotu dopadajícího světla a tak zajistit lepší podání barev. Dnes, když máme RAW soubory a možnost měnit vyvážení bílé v postprodukci, nejsou kolorimetry už tak důležité jako dřív. Mohou však být neocenitelným pomocníkem při vyvažování světla z různých světelných zdrojů (například zářivky a žárovky).

S V Ě T LO A SVÍ C ENÍ

Seminář 15

INTENZITA SVĚTLA A VZDÁLENOST

Čím je zdroj světla blíže, tím je světlo jasnější. A čím je dál, tím je světlo z hlediska pozorovatele slabší.

Každý z nás tohle objevil už jako dítě. Později jsme se ve škole ve fyzice naučili příslušný vzoreček: intenzita světla se mění nepřímo úměrně k druhé mocnině vzdálenosti. Je to tím, že světlo ozařuje plochu o větší rozloze stejným množstvím fotonů. Jako u spousty jiných věcí, které jsme ve škole probírali, byla zmíněná informace dobrá k tomu, abychom se z ní nechali vyzkoušet, a pak skončila někde v temném koutě našeho podvědomí.

Zákon převráceného čtverce jednoduše

CÍL >>  Zopakovat si trochu středoškolské fyziky související s fotografováním.

Cvičení

POHRAJTE SI SE SVĚTLEM A VZDÁLENOSTÍ

Clonová čísla, která fotografové běžně používají k určení nastavené clony (2, 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16, 22 atd.) současně odpovídají konkrétním vzdálenostem v metrech, v nichž je světlo silnější nebo slabší přibližně o jeden expoziční stupeň. Tohle pravidlo platí pouze v prostoru, kde se světlo nemůže odrážet od dalších povrchů, přesto je to však užitečné vodítko ve většině fotografických situací. Představte si tedy, že jste ve velké temné místnosti: máte jeden zdroj světla vzdálený 11 metrů od fotografovaného objektu a expozimetr ukáže clonu f/8 při 1/60 sekundy. Jak daleko musí být zdroj, chcete-li snížit množství světla dopadajícího na objekt přesně o jeden stupeň (na f/5.6 při 1/60 sekundy)? Odpověď je 16 metrů. Má-li být světlo jasnější přesně o jeden expo-

ziční stupeň (f/11 při 1/60), je třeba jeho zdroj posunout blíže. Posunete-li ho do vzdálenosti 8 metrů od objektu, bude jasnější o jeden expoziční stupeň. Pokud chcete, aby byl ještě jasnější, měli byste ho posunout do vzdálenosti 5,6 metrů. Ještě o stupeň jasnější? Posuňte ho do vzdálenosti 4 metry od fotografovaného objektu.

Úbytek světla Tím se také vysvětluje, proč jsou při použití blesku na kompaktním fotoaparátu některé části snímku podexponované. Fotografové tomuto jevu obvykle říkají „úbytek světla“. V malých vzdálenostech od zdroje světla množství světla rychle klesá, ve velkých vzdálenostech klesá pomalu. Přesunutím světla z 60 cm na 90 cm od fotografovaného objektu dostanete rozdíl více než jeden expoziční stupeň. Když ale o těchto 90 cm posunete světlo ve vzdálenosti 6 m, na výsledné expozici se změna prakticky neprojeví. Zapamatujete-li si pravidlo „clonové číslo jako vzdálenost“, pomůže vám to zvládnout světlo v komplikovaných případech. A protože poměr za sebou jdoucích clonových čísel je 1,4 (tedy druhá odmocnina ze dvou), sníží se tedy intenzita světla o jeden expoziční stupeň (o jedno clonové číslo) ve vzdálenosti 1,4 × původní vzdálenost.

Použijte jen jedno světlo a vyzkoušejte, jaký má vzdálenost vliv na úbytek světla.

ZÁKON PŘEVRÁCENÉHO ČTVERCE JEDNODUŠE

Zdroj

Vzdálenost 8 m odpovídá f/11

Vzdálenost 11 m odpovídá f/8

Dvojnásobná vzdálenost 16 m odpovídá f/5.6

Intenzita světelného zdroje je nepřímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti od zdroje. To znamená, že fotografovaný objekt ve dvojnásobné vzdálenosti od zdroje dostane v porovnání s bližším objektem pouze čtvrtinové množství energie (tedy o dva expoziční stupně méně světla). V tomto příkladu je náš zdroj světla ve vzdálenosti 8 m dostatečný pro expozici f/11. Zdvojnásobí-li se vzdálenost na 16 m, je množství dopadajícího světla čtvrtinové a expozici je potřeba upravit o 2 expoziční stupně, tj. odclonit na f/5.6.

INTENZITA SVĚ TLA A VZDÁLEN O S T

POKUS Kvůli této praktické ukázce jsem vytvořil pět terčů vytištěných na stejných kartičkách v 18procentní šedé. Kartičky byly umístěny ve vzdálenosti 5,6 stop (1,7 m), 8 stop (2,4 m), 11 stop (3,3 m), 16 stop (4,8 m) a 22 stop (6,7 m) od světelného zdroje. Ten byl nastavený tak, aby poskytoval správnou expozici pro kartičku označenou „F 8.0“ umístěnou 11 stop (3,3 m) od ní. Kartičky byly rozmístěny tak, aby se v záběru navzájem nepřekrývaly.

Kartičky umístěné blíže ke světlu jsou v závislosti na vzdálenosti od zdroje světla přeexponované o jeden a dva expoziční stupně. Vzdálenější kartičky jsou o jeden a dva expoziční stupně podexponované. Expozimetr potvrdil, že skutečná odchylka od teoretických hodnot byla pro každou kartičku méně než 2/10 expozičního stupně.

VYUŽITÍ ÚBYTKU SVĚTLA Úbytku světla lze využít pro modelování obličeje fotografované osoby. Jediný rozdíl mezi dvěma fotkami vpravo je vzdálenost zdroje světla od modelky. Pracujeme-li dobře s úbytkem světla, lze stavbu tváře fotografované osoby často zachytit lépe. Tomuto tématu se budeme věnovat podrobněji dále.

Světlo ve vzdálenosti 1,8 m (6 stop) Světlo dopadající na modelčino ucho a tričko je téměř stejné jako světlo na tváři a světlo na jejím obličeji je prakticky jednolité. Světlo vzdálené 90 cm (3 stopy) Modelčino čelo a lícní kosti jsou výrazně více osvětleny než její ramena, uši a tričko. Spánky, lícní kosti a celková stavba obličeje jsou chytrou prací s úbytkem světla hezky zdůrazněné.

Správná expozice Tato kartička leží 11 stop (3,3 m) od světelného zdroje. Je správně exponována časem 1/60 sekundy při cloně f/8.

Přeexpozice a podexpozice Jelikož expozice zůstala na stejných hodnotách (1/60 sekundy při cloně f/8), byly kartičky umístěné blíže či dále od světla přeexponované, respektive podexponované v závislosti na své vzdálenosti.

S V Ě T LO A SVÍ C ENÍ

Seminář 16

JAK SE CHOVÁ STÍN

Někdy se zdá, že fotografové mají více způsobů, jak popsat světlo, než kolik mají Eskymáci výrazů pro „sníh“.

Často slýcháme výrazy jako „tvrdé světlo“ nebo „měkké světlo“. Ty ale mohou být značně zavádějící, protože každý fotograf má poněkud jinou představu, kdy tyto výrazy použít. V této knize budeme používat výraz „měkké světlo“ pro takové světlo, které vytváří stíny s relativně nejasnými okraji, a výraz „tvrdé světlo“ pro světlo vytvářející stíny s ostrými okraji.

CÍL >>

POROVNÁNÍ VELIKOSTI A VZDÁLENOSTI

 Naučit se vytvářet stíny

Když je světelný zdroj velmi malý nebo je hodně daleko, vytváří ostré „tvrdé“ stíny. Jestliže je buď velice blízko, nebo je vzhledem k fotografovanému objektu velký, vytváří jemné

požadovaného tvaru a kvality.

V následujících seminářích se zaměříme na pomůcky, kterým se říká „světelné modifikátory“ a které se používají k vytváření stínů požadovaných kvalit. Všechny modifikátory světla dělají jedinou věc: buď zvětšují, nebo zmenšují velikost světelného zdroje. Velké světelné zdroje svítí rozptýleným světlem a vytvářejí měkké stíny, zatímco malé světelné zdroje vytvářejí tvrdé stíny.

„měkké“ stíny. Je to proto, že světlo fotografovaný objekt „obtéká“.

Cvičení

POHRAJTE SI S VELI KOSTÍ SVĚTELNÉHO ZDROJE Použijte vždy jen jedno světlo a zkuste vytvořit různé typy stínů pomocí světelných zdrojů různé velikosti z různých vzdáleností.

Cvičení

POHRAJTE SI S RŮZNÝMI TYPY SVĚTLA. Zkuste svítit několika různě velkými světelnými zdroji od malých (například blesk) až po hodně velké. Vždy použijte jen jeden a vyzkoušejte je v různých vzdálenostech.

Malý světelný zdroj umístěný blízko objektu Na této fotce má světelný zdroj průměr 2,5 cm a je vzdálený zhruba 60 cm od figurky. Malý světelný zdroj vytváří ostré stíny.

Velké světlo blízko objektu Při stejné 60centimetrové vzdálenosti jsme použitím malého softboxu o rozměrech 15 × 22,5 cm vytvořili stín s velmi měkkými okraji.

Velký světelný zdroj ve větší vzdálenosti Když se tentýž softbox posune do vzdálenosti 1,8 m, vznikne stín, který má skoro stejně tvrdé okraje jako stíny objektu nasvíceného malým zdrojem světla. Rozdílný kontrast je důsledkem zbytkového světla, které je rozptýlené v bílé místnosti a prosvětluje stíny.

JAK SE CHO VÁ S TÍN

MALÝ ZDROJ + VZDÁLENOST = TVRDÉ STÍNY Erin Erwinová vytvořila tento autoportrét pomocí malého světelného zdroje (voština na zábleskové hlavě) umístěného do vzdálenosti 3 metrů. Použité světlo spolu s volbou stylu a oblečení dodává snímku náladu filmového žánru „film noir“.

VZDÁLENOST A VELIKOST JSOU RELATIVNÍ

VELKÝ ZDROJ + MALÁ VZDÁLENOST = MĚKKÉ STÍNY Na této fotografii použila Erin Erwinová větší zdroj (střední softbox) umístěný blíž k tváři, který vytvořil daleko jemnější stíny. Všimněte si, že obě fotografie mají přibližně stejnou úroveň kontrastu. To, zda je světlo kontrastní nebo ploché, totiž nezáleží na tom, zda je tvrdé nebo měkké.

Slunce je samozřejmě obrovský zdroj světla, přesto vytváří stíny, které jsou velice ostré. Je to proto, že je hodně daleko. Když se obloha zatáhne a stane se jedním velkým zdrojem světla, stíny jsou mnohem méně zřetelné (nebo zmizí úplně), protože velikost zdroje světla vzhledem k objektům na Zemi je obrovská. Vybrat vhodnou velikost zdroje vzhledem k jeho relativní vzdálenosti od fotografovaného objektu představuje jeden ze základů svícení jakékoli scény.

K O MP O Z I C E A KO NT EX T

Seminář 24

ŠATNÍK, ÚPRAVA ZEVNĚJŠKU A STYLING

Každý, kdo někdy vyrazil do nočního klubu hledat povyražení nebo se oblékal na pracovní pohovor, zná ten pocit, kdy stojí před zrcadlem a snaží se přijít na to, co o něm může prozradit jeho oděv. Oblečení portrétované osoby má zásadní význam.

Šatník o fotografovaném mnohé vypovídá. Fotografům také může způsobit nemalé technické problémy. Příkladem je klasická potíž, kdy je nevěsta oblečena do bílých šatů a ženich do černého smokingu. Barevné šaty zase mohou splývat s vybraným pozadím. Vždycky je proto lepší, když máte na výběr.

CÍL >>  Uvědomit si význam

oblečení a stylingu pro výpovědní hodnotu fotografie.

Cvičení

POVĚZTE NÁM NĚCO O SOBĚ Vytvořte autoportrét a použijte k tomu rekvizity a oblečení, které divákovi prozradí vaše touhy, koníčky a zájmy.

ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA Když jsem přijel vyfotografovat tohoto kněze pro článek o víře do časopisu Time, byl oblečen do „civilních“ šatů. Měl jsem štěstí, že byl ochoten převléknout se do svého roucha.

Buďte profíci Focení profesionálních modelek a slavných osobností je často snazší než práce se soukromými klienty a profesionálními obchodníky, protože máme po ruce módního stylistu a také profesionálního vizážistu. Focení obyčejných lidí může být mnohem obtížnější. Mohou

mít otřesný vkus a dost často vůbec nechápou nebo neberou v úvahu, jaký dopad bude mít jejich vzhled na výsledný dojem z jejich osobnosti či profesionality (nebo spíše jejího nedostatku). Spousta doktorů sice pracuje v džínách a tričku, to však neznamená, že by v nich měli být oblečeni i na portrétu, který se má objevit na jejich webu nebo v odborném časopise. Tady byste jako profesionálové měli zakročit a pomoci jim porozumět významu fotografického sezení a připravit je na to, co mají očekávat. Když je požádáte, aby se řídili několika jednoduchými pravidly uvedenými na další straně, často si uvědomí, že fotka, kterou se chystáte udělat, vyžaduje určitý vklad také od nich samotných.

ŠATNÍK , ÚPRAVA ZE VNĚ JŠK U A ST YL IN G

PRAVIDLA: ÚČES A MAKEUP Zeptejte se fotografovaného člověka, co si chce obléknout. Když fotíte pro soukromé účely a nemáte k dispozici stylistu, vždycky fotografované osoby požádejte, aby měly k dispozici alespoň troje různé šaty na převlečení. Tohle je důležité hlavně při focení modelek. Ženy mívají v šatníku více barevných kombinací. Co se týče vlasů a make-upu, je nejlevnější a nejjednodušší doporučit modelkám, aby šly v den focení ke kadeřníkovi a nechaly si „udělat“ vlasy. Další výhodou je, že v kosmetickém salonu je zároveň profesionálně nalíčí. Fotografujete-li podnikatele či lidi pracující v obchodní sféře, vždycky je požádejte, aby si přinesli alespoň dvě košile a kravaty v různých barevných kombinacích. Podnikatelé se často rádi nechávají fotit jen v košili, protože je to méně formální. Ale jestliže měli celý den na sobě sako, bude košile, kterou mají na sobě, hodně zmuchlaná. Proto by s sebou měli mít čistou košili na převlečení. Pozor na nedostatky související s oblečením, jako je třeba nakřivo uvázaná kravata vyčuhující ze saka nebo nenápadné vybouleniny na zádech saka, když fotografovaný sedí. Tyto jednoduché problémy lze vyřešit velice snadno na místě, ale opravovat je ve Photoshopu zabere celé hodiny. S oblečením, které portrétovanému zrovna nepadne, dokáže úplné divy pár sponek nebo špendlíků. Cestovní žehlička sice zabere trochu místa v kufru se světly, ale ušetří hodiny dodatečných úprav. Vždy si vozte kosmetický štětec a trochu pudru pro různé odstíny pleti. Nenahradí vám sice vizážistu, ale můžete je použít k odstranění lesků na čele a nose portrétované osoby. Muži mohou nést použití make-upu poněkud nelibě. Odmašťovací tampony (k dostání v drogerii) skvěle redukují odlesky. Případně je požádejte, aby si obličej otřeli alespoň papírovým kapesníkem – zjednodušíte si tak svícení a dodatečné úpravy. 

Módní fotografové často trvají na vlastních vizážistech. Vizážisté mohou dobře rozumět technice svícení, kterou daný fotograf používá, a přizpůsobit svou práci jeho záměru. Portrétní fotografové však často dostanou kadeřníka a stylistu od časopisu, pro který fotí, nebo fotografovaný trvá na někom, koho sám zná.

DETAILY VYPRÁVĚJÍ PŘÍBĚH Tento automechanik je hrdý na to, jak je špinavý od práce. Fascinoval mě, ale měl jsem z něj docela respekt. Opatrně jsem kolem něj kroužil několik minut a pak jsem řekl: „Vy tu zjevně dřete nejvíc ze všech… že si vás můžu vyfotit?“

Fotograf a vizážista by si měli vzájemně prohlédnout své dílo a konkrétní focení spolu předem probrat. Vytvořit make-up může trvat několik hodin, a když vizážista udělá něco špatně nebo nevhodně (stává se to) a vy ho to necháte předělat, naruší to harmonogram focení a na scéně zavládne dusná atmosféra. Pamatujte, že konečnou zodpovědnost za to, jak bude výsledná fotografie vypadat (včetně příšerného líčení), nesete vy.

ŠATNÍK Jednou jsem přijel na schůzku do kanceláří Vanity Fair v New Yorku a všiml jsem si, že celá recepce a vstupní hala je nacpaná stojany s oblečením. Přivezli ho vizážisté pro Annie Leibovitzovou, která právě připravovala obálku s hercem Danielem Day-Lewisem. Všechny šaty byly prakticky stejné: černé sako a kalhoty, bílá košile a černé boty. Vypadalo to, že armáda slavných návrhářů dodala stovky kusů od každého druhu.

NABÍDNĚTE RŮZNÉ MOŽNOSTI Tyto snímky vznikly pro soukromého klienta: lékaře, mimo jiné držitele dvaceti patentů na lékařské přístroje, které vymyslel. Klient snímky používá pro nejrůznější účely – webové stránky, tisková prohlášení a jako doplněk ke článkům v odborných časopisech. Jde o různé komunikační kanály a pro každý z nich potřebuje různé fotografie. Focení různých póz v různém prostředí má pro fotografa ještě další výhodu – s každým dalším snímkem se fotografovaný člověk víc a víc uvolňuje.

Když se pak obálka objevila na stáncích, byl na ní Daniel Day-Lewis s obnaženou hrudí, svlékající si bílou košili, která vlála ve větru. Někdo by si mohl myslet, že to vizážisté přehnali, když dovlekli tolik oblečení a nakonec se téměř nic nepoužilo. Jenže na snímku byla přesně ta správná košile, která dokonale chytala vítr.

K O MP O Z I C E A KO NT EX T

Seminář 25 Existuje mnoho knih, ve kterých se dočtete, jak správně naaranžovat osobu s určitým typem tváře nebo tělesnou konstitucí. Jsou jistě užitečné, ale jen pokud chcete fotografovanou osobu přikrášlit. Nahlížet na pózování z čistě „estetického“ hlediska je ovšem přílišné zjednodušení složité mezilidské dynamiky, která vzniká při focení. Pózování a psychologie jsou skutečně dvě strany téže mince.

PÓZOVÁNÍ A PSYCHOLOGIE Zkuste se vžít do nezáviděníhodné situace lidí, kteří se přišli vyfotit k profesionálnímu fotografovi: přivedou je na připravené místo nebo je (v horším případě) postaví před čistě bílé pozadí. Vždycky jsou vystrašení a nikdy nevědí, co mají dělat. Někdo další, nebo celý tým asistentů a vizážistů, je pečlivě kontroluje a možná na ně dokonce tiše šeptá. Tady je povinností fotografa vlídně a profesionálně pomoci svým zákazníkům s pózami, ve kterých budou vypadat co nejlépe. I když třeba fotíte u nich doma nebo v práci, ocitají se ve vašem světě, protože na ně najednou míří světla a fotoaparát. Vaším úkolem je stát se laskavým hostitelem a umět je vést. Pokaždé, když fotoaparát cvakne a blesky bliknou,

dostává fotografovaný jasný signál, že nad ním fotograf vynesl soud. A potřebuje ujistit, že to byl soud vlídný. „Paráda, tady vypadáte skvěle!“ je možná trochu přihlouplý komentář, ale funguje. Každý z nás, dokonce i supermodelky a celebrity, mají chvilky, kdy potřebují zvednout sebevědomí, a proto také módní fotografové během focení nepřetržitě tlachají: dodávají tím svým modelům odvahu a snaží se je uvolnit. Pokud tedy zrovna z dokumentačních či uměleckých důvodů nepotřebujete, aby se fotografovaný tvářil rozpačitě, je slušnost dávat mu během focení nějakou použitelnou zpětnou vazbu.

Je to taky o vás Focením kamarádů a spolužáků se sice můžete hodně naučit, ale v běžné praxi musíte umět začít rychle fungovat s někým, s kým jste se právě seznámili. Naše kariéra závisí na naší schopnosti navázat emoční kontakt s úplně cizími lidmi.

CÍL >>  Trochu porozumět

psychologii a využít ji k tomu, aby fotografované osoby vypadaly co nejlépe nebo aby odhalily svůj vnitřní svět.

Cvičení

SAMOSTUDIUM Než budete pokračovat ve čtení, prohlížejte se několik minut ve velkém zrcadle. Pozorujte, jak se na sebe díváte. Když se na sebe díváme v zrcadle, máme tendenci postavit se tak, abychom vypadali co možná nejlépe. Jen málokdo se postaví rovně proti zrcadlu a dívá se na sebe přímo. Většina natočí boky nebo nakročí jednou nohou mírně dopředu. Vytočíme jedno rameno před sebe a díváme se na sebe přes ně. Ženy se často mírně „zlomí“ v pase (viz vpravo). Nikdy nevíme, co s rukama, takže je složíme, dáme si je do kapsy nebo zkřížíme ruce. Všimněte si, co prozrazuje řeč těla o vaší osobnosti.

„ZLOMENÍ“ V PASE „Zlomení“ v pase, jaké vidíme na této fotografii od Rachel Cerretové, je póza, kterou ženy často instinktivně zaujímají. Tato póza začala být populární ve 20. letech, když přišel do módy

chlapecký typ žen s úzkými boky. Dovnitř vytočená špička, koleno a boky vizuálně zeštíhlují tělo. Slečny si tuto pózu podvědomě osvojují tím, že napodobují modelky z módních časopisů.

PÓZO VÁNÍ A PSYCHOLO G IE

PROFESIONÁLNÍ MODELKY Při práci s profesionálními modelkami a umělci je nejlepší respektovat jejich odbornost a profesionalitu. Nechte je, ať sami zaujmou pózu, a v průběhu focení můžete postupně přicházet s dalšími návrhy. Nejlepší modelky jsou chytré, pracovité a své peníze si rozhodně zaslouží. Profesionálové mívají spoustu nápadů, které vás mohou inspirovat a posunout profesně dál. Běžné lidi naopak musíte vést vy.

NADĚJNÍ Póza „kamenná tvář“ je v oblasti umělecké fotografie už téměř klišé. V mnoha případech je však zcela namístě. Platí to například pro tento cyklus fotografií nazvaný Nadějní, který jako svou absolventskou práci vytvořil v roce 2008 Lexi Lambros (portréty mladých lidí, kteří vstupují na nejhorší trh práce od roku 1930).

SVÍCENÍ V dokumentární či ilustrační fotografii se póza většinou odvíjí od příběhu: je na snímku populární komik (jako na fotografii od Adriel Rebohové) nebo svůdná kabaretní zpěvačka (jako na fotografii od Michelle Wattové)? Při pózování je důležité i světlo. Na fotografii komika je nastavení světel jednoduché, dává mu prostor rozehrát své já na velké „scéně“, kterou vytvořil fotograf. Fotografie vpravo je nasvícena tak, aby ukazovala půvabnou zpěvačku a vyvolávala zasněnou náladu. Je to však zároveň natolik specifické svícení, že jí prakticky neumožňuje měnit pózu. Kdyby zvedla hlavu, bylo by potřeba přenastavit světla, a narušila by se tak plynulost focení. V podobných případech je optimální pracovat s asistentem, který nastavení světel pohotově přizpůsobí pohybu portrétovaného člověka.

114

POČÍTAČO VÉ ZÁKLADY

Seminář 29

FOCENÍ S PŘIPOJENÍM DO LIGHTROOMU

I když je digitální displej na zadní straně fotoaparátu skvělý nástroj na kontrolu snímků během focení, profíci to tak nedělají. Většina špičkových portrétů je pořízena fotoaparátem propojeným s počítačem pomocí USB kabelu.

V tomto cvičení se naučíme, jak pomocí Lightroomu fotit fotoaparátem připojeným k počítači. Umí to však i jiné programy včetně těch, které se zadarmo dodávají s poloprofesionálními zrcadlovkami. K výhodám focení s fotoaparátem připojeným k počítači patří:  Displej fotoaparátu ukazuje JPEG. I když fotíte do RAW, ukazuje se na displeji JPEG, který fotoaparát vytváří jako náhled výsledného snímku. Při focení do počítače můžete prohlížet a kontrolovat přímo RAW soubory.  Při focení do počítače mohou fotograf, digitální technik, vizážista a umělecký ředitel během práce

CÍL >>

hlídat expozici (pomocí histogramu), správné zaostření, styling, nasvícení a správnou kompozici pořízených snímků. I když mnoho lidí tvrdí, že hlavním důvodem digitální revoluce ve fotografii byla cena, pro přijetí digitální fotografie profesionály byla pravděpodobně důležitější možnost okamžitě si prohlédnout každý snímek.  Lightroom bude standardně ukládat fotografie do počítače (do složky, kterou určíte) a váš fotoaparát uloží každý snímek na interní paměťovou kartu, takže fotografie je uložena současně na dvou místech, přesně podle pravidla o tom, že máte mít vždy kopii každého snímku.

 Naučit se fotit

s fotoaparátem připojeným k počítači.

Cvičení

ZAHRAJTE SI NA ODBORNÍKA NA DIGITÁLNÍ TECHNIKU Součástí profesionálního fotografického týmu je vždy odborník na digitální techniku, jehož jediná zodpovědnost je prohlížet a organizovat snímky, zálohovat je a pak zpracovávat RAW soubory do souborů JPEG a TIFF. Při práci s kamarády nebo spolužáky na týmových projektech se střídejte v pozicích fotografa, digitálního technika a osvětlovače. Málokomu se podaří být rovnou špičkou v oboru. Budete-li zdatní při práci s digitální technikou, máte šanci dostat se k provotřídním projektům, kde budete moci sledovat při práci ty nejlepší fotografy.

LIGHTROOM VS CAPTURE ONE

AUTOPORTRÉ T

Jestliže asistujete profesionálnímu fotografovi jako digitální technik, asi víte, že nejpoužívanější program mezi profesionály se jmenuje Capture One. Capture One je o něco rychlejší než Lightroom, a proto ho používá většina módních fotografů. Oba programy mají mnoho společného. Lightroom je však díky svým dalším funkcím o něco komplexnější. Naučíte-li se fotit fotoaparátem propojeným s Lightroomem, budete schopni snadno přejít na Capture One.

Focení s fotoaparátem připojeným k počítači je skvělou metodou pro umělecké fotografy, kteří fotí autoportréty. Nastavte na fotoaparátu samospoušť a otočte počítač k sobě. Pomocí bezdrátové myši stiskněte v Lightroomu „spoušť fotoaparátu“ a pak schovejte myš, aby nebyla v záběru. Na pár sekund uvidíte obraz na monitoru počítače, a budete tak schopni upravit svou pózu nebo nastavit světla. Existují také aplikace pro iPhone, které umožňují sledovat scénu a ovládat spoušť fotoaparátu pomocí telefonu.

FOŤTE JAKO PROFÍCI Profíci fotí s fotoaparátem připojeným k počítači tak, jak to vidíte na této fotce.

FOCENÍ S PŘIPOJENÍM DO LIGHTR OO M U

115

LIGHTROOM  2 Pojmenování sezení Tady si vyberete složku, kam se při focení budou snímky ukládat. Výchozí je složka Obrázky ve vašem počítači, ale když si pro každou zakázku vytvoříte vlastní složku, usnadníte si život. Focení do samostatné složky odpovídající konkrétnímu sezení/zakázce vám totiž později usnadní přenos výsledků do archivu. Po práci jednoduše přesuňte složku na přenosný disk.

Focení s připojeným fotoaparátem pomocí Lightroomu je velice snadné. Nejprve připojte fotoaparát k počítači USB kabelem. Spusťte Lightroom a pak zapněte fotoaparát.  1 Začínáme Vyberte položku menu Soubor (File) > Řízení snímání (Tethered Capture) > Spustit řízené snímání (Start Tethered Capture ). Lightroom

File

Edit

Library

Photo

Metadata

View

Window

LIGHT

Session Name:

Studio Session Segment Photos By Shots

Naming

Sample: Studio Session-523.DNG

Lightroom 3 Catalog.lrcat – Adobe Photoshop Lightroom – Develop

Help ADOBE PHOTOSHOP

New Catalog… Open Catalog… ADOBE PI

Session

Lightroom 3 Catalog.lrcat – Adobe Photoshop Lightroom – Library

Library

LIGHTROOM 3

Open Recent

Library

Navigator

Develop

FIT FILL I:I

Develop

Slideshow

Web

Histogram

2:I

Optimize Catalog… Navigator

Text

Import Photos… Import from Catalog… Tethered Capture Auto Import

Attribute

Metadata

None

Filters Off

Start Tethered Capture…

R 45.3 G 45.0 B 47.6%

Hide Tethered Capture Window New Shot Auto Advance Selection

Export… Export with Previous Export with Preset Export as Catalog…

Basic

ISO100 Treatment:

Saved Preset

Plug–in Manager… Plug–in Extras

Catalog All Photogra

Color WB:

Presets Temp Tint

Lightroom Presets

White Balanc Tone Control

Show Quick Collection Save Quick Collection… Clear Quick Collection Set Quick Collection as Target

B&W Creative – Antique Light

Tone

0.00

Recovery

Fill Light

Blacks

B&W Creative – Look 2

Brightness

+ 50

B&W Creative – Look 3

Contrast

+ 25

B&W Creative – Look 1

B&W Creative – Look 4

Presence

B&W Creative – Low Contrast

Clarity

B&W Creative – Selenium Tone

Auto

Exposure

B&W Creative – Creamtone B&W Creative – Cyanotype

Library

5050 –8

B&W Creative – Antique Gray…

B&W Creative – High Contrast

Dálková spoušť

Black & White As Shot:

Vibrance

B&W Creative – Sepia Tone

Saturation

B&W Filter – Blue Filter

Tone Curve

B&W Filter – Blue Hi-Contrast… B&W Filter – Green Filter B&W Filter – Infrared

Canon EOS 5D MarkII

ƒ/

ISO

WB:

Develop Settings :

Studio Session

100

Auto

None

Shot 1

B&W Filter – Infrared Film Grain B&W Filter – Orange Filter

Copy…

Histogram

Paste

 4 Nastavení vyvážení bílé Nyní nastavte vyvážení bílé pro dané osvětlení tak, že vyfotíte barevnou tabulku a v modulu Vyvolávání použijete kapátko. Kapátko je užitečný nástroj, se kterým můžete vybrat jakoukoli oblast snímku, která má být středně šedá. Nástroj jednoduše zaktivujete kliknutím, pak ho umístěte na oblast, která má být středně šedá, a klikněte znovu. Vyvážení bílé se přenastaví tak, aby odpovídalo vašemu výběru. V tomto případě histogram říká, že je fotka ještě podexponovaná zhruba o čtvrt expozičního stupně. Není to nic vážného, ale je to věc, na kterou by vás měl všímavý digitální technik upozornit.  3 Spoušť Lightroom rozpoznal připojený fotoaparát (automaticky rozpozná většinu běžně používaných fotoaparátů) a zobrazil na obrazovce ovládací panel. Šedé tlačítko napravo je spoušť, takže jestli chcete, můžete fotit, aniž byste se dotkli fotoaparátu.

R 45.3

G 45.0

B 47.6%

Basic

Nástroj Kapátko

Lightroom 3 Catalog.lrcat – Adobe Photoshop Lightroom – Library

ADOBE PHOTOSHOP

Canon EOS 5D MarkII

LIGHTROOM 3 Navigator

FIT FILL

I:I

Studio Session

Shot 1

1/ 30

ƒ/ 14

ISO 100

WB Auto

Develop Settings:

HH01

Develop

Slideshow

FIT

FILL

I:I

2:I

Canon EOS 5D MarkII Studio Session

Shot

96mm (EF24-105

 5 Uložení nastavení Nyní můžete uložit nastavení tak, že vytvoříte novou předvolbu v menu Přednastavení (Presets). Tentokrát jsem ji nazval HH 01. Prostě klikněte na znaménko + v menu Přednastavení a budete moci vytvořit novou předvolbu, kterou půjde použít na celou zakázku.

Histogram

HH 01

HH 02

Znaménko +

Snapshots History

 6 Podsložky Když změníte scénu nebo rozmístění světel, může Lightroom vytvořit pro nové situace podsložky.

White Balance

Smart Collections Abes wed

Dr Hayes

editha retouch 2

Auto Tone Exposure

MG Test

Recovery

new guy

newfolder

newfolderA

Fill Light Blacks

Nicole Conlan

Brightness

Nicole Conlan…

Contrast

Paul Notice ll

Staff

Clarity

Steve Sherman

Vibrance

Studio Session

Shot 1

Reset All

Keywording

522

Shot 1

522

Studio Se… Shot 1 Woodstock scout

Keyword Tags

Enter Keywords

0 0

book

G-RAID

Click here to add keywords

MRJ_ShootDrive

Import…

White Balance: Custom

Collections

As Shot

Tone Control 32

Preset: HH01 Tethered Capture (8/10/10 1:22:10 PM)

15 sec

Default Settings

Matt steckler

Studio Session

HH 01

ƒ / 10

Quick Develop

Tone Curve-Flat Tone Curve-Medium Contra…

50mm

Saved Preset

Sharpening-Wide Edges (Faces)

User Presets

Print Web

2:I

ISO 100

Navigator

Histogram

Podsložky

Export…

Sync

Sync Settings

116

POČÍTAČO VÉ ZÁKLADY

Seminář 30

ZÁKLADY PHOTOSHOPU

Photoshop je složitý a náročný program, o kterém byly napsány stovky knih. V tomto cvičení se zaměříme na jednu z mnoha možností Photoshopu: retušování portrétů.

Každý fotograf má jiná pravidla pro to, jak mají jeho fotky vypadat. Modelka v příkladu použitém na následujících stránkách je televizní moderátorka. Chceme použít jemnou retuš a zachovat její věk (no tak dobře, možná jí pět let ubereme), ale nechceme retušovat moc, aby se šéf castingu nelekl, až se dostaví do studia. Největší chyba, kterou většina lidí při práci s Photoshopem dělá, je snaha udělat příliš mnoho věcí příliš rychle. Je to delikátní program, který podává nejlepší výsledky, když se používá na jemné doladění snímku. Více drobných oprav vypadá lépe než jedna velká.

CÍL >>

ZAČÍNÁME

 Naučit se retušovat

Dříve než obrázek otevřete ve Photoshopu, upravte ho co nejlépe v Lightroomu.

portréty ve Photoshopu.

Lightroom

File

Edit

Develop

Photo

Settings

Tools

View

Add to Quick Collection and Next ADOBE PHOTOSHOP

LIGHTROOM 3

Window

Help

SHLÉDNĚTE PÁR ZÁBAVNÝCH VIDEOKLIPŮ Matt Bledsoe a Troy Hitch vytvořili v prosinci 2007 úžasný seriál videonávodů nazvaný „You Suck at Photoshop“ (Ve Photoshopu jsi břídil) a umístili ho na webu My Damn Channel. V tomto seriálu stvořili fiktivní postavu podivína jménem Donnie Hoyle, který ze svého nepovedeného života utíká do světa videoher a vytváření videonávodů pro Photoshop. Webový seriál měl takový úspěch, že se jeho příběh dostal až na stránky časopisu Time a dvakrát vyhrál cenu Webby. Budete se smát, budete plakat a naučíte se toho spoustu o Photoshopu, zejména o používání nástrojů Pokřivení (Warp), Deformace (Distort) a Vrstvy (Layers).

 1 Vylepšení v Lightroomu Vyberte obrázek v Lightroomu a co nejlépe nastavte kontrast, expozici a ořez. Retuše zahájíte příkazem Fotografie (Photo) > Upravit v programu (Edit in) > Upravit v programu Adobe Photoshop (Edit in Photoshop). Lightroom se zeptá, zda chcete upravit původní obrázek, kopii obrázku nebo kopii s provedenými úpravami. Vyberte posledně jmenovanou možnost a kliknutím na políčko Stack with Original uložíte upravenou kopii k původnímu obrázku do archivu Lightroomu.

(99%) Mon 2:12 PM

atalog.lrcat – Adobe Photoshop Lightroom – Develop

Show in Finder Go to Folder in Library Edit In

Cvičení

Photoshop je založen na koncepci „vrstev“. Vrstvy si můžete představit jako celuloidové fólie, které přikládáte na původní obrázek (říká se mu „obraz pozadí“). Každá vrstva ovlivní vrstvu pod sebou. Je-li na vrstvě nějaká chyba nebo jsou potřeba další úpravy, lze ji znovu otevřít, upravit nebo zrušit. Po otevření obrázku ve Photoshopu je vrstva pozadí (původní obrázek) uzamčena, aby nemohlo dojít k poškození původního souboru. Práci s obrázkem začněte vytvořením nové vrstvy s kopií obrázku pozadí (nebude zamčená).

Create Virtual Copy Rotate Left (CCW) Rotate Right (CW) Filp Horizontal Filp Vertical

Library

Develop

Slideshow

Edit in Adobe Photoshop CS5… Edit in Other Application…

Web

Histogram

Open as Smart Object in Photoshop… Merge to Panorama in Photoshop… Merge to HDR in Phoroshop… Open as Layers in Photoshop… ISO 100

105mm

ƒ/10

1 / 80 sec

Set Flag Set Rating Set Color Label Saturation

Save Metadata to File Read Metadata from File Update DNG Preview & Metadata

Detail

Delete Photo… Remove and Trash Photo… Delete Rejected Photos…

Photoshop

File

Edit

Image

Layer

Select

Filter

Analysis

View

Window

Help

12.5% Feather: 0 px

(99%) Mon2:16 PM ESSENTIALS

Anti-alias

Style: Normal

Width:

Height:

DESIGN

CS Live q

PAINTING

Refine Edge…

COLOR

SWATCHES

STYLES

ADJUSTMENTS

MASKS

Add an adjustment

 Otevření ve Photoshopu Obrázek se automaticky otevře ve Photoshopu a vy můžete začít využívat všechny jeho fascinující nástroje.

Levels Presets Curves Presets Exposure Presets Hue/Saturation Presets Black & White Presets Channel Mixer Presets Selective Color Presets

LAYERS

CHANNELS

Normal

PATHS Opacity: 100%

Lock:

Fill: 100%

Background

ZÁK LADY PHOTOSHO PU Photoshop

RETUŠOVÁNÍ VRÁSEK

File

Edit

Image

Layer

Select

Filter

Analysis

View

Window

Help

(99%) Mon2:17 PM

New

100%

117

ESSENTIALS

DESIGN

PAINTING

CS Liveq

Duplicate Layer… Resize Windows To Fit

Zoom All W

Každý z nás má pár vrásek a 22megapixelový fotoaparát je pěkně netolerantní. Důležité je, že ve skutečnosti nebo na videu bychom si těchto vrásek vůbec nevšimli. Většina z nich je způsobena tím, že fotoaparát zmrazí úsměv.

creen

Delete

Fill Screen

Print Size

Layer Properties…

COLOR

Layer Style

SWATCHES

STYLES

Smart Filter New Fill Layer

New Adjustment Layer Layer Content Options…

ADJUSTMENTS

Layer Mask

Add an adjustment

MASKS

Vector Mask Create Clipping Mask Smart Objects Video Layers Type Rasterize Levels Presets

 1 Duplikujte vrstvu Nejprve z menu vyberte Vrstva (Layer) > Duplikovat vrstvu (Duplicate Layer). Tím se vytvoří kopie vrstvy, aby původní vrstva zůstala nezměněná.

New Layer Bases Slice

Curves Presets Exposure Presets

Group Layers

Hue/Saturation Presets

Ungroup Layers

Black & White Presets

Hide Layers

Channel Mixer Presets Selective Color Presets

Arrange Align

LAYERS

Distribute

CHANNELS

PATHS

Normal

Opacity: 100%

Lock:

Lock Layers…

Fill: 100%

Background

Link Layers Select Linked Layers Merge Layers Merge Visible Flatten Image Matting

Photoshop

File

Edit

Image

Layer

Select

Filter

Analysis

View

Window

Help

Photoshop

Mode:

Normal

File

Edit

Image

Layer

Select

Filter

Analysis

View

Window

Help

Photoshop

File

100%

Type:

Proximity Match

Create Texture

Content-Aware

Sample All Layers

Mode:

Edit

Image

Layer

Select

Filter

Analysis

View

Window

Help

100%

Normal

Source:

Sampled

Pattern:

Size:

36 px

Hardness

35%

Spacing

Aligned Sample: Current Layer

Mode:

Normal

Source:

Sampled

Pattern:

Aligned

Sample:

Currenr Layer

25%

Spot Healing Brush Tool J Healing Brush Tool

Angle:

Patch Tool

Roundness:

Red Eye Tool

J Size:

 2 Retušovací štětec Nyní z ikony na levé straně obrazovky uchopte nástroj Retušovací štětec (Healing Brush).

10˚ 48%

Pen Pressure

 3 Tvar a úhel Zvolte tvar a úhel retušovacího štětce podle oblasti, ve které pracujete – v tomto případě vrásky od smíchu v koutcích oka – tak, abyste co nejméně zasahovali do okolí. Menu Štětce má vespodu políčka se šipkou kruh (na obrázku je to ovál), který můžete poklepáním a tažením nastavit do požadovaného tvaru a polohy. Všechny změny dělejte co nejmenší, jinak budou vypadat nápadně a nepřiměřeně.

 4 Nepřehánějte to „Ve 20 má každý tvář, co slouží, ve třiceti tvář, jakou si zaslouží.“ Nechceme vymazat její životní příběh, takže některé charakteristické vrásky necháme. Retušovacím štětcem malujte přes vrásky, skvrnky a sluncem poškozenou pleť, ale nepřehánějte to. V příštích krocích to ještě vylepšíme.

140

AT E LI É R O VÁ F OTO GR A F I E

Úkol

KOPÍRUJTE MISTRY

Stínidlo na vytvoření stínů na pozadí Světlo do vlasů zezadu Světlo na pozadí

Co nejpřesnější kopírování práce někoho jiného vás naučí hodně o svícení i o tom, jak vytvářet styl fotky a vybírat vhodné modely.

Mladí fotografové jsou často nadšení, když prostě udělají snímek, který vypadá „fantasticky“, jenže profesionální fotografové jsou stejnou měrou umělci i řemeslníci. Musíme umět dosáhnout konkrétních výsledků, a to spolehlivě, konzistentně a na vyžádání. Kopírování mistrovského díla vám pomůže porozumět, jak toto dílo vzniklo, a umožní vám používat osvojené postupy při vlastní práci. Začněte analýzou toho, jak vznikl originál:  Hlavní

světlo přichází zepředu a shora, je kontrastní a vytváří tvrdé stíny definující strukturu obličeje.

Hlavním světlem je beauty dish reflektor o průměru 50 cm. Průměr 25 cm by byl lepší.

Velké výplňové světlo umístěné u země blízko fotoaparátu

Tvrdé zadní světlo z nízkého úhlu osvětlující pohovku

 SLAĎTE SVOJE NÁSTROJE Když si zkusíte načrtnout světelné schéma slavné fotografie, pomůže vám to rekonstruovat nastavení světel a porozumět použitým technikám svícení.

 MODERNÍ VERZE

 JOAN FONTAINEOVÁ, FRANK POWOLNY Tento úžasný portrét představuje učebnicový příklad klasického tříbodového svícení. Pro nasvícení byla téměř jistě použita Fresnelova světla, ale princip je stále stejný, bez ohledu na použitou technologii.

Fotka vpravo vznikla při výuce, originálu sice přesně neodpovídá, ale docela se mu blíží. Modelka je nasvícena beauty dish reflektorem o průměru 50 cm s voštinou, která usměrňuje proud světla (25centimetrový stříbrný reflektor s voštinou by býval lépe napodobil tvrdší hrany vytvořené v originále pomocí Fresnelů). Hlavní světlo by také mělo být asi o 15 cm víc vlevo.

K OPÍRUJTE MIS TR Y

 Výplňové

světlo dopadá ze směru od fotoaparátu. Je to velký zdroj rozptýleného světla, které je v porovnání s hlavním světlem tak slabé, že nevrhá žádné stíny – proto je modelčina pleť tak dokonalá a hebká. Toto světlo také snižuje celkový kontrast na úroveň, zvládnutelnou tehdejšími filmy. Při práci s moderními filmy a digitálními senzory nejsou nároky na kvalitu výplňového světla tak vysoké.  Na vlasy dopadá světlo zezadu, shora doleva. Zvýrazňuje lesk vlasů a odděluje modelku od pozadí.  Další světlo vytváří na pozadí mramorovaný vzor.

 Možná,

že vlevo dole je ještě jedno světlo. Zvýrazňuje hranu pohovky, na které modelka leží.

Zní to složitě a je to složité – ve skutečnosti ještě složitější, protože jsou tam alespoň vykrývací (stínicí) desky, které buď vytvářejí stíny (například na šatech), anebo chrání objektiv před přímým dopadem zadního světla. Všimněte si také, že světlá místa (jako vlasy) jsou umístěna proti tmavým (zeď v pozadí) a naopak (tmavé šaty kontrastují se světlými částmi pozadí).

ZVLÁDÁNÍ KONTRASTU Při focení v malém ateliéru s bílými stěnami může být obtížné vytvořit požadovaný kontrast, protože světlo se odráží od stropu a přilehlých stěn. Abychom namířili světlo výhradně tam, kam jsme potřebovali, opatřili jsme všechna světla voštinami.

141

142

AT E LI É R O VÁ F OTO GR A F I E

Portfolio

MEREDITH ROMOVÁ

Studenti malířství na tradičních uměleckých školách už dlouho chápou hodnotu napodobování obrazů starých mistrů jako způsob, jak vylepšit vlastní techniku a lépe pochopit konkrétní dílo.

Meredith Romová odvedla skvělou práci, když použila své spolužáky a profesory jako modely a ve studiu rekonstruovala tyto obrazy starých malířských mistrů. Do každého snímku dokázala dostat nejen stejný šerosvit, jaký měly originální obrazy, ale i barevnou paletu malíře a niterný život původních modelů. Styling všech fotografií je bezchybný.

ODALISKA, PODLE INGRESE 1 Všechny tyto fotografie používají k napodobení originálního okenního světla velký softbox, ale zrovna u téhle fotografie se vyskytly problémy, a to z několika důvodů. Oknem dopadá přímé sluneční světlo, takže nedochází k žádnému výraznému úbytku světla. Fotografie vznikala v malém ateliéru, kde byl softbox asi jen dva metry od modelčiných zad. Světlo muselo být proto pečlivě rozptýleno, aby se eliminoval výrazný úbytek světla v takto relativně malé vzdálenosti.

POR TFOLIO: MEREDITH R OMO VÁ

DÍVKA S PERLOVOU NÁUŠNICÍ, PODLE VERMEERA

MUŽ V ČERVENÉM TURBANU, PODLE JANA VAN EYCKA

2 Při vytváření této kopie Meredith ovlivňovala okraje stínů dovedným proměňováním velikosti a vzdálenosti softboxu tak, aby kopírovaly obrysy modelčiny tváře. Také výplňové světlo je umístěno přesně tak, aby napodobovalo kontrast původní malby.

3 Další výzva, které musela Meredith čelit, byl výběr vhodných modelů pro každý rekonstruovaný obraz. Tady to však bylo snadné: modelem stál jeden z jejích profesorů.

143

3 METADATA 1 Model Rychlost závěrky Clona Citlivost ISO Ohnisková vzdálenost Objektiv Blesk Režim měření

METADATA 2 Canon EOS 5D 1/60 s f/8 100 30 mm 17–40 mm neodpálen poměrové

Model Rychlost závěrky Clona Citlivost ISO Ohnisková vzdálenost Objektiv Blesk Režim měření

METADATA 3 Canon EOS 5D 1/60 s f/22 100 40 mm 40 mm neodpálen poměrové

Model Rychlost závěrky Clona Citlivost ISO Ohnisková vzdálenost Objektiv Blesk Režim měření

Canon EOS 5D 1/60 s f/16 100 55 mm 24–70 mm neodpálen poměrové

152

F OTO GR A F I E M I M O AT ELI ÉR A V PŘ I R O Z ENÉM PR OSTŘEDÍ

Seminář 37

NASVÍCENÍ PROSTŘEDÍ A INTERIÉRŮ

Při svícení portrétu, ve kterém je fotografovaná osoba zasazena do určitého kontextu daného vnitřním prostorem, musíme vždy najít optimální rovnováhu mezi prostředím a fotografovanou osobou. Většinou je to právě pozadí, co nám říká, zda tvář, na kterou se díváme, patří lékaři, právníkovi, světci nebo hříšníkovi.

Nasvěcování vnitřních prostor je velice složité a stálo by za samostatnou knihu, ale existuje několik základních pravidel, jejichž dodržování dokáže focení portrétů v interiérech zjednodušit. Nejdřív si rozdělte jeden velký nepřehledný problém na několik problémů dílčích, zvládnutelných:  Nejprve nasviťte prostor.  Pak nasvěcujte tvář.

CÍL >>  Pracovat s konkrétním místem jako zdrojem kontextu.

Samozřejmě se to nasvícení prostoru zdá na hlavu postavené, protože přece chceme fotit portrét. Mnoho mladých fotografů dělá tu chybu, že na vykreslení míst-

PLUKOVNÍK DONALD HOCUTT, POPRAVČÍ, STÁTNÍ VĚZNICE, ALABAMA Věděl jsem, že půjde o hlavní snímek k článku o trestu smrti, který vyšel v časopise Esquire, takže byl komponován tak, aby se vešel na dvojstránku, tedy plukovník je vlevo a plynová komora vpravo. Panty dveří byly umístěny tak, aby vyšly do švu mezi stránkami. Nahoře jsem nechal dost místa na nadpis článku, který

nosti použije pouze světlo, které „zbude“ z nasvíceného portrétu. Na prostředí si pak vzpomenou, až když je pozdě. To je chyba ze dvou důvodů:  Nasvítit místnost/prostředí je ve skutečnosti obtížnější úkol, přitom divákovi často poskytuje více informací.  Protože je místnost problematičtější, obvykle také zabere více času. Místnost je trpělivá, nemá kam jít, takže si obvykle můžeme dopřát ten luxus a prostor v klidu a s rozmyslem nasvítit.

zněl: „Poslední tvář, kterou kdy uvidíte.“ V tomto konkrétním případě jsem při práci použil velkoformátový fotoaparát 4 × 5 palců a spoustu dalšího vybavení. Plukovník Hocutt zařídil, aby mi nějací vězni přenesli vybavení 350 m na místo focení. Bylo šílené horko a já si všiml, že jsou všichni orosení potem, což mě inspirovalo použít stříbrné odrazné desky jako hlavní zdroje světla.

ROZMÍSTĚNÍ SVĚTEL PŘI FOCENÍ SNÍMKU VLEVO ZACHYCUJE TOTO SCHÉMA

Světlo s modrým filtrem uvnitř komory

Softbox osvětlující dveře do komory a výplňové světlo obličeje

Světlo do vlasů Stříbrná odrazná deska umístěné nahoře na stojanu s ramenem, odrážející se od odrazné desky

NASVÍCENÍ PR OSTŘEDÍ A INTER IÉ R Ů

SOUHRA SVĚTLA A STÍNU Paul Warchol je jedním z nejlepších fotografů architektury na světě. Na této fotografii je skvěle vidět, jak pomocí práce se světlem a kontrastem dokáže vést oko diváka po fotografii. Všimněte si, že nejsvětlejší místo fotografie je současně nejvzdálenější.

BEZPEČNOST, ETIKETA A PÁR PRAKTICKÝCH TIPŮ Světla, včetně pilotních žárovek v blescích, se mohou tak rozpálit, že zapálí textilie nebo ochranný lak. Mohou dokonce aktivovat protipožární systém budovy, pokud se k jeho čidlům dostanou dost blízko. Při zapojování trvalých světel nebo blesků se snažte zapojit zdroje do více okruhů. Ověřte si velikost jističe. Byty jsou většinou vybaveny jističi maximálně 20–30 A na jeden okruh. Místo abyste všechno zapojili do jedné zásuvky, raději ještě natáhněte silný prodlužovací kabel z vedlejší místnosti. Nikdy se nepřipojujte do stejné zásuvky či k jednomu okruhu, ve kterém je připojen a používá se počítač. Pokud vyletí pojistky, mohl by člověk pracující u počítače přijít o data. Jestliže fotíte u někoho doma nebo na pracovišti, jste tam na návštěvě. Neobejdete se bez přesouvání nábytku nebo ostatního vybavení bytu, ale šikovný asistent by měl použít fotoaparát v telefonu, aby zaznamenal, jak byly věci umístěny předtím, než jste je přesunuli. 

Netahejte světla po podlaze. Vždy je nadzvedněte. Vlákno rozsvícené žárovky je velmi křehké, proto při posouvání světel vždy zhasněte jak trvalá světla, tak pilotní žárovky blesku. Rozhodně nikdy nestoupejte v botách na cizí nábytek. Světlo odražené od okna nebo obrazů lze odstranit změnou naklonění obrazu (například pomocí zmuchlané kuličky z lepicí pásky umístěné za obrazem) nebo (v případě okna) umístěním stínidla mezi světlo a odraz. Při práci s bleskem je někdy obtížné určit, které světlo způsobuje odlesky nebo odrazy. Zhasněte všechna světla a pak je postupně znovu rozsvěcujte. Tímto postupem zpravidla odhalíte zdroj problémů. Při závěrečném balení pečlivě zkontrolujte, jestli jste nezapomněli na nějaké vybavení. Objektiv asi nezapomenete, ale taková dobrá paměťová karta stojí několik tisíc korun a dá se snadno ztratit, což je obzvlášť nemilé hlavně tehdy, když na ní máte uloženy výsledky celého focení. 

153

Osvětlení prostoru Mnoho mladých fotografů nastaví dvě světla (obvykle s deštníky) na každou stranu fotoaparátu a jednoduše napálí světlo na scénu. Problém je pochopitelně v tom, že světlo se vzdáleností ubývá, takže zadní část pokoje je tmavší a tmavší. Je to stejné, jako kdybyste s baterkou nakukovali do tunelu. Když se však díváme na fotografie výborných fotografů a kameramanů interiérů, zjistíme, že umístěním světel hluboko do scény (tak, aby nebyla v záběru) ve skutečnosti vytvářejí vzájemně se překrývající roviny světla, které vábí náš zrak prostorem a doslova nás lákají k prohlídce místnosti. Tímto způsobem se také zvýrazňuje textura textilií a předmětů. Pojďme si projít krok za krokem, jak lze chytrým rozmístěním světel zlepšit podobu interiéru. Fotky na protější straně byly pořízeny objektivem širším, než je ohnisková vzdálenost použitá pro finální snímek. Ale obecně není špatný nápad „svítit zeširoka“, protože se tím mnohem snadněji objeví všechny problémové oblasti. Techniku svícení se také snáze naučíte při práci s trvalými světly.

Cvičení

ANALYZUJTE, JAK VYKRESLUJÍ PROSTOR SVĚTLEM OSTATNÍ FOTOGRAFOVÉ. Prostudujte si časopisy o moderním bydlení jako je třeba Domov nebo Bydlení a zkuste poznat, jakým způsobem fotograf používal světla k vykreslení interiéru. Podívejte se na několik nízkorozpočtových filmů (vypněte zvuk, abyste se nenechali vtáhnout do děje). Filmaři jsou mistři v zobrazování prostoru pomocí světel, která kamera vůbec nezabírá. Vysokorozpočtové filmy jsou často natáčeny v perfektně vybavených ateliérech s komplikovanými světelnými sestavami, takže z nich fotograf tolik užitečných informací nevypozoruje. Osvětlete několik různých interiérů (bez lidí) jen pomocí jednoduchých světel. Pracujte pouze se skromným příslušenstvím, např. polystyrénovými deskami, filmařskou fólií a svorkami.

154

F OTO GR A F I E M I M O AT ELI ÉR A V PŘ I R O Z ENÉM PR OSTŘEDÍ

Nejprve zhasněte všechna světla v místnosti. Vliv světel na osvětlení scény tak uvidíte nezkresleně. Umístění světel hlouběji do scény přináší vlastní problémy (odlesky v objektivu, odlesky a dopad světla tam, kde je nechceme). Řešení těchto problémů zabere spoustu času, takže se vyplatí mít hodinu nebo dvě navíc a předem si světla nastavit, aby váš model nemusel čekat ve chvíli, kdy už se má fotit.

Teď nasviťte tvář Lidé, které fotíme, bývají obyčejně velice zaneprázdnění a většinou neví, co na scéně dělat. Z těchto důvodů je vždycky lepší nezkoušet si osvětlení přímo na fotografované osobě, ale na asistentovi, případně poprosit někoho z přihlížejících nebo na zkušební snímky vyfotit sebe. To samo o sobě přináší další problémy. Například, když je asistent vysoký 190 cm a má odbarvené vlasy do pasu a pak na focení dorazí malý muž středního věku se začínající pleší (proto mívají herci adekvátní osoby na záskok). Ale i v takovém případě budete mít rozmístění světel alespoň zhruba připravené. Jakmile je nasvíceno pozadí, máte to nejhorší za sebou. V nouzi můžete nasvícení tváře vždycky vyřešit jednoduše softboxem nebo deštníkem, ale až budete dolaďovat polohu fotoaparátu a světel při vlastním focení, nezapomeňte věnovat pozornost novým problémům, které se mohou v pozadí objevit (například světla odrážející se v okně nebo svítící přímo do objektivu).

BĚŽNÁ CHYBA Zde byla světla umístěna po obou stranách fotoaparátu a jen těsně před ním, tedy v přední části pokoje. Úbytek světla způsobil, že zadní část pokoje je o 1–2 expoziční stupně tmavší, a to i přesto, že do místnosti přes záclony proudí přirozené světlo.

JAK NASVÍTIT MÍSTNOST Dlouhé úzké pokoje, jako je tento, představují jeden z největších problémů: Hledejte co nejvíce výklenků a přilehlých dveří, kam můžete schovat světla.

 2 Všimněte si, že levé světlo svítí přímo do objektivu, musíme ho proto odstínit stínicí deskou umístěnou mezi světlo a fotoaparát.

 1 Začněte jednoduše tím, že umístíte dvě světla co nejhlouběji do místnosti a otočíte je do prostoru. Jedno by mělo být natočeno lehce do zadní části pokoje (světlo na pravé straně scény) a jedno lehce zpátky k fotoaparátu (světlo nalevo). Jestli chcete, můžete světlo natočené k fotoaparátu použít také jako zadní světlo při nasvěcování portrétovaného.

NASVÍCENÍ PR OSTŘEDÍ A INTER IÉ R Ů

155

Okna

Světlo 1 ve výklenku, natočené k fotoaparátu

Světlo 2 natočené do zadní části pokoje

Klapky zabraňují nasvícení stropu

Stínítko chrání objektiv před světlem 1

Světlo 3 s deštníkem

PROPOJENÍ DO JEDNOHO CELKU Přidejte deštník k nasvícení modelu a jste prakticky hotovi. Rozsvícení světel v místnosti poskytne trochu nezbytného výplňového světla a pomůže zachovat přirozený charakter prostředí. Jestliže pracujete sami, použijte jako model sami sebe.

 3 Pomocí klapek nebo vykrývacích (stínicích) desek odstiňte světla tak, aby se nenasvítila místa, které nasvítit nechcete (například strop). Klapky vytváří měkké stíny, protože jsou blízko žárovky, proto se hrany stínů dají snadno schovat v rohu mezi stěnami a stropem. Všimněte si další stínicí desky vlevo.

 4 V této chvíli už světlo vypadá docela dobře, ale je poněkud kontrastní. Můžeme buď použít další, výplňové světlo, nebo jednoduše v místnosti rozsvítit. Zbývá jen najít optimální kompozici snímku.

172

ROZHOVORY

Art Kane

PORTRÉT JAKO ABSTRAKCE Před Annie Leibovitzovou, Markem Seligerem nebo Chrisem Buckem tvořil Art Kane. Zatímco Arnolda Newmana můžeme právem považovat za původce konceptuálního portrétu, Art Kane byl tím drzým inovátorem, který konceptuálnímu portrétu otevřel dveře do moderní doby.

9. duben 1925: Narodil se v New York City. 1943: Hned po střední škole získává stipendium v programu Art of Military Camouflage (Umění vojenské kamufláže). 1944: Nastupuje k 603. kamuflážnímu praporu, přezdívanému též Armáda duchů (23. speciální jednotka). Sloužili zde i budoucí módní návrhář Bill Blass a malíř abstraktních obrazů Ellsworth Kelly. 1950: Promuje s vyznamenáním na Cooper Union. 1953–56: Na The New School studuje u Brodoviče. 1950–52: Redaktor časopisu Esquire.

Jednou z nejvýznamnějších úloh fotografie je fungovat jako zrcadlo, které jednak odráží, jednak spoluvytváří společnost dané doby. Art Kane nejenže dokumentoval společnost, která ho obklopovala; on byl současně jedním z jejích tvůrců. Od 60. let do poloviny 80. bylo prakticky nemožné sáhnout po časopise a nenajít v něm fotku od Arta Kanea. Jeho přínos ilustrační fotografii je nezměrný. Jonathan Kane je syn Arta Kanea. Je fotoeditorem časopisu, hudebníkem a také výborným fotografem.

1952–57: Umělecký ředitel, časopis Seventeen – nejmladší, jaký byl kdy jmenován. 1957–59: Umělecký ředitel, Irving Serwer advertising. 1959: Začíná fotit na plný úvazek. 1960: Otevírá svůj první ateliér v budově Carnegie Hall. 1962: Vyměňuje si portréty s tehdy ještě neskandalizovaným Andy Warholem, malířem, kterého si často najímal. 1963: První použití extrémně širokoúhlého objektivu v módní fotografii – Diana Vreelandová z časopisu Vogue je nejprve zděšena. 1967: Pro stánek USA na světové výstavě EXPO píše a režíruje film A Time To Play. do 1990: Fotí nejrůznější kampaně po celém světě. 22. února 1995: Umírá.

www.artkane.com

MJ: Byl jsem na 2. stupni základní školy, když jsem se dozvěděl o Vašem otci. Opravdu o něm moc nevím, kromě toho, že když jsem vyrůstal, viděl jsem jeho práce všude kolem sebe. Byl to nejspíš první fotograf, o němž jsem měl nějaké povědomí, protože jsem viděl jeho fotky prostě všude. Vím také, že než se stal fotografem, působil jako umělecký ředitel. JK: To je pravda. Svého času byl vlastně docela vyhlášeným uměleckým ředitelem. Tehdy byl nejmladším uměleckým ředitelem jednoho z hlavních amerických časopisů té doby (Seventeen), byl uveden do síně slávy Klubu uměleckých ředitelů, jeho podpis je stále u nich na zdi a doma měl jednu stěnu plnou cen za umělecké vedení, než se stal fotografem. [Art Kane získal během své kariéry 38 cen od Newyorského klubu uměleckých ředitelů.]

Během kariéry uměleckého ředitele se vrátil na svou alma mater, Cooper Union, a studoval fotografii u Alexeje Brodoviče. Mnoho jeho slavných fotografií vzniklo pro tento kurz. MJ: Je zajímavé přemýšlet o jeho kariéře fotografa v souvislosti s jeho profesí uměleckého ředitele. Nejspíš pro něj bylo přirozené přejít ke konceptuální tvorbě, protože tak přece ředitelé pracují. Přicházejí s vizuální koncepcí, která ilustruje myšlenky. Práce uměleckého ředitele ho nejspíš připravila na to, aby se mohl stát tím fotografem, jakým byl. A teď z úplně jiného soudku… při svém pátrání jsem narazil na zakódovaný odkaz na informaci, že Váš otec sloužil během 2. světové války v americké armádě jako člen přísně tajné „Armády duchů“ (Ghost Army). O co šlo? JK: (smích) To bylo první velké dobrodružství a veselá historka Arta Kanea. Během jeho základní služby vyhlásila armáda konkurz na „tvůrčí typy“ pro jakýsi přísně tajný projekt. Můj otec se přihlásil a ukázalo se, že hledají umělce, kteří by při vylodění ve Francii ošálili Němce. Další dva lidé, kteří se do projektu přihlásili, byli shodou okolností módní návrhář Bill Blass a malíř Ellsworth Kelly. Tým experimentoval s různými postupy, jak vytvořit v severní Anglii falešnou armádu, aby zmátl německá průzkumná letadla. Zkoušeli vytvořit tanky a náklaďáky z překližky, ale byly moc drahé a těžké. A protože všichni vyrostli v New Yorku na průvodech u příležitosti Dne díkůvzdání, tak si vzpomněli na nafukovací balónky. A tak vytvořili stovky nafukovacích tanků a částí artilerie, které se daly snadno převážet a kdekoli znovu poskládat. To byla ta Armáda duchů. MJ: Tu historku znám! Proto Němci přesunuli většinu svých tanků do Calaiské úžiny a nechali tak Normandii nedostatečně zajištěnou. Úžasné. Jeden z mých oblíbených snímků od Vašeho otce je portrét Sonnyho a Cher. Vypadá to, jako by se oba vznášeli a plavali. Jsou šťastní a zamilovaní. Podle mě ten snímek naprosto přesně

173

„Vnitřek fotoaparátu je jako vesmír.“ Art Kane

„Začíná to myšlenkou. Pokládám se za konceptuálního fotografa. Chci světu ukazovat skryté prvky osobnosti.“ Art Kane

SONNY A CHER, ČASOPIS MCCALLS, 1966 Tahle fotka vznikla až na několikátý pokus, protože voda deformovala výraz tváři obou celebrit.

vystihuje, kým ve své době v americké kultuře byli. JK: Přesně tak. A představte si, že Art Kane byl zlomyslným editorem své vlastní práce. Všechny snímky pořizoval na diapozitiv a bez milosti zahazoval všechno, co nesplňovalo jeho očekávání. U většiny jeho snímků existuje jen deset nebo patnáct záběrů, které se dochovaly. Focení Sonnyho a Cher je jedním z mála, ze kterých se dochovaly téměř všechny záběry. Většina těch fotek je skutečně klasická – podvečerní světlo, oni dva, jak cukrují na motorce. Ty snímky nejsou špatné a jsem si jistý, že časopisu by se líbily, jenže podle něj to ještě nebylo ono, a tak svým typickým způsobem přepíše historii a řekne: „zkusme to jinak“, a všichni skočí do bazénu.

s vámi. Je to jeden z těch snímků od Arta Kanea, u kterých to všechno přesně sedlo: móda, celebrity, životní styl, rockové hvězdy, celá koncepce. To všechno v tom snímku je. MJ: Další věc, která mě zajímá, je fakt, že Váš otec byl fotografem rockových hvězd v době, kdy to znamenalo být sám rockovou hvězdou. On a David Bailey jsou nejspíš ztělesněním toho, jak chápeme fotografy té doby, ale při svém pátrání jsem si uvědomil, že byl starší než lidé, které fotil.

MJ: Ale něco takového přece musel plánovat, ne? Musel mít podvodní pouzdro na fotoaparát.

JK: To je pravda. Bylo mu přes čtyřicet, když fotil rockové hvězdy, ale byl také příkladem moderního přístupu, při kterém integrujeme kulturu mladé generace do středního věku. Dnes můžeme celkem běžně vidět muže a ženy ve středních letech, kteří se oblékají a jednají jako mladí, ale tehdy to bylo něco velmi neobvyklého.

JK: Jasně, měl potápěcí přístroj a pás se závažím, takže mohl stát na dně bazénu. Ale souhlasím

MJ: Souhlasím, vždycky jsem vnímal Vašeho otce jako někoho, kdo „jde za všech okolností s dobou“.

JK: To také šel, ale zajímavé je, jak dokázal využít moudrost a zkušenosti svého věku k tomu, aby dodal důvěryhodnost mladé kultuře, kterou vnímal jako oprávněnou a živou. Skutečně ji pomohl zformovat do té podoby, jakou známe dnes. MJ: Zajímá mě, co mi řeknete o tomhle: Asi nejslavnější fotografií Arta Kanea je portrét rockové kapely The Who. Jak vznikl? JK: Lidé si většinou myslí, že kapela The Who ten snímek autorizovala, jelikož je to fotografie z přebalu jejich alba a z plakátu k filmu The Kids Are Alright. Ve skutečnosti byl ten snímek pořízen o deset let dříve. Původně byl určen pro časopis LIFE a později byl prodán jako obal pro album a filmový plakát. LIFE požádal mého otce, aby nafotil snímky k reportáži na téma „Nový rock“ na titulní stranu časopisu, a ta reportáž zmiňovala řadu hudebníků: Janis Joplin, The Cream, Jefferson Airplane a spoustu dalších.

174

ROZHOVORY

„Potřebuji plnit úkoly, miluju úkoly. Miluji disciplínu. Disciplína přináší svobodu.“ Art Kane

THE WHO, ČASOPIS LIFE, 1968 V historii fotografie rockových hvězd je jen málo kultovnějších a působivějších fotografií, než je portrét skupiny The Who od Kanea.

Otec se pečlivě připravoval na každý záběr. Když věděl, že má někoho fotit, poslouchal všechny jeho desky, studoval fanouškovské časopisy, zjistil všechno, co mohl. V případě kapely The Who zjistil, že nosívají na oblečení motivy britské vlajky. Peter Townshend a Roger Daltrey měli bundy a trika ušité z britských vlajek. Dávali jasně najevo, že jsou britská rocková kapela. A tak tuto myšlenku poněkud rozvinul a opatřil si obrovskou vlajku ušitou z několika menších. Vyfotil členy kapely zahalené do vlajky na bílém pozadí ve svém studiu v Carnegie Hall. Bylo to dobré, ale nebylo to ono. Pak si vzpomněl na fotografii tuláka spícího na Trafalgar-

ském náměstí od Cartier-Bressona a rozhodl se na ni odkázat. Znal dobře jedno místo – Park Carla Schurze poblíž Columbijské univerzity – tam našel ty správné prvky a celé to místo hodně připomínalo Trafalgarské náměstí. Všichni naskákali do taxíku, na místě je zabalil do vlajky a řekl jim, aby předstírali, že spí. Lidé si většinou myslí, že je to vyfoceno v Londýně, přitom to bylo foceno přímo tady, v New Yorku. MJ: Také jste zmínil ten snímek kapely Jefferson Airplane, což byla na svou dobu také hodně neobvyklá fotografie. Její pořízení bylo jistě nákladné, scéna se musela postavit a myslím, že

175

„Fotograf musí být kromě jiného také tak trošku detektiv. Snímky jsou výsledkem pátrání.“

kvůli ní musel letět na západ – je to vyfoceno v poušti… JK: Kdepak. Byl jsem u toho focení jako dítě. Ten snímek byl pořízen v Long Island City v Queensu ve státě New York. Ty bílé útesy, které jsou vidět v pozadí, jsou hromady sádrovce. Bylo to vyfoceno vedle továrny na sádrokarton. Přesto máte pravdu; náklady na tento snímek byly opravdu obrovské. Museli nechat vyrobit ty bedny z plexiskla, a to nebylo zrovna levné. Jenže Art Kane uměl lidi přesvědčit a v té době ho považovali za krále ilustrační fotografie. Také Airplane byli v té době na vrcholu slávy. Myslím, že každý, kdo s tím měl co do činění, byl přesvědčený, že ta fotka skončí na titulní straně, takže bylo po jeho a časopis postavení té scény zaplatil. Můj otec věděl o Jefferson Airplane mimo jiné i to, že jsou považováni za kapelu zařazovanou do žánru acid rock. Ty kostky měly evokovat kostky cukru, na kterých lidé brali LSD, a také měly odkazovat k LSD v kapslích, kterému se říkalo „okenní tabulky“ (Windowpane – pozn. překl.) a které bylo tehdy v módě.

Art Kane

„Snímky z vystoupení jsou jen ztráta času. Jsou stejné jako fotky ostatních fotografů.” Art Kane

MJ: Nikdy bych neuhodl, že ten snímek vznikl v Queensu a ty bílé pahorky v pozadí opravdu vypadají jako hory drog. Jenom přirozené světlo? JK: Ano, můj otec fotil většinou jen v přirozeném světle. S malým bleskem pořídil například snímek Johna Morrisona v šatně Morrisonova hotelového pokoje na zámku Marmont. MJ: Šlo o tentýž projekt? JK: Ano. MJ: To je pozoruhodné – z fotografií, o kterých jsme mluvili, jsou tři z nich z jednoho projektu. To je úžasné skóre. JK: Ano. Proběhla dvě focení na téma hudebníci a kultura mladých, jedno pro McCall’s v roce 1966 a druhé pro časopis LIFE v roce 1968. Většina fotografií hudebních ikon – Dylana, Cream, Janis Joplinové, The Rolling Stones, Franka Zappy – vznikla v rámci těchto dvou projektů. MJ: Vy to vidíte z jedinečného úhlu pohledu. Nejenže jste synem svého slavného otce, ale sám jste fotograf a fotoeditor. Mohl byste pomyslně trošku poodstoupit a objektivně zhodnotit práci svého otce, je-li to vůbec možné?

JK: Jeho přínos k tomu, jak dnes chápeme ilustrační fotografii, byl obrovský. V tomto rozhovoru se věnujeme pouze jeho portrétní fotografii, protože se jedná o téma Vaší knihy, ale on také samozřejmě odvedl spoustu práce v oblasti módní fotografie i v dalších. Myslím, že když se řekne módní fotografie v 60. až 80. letech, pro většinu z nás je jejím ztělesněním práce Helmuta Newtona, Guye Bourdaina, Hira a Arta Kanea. Byl také inovátorem v oblasti fotografické ilustrace. Kombinoval snímky pomocí vrstvení mnoho desetiletí před vynálezem Photoshopu. Někdy mám pocit, že jeho progresivní přístup neumíme ještě ani dnes plně ocenit. Nikdo jiný něco podobného nedělal. Obdivuhodné je, že jeho dílo ani v nejmenším neztratilo nic ze své působivosti – je stále stejně neotřelé jako v době, kdy vznikalo.

JIM MORRISON NA ZÁMKU MARMONT, ČASOPIS LIFE, 1968 Při dnešním přístupu k technologiím by se mohlo zdát přirozené, že obraz ženy (snad Marylin Monroe) na televizní obrazovce byl předem naplánován a připraven. Tenhle snímek však vznikl dávno před rozšířením videorekordérů a DVD přehrávačů. Kaneovo dílo je nádherným příkladem toho jak fotograf do svého plánu zakomponoval náhodu a štěstí.

206

SEZNAM VYBAVENÍ

SEZNAM VYBAVENÍ Každý fotograf je jiný a má jiné potřeby. Toto je základní vybavení, které s sebou nosím na opravdu každé focení. Obsahuje vše, co se podle mých dlouholetých zkušeností dá unést (s asistentovou pomocí), převážet letadlem za rozumnou cenu nebo naložit do auta.

2 3 12 7 1

8 15 16

16 4

BRAŠNA 1: FOTOAPARÁT, OBJEKTIVY APOD. Dva fotoaparáty: jeden plnoformátový, druhý s APS snímačem (1) Objektivy: tři zoomy a telekonvertor 1,4 ×, které pokrývají ohniskové délky 16–280 mm (2) 24mm „tilt and shift“ neboli „kipovací“ objektiv (není nutný) (3) 24mm f/1.4 (není nutný) (4) 50mm f/1.2 (není nutný) (5) 85mm f/1.8 (ať už je vaše oblíbená ohnisková délka jakákoli, měli byste mít jeden objektiv právě s touto pevnou ohniskovou vzdáleností (6) Paměťová karta o velikosti 64 gigabytů Digitální úložiště dat, na které se dají nahrávat snímky z paměťové karty, pokud nemáte k dispozici počítač (není nutné) Dva blesky s podporou TTL, které lze k fotoaparátu připojit kabelem, aby je bylo možné používat mimo tělo fotoaparátu (7) Dva adaptéry pro uchycení blesků na stojan (8) Držáky bezdrátových TTL blesků (9) Malý softbox nebo modifikátor, který se dá nasadit přímo na blesk Náhradní kabel na propojení fotoaparátu s počítačem (10) 

5 9

16 tužkových baterií (11) Náhradní baterie do fotoaparátu a nabíječky (vezměte si dvě, snadno se ztrácejí) (12) Spouště Pocket Wizard Flex pro TTL blesky (fungují i s ateliérovými záblesky, takže je to i záložní systém pro synchronizaci studiových blesků) (13) Náhradní synchronizační kabel (14) Kabelová spoušť (15) Kabely na propojení baterií Quantum se systémovými blesky Canon (16) Švýcarský nůž (před nástupem do letadla ho nezapomeňte uložit mimo kabinové zavazadlo) Malá rulička Gaffa lepicí pásky (17)

Vzorník barevných filtrů (18) Filtry na fotoaparát: difuzní, mírně difuzní a polarizační (19) Kolorimetr (20) Expozimetr/Flashmetr (21) Speciální krytka objektivu na uživatelské nastavení vyvážení bílé Hledáček firmy Zacuto, který se nasadí na LCD displej při natáčení videa nebo při prohlížení náhledů (22) Sada na čištění snímače Sada na čištění objektivů



SEZNAM VYBAVENÍ

207

11 11

9 1

5 2 8

14 7

10 6

5 3

3 5

1 8

9 4

9 13 2

BRAŠNA 2: POČÍTAČ/FILM

BRAŠNA 3: BLESK NA BATERIE

Macbook se síťovým kabelem, náhradní síťový kabel (1) Dvě sady USB kabelů na propojení fotoapárátu s počítačem (2) Skládací difuzní kruhová deska Skládací odrazná deska (bílá/stříbrná) Barevná kalibrační tabulka (3) Středně šedá tabulka (4) Proudový střídač (umožní vám připojit blesky a počítač do zapalovače v autě) (5) Externí pevný disk o kapacitě 250 GB (6) Čtečka paměťových karet (7) Síťový kabel s přepěťovou ochranou (8) Malý šroubovák a švýcarský nůž (nebrat s sebou na palubu letadla) (9) Líčidla: štětec, trocha pudru a balíček odličovacích tamponů (10) Malá rulička Gaffa lepicí pásky



Dva blesky Quantum Q (150 Ws) (1) Baterie pro blesk Quantum (2) Dva blesky Vivitar 285s s optickou servospouští (3) Nabíječky pro blesky (4) Kruh pro softbox, který umožňuje nasazení mých tří softboxů na blesk Quantum (5) Sada voštin (tyhle se dají páskou přilepit k reflektrorům Quantum) (6) Adaptéry na stojan (7) Dvě připojovací optické servospouště (8) Několik svorek (9) Gaffa lepicí páska (10) Rozptylová deska pro blesky Quantum (11)

BRAŠNA 4: SÍŤOVÉ BLESKY (NA STŘÍDAVÝ PROUD) Čtyři 400 Ws monobloky s kabely dělanými na míru (tyto lze také napájet z baterií Quantum) (1) Dvě podřízené zábleskové jednotky napájené ze sítě (dají se našroubovat do jakékoli žárovkové objímky a fungují jako elektronické blesky; mají vestavěné optické servospouště) (2) Systém tří radiových spouští – jeden vysílač, tři přijímače a místo každé spouště jako záloha náhradní kabely (3) Pět napájecích kabelů (jeden je náhradní) (4) Několik prodlužovacích kabelů v délce 5 m (5) Sada voštin Náhradní pilotní žárovka (7) Dvě náhradní pojistky do monobloků Malá sada adaptérů (rozdvojka, adaptér, umožňující použít objímku žárovky jako zásuvku, tři náhradní synchronizační kabely apod. ) (8) Sada úchytek, držáků, svěrek, svorek, špendlíků atd. (9) Tři roličky Gaffa lepicí pásky (černá, žlutá a šedá) (10) Několik barevných filtrů schovaných ve víku krabice (11) Dvě optické servospouště (12) Upínače softboxu (13) Standardní parabolický reflektor (14) 

KOMPENDIUM

PORTRÉTNÍ FOTOGRAFIE Principy, postupy a tipy: nepostradatelný průvodce fotografa Schopnost vytvořit efektní portrét je patrně nejdůležitější dovedností, kterou musí zvládnout každý kvalitní fotograf. Jen málo fotografů, ať už se specializují na jakoukoliv oblast fotografie, může doufat v úspěšnou kariéru, pokud portrétní fotografii nezvládá. Tuto knihu napsal přední portrétní fotograf. Sestává z jednotlivých cvičení, díky kterým získáte základní zkušenosti s touto oblastí fotografie a které vám významně pomohou rozšířit tvůrčí obzory a zlepšit fotografické dovednosti, případně nastartovat úspěšnou kariéru. V knize najdete podrobně zpracované semináře, které vás zasvětí do všech aspektů práce v ateliéru i mimo ateliér, od kompozice a psychologie až po stavbu komplikovaných světelných konstrukcí, práci se speciálním vybavením a digitálními úpravami. Inspirativní doprovodné snímky pocházejí z dílny převážně mladých fotografů a názorně ilustrují probírané postupy. Neobyčejně obohacující část knihy tvoří rozhovory s vynikajícími portrétními fotografy různého zaměření, které představují jejich přístup, filozofii i styl práce. Mark Jenkinson působí už více než 25 let jako profesionální fotograf. Za tu dobu pracoval na mnoha portrétních, módních, automobilových a reportážních zakázkách. Jeho fotografie se objevily ve významných časopisech po celém světě, mimo jiné Fortune, Vogue, Vanity Fair, Der Stern a Playboy. Mark pracuje také na soukromých výtvarných projektech a vyučuje fotografii na prestižní škole Tisch School of the Arts při Newyorské univerzitě.

DOPORUČENÁ CENA: 359 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR1119

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

ISBN 978-80-7413-159-2

9 7 8 8 0 7 4 1 3 1 5 9 2