Expozice – problémy a řešení by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

B R YA N P E T E R S O N

EXPOZICE PROBLÉMY A ŘEŠENÍ Nejčastější problémy při měření a nastavení expozice a způsoby, jak je jednou pro vždy vyřešit

BRYAN PETERSON EXPOZICE  problémy a řešení Nejčastější problémy při nastavení expozice a způsoby, jak je vyřešit

BRYAN PETERSON JEFF KENT

Bryan Peterson’s Exposure Solutions Copyright © 2013 by Bryan F. Peterson. All rights reserved. Published in the United States by Amphoto Books, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc., New York. This translation published by arrangement with Amphoto Books, an imprint of the Crown Publishing Group, a division of Random House LLC, a Penguin Random House Company. Copyright © 2013 Bryan F. Peterson. Všechna práva vyhrazena. Ve Spojených státech vydal Amphoto Books, nakladatelství Crown Publishing Group, divize Random House, Inc., New York. Tento překlad je vydán na základě dohody s Amphoto Books, nakladatelství Crown Publishing Group, divize Random House LLC, společnosti Penguin Random House.

Bryan Peterson Expozice – problémy a řešení Copyright © ZONER software, a.s., 2014 Vydání první, v roce 2014 Zoner Press katalogové číslo ZRK1401 ZONER software, a.s. Nové sady 18, Brno, 602 00 www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Redaktor: Pavel Kristián ml. Překlad: Pavel Kristián ml. Technický redaktor: Iva Šišperová DTP a obálka: Pavel Kristián ml. podle originálu publikace Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz, fotograficky.guru

ISBN 978-80-7413-276-6

slevy, akce,

novinky Nechejtenámkontaktna novinky.zonerpress.cz a získáte další bonusy, slevy a jiné výhody.

Mámě: moc nám všem chybíš

OBSAH Úvod

ZVLÁDNUTÍ KREATIVNĚ SPRÁVNÉ EXPOZICE

Jak se stát mistrem velké hloubky ostrosti Jak získat co největší hloubku ostrosti u teleobjektivů Jak se stát mistrem malé hloubky ostrosti Jak využít náhledu hloubky ostrosti

12 18 20 24

JAK NA FOCENÍ KRAJIN

Jak exponovat západy slunce (nebo snímky s protisvětlem) Jak dostat do fotek krajin a měst nádherné barvy Jak se zbavit nežádoucích odlesků v ostrém slunci i při zatažené obloze Jak exponovat scény s velkým kontrastem

28 34 40 44

FOTOGRAFIE POHYBU

Jak pořídit perfektně ostré akční fotky Jak zmrazit pohyb při nízké hladině osvětlení Jak zdůraznit pohyb pomocí delšího expozičního času Jak pořídit noční fotografii světel automobilů Jak zachytit pohyb pomocí pohybu fotoaparátu

52 56 60 66 70

FOCENÍ V NOCI

Jak fotografovat úplněk Jak na focení blesků Jak na focení ohňostrojů

78 84 88

UPRAVTE OKOLNÍ SVĚTLO POMOCÍ BLESKŮ A ODRAZEK

Jak exponovat portrét v protisvětle Jak exponovat objekt ve stínu proti osvětlenému pozadí Jak exponovat objekt při západu nebo východu slunce Jak s použitím výplňového blesku vyfotit portrét v poledním slunci Jak vytáhnout květinu proti tmavému pozadí Jak si bleskem přisvětlit tmavé pozadí Jak použít blesk k vytvoření protisvětla Jak přisvětlit tmavé popředí proti světlejšímu pozadí

94 98 102 104 106 108 110 114

UMĚLECKÉ EXPOZICE

123

Jak na focení „duchů“ Jak malovat expozičním časem Jak dodat do snímku energii zoomováním? Jak malovat světlem

124 126 132 138

Jak se stát mistrem velké hloubky ostrosti Problém Ve svých knihách používám často termín „výpravná expozice“. Výpravné expozice jsou prostě fotografie, které popisují nějaký příběh. A jako každý dobrý příběh mají i tyto fotografie úvod (popředí), stať (střed snímku) a závěr (pozadí). Aby se všechny tyto části do vaší fotografie dostaly pěkně ostré, budete chtít mít co největší hloubku ostrosti. Pokud chcete divákovi sdělit nějaký příběh, jsou výpravné fotografie zásadní, pro hodně lidí však může jejich pořízení představovat problém. Nemusí totiž být na první pohled jasné, jak takový snímek komponovat. Vedle expozice tak další problém představuje otázka „Kam vůbec ostřit?“.

Řešení Při focení výpravných snímků sahá většina fotografů po těch nejširších objektivech, které mají. Pro full-frame fotoaparáty by šlo o ohniskové vzdálenosti 14–24 mm, 16–35 mm nebo 17–35 mm. U zrcadlovek s menším senzorem by byl vhodný například objektiv 11–17 mm. Širokoúhlé zoom objektivy jsou používané, protože většinou pokryjí celý rozsah ohnisek, který budete při focení výpravných snímků potřebovat. Čas od času se stane, že využijete například kratší teleobjektiv, jako je 75–200 mm nebo některý z objektivů s ohniskovou vzdáleností mezi 45 a 60 mm. Vše záleží na tom, kolik toho chcete dostat do obrázku. Bez ohledu na to, jakým objektivem budete fotit, výpravná fotografie má jedno pevně dané pravidlo – vždy budete chtít pracovat se zacloněným objektivem (clona f/22 nebo dokonce f/32). Možná se najdou lidé, kteří budou tvrdit, že použít tak malou clonu je chyba. Budou říkat, že focení na takto

ZVLÁDNUTÍ KREATIVNĚ SPRÁVNÉ EXPOZICE

„malou díru“ vás připraví o ostrost, kontrast a dokonce i barvy. Já a armáda profesionálních fotografů vám ale radíme: Neposlouchejte je! Pokud nastavíte clonu f/22 (nebo vyšší), podaří se vám vytvořit ty nejpoutavější snímky krajin a měst. Další výhodou je, že si budete moct užít neuvěřitelnou hloubku ostrosti. Ostré bude vše od vzdálenosti 30 cm od fotoaparátu až do nekonečna! Pokud poslechnete sýčky, a nebudete používat malé clony, připravíte své výpravné fotografie o velmi důležitý „úvod“ jejich příběhu – popředí bude rozmazané a nejasné. Vaše fotky budou jako povídka bez několika prvních stran. Zachytit ostře vše od vzdálenosti 30 centimetrů od fotoaparátu až do nekonečna se vám při focení s objektivem 12-16 mm (nebo 17-24 mm u full-framu) se clonou f/8 ani f/11 nikdy nepovede. Řeknu to raději ještě jednou: Nikdy se vám s full-frame zrcadlovkou nepovede mít ostré vše od vzdálenosti 30 centimetrů od fotoaparátu až do nekonečna se clonou jako f/8 nebo f/11. Takže to byla clona. Další důležitou otázkou je, kam ostřit. Řekněme, že fotíte stodolu v polích pšenice. Pokud zaostříte na pšeničné klasy přímo před vámi (popředí – úvod), bude střed snímku (stodola) i pozadí (obloha) rozmazané. Pokud zaostříte na stodolu nebo oblohu, bude zase rozmazaná pšenice v popředí. Řešení je jednoduché – neostřete na žádný z hlavních objektů ve snímku. Přesně tak, neostřete na ně. Místo toho zaostřete do určité vzdálenosti podle hodnoty clony a ohniskové vzdálenosti (více si o tom řekneme na straně 16). Když říkám „neostřete na ně“, myslím tím, abyste nevytvořili kompozici a následně zaostřili na některý z objektů v ní. U výpravných expozic s co největší hloubkou ostrosti si nejprve nastavte clonu, a poté podle ohniskové vzdálenosti rychle určete, kam zaostřit. S clonou kolem f/22 se bude dokonale zaostřená oblast rozprostírat od velmi blízkého bodu až po nekonečno.

Se svými studenty jsem se zastavil u tohoto pampeliškami porostlého okraje silnice. Naším jediným cílem byla výpravná expozice. Jediné co nám chybělo, byla nějaká „veselá víla“, která by skotačila mezi květy. Jedna ze studentek, Olga, se ale rychle nabídla. Květiny v popředí jsem musel lehce přisvítit pomocí blesku. Objektiv 16-35 mm, f/22, 1/250 sekundy, blesk Nikon SB-900

JAK SE STÁT MISTREM VELKÉ HLOUBKY OSTROSTI

Jak exponovat západy slunce (nebo snímky s protisvětlem) Problém Co uděláte, když se vám naskytne pohled na nádherný západ slunce? Pokud budete exponovat podle nejjasnějšího bodu na obloze, z krajiny v popředí se vám stane jen silueta nebo černý flek. Pokud budete exponovat podle krajiny, obloha vyjde přepálená a vy přijdete o všechny ty krásné barvy. Je smutný fakt, že žádný z fotoaparátů na dnešním trhu nedokáže pojmout celý světelný rozsah scény osvětlené sluncem v protisvětle. Za starých časů to fotografové prostě museli překousnout a přepálit oblohu. Dnes ale máme jednoduché řešení.

JAK NA FOCENÍ KRAJIN

Řešení Někdo dostal výtečný nápad a udělal filtr, který dokáže zredukovat jas pouze v oblasti protisvětla (oblohy), a to o několik expozičních stupňů. Pozadí a popředí se tedy dostanou expozičně mnohem blíž, a fotoaparát tak dokáže zachytit scénu bez přepalů. Neutrální šedý přechodový filtr (ND) je na trhu už mnoho let a u kompozicí se silným protisvětlem dokáže zázraky. Ano, vývojáři Photoshopu také slibují, že jejich program dokáže z téměř bílých ploch vytáhnout ještě nějaké detaily, má na to dokonce svůj vlastní softwarový ND filtr. Problémem je, že pokud máte na obloze přepal (žádný detail, jen

bílá), nedokáže tam ani Photoshop dokreslit pixely. Proto je lepší vždy vyfotit snímek pořádně a pak ho když tak pouze poupravit. Takže jakou nastavit expozici při focení západu slunce v krajině s tím, že nechcete mít z popředí jen černo černou tmu? Nejprve nastavte takovou clonu, která vám zajistí krásně ostrou krajinu – velkou hloubku ostrosti – f/22. Poté nastavte expoziční čas podle popředí (pokud fotíte s nastavením priority clony, exponujte na popředí a čas se sám doplní). Před objektiv nasuňte přechodový šedý filtr tak, aby jeho tmavá část překrývala oblohu, od horní části snímku až k linii horizontu. Nyní budete mít správně exponované popředí i pozadí. Můžete fotit.

(Poznámka redakce: V nabídce vydavatelství Zoner Press najdete publikaci věnovanou pouze fotografickým filtrům a jejich použití, ať již jde o neutrální šedé, barevné korekční, kreativní nebo polarizační filtry: Filtry – průvodce digitálního fotografa, www.zonerpress.cz/filtry-pruvodce-digitalniho-fotografa nebo použijte přímo ).

S objektivem 12-24 a fotoaparátem na stativu jsem se snažil dostat co nejníže k písku, abych zachytil texturu pláže. Mým cílem byl výpravný snímek, takže jsem nastavil clonu na f/22. Namířil jsem fotoaparátem na pláž a naměřil, že správný čas bude 1/8 sekundy. Když jsem snímek překomponoval tak, abych zachytil i zapadající slunce, fotoaparát už chtěl nastavovat čas 1/125 sekundy. To jsem samozřejmě ignoroval a místo toho nasadil před objektiv přechodový neutrální filtr, který ztmavil oblohu o 4 expoziční stupně. První snímek (naproti vlevo) ukazuje, jak fotka vypadá bez filtru – všimněte si hlavně přepálené oblohy a slunce. Druhý snímek (na protější straně vpravo) už je s filtrem. Objektiv 12-12 mm, clona f/22, expoziční čas 1/8 sekundy; druhý snímek s nasazeným přechodovým šedým filtrem, který sníží expozici o 4 EV.

JAK EXPONOVAT ZÁPADY SLUNCE (NEBO SNÍMKY S PROTISVĚTLEM)

Jak se zbavit nežádoucích odlesků v ostrém slunci i při zatažené obloze Problém Mnoho fotografů už v poledním slunci ani nevychází ven. Světlo je tak ostré, že nemá cenu se pokoušet cokoli fotit. Tato averze vůči polednímu slunci je navíc podtržena zkušenostmi z focení při západu nebo východu slunce, kdy je světlo jemné, teplé a mnohem hezčí. Občas to ale jinak nejde a musíte fotit v poledne. Ostré polední světlo se odráží od všech alespoň trochu lesklých povrchů a vytváří na snímku nehezké fleky. Odražené světlo také připravuje snímek o barvy; fotografie může být dost vybledlá nebo nekontrastní, se spoustou drobných odlesků u odrazivých povrchů, jako je kov nebo sklo. Tento problém je ještě znatelnější ve dnech, ve kterých je zataženo a prší. Všechno je zahaleno tím nezajímavým bezbarvým šedavým nádechem – ulice, tráva, auta, zvířata, lidé. Všechno je bezbarvé díky šedým mrakům, přes které světlo prochází.

Řešení V té velké spoustě fotografických filtrů, které jsou dnes k dostání, je jeden, který by měl mít každý fotograf. Mluvím o polarizačním filtru. Jeho hlavní funkcí je eliminovat odlesky lesklých povrchů, jako je třeba voda nebo sklo. Polarizační filtr funguje nejlépe, když fotíte v pravém úhlu vzhledem ke slunci (takže slunce svítí ze strany na vaše levé nebo pravé rameno). Pokud je slunce přímo proti vám nebo za vámi, polarizační filtr moc nepomůže. Pokud fotíte v pravé poledne, je jedno, na jakou stranu fotíte, protože slunce máte přímo nad hlavou. Vždycky je k vám v pravém úhlu, ať už budete fotit na východ, západ, sever nebo jih.

JAK NA FOCENÍ KRAJIN

Řekněme, že fotíte brzo ráno, pak má polarizační filtr smysl v okamžiku, kdy fotíte na sever nebo na jih – pak budete mít východ a slunce v pravém úhlu ke směru vašeho focení. Schválně si to zkuste a uvidíte, že jak budete polarizačním filtrem na objektivu otáčet, tak budou mraky na obloze zřetelnější a obloha samotná bude mít mnohem výraznější barvu a vše bude pěkně kontrastnější. Proč tomu tak je? Světelné vlnění kmitá ve všech směrech – nahoru, dolů, do stran a prostě všude. Ty největší problémy dělají vertikální světelné vlny a především v okamžiku, kdy je slunce kolmo vzhledem ke směru focení. No a polarizační filtr je navržen tak, aby tyto vlny nepropustil skrz, propustí naopak horizontální vlnění a s ním všechny ty krásné živé barvy. Všimněte si, že pokud se natočíte směrem ke slunci a z 90 stupňů uděláte třeba jen 30 nebo 45, polarizační efekt se projeví jen na části oblohy, ta bude pěkně kontrastní a saturovaná. Zbytek oblohy zůstane nevýrazný a vybledle šedý. Možná se vám to už někdy stalo, tak teď alespoň víte proč. Nejprve nasaďte polarizační filtr na objektiv a pak jím otáčejte (má dva kroužky, jeden na našroubování do závitu objektivu a jeden na otáčení samotným filtrem) tak dlouho, dokud neuvidíte polarizační efekt. Za slunečných dnů to bude „modřejší“ obloha. Pokud je zataženo, vrátí se do snímku barvy a zmizí ten šedý nádech. Jen tak mimochodem, polarizační filtr ztlumí světlo procházející objektivem asi o dva expoziční stupně. Nemusíte se tím nějak víc zabývat, protože fotoaparát počítá expozici podle světla procházejícího skrz objektiv (TTL měření). To znamená, že ví, že před objektivem je něco, co nepropouští tolik světla, a přizpůsobí tomu například expoziční čas, pokud fotíte v režimu priority clony. Jen je zapotřebí si uvědomit, že to může znamenat delší expoziční čas a nutnost použít stativ a kabelovou spoušť nebo samospoušť.

Protože jsem fotil pod úhlem 90 stupňů vzhledem k rannímu slunci (které osvětlovalo malé městečko Puimisson v Provensálsku zprava), měl jsem jedinečnou příležitost použít polarizační filtr. Na prvním snímku (nahoře) jsem filtr nepoužil a jistě si všimnete toho pochmurného nádechu, absence barev jak v obloze, tak v zelených stromech a mizerného kontrastu. Druhý obrázek (napravo) je už s polarizačním filtrem. Rozdíl je vidět na první pohled. Obloha je mnohem výraznější a barvy keřů a stromů jsou mnohem živější. Nahoře: objektiv 24-85 mm, f/16, 1/125 sekundy; napravo: objektiv 24-85 mm, f/16, 1/30 sekundy a s použitím polarizačního filtru.

JAK SE ZBAVIT NEŽÁDOUCÍCH ODLESKŮ V OSTRÉM SLUNCI I PŘI ZATAŽENÉ OBLOZE

Jak pořídit perfektně ostré akční fotky Problém

Řešení

Možná že ten nejuspokojivější pocit na světě je zachycení nějakého rychlého pohybu v perfektně ostré fotografii, nad kterou budeme moci dlouze sedět a zkoumat všechny ty drobné nuance pohybu do nejmenšího detailu. Problémem samozřejmě je, že musíte veškeré dění „zmrazit“ a zároveň si zachovat správnou celkovou expozici. Fotografové často nevědí, jaký je ten správný expoziční čas pro zmrazení pohybu. Pokud budete používat čas příliš krátký, budete si muset pomáhat zbytečně velkým odcloněním, což se projeví na hloubce ostrosti a možné ztrátě detailu. Pokud naopak použijete příliš dlouhý expoziční čas, focený objekt bude rozmazaný.

Klíčem k perfektně ostrým fotografiím pohybu je expoziční čas. Kdybych přišel k vám domů poklábosit, dát si kafe a sušenku a odešel bych přesně za 1/100 sekundy, asi byste řekli, že jsem se moc dlouho nezdržel. Možná byste řekli, že jsem se zdržel jen okamžik. Jak dlouho ale trvá 1/100 sekundy? Věřte tomu nebo ne, ale je to desetkrát kratší čas, než je mrknutí oka, na které potřebujeme kolem 1/10 sekundy. Kdekdo by řekl, že 1/100 sekundy by tedy na zmrazení pohybu na fotce měla stačit… a ten kdekdo by se mýlil. Na druhou stranu existují mezi fotografy názory, že správný čas na zmrazení pohybu sportovců v přirozeném

světle je alespoň 1/2 000 až 1/4 000 sekundy. To ale taky není pravda. Na konci šedesátých a velkou část sedmdesátých let minulého století většina zrcadlovek ani neumožňovala časy rychlejší než je 1/1000 sekundy. Ale jen málokdy by ve Sports Ilustrated někdo řekl, že přišel o snímek, protože 1/1 000 prostě nebyla dost rychlá. Většina venkovních sportů se dá v pohodě fotit s expozičním časem od 1/250 sekundy do 1/1 000. A pro většinu zkušených fotografů je pro získání správné expozice s časy 1/250 nebo 1/1 000 sekundy klíčové nastavení ISO. Vysoké ISO umožňuje focení s mnohem kratším časem závěrky. S vyšším ISO také budete moci fotit s menší clonou (přiclonit) a zvětšit tak hloubku ostrosti. A čím větší hloubka ostrosti, tím větší bude ona ostrá oblast a tím snazší bude do ní dostat focený objekt. Ale vzhledem k tomu, jaké dnes mají fotoaparáty možnosti v oblasti automatického ostření, nemělo by správné zaostření na hlavní objekt představovat větší problém. Takže hlavním faktorem stále zůstává expoziční čas a nikoli clona. Další věc, kterou musíte zvážit, je vzdálenost. Existuje jednoduchý způsob, jak zjistit, jestli jste dost blízko: Zaplňuje focený objekt alespoň 75 % snímku? Pokud ne, běžte blíž.

Další na řadě je důležitá věc: směr, kterým se akce vyvíjí. Jde proti vám? Z jedné strany na druhou? Nebo snad nahoru nebo dolů? Pokud se objekt pohybuje směrem k vám nebo od vás, můžete nejspíš fotit s rychlostí 1/250 sekundy. Pokud se pohybuje před vámi z jedné strany na druhou nebo shora dolů, pak musíte expoziční čas zkrátit na 1/500 nebo až 1/1 000 sekundy. I když je pro zmrazení pohybu expoziční čas naprosto klíčový, o tom, jestli se vám podaří kýžený okamžik zachytit, nebo nikoli, rozhoduje spíše načasování, než čas. Proto je v takovém případě vaším nejlepším přítelem nějaká forma kontinuálního nebo sekvenčního snímání. Tuto funkci má hodně moderních přístrojů a v podstatě funguje tak, že dokud držíte zmáčknutou spoušť, fotoaparát nepřestává fotit. Některé fotoaparáty to zvládnou rychleji, některé pomaleji. Tak i tak znásobíte svou šanci na zachycení toho správného momentu. Můžete začít fotit třeba sekundu předem a pokračovat ještě sekundu poté, co se klíčový okamžik odehraje. Pokud pořídíte třeba 15 snímků, máte velmi dobrou šanci, že alespoň jeden z nich se podaří. Trefit se do správného momentu bez kontinuálního snímání může být velmi obtížné.

Když jsem byl v obchodu pro potápěče naproti svému hotelu na Maui, zaslechl jsem dva borce, jak se baví o „supr vlnách, který zejtra budou na severní pláži“. Zeptal jsem se, jestli to znamená, že tam budou surfaři, a oba mi jednohlasně odpověděli: „No, jasně!“ Druhý den ráno jsem si přivstal a našel si perfektní pozici na focení. Během 30 minut se objevili první surfaři – spolu s šesti až devíti metrovými vlnami. Za malou chvíli už tuto výzvu v podobě hřmících vln přijalo více než 20 surfařů. S fotoaparátem na monopodu a s nasazeným teleobjektivem 200-400 mm, jsem nastavil čas na 1/1 000 sekundy a ISO 100 a zamířil jsem na modrou oblohu. Expozimetr hlásil, že správná clona v těchto podmínkách je f/5.6. Čistá modrá obloha je naprosto perfektní k měření expozice pro tento druh snímků – kontrastní, čelně nasvícené scény se spoustou bílé ve vlnách. Bílá je zabiják správné expozice, protože pro většinu senzorů je příliš jasná

a expozimetr se z ní snaží udělat šedou. Abych se tomu vyhnul, neměřím expozici přímo z focené scény, ale raději se podívám fotoaparátem asi 30 stupňů nad obzor na modrou oblohu. To je místo, kde obloha není ani příliš světlá, ani příliš tmavá. (O tom jsme se ale bavili už v předchozí kapitole.) Protože se surfaři po vlnách pohybovali neuvěřitelnou rychlostí, přepnul jsem režim ostření na kontinuální (bývá označen jako AF-servo nebo AF-C). V tomto režimu můj Nikon neustále přeostřoval, a já se mohl soustředit jen na sledování surfařů na moři. Fotil jsem také v kontinuálním režimu snímání (ano, je to tu samý kontinuální režim, že?) přibližně šest snímků za sekundu. I když jsem fotil jen necelou hodinu, podařilo se mi pořídit několik velmi dobrých snímků. Ale většinu zásluh na tom mají surfaři, kteří se postarali o opravdu jedinečný zážitek. Objektiv 200-400 mm, f/5.6, 1/1000 sekundy

JAK POŘÍDIT PERFEKTNĚ OSTRÉ AKČNÍ FOTKY

UPRAV TE OKOLNÍ SVĚTLO POMOCÍ BLESKŮ A ODRAZEK

říve nebo později každý fotograf narazí na problém spočívající ve spojení několika různých zdrojů světla v jednom snímku. Už když pracujete s bleskem a fotíte venku, máte dva různé zdroje světla. Pro blesk platí nějaké expoziční hodnoty, pro okolní světlo jiné. Kombinace těchto dvou zdrojů světla ale není tak obtížná, jak by se mohlo zdát. Klíčem je měřit expozici na správném místě snímku. Je také velmi důležité pracovat v manuálním

expozičním režimu, a ne v režimu priority clony, času nebo režimu Program. Expoziční hodnoty musíte mít plně pod kontrolou, abyste mohli určit, kolik okolního světla se do snímku dostane. Ano, šlo by to i v režimu priority clony nebo času pomocí korekce expozice, ale to už pak začíná být příliš komplikované. Navíc pokud zapomenete korekci expozice vrátit na 0, můžete si pokazit další fotky nebo klidně celé další focení. Mnohem jednodušší je prostě fotit v manuálním režimu.

Jak malovat světlem Problém Pokud si představíte, že senzor fotoaparátu je čisté malířské plátno (na což je dobré si zvyknout), určitě si snadněji představíte efekt kreslení světlem. Při běžném denním focení budeme používat expoziční časy rychlejší než mrknutí oka. Když ale mluvíme o kreslení světlem, budeme se bavit o několikasekundových až minutových expozicích. Na rozdíl od malíře, který používá olejové a akrylové barvy, my budeme pracovat s prskavkami, blesky a baterkami. A občas si budeme muset na pomoc zavolat také ND filtr.

Řešení Kreslení světlem je velmi často technikou pokus/omyl a občas je to jen omyl za omylem, ať děláte cokoli. Pravidlem ale je, že se budete chtít dostat na expoziční čas mezi 8 až 60 sekundami. O expozičním času bude rozhodovat jak denní doba (a okolní dostupné světlo), tak clona, ISO a použité filtry. Většina lidí fotí tento typ snímků za soumraku, úsvitu nebo v nějakém temnějším pokoji.

138

UMĚLECKÉ EXPOZICE

Všechny tyto situace spojuje nízká hladina osvětlení. Pokud to zkombinujeme s nízkým ISO a clonou f/16 nebo f/22, dostaneme se na použitelné expoziční časy mezi 15 a 30 sekundami. A pokud ještě přidáte ND filtr, můžete se klidně dostat až na expoziční časy okolo 1 minuty. O tom, jak dlouhý má být expoziční čas, většinou rozhodne, jak moc chcete světlem malovat. Takže začněte tak, že si rozmyslíte, jak dlouho asi budete potřebovat na osvětlení objektu. Jakmile máte v hlavě čas, upravte clonu tak, abyste se na něj dostali. Pokud máte nastaveno f/11 a čas 4 sekundy a na osvětlení objektu potřebujete 8 sekund, musíte jít na clonu f/16. Z toho důvodu s sebou také vždycky mám nastavitelný ND filtr s rozsahem 2–8 EV, který mi pomůže expoziční čas ještě protáhnout. Ať už jste na pláži, poušti, v horách, v lese, ve městě nebo kdekoli jinde, možností pro malování světlem najdete všude kolem sebe bezpočet. Nezáleží na tom, jaké je roční období, jestli je zataženo, prší nebo sněží. Důležitá je jediná věc – nepoužívat expoziční čas kratší než 8 sekund. A co když fotíte během dne? S použitím ND filtru den rychle změníte na noc a získáte tak ty správné expoziční hodnoty pro malování světlem.

V malém lesíku u Christchurch na Novém Zélandu jsem našel hezké peříčko a umístil ho do prasklé kůry jednoho stromu (fotka nahoře). Na makro objektiv jsem nasadil nastavitelný (Variable) ND filtr a otočil ho na maximální redukci světla, na 8 EV. Abych se dostal na 8 sekundovou expozici, musel jsem zaclonit na f/22 a nastavit ISO 100. Během expozice jsem na peříčko svítil baterkou a „maloval po něm světlem“. Díky tomu druhá fotografie (vlevo) skoro září. Ještě upozorním, že jsem fotil s vyvážením bílé nastaveným na Zataženo (Cloudy), díky čemuž jsou barvy pěkně teplé. Nahoře: objektiv 105 mm, f/16, 4 sekundy, s Variable ND filtrem nastaveným na 8 EV; vlevo: objektiv 105 mm, f/22, 8 sekund, s Variable ND filtrem nastaveným na 8 EV

JAK MALOVAT SVĚTLEM

139

EXPOZICE

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI PORTRÉT M ich

a e l F re e m a n

PROBLÉMY A ŘEŠENÍ

TO G

R AFIE V P R A

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI SVĚTLO A SVÍCENÍ M ich

Bryan Peterson je profesionální fotograf, zkušený lektor a autor mnoha knih o fotografii. V této publikaci odpovídá na ty nejčastější, ale i nejzapeklitější otázky, které mu jeho čtenáři a studenti ohledně expozice pokládají. Jedná se o problémy, na které fotografové naráží znovu a znovu, například jak správě exponovat snímek s vysokým kontrastem, jak zmrazit pohyb na scéně s nízkou hladinou osvětlení, jak vyfotografovat úplněk, jak pořídit portrét proti jasné obloze, jak zachytit objekt ve stínu proti osvětlenému pozadí a mnoho dalších. U každého problému nejprve Bryan popíše, v čem je háček a jakých chyb se fotografové nejčastěji dopouštějí, a následně přijde s jednoduchým řešením, které posune vaše fotografie na vyšší úroveň. Díky této knize přestanete opakovat stále ty stejné chyby a odnaučíte se fotografické zlozvyky, které sužují tolik začínajících i pokročilých fotografů. Zcela jistě zde najdete odpovědi i na vaše otázky týkající se expozice.

E N C Y K L O P E D I E

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

G R A F I K A

A D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

Naučte se FOTOGRAFOVAT S BLESKEM kreativně

Bryan Peterson

slevy, akce,

novinky

Nechejte nám kontakt na novinky.zonerpress.cz a získáte další bonusy, slevy a jiné výhody.

DOPORUČENÁ CENA:

280 KČ

KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1401

ISBN 978-80-7413-276-6

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz; www.zonerpress.cz ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 7 6 6