KR ÁL ACHNATON A A M ARNSKÉ OBDOBÍ
Za vlády Tutanchamonova dědečka Amenhotepa III., která začala roku 1391 př. n. l., dosáhl Egypt nebývalých úspěchů ve všech oblastech. Neohrožovali jej vnější nepřátelé, ekonomika prosperovala a architektura a umění vzkvétaly. Stěží se tak daly předvídat dramatické změny, které měly brzy zachvátit celou zemi. Ve zpětném pohledu je však možné rozeznat znamení událostí, jež přišly
Na protější straně: Kolosální sochy přiléhající k pilířům raných Atonových chrámů v Karnaku zvýrazňují Achnatonovy neobvyklé obličejové rysy Nahoře: Polychromovaná skleněná váza ve tvaru ryby z el-Amarny. Výroba skla zaznamenala během Amarnské doby značný rozvoj
23
SARKO F Á G A RAKVE
RAKVE PRVNÍ (VNĚJŠÍ) RAKEV
a květinovými girlandami. Pod zkříženým předloktím krále jsou ztvárněny ochranné bohyně Nechbet a Vadžet v ptačí podobě s hlavami supa a hada.
Má antropoidní tvar, je vytesaná ze dřeva a pokrytá zlatou fólií se štukovým podkladem. Přes odznaky moci na čele ležel věnec z olivového listí a snad modrých chrp. Na rakvi jsou vyobrazeny bohyně Eset a Nebthet tak, jako by zesnulého halily do svých křídel. Nohy rakve byly už ve starověku částečně seříznuty, protože se svou výškou nevešly pod víko sarkofágu.
TŘETÍ (VNITŘNÍ) RAKEV
Antropoidní tvar byl odlit z masivního zlata silného 2,5– 3 mm o váze 110,4 kg. Opakuje se zde motiv ochranných bohyní Nechbet a Vadžet s roztaženými křídly nad břichem krále – pod jeho zkříženým předloktím, zatímco bohyně Eset a Nebthet jsou zobrazeny jako ženy s křídly roztaženými nad nohama faraona.
DRUHÁ (PROSTŘEDNÍ) RAKEV
Má rovněž antropoidní tvar a je zhotovená stejně jako první. Byla zahalená lněným rubášem a pokrytá věncem
108
SARKO F Á G A RAKVE
ČT VRTEK 5. LISTOPADU
Ze sarkofágu byla vyzvednuta nosítka na rakve.
převrácením rakví dnem vzhůru, pokrytím vnějšku druhé rakve silnými přikrývkami na ochranu před ohněm a umístěním parafínových lamp pod třetí rakev, aby se ztvrdlá látka roztavila. Došlo přitom také k uvolnění zlaté masky.
STŘEDA 11. LISTOPADU – ČT VRTEK 19. LISTOPADU
Došlo k odhalení a zkoumání Tutanchamonovy mumie. Stalo se tak v „laboratoři“ zřízené v hrobce KV 15. Zlatá maska zůstala přilepená k vnitřku třetí rakve.
Na protější straně: Carter a egyptský pomocník očišťují víko třetí rakve z masivního zlata, jež stále leží uvnitř té druhé
PÁTEK 27. LISTOPADU – PONDĚLÍ 14. PROSINCE
Podařilo se oddělit druhou a třetí rakev slepené ztvrdlou masou úliteb, a to následujícím postupem: obložením třetí (vnitřní) rakve zinkovými pláty,
Nahoře: Stránky z výkopového deníku Howarda Cartera se záznamy od 27. listopadu 1925 do 14. února 1926, kde popisuje otvírání rakví
109
U P OMÍNK Y N A T EN TO S V Ě T
K
uvedené kategorii patří i některé kusy nábytku. Jde například o malou židli z ebenového dřeva, která byla zjevně zhotovena pro dítě a v hrobové výbavě se ocitla snad čistě ze sentimentu. Dvě honosně dekorovaná křesla, často označovaná jako „trůny“, zdobí prvky víry z Amarnské doby, především Aton v podobě slunečního kotouče. Představy soustředěné kolem tohoto boha tvořily základy Achnatonovy náboženské reformy, ale ke konci Tutanchamonovy vlády pozbyly platnosti. Některé kartuše s královým jménem došly aktualizace – změny z původního Tutanchaton („Živoucí obraz Atona“) na Tutanchamon („Živoucí obraz Amona“), ale jiné zůstaly v původní podobě. To naznačuje, že nábytek pochází z dřívější doby, a jeho úpravy mohly být provedeny poté, co nedostatek výbavy vedl k jeho zařazení do hrobky. Změny jsou však pouze povrchové a je celkem zarážející, že představy,
které zcela popírají tradiční víru, nebyly pokládány za škodlivé pro Tutanchamonův posmrtný život. Význam jiných předmětů, například vápencových a skleněných sošek, jež možná znázorňují Achnatona, zůstává nejasný. Člověk má tendenci vnímat je jako skutečné upomínky. Zdá se, že znepokojivě moderní myšlenka, ačkoli plně nechápeme její důsledky, se odráží v souboru čtyř drobných antropoidních rakví nalezených v pokladnici. Vnitřní je popsaná jmény královny Teje, hlavní manželky Amenhotepa III. (a tedy Tutanchamonovy babičky), a obsahuje pramínek spletených vlasů. K téže kategorii patří zlatá soška, jež patrně ztvárňuje samotného Amenhotepa III. Účel takzvaného manekýna připomínajícího krejčovské panny není zřejmý, ale mohl být spíše praktický než náboženský. Další záhadou je drobná bronzová figurka psa nalezená v přístavku, která zřejmě nemá žádný náboženský význam.
TRŮN Současný vzhled tohoto křesla (někdy nazývaného „zlatý trůn“) je poněkud zavádějící. Původně byly v prostorech mezi nohami a vzpěrami prolamované obrazce symbolizující spojení Horního a Dolního Egypta, a křeslo tak muselo působit masivněji. Je vyrobeno ze dřeva, potaženo plátkovým zlatem a vykládáno stříbrem, polodrahokamy, vápencem, fajánsí a sklem. Nohy přizdobují bronzové návleky. V přední části sedáku jsou lví hlavy a nohy zakončují lví tlapy, područky mají tvar okřídleného hada. Na opěrce zad je reliéfní scéna s Tutanchamonem a královnou Anchesenamon, která jej pomazává mastí. Aton, hlavní náboženský symbol Achnatonovy vlády, vyzařuje nad párem své paprsky zakončené lidskýma rukama. Jména v kartuších vedle obou postav byla upravena z dřívějšího tvaru, jenž obsahoval Atonovo jméno; jména v zadní části opěrky ale zůstala původní. Jelikož král jméno změnil již na počátku vlády, scéna jej zachycuje v době, kdy mu nebylo více než 10 nebo 11 let.
148
U P OMÍNK Y N A T EN TO S V Ě T
Na protější straně: Okázale zdobené křeslo („trůn“) stálo v předsíni Vlevo: Toto krásné křeslo pochází z přístavku. Raná forma králova jména, Tutanchaton, je uvedena v kartuších na opěradle křesla, po stranách bohyně Nechbet v podobě supice s rozepjatými křídly
KŘESLO S K ACHNÍMI HL AVA MI
Vpravo: „Manekýn“, dřevěná busta panovníka, jejíž účel není jasný, byla nalezena v předsíni
Tvar tohoto honosného křesla (někdy nazývaného „slavnostní trůn“) je neobvyklý a docela důvtipný, jelikož napodobuje jiný typ nábytku, ale nemá jeho funkci. Je totiž odvozený z otevřené skládací stoličky, ale přidáním lehce sklopené opěrky zad vzniklo křeslo. Kousek byl vyroben z ebenového dřeva a slonoviny, ozdoben plátkovým zlatem a je bohatě vykládaný. Nohy končí kachními hlavami a pevný sedák svým vykládáním připomíná zvířecí kůži. Nápisy na křesle odkazují na krále Tutanchatona a řadí jej tedy na počátek jeho vlády, do doby, než si změnil jméno.
149
KR ÁL TUTANCHA MON
O Tutanchamonovi (1336–1327 př. n. l.) se někdy mluví jako o nevýznamném faraonovi, který proslul jen proto, že se jeho hrobka s pohádkovým pokladem našla víceméně neporušená. To je ale sotva spravedlivý úsudek. Ačkoli jistě naslouchal svým rádcům, Tutanchamon vládl Egyptu v jednom z nejsložitějších období jeho historie. Země se po dvou turbulentních dekádách Amarnské doby vracela k tradici, a tak je Tutanchamonovu vládu třeba vnímat jako nezbytný most k nové vzrušující éře ramessovských panovníků
Uprostřed: Reliéf nalezený v Karnaku zobrazuje Tutanchamona (uprostřed) mezi bohem Amonem (vpravo) a bohyní Mut. Král je tu představován jako nejmladší člen triády Na protější straně vlevo: Dřevěná zlacená soška Tutanchamona držícího důtky a dlouhou zaoblenou hůl; stála v pokladnici
150
K R Á L T U TA N CH A MO N
O
sudy Tutanchamona (jenž se zprvu nazýval Tutanchaton) před tím, než se stal králem, jsou téměř neznámé. Nevíme dokonce jistě ani to, kdo byli jeho rodiče. Logicky lze předpokládat, že byl synem krále Achnatona (vládl 1353–1337 př. n. l.). Nikdy ale není zobrazován se svým otcem a královnou Nefertiti. Mohlo by z toho plynout, že se narodil z vedlejší královské manželky, snad jménem Kija. Ne všichni historikové s tím však souhlasí, někteří se domnívají, že otcem Tutanchamona byl Amenhotep III. (to by ovšem předpokládalo dlouhou společnou vládu Amenhotepa III. a Achnatona, což je
Dole vpravo: Anchesanamon upravuje Tutanchamonovi šperky na krku, detail z dřevěné zlacené schránky z předsíně
KULTOVNÍ CHRÁ M Ačkoli umístění královských hrobek faraonů Nové říše (1540–1069 př. n. l.) nebylo tajné, vstup do Údolí králů byl ve starověku omezen. Skalní hrobky zůstaly zapečetěné, a tedy nepřístupné a nestály tu žádné chrámy, kde by se kult zesnulých panovníků mohl udržovat prostřednictvím obřadů a přinášením obětin. Tyto kultovní chrámy vyrostly podél západního břehu Nilu ve vzdálenosti asi 1,5–2,5 km od Údolí králů. Také Tutanchamon takový chrám pravděpodobně měl, ale téměř jistě malý a zatím se jej nepodařilo najít. Mohl se nacházet v blízkosti Ajeho a Haremhebova chrámu nedaleko Medínit Habu.
151