Zoner Photo Studio 1

:ONER

0HOTOÒ3TUDIO UPRAVUJEMEÒFOTOGRAFIE 0AVELÒ+RISTIfNÒAÒKOLEKTIV

Obsah Poděkování a úvod

2

Základní nastavení ZPS

4

Dialogové okno Možnosti Sekce Vzhled Sekce Všeobecné Sekce Zobrazení Sekce Katalog Sekce Náhledy Sekce Popisy náhledů Sekce Editor Sekce Prohlížeč Sekce složky Sekce Integrace Sekce Správa barev Sekce Informace Sekce Značky Sekce RAW Sekce Uživatelské aplikace Sekce Certifikáty pro podpis Sekce Ostatní Sekce Filtry Sekce Zásuvné moduly Sekce GPS Sekce Pokročilé Uložení a načtení nastavení Správa nastavení filtrů Vlastní nastavení

4 5 5 8 9 11 12 12 14 15 15 16 20 21 21 22 24 24 26 27 28 28 30 31 31

Získávání souborů Kopírovat ze zařízení Skenovat pomocí TWAIN Získat ze schránky Snímání obrazovky Stáhnout obrázky z webu Získat obrázky z PDF Získat JPEG obrázky ze souboru Konvertovat DNG/RAW

Okna filtrů Společné prvky oken Okno filtru v Průzkumníku

34 35 38 39 42 44 44 45 45

46 46 46

Editor – nástroje a jejich nastavení 48 Panel nástrojů Editor – nástroje a jejich nastavení Retušovací nástroje

RAW Okno konvertoru RAW RAW

49 63 63

68 68 70

Úprava snímků RAW Základní nastavení Efekty Nastavení konverze Globální nastavení Workflow při zpracování RAW

HDR Příprava obrázku HDR

75 76 88 94 94 96

98 99

Úpravy fotografií

104

Úrovně

112

Kontrola histogramu Volba kanálu Černý bod, bílý bod Automatické korekce Postup úpravy Úprava barevných kanálů Automatické úpravy Úrovně – příklady použití Úrovně a práce ve výběru Úrovně a vrstva úprav

Křivky Popis okna Úprava křivky Histogram Použití křivek Automatický kontrast / úrovně Práce s jednotlivými kanály Křivky – příklady použití Křivky a vrstva úprav Křivky automaticky

Barva Základní barevné úpravy Upravit teplotu barev Upravit barvy Posun barev Variace Míchání kanálů Převod do stupňů šedé

112 112 113 113 114 117 120 122 123 124

126 126 127 127 128 132 132 132 134 136

138 138 140 141 143 144 145 146

Ostrost snímků

150

Doostření snímků

152

Panoráma

156

Multiexpozice

158

Rejstřík

159

4

ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ ZPS

Základní nastavení ZPS Dialogové okno Možnosti Prvním krokem, který je nutné po instalaci ZPS provést, je nastavení vzhledu, chování a vlastností aplikace, začlenění do prostředí Windows a volba řady dalších nezbytných parametrů. Všechna základní nastavení jsou soustředěna v dialogovém okně Možnosti.

Dialogové okno Možnosti otevřete kliknutím na tlačítko Nastavení (obr. 1) umístěné v pravém horním rohu okna ZPS. Z rozbalené nabídky (obr. 2) vyberte kliknutím položku Možnosti;

Obr. 1: Umístění tlačítka Nastavení v okně Zoner Photo Studio 13

Obr. 2: Tlačítko Nastavení – položky rozbalovací nabídky

rychlejší alternativou je použití klávesové zkratky CTRL+M. Dialogové okno Možnosti (obr. 3) je rozděleno na tři základní části: vlevo je svislý pruh umožňující výběr sekce, která se bude nastavovat. Hlavní část okna obsahuje ovládací prvky, kterými nastavujete vlastnosti a chování systému. V dolní části jsou tlačítka: • Výchozí: Vrátí upravená nastavení právě zobrazené sekce do výchozího stavu ZPS (při prvním spuštění). Tlačítko Výchozí neovlivní obsah

jiných sekcí; použitím tlačítka Výchozí při např. zobrazené sekci Vzhled neovlivníte nastavení, která jste provedli pro barevné značky v sekci Značky. Pokud byste chtěli zrušit všechna nastavení a vrátit se k původním hodnotám po instalaci ZPS, použijte příkaz Nastavení > Výchozí nastavení. Způsob jak uložit a použít nastavení prostředí ZPS bude zmíněn později.

• OK: Schválení změn, jejich nastavení a zavření okna Možnosti.

• Storno: Odmítnutí změn, návrat k hodnotám, které byly nastaveny před otevřením okna nebo potvrzeny tlačítkem Použít, a zavření okna Možnosti.

SEKCE VZHLED

• Použít: Provede všechny změny ve všech sekcích, ale ponechá okno Možnosti otevřené pro další úpravy. Pokud se vám nebude změna (např. vzhledu ZPS) líbit, nemůžete ji již automaticky vrátit do stavu před otevřením okna Možnosti; pomocí tlačítka Výchozí můžete vrátit nastavení aktuálně zobrazené sekce pouze do výchozího stavu ZPS. • Nápověda: Otevře nápovědu pro aktuálně zobrazenou sekci v okně Možnosti.

Sekce Vzhled V sekci Vzhled (obr. 3) je možné nastavit zobrazování základních prvků ZPS. Pomocí jednotlivých ovládacích prvků můžete zvolit vizuální téma prostředí, např. současné „módní“ Tmavé.

(Pozn.: V knize budou použity obrázky ve vzhledu Podle systému.) Význam nastavení je jasný; na pruhu Náhled můžete přímo zkontrolovat vliv změn na zobrazení.

Obr. 3: Sekce Vzhled v okně Možnosti

Sekce Všeobecné V sekci Všeobecné (obr. 4) je možné nastavit řadu velmi důležitých parametrů, které výrazně ovlivní práci v ZPS. Ovládací prvek Při dvojkliku na náhled obrázku v Průzkumníku spouštět dovoluje určit, která aplikace se otevře, pokud v Průzkumníku ZPS dvojitě kliknete na obrázek. K dispozici je nastavení Editor nebo Prohlížeč. Hodnotu nastavte podle toho, která činnost je při vaší práci běžnější, zda obrázky spíše prohlížíte (třídíte, hodnotíte...), nebo upravujete. V každém případě máte pro přechod do režimu prohlížení nebo editování snímku další možnosti.

Nastavení tohoto ovládacího prvku se použije i pro dvojklik na náhledu snímku v okně Náhled.

Nastavení Kvalita vykreslování bitmap určuje metodu použitou pro vykreslování obrázků na obrazovce, pokud je zapotřebí je zmenšit, aby mohly být celé zobrazeny. Volba Vysoká (supersampling) poskytne nejkvalitnější výsledky, je ale nejnáročnější na výkon počítače. Volba Nízká (nejbližší body) dává teoreticky nejméně kvalitní výsledky, na některých monitorech může poskytnout ostřejší obraz; v každém případě je však pro zobrazení nejrychlejší. Nastavení kvality vykreslování bitmap nesouvisí s kvalitou vlastních obrazových dat, je to pouze metoda přepočtu dat pro jejich zobrazení.

5

34

ZÍSKÁVÁNÍ SOUBORŮ

Získávání souborů Snímky z fotoaparátu nebo ze samotné paměťové karty či jiného zařízení můžete do počítače přenést nejrůznějšími způsoby. Technické otázky fyzického připojení zařízení k počítači musíte vyřešit sami podle manuálu fotoaparátu/zařízení.

Připojte zařízení k počítači a je pravděpodobné, že Windows připojené zařízení rozpozná a nabídne vlastní dialogové okno, případně se přímo spustí některá aplikace. Pokud jste v okně Nastavení > Možnosti > Integrace (viz sránka 4) zaškrtli políčko Integrovat Zoner Photo Studio do Windows, zobrazí se mezi nabídkami Přehrát automaticky i dvě možnosti použití ZPS: Zobrazit obrázky a Získat obrázky.

Vyberte si jeden standardní způsob získávání snímků a toho se držte; samozřejmě doporučuji používat komfortní práci v prostředí ZPS. Abyste upravili chování Windows, postupujte podle toho, jaký operační systém používáte. Nechcete-li v případě Windows XP zobrazovat okno Přehrát automaticky, zvolte při prvním zobrazení tohoto okna položku Neprovádět

žádnou akci a zaškrtněte políčko Vždy provést vybranou akci. Pokud naopak chcete, aby se automaticky

po připojení zařízení otevřelo ZPS a spustil dialog Kopírovat ze zařízení, označte položku Získat obrázky pomocí Zoner Photo Studio (je nutné integrovat ZPS

do Windows, jinak se uvedená nabídka v dialogovém okně nezobrazí) a zaškrtněte políčko Vždy provést vybranou akci.

Obr. 2: Nastavení akcí, které proběhnou po vložení média nebo připojení zařízení s obsahem určitého druhu.

Obr. 1: Nabídka možností systému po připojení zařízení, když je ZPS integrováno do Windows.

Obr. 3: Konfigurace zařízení pro kopírování souborů; jako první možnost vyzkoušejte tlačítka Obnovit.

KOPÍROVAT ZE ZAŘÍZENÍ

V případě Windows Vista nebo Windows 7 klikněte zcela dole v dialogovém okně Přehrát automaticky na nabídku Nastavit v Ovládacích panelech další možnosti automatického přehrávání. Můžete použít také hlavní nabídku Start > Nastavení > Ovládací panely a vyhledat tam možnosti pro nastavení automatického přehrávání: ve Windows Vista v nabídce Přehrát automaticky, ve Windows 7 použijte Ovládací panely > Programy > Výchozí programy > Změnit nastavení Automatického přehrávání („výho-

dou“ Windows 7 je, že se ke stejnému nastavení dostanete např. pomocí Ovládací panely > Hardware a zvuk > Přehrát automaticky i jinými cestami).

V okně Přehrát automaticky vyberte rozbalovací seznam Obrázky a v něm označte kliknutím položku Získat obrázky pomocí Zoner Photo Studio (v tomto případě však musíte mít integrováno ZPS do Windows, jinak se uvedená nabídka v dialogovém okně nezobrazí). Okno zavřete pomocí tlačítka Uložit. Jestliže nechcete nechat Windows provádět nějakou akci po připojení zařízení, zvolte položku Neprovádět žádnou akci. Funkci Přehrát automaticky vypnete nebo zapnete pomocí políčka Použít funkci Přehrát automaticky pro všechna média a zařízení.

35

Jak bylo uvedeno, platí toto nastavení pro úložiště obsahující obrázky; pro smíšené úložiště obsahující i jiné soubory než obrázky bohužel automatické spuštění ZPS nastavit nelze.

Jinou možností, jak stáhnout soubory do počítače, je použít přímo ZPS bez čekání na akci operačního systému Windows. Pokud je ZPS spuštěno a připojíte zařízení, potom se v případě, že jste zaškrtli políčko Vyvolat dialog „Kopírovat ze zařízení“ při zapnutí zařízení v okně Možnosti (viz stránka 6), automaticky otevře okno Kopírovat ze zařízení. V opačném případě musíte toto dialogové okno otevřít sami příkazem Získat > Kopírovat ze zařízení z prostředí Správce ZPS.

Kopírovat ze zařízení ZPS umožňuje získávat soubory z nejrůznějších zdrojů, přímo z fotoaparátu, ze čtečky karet, případně z jiného datového úložiště, kterým může být složka nebo disk na počítači nebo v síti.

Do ZPS můžete přímo skenovat, stáhnout obrázky z webu, sejmout z obrazovky nebo extrahovat z PDF dokumentu. Všechny tyto možnosti obsahuje nabídka Získat v okně Správce.

Obr. 4: Průběh načítání náhledů (zde ze čtečky karet v tiskárně, která je připojena jako síťová logická jednotka označená jako Z:.

Při otevření okna pomocí systémové nabídky pro automatické přehrávání nebude k dispozici možnost uložit nastavení.

36

ZÍSKÁVÁNÍ SOUBORŮ

Pokud ZPS nerozpozná připojené zařízení, zobrazí dialog Konfigurace zařízení, ve kterém nabídne možnosti výběru zařízení. Vyzkoušejte nejprve tlačítko Obnovit; pokud zařízení nebude rozponáno, použijte tlačítko Procházet. Fotoaparát se bude pravděpodobně ukazovat jako Vyměnitelný disk.

Po výběru zdroje snímků pokračujte tlačítkem OK do okna Kopírovat ze zařízení.

V případě, že máte současně k počítači připojeno několik zařízení, můžete v okně Kopírovat ze zařízení (obr. 4) použít tlačítko s obrázkem fotoaparátu a z následně otevřeného okna vybrat některý z připojených fotoaparátů/zařízení.

Snímky, které ZPS ve vybraném umístění najde, se zobrazí jako náhledy. V případě, že se nezobrazí nic, může být problém v nastavení úrovně prohledávání vybraného umístění: zkontrolujte, zda je v okně Kopírovat ze zařízení zobrazeno Načítat obsah podsložek: Ano. Toto nastavení stejně jako řadu jiných upravíte v okně Možnosti, které otevřete kliknutím na tlačítko Možnosti uprostřed dole v okně Kopírovat ze zařízení.

Nastavení možností kopírování Detailně můžete nastavit vlastnosti přenosu snímků ze zařízení v okně Možnosti (otevřete ho tlačítkem Možnosti z okna Kopírovat ze zařízení).

• Otočit obrázek podle EXIF: V případě, že aparát dokáže detekovat natočení, můžete již při kopírování snímky otočit do správné polohy.

• Kopírovat jen obrázky, které nejsou v cílové složce: Použití této položky je problematické.

Zaškrtnete-li ji, zabráníte tím možnému přepsání snímků se stejným jménem, které v cílové složce mohou existovat. Naopak to může znamenat, že se některé snímky ze zařízení (fotoaparátu) nezkopírují a poté budou při vymazání karty odstraněny. Zásadou by mělo být nikdy nekopírovat soubory z fotoaparátu (nebo jiného umístění) do složky, která již nějaké soubory obsahuje.

Ponecháte-li políčko Kopírovat jen obrázky, které nejsou v cílové složce prázdné, bude se ZPS pokoušet zkopírovat všechny vybrané snímky. Pokud dojde ke kolizi mezi názvy, nabídne vám ZPS řešení problému: Přepsat (uložit nový), Přeskočit (ponechat původní), Přejmenovat (tj. ponechat oba snímky, původní i nový) nebo oba soubory Porovnat a rozhodnout podle náhledu nebo dalších informací. V okně Porovnání je možné zvolit buď Přeskočit nebo Přepsat; pokud chcete zachovat oba soubory a zvolit možnost přejmenování, klikněte na Storno a v okně Soubor již existuje zvolte Přejmenovat. Uvedené činnosti můžete aplikovat na všechny případy.

Obr. 6: Řešení konfliktu stejně pojmenovaných snímků při kopírování

Obr. 5: Nastavení možností kopírování ze zařízení

Obr. 7: Možnost porovnání kopírovaných snímků při konfliktu názvů

KOPÍROVAT ZE ZAŘÍZENÍ

• Nastavit příznak „Jen pro čtení“: Je možné ho použít, pokud chcete zabránit nechtěné úpravě snímku. Snímek po úpravách je možné uložit pouze pod jiným jménem. Připomínám, že soubory ve formátu RAW změnit nelze, můžete je po úpravě pouze vyvolat, tj. uložit v některém ze standardních formátů, obvykle JPEG nebo TIF. Příznak Jen pro čtení lze kdykoliv u souboru na disku změnit, jednotlivě nebo u vybrané skupiny výběrem Vlastnosti z kontextové nabídky, která se otevře po pravém kliknutí na vybraný obrázek.

• Načítat náhledy: Umožní převzít náhledy z EXIF. Pokud políčko nezaškrtnete, neuvidíte v okně Kopírovat ze zařízení náhledy obrázků. To nemusí vadit, pokud chcete kopírovat všechny soubory pomocí tlačítka Vybrat vše. (Náhledy, se kterými ZPS pracuje po přenesení snímků do počítače, se budou generovat na základě nastavení v sekci Náhledy v dialogu Možnosti viz stránka 11).

• Načítat obsah podsložek: Je vhodné spíše pro přenos snímků z jiného úložiště než z karty fotoaparátu, zaškrtnutím políčka ale nic nezkazíte a snímky můžete vybrat později. Nastavení této položky je vypsáno přímo v okně Kopírovat ze zařízení.

• Zavřít dialog po stažení obrázků: Nastavení použijete asi ve většině případů, ale pokud budete chtít kopírovat soubory na více míst nebo z více karet (zdrojů), můžete políčko nechat prázdné.

• Velikosti písmen ve jméně souboru: Můžete je ponechat beze změny, převést na velká nebo na malá písmena.

• Hromadné přiřazení textů: Do textových polí je možné zadat jméno autora a copyrightovou poznámku – oba údaje se přidají ve tvaru, jak jste je do textových polí napsali, ke všem kopírovaným snímkům.

V bloku Cílová složka je několik položek, které si zaslouží trochu více pozornosti. Především můžete nastavit složku, která se bude nabízet při volbě cílové složky: lze zvolit buďto aktuálně vybranou složku v Navigátoru, nebo složku, která byla použita při posledním kopírování. Tato druhá možnost může být výhodná, pokud pracujete standardně s určitou vyčleněnou pracovní složkou určenou pro kopírování souborů z fotoaparátu.

Ve druhé skupině přepínačů části Cílová složka můžete nastavit, aby se automaticky vytvořila podsložka podle data stahování, nebo pro každou

37

skupinu snímků samostatná skupina podle data pořízení snímku, které je uloženo v EXIF. Pro které nastavení se rozhodnete, závisí na nastavení systému archivace. Pokud budete využívat Katalog (ale i jiné možnosti přístupu k souborům), budete mít k dispozici uspořádání podle data pořízení snímku automaticky. Aby se třídění souborů do složek podle data mohlo aplikovat, musíte do názvu složky zadat vhodný formát data. Využijte k tomu seznam položek, který rozbalíte kliknutím na černou šipku vpravo od pole Formát podsložky a který obsahuje možnosti:

V poli Formát podsložky můžete datum doplnit i vlastním textem, např. označením karty, ze které kopírujete, nebo jiným textem, který považujete za potřebný.

Výběr snímků a kopírování Již ve fázi kopírování můžete snímky probrat – u těch, které určitě nechcete přenášet, zrušte zatržení v levém rohu náhledu. Použití tlačítek Vybrat vše a Zrušit výběr je zcela zřejmé. Pomocí dvojice tlačítek s obrázky lupy můžete upravovat velikost náhledů; místo nich ale můžete použít standardní klávesové zkratky ZPS pro zvětšení a zmenšení zobrazení, tj. klávesy + a – na numerické klávesnici (před jejich použitím klepněte myší na plochu s náhledy).

Dříve než spustíte samotný přenos, zkontrolujte složku, do které se snímky přenesou; je výhodné otevřít si v Navigátoru již předem cílovou složku, protože ji lze automaticky (viz položka Cílová složka v okně Možnosti v předchozím textu) nastavit jako cílovou. ZPS se po ukončení kopírování přepne do zadané cílové složky, případně v ní vytvořené nové podsložky, a zobrazí přenesené obrázky.

Vlastní kopírování spustíte tlačítkem Kopírovat, tlačítkem Zavřít opustíte okno bez kopírování souborů. Tlačítko Obnovit slouží k obnovení zobrazení podle aktuálního stavu zdroje, například pokud byste kopírovali soubory postupně z několika paměťových karet a chtěli mít jistotu, že se zobrazuje skutečně aktuální stav vybraného úložiště.

Rychlost stahování závisí na typu karty, na způsobu připojení a jeho vlastnostech a samozřejmě

46

O K N A F I LT R Ů

Okna filtrů

náhledů v Editoru je tato volba ukryta pod rozba. lovací nabídkou Možnosti

ZPS nabízí uživateli pro řadu činností filtry: okna obsahující ovládací prvky, kterými se nastavují parametry úprav, vylepšení, efektů a dalších operací s obrázky.

Okna filtrů mají řadu vlastních standardních prvků, které jsou předmětem této kapitoly.

V oknech s náhledy se při zapnutí zobrazí základní informace o souboru. V Editoru při použití okna bez náhledu není k dispozici; informace jsou zobrazeny ve stavovém řádku okna Editoru.

Společné prvky oken V zásadě existují tři typy oken filtrů: okna otevíraná z prostředí Průzkumníka, okna v Editoru s náhledy a okna v editoru bez náhledů. Některé prvky mají ale všechny typy oken společné.

Kliknutím na ikonu se otevře okno, ve kterém můžete zadat název, pod nímž se uloží aktuální nastavení. Toto uložené nastavení potom můžete vybrat v rozbalovacím seznamu Nastavení a opakovaně používat.

Z rozbalovacího seznamu Nastavení lze vybrat dříve uložené nastavení. Některá nastavení filtrů je možné (a vhodné) používat standardně, např. doostření snímků po stažení z fotoaparátu, zostření před tiskem, zvýšení kontrastu a další.

Nastavení, které je aktuálně vybráno v seznamu Nastavení, bude zrušeno a ze seznamu nastavení odstraněno.

Nahradí aktuální nastavení výchozím přednastavením filtru.

Tlačítka pro změnu velikosti náhledů; není k dispozici v Editoru v okně bez náhledů – v takovém případě použijete nástroje pro změnu měřítka zobrazení okna Editoru (nebo kliknete mimo okno filtru a obraz zvětšíte nebo zmenšíte klávesami + nebo – na numerické klávesnici).

Zobrazí zjednodušený histogram. V okně bez náhledů v Editoru je tato volba ukryta pod rozbalovací nabídkou Možnosti .

Zobrazí přepaly podle nastavení na záložce Ostatní v okně Nastavení > Možnosti. V okně bez

V oknech s náhledem přepíná zobrazení náhledů mezi režimy: oba náhledy vedle sebe, pod sebou, pouze původní obrázek, pouze upravený náhled.

V Editoru umožní přepínat okna filtrů mezi zobrazením s náhledy a bez náhledů.

V okně s náhledy (v Editoru nebo v Průzkumníku) zapíná automatický náhled – při změně nastavení filtru se náhled automaticky překreslí. Prodleva mezi změnou nastavení a začátkem překreslování je určena v sekci Všeobecné v okně Nastavení > Možnosti. Příliš krátká prodleva bude znamenat překreslování při každé dílčí změně nastavení parametrů filtru, což bude zdržovat při práci. Proto je možné automatický náhled vypnout a aktivovat v případě potřeby stiskem tlačít. ka Náhled

Okno filtru v Průzkumníku Okna filtrů otevřená v Průzkumníku obsahují na levé straně panel se seznamem všech vybraných souborů nebo všechny soubory ve složce, pokud nebyl vybrán žádný soubor. To může být nebezpečné, pokud pracujete se složkami, jako je Katalog, ve kterém jsou stovky nebo i tisíce souborů. V případě, že je vybrán pouze jeden soubor, panel se seznamem náhledů se vůbec nezobrazí.

Nastavení filtru můžete stiskem tlačítka Aplikovat použít buď na jeden vybraný snímek, nebo pomocí tlačítka Aplikovat na vše použít pro všechny soubory v seznamu. Označený soubor je možné před provedením úprav ze seznamu odebrat kliknutím na tlačítko Odebrat.

Zásadní rozdíl mezi úpravou v Průzkumníku a v Editoru je podstatný: změny provedené v prostředí Průzkumníka se zaznamenají přímo do souboru. V prostředí Editoru se zapíší teprve při uložení souboru, a můžete je tedy odvolat nebo postupně vracet pomocí příkazu Upravit > Zpět (nebo přímo tlačítkem Zpět).

O K N O F I LT R U V P R Ů Z K U M N Í K U

47

Okno filtru otevřené v prostředí Průzkumníka. Na levém okraji je seznam souborů, které byly vybrané před otevřením filtru (případně všechny soubory v aktuálně zobrazené složce).

V okně filtru s náhledem je možné zapnout nebo vypnout automatické zobrazování upraveného náhledu. Pokud je tlačítko Automatický náhled vypnuté (na obrázku), zobrazí ZPS informaci, že náhled neodpovídá aktuálnímu nastavení filtru – „Starý náhled“. Náhled zaktualizujete kliknutím na tlačítko Náhled.

Tento postup je vhodný pro filtry s vysokými nároky na výkon počítače nebo s řadou nastavení, kdy není potřeba, aby se náhled aktualizoval po každém dílčím nastavení některého z ovládacích prvků.

(Dva obrázky dole) Verze okna filtru bez náhledů, která je k dispozici pouze v Editoru. Některé položky (přepaly nebo histogram) je potřeba vybrat z rozbalovací nabídky Možnosti. V této nabídce je i položka dovolující průhledné zobrazení okna filtru. Pokud ji vyberete, zpřístupní se i volba nastavení průhlednosti.

48

EDITOR – NÁSTROJE A JEJICH NASTAVENÍ

Editor – nástroje a jejich nastavení Okno Editoru nabízí množství nástrojů, filtrů a funkcí pro komplexní úpravu snímků včetně možností základní práce s informacemi, které jsou ke snímku připojeny. ZPS práci v Editoru usnadňuje tím, že umožňuje uživatelské nastavení plochy okna a rychlý přístup k vybraným nástrojům a funkcím.

Okno Editoru, případně i vybraný snímek v něm, otevřete několika různými způsoby: • Kliknutím na tlačítko Editor (s bublinovou nápovědou Přejít do Editoru) v okně ZPS (viz obrázek 1) otevřete okno Editoru s aktuálně vybraným obrázkem; nezáleží na tom, zda jde o aktuálně vybraný snímek v okně Průzkumníka, Prohlížeči, případně prostředí RAW konvertoru. V případě, že je v okně Průzkumníka označeno více souborů, otevře se v Editoru soubor, který byl označen jako poslední. Pokud není označen žádný soubor, otevře se první (podle abecedního řazení) soubor ve složce.

(Otevřít nový Editor) • Kliknutím na ikonu v pruhu záložek okna ZPS. Při více označených

•

•

•

•

souborech platí totéž jako v předchozím případě, pokud není označen žádný soubor, otevře se prázdné oko Editoru.

Kliknutím pravým tlačítkem na soubor v okně Průzkumníka otevřete místní nabídku a v ní zvolte Editor, případně Nový Editor.

V okně Prohlížeče můžete aktuálně zobrazený snímek otevřít v Editoru příkazem Soubor > Přejít do Editoru.

V okně RAW můžete použít příkaz Soubor > Vyvolat do Editoru nebo jednoduše tlačítko Do Editoru, které najdete v pravém dolním rohu okna.

Dvojklikem na soubor v okně Průzkumníka otevřete snímek v okně Editoru (pokud jste tuto činnost nastavili v okně Nastavení > Možnosti > Všeobecné). Uvedené nastavení umožní otevřít snímek dvojklikem v okně Náhled. Rozdíl mezi otevřením souboru z okna Průzkumník a z okna Náhled je v tom, že z okna Náhled se vždy otevře nové okno Editoru, z okna Průzkumník to tak standardně není.

Obr. 1: Pro otevření obrázku v Editoru lze použít tlačítko Otevřít nový editor i přechod do Editoru.

PANEL NÁSTROJŮ

V případě, že otevíráte okno Editoru a nějaké okno Editoru je již otevřeno, nahradí se standardně snímek v první záložce Editoru novým snímkem. Pokud jste ale na snímku v tomto okně provedli nějakou úpravu, která ještě není uložena (vedle názvu v záložce je symbol hvězdičky), otevře se nové okno Editoru. Nové okno Editoru se otevře také při použití příkazu Otevřít nový Editor nebo při dvojkliku se stisknutou klávesou Ctrl.

Okno Editor je rozděleno na několik oblastí, z nichž některé jsou předmětem této kapitoly.

Praktické použití nástrojů, filtrů a funkcí bude tématem následujících částí knihy.

Panel nástrojů V panelu nástrojů na levé straně okna Editoru je celkem 27 ikon nástrojů, které je možné rozčlenit do skupin: • Ovládací nástroje: Měřítko a Posun; • Nástroje pro vyrovnání: Ořez, Srovnat horizont, Upravit kolinearitu, Perspektiva, Deformační mřížka; • Nástroje pro výběr: Obdélníkový výběr, Elipsový výběr, Laso, Polygonové laso, Magnetické laso, Kouzelná hůlka a Výběrový štětec;

Obr. 2: Základní rozvržení okna Editoru

49

• Retušovací nástroje: Redukovat červené oči, Klonovací razítko, Žehlička, Efektový štětec, Retušovací štětec, Štětec, Výplň a Guma; • Nástroje pro efekty a vkládání: Vložit obrázek, Vložit text, Vložit symbol, Přechodový filtr a Droste efekt.

Panel nástrojů můžete zobrazit jako jednosloupcový nebo dvousloupcový. Nastavení upravíte pomocí kontextové nabídky, kterou vyvoláte pravým kliknutím kdekoli na volné ploše panelu nástrojů. Můžete také použít černé trojúhelníkové tlačítko na spodním okraji panelu. Toto tlačítko také umožní zobrazit nástroje, které se v případě malého okna Editoru dostanou mimo zobrazenou plochu panelu.

Měřítko (klávesová zkratka [Z])

Měřítko slouží ke zvětšení nebo zmenšení pohledu na obrázek. (num znamená použití symbolu z numerické klávesnice.) Z lišty nastavení můžete použít tlačítka pro zvětšení obrázku (num [+]), zmenšení (num [–]), zobrazení v pixelové

66

EDITOR – NÁSTROJE A JEJICH NASTAVENÍ

Pomocí Ctrl+klik je vybrána zdrojová oblast pro klonování...

... a klikáním nebo malováním se překrývá cílová oblast nabraným vzorkem. Je vhodné zdrojovou oblast občas změnit, aby se nevytvořilo viditelné opakování vzorků nebo vady v textuře.

Ukázka přidání kopie objektu na jiné místo.

Pozornost je potřeba věnovat především hranici mezi vkládaným objektem a stávajícím „pozadím“.

V těchto místech klonujte s velmi nízkou Hustotou a Krytím.

RETUŠOVACÍ NÁSTROJE

67

Praktickou technikou je klonování ve výběru (obrázek vlevo).

Abyste nezasáhli do části obrázku, která nesmí být klonováním dotčena, vytvořte nejprve výběr a potom teprve použijte klonovací razítko. Na obrázku vlevo byl polygonovým lasem vytvořen výběr procházející po hranici rukávu, který nemá být klonováním ovlivněn. Po provedení výběru je možné bez obav klonovat a všechny změny se odehrají pouze v oblasti výběru, jak ukazuje dolní obrázek. Je vhodné okraj výběru mírně rozmazat, aby spojení obou částí – původního rukávu a nově klonovaného pozadí – bylo hladší a neobjevily se v něm světlé nebo tmavé lemy.

Retušovací štětec (klávesová zkratka [J])

Retušovací štětec je nástroj nahrazující Klonovací razítko především na portrétech a tam, kde je při

opravách potřeba přizpůsobit přenášený vzorek textuře původního místa. Nastavení a práce s Retušovacím štětcem je shodná s použitím Klonovacího razítka: před zahájením oprav je potřeba vybrat pomocí Ctrl+klik zdrojové místo, odkud se bude vzorek přenášet do cílové oblasti.

Podobně jako to bylo ukázáno u klonovacího razítka, je vhodné v případě odebírání vzorku a retušování kolem výrazné hrany použít výběr.

Retušování pomocí retušovacího štětce provádějte ve zvětšení až 1 : 1, abyste mohli opravit i drobné vady a nedostatky.

Před úpravou portrétu, při odstraňování vad pleti nebo retušování jiných objektů by neměl být obraz doostřen; je vhodnější pracovat na „měkčím“ obraze. Zostření by se mělo provést až po odstranění vad.

Retušovací štětec, podobně jako Klonovací razítko, dovoluje použít režimy prolnutí upravované a původní oblasti. Tato problematika bude podrobně probírána ve třetím svazku publikace o ZPS. Některé režimy je však možné zmínit již zde: • Světlost: ze zdrojového místa přenese pouze tón a zachová barvu cílového místa. Je možné využít např. pro úpravu obočí, „neholeného strniště“ apod., kdy zůstane zachována původní barva pokožky a pouze se přidá tonálně odlišná kresba.

• Barva: nebude se přidávat kresba, ale barva zdrojové oblasti.

• Ztmavit (Zesvětlit): přenese do cílového místa pouze části zdroje, které jsou tmavší (světlejší) než cílová oblast.

Při odstraňování vad pleti retušovacím štětcem nastavte nejprve průměr štětce o něco větší, než je např. znaménko, které odstraňujete. Pomocí Ctrl+klik odeberte vhodný vzorek, obvykle v blízkosti upravovaného místa, ale ne tak blízko, aby se zdrojová i cílová oblast překrývaly. Použijte režim Spojený – při změně místa, kam kliknete, se shodně změní i zdrojová oblast. Hodnotu Krytí a Hustoty nastavte nižší a cílovou oblast poklikejte nebo přemalujte několikrát. Zkuste přitom i změnit zdrojové místo.

Pokud se při úpravě objeví chyba, neopravujte ji, ale vraťte tlačítkem Zpět nebo pomocí Ctrl+Z.

68

RAW

RAW Zpracování souborů RAW je dnes již nezbytnou součástí každé aplikace, která se zabývá správou nebo úpravou fotografií. ZPS umožňuje soubory RAW stáhnout z fotoaparátu, prohlížet je, pracovat s jejich metadaty, měnit je a doplňovat a samozřejmě upravovat vlastní fotografie.

O formátu RAW, výhodách a možnostech jeho využití je více napsáno na následující dvojstránce, Zoner Press také vydal knihu, která se soubory RAW speciálně zabývá: RAW – digitální fotografie v Camera Raw a Photoshop CS4. Tato kniha sice ukazuje možnosti zpracování RAW souborů ve Photoshopu, ale obsahuje velké množství obecně platných informací, které vysvětlují vše, co fotograf o souborech RAW potřebuje vědět, ať již pracuje s kteroukoliv aplikací pro správu a úpravu fotografií. Požadavky na práci s RAW v ZPS jsou uvedeny v kapitole věnované získávání souborů, ústředním bodem této kapitoly je práce v konvertoru RAW souborů, v modulu RAW.

Obr. 1: Okno konvertoru RAW

Okno konvertoru RAW Okno konvertoru RAW otevřete kliknutím na záložku RAW v hlavním okně ZPS. Obrázek 1 ukazuje všechny hlavní části okna.

Náhledy V levém sloupci jsou náhledy všech souborů, které jste pro otevření v konvertoru RAW vybrali. V případě, že jste konvertor otevřeli z modulu Prohlížeč nebo Editor, bude konvertor RAW připraven pro práci s aktuálním obrázkem, který jste měli otevřený v Prohlížeči nebo Editoru. Pokud jste do modulu RAW přešli z okna Správce, zobrazí se v levém panelu všechny vybrané soubory.

Jestliže nebyl označen žádný soubor, otevře ZPS náhled všech souborů v aktuálně ve Správci otevřené složce. Obsahuje-li složka velké množství souborů, například když pracujete ve složce Všechny soubory v Katalogu nebo v Archivu, může otvírání a zobrazení náhledů trvat velmi dlouho.

Skutečnost, že se obrázek jako náhled zobrazí v levém sloupci náhledů, ještě neznamená, že bude

OKNO KONVERTORU RAW

možné ho v konvertoru upravit. V případě, že se pokusíte obrázek vybrat kliknutím myší a zobrazí se okno s informací, že formát souboru není podporován, pokoušíte se otevřít jiný formát RAW než přímo podporované formáty CR2, CRW, NEF a DNG.

V takovém případě je nutné použít Adobe DNG Converter a v okně Nastavení > Možnosti v sekci RAW uvést cestu k tomuto programu. Postup je blíže popsán v kapitole o získávání souborů a v části, která se zabývá oknem Možnosti z nabídky Nastavení.

Historie Pod panelem s náhledy na levé straně okna je umístěn panel Historie. V něm se zobrazí všechny úpravy, které jsou aktuálně pro obrázek k dispozici. Nejedná se pouze o úpravy a změny, které jste právě na obrázku provedli, jsou sem zahrnuta i nastavení, která jste se snímkem uložili dříve a která jsou zapsána v tzv. přidruženém souboru typu XMP. Podíváte-li se pozorně na obrázek 1, všimnete si u náhledů některých snímků malého symbolu – ten signalizuje, že na souboru již byly provedeny úpravy a jejich nastavení je uloženo právě v souboru XMP (viz obrázek 2). Pokud budete kopírovat

Obr. 2: Okno konvertoru RAW

69

nebo přenášet RAW soubor do jiného umístění, nesmíte zapomenout na přidružený soubor metadat (XMP); tuto práci ale můžete nechat na ZPS – v okně Nastavení > Možnosti > Ostatní zaškrtněte políčko Přesouvat a mazat s obrázky i doprovodné soubory. POZOR – toto nastavení je funkční pouze pro operace se soubory prováděné v rámci ZPS, nikoli v jiných aplikacích, např. v Průzkumníku Windows.

V okně Historie se můžete vracet a tím aktivovat nebo deaktivovat některé skupiny nastavení, pouze ale sekvenčně od počátečního nastavení Výchozí. Kdykoli můžete do souboru zapsat nastavené výchozí nebo aktuální nastavení úprav pomocí místní nabídky vyvolané pravým kliknutím na náhled obrázku:

Položkou Vložit výchozí nastavení upravíte parametry převodu podle stavu Výchozího nastavení (viz dále uvedený příkaz Nastavení > Nastavit aktuální nastavení jako výchozí). Pomocí Vložit aktuální nastavení upravíte přidružený soubor obrázku, na který jste pravým tlačítkem myši klikli, podle aktuálního stavu konvertoru RAW pro vybraný obrázek (který je zobrazen v hlavním okně).

Lišta nabídek Nabídka Soubor obsahuje: • Předcházející/Následující soubor: Přechází mezi soubory zobrazenými v panelu náhledů. Místo příkazu je možné použít i tlačítka na liště ná. strojů • Přidat soubory ze složky: Otevře okno Vyhledat složku se stromovou strukturou složek. Všechny soubory, které je možné upravovat v konvertoru RAW, se přidají do seznamu v panelu náhledů. .

Příkaz odpovídá použití tlačítka • Přidat do fronty: Zařadí aktuálně vybraný snímek do fronty na vyvolání. Pokud pomocí kliknutí na náhledy snímků s klávesami Ctrl nebo Shift označíte více snímků, do fronty na vyvolání se přidá pouze poslední, který byl označen.

• Vyvolat: Vyvolá pouze aktuálně vybraný snímek (zobrazený v hlavním okně). Vyvolaný snímek

98

HDR

HDR Rozsah jasů scény, kterou se pokoušíte fotografovat, může často být větší než rozsah, který je váš fotoaparát schopen zachytit. V řadě případů to není na překážku, protože nejjasnější a nejtmavší oblasti nebudou na snímku příliš významné. Jiná situace nastane, když budete fotografovat scénu, kde je plocha velmi světlých i tmavých míst velká, a vy se musíte rozhodnout, zda obětujete nejsvětlejší místa, nebo se spokojíte se zalitými černými oblastmi místo prokreslených stínů, v některých případech ztratíte obojí.

V určitých situacích je možnost nápravy celkem snadná, např. při fotografování portrétu v protisvětle si můžete pomoci výplňovým bleskem, v krajinářské fotografii použijete ND filtry, ať již pro celkové snížení jasu nebo pro snížení rozdílu expozice pro zem a pro oblohu. Jsou ale případy, kdy nezbude než se spolehnout na dodatečné zpracování snímku na počítači.

V zásadě máte dvě možnosti: zaprvé se můžete spolehnout na schopnost RAW souboru zaznamenat plná data ze senzoru, v 10bitové nebo vyšší bitové hloubce, která umožní získat informace ze

světel i stínů, které by byly v případě JPEG souboru ztraceny. Je důležité vědět, že to, co ukazuje displej fotoaparátu – signalizace přepálených míst, histogram – odpovídá právě převodu do 8bitového JPEG formátu a RAW soubor má v těchto místech ještě jistou rezervu. Postup, jak „obnovit“ kresbu v oblastech světel a stínů, je uveden v kapitole věnované právě zpracování souborů RAW. Pro vlastní fotografování a nastavení expozice při záměru využít soubor RAW pro potřebu HDR lze použít jednoduché pravidlo: nastavte expozici tak, abyste obrázek raději mírně přepálili, než podexponovali. Zesvětlováním stínů vyvoláváte nebezpečí zvýraznění šumu, ve světlech nějaká rezerva v datech souboru RAW zůstává.

Druhou možností je využít technik známých jako HDRI (High Dynamic Range Imaging, zobrazování vysokého dynamického rozsahu) a tzv. mapování tónů (Tone Mapping). Velmi jednoduše řečeno se jedná o pořízení několika vzájemně posunutých expozic tak, aby byl zachycen plný (nebo alespoň zachytitelný) rozsah jasů scény.

Tyto snímky je následně možné složit za pomoci speciálního softwaru a technikami mapování tónů převést na běžnými prostředky zobrazitelný nebo tisknutelný obrázek.

(Poznámka: Zde je poněkud problém s terminologií: HDR obrázek obsahuje záznam celkového dynamického rozsahu scény, používá speciální formáty souborů a jako takový není běžným způsobem zobrazitelný. Je nutné ho převést na „LDR“, tj. obrázek s nízkým dynamickým rozsahem tak, aby ho bylo možné zobrazit. Přesto se právě těmto „LDR“ obrázků říká HDR.) Pro pořízení snímků s několika posunutými expozice je vhodné použít stativ; ZPS sice dokáže pracovat i se snímky pořízenými z ruky a vzájemně je v určitém rozsahu srovnat, ale výsledky nemusí být použitelné, protože stačí malá změna úhlu a perspektivní zkreslení znemožní spojení snímků. I když budete snímat velmi rychle (např. s využitím bracketingu), u většiny snímků fotografovaných např. mimo interiér, bude na snímcích zaznamenán pohyb: lidé, plující oblaka, pohybující se větvičky a tráva v krajinářské fotografii.

Odstranit tyto duchy a rozostření je možné speciálními programy, navíc pouze v jistém rozsahu.

Problematikou HDR se podrobně zabývají jiné knihy vydavatelství Zoner Press (Perfektní expozice, Fotografie a vysoký dynamický rozsah nebo HDR pro fotografy a počítačové grafiky).

PŘÍPRAVA OBRÁZKU HDR

Příprava obrázku HDR

99

• Normální snímek a jeho histogram

Pro vytvoření HDR snímku (viz poznámka na předchozí stránce) potřebuje ZPS alespoň dvě, lépe tři expozice: jednu podexponovanou zachycující dobře prokreslené nejsvětlejší oblasti scény.

Další normálně exponovanou s dobrou kresbou ve středních tónech. A konečně přeexponovaný snímek, který zachytí dobře tmavá místa scény.

Doporučení pro tento přeexponovaný snímek zní: začátek histogramu by měl na levé straně začínat asi kolem 1/3 tónové stupnice. Sestavu tří možných expozic ukazují obrázky vpravo.

Vytvořit HDR Označte tři obrázky, které chcete použít pro složení do jednoho HDR obrázku. V nabídce Vytvořit zvolte položku HDR…

• Podexponovaný snímek a jeho histogram

• Přeexponovaný snímek a jeho histogram Otevře se okno, ve kterém můžete svůj výběr ještě změnit, pokud máte ve složce např. více použitelných obrázků.

Sada tří vzájemně posunutých expozic pro vytvoření HDR obrázku.

104

ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ

Úpravy fotografií Současné fotoaparáty jsou z velké části dokonalými počítači: nejenže dokážou správně změřit světlo na scéně a nastavit automaticky správné parametry expozice, ale zachycené barvy upraví tak, že v řadě případů dostanete (po technické stránce) téměř dokonalý snímek odpovídající obecně uznávanému vkusu. Dokonce již dokážou rozpoznat, co se vlastně fotografuje a zaostřit na ten správný objekt.

Pokud nepořizujete nějakou speciální dokumentaci, při které snímky nesmí být žádným způsobem upravovány, lze říci, že nějaké úpravy musíte udělat vždy. Je ale obrovský rozdíl mezi tím, když výřezem pouze doladíte kompozici, snímek doostříte, mírně dosytíte, případně upravíte tonální a barevné podání, a tím, když se všemi možnými a nemožnými postupy budete snažit zachránit alespoň torzo toho, co jste na snímku chtěli mít.

Na začátku fotografování stojí nějaký záměr: může to být zachycení nějaké události, místa, nálady, může také jít o zakázku. Proč fotografujete, víte nejlépe sami. Druhým krokem, o jehož užitečnosti jsou přesvědčeni profesionálové, my ostatní už méně (a mnozí o tom nepřemýšlí vůbec), je příprava na fotografování. Třetím krokem je vlastní focení.

Fotografujte – ostatní nechejte na nás Je to hezký slogan, ale chovejte se naprosto obráceně!

Několikrát v této knížce opakuji: Nesnažte se na počítači nahrazovat to, co můžete přímo ovlivnit při vlastním fotografování. Nástroje a techniky, které poskytují nejrůznější aplikace na úpravu fotografií (včetně ZPS) jsou určeny k „vylepšování“ snímků – ale především v tom smyslu, že poupravíte to, co je potřeba s ohledem na použitou technologii, dořešíte rozhodnutí, která jste nechtěli dělat přímo při fotografování. A samozřejmě slouží i vašim kreativním nápadům, pokud je fotografie pouze základním kamenem vaší tvůrčí činnosti.

Jsou ale také situace, kdy buď automatika fotoaparátu nedokáže vyhodnotit správně situaci, nebo se vaše představa o tom, jak by měl snímek vypadat, liší od „představy“ fotoaparátu. V neposlední řadě může jít i o případy, kdy sám fotograf udělá chybu při nastavení parametrů expozice.

Připadá vám, že vaše fotografie nejsou tak barevné, jako jiné? Máte pocit, že jsou nevýrazné nebo šedivé? Pokud jste nefotografovali v londýnské mlze, ukážeme si některé postupy, které vašim snímkům vrátí živé barvy i prokreslené detaily a upravíme to, co z nějakého důvodu nedopadlo dobře nebo mělo dopadnout lépe. Váš aparát jistě umožňuje pracovat vedle automatického režimu také s nastavením clony a času, případně s korekcí expozice. K dispozici máte řadu kreativních režimů pro získání optimálních výsledků při snímání krajiny, portrétu, sportovních snímků apod. Než získáte dostatek praxe, používejte je. Jsou téměř zárukou pořízení dobrého, tonálně i barevně vyváženého snímku.

Dodatečně nic nepřidáte Zapamatujte si jednou pro vždy: Grafická data, která jste získali (jedno jestli fotoaparátem nebo skenerem), každou počítačovou úpravou degradujete. Čím větší úpravy, tím větší poškození. Do určitého rozsahu úprav může výsledek znamenat vylepšení celkového vzhledu obrázku, vždy je to ale na úkor něčeho jiného. A ve většině případů platí, že u počítače nahrazujete něco, co jste mohli udělat lépe už při vlastním fotografování. Žádná úprava nedoplní do obrázku kresebný detail, nezaostří rozmazaný nebo neostrý objekt, nepřidá část snímku, kterou jste při fotografování uřízli.

Nejlepším nástrojem je koš Nástroje, kterými ZPS disponuje, jsou velmi výkonné. Můžete s nimi provádět až neskutečné úpravy. Je ale pouze na vás, zda se chcete bavit u počítače, nebo s fotoaparátem. Pokud u počítače budete opravovat chyby, kterých jste se dopustili při fotografování, může jít i o hodiny práce na záchraně jediné fotografie, kterou jsme mohli vyfotit během několika sekund lépe. Rekonstruovat je možné téměř cokoli, ale potom už asi nepůjde o fotografování.

Při rozhodování, zda snímek půjde na operační stůl Editoru, nebo do koše, si řekněte, jak moc je pro vás snímek důležitý. Nemusíte snímek hned vyhazovat, je možné, že se po nějaké době objeví postupy, které dokážou snadno upravit snímky, které by patřily do kategorie obtížně upravitelných.

V knize většinou pracuji s obrázky, které jsou často velmi špatné. Neberte to jako návod – je to proto, aby byl efekt lépe vidět.

105

Provádět úpravy snímků a v rozsahu, kdy byste na jejich posouzení potřebovali kvalitní fotografii formátu A4, by asi nebylo to pravé. A věřte mi, že najít snímky, které by byly přiměřeně vadné jenom v určitém směru, byl, je a bude největší problém této knihy. To je také důvod, proč se některé obrázky v knize objevují už od jejího prvního vydání.

I když se v knize ukazuje úprava často velmi vadných snímků, nerozpakujte se špatné fotografie odstranit. Na ukázku jsem vybral některé případy, kdy je možné snímek zachránit, a některé, do jejichž úpravy bych se určitě nepouštěl. Řada snadných možností úprav zde není uvedena – srovnání horizontu, oprava kácejících se svislic, celkové zesvětlení nebo ztmavení obrázku a řada dalších.

Tonální úprava (zesvětlení nebo ztmavení) části snímku je poměrně snadná. Pracnost závisí na tom, jak složitý je výběr, který se bude upravovat. Úspěšnost postupu je otázkou toho, jak silný efekt má být. Vhodnými nástroji jsou Úrovně, Křivky, Projasnit stíny, případně i režimy prolnutí.

Při fotografování nebyl plot vidět – vyhodit.

Odrazy na skle a neostrost neupravíte.

Velmi častý případ rušivého objektu v pozadí (zde doslova). Odstraníte použitím klonovacího razítka, retušovacího štětce, kopírováním, gumováním apod. Úprava bývá obvykle snadná, ale mohou se vyskytnout problémové případy.

Oprava barevného nádechu nebo barevné teploty. Většinou je náprava snadná, pokud nejsou příliš poškozeny některé barevné kanály. Většinou jde o celkovou úpravu obrázku nástroji Upravit teplotu barev, Míchání kanálů, Upravit barvy, Úrovně, Křivky apod.

Neztrácejte čas a běžte to vyfotit jinak a lépe

Oživení barev, úprava tonality – náprava je v určitém rozsahu možná; záleží na stavu barevných kanálů. Použitelné nástroje jsou Křivky, Úrovně, Míchání kanálů apod.

Staré dobré červené oči – oprava na jedno kliknutí. Je to asi nejjednodušší oprava, jakou můžete v ZPS udělat.

Hned to vyhoďte.

Jeden zástupce pro použití nástroje ořez – s rozmazanou skvrnou v popředí nelze udělat nic jiného, než ji nechat nebo oříznout.

Můžete zostřit kresbu, pokud existuje. Pokud je snímek neostrý a měl by být ostrý, nic nezachráníte.

106

ÚPRAVY FOTOGRAFIÍ

Rozložení tónů Jedním z prvních kroků při práci s obrázkem by měla být úprava tónů, tedy úprava rozložení úrovní jasů (tonality) celého obrázku.

Vypustíme-li z našich představ barvu, zůstanou nám obrázky ve stupních šedé (tedy to, čemu se běžně říká černobílá fotografie). Barva, i když se to třeba na první pohled nezdá, velmi dobře přikrývá různé nepatřičnosti a problémy, a proto se také zvládnutí černobílé fotografie považuje za mistrovskou zkoušku fotografa. U černobílé fotografie se ukáže kvalita v jasném světle, protože vše musíte vyjádřit pouze pomocí jasů a bez berličky barev.

zaznamenává technika; na toto téma najdete řadu zajímavých článků na webu.

Než se pustíme do podrobností o histogramu a možnostech jeho použití, je potřeba uvést několik důležitých poznámek:

stíny

střední tóny

světla

• Škála šedé se dělí na na světla (nejsvětlejší třetina stupnice), střední tóny (prostřední třetina) a stíny (nejtmavší třetina).

• Spojitá šedá škála skutečného světa je v oblasti počítačů při použití 8 bitové barevné hloubky reprezentována maximálně 28 = 256 odstíny šedé (0 = černá, 255 = bílá). (Lidské oko stejně větší počet tónů šedé nedokáže rozlišit.)

• Fotografie obvykle obsahuje jak určité procento absolutní černé, tak čistě bílé.

• Kontrastem rozumíme poměr jasové úrovně mezi body hodnocené oblasti; zvýšení kontrastu znamená přeskupit body obrázku tak, aby se od sebe na stupnici jasu vzdálily. Největší kontrast je mezi černou a bílou.

• Zalitými stíny nebo přesvícenými světly rozumíme zcela černé nebo zcela bílé oblasti, ve kterých chybí jakákoliv kresba. Takovéto plochy působí ve větším rozsahu nepřirozeně a rušivě a mohou být známkou špatné expozice.

Histogram Ale i u barevné fotografie má rozložení tónů většinou zcela zásadní význam – problémy v rozložení tónů jsou obvykle v pozadí toho, že se fotografie může jevit jako mdlá, bez výrazné kresby, jako příliš kontrastní, šedivá, bez světel, s plochými stíny, přesvícená apod.

Ne každý má to správné oko a zkušenosti grafika nebo tiskaře, aby jen tak pohledem dokázal zhodnotit kvalitu obrázku a rozpoznal vady v rozložení tónů na vlastním barevném obrázku. ZPS nabízí několik nástrojů, které umožní s tóny pracovat, a také nástroj, který slouží k prvotnímu odhadu rozložení tónů snímku – histogram.

Nebudeme se zabývat vlastnostmi lidského oka, způsobem jakým oko vnímá světlo, ani rozdíly, jak světlo

Dobře rozumět histogramu není nezbytné, ale může to pomoci při rozhodování, jak obrázek upravit. Histogram lze v ZPS zobrazit na řadě míst,nejpodrobnější je ale okno Histogram, které otevřete v Editoru příkazem Zobrazit > Pokročilý histogram (Shift+Ctrl+H).

Standardně se okno histogramu otevře s nastavením Intenzita v rozbalovací nabídce Kanál a políčko Kumulativní je nezaškrtnuto. Okno Histogram je rozděleno na tři části: volby a nastavení, křivka rozložení a statistické údaje.

Na základních údajích (střední hodnota, medián) asi neshledáte nic moc zajímavého. Počet obrazových bodů odpovídá pixelové velikosti obrázku, případně aktuálně nastavenému výběru. Umístíte-li do grafu kurzor, doplní se i další statistické hodnoty. Tažením kurzoru od určité

HISTOGRAM

107

hodnoty k levému okraji histogramu můžete zjistit počet pixelů (a jejich procentuální zastoupení), které jsou tmavší než vybrané úroveň. Obdobně zjistíte jasnějších pixelů než vybraná hodnota tažením směrem k pravému okraji. Může být zajímavé vědět, kolik bodů leží v určitém intervalu, např. mezi úrovněmi 85 až 170: umístěte kurzor na jednu z vybraných úrovní jasu, hodnotu si zkontrolujte vizuálně podle údaje v položce Úroveň. Stiskněte tlačítko myši a táhněte kurzor na druhou úroveň. Údaj v položce Úroveň se změní na dvojici hodnot, které udávají levou a pravou hranici. Po dobu, kdy držíte kurzor, můžete odečítat počet obrazových bodů, které zahrnuje vybraná oblast jasů. Tento údaj bude zajímavý pro okraje křivky, zejména ve světlech, pro zjištění, zda a kolik bodů se v nejsvětlejší oblasti nachází.

Místo standardního zobrazení histogramu je možné zapnout kumulativní zobrazování (hodnota v grafu je součtem všech hodnot vlevo).

Diagram začíná hodnotou 0 zcela vlevo a končí hodnotou 100 zcela vpravo. Sklon tvaru kumulativního histogramu dává představu o kontrastu: v rozsahu šedé škály, kde je sklon křivky prudký, je kontrast vyšší než v oblasti malého sklonu křivky. Kumulativní zobrazení zapnete zaškrtnutím políčka Kumulativní vpravo nahoře v okně Histogram.

Dva body na křivce jsou důležité: místo, kde začíná levý okraj křivky a místo, ve kterém křivka končí. U ukázky na obrázku 1 je pravděpodobné, že s obrázkem je něco v nepořádku: v oblasti stínů stejně jako ve světlech je velmi málo Obr. 1: Tvar histogramu signalizuje chybějící kresbu ve stínech i světlech. bodů, vše je soustředěno v části středních tónů.

112

ÚROVNĚ

Úrovně ZPS nabízí pro úpravu obrázků celou řadu nástrojů, od jednoúčelových až po komplexní, které mohou upravovat celý soubor vlastností snímku.

Doporučuji ale podívat se vždy na nástroj Úrovně a teprve potom pokračovat případně i s jinými nástroji.

Kontrola histogramu Dříve, než začnete s úpravou snímku, prohlédněte obrázek i jeho histogram. Jak jsme bylo na několika předchozích stránkách ukázáno, histogram může signalizovat, že něco nemusí být v pořádku, rozhodnout je ale potřeba podle obrázku.

Měl by to být obrázek ze začátku léta, ale snímek na první pohled vypadá poněkud mdle, určitě se nepodobá tomu, co jste viděli při fotografování, a z histogramu je jasné proč. Veškerá data jsou nahromaděna v oblasti středních tónů, oblast světel obsahuje pouze mizivé množství dat. V tomto případě potřebujeme zvýšit kontrast snímku, pokusit

se „roztáhnout“ některá data do tmavých oblastí – stínů – a také do oblasti světel.

Popis nástroje Úrovně Podívejme se nejprve podrobně na dialogové okno Úrovně. Okno otevřete příkazem nebo Vylepšit > Úrovně z okna Editoru (Shift+L). (V okně Průzkumníka je příkaz pro spuštění filtru vnořen pod nabídkou Upravit a celá cesta k příkazu je Upravit > Vylepšit > Úrovně.)

Jako všechny ostatní okna filtrů je i okno Úrovně možné používat v režimu okna s náhledem nebo jako okno bez náhledu, kdy se změny a úpravy provádějí přímo v obrázku. Oba dva re. žimy přepínáte tlačítkem

Funkcionalita obou režimů je stejná, záleží spíše na zvyku. V režimu s náhledem můžete přímo vedle sebe nebo nad sebou vidět původní a upravenou verzi obrázku.

V režimu bez náhledu můžete používat zapnutí a vypnutí náhledu.

Obecné detaily popisu okna filtru najdete v samostatné kapitole.

Volba kanálu V rozbalovací nabídce Kanál vyberte RGB pro zobrazení a úpravu rozložení tónů (jasů). Hodnoty Červená, Zelená nebo Modrá slouží pro práci s jednotlivými kanály barevných složek RGB.

ČERNÝ BOD, BÍLÝ BOD

Černý bod, bílý bod Kontrast obrázku upraví nastavení černého a bílého bodu. Číselné nastavení pozice černého bodu je se provede levým číselníkem Vstupní úrovně (na obrázku je nastavena hodnota 27). Pro nastavení bílého bodu je určen pravý číselník Vstupní úrovně (na obrázku je nastavena hodnota 196).

Střední číselník slouží pro nastavení hodnoty gamma (na obrázku je nastaveno 1,0).

Nastavením bílého bodu (pravý jezdec na škále pod histogramem) je určena úroveň jasu vstupních hodnot, které chcete přiřadit výstupní hodnotu 255, tj. zcela bílou. Ve světě kolem nás to mohou být odlesky na kovových nebo lesklých předmětech, nebo světelný zdroj v záběru apod.

Všechny úrovně jasu v histogramu vpravo za bílým bodem jsou rovněž převedeny na zcela bílou – oříznuty. Černý bod je vstupní úroveň jasu, kterou chceme převést na absolutně nejtmavší hodnotu na výstupu (standardně na hodnotu 0, tj. černou).

Všechny hodnoty v histogramu, které leží směrem vlevo od nastaveného černého bodu, budou rovněž převedeny na černou (hodnota 0).

Jezdec středních tónů, gamma, určuje způsob, jak se převádí jas vstupních hodnot na výstupní hodnoty. Pro hodnotu 1,0 bude převod přímo úměrný, pro hodnoty > 1,0 (posun jezdce vlevo) se budou vstupním hodnotám nelineárně přiřazovat

113

výstupní hodnoty s vyšším jasem (obrázek se zesvětlí), pro gamma < 1,0 (posun jezdce vpravo) naopak hodnoty s nižším jasem a obrázek se celkově ztmaví. Obrázky dole na stránce ukazují, jak tato nastavení fungují.

Automatické korekce Zaškrtnete-li políčko Automatické korekce, můžete zvolit jedno ze dvou základních nastavení – Automatický kontrast a Automatické úrovně.

První volba, Automatický kontrast, pracuje s rozsahem jasu složeného kanálu RGB, který bude roztažen na celou škálu 0–255.

Druhé nastavení, Automatické úrovně, upravuje samostatně jednotlivé složky R, G a B; každou z nich roztáhne na plný rozsah 0–255. V obou případech může dojít k barevným změnám snímku; zejména při použití volby Automatické úrovně může být barevná změna v obrázku velmi výrazná, v jiných případech se nijak výrazně neprojeví, je však zapotřebí o ní vědět.

Gamma = 1 Převod jasů je lineární.

Gamma > 1 Střední jezdec je tažen vlevo, převod je nelineární. Výstup je světlejší, největší změny jsou ve středních tónech.

Černý bod je číselně (nebo pomocí levého jezdce) nastaven na hodnotu 27. Tato hodnota se převede na hodnotu 0. Bílý bod je nastaven na hodnotu 196, která bude přepočtena na hodnotu 255. Všechny mezilehlé hodnoty, rozsah 27–196, se úměrně přepočtou na rozsah 0–255. Protože se pracuje pouze s celými čísly, bude výstupní histogram „děravý“.

Gamma < 1 Střední jezdec tažen vpravo, převod je nelineární. Výstup je tmavší, největší změny jsou ve středních tónech.

132

KŘIVKY

obrázek nepřepálili nebo zcela nepotlačili kresbu v tmavých oblastech a podobně.

Pokud chcete být velmi přesní a nestačí vám zobrazení složeného kanálu RGB, můžete si kontrolovat i histogramy jednotlivých barevných kanálů. Postačí k tomu zaškrtnout políčko Zobrazovat barevné složky.

Automatický kontrast / úrovně Nejjednodušší úpravou je volba Automatický kontrast nebo Automatické úrovně. V případě automatického kontrastu se nastaví bílý a černý bod (roztáhne se histogram složeného kanálu RGB) tak, aby se ořízly konce v rozsahu, který je zadán jako hodnota Stíny a Světla.

Při volbě Automatické úrovně se místo se složeným kanálem RGB pracuje s jednotlivými kanály (červeným, zeleným a modrým) a rozložení barvy každého z nich se roztáhne na celou stupnici 0–255 s oříznutím podle zadaných hodnot Stíny a Světla.

V obou dvou případech, zejména u automatického vyrovnání úrovní může dojít k barevným posunům. Hodnota ořezání 0,5 % počtu obrazových bodů ve světlech a ve stínech je standardní.

Práce s jednotlivými kanály Podobně, jak to bylo podrobně rozvedeno v případě filtru Úrovně, umožňuje i filtr Křivky pracovat s jednotlivými kanály (červeným, zeleným a modrým) místo se složeným kanálem RGB (jasem).

V rozbalovací nabídce Kanál zvolte kanál, který chcete upravovat. K dispozici máte stejné možnosti úprav jak v případě složeného kanálu, a tak můžete upravovat celkový barevný nádech (barevné ladění) obrázku, ale i lokálně upravovat zastoupení určité sytosti zvolené barvy. Nezapomeňte ale na barevný kruh: zatímco při práci se složeným kanálem RGB se při úpravě pohybujete na ose černá–bílá, při úpravách barevných kanálů to jsou dvojice komplementárních (doplňkových) barev ležících na barevném kruhu proti sobě: červená– azurová, zelená–purpurová a modrá–žlutá.

Křivky – příklady použití Původní histogram snímku (na obrázku dole je to ta nejsvětlejší plocha) potvrzuje to, co je na první pohled vidět: snímek má nedostatečný kontrast, zcela chybí stíny i světla, a to je i důvodem lomených, mdlých barev.

K základní nápravě postačí nastavení černého bodu (posun levého červeného polohovacího bodu až na začátek histogramu), bílého bodu (posun pravého červeného polohovacího bodu až na pravý okraj histogramu) a mírné zesvětlení (kliknutím vložit nový bod přibližně do středu křivky a zatáhnout ho mírně směrem vlevo).

Všechno jsou to úpravy, které je možné provést naprosto stejným způsobem i ve filtru Úrovně.

V okně filtru Křivky je ale možné pokračovat v úpravách dále. Křivku je možné tvarovat např. přidáním dalšího bodu poblíž levého okraje křivky a stáhnout ho mírně dolů (obrázek vpravo nahoře). Tím se poněkud ztmaví stíny a do oblasti stínů a středních tónů se přidá kontrast. Výsledný efekt je možné velmi dobře kontrolovat a tažením bodu nebo velmi jemně číselným zadáním hodnot pomocí číselníků Vstup a Výstup křivku tvarovat.

Poslední úpravou by mohlo být naopak mírné ztmavení nejsvětlejších oblastí: klikněte na křivku poblíž jejího pravého okraje (obrázek vpravo dole)

KŘIVKY – PŘÍKLADY POUŽITÍ

133

Již jednou v Úrovních použitý pes. Díky křivkám je možné podrobněji doladit rozložení tónů.

Prvním krokem je zesvětlení a redistribuce tónů z oblasti stínů do středních tónů a světel. Je vložen bod do pravé čtvrtiny křivky a jeho posouváním nahoru a vlevo se hledá nejvhodnější pozice pro zesvětlení obrázku:

a křivku mírně stáhněte dolů. Tím obnovíte původní tmavší oblohu a ztmavíte velmi světlá místa.

Možností, jak obrázky upravovat, je celá řada, většinou ale postačí práce s krajními body křivky a jedním až (maximálně) pěti vloženými body.

Vložením dalších bodů je možné upravovat pouze úzké rozsahy tónů a obrázek tonálně doladit:

Posledním krokem je úprava zelené. Připomínám barevné kolo a také to, že zastoupení zelené nemusíte měnit pouze v samotném zeleném kanálu, ale i společnou úpravou červené a modré.

140

BARVA

Upravit teplotu barev Nástroj Upravit teplotu barev (Vylepšit > Upravit teplotu barev) je určen pro tzv. vyvážení bílé, tedy pro vyrovnání barevných složek tak, aby místa na snímku, která chceme, aby byla bílá (nebo neutrální, šedá, bez barevného tónu), taková skutečně byla. To je třeba případ toho, že byla v aparátu nastavena hodnota bílé (White balance) jinak, než odpovídalo skutečnosti, nebo má obrázek z jiného důvodu v místech, která by měla být neutrální, přimíchán barevný tón. Nástroj lze samozřejmě použít i obecně pro úpravu barevného tónu.

Okno filtru nabízí tři možnosti: • Automaticky: Vyhledá nejsvětlejší oblast a v ní vyrovná jednotlivé složky RGB. Tuto změnu potom aplikuje i na zbytek snímku.

• Ruční určení barevně neutrálního bodu: Kapátkem se nabere barva z původního obrázku, nebo je možné barvu vybrat z barevníku po klepnutí na políčko barvy. Zvolená barva se převede na odpovídající neutrální (šedou) barvu a ve stejném poměru se upraví i zbytek obrázku.

• Zadání teploty osvětlení: V tomto případě použijete jezdec Osvětlení. Pokud je obrázek např. příliš v teplých barvách (do žluta), je potřeba posunout jezdec Osvětlení více směrem vlevo, k modrému okraji. Můžete zadat i teplotu

Automatické určení teploty barvy je obvykle spolehlivé, pokud má celý obrázek jednotný nádech (do žluta, do modra...), např. pro nápravu nevhodně zvoleného vyrovnání bílé při expozici.

v Kelvinech, ale protože barvy obrázku jsou výsledkem skutečné barvy světla v okamžiku fotografování, ale také nastavení fotoaparátu, berte tuto možnost spíše jako jemnější a přesnější nastavení než tažení jezdce.

Druhým ovládacím prvkem, který máte při použití Zadání teploty osvětlení k dispozici, je Odstín. Jezdec Osvětlení je určen pro úpravy mezi modrou a žlutou. Abyste mohli filtr Upravit teplotu barev použít i pro „druhou barevnou souřadnici“, byla doplněna možnost pracovat s poměrem mezi zelenou a purpurovou. Znovu se vrátím k základnímu barevnému schématu: R M

Y

B

G C

Jak vidíte, okno Upravit teplotu barev ve volbě Zadání teploty osvětlení pracuje pouze s dvojicemi modrá (B)–žlutá (Y) a zelená (G)–purpurová (M). Pokud byste chtěli snížit např. červený (R) nádech, znamená to ladit obrázek současně

Ruční určení barev pomocí kapátka může v některých případech přinést překvapivě dobré výsledky; obrázek ale musí obsahovat plochu, která má být neutrálně šedá.

UPRAVIT TEPLOTU BAREV

více do modra (B) a zelena (G). V takovém případě by ale bylo vhodnější použít jiné nástroje.

Nelze jednoznačně doporučit, kdy který postup zvolit – u každého obrázku může dát optimální výsledek jiný. Pokud se rozhodnete po aplikaci změn a zavření okna Upravit teplotu barev ještě pro drobnou korekci, použijte raději tlačítko Zpět pro návrat k neupravenému obrázku, abyste neupravovali již upravené.

141

Upravit barvy Nástroj Upravit barvy (Vylepšit > Upravit barvy) je velmi komplexní a poskytuje mnoho dílčích nastavení. Je to nástroj silný, a můžete jím proto velmi mnoho pokazit. Dříve, než začnete s obrázkem pracovat, prohlédněte si ho i za pomoci histogramu – nejen z hlediska rozložení tónů (složený RGB kanál), ale prohlédněte si i průběhy jednotlivých barevných složek, které vám mohou o obrázku mnoho prozradit. Základními nástroji v okně Upravit barvy jsou: • editace barevných složek RGB; • úprava jasu a kontrastu; • práce v barevném modelu HSB; • možnost nastavení gamma.

Jednotlivé nástroje lze kombinovat dohromady, ale buďte opatrní – některá nastavení působí proti sobě a vzájemně se ovlivňují a snadno můžete obrázek přesytit, vypálit, přijít o kresbu ve stínech, potlačit střední tóny apod. Podívejte se občas na histogram nebo přepaly (i v jednotlivých barevných kanálech) pomocí odpovídajících tlačív nástrojové liště okna. Pokud se vám tek stav úpravy nezdá, použijte tlačítko Výchozí stav a začněte raději s úpravami znovu.

Zadání teploty osvětlení je univerzální nástroj, kterým můžete upravovat teplotu barev pro vyrovnání bílé, ale také kreativně upravovat barevné ladění obrázku.

Z obrázku, který byl sejmut s vyvářením bílé nastaveným na poněkud nižší barevnou teplotu (bude tedy vycházet laděný do modra), je možné v režimu Zadání teploty osvětlení vyrobit obrázek laděný více do teplých barev. Nebo obráceně: teplé barvy je možné pomocí jezdce Osvětlení ochladit. Fotografujete-li do souboru RAW, nemusí vás nastavení barevné teploty trápit – máte možnost nastavit ji až dodatečně při vyvolávání RAW souboru. V případě formátu JPEG je ale potřeba věnovat nastavení vyvážení bílé pozornost – velké rozdíly se opravují špatně.

152

OSTROST SNÍMKŮ

Doostření snímků Doostřit Velmi často budete potřebovat celou nebo část fotografie mírně či více doostřit. ZPS k tomu nabízí několik nástrojů, základním a běžným i v jiných aplikacích je filtr Doostřit (v Editoru ho najdete v nabídce Vylepšit > Doostřit, v Průzkumníku pod Upravit > Vylepšit > Doostřit, klávesová zkratka Ctrl+5).

V dialogovém okně filtru najdete jako první ovládací prvek Typ. V tomto rozbalovacím seznamu najdete celkem 5 metod doostření: Jednoduché doostření, Maskování neostrosti, Gaussovské doostření, Plošné doostření a Měkké doostření.

• Jednoduché doostření Je to nejjednodušší způsob doostření obrázku, použitelný pro základní doostření snímků, které nebudete dál upravovat. K dispozici je pouze jediný ovládací prvek – Síla efektu.

• Maskování neostrosti Tento termín z fotografické historie má důležité místo především v oblasti publikování fotografií.

Maskování neostrosti (angl. Unsharp Mask) se často provádí i jako finální úprava obrázku přes tiskem, protože dobře zvýrazní hrany.

Volbou Maskování neostrosti si zpřístupníte ovládací prvky: Síla efektu, Poloměr a Práh. Čím větší hodnotu Poloměr zadáte, tím širší oblast kolem každého pixelu bude vyhodnocována.

Jezdcem Práh nastavujete hodnotu rozdílu tónů sousedních obrazových bodů, při které se body považují za body okraje (hrany), která se bude zvýrazňovat. Hodnota 0 znamená, že se za kontrastní hranu považuje každý rozdíl v tónu a budou se vyhodnocovat všechny body.

Síla efektu reguluje míru zobrazení nastaveného doostření.

Doporučuji zapnout režim Jasová metoda, kdy se zostření provádí pouze pro jasovou složku obrázku. Místo něj ale můžete při práci v Editoru v režimu okna filtru bez náhledů použít i režim prolnutí pomocné vrstvy Světlost. V tomto případě se z filtru převezme do výsledného obrázku pouze jasová složka, barvy se použijí z původního obrázku.

Při použití metody Maskování neostrosti můžete jednotlivé parametry nastavovat zkusmo, nebo zkuste následující postup: - nastavte sílu efektu na maximum (500 %) a Práh na cca 3, zapněte Jasovou metodu a zvyšte Poloměr na maximum (200 px). Obrázek se „rozpadne“ na různé skvrnky.

- stahujte jezdec Poloměr, až se do obrázku začne vracet detailní kresba; - vraťte se k jezdci Síla efektu a stahujte ho, až dosáhnete optimálního doostření.

Při tisku se efekt projeví obvykle o něco méně, než jak ho vidíte na obrazovce. Zejména při přípravě pro ofsetový tisk byste měli doostřit poněkud více, až na hranici, kdy vnímáte začínající přeostření. Je třeba dávat pozor na doostřování obrázků JPEG, které mají vyšší kompresi. U takových obrázků hrozí při vyšším zostření zvýraznění artefaktů z komprese a různých halo efektů.

• Gaussovské doostření Je vhodné pro doostření po úpravách fotografií.

Nastavuje se: - Síla efektu, význam je obdobný jako v případě Maskování neostrosti; - Poloměr jako v případě Maskování neostrosti ovládá šířku vyhodnocované oblasti kolem každého pixelu; - Potlačení šumu omezuje artefakty vznikající při doostřování, zejména projevy přeostření (viditelné hrany, halo).

DOOSTŘENÍ SNÍMKŮ

153

Původní snímek bez doostření

Gaussovské doostření

Jednoduché doostření

Plošné doostření

Maskování neostrosti

Měkké doostření

• Plošné doostření Tento typ doostření je vhodný jako úvodní doostření fotografie i pro doostření po úpravách obrázků. Je možné nastavit obdobné parametry jako v případě Gaussovského doostření a stejně jako ono je také náročnější na počítačový výkon.

Poznámka: Při posuzování doostření je dobré používat zobrazení pouze o něco větší než výsledný tisk nebo zobrazení. Nemá smysl pracovat např. v měřítku 1 : 1, protože pravděpodobně v obrázku uvidíte detaily, které na výsledném tisku nebudou existovat. Stejně tak je vhodné vyzkoušet, jak se doostření před tiskem projeví na výsledném tisku.

Navíc různá zařízení (komerční ofsetový tisk, fotografické inkoustové tiskárny, velkorozměrové tiskárny) používají různé technologie a optimální příprava pro tisk včetně doostření pro ně může být různá.

• Měkké doostření Doostřuje jemné detaily, ale méně výrazné hrany. Je proto vhodné např. pro úpravu portrétů.

Jediným ovládacím prvkem je Síla efektu.

:ONER

0HOTOÒ3TUDIO UPRAVUJEMEÒFOTOGRAFIE

0UBLIKACEÒJEÒURjENAÒV¸EMÒZfJEMCÇMÒOÒDIGITfLNqÒFOTOGRAFII ÒKTE´qÒSEÒCHT}JqÒDOZV}D}TÒVqCEÒ OÒZPRACOVfVfNqÒSNqMKÇÒNAÒPOjqTAjI Ò.EM}LAÒBYÒCHYB}TÒVÒKNIHOVN}ÒÀfDNmHOÒUÀIVATELEÒPRO GRAMUÒ:ONERÒ0HOTOÒ3TUDIO Ò 3TfLEÒ POPULfRN}J¸qÒjESKÍÒPROGRAMÒ KEÒ SPRfV} ÒEDITACIÒAÒ SDqLENqÒ DIGITfLNqCHÒ FOTOGRAFIqÒVY UÀqVAJqÒMILIONYÒUÀIVATELÇÒPOÒCELmMÒSV}T}ÒAÒJEHOÒINTUITIVNqÒOVLfDfNqÒP´IBLIÀUJEÒPROFESIONfLNqÒ NfSTROJEÒ IÒ MNOHAÒ ZAjqNAJqCqMÒ FOTOGRAFÇM Ò :ONERÒ 0HOTOÒ 3TUDIOÒ UMOÀ¡UJEÒ UPRAVOVATÒ FO TOGRAFIE ÒPRACOVATÒSÒINFORMACEMIÒULOÀENÍMIÒVEÒSNqMCqCH ÒVYTVf´ETÒP´EHLEDNÍÒFOTOARCHIVÒ NEBOÒVYUÀqVATÒNEJRÇZN}J¸qÒZPÇSOBYÒPUBLIKOVfNqÒ¦ÒODÒTISKUÒKALENDf´Ç ÒSDqLENqÒNAÒINTERNETU AÀÒPOÒP´qPRAVUÒINTERAKTIVNqCHÒ$6$

0RVNqÒDqLÒPRÇVODCEÒPROGRAMEMÒ :ONERÒ0HOTOÒ3TUDIOÒPOPISUJE ÒOSVOJENqÒAÒNASTAVENqÒPROST´EDqÒPROGRAMU

ÒVYTVf´ENqÒÒPANORAMATICKÍCHÒSNqMKÇ

ÒSTAÀENqÒSNqMKÇÒ NEJEN ÒZÒFOTOAPARfTU

ÒSKLADfNqÒMULTIEXPOZICÒAÒSNqMKÇÒ($2

ÒPOUÀITqÒEDITAjNqCHÒAÒRETU¸OVACqCHÒNfSTROJÇ

ÒZfKLADNqÒNASTAVENqÒSPRfVYÒBAREV

ÒZPRACOVfNqÒFOTOGRAFIqÒVEÒFORMfTUÒ2!7

:ONERÒ0RESS TEL Ò Ò Ò Ò\ÒFAX Ò Ò Ò E MAIL ÒKNIHY ZONER CZÒ\ÒWWW ZONERPRESS CZ :/.%2ÒSOFTWARE ÒA S .OVmÒSADYÒ Ò Ò Ò"RNO

$/0/25h%.»Ò#%.! Ò Ò+h +!4!,/'/6bÒh¾3,/ Ò:2 )3".Ò Ò