Zoner Photo Studio 14 - 1 by Zoner Press

Zoner

Photo Studio 14 upravujeme fotografie Publikace je určena všem zájemcům o digitální fotografii, Neměla by chybět v knihovně žádného uživatele programu Zoner Photo Studio. Tento komplexní program na práci s digitální fotografií využívají miliony uživatelů po celém světě a jeho intuitivní ovládání, přibližuje profesionální nástroje i mnoha začínajícím fotografům. Zoner Photo Studio je součást příběhu Vaší fotografie. Umožňuje upravovat fotografie, pracovat s informacemi uloženými ve snímcích, vytvářet přehledný fotoarchiv nebo využívat nejrůznější způsoby publikování – od tisku

upravujeme fotografie

kteří se chtějí dozvědět více o zpracovávání snímků na počítači.

První díl průvodce programem Zoner Photo Studio popisuje > osvojení a nastavení prostředí programu

> vytváření panoramatických snímků

> stažení snímků (nejen) z fotoaparátu

> skladání multiexpozic a snímků HDR

> použití editačních a retušovacích nástrojů

> základní nastavení správy barev

> zpracování fotografií ve formátu RAW

Zoner Press tel.: 532 190 883 | fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz | www.zonerpress.cz ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno

Zoner Photo Studio 14

kalendářů, sdílení na internetu až po přípravu interaktivních DVD..

Zoner

Photo Studio 14

upravujeme fotografie

doporučená cena: 229 Kč katalogové číslo: ZR1150 ISBN 978-80-7413-169-1

Zoner Photo Studio upravujeme fotografie

Poznámka

Toto vydání je připraveno pro verzi Zoner Photo Studio 14. Vzhledem k předchozímu vydání byly upraveny, případně doplněny texty a ukázky. Tuto publikaci je možné v přiměřeném rozsahu použít i pro verzi ZPS 13.

Vydáno 2011. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZR1150 ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno

Doporučená a navazující literatura:

www.zonerpress.cz Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Kristián Obálka: www.kuzkuz.cz Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Naučte se

FOTOGRAFOVAT SRDCEM Působivé fotograﬁe všeho, co je vám blízké

TRACEY CLARK ANDREA SCHER KATE INGLIS SARAH-JI MAILE WILSON IRENE NAM STEPHANIE C. ROBERTS PAIGE BALCER KAREN WALROND JEN LEMEN SESTAVILA TRACEY CLARK

Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz

MICHAEL FREEMAN

NATALIE DYBISZ alias MISS ANIELA

NAUČTE SE FOTOGRAFOVAT

AUTOPORTRÉT

KOMPENDIUM PRO DIGITÁLNÍ FOTOGRAFY

HLEDÁNÍ VLASTNÍHO VÝRAZU

Obsah:

1 2 3 4 5 6 7 8

UMĚNÍ DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE DIGITÁLNÍ FOTOAPARÁT ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE WORKFLOW KREATIVNÍ ÚPRAVY A SPECIÁLNÍ EFEKTY

E N C Y K L O P E D I E

A F O T O G R A F I E

NAUČTE SE FOTOGRAFOVAT DOBŘE

TIPY DO KAPSY PLUS DVD TUTORIAL

BONUSY V HODNOTĚ MINIMÁLNĚ 1 000 KČ

Zoner Press

G R A F I K A

Bryan Peterson

TIPY DO TERÉNU PRŮVODCE

www.zonerpress.cz

Po uplatnění kupónu ZP86642KU v objednávkovém formuláři na www.zonerpress.cz získáte slevu 291 Kč!

ISBN 978-80-7413-169-1

Základy fotograﬁe • Kompozice • Expozice • Detail a makro • Portrét

Jak dosáhnout skvělých snímků vždy, všude a každým fotoaparátem

Kompletní nabídku knih pro fotografy najdete na: www.zonerpress.cz www.knihyfoto.cz

Obsah Základní nastavení ZPS

Dialogové okno Možnosti Sekce Vzhled Sekce Všeobecné Sekce Zobrazení Sekce Katalog Sekce Náhledy Sekce Popisy náhledů Sekce Editor Sekce Prohlížeč Sekce Porovnání obrázků Sekce složky Sekce Integrace Sekce Správa barev Sekce Informace Sekce Značky Sekce RAW Sekce Uživatelské aplikace Sekce Certifikáty pro podpis Sekce Ostatní Sekce Filtry Sekce Zásuvné moduly Sekce GPS Sekce Pokročilé Sekce Druhý monitor Sekce Video Uložení a načtení nastavení Správa nastavení filtrů Vlastní nastavení

4 5 5 8 9 11 12 12 14 15 16 16 17 21 22 22 25 26 26 28 29 30 30 32 32 34 35 35

Získávání souborů Kopírovat ze zařízení Skenovat pomocí TWAIN Získat ze schránky Snímání obrazovky Stáhnout obrázky z webu Získat obrázky z PDF Získat JPEG obrázky ze souboru Konvertovat DNG/RAW

RAW Okno konvertoru RAW RAW Úprava snímků RAW Základní nastavení Efekty Objektiv Nastavení konverze Globální nastavení Workflow při zpracování RAW

HDR HDR prolínáním expozic

38 39 42 46 46 48 49 49 49

50 50 52 57 59 72 78 79 80 82

HDR mapováním tonality

Okna filtrů Společné prvky oken Okno filtru v Průzkumníku

92 92 92

Editor – nástroje a jejich nastavení 94 Panel nástrojů Editor – nástroje a jejich nastavení Práce s výběry Retušovací nástroje

Úpravy fotografií Rozložení tónů

Úrovně Kontrola histogramu Volba kanálu Černý bod, bílý bod Automatické korekce Postup úpravy Úprava barevných kanálů Automatické úpravy Úrovně – příklady použití Úrovně a práce ve výběru Úrovně a vrstva úprav Mapování tonality

Křivky Popis okna Úprava křivky Histogram Použití křivek Automatický kontrast / úrovně Práce s jednotlivými kanály Křivky – příklady použití Křivky a vrstva úprav Křivky automaticky

Barva Základní barevné úpravy Upravit teplotu barev Upravit barvy Posun barev Variace Míchání kanálů Převod do stupňů šedé

95 96 102 111

116 118

124 124 124 125 125 126 129 132 134 135 136 138

140 140 140 140 142 146 146 146 148 150

152 152 154 155 157 158 159 160

Ostrost snímků

164

Doostření snímků

166

Panoráma Multiexpozice

170 172

Rejstřík

173

84 85

ZÁKLADNÍ NASTAVENÍ ZPS

Základní nastavení ZPS Dialogové okno Možnosti Prvním krokem, který je nutné po instalaci ZPS provést, je nastavení vzhledu, chování a vlastností aplikace, její začlenění do prostředí Windows a volba řady dalších nezbytných parametrů. Všechna základní nastavení jsou soustředěna v dialogovém okně Možnosti. Dialogové okno Možnosti otevřete kliknutím na tlačítko Nastavení (obr. 1), které najdete v pravém horním rohu okna ZPS. Z rozbalené nabídky (obr. 2) vyberte kliknutím položku Možnosti;

Obr. 1: Umístění tlačítka Nastavení v okně Zoner Photo Studio 13

Obr. 2: Tlačítko Nastavení – položky rozbalovací nabídky

rychlejší alternativou je použití klávesové zkratky CTRL+M. Dialogové okno Možnosti (obr. 3) je rozděleno na tři základní části: vlevo je svislý pruh umožňující výběr sekce, která se bude nastavovat. Hlavní část okna obsahuje ovládací prvky, kterými nastavujete vlastnosti a chování systému. V dolní části jsou tlačítka: • Výchozí: Vrátí upravená nastavení právě zobrazené sekce do výchozího stavu ZPS (při prvním spuštění). Tlačítko Výchozí neovlivní obsah

jiných sekcí; použitím tlačítka Výchozí při např. zobrazené sekci Vzhled neovlivníte nastavení, která jste provedli pro barevné značky v sekci Značky. Pokud byste chtěli zrušit všechna nastavení a vrátit se k původním hodnotám po instalaci ZPS, použijte příkaz Nastavení > Výchozí nastavení. Způsob jak uložit a použít nastavení prostředí ZPS bude zmíněn později. • OK: Schválení změn, jejich nastavení a zavření okna Možnosti. • Storno: Odmítnutí změn, návrat k hodnotám, které byly nastaveny před otevřením okna nebo potvrzeny tlačítkem Použít, a zavření okna Možnosti.

SEKCE VZHLED

• Použít: Provede všechny změny ve všech sekcích, ale ponechá okno Možnosti otevřené pro další úpravy. Pokud se vám nebude změna (např. vzhledu ZPS) líbit, nemůžete ji již automaticky vrátit do stavu před otevřením okna Možnosti; pomocí tlačítka Výchozí můžete vrátit nastavení aktuálně zobrazené sekce pouze do výchozího stavu ZPS. • Nápověda: Otevře nápovědu pro aktuálně zobrazenou sekci v okně Možnosti.

Sekce Vzhled V sekci Vzhled (obr. 3) lze nastavit zobrazování základních prvků ZPS. Můžete zde zvolit vizuální téma prostředí, např. současné „módní“ Tmavé. (Pozn.: V knize je použit vzhled Podle systému.) Význam nastavení je jasný; na pruhu Náhled můžete přímo zkontrolovat vliv změn na zobrazení. V tomto okně je možné nastavit i panely nástrojů, jednotlivé nabídky (menu) i klávesové zkratky.

Obr. 3: Sekce Vzhled v okně Možnosti

Sekce Všeobecné V sekci Všeobecné (obr. 4) je možné nastavit řadu velmi důležitých parametrů, které výrazně ovlivní práci v ZPS. Ovládací prvek Při dvojkliku na náhled obrázku v Průzkumníku spouštět dovoluje určit, která aplikace se otevře, pokud v Průzkumníku ZPS dvojitě kliknete na obrázek. K dispozici je nastavení Editor nebo Prohlížeč. Hodnotu nastavte podle toho, která činnost je při vaší práci běžnější, zda obrázky spíše prohlížíte (třídíte, hodnotíte...), nebo upravujete. V každém případě máte pro přechod do režimu prohlížení nebo editování snímku další možnosti.

Nastavení tohoto ovládacího prvku se použije i při dvojkliku na náhledu snímku v okně Náhled. Nastavení Kvalita vykreslování bitmap určuje metodu použitou pro vykreslování obrázků na obrazovce, pokud je zapotřebí je zmenšit, aby mohly být celé zobrazeny. Volba Vysoká (supersampling) poskytne nejkvalitnější výsledky, je ale nejnáročnější na výkon počítače. Volba Nízká (nejbližší body) dává teoreticky nejméně kvalitní výsledky, na některých monitorech může poskytnout ostřejší obraz; v každém případě je však pro zobrazení nejrychlejší. Nastavení kvality vykreslování bitmap nesouvisí s kvalitou vlastních obrazových dat, je to pouze metoda přepočtu dat pro jejich zobrazení.

ZÍSKÁVÁNÍ SOUBORŮ

Získávání souborů ZPS umožňuje získávat soubory z nejrůznějších zdrojů, přímo z fotoaparátu, ze čtečky karet, případně z jiného datového úložiště, kterým může být složka nebo disk na počítači nebo v síti. Do ZPS můžete přímo skenovat, stáhnout obrázky z webu, sejmout z obrazovky nebo extrahovat z PDF dokumentu. Všechny tyto možnosti obsahuje nabídka Získat v okně Správce. Snímky z fotoaparátu nebo ze samotné paměťové karty či jiného zařízení můžete do počítače přenést nejrůznějšími způsoby. Technické otázky fyzického připojení zařízení k počítači řešte sami podle manuálu k fotoaparátu/zařízení. Připojte zařízení k počítači a je pravděpodobné, že Windows připojené zařízení rozpozná a nabídne vlastní dialogové okno, případně se přímo spustí některá aplikace. Pokud jste v okně Nastavení > Možnosti > Integrace zaškrtli políčko Integrovat Zoner Photo Studio do Windows, zobrazí se mezi nabídkami Přehrát automaticky i dvě možnosti použití ZPS: Zobrazit obrázky a Získat obrázky. Vyberte si jeden standardní způsob získávání snímků a toho se držte;

samozřejmě doporučuji používat komfort práce v prostředí ZPS. Abyste upravili chování Windows, postupujte podle používaného operačního systému. Nechcete-li v případě Windows XP zobrazovat okno Přehrát automaticky, zvolte při prvním zobrazení tohoto okna položku Neprovádět žádnou akci a zaškrtněte políčko Vždy provést vybranou akci. Pokud naopak chcete, aby se automaticky

Obr. 2: Nastavení akcí, které proběhnou po vložení média nebo připojení zařízení s obsahem určitého druhu, v ukázce nastavení pro obrázky.

Obr. 1: Nabídka možností systému po připojení zařízení, když je ZPS integrováno do Windows.

Obr. 3: Konfigurace zařízení pro kopírování souborů; jako první možnost vyzkoušejte tlačítka Obnovit nebo seznam předchozích jednotek.

KOPÍROVAT ZE ZAŘÍZENÍ

po připojení zařízení otevřelo ZPS a spustil dialog Kopírovat ze zařízení, označte položku Získat obrázky pomocí Zoner Photo Studio (je nutné integrovat ZPS do Windows, jinak se uvedená nabídka v dialogovém okně nezobrazí) a zaškrtněte políčko Vždy provést vybranou akci. V případě Windows Vista nebo Windows 7 klikněte zcela dole v dialogovém okně Přehrát automaticky na nabídku Nastavit v Ovládacích panelech další možnosti automatického přehrávání. Můžete použít také hlavní nabídku Start > Nastavení > Ovládací panely a vyhledat tam možnosti pro nastavení automatického přehrávání: ve Windows Vista v nabídce Přehrát automaticky, ve Windows 7 použijte Ovládací panely > Programy > Výchozí programy > Změnit nastavení Automatického přehrávání („výho-

dou“ Windows 7 je, že se ke stejnému nastavení dostanete např. pomocí Ovládací panely > Hardware a zvuk > Přehrát automaticky i jinými cestami). V okně Přehrát automaticky vyberte rozbalovací seznam Obrázky a v něm označte položku Získat obrázky pomocí Zoner Photo Studio; ZPS musí být integrováno do Windows pomocí Nastavení > Možnosti > Integrace, jinak se uvedená nabídka v dialogovém okně nezobrazí. Okno zavřete pomocí tlačítka

Uložit. Jestliže nechcete nechat Windows provádět nějakou akci po připojení zařízení, zvolte položku Neprovádět žádnou akci. Funkci Přehrát automaticky vypnete nebo zapnete pomocí políčka Použít funkci Přehrát automaticky pro všechna média a zařízení. Jak bylo uvedeno, platí toto nastavení pro úložiště obsahující obrázky; pro smíšené úložiště obsahující i jiné soubory než obrázky bohužel automatické spuštění ZPS nastavit nelze. Jinou možností, jak stáhnout soubory do počítače, je použít přímo ZPS bez čekání na akci operačního systému Windows. Pokud je ZPS spuštěno a připojíte zařízení, potom se v případě, že jste zaškrtli políčko Vyvolat dialog „Kopírovat ze zařízení“ při zapnutí zařízení v okně Možnosti, automaticky otevře okno Kopírovat ze zařízení. V opačném případě musíte toto dialogové okno otevřít sami příkazem Získat > Kopírovat ze zařízení z prostředí Správce ZPS.

Kopírovat ze zařízení Pokud ZPS nerozpozná připojené zařízení, zobrazí dialog Konfigurace zařízení (obr. 3), ve kterém nabídne možnosti výběru zařízení. Vyzkoušejte

Obr. 4: Průběh načítání náhledů; zde ze čtečky karet v tiskárně, která je připojena jako síťová logická jednotka označená jako Z:\. Při vložení karty do síťového zařízení se ani v případě, že je to nastaveno, nezobrazí dialogové okno Přehrát automaticky.

RAW

RAW Zpracování souborů RAW je dnes již nezbytnou součástí každé aplikace, která se zabývá správou nebo úpravami fotografií. ZPS umožňuje soubory RAW stáhnout z fotoaparátu, prohlížet je, pracovat s jejich metadaty, měnit je a doplňovat a samozřejmě upravovat vlastní fotografie. O formátu RAW, výhodách a možnostech jeho využití je více napsáno na následující dvojstránce, Zoner Press také vydal knihu, která se soubory RAW speciálně zabývá: RAW – digitální fotografie v Camera Raw a Photoshop CS4. Tato kniha sice ukazuje možnosti zpracování RAW souborů ve Photoshopu, ale obsahuje velké množství obecně platných informací, které vysvětlují vše, co fotograf o souborech RAW potřebuje vědět, ať již pracuje s kteroukoliv aplikací pro správu a úpravu fotografií. Požadavky na práci s RAW v ZPS jsou uvedeny v kapitole věnované získávání souborů, ústředním bodem této kapitoly je práce v konvertoru RAW souborů, v modulu RAW.

Obr. 1: Okno konvertoru RAW

Okno konvertoru RAW Okno konvertoru RAW otevřete kliknutím na záložku RAW v hlavním okně ZPS. Obrázek 1 ukazuje všechny hlavní části okna. Náhledy V levém sloupci jsou náhledy všech souborů, které jste pro otevření v konvertoru RAW vybrali. V případě, že jste konvertor otevřeli z modulu Prohlížeč nebo Editor, bude konvertor RAW připraven pro práci s aktuálním obrázkem, který jste měli otevřený v Prohlížeči nebo Editoru. Pokud jste do modulu RAW přešli z okna Správce, zobrazí se v levém panelu všechny vybrané soubory. Jestliže nebyl označen žádný soubor, otevře ZPS náhled všech souborů v aktuálně ve Správci otevřené složce. Obsahuje-li složka velké množství souborů, například když pracujete ve složce Všechny soubory v Katalogu nebo v Archivu, může otvírání a zobrazení náhledů trvat velmi dlouho. Skutečnost, že se obrázek jako náhled zobrazí v levém sloupci náhledů, ještě neznamená, že bude

OKNO KONVERTORU RAW

možné ho v konvertoru upravit. V případě, že se pokusíte obrázek vybrat kliknutím myší a zobrazí se okno s informací, že formát souboru není podporován, pokoušíte se otevřít jiný formát RAW než přímo podporované formáty, které dnes zahrnují RAW formáty většiny fotoaparátů.

V takovém případě je nutné použít Adobe DNG Converter a v okně Nastavení > Možnosti v sekci RAW uvést cestu k tomuto programu. Postup je blíže popsán v kapitole o získávání souborů a v části, která se zabývá oknem Možnosti z nabídky Nastavení. Historie Pod panelem s náhledy na levé straně okna je umístěn panel Historie. V něm se zobrazí všechny úpravy, které jsou aktuálně pro obrázek k dispozici. Nejedná se pouze o úpravy a změny, které jste právě na obrázku provedli, jsou sem zahrnuta i nastavení, která jste se snímkem uložili dříve a která jsou zapsána v tzv. přidruženém souboru typu XMP a můžete je tedy zpětně zjistit. Podíváte-li se pozorně na obrázek 1, všimnete si u náhledů některých snímků malého symbolu – ten signalizuje, že na souboru již byly provedeny úpravy a jejich nastavení je uloženo právě v souboru XMP (viz obrázek 2). Pokud budete

Obr. 2: RAW soubory s přidruženými soubory metadat XMP v Průzkumníku Windows. Všimněte si, že některé typy souborů (zde ORF) se zobrazují náhledy, jiné pouze ikonou se symbolem přidružené aplikace a typem souboru (zde CR2). Je to dáno tím, že pro RAW Olympusu (ORF) je nainstalována kodek WIC, pro fotoaparáty Canon (CR2) ne, proto tento typ souboru systém Windows nedokáže v Průzkumníku zobrazit. V ZPS jsou ale oba formáty plně podporovány.

kopírovat nebo přenášet RAW soubor do jiného umístění, nezapomeňte na přidružený soubor metadat (XMP); tuto práci ale můžete nechat na ZPS – v okně Nastavení > Možnosti > Ostatní zaškrtněte políčko Přesouvat a mazat s obrázky i doprovodné soubory. POZOR – toto nastavení je funkční pouze pro operace se soubory prováděné v rámci ZPS, nikoli v jiných aplikacích, např. v Průzkumníku Windows. V okně Historie se můžete vracet a tím aktivovat nebo deaktivovat některé skupiny nastavení, pouze ale sekvenčně od počátečního nastavení Výchozí. Kdykoli můžete do souboru zapsat nastavené výchozí nebo aktuální nastavení úprav pomocí místní nabídky vyvolané pravým kliknutím na náhled obrázku:

Položkou Vložit výchozí nastavení upravíte parametry převodu podle stavu Výchozího nastavení (viz dále uvedený příkaz Nastavení > Nastavit aktuální nastavení jako výchozí). Pomocí Vložit aktuální nastavení upravíte přidružený soubor obrázku, na který jste pravým tlačítkem myši klikli, podle aktuálního stavu konvertoru RAW pro vybraný obrázek (který je zobrazen v hlavním okně). Lišta nabídek Nabídka Soubor obsahuje: • Předcházející/Následující soubor: Přechází mezi soubory zobrazenými v panelu náhledů. Místo příkazu je možné použít i tlačítka na liště ná. strojů • Přidat soubory ze složky: Otevře okno Vyhledat složku se stromovou strukturou složek. Všechny soubory, které je možné upravovat v konvertoru RAW, se přidají do seznamu v panelu náhledů. . Příkaz odpovídá použití tlačítka • Přidat do fronty: Zařadí aktuálně vybraný snímek do fronty na vyvolání. Pokud pomocí kliknutí na náhledy snímků s klávesami Ctrl nebo Shift označíte více snímků, do fronty na vyvolání se přidají všechny označené snímky. • Vyvolat: Vyvolá pouze aktuálně vybraný snímek (zobrazený v hlavním okně). Vyvolaný snímek

HDR

HDR mapováním tonality Nově přidaná technika vytváření HDR obrázků posouvá možnosti ZPS v této oblasti o kus dál. Mapování tónů umožní pracovat s více než třemi obrázky a můžete tedy místo tří expozic (podexponované, správně exponované a přeexponované) jako v předchozím případě prolínání expozic použít optimální počet expozice odstupňovaných třeba po 1 EV (expozičním stupni) pro dosažení požadovaného vzhledu snímku. Optimální počet expozic můžete zvolit tak, že určíte expozici pro nejtmavší oblast na snímku tak, aby byla plně prokreslená (histogram začíná na rozmezí stínů a středních tónů). Dále určíte expozici pro plné prokreslení světel bez přepalů. Zjistíte počet EV jako rozdíl obou expozic +1. Např. pro expozici na stíny obdržíte hodnotu f/11 a čas 4 s, pro světla f/16 a čas 1/125 s, což by při f/11 dalo 1/250 s. Expoziční rozdíl bude: x EV = log (t1 / t2) / log (2) = log(4 / (1 / 125)) / log(2) = log (500) / log(2) = 10 EV. Takhle asi počítat nebu-

dete a vezmete to jednoduše geometrickou řadou s kvocientem 1/2 od původních 4 s: 4 - 2 - 1 - 1/2 … - 1/125 - 1/250 a rozdíl v expozičních stupních se rovná počtu členů řady minus 1. V tomto případě je zapotřebí zachytit rozsah 10 EV, při expozicích posunutých o 2 EV bude potřeba 6 expozic s clonou f/11 a časy: 4 s, 1 s, 1/4 s, 1/16 s, 1/60 s, 1/250 s. Pro bližší informace doporučuji jednu z publikací zaměřených na HDR vydavatelství Zoner Press (Perfektní expozice, Fotografie a vysoký dynamický rozsah nebo HDR pro fotografy a počítačové grafiky). Jinou výhodou mapování tonality je možnost vytvořit HDR snímek z jediného obrázku. Můžete tedy při fotografování z ruky pořídit pouze jeden RAW snímek a z něj následně vytvořit obrázek s výrazně lépe prokreslenými světly a stíny, než byste dosáhli jinými postupy. Začátek postupu je naprosto stejný jako v předchozím případě: vyberete snímky, ZPS se pokusí určit expozice a srovnat snímky podle jejich expozičních hodnot. V dalším kroku se pokusí zarovnat snímky a můžete v případě potřeby toto zarovnání upravit – při použití např. 6 snímků je to samozřejmě nemožné a vždy, když budete pořizovat odstupňované expozice, je nutné použít stativ. V posledním kroku se dostanete do okna Vytvoření HDR obrázku, ve kterém pomocí několika ovladačů upravíte vzhled obrázku.

Pro vytvoření HDR obrázku je v tomto případě použit pouze jediný RAW snímek (uvedený na začátku této kapitoly). Vzhled obrázku nastavujete pomocí následujících ovladačů: • Intenzita: Ovlivňuje velikost lokálních změn na okolní obrazové body, můžete jí potlačovat vznik „tonálních map“, fleků v obrázku. • Komprese: Řídí úroveň „stlačení“ plného dynamického rozsahu obrazu ve vysokém dynamickém rozsahu do snímku, který připravujete. • Světlo: Ovlivňuje tzv. místní (lokální) kontrast. • Sytost: Nastavuje sytost barev v obrázku, při stažení zcela vlevo obrázek desaturujete na škálu šedé. • Gamma: Jedná se o standardní nástroj (je popsán v části zabývající se tonálními úpravami snímků). Neutrální hodnotou je 100 %, zvyšováním se obrázek zesvětluje a snižováním ztmavuje. • Černý bod: Nastavuje hranici, na které budou oříznuty obrazové body na plnou černou (vše, co leží za tímto bodem na histogramu vlevo bude pouze černé). • Bílý bod: Nastavuje hranici, na které budou obrazové body oříznuty na zcela bílou (vše, co leží za tímto bodem na histogramu vpravo bude pouze bílé). • Intenzita stínů: Omezuje vliv nastavených úprav v oblasti světel (pravá, horní třetina histogramu). • Intenzita světel: Omezuje vliv nastavení v oblasti stínů (levá, dolní třetina histogramu). Při práci mohou být pomocníky nástroje pro zvětšení a zmenšení zobrazení a samozřejmě histogram (jeho velikost a obsah můžete upravit pomocí nabídek místní nabídky) a také zobrazení přepalů a zalitých míst v obrázku. Pro srovnání uvádím ještě dvě rozdílné úpravy obrázku, který byl použit u metody prolínání expozic, tentokrát mapováním tonality ze tří RAW souborů. Techniky HDR poskytují možnosti dodatečných úprav snímku, které mohou nahradit používání ND přechodových filtrů a umožní připravit obrázky podle aktuální potřeby. Je chybné spojovat HDR s obrázky barvotiskového vhledu, které se občas objevují. Tyto metody úprav obrázků posouvají možnosti digitální fotografie za hranice toho, co je schopna zvládat samotná fotografická technika.

HDR MAPOVÁNÍM TONALITY

100

EDITOR – NÁSTROJE A JEJICH NASTAVENÍ

Deformační mřížka (klávesová zkratka [X]) Deformační mřížka je univerzální nástroj na prová-

dění lokálních tvarových změn v obrázku, např. zeštíhlení pasu, úprava „křivého“ úsměvu, zvětšení očí apod. Základní nastavení mřížky můžete změnit pomocí tlačítka Nastavit síť: v dialogovém okně zvolíte počet řádků a sloupců, které se budou zobrazovat při volbě nástroje Deformační mřížka.

Pro konkrétní úpravu lze toto základní pravidelné nastavení mřížky doplnit ještě o další uzly. Pro přidání nového uzlu (a současně do všech řad a sloupců stávajících uzlů na pozici přidaného uzlu) postačí kliknout na vybrané místo na obrázku. Uzel můžete přidat pouze v určité minimální vzdálenosti od jiného uzlu – možnost přidání signalizuje symbol + u kurzoru. Pro smazání uzlu (a s ním i celé řady a sloupce odpovídajících uzlů) je možné použít buď tlačítko Smazat bod nebo shodný příkaz z místní nabídky po pravém kliknutí na rušený bod). Celou síť smažete tlačítkem Smazat síť nebo shodným příkazem z místní nabídky, která se zobrazí po pravém kliknutí. Deformační mřížka funguje velmi jednoduše. Linky řádků a sloupců se protínají v uzlech, jejichž polohu můžete měnit, a to v rozsahu obdélníka, který je opsán nad umístěním levého, pravého, dolního a horního sousedního uzlu.

Rozhodnete-li se upravovat nějakou část obrázku, je zapotřebí nejprve vhodně nastavit mřížku. Změny, které posunutím některého uzlu vyvoláte, se sice projeví v celém obrázku, ale nejvýraznější jsou mezi sousedy posunutého uzlu (obr. 3). Postup úprav Při vlastních úpravách se především rozhodněte, zda úprava má být pouze lokální, nebo zda půjde o pozvolnou změnu na delším úseku. V prvním případě byste zvolili hustší síť kolem upravovaného

Obr. 4: Body přidané na hranu křídla umožní změnit jeho tvar, ostatní uzly omezují rozsah deformace v obrázku.

Obr. 3: Vliv počtu uzlů deformační mřížky na rozsah změn. Vlevo je mřížka s jediným vnitřním uzlem, vpravo je hustá mřížka.

PANEL NÁSTROJŮ

bodu, ve druhém řídkou síť tvořenou pouze několika málo uzly. Vždy kontrolujte jak nejbližší okolí, tak změny ve vzdálenějších částech snímku, abyste úpravou jednoho problému nezpůsobili pohromu někde jinde. Pro požadovanou nápravu často postačí i velmi malá úprava. Nemusíte pracovat od začátku do konce s jedinou sítí – tlačítkem Smazat bod smažete aktuálně vybraný bod sítě včetně všech uzlů na vodorovné i svislé linii, která bodem prochází. Celou síť smažete tlačítkem Smazat síť. Pokud jste úpravu posunutím některého uzlu přehnali, nevracejte bod ručně zpět, použijte příkaz Zpět (Ctrl+Z). Potřebujete-li upravit velikost zobrazení, použijte klávesy + (resp. –) na numerické klávesnici. Při použití nástroje Měřítko byste přišli o nastavení sítě.

s nastavenou menší silou. Při nastavené velké síle a opakovaných úpravách se mohou příliš zviditelnit různé artefakty, které jsou deformacemi vyvolány. Na obrázku níže je velmi jednoduchá ukázka použití nástrojů:  Rotace vpravo / Rotace vlevo;  Zvětšení / Zmenšení;  Posun (při tažení jedním směrem a potom opačně);  deformace provedená opakovaným použitím nástroje Posun;  úprava provedená nástrojem Posun v jediném kroku.

Volná deformace (kl. zkratka [Shift] [X]) Tímto nástrojem můžete provádět několik typů lokální deformace obrázku:



Nastavením Efektu na Posun můžete posouvat, „vytahovat“ části obrazu ve směru tažení myší. Efekt Zvětšení a Zmenšení zvětšuje, respektive zmenšuje oblast, na které stojí kurzor. Efekt Rotace vpravo (vlevo) otáčí části obrazu pod kurzorem odpovídajícím směrem. Poslední položka, Obnovit, umožňuje vracet zpět změny, které byly pomocí ostatních efektů provedeny. Tímto způsobem můžete velmi jemně (tj. při nastavené malé síle) postupně upravovat provedené změny a zjemňovat tak účinek efektu. , Ctrl+Z) odPokud byste použili příkaz Zpět ( volali byste celou úpravu provedenou v posledním kroku. Použití efektu Obnovit pro opravu je možné, pokud nezvolíte jiný nástroj. Na rozdíl od efektu Posun všechny ostatní efekty fungují i v případě, že kurzor stojí na místě a je pouze stisknuto tlačítko myši. Úroveň efektu a velikost oblasti, která bude deformací dotčena, nastavíte pomocí ovládačů Síla a Průměr. Úpravy je vhodné provádět v jedné oblasti spíše v jednom kroku nebo opakovanými úpravami

101

 





114

EDITOR – NÁSTROJE A JEJICH NASTAVENÍ

Pomocí Ctrl+klik je vybrána zdrojová oblast pro klonování...

... a klikáním nebo malováním se překrývá cílová oblast nabraným vzorkem. Je vhodné zdrojovou oblast občas změnit, aby se nevytvořilo viditelné opakování vzorků nebo vady v textuře.

Ukázka přidání kopie objektu na jiné místo. Pozornost je potřeba věnovat především hranici mezi vkládaným objektem a stávajícím „pozadím“. V těchto místech klonujte s velmi nízkou Hustotou a Krytím.

RETUŠOVACÍ NÁSTROJE

115

Praktickou technikou je klonování ve výběru (obrázek vlevo). Abyste nezasáhli do části obrázku, která nesmí být klonováním dotčena, vytvořte nejprve výběr a potom teprve použijte klonovací razítko. Na obrázku vlevo byl polygonovým lasem vytvořen výběr procházející po hranici rukávu, který nemá být klonováním ovlivněn. Po provedení výběru je možné bez obav klonovat a všechny změny se odehrají pouze v oblasti výběru, jak ukazuje dolní obrázek. Je vhodné okraj výběru mírně rozmazat, aby spojení obou částí – původního rukávu a nově klonovaného pozadí – bylo hladší a neobjevily se v něm světlé nebo tmavé lemy.

Retušovací štětec (klávesová zkratka [J])

Retušovací štětec je nástroj nahrazující Klonovací razítko především na portrétech a tam, kde je při

opravách potřeba přizpůsobit přenášený vzorek textuře původního místa. Nastavení a práce s Retušovacím štětcem je shodná s použitím Klonovacího razítka: před zahájením oprav je potřeba vybrat pomocí Ctrl+klik zdrojové místo, odkud se bude vzorek přenášet do cílové oblasti. Podobně jako to bylo ukázáno u klonovacího razítka, je vhodné v případě odebírání vzorku a retušování kolem výrazné hrany použít výběr. Retušování pomocí retušovacího štětce provádějte ve zvětšení až 1 : 1, abyste mohli opravit i drobné vady a nedostatky. Před úpravou portrétu, při odstraňování vad pleti nebo retušování jiných objektů by neměl být obraz doostřen; je vhodnější pracovat na „měkčím“ obraze. Zostření by se mělo provést až po odstranění vad. Retušovací štětec, podobně jako Klonovací razítko, dovoluje použít režimy prolnutí upravované a původní oblasti. Tato problematika bude podrobně probírána ve třetím svazku publikace o ZPS. Některé režimy je však možné zmínit již zde: • Světlost: ze zdrojového místa přenese pouze tón a zachová barvu cílového místa. Je možné využít např. pro úpravu obočí, „neholeného strniště“ apod., kdy zůstane zachována původní barva pokožky a pouze se přidá tonálně odlišná kresba. • Barva: nebude se přidávat kresba, ale barva zdrojové oblasti. • Ztmavit (Zesvětlit): přenese do cílového místa pouze části zdroje, které jsou tmavší (světlejší) než cílová oblast.

Při odstraňování vad pleti retušovacím štětcem nastavte nejprve průměr štětce o něco větší, než je např. znaménko, které odstraňujete. Pomocí Ctrl+klik odeberte vhodný vzorek, obvykle v blízkosti upravovaného místa, ale ne tak blízko, aby se zdrojová i cílová oblast překrývaly. Použijte režim Spojený – při změně místa, kam kliknete, se shodně změní i zdrojová oblast. Hodnotu Krytí a Hustoty nastavte nižší a cílovou oblast poklikejte nebo přemalujte několikrát. Zkuste přitom i změnit zdrojové místo. Pokud se při úpravě objeví chyba, neopravujte ji, ale vraťte tlačítkem Zpět nebo pomocí Ctrl+Z.

124

ÚROVNĚ

Úrovně ZPS nabízí pro úpravu obrázků celou řadu nástrojů, od jednoúčelových až po komplexní, které mohou upravovat celý soubor vlastností snímku. Doporučuji ale podívat se vždy na nástroj Úrovně a teprve potom pokračovat případně i s jinými nástroji.

Kontrola histogramu Dříve, než začnete s úpravou snímku, prohlédněte obrázek i jeho histogram. Jak bylo na několika předchozích stránkách ukázáno, histogram může signalizovat, že něco nemusí být v pořádku, rozhodnout je ale potřeba podle obrázku.

Měl by to být obrázek ze začátku léta, ale snímek na první pohled vypadá poněkud mdle, určitě se nepodobá tomu, co jste viděli při fotografování, a z histogramu je jasné proč. Veškerá data jsou nahromaděna v oblasti středních tónů, oblast světel obsahuje pouze mizivé množství dat. V tomto případě potřebujeme zvýšit kontrast snímku, pokusit

se „roztáhnout“ některá data do tmavých oblastí – stínů – a také do oblasti světel. Popis nástroje Úrovně Podívejme se nejprve podrobně na dialogové okno Úrovně. Okno otevřete příkazem nebo Vylepšit > Úrovně z okna Editoru (Shift+L). (V okně Průzkumníka je příkaz pro spuštění filtru vnořen pod nabídkou Upravit a celá cesta k příkazu je Upravit > Vylepšit > Úrovně.) Jako všechny ostatní okna filtrů je i okno Úrovně možné používat v režimu okna s náhledem nebo jako okno bez náhledu, kdy se změny a úpravy provádějí přímo v obrázku. Oba dva re. žimy přepínáte tlačítkem

Funkcionalita obou režimů je stejná, záleží spíše na zvyku. V režimu s náhledem můžete přímo vedle sebe nebo nad sebou vidět původní a upravenou verzi obrázku. V režimu bez náhledu můžete používat zapnutí a vypnutí náhledu. Obecné detaily popisu okna filtru najdete v samostatné kapitole.

Volba kanálu V rozbalovací nabídce Kanál vyberte RGB pro zobrazení a úpravu rozložení tónů (jasů). Hodnoty Červená, Zelená nebo Modrá slouží pro práci s jednotlivými kanály barevných složek RGB.

ČERNÝ BOD, BÍLÝ BOD

Černý bod, bílý bod Kontrast obrázku upraví nastavení černého a bílého bodu. Číselné nastavení pozice černého bodu je se provede levým číselníkem Vstupní úrovně (na obrázku je nastavena hodnota 27). Pro nastavení bílého bodu je určen pravý číselník Vstupní úrovně (na obrázku je nastavena hodnota 196). Střední číselník slouží pro nastavení hodnoty gamma (na obrázku je nastaveno 1,0). Nastavením bílého bodu (pravý jezdec na škále pod histogramem) je určena úroveň jasu vstupních hodnot, které chcete přiřadit výstupní hodnotu 255, tj. zcela bílou. Ve světě kolem nás to mohou být odlesky na kovových nebo lesklých předmětech, nebo světelný zdroj v záběru apod. Všechny úrovně jasu v histogramu vpravo za bílým bodem jsou rovněž převedeny na zcela bílou – oříznuty. Černý bod je vstupní úroveň jasu, kterou chceme převést na absolutně nejtmavší hodnotu na výstupu (standardně na hodnotu 0, tj. černou). Všechny hodnoty v histogramu, které leží směrem vlevo od nastaveného černého bodu, budou rovněž převedeny na černou (hodnota 0). Jezdec středních tónů, gamma, určuje způsob, jak se převádí jas vstupních hodnot na výstupní hodnoty. Pro hodnotu 1,0 bude převod přímo úměrný, pro hodnoty > 1,0 (posun jezdce vlevo) se budou vstupním hodnotám nelineárně přiřazovat

125

výstupní hodnoty s vyšším jasem (obrázek se zesvětlí), pro gamma < 1,0 (posun jezdce vpravo) naopak hodnoty s nižším jasem a obrázek se celkově ztmaví. Obrázky dole na stránce ukazují, jak tato nastavení fungují.

Automatické korekce Zaškrtnete-li políčko Automatické korekce, můžete zvolit jedno ze dvou základních nastavení – Automatický kontrast a Automatické úrovně.

První volba, Automatický kontrast, pracuje s rozsahem jasu složeného kanálu RGB, který bude roztažen na celou škálu 0–255. Druhé nastavení, Automatické úrovně, upravuje samostatně jednotlivé složky R, G a B; každou z nich roztáhne na plný rozsah 0–255. V obou případech může dojít k barevným změnám snímku; zejména při použití volby Automatické úrovně může být barevná změna v obrázku velmi výrazná, v jiných případech se nijak výrazně neprojeví, je však zapotřebí o ní vědět. Gamma = 1 Převod jasů je lineární.

Gamma > 1 Střední jezdec je tažen vlevo, převod je nelineární. Výstup je světlejší, největší změny jsou ve středních tónech.

Černý bod je číselně (nebo pomocí levého jezdce) nastaven na hodnotu 27. Tato hodnota se převede na hodnotu 0. Bílý bod je nastaven na hodnotu 196, která bude přepočtena na hodnotu 255. Všechny mezilehlé hodnoty, rozsah 27–196, se úměrně přepočtou na rozsah 0–255. Protože se pracuje pouze s celými čísly, bude výstupní histogram „děravý“.

Gamma < 1 Střední jezdec tažen vpravo, převod je nelineární. Výstup je tmavší, největší změny jsou ve středních tónech.

142

KŘIVKY

Použití křivek Schéma 1 Nastavení černého bodu – posuňte dolní červený úchyt směrem vpravo a kontrolujte přitom buďto náhledový obrázek nebo polohu levého okraje histogramu. Celý obrázek se ztmaví, nejvíce ale stíny, zvýší se kontrast obrázku. (Totéž lze provést v okně Úrovně posunutím levého jezdce vstupních úrovní.) Schéma 2 Nastavení bílého bodu – posuňte horní červený úchyt směrem vlevo a kontrolujte přitom buďto náhledový obrázek nebo polohu pravého okraje histogramu. Je zapotřebí zejména kontrolovat nebezpečí možného vzniku přepálených míst. Celý obrázek se prosvětlí, nejvíce ale světlá místa. Kontrast obrázku se zvýší. (Totéž lze provést v okně Úrovně pomocí pravého jezdce vstupních úrovní.) Schéma 3 Zvýšení celkového kontrastu obrázku současným nastavením černého a bílého bodu. V okně Úrovně se stejná úprava provede nastavením levého jezdce (černý bod) a pravého jezdce (bílý bod). Základní úprava pro naprostou většinu obrázků.

Schéma 4 Zesvětlení obrázku. Tažením některého vnitřního bodu křivky nahoru (nebo vlevo) se jasové hodnoty všech bodů převádějí na vyšší hodnoty. Největší změna se odehraje v úrovních v okolí posunutého bodu. Na obr. dole vlevo je to ve stínech, na obrázku vpravo ve středních tónech a na obrázku dole vpravo ve světlech, jak jasně ukazují změněné histogramy. Při této úpravě se nemění ani bílý, ani černý bod. Zvýší se kontrast vlevo od polohovacího bodu a sníží vpravo. Lze přibližně nahradit posunem středního jezdce vstupních úrovní v okně Úrovně směrem vlevo.

POUŽ H II TS ÍT O KŘ G IRVAEM K

Schéma 5 Ztmavení obrázku. Tažením některého vnitřního bodu křivky dolů (nebo vpravo) se jasové hodnoty všech bodů převádějí na nižší hodnoty. Největší změna se odehraje v úrovních v okolí posunutého bodu. Na obr. dole vlevo je to ve stínech, na obrázku vpravo ve středních tónech a na obrázku dole vpravo ve světlech, jak jasně ukazují změněné histogramy. Při této úpravě se nemění ani bílý, ani černý bod. Zvýší se kontrast vpravo od polohovacího bodu a sníží vlevo. Lze přibližně nahradit posunem středního jezdce vstupních úrovní v okně Úrovně směrem vpravo.

Schéma 6 Omezení nejnižší úrovně stínů, místo černé na nastavenou hodnotu šedé, což zesvětlí obrázek, nejvíce v oblasti stínů. Sníží se celkový kontrast. Totéž lze provést v okně Úrovně pomocí levého jezdce výstupních úrovní.

Schéma 7 Omezení nejvyšší úrovně jasů na výstupu, místo bílé bude nastavená hodnota šedé, což také ztmaví obrázek, nejvíce v oblasti světel. Sníží se celkový kontrast snímku. Totéž lze provést v okně Úrovně pomocí pravého jezdce výstupních úrovní.

Schéma 8 Nastaví černý bod a omezí výstupní úrovně světel. Při oříznutí stínů bude v obrázku zastoupena plná černá, ale nebude plná bílá – místo ní bude nastavená úroveň šedé. Kontrast je dán sklonem přímky: strmější přímka znamená zvýšení kontrastu, v opačném případě se kontrast sníží. Obrázek bude tmavší. V okně Úrovně odpovídá posunu pravého jezdce výstupních úrovní a levého vstupních úrovní.

143

158

BARVA

Variace Variace (dostupné pouze v Editoru pomocí Efekty > Variace) jsou jednoduchým nástrojem určeným

pro rychlé barevné a základní tonální úpravy. V okně Variace se zobrazí zcela vlevo původní obrázek (Originální), vedle něj je trojice Světlejší, Aktuální a Tmavší. V pravé polovině okna jsou náhledy uspořádány do jednoduchého barevného kola: 6 obrázků laděných vždy do jedné z barev červená (R, red), žlutá (Y, yellow), zelená (G, green), azurová (C, cyan), modrá (B, blue) a purpurová (M, magenta). Uprostřed kruhu je aktuální barevná verze obrázku po provedené úpravě. Práce s filtrem Variace je velmi jednoduchá: orientujete se pouze vizuálně a kliknutím na ukázku, která se vám zdá být tou nejsprávnější, odpovídajícím způsobem upravíte obrázek. Pokud se vám jeví obrázek Tmavší jako lepší z variant Světlejší – Aktuální – Tmavší, klikněte na něj. Podobně i v případě barevných variant obrázku. Ovládacím prvkem Síla můžete v několika krocích nastavit sílu efektu; pravděpodobně začnete s větší silou efektu a postupně budete sílu ubírat, abyste efekt zjemnili. Tento nástroj je vhodný především pro začínající „editory“ – názorně jim

ukazuje vliv jednotlivých barevných posunů. Tím, že jsou obrázky bezprostředně vedle sebe, můžete vidět odezvu snímku na přidání některé barevné složky. Při tomto názorném zobrazení je možné lépe si uvědomit, které barevné složky mají např. rozhodující vliv na barvu pleti nebo třeba na zeleň trávy nebo listí. Filtr Variace má dva základní nedostatky. Tím prvním a asi zásadním je neměnná velikost náhledů. Určitou možností je obrázek předem oříznout (vybrat si rozhodující detail) a potom aplikovat filtr Variace. Jakmile zjistíte, které kombinace „tlačítek“ jsou těmi správnými, opustíte okno Variace bez uložení změn. Pomocí tlačítka Zpět (Ctrl+Z) se vrátíte k původnímu obrázku a Variace aplikujete znovu. Druhým nedostatkem je skutečnost, že nemůžete úpravu aplikovat pouze na výběr, vždy pouze na celý obrázek. Při práci v okně filtru nejsou dostupné ovládací prvky jako Maska, nástroje pro výběr nebo prolnutí vrstev jako v jiných případech filtrů. Bohužel není možné aplikovat úpravu pomocí Variací ani na předem vytvořený výběr. Úprava provedená v okně Variace se použije pouze globálně na celý obrázek. Jistou možností lokálních úprav je prolnutí upraveného a neupraveného snímku.

MÍCHÁNÍ KANÁLŮ

159

Míchání kanálů Nástroj Míchání kanálů může být pro někoho trochu záhadný. Je to nástroj velice silný, ale vyžaduje pochopení. Princip jeho fungování je následující: v každém pixelu můžete upravit zastoupení kterékoli složky R, G a B buď samotně, nebo i s ohledem na zastoupení ostatních složek. Můžete například celkově snížit zastoupení modré složky stažením jezdce modrého kanálu. Nepřidáváte ale konstantní hodnotu modré do celého obrázku – posilujete zastoupení modré úměrně jejímu obsahu v každém pixelu. Hraničními hodnotami výstupní úrovně jsou samozřejmě vždy 0 a 255. Můžete ale také upravit zastoupení jednoho kanálu v závislosti na tom, jak je v každém pixelu zastoupena některá nebo obě zbývající složky. Např. je možné upravit modrý kanál sám o sobě a navíc o určitou hodnotu červeného kanálu a o jinou hodnotu zeleného kanálu. Jezdec Offset navíc dokáže aktuálně vybraný kanál celý posunout o zadanou hodnotu. Velmi výhodná je možnost nastavovat hodnoty do minusu. Je zapotřebí jednotlivé kanály vnímat pouze jako čísla. Uvedu jednoduchý příklad: pixel má barvu RGB(250, 250, 0) – čistá žlutá. Bude-li se upravovat modrý kanál tak, že se nastaví na hodnotu 50 % červeného plus 50 % zeleného, bude mít v daném pixelu modrý kanál hodnotu 250/2 + 250/ 2 = 250 a výsledkem bude čistě bílá barva. Stejný výsledek by ale vznikl i při úpravě modrého kanálu hodnotou 100 % červeného a 0 % zeleného.

Základní nastavení: každý kanál je nastaven na 100% zastoupení vlastní barvy a 0 % zbývajících dvou.

Červený kanál je upraven na hodnotu červená = 0 %, zelená = 0 % a modrá = 0 %. Z obrázku je odstraněna červená barva.

Červený kanál je složen z 0 % červeného a 100 % modrého kanálu. Červená barva se objeví pouze tam, kde byla modrá.

Hodnoty červené jsou nahrazeny 50 % z červeného, 100 % ze zeleného a modrého kanálu.

166

OSTROST SNÍMKŮ

Doostření snímků Doostřit Velmi často budete potřebovat celou nebo část fotografie mírně či více doostřit. ZPS k tomu nabízí několik nástrojů, základním a běžným i v jiných aplikacích je filtr Doostřit (v Editoru ho najdete v nabídce Vylepšit > Doostřit, v Průzkumníku pod Upravit > Vylepšit > Doostřit, klávesová zkratka Ctrl+5). V dialogovém okně filtru najdete jako první ovládací prvek Typ. V tomto rozbalovacím seznamu najdete celkem 5 metod doostření: Jednoduché doostření, Maskování neostrosti, Gaussovské doostření, Plošné doostření a Měkké doostření. • Jednoduché doostření Je to nejjednodušší způsob doostření obrázku, použitelný pro základní doostření snímků, které nebudete dál upravovat. K dispozici je pouze jediný ovládací prvek – Síla efektu. • Maskování neostrosti Tento termín z fotografické historie má důležité místo především v oblasti publikování fotografií. Maskování neostrosti (angl. Unsharp Mask) se často provádí i jako finální úprava obrázku přes tiskem, protože dobře zvýrazní hrany.

Volbou Maskování neostrosti si zpřístupníte ovládací prvky: Síla efektu, Poloměr a Práh. Čím větší hodnotu Poloměr zadáte, tím širší oblast kolem každého pixelu bude vyhodnocována. Jezdcem Práh nastavujete hodnotu rozdílu tónů sousedních obrazových bodů, při které se body považují za body okraje (hrany), která se bude zvýrazňovat. Hodnota 0 znamená, že se za kontrastní hranu považuje každý rozdíl v tónu a budou se vyhodnocovat všechny body. Síla efektu reguluje míru zobrazení nastaveného doostření. Doporučuji zapnout režim Jasová metoda, kdy se zostření provádí pouze pro jasovou složku obrázku. Místo něj ale můžete při práci v Editoru v režimu okna filtru bez náhledů použít i režim prolnutí pomocné vrstvy Světlost. V tomto případě se z filtru převezme do výsledného obrázku pouze jasová složka, barvy se použijí z původního obrázku. Při použití metody Maskování neostrosti můžete jednotlivé parametry nastavovat zkusmo, nebo zkuste následující postup: - nastavte sílu efektu na maximum (500 %) a Práh na cca 3, zapněte Jasovou metodu a zvyšte Poloměr na maximum (200 px). Obrázek se „rozpadne“ na různé skvrnky. - stahujte jezdec Poloměr, až se do obrázku začne vracet detailní kresba; - vraťte se k jezdci Síla efektu a stahujte ho, až dosáhnete optimálního doostření. Při tisku se efekt projeví obvykle o něco méně, než jak ho vidíte na obrazovce. Zejména při přípravě pro ofsetový tisk byste měli doostřit poněkud více, až na hranici, kdy vnímáte začínající přeostření. Je třeba dávat pozor na doostřování obrázků JPEG, které mají vyšší kompresi. U takových obrázků hrozí při vyšším zostření zvýraznění artefaktů z komprese a různých halo efektů. • Gaussovské doostření Je vhodné pro doostření po úpravách fotografií. Nastavuje se: - Síla efektu, význam je obdobný jako v případě Maskování neostrosti; - Poloměr jako v případě Maskování neostrosti ovládá šířku vyhodnocované oblasti kolem každého pixelu; - Potlačení šumu omezuje artefakty vznikající při doostřování, zejména projevy přeostření (viditelné hrany, halo).

DOOSTŘENÍ SNÍMKŮ

167

Původní snímek bez doostření

Gaussovské doostření

Jednoduché doostření

Plošné doostření

Maskování neostrosti

Měkké doostření

• Plošné doostření Tento typ doostření je vhodný jako úvodní doostření fotografie i pro doostření po úpravách obrázků. Je možné nastavit obdobné parametry jako v případě Gaussovského doostření a stejně jako ono je také náročnější na počítačový výkon.

Poznámka: Při posuzování doostření pracujte s obrázkem v pixelové velikosti odpovídající již požadovaným rozměrům tisku. Potom můžete doostření sledovat v měřítku 1 : 1, protože se tím vyhnete veškerým interpolacím zobrazení, ke kterým dojde při jiném měřítku zobrazení. Je vhodné vyzkoušet, jak se doostření před tiskem projeví na výsledném tisku. Různá zařízení (komerční ofsetový tisk, fotografické inkoustové tiskárny, velkorozměrové tiskárny) používají různé technologie a optimální příprava pro tisk včetně doostření pro ně může být různá.

• Měkké doostření Doostřuje jemné detaily, ale méně výrazné hrany. Je proto vhodné např. pro úpravu portrétů. Jediným ovládacím prvkem je Síla efektu.

170

PANORÁMA

Panoráma Panoramatické snímky jsou mezi fotografy i diváky pro svůj zvláštní formát oblíbené. ZPS dokáže složit několik snímků v jeden celek a panoráma (téměř) automaticky vytvořit. Nemusí jít ale pouze o klasické panoráma: ZPS dokáže skládat i svisle snímané panoráma a samozřejmě jakoukoli skupinu navazujících snímků, které byly pořízeny např. kvůli zvýšení rozlišení. Pro skládání panoramatického snímku je potřeba zajistit, aby se snímky překrývaly asi o 1/2, alespoň 1/3, aby program měl dostatek bodů, ve kterých může snímky spojit. Na rozdíl od skládání multiexpozice pro vypuštění nežádoucích objektů (nebo přidávání objektů do jedné výsledné expozice) a HDR snímků je možné pořizovat panoramata ze snímků fotografovaných z ruky. Panoráma obvykle neobsahuje prvky v popředí, důležitá informace bývá v dostatečné vzdálenosti, nebo dokonce v jedné rovině a vliv perspektivní deformace se projeví pouze v oblasti švu, spojení dílčích snímků. Základem panoramatického snímku je několik vzájemně se překrývajících snímků; označte snímky a příkazem Vytvořit > Panoráma otevřete okno, ve kterém lze výběr snímků ještě upravit. Tlačítkem Další se přesunete do okna, ve kterém se začne skládat panoramatický snímek. V první řadě se určí orientace: vertikální nebo svislé panoráma. ZPS dokáže rozpoznat, o kterou možnost se jedná, ale v případě problémů použijte tlačítka pro změnu orientace. Pro řazení snímků použije ZPS názvy snímků, které přiřadil fotoaparát. Pomocí tlačítek můžete zvolit sestupné nebo vzestupné řazení. Pokud jste již snímky přejmenovali nebo řazení z nějakého důvodu není správné, přetáhněte snímky myší. Přetahovaný snímek se uloží na místo vyznačené tlustou čarou a ostatní se posunou. Tlačítkem Další se posunete do dalšího okna.

ZPS se pokusí přečíst z údajů v EXIF (metadatech uložených fotoaparátem přímo do souboru snímku) údaje o použité ohniskové vzdálenosti přepočtené na 35mm ekvivalent. Údaj můžete zadat sami (např. při skládání naskenovaných snímků z filmového aparátu): otevřete rozbalovací nabídku Ohnisková vzdálenost (35mm EQ) a vyberte správný nebo nejbližší údaj. Můžete také upravit tzv. násobící faktor (crop factor), který určuje přepočet ohniskové vzdálenosti na 35mm ekvivalent. Klikněte na tlačítko Manuálně a zadejte velikost senzoru nebo přímo násobící faktor. Pro náhled použijte tlačítko Spojit a ZPS spojí snímky do jednoho panoramatického obrazu, nebo pokračujte přímo pomocí Další.

PANORÁMA

171

V okně se zobrazí složený snímek. Červenými obdélníky jsou vyznačeny hranice přesahů. Horizont je vyznačen čárkovanou linkou, kterou můžete tažením myši posouvat. Tažením za jeden polohovací bod (bílý čtvereček) je možné linii horizontu srovnat se skutečným horizontem (nebo jinou linií, která má být vodorovná) a složený snímek se celý natočí. (Na rozdíl od nástroje Editoru Srovnání horizontu, který je možné použít i pro svislice, tato linie horizontu funguje pouze pro horia můžete zontály.) Jezdci u nástrojů složený obraz upravit, v prvním případě dosáhnout efektu jako při naklonění fotoaparátu (nahoru / dolů), ve druhém při jeho natočení (šikmý horizont). Tyto úpravy mají výrazný vliv na výslednou „použitelnou“ velikost snímku po ořezu. Kliknutím na červeně orámovanou oblast překrytí se dostanete do okna, ve kterém můžete upravit zarovnávací body. Okno je rozděleno na dvě části, v každé je jeden z překrývajících se snímků. ZPS zobrazí v obou oknech odpovídající si dvojice bodů, které byly použity pro spojení snímků. Polohu bodů můžete upravovat: kliknutím označte jeden bod, ve druhém snímku se druhý bod z dvojice označí a můžete ho tažením myši můžete vybraný bod odposouvat. Tlačítkem stranit, pomocí smažete všechny body. Nové body přidáte kliknutím na vybrané místo v jednom snímku, vyhledáte odpovídající bod na druhém a kliknutím vložíte druhý bod. Pokud zaškrtnete políčko Upřesňovat pozici, pokusí se ZPS

upravit polohu druhého bodu tak, aby lépe odpovídala umístění prvního bodu. Po doplnění všech zarovnávacích bodů a kontrole spojení snímků přejděte tlačítkem Další do posledního okna. V něm můžete zvolit zobrazení oříznutého obrázku zaškrtnutím políčka Oříznout a případně i upravit výsledný výřez tažením čárkovaných hran a rohů. Všimněte si, jak velké části snímku se oříznou – je to výsledek zejména nedokonalostí držení fotoaparátu v jedné svislé rovině nebo jeho natáčení při fotografování. V okně můžete upravit výslednou velikost (rozlišení), případně i snížit barevnou hloubku, což je však možné provést i následně v Editoru. Tlačítkem Další se posunete do okna, v němž zvolíte buď uložení panoramatu do souboru, nebo otevření v Editoru pro další úpravy.

Zoner

upravujeme fotografie

kteří se chtějí dozvědět více o zpracovávání snímků na počítači.

První díl průvodce programem Zoner Photo Studio popisuje > osvojení a nastavení prostředí programu

> vytváření panoramatických snímků

> stažení snímků (nejen) z fotoaparátu

> skladání multiexpozic a snímků HDR

> použití editačních a retušovacích nástrojů

> základní nastavení správy barev

> zpracování fotografií ve formátu RAW

Zoner Press tel.: 532 190 883 | fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz | www.zonerpress.cz ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno

Zoner Photo Studio 14

kalendářů, sdílení na internetu až po přípravu interaktivních DVD..

Zoner

Photo Studio 14

upravujeme fotografie

doporučená cena: 229 Kč katalogové číslo: ZR1150 ISBN 978-80-7413-169-1