Naučte se fotografovat s bleskem kreativně by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

Naučte se FOTOGRAFOVAT S BLESKEM kreativně

Bryan Peterson

NauÄ?te se fotografovat s bleskem kreativnÄ&#x203A;

Bryan Peterson

Foto na obálce: Bryan Peterson, Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 14 mm, ISO 200, f/16, 30 s Strana 1: Nikon D300, objektiv 10,5 mm, ISO 200, f/4, 1/800 s, Nikon Speedlight SB-900 Strany 2–3: Nikon D300, objektiv 28-70 mm nastavený na 28 mm, ISO 200, f/22, 10 s Strana 5: Leica D-Lux 4, ISO 80, f/3.2, 1/1 600 s Strany 6–7: Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 13 mm, f/22, 1/250 s, Nikon Speedlight SB-900 Strana 9: Nikon D300, objektiv 105 mm, ISO 200, f/32, 1/40 s, Nikon Speedlight SB-900 Strana 10: Nikon D300, objektiv 12-24 mm nastavený na 22 mm, ISO 200, f/22, 1/160 s, Nikon Speedlight SB-900 Strany 12–13: Nikon D300, objektiv 28-70 mm nastavený na 28 mm, ISO 200, f/5.6, 1/8 s, Nikon Speedlight SB-900 Strany 32–33: Nikon D1X, f/4.5, 10/16 s Strany 56–57: Nikon D300S, objektiv 16-35 mm nastavený na 16 mm, ISO 200, f/16, 1/250 s, Nikon Speedlight SB-900 Strany 110–111: Nikon D300, objektiv 12-24 m nastavený na 14 mm, ISO 200, f/13, 1/8 s, Nikon Speedlight SB-900

Originally published as UNDERSTANDING FLASH PHOTOGRAPHY: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS USING ELECTRONIC FLASH by Bryan Peterson. Copyright © 2011 by Bryan F. Peterson. All rights reserved. First published in 2011by Amphoto Books, an imprint of Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc.., New York. This translation published by arrangement with Watson-Guptill, an imprint of The Crown Publishing Group, a division of Random House, Inc. Původně vydáno jako UNDERSTANDING FLASH PHOTOGRAPHY: HOW TO SHOOT GREAT PHOTOGRAPHS USING ELECTRONIC FLASH, autor Bryan Peterson. Copyright © 2011 Bryan F. Peterson. Všechna práva vyhrazena. První vydání roce 2011 v Amphoto Books, vydal Crown Publishing Group, divize Random House, Inc., New York. Tento překlad je vydán na základě smlouvy s Watson-Guptill, vydavatelství společnosti The Crown Publishing Group, divize Random House, Inc.

Naučte se fotografovat s bleskem kreativně Bryan Peterson Copyright © ZONER software, a.s., 2012 Vydání první, v roce 2012 Zoner Press katalogové číslo ZR1153 ZONER software, a.s. Nové sady 18, Brno, 602 00 www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Redaktor: Ing. Pavel Kristián, Pavel Kristián ml. Překlad: Mgr. Silvie Haktanir Filipová Technický redaktor: Hana Fruhwirtová DTP a obálka: Pavel Kristián ml. podle originálu publikace Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Informace, které jsou v této knize zveřejněny. mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz, www.zonerpress.cz www.knihyfoto.cz

ISBN 978-80-7413-188-2

Mámě a tátovi: Děkuju, že jste mi dali život!

OBSAH OBSAH ÚVOD

6 8

Světlo, trojúhelník expozice a blesk Světlo a jak ho vidí fotoaparát Zákon převrácených čtverců a úbytek světla Trojúhelník expozice Clona: Klíč ke správné zábleskové expozici Funkce expozičního času při fotografování s bleskem

12 14 16 18 24 28

MANUÁLNÍ NASTAVENÍ EXPOZICE BLESKU

Manuální režim a ukazatel pracovní vzdálenosti

Snížení výkonu blesku Manuální zábleskový režim vs. TTL Blesk versus vysoké ISO Fotografování s interním bleskem

40 44 50 52

Odražený blesk Tvarování světla samostatně umístěným bleskem Synchronizace na druhou lamelu

90 98 102

KREATIVNÍ PRÁCE S BLESKEM

110

VÍC NEŽ ZÁKLADY

Směrná čísla a výkon blesku Doba nabíjení blesku a doba trvání záblesku Rychlost synchronizace Kompenzace expozice Blesk jako hlavní světlo Blesk jako výplňové světlo Izolování objektu bleskem „Podržení“ oblohy při slabém osvětlení

58 60 62 64 66 70 80 82

Vysokorychlostní synchronizace Zoom hlavy blesku Bezdrátově ovládaný blesk Tvar a směr Barevné filtry, difuzéry a jiné modifikátory Zachycení energie na scéně Zvýšení dramatičnosti vytvořením stínů

112 118 122 130 138 152 156

REJSTŘÍK

160

ÚVOD

klamaný, znechucený, frustrovaný, odstrašený – to je jen několik umírněných výrazů, které používá spoustou fotografů k popsání pocitů z práce s elektronickým bleskem. Nezdary jsou při používání blesku – alespoň ze začátku – spíše pravidlem než výjimkou. Zeptejte se kohokoli, kdo fotí s bleskem už dostatečně dlouho, na jeho první zkušenosti, a neuslyšíte nic jiného než to, čím si vy procházíte dnes. Vždycky byli fotografové, pro které bylo focení v přirozeném světle přirozené hned poté, co vybalili foťák z krabice. Bohužel neznám nikoho, kdo by podobně spontánně zvládl první použití blesku – případně i druhé, třetí či čtvrté. Blesk vás určitě může znechutit a zvláště v začátcích bude zkouškou vaší trpělivosti. Chceme-li fotit někde pod střechou, většina z nás na foťáku instinktivně vyklopí vestavěný blesk nebo na něj nasadí externí blesk. Samozřejmě čekáme, že záblesk prostě zalije fotografovanou oblast perfektním světlem, a jsme otrávení, když to pokaždé nevyjde. Proč většina fotek z narozeninových oslav a dovolených, nafocených s bleskem, vypadá tak zatraceně tvrdě? Proč většina našich snímků s bleskem vypadá přeexponovaně, podexponovaně – dokonce strašidelně – a hraje barvami, jaké při focení v exteriérech nikdy nevidíme? A víte co? Mne to rozčarování z blesku také neminulo. Jak čtenáři mých knížek vědí, více než třicet let jsem byl fanatickým odpůrcem blesku. Tím nechci říct, že bych blesky nikdy nepoužil, protože jsem jimi tehdy v rámci komerčních zakázek nasvěcoval řadu továren. To se ale dělalo velmi výkonnými studiovými záblesky a bývalo jich hodně. Při práci s nimi jsem si věřil; jenže to je něco úplně jiného než průměrný externí, nebo dokonce interní, ať již zabudovaný nebo výklopný blesk. Externí elektronické blesky tak pro mne zůstávaly výzvou. Za prvních deset let své kariéry fotografa jsem viděl několik skutečně nádherných snímků od lidí, kteří s bleskem zjevně neměli žádné problémy. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem těmto talentovaným fotografům nikdy nezáviděl. Moje závist tehdy zesílila natolik, že jsem se někdy v roce 1978 přemohl a pořídil si blesk Vivitar 283, což tehdy byl král králů na trhu s externími blesky. Abych řekl pravdu, použil jsem ho jen jednou! Zkrátka to strohé a nepěkné světlo mne tehdy odradilo a posloužilo jedinému: ještě více zesílilo můj pocit méněcennosti ohledně blesků. Ten malinký externí blesk, který ostatním fotografům kouzlil úsměvy na tváři, mi přímo naháněl hrůzu! A už jsem to řekl. Ano – toho malého externího blesku jsem se bál. Čeho, ptáte se. Je toho víc, ale pro začátek mne vyděsil tvar těchto blesků. Jejich obdélník byl protikladem ke známému kruhu zábleskové jednotky, běžnému u většiny studiových blesků. Kulatý tvar se týká i šíření světla, jako u slunce. Kulatý znamená přátelský.

Kulatý obsahuje všechny úhly, jako ve slově „všestranný“, což u mne vyvolává příjemný pocit. Jako někdo, kdo strávil většinu času v terénu prací se skutečným světlem a kdo do značné míry pochopil věci týkající se světla a jeho směru, jsem bez problémů přešel ke studiovým bleskům, protože to nebylo nic jiného než „miniaturní sluníčka“. Obdélníkový blesk byl na druhou stranu něco naprosto cizího. Mluvím-li o slunci a jeho stálému výdeji světla – světla, jež jsem vždycky mohl vidět – je dalším problémem externího blesku to, že jsem z něj nikdy neviděl vycházet konstantní proud světla. Jeho záblesk je tak zatraceně rychlý, že nemáte šanci se podívat, jak bude fotografovaný předmět skutečně nasvícený. Takže je vám vždycky pořádně úzko, dokud si neprohlédnete výsledek. Většina blesků dnes disponuje značně sofistikovanými funkcemi, které nám mají zjednodušit život. Ha! Pokud mne znáte, jsem stejně lhostejný k automatizaci týkající se blesků jako k sofistikované automatizaci, jakou má dneska téměř každá zrcadlovka na trhu. Jediné, co celá tahle automatizace u blesků přinesla, je zvýšení úzkosti většiny lidí. Manuály, dodávané k většině externích blesků, mívají více než stovku stránek! Přesto často obsahují jen tři stránky věnované použití blesku v manuálním expozičním režimu, a tyto tři stránky přitom mohou být tím nejužitečnějším z celého manuálu! Samozřejmě že chcete vědět, jak se naklání a otáčí hlava blesku, jak nasadit barevné filtry a difuzér, ale použití blesku v manuálním expozičním režimu je nakonec tím nejdůležitějším, co se chcete dozvědět. Pokud jste četli moji knihu Naučte se exponovat kreativně, pojednávající téměř výhradně o dostupném světle, víte, jaký důraz kladu na to, čemu říkám trojúhelník expozice: ISO, clona a rychlost závěrky – se zvýšeným důrazem na srdce tohoto trojúhelníku, světlo. V této knížce zjistíte, že tento trojúhelník stále žije a hodí se i pro focení s bleskem. V jeho srdci pořád najdete světlo, ovšem doplněné o přenosné a neuvěřitelně výkonné „miniaturní sluníčko“ – blesk. Tato kniha vychází ze základů manuální expozice, jež jsem podrobně rozebral v knize Naučte se exponovat kreativně. Elektronický blesk nevyžaduje žádný nový způsob fotografování ani nový přístup k fotografii. Blesk je prostě doplňkový nástroj, který přidáváme k ostatním základním prvkům, abychom v určitých situacích zvýšili množství světla. Pokud to budete takto chápat a zvládnete nastavení manuální expozice na svém blesku, vždycky docílíte perfektní zábleskové expozice.

Blesku jsem se bál téměř tři desetiletí, ale to už je evidentně za mnou, protože právě v rukou držíte knížku o fotografování s bleskem. Ten někdejší nevěřící je nyní možná jedním z největších konvertitů. Při využívání principů fotografického trojúhelníku a technik manuální expozice jsem zjistil, že blesk je potřebný a nesmírně kreativní nástroj, který mnohonásobně rozšiřuje tvůrčí možnosti. A vy na to přijdete také. Jakmile plně porozumíte blesku a tomu, jak funguje, prohlédnete a posunete se na novou úroveň fotografické všestrannosti. Skončí éra mazání snímků, na nichž bylo světlo příliš kontrastní, příliš tmavé nebo moc slabé a ploché. Místo toho přijdete na to, jak se blesk dá využít ke zmírnění vysoce kontrastního slunečního světla, nebo dokonce k simulaci slunečního světla, je-li zataženo. Pochopíte, jak využít i ten mrňavý vestavěný blesčík ke zdokonalení vašich fotek, zároveň se ale dozvíte i o jeho nevýhodách ve srovnání s externím bleskem. Také se dozvíte, jak pomocí blesku zmrazit pohybující se předmět a předejít jeho rozmazání, jak nafotit tradiční studiový portrét a jak vytvářet světlo způsoby, které jste si předtím mohli jen představovat. A až se propracujete k propojování svých znalostí o dostupném světle s tím, co se dozvíte o světle umělém, budete k nezastavení! A konečně, to nejlepší na konec: používání blesku s okamžitou zpětnou vazbou na displeji vaší zrcadlovky vám přinese bleskový úspěch, pokud se ovšem nebudete bránit závislosti na „chimpingu“ (prohlížení nafocených snímků na LCD fotoaparátu a mazání těch nepovedených. Pozn. redakce: Název chimping, šimpanzování, je odvozen od obdivného vzdychání amatérských fotografů při

prohlížení právě vyfoceného záběru na LCD obrazovce fotoaparátu: „Ooh, oh, oh.“ Mezi profesionály, zejména sportovními fotografy, je předmětem jistého opovržení, protože každý profesionál ví, co fotí.). Já „šimpanzuji“ docela horlivě, a je-li třeba, upravuji podle toho expozici blesku. Je to jedna ze závislostí, kterých se v blízké době nehodlám vzdát, a vy byste také neměli. Je to technologie dostupná nám všem, tak proč bychom ji nevyužili? Pokud to s bleskem vydržíte, budete za svoji trpělivost bohatě odměněni. Jakmile na to přijdete – a vy na to přijdete –, čeká vás cesta plná nekončících objevů! Práce s bleskem vás nadchne a budete mít pocit, že s tím miniaturním sluníčkem dokážete úplně všechno. Fotografování s bleskem umí vrhnout světlo na co chcete, kdy chcete a jak chcete. Zvážíme-li velikost naší planety, znamená to spoustu možností a také to, že vaše putování s bleskem bude vskutku dlouhá a vzrušující cesta.

INTERNÍ VERSUS EXTERNÍ ELEKTRONICKÝ BLESK Skoro všechny zrcadlovky jsou dnes vybaveny interním bleskem, který můžete nastavit buď na automatické spouštění ovládané expozimetrem fotoaparátu, nebo na manuální aktivaci. Může přijít vhod coby nouzové řešení, ale tato knížka pojednává především o externích blescích, tj. přenosných elektronických blescích, které se nasazují do sáněk fotoaparátu nebo používají samostatně pomocí dálkového spouštěče. Takovéto zábleskové jednotky, mezi něž patří Nikon Speedlight a Canon Speedlite, disponují mnoha měřicími a automatickými funkcemi, jimž se budu věnovat později. Neuvedu-li jinak, budu mluvit právě o těchto přenosných zábleskových jednotkách.

Úbytek světla podle zákona převrácených čtverců

eškeré světlo je mystické, světlo z blesku je však obzvlášť mysteriózní. Podle mého názoru je to částečně tím, že záblesk je tak rychlý, že pokud mrknete, nedokážete s jistotou říci, zda vůbec proběhl. Dokonce i když jej vidíte blesknout, nemůžete říci, kam jeho světlo dopadlo nebo jak daleko doletělo. Jestli jste se vůbec někdy snažili porozumět fungování blesku, zřejmě jste jak v knížkách, tak na internetu narazili na články pojednávající o zákonu převrácených čtverců. Co to je? Množství světla vycházejícího z vašeho blesku je fyzikální veličina a zákon převrácených čtverců popisuje úbytek světla v závislosti na vzdálenosti blesku od fotografovaného objektu. Je dobré si nejprve osvětlit toto téma před tím, než se budeme podrobněji věnovat samotnému fotografování s bleskem. Podívejte se na to takhle: Jste na koncertu někde v hale a vezmete si s sebou foťák, abyste něco nafotili. Při prohlídce pořízených snímků však vidíte, že lidé metr před vámi mají „spálenou kůži“ od jasného blesku, protože byli příliš blízko. Lidé deset řad před vámi jsou nasvícení naprosto výborně a hudebníci na pódiu jsou příliš tmaví, protože se k nim záblesk vůbec nedostal. Přestože blesk dělal, co mohl, aby předmět (v tomto případě hudebníky)

3m f/8 25 %

nasvítil, světla výrazně ubylo ještě před tím, než se k nim vůbec dostalo. Zjednodušeně – zákon převrácených čtverců říká, že zdvojnásobí-li se vzdálenost blesku od fotografovaného předmětu, bude světlo dopadající na předmět mít jen čtvrtinu své původní intenzity. Pro fotografa to tedy například znamená, že posune-li fotografovaný předmět ze vzdálenosti 1,5 m do vzdálenosti 3 m od zdroje světla, bude při 3 metrech potřebovat na stejnou expozici čtyřikrát větší množství světla, než by potřeboval na 1,5 metru. Je také dobré si pamatovat, že čím je něco ke zdroji světla blíže, tím více se úbytek množství světla projeví. Čím dál je objekt od zdroje světla, tím pomaleji se světlo ztrácí. Úbytek osvětlení se proto znatelněji projevuje na kratších vzdálenostech. Pokles světla vysvětlený zákonem převrácených čtverců způsobuje do značné míry ono zklamání, které mnozí z nás zažili při fotografování s bleskem. Když se nad tím ale zamyslíte, je tento základní princip logický. Stojíte-li na předzahrádce svého domu a odpalujete petardy, nečekáte, že by jejich rány slyšeli stejně nahlas i o šest bloků dál, že? Samozřejmě, že ne, protože víte, že všechny zvuky se vzdáleností odezní. Světlo vašeho blesku je na tom stejně. I ono rychle slábne, stejně jako rána z petardy.

1,5 m f/16 100 %

TOTO SCHÉMA VYSVĚTLUJE zákon převrácených čtverců. Řekněme, že fotografovaný předmět stojí 1,5 m od fotoaparátu a vaše perfektní expozice je f/16. Když se předmět posune do třímetrové vzdálenosti neboli pokud se jeho vzdálenost od blesku zdvojnásobí, dopadne na něj pouze 25 % světla z blesku. Aby objektivem prošlo více světla, bude nová clona f/8, tedy o 2 EV (expoziční stupně) větší než při vzdálenosti 1,5 m. (Rozdíl 2 EV znamená 4násobnou expozici; při změně clony to představuje 2 celé kroky, tj. z f/16 na f/11 a na f/8. Pokud potřebujete bližší vysvětlení, najdete je např. v knize Naučte se fotografovat digitálně nebo Dobrý fotograf může být každý.)

SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK

VYŠLI JSME SI S CHLOË nafotit „sváteční město“, a jak je jasně vidět, je mezi těmito snímky nafocenými s bleskem určitě rozdíl – zásluhou zákona převrácených čtverců. Na prvním snímku se snoubí perfektní záblesková expozice s expozicí světla z okolí. Expozice na okolní světlo byla f/8 a 1/15 s. Při této cloně byla pracovní vzdálenost blesku 4,5 metru, což bylo právě to místo, kde stála Chloë (4,5 metru ode mne). Ale všimněte si, jak její obličej na dalších snímcích tmavne (uprostřed a dole). Má to jediný důvod: Vzdálenost mezi bleskem a Chloë se zvýšila. U snímku uprostřed stála Chloë 6,4 metru od blesku, v případě dolní fotografie to bylo 8 metrů. U všech těchto tří snímků jsem použil stejné expoziční hodnoty, zvyšovala se ovšem vzdálenost předmětu od blesku, a tak je kvůli úbytku světla Chloë příliš tmavá. Všechny snímky: f/8, 1/15 s, Speedlight SB-900. Nahoře: vzdálenost 4,5 m. Uprostřed: vzdálenost 6,4 m. Dole: vzdálenost 8 m.

ÚBYTEK SVĚTLA PODLE ZÁKONA PŘEVRÁCENÝCH ČTVERCŮ

DVĚ PRAVIDLA FOTOGRAFOVÁNÍ S BLESKEM Fotografování s bleskem se řídí stejnými pravidly jako fotografování při přirozeném světle v režimu manuální expozice. Jediný rozdíl je přidání doplňkového světla z přenosného „minisluníčka“. Máte-li tohle na paměti, existují jediná dvě pravidla, na která byste při focení s bleskem neměli zapomenout: 1. Clona – a jedině clona – řídí množství světla ze záblesku, které ovlivní expozici snímku. Všechny snímky pořízené bleskem na 100 % závisí na zvolené cloně a vzdálenosti blesku od objektu, která této cloně odpovídá. Vzhledem k možnosti upravovat výkon blesku (viz strana 40), máte vybranou clonu prakticky zaručenou bez ohledu na to, jak blízko je blesk k fotografovanému objektu! 2. Rychlost závěrky určuje dobu, po kterou může jakékoli přirozené světlo dostupné na scéně exponovat stejný snímek, u něhož používáte i blesk. Pokud nefotografujete v naprosto tmavé místnosti, je na scéně vždy nějaké světlo z okolí. Je na vašem tvůrčím záměru, jak moc nebo jak málo tohoto okolního světla se na vašem snímku přidá ke světlu z elektronického blesku. Je to proto, že záblesk je rychlý a po blesknutí tento zdroj světla zmizí. V té chvíli závěrka buď dokončuje expozici (při krátkém expozičním čase), nebo v ní pokračuji (při dlouhém expozičním čase) delším otevřením tak, aby umožnila světlu z okolí dál dopadat na snímač. (Podrobněji o tomto tématu na straně 28.)

SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK

ČASTO SE MNE PTAJÍ, jestli záleží na tom, jaký expoziční čas použiju, a je-li tento čas synchronizovaný s bleskem. Vždycky odpovídám stejnou protiotázkou: Kolik přirozeného světla chcete dostat do celkové expozice? Zatímco clona je to, co ovládá zábleskovou expozici, rychlost závěrky řídí na vašem snímku expozici světla z okolí. Prohlédněte si tyto tři snímky nafocené jednoho zataženého dne v Národním parku Glacier v Kanadě. První snímek (na protější straně vlevo) jsem pořídil fotoaparátem upevněným na stativu při f/11 a 1/45 s pouze s přirozeným světlem. Po nastavení blesku na clonu f/11 jsem znovu fotil při 1/45 s (na protější straně vpravo). Jak vidíte, kombinace blesku a rozptýleného přirozeného světla přeexponovala jak květinu, tak kámen. Jistě, je tam jemný stín, ale je to přeexponovaný stín, protože spojení přirozeného světla a záblesku už bylo příliš. Do třetice (vpravo), když jsem kvůli snížení expozice okolního světla zvýšil rychlost závěrky, vznikl mnohem příjemnější snímek. Pokud byla správná expozice dostupného světla f/11 a 1/45 s, kolik z tohoto světla uvidím, nastavím-li čas na 1/250 s? A znovu, nezapomeňte, že k odstranění okolního světla potřebujete redukci alespoň o tři expoziční stupně. V tomto případě to byla podexpozice o něco více než o 2,5 EV (z 1/45 s na 1/250 s). Jelikož je mezi tímto snímkem a správnou expozicí pro okolní světlo (f/11 při 1/45 s) rozdíl 2 a půl EV, bude všechno osvětlení pocházet z blesku. Výsledkem je správná expozice, na níž stín dopadá na bleskem perfektně exponovaný kámen. Použil jsem režim Nikon Commander a držel blesk v levé ruce nad kamenem v pozici „dvanáct hodin“, takže stín je na tomto snímku na „šesti hodinách“. Všechny snímky: objektiv Micro-Nikkor 105 mm. Naproti vlevo: f/11, 1/45 s. Naproti vpravo: f/11, 1/45 s, Speedlight SB-900. Vpravo: f/11, 1/250 s, Speedlight SB-900.

CLONA: KLÍČ KE SPRÁVNÉ ZÁBLESKOVÉ EXPOZICI

Při fotografování s bleskem teď máte dva zdroje světla: okolní světlo a doplňkové světlo z vašeho elektronického blesku. A pro jistotu připomenu: ovládání expozice okolního světla je úkol přiřazený rychlosti závěrky, řízení zábleskové expozice patří cloně. A ještě jinak, clona (clonové číslo) řídí množství světla blesku propuštěného na digitální snímač (nebo film) vašeho fotoaparátu. Rychlost závěrky kontroluje dobu, po kterou je okolnímu světlu umožněno dopadat na digitální snímač (nebo film). Jak to ovlivní vaše fotografie? Změna velikosti clony tak, aby byl otvor v objektivu větší nebo menší, a ovládání vašeho blesku (tj. množství světla ze záblesku dopadajícího na senzor) primárně ovlivňuje hlavní předmět a cokoli dalšího, co je v dosahu blesku (více o dosahu blesku na straně 58). Úprava expozičního času pro kontrolu doby, po kterou světlo z okolí dopadá na snímač, ovlivňuje v první řadě pozadí a jakékoli prvky v okolí, jež jsou mimo dosah světla z blesku. Čím pomalejší je rychlost závěrky (delší expoziční čas), tím jasnější tyto objekty budou. Čím kratší je rychlost závěrky, tím budou tmavší. A teď rychle přejděme k oslavě narozenin vašeho synka, která probíhá v suterénu vašeho domu. Vyfotíte jeden snímek s bleskem nastaveným na manuální režim a plný výkon a clonou nastavenou řekněme na f/11. Okamžitě vidíte, že lidé jsou na něm příliš tmaví, proto clonu otevřete na f/8. Tento větší otvor nyní propouští více světla, a ejhle, je to lepší. Nebo možná ta fotka, kterou jste pořídili s f/11, byla příliš světlá, proto jdete o clonové číslo níž na f/16 a pořídíte další foto. Opět získáte mnohem lepší snímek.

SVĚTLO, TROJÚHELNÍK EXPOZICE A BLESK

Vůbec jste neměnili rychlost závěrky. Tato záblesková expozice fotografovaných objektů byla plně řízena vhodnou volbou clony. Pokud by ve stejné situaci byly postavy exponovány správně, ale pozadí bylo příliš světlé nebo tmavé, pak na snímku zřejmě není dostatek okolního světla, aby se nasvítila celá kompozice za fotografovanými předměty. V tom případě byste expoziční čas zkrátili nebo prodloužili tak, aby světlo z okolí dopadalo na snímač (nebo film) fotoaparátu přiměřeně dlouhou dobu.

PŘI KOMBINACI BLESKU a dostupného světla můžete světlem ve scéně manipulovat (ztmavit jej, nebo zesvětlit) změnou rychlosti závěrky. Na této ukázce mi můj kamarád John poseděl v jedné malé jídelně (na protější straně). Za ním byla americká vlajka, vpletená venku do drátěného plotu. Když jsem se podíval na ukazatel pracovní vzdálenosti na zadním panelu externího blesku, vycházela mi pro správnou expozici tohoto portrétu clona f/11. Toto nastavení se řídilo vzdáleností mezi Johnem a bleskem (který jsem postavil na nedaleký stůl). S clonou nastavenou na f/11 jsem upravoval rychlost závěrky tak dlouho, dokud expozimetr fotoaparátu neukázal čas 1/125 s jako správnou expozici pro světlou, zepředu nasvícenou vlajku. Já jsem se ale u prvního snímku (nahoře) rozhodl nezapínat blesk a fotil jsem jen tak s okolním světlem. Jak vidíte, byla z toho perfektní expozice vlajky, jenže z Johna zbyla při absenci jakéhokoli světla z blesku jen dokonalá silueta, protože množství okolního světla kolem něj rozhodně nebylo takové jako množství světla, dopadající venku na vlajku. Chci-li, aby vlajka vyšla tmavší, podexponuji ji o 1 EV zkrácením expozičního času na 1/250 s (uprostřed). Aby pozadí bylo světlejší, přeexponuji je o 1 EV prodloužením expozičního času na 1/60 s (dole). Jak vidíte, na těchto snímcích se změnilo pozadí, ale expozice blesku dopadajícího na Johnův obličej zůstala správná a konstantní. Proč? Protože rychlost závěrky řídí pouze okolní světlo a blesk ovládá clona. Jelikož jsem měnil jen rychlost závěrky a nikoli clonu, zůstala expozice záblesku na Johnově tváři stejná. Celkem prosté, ne? Mám-li správné tušení, právě jste na své cestě za ovládnutím elektronických blesků něco důležitého pochopili. Nahoře: f/11, 1/125 s. Uprostřed: f/11, 1/250 s, Speedlight SB-900. Dole: f/11, 1/60 s, Speedlight SB-900.

„SKRYTÁ“ ROZPTYLKA A ODRAZNÁ DESTIČKA Je dost dobře možné, že u svého externího blesku máte ukrytou rozptylku. Většinou je skryta v horní části v malé zdířce. Zjistíte, že vysunutá má dva hlavní účely: (1) rozptyluje světlo do nejširšího možného úhlu a (2) změkčuje světlo. Vysunutí tohoto panelu také u některých blesků odhalí bílý proužek, tomu se říká odrazná destička. Pokud budete chtít používat jen odraznou destičku, podržte si ji a zasuňte opatrně difuzér zase zpět do těla blesku. Odrazná destička slouží k tomu, aby nasměrovala světlo, které by normálně skončilo daleko za vámi, zpět na fotografovaný objekt. Protože se jedná o velmi malou plochu, je důležité si říct, jak moc efektivní je. Primární funkcí je odrážet tolik světla, aby se na fotografovaný subjekt dostalo trochu jemného světla a do očí odlesk – taková ta jiskra, po které touží všichni fotografové. Nenahradí velkou bílou odraznou desku, která se často používá v ateliérech, ale v menším měřítku funguje dobře.

Celkem hodně externích blesků má v sobě schovaný difuzér, většinou ve zdířce v horní části. Pokud váš blesk nemá odraznou plošku nebo chcete větší plochu, stačí vystřihnout kus bílého kartonu a přidělat ho gumičkou k blesku. Toto jednoduché a levné řešení funguje často stejně dobře jako drahé prodávané difuzéry.

BĚHEM KURZU V TEXASKÉM AUSTINU jsem se s několika jeho účastníky rozhodl poobědvat v restauraci Coyote Ugly na Sixth Street. Jeden student chtěl vyfotit barmanku, jenže nevěděl, jestli na to v tak tmavém místě s vysokými stropy bude jeho blesk stačit. Řekl jsem mu o té malé destičce v hlavě blesku. Vysunutí odrazky také nasměrovalo většinu záblesku nahoru ke stropu vysokému 5,3 metru. I když podle pracovní vzdálenosti měla clona být na f/11, nastavil jsem f/5.6, protože se blesk odrážel od stropu a tím se ztratily asi 2 EV světla. Výsledkem byl hezký a dobře nasvícený portrét z protější stránky. Nikon D300s, objektiv 24-85 mm nastavený na 70 mm. ISO 200, f5.6 při 1/60 sekundy. Blesk SB-900.

Foto: Charlie Borland

VÍC NEŽ ZÁKLADY

Naučte se fotografovat s bleskem kreativně Naučte se ovládat elektronický blesk Známý fotograf a autor bestsellerů Bryan Peterson se stal fanouškem externích elektronických blesků – a vám se po přečtení jeho nejnovější knihy stane totéž. Svým osobitým a srozumitelným stylem vás Bryan zbaví strachu z fotografování s bleskem a seznámí vás přesně s tím, co potřebujete vědět, abyste mohli s lehkostí produkovat kreativní a zdařilé fotografie. Není třeba se omezovat pouze na dostupné přirozené světlo nebo vestavěný blesk vašeho fotoaparátu. Nyní můžete snadno využít svůj externí blesk jako výplňový nebo hlavní blesk, dodat na scénu teplo (barevným filtrem) a dokonce fotografovaný objekt i nasvítit ve slabém světle zapadajícího slunce. Pak přejdete k ještě kreativnějším možnostem využití blesku, jako jsou synchronizace na zadní lamelu, vysokorychlostní synchronizace, zoom hlavy blesku a mnoho dalšího. Po přečtení této knihy budete vědět, jak zvládnout i něco víc než jen obyčejnou automatickou TTL (through-the-lens) zábleskovou expozici: naučíte se nastavit manuální expozici blesku a převzít plnou kontrolu nad kvalitou, barvou, tvarem a směrem záblesku tak, abyste pokaždé pořídili perfektní snímek. BRYAN PETERSON je profesionální fotograf, celosvětově proslulý učitel fotografování a autor bestsellerů, které všechny vyšly i česky: Naučte se exponovat kreativně, Naučte se vidět kreativně, Naučte se používat expoziční čas kreativně, Naučte se fotografovat detail kreativně, Portrét – naučte se fotografovat kreativně a vše shrnující knihy Naučte se fotografovat dobře. Je také zakladatelem internetové školy fotografování The Perfect Picture School of Photography (www.ppsop.com a česká verze na www.ppsop.cz). Žije v Chicagu.

DOPORUČENÁ CENA: 349 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR1153

ISBN 978-80-7413-188-2

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz; www.zonerpress.cz ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4

1 3 1 8 8 2