Fotografie v praxi: černobílá fotografie

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE M ich

FO

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

XI

ŠÉFREDAKTOR MICHAEL FREEMAN SPOLUPRÁCE STEVE LUCK

FOTOGRAFIE V PRAXI ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE

ILE X

Michael Freeman’s Photo School Black & White Michael Freeman Copyright © 2 012 The Ilex Press Limited First published in the UK in 2 012 by:

I L E X 210 High Street Lewes East Sussex BN7 2NS www.ilex-press.com Any copy of this book issued by the publisher is sold subject to the condition that it shall not by way of trade or otherwise be lent, resold, hired out or otherwise circulated without the publisher’s prior consent in any form of binding or cover other than that in which it is published and without a similar condition including these words being imposed on a subsequent purchaser.

All rights reserved. No part of this book may be used or reproduced in any form or by any means – graphic, electronic, or mechanical, including photocopying, recording or information storage and retrieval systems – without the prior permission of the publisher.

Fotografie v praxi Černobílá fotografie Michael Freeman © ZONER software, a.s.

První vydání v roce 2 013.

Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1 230 ZONER software, a. s.

Nové sady 18, 602 00 Brno http://www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Pavel Kristián DTP: Dan Zůda podle originálu © Překlad: Petra Šimáčková Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.knihyfoto.cz

ISBN 978-80-7413-230-8

Obsah

  

O této edici Profily studentů Úvod

14 Převod do černobílé           

Převod barev na stupně šedi Tóny, které očekáváme Programy a jejich nástroje Optimalizace Cvičení: Vytvořte si vlastní pracovní postup Klíčové barvy Cvičení: Dominantní barvy Oddělení barev Cvičení: Rozlišení odstínů Kreativní rozhodnutí Cvičení: Osobní pohled

46 Černobílá fotografie jako tradice           

Samostatná realita Výrazné grafické prvky Cvičení: Za hranicí přepalu Jemné tónování High Key Cvičení: Bílé a zářivé Low Key Cvičení: Hluboké a tmavé Textura Napodobení starých stylů Cvičení: Starý styl

78 Kdy zvolit černobílou verzi       

Vhodné objekty Tvrdé světlo Cvičení: Využití grafického motivu Neobvyklé světlo Cvičení: Zbavte se barvy Rušivé barvy Cvičení: Posun vizuální pozornosti

100 Hlavní fotografické žánry         

Krajina Tonální úpravy Cvičení: Hledání kontrastu Cvičení: Poznání hloubky Úprava vegetace Cvičení: Zaostřeno na zelenou Portrét Vzhled pleti Cvičení: Vylepšení tónu pleti  Architektura a pouliční snímky  Cvičení: Budovy a pouliční život

134 Pokročilé úpravy  Kombinace úprav  Cvičení: Selektivní úpravy  Rozdělené tónování  Cvičení: Jemné kolorování  Přímé barvy  Cvičení: Barva v čb snímku

 Slovníček  Rejstřík  Bibliografie a užitečné odkazy

12

Č e r no bí l á foto g raf i e

Úvod Černobílá fotografie zaujímá speciální místo ve světě umění a zobrazování.

Může to být o to překvapivější, protože ve světě fotografie se černobílá fotografie považuje za něco zcela samozřejmého. Dnes máme možnost jednoduše kliknout na tlačítko Auto a snímky se nám během okamžiku převedou do černobílé verze. Široká řada dostupných kreativních nástrojů, se kterými se v průběhu této knížky ještě seznámíme, však způsobí, že nám automatický převod bude brzy připadat jako zcela nedostatečný.

Kromě přehledu jednoduchých a běžných editačních postupů je tato kniha, mimo jiné, jakýmsi praktickým kurzem vedoucím, k pochopení estetiky černobílé fotografie – naučíme se rozeznat její roli, kterou hraje v interpretaci scény,

její výhody, když chceme zdůraznit grafické prvky nebo specifickou náladu, či její schopnost transformovat nejen vzhled snímku, ale také celý jeho význam. Toto pochopení, co černobílá fotografie znamená, a znalost dnešních nástrojů převodu jsou klíčem k tvorbě černobílých snímků. Nebudete tak muset tápat ve tmě nevědomosti – posouvat jezdci jedním či jiným směrem bez nějakého návodu či záměru. Místo toho budete mít jasnou představu (nebo několik představ) o tom, jak má konečný výstup vypadat, ale hlavně budete vědět, jak toho výsledku dosáhnout efektivně a kompetentně.

Digitální fotografie zcela výrazně změnila způsob, kterým pořizujeme černobílé snímky, a je naprosto zřejmé, že tím nejzásadnějším praktickým rozdílem

mezi snímáním na senzor či film je to, že nyní můžeme z jednoho snímku pořídit jak černobílou, tak barevnou verzi.

Než vyrazíme do akce, nemusíme se předem nijak rozhodovat, zda použijeme černobílý film či barevný. V důsledku toho je kniha z větší části zaměřená na digitální černobílou fotografii a její praxi – jak provést převod; jak nastavit kanály, abychom upravili jas jednotlivých barev, které budou převedeny na stupně šedi; jak dosáhnout toho správného „vzhledu“ nebo efektu tolik oblíbeného filmového zrna atd. Toto všechno jsou velmi důležitá a cenná studijní témata, ale přeskočil jsem to nejdůležitější z nich, téma, které je více rozhodující než „jak“ fotografovat do stupňů šedi, a tím je „proč“ a „kdy“ tak fotografovat. Vysvětlit jak na snímek aplikovat všechny ty různé černobílé

O Jemné tóny Zcela v rozporu se svým doslovným názvem černobílá fotografie jsou především jemné škály odstupňovaných tónů, které spadají mezi dva extrémy – černou a bílou.

Samozřejmě, že vysoce kontrastní černobílý snímek má dramatičtější vzhled, ale jedny z nejlepších prací jsou tvořeny velmi jemnými nuancemi v tónech, které dohromady vytvoří kompletní obraz.

Úvo d

efekty není nic těžkého, zato rozhodnout se pro černobílý snímek spíše než pro samozřejmý barevný je už rozhodně zajímavější.

Tato volba nás již vtahuje do dlouhé a bohaté historie černobílé fotografie. Černobílá fotografie je tradičně spojována s uměním, více než fotografie barevná. Hodně se můžeme naučit i od černobílé malby. Společné téma toho všeho je: odstranění barvy. Co odlišuje černobílou fotografii od té barevné, je to, že černobílý snímek nezachycuje způsob, jakým vidíme svět, a nesnaží se odpovídat realitě. Jde o jakýsi pohled skrz unikátní médium s velmi konkrétními vlastnostmi. Jak uvidíte, postoj k černobílé jako k prostředku fotografie se výrazně změnil. Velmi jednoduše řečeno, to, co začalo jako nutnost, se proměnilo v normu a nyní, když máme možnost si zvolit jakoukoliv barvu a k dispozici máme nekonečné množství úprav, tak se jedná spíše o kreativní volbu.

Využijte grafických prvků

O

Tím, že odstraníme barevnou informaci ze scény, bude výrazně jednodušší izolovat tvar a formu od skutečného významu předmětu.

13

16

P ř evo d do č e r no bí l é

Převod barev na stupně šedi Ačkoliv existuje mnoho způsobů, jak převést digitální barevný snímek do černobílé, všechny jsou nějakou variantou potlačení či odfiltrování barvy. To vede k černobílému obrazu, který je tvořen černou, bílou a mnoha mezilehlými tóny šedi. Úspěšné převedení snímku do černobílé podoby je postaveno na dvou věcech: jednak na technické znalosti, a jednak na vytrénovaném a zkušeném oku. To první se dá poměrné snadno naučit a my vám v průběhu knížky ukážeme několik oblíbených postupů černobílého převodu, které vám poskytnou návod, jak ručně nastavit a vyladit způsob převádění barev. To druhé je, díky subjektivnímu vnímání, už trochu těžší se naučit.

Na jedné straně to znamená umět se podívat na barevný snímek a rozpoznat, jak nejlépe jeho barvy přeměnit na šedé tóny, ale současně jde o to, aby výsledný černobílý obraz zůstal „věrný“ své barevné verzi. A jak se v průběhu knížky ještě přesvědčíte, přestože je naše vizuální zkušenost založena na barvě, stále máme poměrně přesnou představu o tom, jak by barvy po převodu na odstíny šedi měly vypadat.

Přesto se nám při černobílém převodu otevírá velké množství kreativních možností, které nás zavádí daleko od černobílé „reality“. Příkladem mohou být tzv. high-key a low-key techniky, které jsou obě založeny na ladění snímku do extrémních tónů pro vyvolání konkrétního dojmu u diváka. Tyto čistě subjektivní a kreativní možnosti jsou více popsány v kapitole Černobílá fotografie jako tradice (viz strana –).

Převod ve fotoaparátu Pokud fotografujete pouze do JPEG formátu, nenechte se zlákat efektem černobílého snímání provedeným přímo ve fotoaparátu. S tímto nastavením totiž fotoaparát na místě rozhodne, jak budou barvy převedeny, a při ukládání JPEG souboru odstraní veškeré barevné informace. Výsledkem je, že na počítači již nikdy nebudete mít možnost upravit či opravit způsob, jak byly RGB barevné kanály smíchány na černobílý obraz, a tím se vzdáte možnosti vytvořit vlastní černobílou verzi.

RGB barvy Praktické postupy převodu do černobílé budete nejspíše schopni více ocenit, až když plně pochopíte, jak se vlastně takový barevný (v našem případě RGB) obraz vůbec vytváří.

Senzor digitálního fotoaparátu umí zaznamenávat pouze luminanci neboli hodnoty jasu, barvu zaznamenat neumí. Senzor digitálního fotoaparátu by tak bez jakéhokoli dalšího zásahu zaznamenával pouze snímky ve stupních šedi. Barva je vytvořená za pomoci masky, která se skládá z červených, zelených a modrých filtrů, které překrývají jednotlivé světlocitlivé buňky senzoru. Většina těchto masek používá tzv. Bayerovo uspořádání, ve kterém je dvakrát tolik zelených filtrů než červených a modrých. To má zajistit, aby barevná maska odpovídala lidskému vidění, které je také citlivější na žlutozelené vlnové délky. Barevné snímky jsou tedy tvořeny třemi samostatnými barevnými kanály: červený (R, red), zelený (G, green) a modrý (B, blue) – RGB, které vzájemnou kombinací vytváří plně barevný obraz. A jak dále v knížce ještě zjistíte, jsou to právě úpravy a způsob prolínání těchto tří kanálů, co tvoří hlavní základ těch nejčastěji používaných postupů převodu do černobílé.

P řevo d barev na stupně šedi

17

© Steve Luck

W Plná barva tvořená třemi složkami

Červený kanál, tj. zastoupení červené barvy

Digitální barevný snímek se skládá z červených, zelených a modrých složek. V editorech lze tyto tři složky zobrazit samostatně v podobě tzv. kanálů, které obsahují pouze informaci o zastoupení odpovídající složky v každém pixelu. Bílá znamená maximální úroveň a černá odpovídá nulovému zastoupení odpovídající barvy.

Zelený kanál, tj. zastoupení zelené barvy

Modrý kanál, tj. zastoupení modré barvy

22

P ř evo d do č e r no bí l é

Optimalizace

Tonální rozsah Nejprve musíme zajistit, aby snímek obsahoval plné spektrum tónů, od bílé až po černou – to je naprostý základ optimalizace snímku. Způsob, jak toho dosáhnout, hodně závisí na editoru, se kterým pracujeme. V RAW konvertoru dříve, než snímek převedeme do černobílé, použijeme základní jezdce Expozice (Exposure), Světla (Highlights), Stíny (Shadows), případně nástroj Obnovení (Recovery), který zajistí optimální hodnoty světel a stínů (které jsou méně důležité). Cílem je vyplnit celou šíři histogramu. Pokud pracujete již se zpracovaným TIFF souborem v programu, jako je Photoshop či Paint Shop Pro, použijte pro nastavení cílových hodnot světel (bílý jezdec) a stínů (černý jezdec) nástroj Úrovně (Levels).

Vedle histogramu vám většina editorů nabídne i nějaké varování přepalů, které ukáže, od jaké hodnoty se budou černé a bílé tóny ořezávat (používá se i pojem klipovat). Aktivujte si toto varování a upravujte snímek, dokud nebudete se světly a stíny plně spokojeni.

Reset Tone

Auto

Exposure

+0.20

Contrast

-10

Highlights

+2

Shadows

+69

Whites

+ 37

Blacks

+1

WR Začněte se shora Přestože se nástroje a postupy mohou lišit v závislosti na konkrétním RAW konvertoru, začněte optimalizovat snímek tím, že nejprve maximalizujete jeho tónový rozsah. Zapněte si varování přepalů a podpalů (na snímku jsou zobrazeny červeně a modře), abyste viděli, v jakém bodě se histogram na každé straně ořízne.

Většinou je také možné nechat si zobrazit aktuální přepaly či podpaly přímo v obrázku.

Reset Tone

Auto

Exposure

+0.20

Contrast

-10

Highlights

+2

Shadows

+69

Whites

+ 37

Blacks

+1

TRR Používejte Úrovně Chcete-li nastavit černý a bílý bod v již zpracovaném TIFF souboru, použijte nástroj Úrovně (Levels) a táhněte černým jezdcem až k levému okraji histogramu. Opakujte stejný proces i s bílým jezdcem, ale dejte si pozor, abyste v obraze nevytvořili přepaly. Ve Photoshopu držením Alt klávesy a posunem jezdce zobrazíte náhled ořezávaných oblastí.

Podpálení – nastavení černého bodu

Input Levels:

Přepal – nastavení bílého bodu

© Steve Luck

Bez ohledu na tom, jaké nástroje použijete na převod do černobílé, vždy je potřeba se postarat, aby ještě před vylepšováním černobílého snímku byly nastaveny základní parametry. Důvodem, proč zde zmiňuji následující postupy, které se týkají práce v RAW konvertoru i v klasickém editoru, je především to, aby byl snímek plně optimalizován. Odkrývají se nám tak tři klíčové parametry černobílého snímku: tonální rozsah, jas a kontrast.

Optim alizace

23

Při nastavování hodnoty světel je důležité rozlišovat mezi odlesky a světlými místy v obraze. Odlesky vznikají odrazem slunce, např. od vody nebo lesklého povrchu auta. Odlesky neobsahují žádnou kresbu a ideálně by měly být přepálené – pokud ne, tak výsledný obraz může vypadat příliš ploše. Naopak běžná světlá místa obrazu kresebné informace obsahují a rozhodně by neměly skončit přepálené – jinak totiž ve světlech ztratíte veškerou kresbu.

Jas Zatímco tonální rozsah lze do určité míry měřit a nastavit jeho černý a bílý okraj, jas je více subjektivní a měl by být nastaven podle vlastního vkusu a tak, aby se snímkem ladil. Z těchto důvodů je rozumné doladit jas, až když je snímek převeden.

To, jak upravíte celkový jas snímku, opět záleží na konkrétním editoru, který použijete, ale vrstva úprav Křivky (Curves) vám dá poměrně dost kontroly, aniž byste jakkoliv ovlivnili nastavené krajní hodnoty, tj. nastavení černé a bílé. Ti z vás, kteří pracujete v RAW konvertoru, použijte jezdec Jas (Brightness) (pokud není k dispozici, tak jezdec Expozice (Exposure)) či v případě potřeby i jiné nástroje, aby se vám světla nepřepálila.

Kontrast Nakonec se zaměřte na kontrast. Kontrast je v podstatě vztah nejsvětlejšího a nejtmavšího tónu v obraze. Nicméně, většinou se nejsvětlejší (odlesky) a nejtmavší tóny obrazu nepočítají, neboť bychom se v případě, že bychom je brali v úvahu, dostávali k extrémním hodnotám.

© Steve Luck

Tone Exposure Contrast

Auto +0.85 +26

WWR Nástroje pro zabránění přepalů a podpalů U většiny RAW konvertorů a obrazových editorů lze jas i kontrast v zásadě upravit pomocí stejných nástrojů. V případě RAW konvertorů jsou jezdci Expozice a Kontrast (popřípadě Jas) pro nastavení středních tónů dostatečně účinné, ale mohou vést k přepalům. Z toho důvodu je lepší použít i jezdce Světla (Highlights) či Obnovení (Recovery), které vám hodnoty vrátí zpět. V běžných editorech se používá nástroj

Díky sofistikovaným algoritmům současných editorů lze úpravu kontrastu aplikovat lokálně, kdy úprava je provedena v závislosti na hodnotě sousedních pixelů (např. v Lightroomu pomocí jezdce Zřetelnost (Clarity)). Tento další způsob kontroly, který umožňuje dodat snímku na působivosti, může vést, pokud se použije neuváženě, k nereálným výsledkům.

Křivky, který poskytuje účinný a současně i víceúčelový způsob, jak nastavit jas i celkový kontrast. Budete-li potřebovat pouze lokální úpravu, proveďte výběr konkrétní oblasti a expozici odpovídajícím způsobem vylaďte.

Přestože jsou zde optimalizační úpravy podány jako samostatné dílčí kroky, jsou tyto kroky do určité míry vzájemně propojeny. Mějte tedy na paměti, že se klidně může stát, že se kvůli jedné úpravě budete muset vrátit k předchozímu kroku a vyladit nechtěné změny.

42

P ř evo d do č e r no bí l é

Cvičení

Osobní pohled Graficky, či doslovně?

Tento snímek z námořního muzea zachycující staré řetězy a lana může být interpretován několika možnými způsoby.

Jedna z možností je založena na zdůraznění vzoru a tvaru řetězů a lan, druhá možnost je zaměřit se na grafické prvky scény.

Většina barevných snímků může být do černobílé převedena mnoha různými způsoby – od „přesných“ černobílých verzí, které poskytují realistický výsledek, až po stylizované, vysoce kontrastní snímky, které zdůrazňují grafické prvky v obraze, a samozřejmě mezi těmito extrémy je celá řada dalších možností. Jaký postup si zvolíte, záleží na tom, jakého výsledku budete chtít dosáhnout.

© Steve Luck

R 64.3 G 64.3 B 64.3 % Povedený první krok Výchozí převod do černobílé dopadl tak, jak se dalo předpokládat – poměrně věrohodné zobrazení původního barevného originálu.

Histogram nám ukazuje, že tonální rozsah snímku je velmi dobrý.

Pokud chcete zdůraznit např. formu a jemné změny vzoru, potlačte vztah mezi světly a stíny a dejte prostor středním tónům, aby bylo vidět co nejvíce detailů. Nebo pokud se chcete více zaměřit na grafickou stránku obrazu, udělejte přesně pravý opak. Pro ztmavení stínů a zesvětlení jasů vyzkoušejte všechny dostupné nástroje. Výsledný vysoce kontrastní snímek tak zdůrazní tvary a obrysy.

CVIČE N Í

43

Málo kontrastní střední tóny V této první alternativní verzi se snažím zdůraznit formu řetězů a lan. Nejlepším řešením je použít nástroje, jako např. Úrovně (Levels) či obráceně prohnutou S-křivku, které snižují kontrast, a naopak zvyšují střední tóny.

Cílem je vytvořit histogram, ve kterém je méně stínů a světel a větší koncentrace jasů ve středních tónech.

Barevné jezdce mají v tomto případě, kdy saturovaných barev je tak málo, téměř nulový vliv. Samozřejmě je můžete použít pro vyrovnání tónů v ostatních případech.

R 32.4 G 32.4 B 32.4 %

Poznámky R Když posuzujete barevný snímek (či přímo scénu), zda se hodí pro černobílou úpravu, myslete hlavně na to, co chcete vyzdvihnout – formu, texturu, linie, vzor atd.

R Pro ovládání celkového i lokálního kontrastu použijte nástroj Jas a kontrast (Brightness/ Contrast), popřípadě jezdce pro jednotlivé barvy v nástroji Černobílý (Black & White). Kontrast vám pomůže vyzdvihnout právě ty prvky, které vás zaujaly.

ISO 100

50mm

f/9.0

Hluboko ve stínech V této druhé alternativní verzi se zaměříme na zdůraznění linií a hran, tak aby tvary byly více zřejmé. Toho dosáhneme navýšením kontrastu (opět použijeme nástroje jako Úrovně či Křivky) a vytvoříme histogram, ve kterém

budou pixely natlačeny více na krajích a tonální přechod bude potlačen. Výsledek zdůrazňuje kulatý tvar řetězových bubnů a obdélník tvořený dřevěnou krabicí.

1/50

sec

56

Č e r no bí l á foto g raf i e j a ko tradice

Jemné tónování © Steve Luck

Zcela jiný přístup k vyzdvižení výrazných grafických prvků (linií a tvarů), je zaměřit se na jemné tvarové změny obsažené v objektech kolem nás. Přestože tento přístup vede k méně strhujícím výsledkům než ten vysoko kontrastní, který jsme probrali před chvílí, objevování a prozkoumávání forem může vést k více introspektivní náladě, která díky asociacím a vnitřním prožitkům rezonuje déle.

Tone

Nízký kontrast v přírodě – tento typ zobrazování nabízí větší měkkost a je obvykle vhodnější pro přírodní, organické objekty než pro ty uměle vytvořené, i když nemusí to být vždy pravidlem.

Světlo musí být měkké a rozptýlené, a přestože směr světla není důležitý, tak

Auto +0.40

Contrast

-32

Highlights

+34

O Nejdřív se zabývejte světlem

Shadows

+68

Whites

+ 31

Blacks

+ 89

Průsvitná fólie pomohla rozptýlit sluneční světlo zářící přímo na stánek s česnekem.

Měkké světlo pomohlo vyzdvihnout přirozenost a typický tvar česnekových paliček.

WE Není to vždy o vysokém kontrastu Budeme-li se chtít zaměřit více na drobné obměny formy, je lepší zvolit techniku nízkého kontrastu. Skvěle doplňuje měkký charakter rozptýleného světla a napomáhá zdůraznit jemné kvality. Použijte nástroje, které zúží tonální rozsah histogramu (ztmaví světla a zesvětlí stíny), aby se nedotýkal ani bílého, ani černého jezdce. Výsledkem je obraz tvořený čistě šedými tóny, žádná černá ani bílá.

R Zaměřte se na obrysy Tyto skalní výběžky byly fotografovány částečně ve stínu a částečně na přímém slunci.

Všimněte si, jak se v důsledku rozložení světel a stínů zprava doleva snižuje kontrast a jak si nejdříve všimneme obrysů skal a teprve pak se zaměříme na jejich oblou formu.

© Steve Luck

Exposure

© Steve Luck

W Archanděl Michael vítězící nad satanem Sochařství (specificky klasicistní a neoklasicistní) více než jakýkoliv jiný umělecký směr přímo vybízí k zaměření se na jemné detaily a drobné změny formy. Tato konkrétní socha viktoriánského sochaře Johna Flaxmana byla osvětlena světlem, které přicházelo shora střešním oknem. Toto rozptýlené světlo dokázalo obě postavy nádherně vykreslit.

čelní světlo či protisvětlo nám nevytvoří měkké modelační stíny, které pomáhají zdůraznit trojrozměrnost předmětu.

Fotografujete-li venku, vyhněte se přímému slunci, neboť to vrhá příliš tvrdé stíny, které pak zastřou tolik důležité detaily a texturu obsaženou ve snímku.

Tento bod probereme podrobněji později. Fotografujete-li uvnitř, opět se postarejte, aby světlo bylo měkké a rozptýlené a nejlépe jdoucí jedním směrem, abychom zajistili pokud možno co nejlepší modelování stíny.

W Tvarujte pomocí světla Samozřejmě ne ve všech situacích platí, že chcete-li se zaměřit na formu, musíte aplikovat nízký kontrast. Předchozí verze s nízkým kontrastem zdaleka nevystihuje dramatičnost sochy.

V tomto případě jsem použil nástroje na zvýšení kontrastu – nové nastavení černého a bílého bodu vedlo k působivějšímu výsledku. Svaly jsou zřetelnější a kontrastní světlo přináší tolik potřebnou energii.

58

Č e r no bí l á foto g raf i e j a ko tradice

High-key O Vhodný objekt

© Steve Luck

V tradičním high-key snímku, jako je tento, je velmi málo tmavších tónů, než je střední šedá. Většina snímku je tvořena bílými a světle šedými tóny, avšak pro zachování kresby jsou čistě bílé oblasti omezeny na minimum.

Tzv. high-key svícení se rozvinulo v . a . letech . století, kdy se přesvícením snažilo překonat nedostatky televizních a filmových kamer, které neuměly dobře zachytit vysoce kontrastní odstíny. Cílem bylo jasné a rovnoměrné nasvícení. Tuto techniku svícení, která eliminuje všechny stíny, začali používat fotografové především při portrétní či módní fotografii. Pokud budete chtít vytvořit high-key portrét, postarejte se, aby váš model byl rovno-

měrně nasvícen, měl na sobě světlé oblečení a byl umístěn před bílým či světlým pozadím. Snažte se snímek přeexponovat tak o jeden expoziční stupeň (to platí pro práci ve studiu i pro fotografování v exteriéru), abyste dosáhli toho správného světlého efektu, který je pro high-key fotografii tolik typický.

High-key snímky obvykle obsahují velmi málo tmavých tónů. Tóny se většinou pohybují od středně šedé k bílé a jemné

tonální gradace zůstávají viditelné. Tento tradiční high-key přístup dodává snímku na křehkosti a něžnosti. Nicméně v současné době se high-key také začalo spojovat s vysoce kontrastními snímky, ve kterých je většina světlých tónů přepálená a kontrastují s nějakým drobným, tmavým (či dokonce černým) prvkem. Abychom z této extrémní verze high-key techniky mohli vytěžit maximum, je potřeba mít dobře definované linie a tvary.

H igh- key

59

© Steve Luck

W Začněte . s nastavením jasu Původní nezpracovaný RAW snímek zobrazuje přeexponovaný portrét. Pozadí je dostatečně osvíceno a ty nejtmavší tóny najdeme ve vlasech dívky – ideální podmínky pro high-key.

WWE Posuňte vše doprava Vytvoření tradičního černobílého high-key snímku je jen otázkou nastavení celkové expozice, aby histogram obsahoval více světlých tónů a jen „ocas“ středních a tmavých tónů.

Reset Tone

Auto

Exposure

+2.65

Contrast

+63

Highlights

+100

Shadows

+16

Whites

+68

Blacks

-42

OW Téměř úplná ztráta kresby Modernější high-key přístup je založen na vysokém kontrastu a přepálených světel, která již neobsahují žádnou kresbu. Tohoto efektu jsem dosáhl zvýšením Kontrastu (Contrast), Světel (Highlights) a Bílé (Whites).

Pro zvýšení účinku jsem pak ještě použil nástroj Křivky.

82

Kdy z vo l i t č e r no bí l o u ve rzi

Tvrdé světlo Jak sami vidíte, existuje řada estetických důvodů, proč chtít snímek jako černobílý. Ve většině případů jde o snahu zdůraznit jeden či více aspektů kompozice.

Existuje však také mnoho praktických důvodů, proč snímek v barevné verzi neuspěje, zato „ožije“ v momentě, kdy ho převedete na černobílý.

Jak jsme viděli v předchozí části, černobílá fotografie dovolí fotografovi více experimentovat se světlem a jeho extrémy, než je tomu u barevné fotografie.

Například: absence barvy dovolí mít v obraze přepaly či podpaly, aniž by ubíraly na kvalitě obrazu. Samozřejmě, že hodně záleží na obsahu a kompozici snímku, v principu se však přepalů ani podpalů u černobílé fotografie nemusíme tolik obávat, a to ani v případě, že zabírají relativně velké plochy.

V mnoha případech je nyní díky daty nabitým RAW souborům, mocným schopnostem úpravy těchto souborů a výkonným editorům možné obnovit zdánlivě ztracenou kresbu a například uchovat si nepřepálená světla, zatímco prosvětlujeme stíny. Tato flexibilita nám umožňuje z obrazu vytáhnout maximum informací. Bez ohledu na to, jak velký soubor či jak dobrý software máme, pokud někde kresba nikdy nebyla (např. vzhledem k extrémním světelným podmínkám), anebo jsme omezeni bitovým JPEG formátem, tak převod do černobílé je často tím nejlepším řešením pro vytvoření uspokojivého snímku.

© Steve Luck

OU Přepálené odlesky Ostré polední slunce je asi to nejhorší světlo pro fotografování portrétů – hluboké stíny střídají extrémně světlá místa. Často to dopadá tak, že části kůže vystavené přímému slunci skončí přepálené a vytvoří se bílá místa bez kresby (viz zde kolem nosu).

Při uložení do formátu JPEG se s tím při editaci nedá již moc dělat. Převod do černobílé sice nevrátí obrazu ztracenou kresbu, avšak zjemní se přechod pleťové barvy do bílé.

Odstranění barvy a omezení přechodu pouze na šedou škálu vede k lepšímu výsledku, než když se do bílé ztrácí odstín i tón.

© Steve Luck

WR Oprava přepalů Další případ ostrého světla. Tentokrát se totálně přepálil malý kousek oblohy a plátěná stříška.

Bílý nápis a logo na zářivě žluté části deštníku také nejsou téměř vidět. Převodem do černobílé se efekt přepálení do bílé minimalizoval a nápis a logo se staly opět dobře čitelnými.

OO Čistě bílá obloha © Steve Luck

Focení objektů v protisvětle často vede k přeexponovanému pozadí. Zatímco na barevném snímku přepálené pozadí na diváka doslova „vyskočí“, v černobílé verzi je bílé pozadí méně nápadné, a naopak pomůže vyzdvihnout grafickou stránku objektu.

106

H l av ní foto g raf i c k é ž á nr y

Cvičení

Hledání kontrastu Dorset Přestože je tento záběr zachycující krajinu jihoanglického hrabství Dorset naprosto přijatelný, tak snímek postrádá na dramatičnosti. Ta by se barevnému snímku velmi těžko dodávala, pokud bychom nechtěli, aby barvy skončily přesycené.

V začátcích fotografie se používaly ortochromatické fotografické emulze, které byly citlivé pouze na modrou a zelenou část viditelného spektra. To umožnilo bezpečně vyvolávat film pod červeným světlem. Potíž s ortochromatickým filmem byla ale v tom, že kvůli své zvýšené citlivosti na modrou se např. modrá obloha zobrazovala jako bílá. Zavedení panchromatického filmu

© Steve Luck

Reds:

40

Yellows:

60

Greens:

40

Cyans:

60

Blues:

20

Magentas:

80

První krok Výchozí převod do černobílé si vede trochu lépe. Avšak kontrast mezi bledě modrou oblohou a zelenými poli byl převodem potlačen a my jsme tak získali obyčejný šedý obraz.

znamenalo zlepšení v oblasti „přesnějšího“ zobrazování modré. S nástupem filtrů se situace ještě dále zlepšila.

Fotografové měli najednou možnost určité tóny ztmavit. Např. červený filtr ztmavoval modrou oblohu, která pak krásně kontrastovala s bílými mraky.

Není divu, že se tak červené filtry staly velmi oblíbenou pomůckou krajinářských fotografů.

CVIČE N Í

107

Poznámky R Pro zvýšení tonálního kontrastu použijte barevné jezdce v nástroji pro převod na obraz ve stupních šedi.

R Maximálního efektu dosáhnete tím, že modrou oblohu změníte téměř na černou a tím vám bude silně kontrastovat s bílými mraky.

R Zvýšení kontrastu často pomůže, aby snímek vypadal zřetelněji.

Reds:

18

Yellows:

188

Greens:

194

Cyans:

-200

Blues:

-153

Magentas:

80

Kontrastní obloha Posunem jezdců modré (Blue) a zelenomodré (Aqua) barvy doleva se dramaticky ztmaví modrá obloha a silně kontrastuje s bílými mraky.

Navýšením žluté (Yellow) a zelené (Green) se zesvětlí pole, což zdůrazní stíny.

Snížení červené složky ztmaví červenohnědé stromy a zvýší tak kontrast se světlými poli.

106

H l av ní foto g raf i c k é ž á nr y

Cvičení

Hledání kontrastu Dorset Přestože je tento záběr zachycující krajinu jihoanglického hrabství Dorset naprosto přijatelný, tak snímek postrádá na dramatičnosti. Ta by se barevnému snímku velmi těžko dodávala, pokud bychom nechtěli, aby barvy skončily přesycené.

V začátcích fotografie se používaly ortochromatické fotografické emulze, které byly citlivé pouze na modrou a zelenou část viditelného spektra. To umožnilo bezpečně vyvolávat film pod červeným světlem. Potíž s ortochromatickým filmem byla ale v tom, že kvůli své zvýšené citlivosti na modrou se např. modrá obloha zobrazovala jako bílá. Zavedení panchromatického filmu

© Steve Luck

Reds:

40

Yellows:

60

Greens:

40

Cyans:

60

Blues:

20

Magentas:

80

První krok Výchozí převod do černobílé si vede trochu lépe. Avšak kontrast mezi bledě modrou oblohou a zelenými poli byl převodem potlačen a my jsme tak získali obyčejný šedý obraz.

znamenalo zlepšení v oblasti „přesnějšího“ zobrazování modré. S nástupem filtrů se situace ještě dále zlepšila.

Fotografové měli najednou možnost určité tóny ztmavit. Např. červený filtr ztmavoval modrou oblohu, která pak krásně kontrastovala s bílými mraky.

Není divu, že se tak červené filtry staly velmi oblíbenou pomůckou krajinářských fotografů.

CVIČE N Í

107

Poznámky R Pro zvýšení tonálního kontrastu použijte barevné jezdce v nástroji pro převod na obraz ve stupních šedi.

R Maximálního efektu dosáhnete tím, že modrou oblohu změníte téměř na černou a tím vám bude silně kontrastovat s bílými mraky.

R Zvýšení kontrastu často pomůže, aby snímek vypadal zřetelněji.

Reds:

18

Yellows:

188

Greens:

194

Cyans:

-200

Blues:

-153

Magentas:

80

Kontrastní obloha Posunem jezdců modré (Blue) a zelenomodré (Aqua) barvy doleva se dramaticky ztmaví modrá obloha a silně kontrastuje s bílými mraky.

Navýšením žluté (Yellow) a zelené (Green) se zesvětlí pole, což zdůrazní stíny.

Snížení červené složky ztmaví červenohnědé stromy a zvýší tak kontrast se světlými poli.

120

H l av ní foto g raf i c k é ž á nr y

Stejně jako krajiny, tak i portréty mají svou dlouhou tradici v černobílé fotografii. Avšak na rozdíl od krajinářské fotografie, která barvu přijala zcela za svou (až do takové míry, že je dnes vzácností narazit na černobílé krajinářské snímky), černobílé portréty jsou stále velmi populární. Dokonce i svatební fotografové (z tradice a nutnosti držet se konzervativních stylů) poskytují svým klientům početný výběr černobílých snímků zachycujících jejich šťastný den (není ale pravděpodobné, že byste narazili na tzv. high-key či low-key úpravu, kterou jsme se zabývali na stránkách - a -). Černobílá portrétní fotografie přetrvala, jak už bylo dříve řečeno, díky své dlouhé tradici. Černobílé portréty mají v sobě kus realismu a pravosti, která barevné verzi občas chybí. Nesvádí naši pozornost k barvě, a naopak odhalují pravou podstatu fotografované osoby s vážností a osobitostí.

Kromě hluboce zakořeněných psychologických důvodů, které nás vedou k tvorbě černobílých portrétů, existují i méně vznešené důvody. Za prvé, odstraněním barvy se můžeme vyvarovat případnému problému, kdy barvy na snímku spolu neladí či příliš odpoutávají pozornost. Za druhé, pleť vypadá hladší a zdravější. A za třetí, jak již bylo řečeno mnohokrát, černobílé podání nám umožňuje přijmout větší tonální a kontrastní extrémy než podání v barvě.

© Steve Luck

Portrét

W Pleť versus pozadí

U První krok

Původní barevná verze portrétu má dobrou intenzitu, ale barva pozadí se nám bije s narůžovělou barvou pleti. Pozadí by se mohlo více oříznout, ale toto zakomponování mimo střed má větší dynamiku.

Poté, co nám barva po automatickém převodu do černobílé přestala odvádět pozornost, se můžeme plně zaměřit na portrétovanou osobu.

Po rtrét

121

OW Jedna z možných interpretací Jednoduchou úpravou křivky lze zcela změnit vyznění fotografie, kterou jsme automaticky převedli do černobílé. Zesvětlením středních tónů jsme získali světlý, skoro až high-key výsledek, který má za následek zjemnění pleti a rysů v obličeji. A přestože je pleť nyní velmi bledá, v kontextu se zbytkem obrazu (tj. světle šedivého pozadí) to vůbec nepůsobí nepřirozeně.

OW Drsnější verze Výrazné prohnutí křivky do tvaru S vytvořilo velký kontrast a došlo tak ke zdůraznění linií a stínů v obličeji, k podtrhnutí textury pleti a celkově vedlo k vytvoření tmavšího, zádumčivého portrétu. U tohoto postupu je důležité se postarat o oči. Buďto je vymaskujte, nebo je po úpravě křivky dodatečně zesvětlete a tím jim vrátíte ztracené odlesky.

Přestože je pleť výrazně tmavší než na předešlém snímku, opět v kontextu celého snímku působí docela přirozeně.

142

Po k ro č i l é úprav y

Rozdělené tónování

Lightroom B&W Toned Presets Antique Antique Light Creamtone Cyanotype Selenium Tone Sepia Tone Split Tone 1 Split Tone 2 Split Tone 3

Nápad tónovat černobílé snímky vznikl ještě v temné komoře, kdy prvek stříbra byl při vyvolávání fotografií nahrazen stabilnějšími stříbrnými sloučeninami.

Kromě žádoucího červeného či modrého nádechu, tónování dodá snímku na životnosti. Pravděpodobně nepopularnější tónování je do tónu sépie, který černobílým snímkům dodá teplejší nádech.

Split Tone 4

OW Využijte přednastavení RAW konvertory jako Aperture a Lightroom nabízí několik přednastavení pro černobílý převod. Tato přednastavení se nainstalují již s programem, ale další se dají stáhnout z internetu. © Steve Luck

Jak již naznačuje název kapitoly, při analogovém tisku rozdělené tónování znamenalo použití dvou tonerů, jeden na tónování světel a druhý na tónování stínů. Tónování i rozdělené tónování lze velmi snadno napodobit v digitální temné komoře, zejména s těmi RAW editory, které nabízejí specializovaný nástroj Rozdělené tónování (Split toning), jako např. program Lightroom. Nicméně i kdyby váš editační software neměl tento konkrétní nástroj, tak efekt dvou tónů lze snadno vytvořit pomocí nástroje na úpravu křivek (Levels).

TR Nástroje nastavení Lightroom kromě zmiňovaných přednastavení nabízí také panel Dělené tónování (Split Toning), ve kterém můžete nastavit odstín a sytost jak světel, tak stínů a pak určit jejich vzájemné vyvážení.

Split Toning Highlights Hue

37

Saturation

34 +85

Balance

Shadows Hue

246

Saturation

60

Rozdělené tó nování

143

© Steve Luck

Layers

Preset:

Kind Normal Lock:

Custom RGB

Opacity:

Auto

100%

Fill: 100% Curves 1

Background

OW Práce s vrstvami V editačním programu (místo RAW konvertoru) vytvořte vrstvu na úpravu křivek (Layers).

Z nabídky Kanály (Channels) vyberte červenou, zelenou nebo

modrou barvu a křivku lehce upravte do tvaru S. Tato úprava dodá světlům vybraný barevný odstín a současně do stínů dodá odstín doplňkové barvy.

Custom RGB

Auto

OW Stíny versus světla Chcete-li přidat ještě další odstín, vyberte si z nabídky kanálů další barvu a tentokrát vytvořte obrácenou S křivku.

V tomto případě se do stínů dodala modrá a do světel žlutá.

148

Po k ro č i l é úprav y Hue Saturation

Přímé barvy

Luminance Yellow Hue Saturation Luminance Green

Všechny barevné snímky vytištěné v této knížce (omlouvám se čtenářům e-knih) jsou tvořeny čtyřmi rozdílnými barvami nanesenými čtyřmi samostatnými tiskovými deskami – azurovou (cyan), purpurovou (magenta), žlutou (yellow) a černou (black). Kombinací pouze těchto čtyř barev lze vytvořit milióny různých barev. Technika tzv. přímých barev (Spot Color) je jiná. Přímá barva je tiskařský termín označující barvu, která se tiskne jedinou tiskovou deskou.

Hue Saturation Luminance Aqua Hue Saturation Luminance Blue Hue Saturation Luminance Purple Hue Saturation Luminance Magenta Hue

Pomocí jedné, jasné barvy, kterou ponecháme při převodu do černobílé nedotčenou, můžeme vytvořit pozoruhodný efekt a zdůraznit konkrétní prvky snímku. Tohoto efektu bylo tradičně dosahováno ručním kolorováním předmětu (či předmětů), ale dnes již existuje několik metod jak podobného efektu dosáhnout pomocí editačního softwaru. Procesem ručně malovaného snímku pomocí několika barev se zde nebudu zaobírat, neboť v této knize to není naším záměrem. Podíváme se však na dvě metody jak izolovat konkrétní předměty, aby si při převodu do černobílé ponechaly svou barvu.

EER Metoda desaturace Rychle a jednoduše lze izolovat konkrétní barvu ve snímku pomocí desaturace všech ostatních barev. To funguje pouze tehdy, není-li ve snímku něco stejně barevného. Avšak život je zřídkakdy takto jednoduchý. Na snímku lze stále vidět zbytky modré barvy, které zůstaly v pozadí.

© Steve Luck

P řím é barvy

149 Layers Kind Opacity:

Normal

100%

Fill: 100%

Lock:

Black & Whit...

Background

OOW Manuální metoda Zdlouhavější, ale zato účinnější metoda jak izolovat barvu je pomocí masky, kterou přidáme k černobílé vrstvě úprav. Nyní tak můžete jednoduše vymaskovat to, co si přejete, aby bylo vidět barevně.

© Steve Luck

Preset:

Custom



Tint

Auto

Reds:

62

Yellows:

288

Greens:

206

Cyans:

12

Blues:

50

Magentas:

-44

OOU Přímá barva s nádechem Nyní, když máte barevnou postavu od zbytku snímku oddělenou, můžete použít všechny možné efekty, aniž by měly vliv na barevnou postavu.

MICHAEL FREEMAN FOTOGRAFIE V PRAXI Tato knižní řada je praktickým průvodcem pro každého fotografa a každá z knih se speciálně zaměřuje na jediné téma. Je jedno, čím, jak a proč fotografujete, zde najdete odpověď na většinu problémů, se kterými se v praxi můžete potkat.

DIGITÁLNÍ ÚPRAVY R Naučte se používat vhodné nástroje k dopilování svých snímků a vytvořte si správné workflow.

EXPOZICE R Získejte jistotu v různých nastaveních

fotoaparátu a ponechte tak automatické režimy na pospas osudu.

KOMPOZICE R Vycvičte si správné fotografické oko, abyste mohli vybrat ty nejlepší scény a vytvořit úžasné snímky.

SVĚTLO A SVÍCENÍ R Naučte se vidět „světlo“ a pořídit fotografie i v těch nejobtížnějších světelných podmínkách.

PORTRÉT R Od práce s modelem přes zajímavou

kompozici, práci s přirozeným i umělým světlem až po základy úprav a retuše.

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman

Michael Freeman

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI DIGITÁLNÍ ÚPRAVY

FOTOGRAFIE V PRAXI EXPOZICE

FOTOGRAFIE V PRAXI KOMPOZICE

Mich

a e l F re e m a n

Mich

a e l F re e m a n

M ich

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

a e l F re e m a n

A F O T O G R A F I E

Michael Freeman FO

TO G

R AFIE V P R A

XI

FO

TO G

R AFIE V P R A

XI

FOTOGRAFIE V PRAXI PORTRÉT FO

M ich

FO

TO G

a e l F re e m a n

R AFIE V P R A

TO G

R AFIE V P R A

XI

Michael Freeman

FOTOGRAFIE V PRAXI

ČERNOBÍLÁ FOTOGRAFIE Černobílá fotografie si stále drží své významné postavení i v současném pestrobarevném světě a představuje zcela určitě zajímavý pohled na věci kolem nás, který po zásluze oslovuje množství fotografů i diváků; pro řadu z nich je téměř synonymem kvality a umění ve fotografii.

Od nadčasových portrétů přes krajinu i architekturu až po dynamické fotografie tvarů a struktur – možností využití černobílé fotografie je nespočet.

Je k tomu však potřeba cvičit svoji schopnost vidět a rozeznat ve scéně potenciál pro působivou černobílou fotografii a stejně tak je potřeba znát možnosti, jak ze snímku při jeho převodu do černobílé vytěžit maximum, ať již při vlastním fotografování nebo při následných úpravách v počítači.

Michael Freeman vás provede základními pravidly konverze barevného snímku do černobílé podoby, ukáže vám klasické postupy i nové možnosti, které nabízejí různé programy pro práci s digitálními fotografiemi.

Kniha obsahuje jednoduché a jasné postupy, které vás naučí představit si a posoudit výslednou fotografii, a především návody, jak ji skutečně vytvořit. Konkrétní cvičení vás povedou k osvojení si a vyzkoušení těchto postupů. Podobně jako i v jiných knihách této ediční řady jsou jednotlivé kapitoly doplněny ukázkami prací studentů a jejich hodnocením Michaelem Freemanem.

XI

DOPORUČENÁ CENA: 269 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1230

ISBN 978-80-7413-230-8

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 3 0 8