Tajemný hrad v Karpatech

TA J E M N Ý JULES VERNE

PETR KOPL

RAD V KARPATECH

autoři: Námět: Jules Verne Kresby: Petr Kopl TAJEMNÝ HRAD V KARPATECH Copyright © ZONER software, a.s.

2012 – první vydání.

Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press

Katalogové číslo: ZRK1239 ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Grafické zpracování: Petr Kopl, www.petrkopl.cz Námět: Jules Verne Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz ISBN: 978-80-7413-216-2

HRAD

D

TAJEMNÝ TAJEMNÝ

TAJEMN

HRAD V KARPATECH

3ĕ('0/89$

XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX dyž jsem byl ještě kluk, představoval jsem si slova, věty a odstavce jako XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD opravdová, podivná zvířátka. Žijí v našich SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH hlavách a tvoří se z nich myšlenky. Potom GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX jsem věřil, že je nebe pro zapomenutá nebo XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD zbytečná slova. Na prériích toho nebe se SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH prohánějí celé odstavce slov různých tvarů, můžete tu potkat sáhodlouhé politické GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX proslovy pasoucí se na hloupých glosách, XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD lichá kázání lovící bezbranné slabé spojky SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH a částice. Tomu jsem tedy věřil, když jsem GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX byl malý. Pořád se mi ta představa vrací, XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD když slyším něco, co mi rozum nebere. Asi jsem pořád ještě malý. Vlastně v to pevně SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH doufám.

A tak když píši tento úvodník, říkám GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX si, zda se nezařadí do toho nekonečného XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD stáda předmluv ke knihám, které nikdo SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH nečte a ani číst nemusí.

GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX Nedělám si iluze. Sám čtu úvodníky jen XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD u knih, které mě naprosto uchvátily a toužím SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH z nich vysát každé písmenko, abych co nejvíce natáhl ten zážitek. Z toho ale vyplývá, GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX žeXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD úvodníky čtu až nakonec. To už je jejich úděl. Ve všech svých předmluvách se proto SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH snažím této situaci předejít. Většinou tím, že seGPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX předmluvy stanou součástí následujícího XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD příběhu.

Zodpovím zde tedy několik otázek, které jsou mi často kladeny v souvislosti SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH s GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX mými komiksy a které se přímo vztahují k následujícímu příběhu, který budete číst, XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD nebo jste ho už četli a k úvodníku jste se SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH vrátili.

Obojí je dobré.

GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX Už jenom proto, že je bezpodmínečně XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD nutné (z důvodů, které pochopíte později), abySĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH první kapitola začínala na následující GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX straně, musím svá slova přerušit a odkázat vás na konec knihy, kde se dočtete zbytek, XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD a předmluva tedy plynule přejde do SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH doslovu.

GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX Jestli se vám z toho točí hlava už teď, tak XYD SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD počkejte, až si přečtete ten komiks.

SĔHGPOXYD SĔHGPOXYD SĔH Dokončení předmluvy na straně 180 GPOXYD SĔHGPOXYD SĔHGPOX

K

.$3,72/$

,, ,,, ,9 9

95$æ'$

Londýn 1894 VÁLKA!

KOLIKÁTÁ UŽ?

STUDIEM LIDSKÉ HISTORIE JSEM DOŠEL K NÁZORU, ŽE ČLOVĚK NEPOCHÁZÍ ZE ZEMĚ.

NEDOKÁZAL JSEM SI ZDŮVODNIT, PROČ BY BŮH, NEBO CHCETE-LI PŘÍRODA, VYTVOŘILA NĚCO TAK DESTRUKTIVNÍHO KE SVÉMU OKOLÍ I K SOBĚ SAMÉ.

6

ZAČAL JSEM SI MYSLET, ŽE ČLOVĚK JE NĚCO JAKO NEMOC A JE OTÁZKOU ČASU, KDY HO NĚJAKÝ PŘIROZENÝ PROCES VYHLADÍ.

PRÁVĚ K TOMU DOCHÁZÍ, A JÁ DOSTAL ODPOVĚĎ NA OTÁZKY, KTERÉ JSEM ANI NEPOLOŽIL.

7

kdesi v jižním pacifiku

Tady, několik mil pod mořem, je božský klid a v ničem se tu zatím neodrazila hrůza, která se odehrává na povrchu.

8

Nic nenasvědčuje tomu, že se schyluje k akci, jaká co do rozsáhlosti nemá na Zemi obdoby.

To ale nebude trvat dlouho. Válka je i tady.

Ne. To není válka.

To je genocida.

9

Přesto je tu naděje. Za pět minut…

Za pouhých pět minut se rozhodne.

PŘEMÝŠLÍM, KDE TO VLASTNĚ ZAČALO.

KLEP KLEP KLEP 10

VZDYCH

NO TAK, JEEVESI, NENÍ TO TAK TĚŽKÉ.

KLEP KLEP NO VIDA. DÁLE!

VÁŠ ČAJ, HRABĚ TELEKE, ZA PĚT MINUT PĚT, PŘESNĚ JAK JSTE CHTĚL. DĚKUJI.

EHM. VAŠE LPĚNÍ NA PATERU ZAKLEPÁNÍ MI PŘIPOMNĚLO… VZAL JSTE SI DNES LÉKY, PANE? NE.

MÁ PŘESNĚ 55˚ FAHRENHEITA. SEHNAL JSEM DOKONCE I PRAVÝ CUKR MÍSTO TÉ MOŘSKÉ NÁHRAŽKY, KTEROU TU PŘECHOVÁVAJÍ, A OBÁVÁM SE, ŽE I VYRÁBĚJÍ.

GENIÁLNÍ.

PANE, MUSÍM VÁM PŘIPOMENOUT, ŽE PRO AKCI, KTERÁ NÁS ČEKÁ, POTŘEBUJETE JASNOU HLAVU. PAN FREUD VÁS VAROVAL… PAN FREUD NIKDY NEPOCHOPIL, O CO TU BĚŽÍ.

… VY TAKÉ NE. A BEZ URÁŽKY, JEEVESI…

ALE...

11

„VZPOMÍNÁTE SI, JEEVESI, KDE TO VŠECHNO ZAČALO?“

„NEMĚL JSEM TU ČEST BÝT U TOHO, HRABĚ. ZBÝVAJÍ ČTYŘI MINUTY, PANE.“ „OVŠEM. NEMĚL JSTE TU ČEST. JE TOMU UŽ PŘESNĚ TŘIKRÁT PĚT LET.“ Pařížská opera - jaro 1879

ACH STILLA. KRÁSNÁ STILLA! JAK JÁ JÍ MILOVAL. A ONA MĚ.

NEBYLO NÁM VŠAK SOUZENO BÝT SPOLU. NIKDY.

PAMATUJI SI TU NOC, KDY ZPÍVALA NAPOSLED. BYLI JSME ZASNOUBENI, ALE ROLE OPERNÍ ZPĚVAČKY SE NESHODOVALA S ROLÍ HRABĚNKY. OBĚTOVALA MI SVOU KARIÉRU.

KDYBYCH JEN VĚDĚL… KDYBYCH JEN TUŠIL…

NÁHLE MNE PŘEPADL NEOBVYKLE SILNÝ POCIT DEJAVU. BRZY JSEM ZJISTIL, ŽE TO VŽDY BÝVÁ PŘEDZVĚST NEŠTĚSTÍ.

12

UPROSTŘED NEJKRÁSNĚJŠÍ ÁRIE SE STILLA ZARAZILA A VYTŘEŠTILA OČI SMĚREM K LÓŽÍM.

SLEDOVAL JSEM JEJÍ POHLED…

HRABĚ GORTZ!

MŮJ SOK. CHTĚL STILLU PRO SEBE. KDYŽ SE DOVĚDĚL, ŽE SLÍBILA SVÉ SRDCE MNĚ, ZOSNOVAL STRAŠNÝ PLÁN. A JÁ BYL JEHO SOUČÁSTÍ!

JEHO OHAVNÝ SLUHA ORFANIC MU K TOMU DOPOMOHL.

NIKDY NEZAPOMENU TEN JEJÍ VÝRAZ V OBLIČEJI, KDYŽ SI UVĚDOMILA, CO VIDÍ. Z HRDLA SE JÍ VYDRAL NELIDSKÝ VÝKŘIK. TA VŠEMI MILOVANÁ OPERNÍ PĚVKYNĚ ZE SEBE VYPRAVILA ODPORNÝ ZVÍŘECÍ SKŘEK PLNÝ HRŮZY A ŠÍLENSTVÍ.

NIKDO V TU CHVÍLI NEMOHL TUŠIT, ŽE S NÍM VYDECHLA NEBOHÁ STILLA I SVOU DUŠI.

13

V Česku jeden z nejznámějších příběhů Julese Vernea opět ožívá, tentokrát v podání brilantního kreslíře a excelentního vypravěče Petra Kopla. Tento příběh nejen že rozšiřuje řadu Koplových komiksů z viktoriánské éry a je s nimi dějově propleten, ale stává se také vrcholem celé ságy.

Petr Kopl nám tu (jak je jeho dobrým zvykem) s humorem a nadsázkou převypráví známý příběh tak, jak ho ještě neznáme. Znalce autorova díla tedy nepřekvapí, že se tu opět setká s protagonisty z jiných komiksů a viktoriánských románů, které Kopl tak nápaditě vsadil do světa, jejž velmi promyšleně a citlivě vytváří. Ale i znalého čtenáře jistě překvapí, že se v Karpatech může skrývat i něco horšího, než je proradný Gortz nebo hrabě Dracula!

ISBN 978-80-7413-216-2 ISBN 9788074132162

9 788074

13216 2