Naučte se malovat portrét

E

N

C

Y

K

L

O

P

E

D

I

E

Z

O

N

E

R

P

R

naučte se kreslit a malovat

Portrét Kolektiv autorů

E

S

S

The Art of Drawing & Painting Portraits with Timothy Chambers, Ken Goldman, Peggi Habets, and Lance Richlin © 1992, 1997, 2003, 2008, 2010, 2012 Walter Foster Publishing, Inc. All rights reserved.

Walter Foster is a registered trademark.

Artwork on front cover (center), back cover, page 54 (bottom right), pages 58–59, 62–63, and Artwork and Photographs on pages 86–119 © 2012 Peggi Habets. Artwork on front cover (top right), pages 3, 6–53 © 2008 Lance Richlin. Artwork on front cover (bottom right), page 54 (bottom left), and Artwork and Photographs on pages 56–57, 60–61, 120–141 © 2010 Timothy Chambers, except painting on page 60 (after Monet’s Water Lilies – 1914) © Amy Runyen.

Artwork on page 4, 54 (top left, top right), and Artwork and Photographs on pages 64–85 © 1992, 1997, 2003 Ken Goldman.

This book has been produced to aid the aspiring artist. Reproduction of the work for study or finished art is permissible. Any art produced or photomechanically reproduced from this publication for commercial purposes is forbidden without written consent from the publisher, Walter Foster Publishing, Inc. Tato kniha byla vytvořena na pomoc začínajícím umělcům. Rozmnožování díla pro studium nebo hotové umění je přípustné. Veškeré umění produkované nebo fotomechanicky reprodukované z této publikace pro komerční účely je výslovně zakázáno bez písemného souhlasu vydavatele Walter Foster Publishing, Inc. © 1992, 1997, 2003, 2008, 2010, 2012 Walter Foster Publishing, Inc. Všechna práva vyhrazena.

Walter Foster je registrovaná obchodní značka.

Naučte se kreslit a malovat – Portrét Copyright © ZONER software, a.s.

2013 – první vydání.

Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press Katalogové číslo: ZR1305 ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Zoner Press na Facebooku: www.facebook.com/Zonerpress Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Hana Fruhwirtová DTP: Dan Zůda © Překlad: Jitka Svobodová Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz

ISBN 978-80-7413-240-7

NauÄ?te se kreslit a malovat

PortrĂŠt Timothy Chambers, Ken Goldman, Peggi Habets a Lance Richlin

Obsah Kapitola 1: Úvod do kresby portrétu . . 7

Kapitola 5: Akvarelový portrét . . . . . . 87

Materiály a základní techniky . . . . . . . . . . . . . . .8 Světlo a stín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Nasvětlení modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11 Anatomie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12 Tvar hlavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 Obecné proporce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 Změny proporcí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 Obličejové rysy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .18 Výraz tváře. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28

Nástroje, pomůcky a materiály. . . . . . . . . . . . . .88 Míchání barev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 Techniky akvarelu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Portrét mladé ženy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 Slunečný den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 Očekávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 Práce s výraznými vzory . . . . . . . . . . . . . . . . . .106 Poslední návštěva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 Náladové osvětlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Kapitola 2: Portréty tužkou . . . . . . . . . . 33

Kapitola 6: Olejomalba a akryl . . . . . 121

Projekt č. 1: Muž . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34 Projekt č. 2: Žena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 Projekt č. 2: Děvče . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 Projekt č. 4: Chlapec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

Nástroje, pomůcky a materiály. . . . . . . . . . . . .122 Základní techniky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124 Malba dětského portrétu: Meredith . . . . . . . .126 Malba dětského portrétu: Carter . . . . . . . . . . .130 Volba vhodné pózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134 Oficiální a společné portréty . . . . . . . . . . . . . .135 Unikátní portréty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .136 Posmrtné portréty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138

Kapitola 3: Úvod do malby portrétu. . 55 Základy malby. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 Nasvícení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 Styl a kompozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 Valéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 Základy teorie barev. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 Víc než řemeslo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62

Kapitola 4: Portrétování pastelem . . . 65 Základní materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 Výběr barev pro portrét. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67 Úprava podkladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 Techniky dle druhu podkladu . . . . . . . . . . . . . .69 Tvorba portrétu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70 Převádění černobílého portrétu do barvy . . . .74 Vlastní a vržené stíny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75 Dynamika a energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 Zachycení nálady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77 Autoportrét . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 Učte se od mistrů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 Kombinace pastelu a akvarelu . . . . . . . . . . . . . .82 Akvarel a černý pastel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 Pozadí jako výrazný stylový prvek . . . . . . . . . .85

Rejstřík. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144

K A P I T O L A

3

Úvod do

malby portrétu Timothy Chambers a Peggi Habets

V této kapitole se seznámíte se všemi zásadními informacemi o malbě, které budete k vytvoření živých a poutavých portrétů potřebovat, včetně rad ohledně správného nasvícení, stylu, kompozice, valérů a základů teorie barev. Až si všechny tyto základní znalosti osvojíte, můžete se začít věnovat kterékoliv z technik, rozebíraných v následujících třech kapitolách, tj. jak pastelu, tak akvarelu nebo olejomalbě a akrylu. V úvodu každé kapitoly jsou uvedená specifika dané techniky, přehled potřebných nástrojů a základní postupy pro malbu portrétu.

Nebojte se ale ani experimentovat, a především buďte trpěliví, žádný učený z nebe nespadl.

Základy malby M

alba není jen obyčejná „kresba barvou“. Kresba je založená na liniích, kdežto malba je založená na tvarech a jejich vzájemných vztazích. Malovat znamená uvědomit si plochy a hmotu a přenést je na plátno v nedotčené podobě. Tento způsob tvorby je pro malbu zásadní, bez něj bude výsledné dílo postrádat rytmus a nikdy nebude opravdu dobré.

TIP Malba je interpretací toho, co vidíte. Pokud chcete malovat dobře, musíte chápat, co máte před sebou.

Zachycení hmoty Hmotu je v tomto případě možné definovat jako zjednodušený tvar složený z menších, druhotných tvarů. Hmota se v malbě dá na základě tónů rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou světlo, polostín a stín. Přílišná snaha zachytit je ve všech jejich projevech (jako je např. nepřímé světlo, přímé světlo a hluboké stíny) může účinek malby snadno oslabit, proto se snažte hmotu zachovat kompaktní, nesnažte se ji zbytečně tříštit.

Stín (C) Postranní část nosu a tváře

B C

Světlo (A) Postranní část nosu a tváře

B C

B A

A

Polostín (B) Čelní plocha tváří a nosního hřbetu

Jednoduché tvary Krychle, válec nebo vejce mají jednoduchý tvar i jednoduché hmoty. Ty se nejsnáze určují na krychli, u kulatých objektů už to jde hůře.

56

Jak vnímat plochu Hlava má už sice poměrně složitý tvar, i ten se však dá podle rozmístění světla, polostínu a stínu rozložit do menších hmot. Každou hmotu vytváří několik přilehlých ploch nebo též stěn. Krychle má například šest stěn, my ale můžeme naráz vidět jen tři.

Zjednodušení obličeje I obličej se dá zjednodušit do několika ploch. Zde vidíme oblast kolem nosu, tvořenou čelní plochou tváří, postranními plochami tváří, postranními plochami nosu a čelní plochou nosního hřbetu. Všimněte si, že čelní plocha je v podstatě celistvá, přerušená jen nosem; tak trochu to připomíná planinu protnutou horským hřebenem.

Nasvícení D

obré nasvícení je pro portrét klíčové. Různé způsoby osvětlení vyvolávají diametrálně odlišné efekty. Kdykoliv to bude možné, snažte se využít přirozeného světla.

Obhlédněte si okolí domu portrétovaného a pokuste se pro sezení najít vhodné místo, které je kryté před přímým sluncem, např. pod stromem nebo na verandě, tak aby světlo dopadalo pod úhlem deseti nebo dvou hodin (viz níže). Světlo dopadající přímo shora vytváří na obličeji (zejména pod očima) nehezké stíny.

2

3

1

Druhy osvětlení:

1. Široké: Přímé světlo hlavního zdroje dopadá na přivrácenou tvář 2. Úzké: Přímé světlo hlavního zdroje dopadá na odvrácenou tvář 3. Laterální/ Rembrandtovo: Dramatické osvětlení s ostrými stíny

Nasvícení ženské a dětské tváře U portrétů žen a dětí se snažte stíny redukovat, výsledná malba tím získá jemnější rysy, které působí lichotivěji.

Vyhýbejte se přimhouřeným očím Nikdy nevolte osvětlení, při němž by portrétovaný musel mhouřit oči. Zařiďte, aby se nedíval na nic oslňujícího. Pro malbu v plenéru se nejlépe hodí měkké světlo těsně před západem slunce (např. na pláži), vhodné nasvětlení je i pod stromy.

Nasvětlení mužské tváře Mužská tvář vypadá mnohem přitažlivěji, když podtrhneme její ostré, mužné rysy.

Toho docílíme použitím silnějšího zdroje světla, umístěného tak, aby zvýrazňoval stíny.

Úhel přímého světla Pro určení úhlu dopadu světla je třeba zaměřit odraz světla na oku ve vztahu ke středu zornice. Nejvhodnější je osvětlení ve chvíli, kdy úhel odpovídá přibližně deseti nebo dvěma hodinám.

57

Styl a kompozice D

obrá malba je mnohem víc než jen přesné zachycení podoby podle fotografické předlohy. Jedna z nejdůležitějších schopností, které by měl malíř ovládat, je umění zvolit vhodný styl a kompozici. Správně stylizovat a komponovat malbu se nenaučíte hned, chce to čas a cvik, přesto ale existují jistá pravidla, která se vyplatí znát.

A

1

2

3

4

5

6

B

Pravidlo třetin Pravidlo třetin vám může pomoci rozmístit ohniska malby, tedy body, na které chcete, aby se divák zaměřil. Pravidlo třetin spočívá v rozdělení plochy obrazů na devět stejných částí prostřednictvím dvou svislých a dvou vodorovných čar o stejných rozestupech. V průsečících těchto čar se nachází body, které přitahují oko, ohniska by tedy měla být umístěna ideálně přímo v nich, popř. na některé z jejich spojnic. Taková kompozice vyvolává mnohem větší napětí a zájem, než kdybyste objekt umístili přímo na střed. Čím větší množství objektů se na obraze nachází, tím je zdůraznění ohnisek důležitější.

Volba formátu Vždy je potřeba si ujasnit, zda budete malovat na výšku, na šířku nebo na čtvercový formát. Jak je vidět na náčrtcích dole, volba formátu může poměrně zásadně ovlivnit celkové vyznění malby.

Orientace na výšku do kompozice zahrnuje křeslo i velkou část pozadí a je formálnější než druhé dva obrazy. Orientace na šířku působí mnohem důvěrněji, protože se zaměřuje na tvář a její výraz. Čtvercový formát kombinuje přednosti obou.

58

Vyhýbejte se styčným plochám Styčnými plochami se v tomto případě rozumí místa, kde se dva nebo více objektů vzájemně dotýkají způsobem, který výrazně narušuje harmonii kompozice. Pokud se na ně vyloženě nezaměříte, snadno je při rozvržení kompozice přehlédnete. Na náčrtku A je styčných ploch šest: 1. Horní okraje písmen na značce se dotýkají okraje obrazu.

2. Obrys ženina obličeje splývá s okrajem značky.

3. Vršek ženiny hlavy se dotýká vodorovné čáry.

4. Obrysy paží žen částečně splývají.

5. Obrys ženina obličeje splývá s okrajem kmene.

6. Čára zabíhá přímo do rohu obrazu.

Na náčrtku B došlo k úpravě kompozice. Styčné plochy byly odstraněny, problematické objekty jsou buď přesunuté, nebo se navzájem překrývají.

Valéry V

aléry jsou různé světelné hodnoty barvy, rozlišují škálu jejích světlých a tmavých variant. Použití velkého rozsahu valérů je výrazným stylovým prvkem, ovšem pokud je jich v malbě příliš mnoho, těžko se v ní orientuje.

Ideální poměr valérů by se dal v zásadě vyjádřit pravidlem „jedné třetiny, dvou třetin a kousku“. Na tomto náčrtku například dvě třetiny plochy pokrývají střední valéry, jednu třetinu nejsvětlejší valéry a na malém kousku (v ohnisku) se uplatňují valéry nejtmavší.

Vyzkoušejte si na jedné předloze více kombinací a sami uvidíte, jak odlišným dojmem budou různé verze působit.

Přesné vystižení valérů Valéry nejsou důležité jen pro celkový styl malby, ale především pro věrné zachycení podoby portrétovaného, umět přesně stanovit hodnoty valérů je proto jednou ze základních dovedností, které si malíř musí osvojit. Vyžaduje hodně cviku, můžete však vyzkoušet několik metod, které vám při jejich určování pomohou. Jednou z nich je převedení barevné předlohy na černobílou, čímž odpadá nutnost vzájemně poměřovat valéry různých barev. Celý postup si samozřejmě můžete vyzkoušet i obráceně. Další způsob spočívá ve vytvoření mezistupně: podle barevné předlohy si ještě před zahájením malby vytvořte jednobarevnou studii, podle ní si hodnotu valérů lépe uvědomíte. Získané poznatky poté využijete při malbě barevného obrazu. Pokud si chcete ověřit, zda jste valér určili správně, připravte si bílý papír a tužkou do něj udělejte díru. Otvor přiložte na místo, které chcete prozkoumat. Kontrast s bílým okolím jeho hodnotu zvýrazní a vy ji tak snadno určíte. Sousední valéry se navzájem ovlivňují, proto se některé mohou v kontextu malby zdát tmavší nebo světlejší, než ve skutečnosti jsou.

59

Základy teorie barev B

arvy jsou úžasná věc. K zachycení hloubky a prostoru jsou sice nejdůležitější valéry, ovšem barvy mají na vyznění malby také obrovský vliv.

Dokážou vytvořit specifickou atmosféru a dokreslují charakteristiky zobrazovaných objektů. Pro pochopení teorie barev si nejdříve prostudujte barevný kruh a poté z jeho barev zkoušejte míchat další. Naučte se, jak na sebe barvy navzájem působí. A než s malbou začnete, vezměte si k srdci radu Clauda Moneta: „Když jdete malovat do přírody, zkuste zapomenout, že před sebou máte nějaké konkrétní objekty, jako je strom, dům, pole nebo cokoliv jiného.

Místo toho si řekněte, že tady vidíte čtvereček modré, támhle obdélník růžové a tady pás žluté; a jak je vidíte, tak je i malujte, přesně ty stejné tvary a barvy.“ Když se pustíte do své první malby, uvědomíte si to obrovské množství barev a odstínů, kterými vaše předloha oplývá, což by vás mohlo poněkud vystrašit, nebo dokonce odradit, ale nedejte se a sami sebe se zeptejte: „Pokud bych na zobrazení této věci měl použít jen jednu z barev, které mám k dispozici, která by to byla?“ Čer vená vá

Čer ven o

ora

7 Barevný kruh Pokud barevný kruh ještě neznáte, pečlivě si jej prostudujte.

Obsahuje tři primární barvy: červenou, žlutou a modrou. Jsou to barvy, které nelze namíchat z žádných jiných. Sekundární barvy vzniknou smícháním jakýchkoliv dvou primárních barev (např. žlutá +červená = oranžová). Terciální barva vznikne kombinací jedné primární a jedné sekundární barvy (např. červenofialová). Komplementární barvy se v tomto kruhu nacházejí vždy naproti sobě.

nž ov á

á žov

Fia lo

an Or

vá

n rve Če

alo of i

Žlutá

Oranžová

Červená

Fialová

Šedá/blátivá

Plná barva

Zelená

1

2 < Světlejší… … Tmavší>

Žlutooranžová

Modrofialová

Modrá

3

Téměř bílá

Mo

Žlu tá

drá

4

5

1 Barevné tabulky Další užitečné cvičení spočívá ve vytvoření barevné tabulky. V tabulce nahoře se nachází všechny primární a sekundární barvy spolu se šedou a každá z nich je vyvedena v několika tónech (tj. je smíchaná s určitým množstvím bílé). Takto uspořádané barvy tvoří přehlednou paletu odstínů, ze kterých si při můžete určování barvy objektu vybírat.

Žl u

e toz

len

Mo

á

d ro zel e

ná

Zelená

7 Studie hranolů Čím více studií hranolů při různém nasvícení namalujete, tím lépe pochopíte, jak pracovat s barvou. Uvědomíte si vztahy mezi barvou objektů jako takových a barvou jejich osvětlených a neosvětlených ploch.

Přitom mějte na paměti rčení malíře a pedagoga Henryho Hensche: „Zkrotit divokého koně je jednodušší než vzkřísit koně mrtvého.“ Proto se jasných barev nebojte. Příliš jasné tóny můžete ztlumit vždy, ale pokud už barvu jednou ztmavíte, projasňuje se jen velmi obtížně.

TIP I když dva barevné tóny vypadají stejně, mohou náležet ke dvěma různým barvám. Realita je absolutní, ale barvy jsou relativní. Plochy si rozložte do menších barevných skvrn, které do sebe budou zapadat jako dílky skládačky.

60

Pokud vidíte strom modře, tak ho modře i namalujte. – Paul Gauguin 7 Doplňkové barvy Na těchto příkladech

je jasně patrné, jak středová primární barva, modrá, zdánlivě mění odstín, když ji postupně obklopí obě další primární barvy a oranžová, její komplementární barva. Když se barva ocitne v sousedství své komplementární barvy, vypadá, jako by vibrovala energií, ovšem na druhou stranu ji komplementární barva také utlumí a mírně „zešediví“.

Chomoxidová zeleň

Viridianová zeleň

Teplota barvy Umělci rozlišují barvy na teplé a studené. Teplé barvy (červené a žluté) z malby vystupují, studené barvy (modré a fialové) naopak ustupují.

V zásadě má ale každá barva teplé a studené tóny. Viridianová zeleň je například laděná více do modra, a je proto studenější než zeleň chromoxidová, která obsahuje příměsi žluté. Postupným přidáváním bílé všechny barvy postupně „chladnou“.

Barvy stínů Stíny nikdy nemalujte čistě černou barvou, většinou pak vypadají velmi nepřirozeně. Místo toho zkuste na malbu tmavého stínu použít směs růže nebo lazurní červeně s viridianovou zelení. Stíny by měly mít tlumené odstíny, proto na ně používejte transparentní barvy. Krycí barvy by působily příliš výrazně.

Umbra pálená, světlý Um okr, benátská červeň, ok běloba bě

Běloba, světlý okr, beBě nátská červeň ná

Běloba, světlý okr, beBěl nátská červeň, kadminá um červené světlé

Permanentní červeň, Pe běloba, benátská bě červeň če

Běloba, světlý okr, Bě benátská červeň, ultrabe marínová modř

Zdroje světla I zdroje světla mají teplé a studené tóny – sluneční paprsky jsou teplé, ale běžné denní světlo, dopadající do místnosti oknem, je studené. Stejné je to i s kůží, místa, kde pod kůží vystupují kosti, jsou studenější než bohatě prokrvené oblasti, jako jsou např. tváře nebo svalová hmota. K jejich malbě používejte živější odstíny červené, např. zem červenou; studené kadmiové odstíny jim nedají dostatečně vyniknout.

Poznámky o barvách V následujících kapitolách zjistíte, že výtvarníci si zaznamenávají, jaké barvy na portrétech použili. Až budete experimentovat s mícháním vlastních barev, také si dělejte poznámky, jak vaše pokusy dopadly. Když například při míchání pleťových odstínů použijete coelinovou modř, získají nepříjemnou, špinavě šedivou barvu. U pleťových barev se vyhněte také kadmiové červeni, drží se na povrchu, takže vytváří spíše dojem make-upu. Místo nich použijte výraznější, plnější odstíny, např. zem červenou nebo červeň terra rosa.

61

Víc než řemeslo A

ž spolehlivě ovládnete styl a kompozici, můžete se posunout ještě o krok dál a dodat malbám ještě více energie a dramatičnosti.

Portréty na této dvoustraně jasně ilustrují, jak může dobře promyšlenou malbu vyšperkovat iluze pohybu, různorodost, čistý bílý prostor nebo zdůrazněný kontrast.

Kombinace ostrých a neurčitých předělů vyvolává zajímavé, příjemné napětí. Ostré obrysy, jako je například okraj klobouku, jsou jasně vymezeny, ty měkké jsou naopak velmi nezřetelné, jako je to vidět na přechodu mezi vousy a košilí. Někdy se předěl nedá identifikovat vůbec a hmota plynule přechází jedna v druhou, jako je tomu v případě vousů vlevo od obličeje.

Zvýraznění úhlopříčky dokáže obraz rozpohybovat a navést oko přesně tam, kde ho chcete mít. Já jsem k tomuto účelu využil záhyby šátku a plochu pozadí.

Zvýraznit ohnisko můžete i tím, že v něm detaily vypracujete pečlivěji než ve zbytku malby. Na tomto obraze je detailně zvýrazněn obličej a ruka, zatímco košile, vlasy a pozadí jsou jen lehce načrtnuty.

62

Nedotčený bílý podklad může tvořit vůči zbytku malby zajímavý a dynamický kontrast. Díky zdánlivému nedokončení působí celý obraz velmi spontánně.

TIP To, že si malbu naplánujete dopředu, ještě neznamená, že byste v průběhu tvorby už nemohli nic měnit. Někdy se malba vyvine opravdu nečekaným a zajímavým způsobem, proto je nejlepší se změnám nebránit a průběžně se přizpůsobovat situaci, výsledná malba je pak často mnohem působivější.

Při zobrazování nejdůležitějších objektů použijte vysoké kontrasty, na pozadí naopak ponechte kontrasty nízké, ohnisko se vám tak bude jasně rýsovat i na jinak nepřehledné malbě. Autor tohoto obrazu potřeboval zařídit, aby žena v popředí nesplynula s davem. Její postava byla zvýrazněna použitím vysokých kontrastů, kdežto na pozadí jsou naopak kontrasty úmyslně tlumeny.

63

naučte se kreslit a malovat

Naučte se ztvárnit realistické portréty tužkou, pastelem, akvarelem, olejem i akrylem. Kniha Naučte se kreslit a malovat: Portrét byla napsána čtyřmi zkušenými výtvarníky, kteří vám pomocí podrobných návodů krok za krokem ukážou, jak vytvořit celou řadu nejrůznějších typů portrétu. Pro každý z uvedených druhů kresby a malby jsou zde podrobně popsány různé techniky a také potřebné pomůcky a materiály. Navíc se tu dozvíte mnoho užitečných informací o anatomii, výrazech tváře a portrétování osob různého věku a národnosti. Tato všestranná příručka tak obsahuje veškeré informace, které budete k vytvoření krásných, věrných portrétů potřebovat.

Výběr z další nabídky Zoner Press

DOPORUČENÁ CENA: 295 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1305

Zoner Press tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

ISBN 978-80-7413-240-7

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 4 0 7