Minimalistický fotograf by Zoner Press

E N C Y K L O P E D I E

G R A F I K A

D I G I T Á L N Í

F O T O G R A F I E

Minimalistický fotograf

Steve Johnson

MinimalistickĂ˝ fotograf

The Minimalist Photographer Steve Johnson

minimalistphotography101.com 1st Edition 2013, © 2013 Steve Johnson Rocky Nook, Inc., 802 E. Cota Street, 3rd Floor, Santa Barbara, CA 93103 www.rockynook.com All rights reserved. No part of the material protected by this copyright notice may be reproduced or utilized in any form, electronic or mechanical, including photocopying, recording, or by any information storage and retrieval system, without written permission of the publisher. © Zoner Press 2014. Authorized translation of the English 1st Edition, © 2013 by Steve Johnson. This translation is published and sold by permission of Rocky Nook, Inc., the owner of all rights to publish and sell the same. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace chráněná touto copyrightovou doložkou nesmí být reprodukována nebo používána žádnou formou, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání bez písemného svolení vydavatele. © Zoner Press 2014. Autorizovaný překlad prvního anglického vydání, © 2013, Steve Johnson. Tento překlad je vydán a prodáván na základě povolení společnosti Rocky Nook, Inc., která je držitelem všech práv na vydaní a prodej. této publikace.

Minimalistický fotograf Autor: Steve Johnson

Copyright © ZONER software, a.s. Vydání první, v roce 2014. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRK1324 ZONER software, a.s. Nové sady 18, 602 00 Brno Překlad: Mgr. Jakub Goner Odpovědný redaktor: Pavel Kristián Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián DTP: Ivan Kunovský podle originálu publikace Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou byt chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz fotograficky.guru

ISBN 978-80-7413-289-6

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43 43

Bodové měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Měření se zdůrazněným středem . . . . . . . . . . Maticové (evaluativní) měření a jiné metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Praktická ukázka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tak vy chcete zlepšit své fotografie . . . . . . . . . . . .

Základy expozice z perspektivy minimalismu . .

Proč chcete fotografovat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Galerie 3: Vlakové koleje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jakým typem fotografa jste právě teď? . . . . . . . .

Ke kterému typu fotografů směřujete? . . . . . . . .

Galerie 1: Jen to podstatné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 1 Vy sami

............................

Kapitola 2 Minimalistický přístup . . . . . . . . . . . . . .

Vybavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Pracovní postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Můj pracovní postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Motiv a kompozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vidění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rámování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

30 30 33

Galerie 2: Povrchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kapitola 3

Kapitola 4 Fotoaparát . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Průmysl fotografické techniky . . . . . . . . . . . . . . . . .

Recenze fotoaparátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Svůj fotoaparát si zvolte sami – nenechejte si jej vnutit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Typy fotoaparátů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Digitální zrcadlovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Point-and-shoots a další kompakty . . . . . . . . 56 Systém MFT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Jiné bezzrcadlovky s výměnným objektivem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Dálkoměrné fotoaparáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Fotoaparáty pro zábavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Fotoaparáty v mobilních telefonech . . . . . . . 62

Základy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Galerie 4: Stavební kameny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Co to je fotografie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Základy expozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Clona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Expoziční čas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ISO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

39 39 41 41

Kapitola 5

Jak fotoaparát „ví“, kolik světla vpustit? . . . . . . .

Význam tónu s ohledem na expozici . . . . . . . . . . .

Metody měření světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Průměrové měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

43 43

Světlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Tvrdé a měkké světlo a stíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Několik levných alternativ studiového vybavení 74 Světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Jednoduchý difuzér . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 Jednoduchý reflektor (odrazná deska) . . . . . . 76

OBSAH

Levný stativ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Produktová fotografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

76 76

Modernismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Barevná teplota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Alfred Stieglitz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121

Galerie 5: Do světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Další literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

Postmodernismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Galerie 8: Zvolte svou barvu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126

Kapitola 6

Kapitola 9

Kompozice a estetika . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kompozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pravidlo třetin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vodicí čáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pozitivní a negativní prostor . . . . . . . . . . . . . . . Měřítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Linie, tvar, tón a barva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

83 84 84 85 87 87 89

Další vývoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Další úvahy o kompozici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Minimalismus a kompozice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Konec rozhodujícího okamžiku? . . . . . . . . . . . . . . . 138

Estetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Rozdíl mezi uměním a designem . . . . . . . . . . . . . .

Galerie 6: Okenní žaluzie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Kapitola 7 Fotografická filozofie . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Využití cizí moudrosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Cesta k minimalismu přes úvahy o HDR . . . . . . . 107 Galerie 7: Mimo kontext . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Kapitola 8 Historie fotografie . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113

Vybrané historické okamžiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Počáteční pokroky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Filmové fotoaparáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Digitální zrcadlovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Digitální kompakty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Fotoaparáty v mobilních telefonech . . . . . . . . . . . 116 Počítače a internet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Historie fotografické estetiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Piktorialismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

131

Změna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Vliv Facebooku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Kdo budou noví hlídači? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Jak tyto změny ovlivní vás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Budoucnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 Svět on-line . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 Největší změna ze všech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Galerie 9: Jídelna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142

Úvod

Krátce poté, co jsem se začal zajímat o fotografii, ocitl jsem se v krizi, kvůli níž jsem svůj fotoaparát málem nadobro odložil. Během četných diskuzí s mnoha dalšími fotografy jsem si postupně uvědomil, že stejný problém neřeším jen já, ale i hodně jiných lidí, kteří to s fotografií myslí vážně. Celý problém lze shrnout dvěma slovy: „Co dál?“ Věděl jsem sice, že chci pořizovat snímky, a fotoaparát se k tomu podle všeho ideálně hodil, ale nedokázal jsem v sobě vzbudit žádné skutečné nadšení. Abych se fotograficky rozvíjel, nakupoval jsem fotografické příslušenství a specializované časopisy, četl jsem odborné články slavných fotografů a navštěvoval jsem všechny fotografické výstavy v okruhu desítek kilometrů od momentálního místa svého pobytu. Výsledek by se dal shrnout tak, že se plnila moje fotobrašna a knihovna a vyprazdňovala moje peněženka. Mé fotografie se díky tomu nijak zásadně nelepšily. Když jsem se naučil používat nový objektiv nebo jsem ovládl další techniku fotografování, vždy jsem se nakonec vrátil ke stejné otázce: „Co dál?“ Začal jsem si uvědomovat, že nemá smysl hromadit další vybavení nebo se učit nové postupy, ale měl bych si spíše znovu promyslet svůj vztah k fotografování. Abych to zkrátil, došel jsem k závěru, že musím ve svém fotografování najít nějakou filozofii a nepřistupovat k němu jako k nepopsané tabuli. Tady se dostávám k minimalismu. Existuje mnoho definicí minimalismu, které se vesměs odvíjejí od idey zjednodušení a od toho, jak jej co nejlépe dosáhnout. To vše platí, ať už je předmě-

tem diskuze čisté umění, zátiší nebo prakticky cokoli jiného. Pokaždé však nacházíme společný jmenovatel: tvůrčí proces není náhodný, není to v žádném případě jenom nějaká jednoduchá redukce procentuálního zastoupení něčeho s vírou v to, že dostaneme žádoucí výsledek. Cílem je vždy odstranit to, co je skutečně zbytné, abychom dospěli k tomu podstatnému. Je jasné, jak lze minimalistickou filozofii uplatnit ve sféře kompozice. Ideálně totiž odpovídá principu, že bychom měli pokud možno maximálně omezovat všechny rušivé vizuální prvky. Minimalistický postoj se však dobře hodí i při výběru fotografického vybavení, při seznamování se s historií fotografie či dokonce při úvahách o její možné budoucnosti. Podle mého názoru redukcionistický přístup může pomáhat ve všech aspektech fotografie včetně rozvoje fotografického stylu. Já jsem si díky tomuto přístupu přestal klást otázku „Co dál?“ a místo toho se ptám: „Kam pokračovat?“ V libovolné chvíli se nyní nadšeně zabývám asi půltuctem fotografických projektů. V této knize vycházím z vlastního zjištění, že svou fotografii musím postavit na filozofii a hodnotovém systému a jako nejlepší přístup se mi jeví minimalismus. Právě o tuto myšlenku se s vámi chci na následujících stránkách podělit. Na konci každé kapitoly naleznete malou fotografickou galerii. Každá z těchto galerií sleduje určité téma s cílem poučit, inspirovat a v neposlední řadě také prostě potěšit.

Kapitola 1 Vy sami

Čím více toho o sobě jako o fotografovi víte – znáte své preference, motivace a cíle – tím lepší snímky dokážete pořizovat. V této kapitole se na uvedené podíváme blíže, především proto, abyste si uvědomili, jak je důležité, abyste je sami pro sebe definovali.

Tak vy chcete zlepšit své fotografie Nejzásadnější změnou, ke které ve fotografii v posledních 20 letech došlo, byl přechod od filmu k digitální technologii. Když se v polovině 90. let objevily první digitální fotoaparáty spotřebitelské třídy, najednou už nebylo nic jako dříve. Fotografování se z nákladného koníčka změnilo na činnost, která po počátečním nákupu přístroje již prakticky nic nestojí. První digitální fotoaparáty byly sice značně drahé a kvalitou snímků se nevyrovnaly filmovým přístrojům, ale to už dávno neplatí. Nyní beru jako samozřejmost, že mohu pořídit 50 či třeba 500 záběrů jednoho objektu, zatímco u filmu bych se omezil na dva nebo nejvýše tři. Dodatečné náklady na zhotovení více digitálních snímků vyplývají jen z minimálního opotřebení fotoaparátu a ceny za dobití baterie, takže představují pouhý zlomek nákladů na stejný počet analogových snímků. Díky tomu, že digitální fotografování je levnější, lze s tímto médiem mnohem snáze experimentovat. Mnozí lidé tak dokázali vytvořit snímky, které by si při fotografování na film nemohli dovolit. Další velký technologický pokrok spočívá v tom, že v současnosti si můžeme výsledný

Paměťové karty.

snímek okamžitě prohlédnout na displeji fotoaparátu a nemusíme čekat, než jej vyvolají v minilabu. Po kontrole původního záběru je možné okamžitě upravit parametry expozice či cokoli jiného a pořídit fotografii znovu. Dokonale použitelnou fotografii dnes dokážeme získat za zlomek dřívější ceny, takže se do experimentování může pustit prakticky kdokoli. Proto dnes fotografuje hodně lidí, kteří by se tím dříve nezabývali. Většinu fotografujících tvoří miliony lidí, kteří pořizují momentky ze svého každodenního života, ale jde např. i o umělce v jiných oblastech vizuálního umění, kteří nyní mohou fotoaparát používat i jiným způsobem než pouze k zaznamenávání svých prací. Fotografie se poprvé stává důležitým médiem i pro ty, kdo se na ni primárně nespecializují.

Galerie 1: Jen to podstatné Odstranění zbytečných prvků v pozadí patří ke klíčovým dovednostem fotografa. Minimalistická estetika tento princip posouvá co nejdále s tím, aby se nevytratila podstata obrazu. Tato fotografie byla doplněna vrstvou textury, která posiluje její náladu.

Tento obrázek je zajímavý díky opakujícím se prvkům a výrazným stínům.

Kapitola 2 Minimalistický přístup

Minimalistický přístup lze s výhodou uplatnit v následujících oblastech fotografie: vybavení lze nakupovat podle potřeby, náročnost pracovního postupu by neměla překračovat důležitost úkolu a kompozice by nikdy neměly být přeplněné. Podívejme se nyní na každé z těchto hledisek podrobněji.

Vybavení V minulosti fotografové jednoduše nakupovali nejlepší vybavení, jaké si mohli dovolit. V posledních několika desetiletích se však věci značně změnily a tento přístup založený na penězích už není jediný a dokonce ani ten nejlepší. Stará koncepce považovala za absolutně klíčové dva parametry a oba se přitom týkaly objektivů. Prvním z nich byla světelnost objektivu, čili zda byl dostatečně světelný, aby umožnil správnou expozici zejména v situacích se sníženou hladinou světla. Druhým byla kvalita komponent, ze kterých byl objektiv vyroben. Na druhém faktoru závisela ostrost obrazu. Světelnější a ostřejší objektivy stály mnohem více než jejich méně světelné a poněkud méně ostré protějšky. Světelnější objektiv umožňuje pracovat v tmavším prostředí, než by bylo možné bez stativu či dodatečného osvětlení. Jinými slovy dovoluje pořídit záběry, které by se jinak nedaly získat, nebo by znamenaly výrazné zvýšení šumu. Poněkud jiné je to s ostrostí. Fotografii lze zaznamenat i objektivem, který není naprosto dokonalý. Takový snímek bude jen poněkud méně ostrý. Nemusíme věřit konspiračním

teoriím, aby nám bylo jasné, že v nejlepším zájmu fotografického průmyslu je zdůrazňovat význam světelnosti a ostrosti, protože na tom nejvíce vydělá. Domnívám se, že důraz na světelnost je oprávněný, ale honba za ostrostí již překročila rozumné meze. Jen si vzpomeňte na některé fotografie, které vás skutečně ovlivnily, a zkuste si vybavit, zda byly dokonale ostré, průměrně ostré či dokonce trochu rozmazané. Osobně mám několik oblíbených záběrů jiných fotografů a nedokážu si vzpomenout, které z nich (pokud vůbec některé) jsou perfektně ostré. Na mozková centra, která se podílejí na kontrole emocí a estetickém hodnocení, totiž ostrost ve skutečnosti působí méně než kontrast. S vynaložením značných nákladů lze sice dosáhnout téměř dokonalé ostrosti, ale kontrast můžeme optimalizovat pomocí poměrně levných nebo dokonce bezplatně dostupných softwarových nástrojů. Dojem ostrosti lze také získat rozumným použitím kontrastu, zejména lokálního, ale toto téma budeme rozebírat později. Aby bylo jasno: neradím vám, abyste kupovali a používali jen levné vybavení, ale spíše doporučuji, abyste neutráceli zbytečně mnoho za příslušenství, bez nějž se obejdete. Jestliže své snímky chcete tisknout jako umělecká díla v rozlišení 300 ppi (obrazových bodů na palec) a s šířkou jednoho metru, pak musíte počítat s tím, že se vám to poněkud prodraží. Budete potřebovat špičkový objektiv, tělo fotoaparátu s velkým senzorem a nákladné softwarové vybavení. Takové velké a vysoce kvalitní výtisky však vytváří jen málokdo. Nebudeme-li tedy

Galerie 2: Povrchy Různé povrchy před nás kladou různé překážky. Kompozice čtyř oblastí, z nichž tři jsou jednobarevné. Pozornost se tak soustřeďuje na čtvrtou plochu, kde na povrch oceli dopadá slunce.

Kompaktní fotoaparáty obvykle mívají velmi dobré parametry pro makrofotografii. Stojí za to experimentovat s objekty, které ostatní obvykle ignorují.

Kapitola 3 Základy

Tato kapitola zahrnuje dvě části. V první části se zamyslíme nad vztahem fotografie k umění a technologii a nad její společenskou rolí. V druhé části se budeme zabývat různými hledisky práce se světlem. Světlo je základní médium, s nímž fotograf pracuje. Musíme proto pochopit, jakými principy se řídí expozice.

Co to je fotografie? V době psaní této knihy byla fotografie na anglické Wikipedii definována takto (pozn. redakce: česká verze je stručnější): Umění, technologie a postup tvorby trvalých obrazů záznamem světla nebo jiného elektromagnetického záření, buď chemicky pomocí světlocitlivého materiálu, jako je fotografický film, nebo elektronicky pomocí senzoru citlivého na světlo. Obvykle se používá objektiv, který soustřeďuje světlo odražené od objektů nebo jimi vyzařované. Přitom se na světlocitlivém povrchu uvnitř fotoaparátu během časově omezené expozice vytváří skutečný obraz. V případě elektronického obrazového senzoru je výsledkem elektrický náboj jednotlivých pixelů, který je elektronicky zpracován a uložen do digitálního obrazového souboru k dalšímu zobrazení nebo zpracování. U fotografické emulze získáváme neviditelný latentní obraz, který se později chemicky vyvíjí na viditelný obraz. V závislosti na typu fotografického materiálu a metodě jeho zpracování přitom tento obraz může být negativní nebo pozitivní. Negativní obraz na filmu obvykle slouží k fotografickému

vytvoření pozitivního obrazu na papírovém nosiči, označovaném jako pozitivní snímek. Přitom se používá zvětšovací přístroj nebo lze postupovat kontaktní cestou… Fotografie jinými slovy zachycuje světlo z trojrozměrného skutečného světa a promítá je na dvourozměrný povrch. Objektiv fotoaparátu přitom směruje světlo na digitální senzor nebo film. Technologie se s časem může měnit, ale její podstata zůstává stejná. Například filmová a digitální fotografie se od sebe principiálně neliší. Dobří klasičtí fotografové obvykle snadno zvládají přechod na digitální fotografii, protože základní pravidla expozice a kompozice jsou u obou médií prakticky shodná. Zatím jsme uvedli strohou technickou definici fotografie, ale taková definice sotva naznačuje, v čem spočívá podstata fotografie. Užitečnější odpověď získáme, když se na fotografii podíváme z hlediska její společenské role. Tímto aspektem se budeme podrobněji zabývat v dalších kapitolách, ale na tomto místě se pokusíme o stručné shrnutí. Ještě před několika málo stoletími mohli lidé svět vizuálně zaznamenat jen kreslením nebo malbou. Většina lidí samozřejmě nemá potřebné umělecké schopnosti a kromě toho vytvořit obraz ručně trvalo velmi dlouho. Malíři proto téměř výhradně zachycovali jen pečlivě vybrané a zpravidla umělé momenty. Až do 19. století, kdy štětec a tužku nahradil fotoaparát, proto dominovalo portrétní malířství. Nějakou dobu ovšem trvalo, než se technologie dostala na takovou úroveň, aby bylo možné

Kapitola 4 Fotoaparát

Chcete-li fotografovat, musíte zvolit vhodný fotoaparát. Výběr v kategorii základních přístrojů byl až donedávna velmi omezený. Na začátku 80. let si například začínající fotografové obvykle pořizovali filmový aparát s pevným zaostřením, který neposkytoval nic z dnes běžného vybavení mimo malého vestavěného blesku, případně dokázal automaticky rozpoznat citlivost filmu a umožňoval přepínat nastavení pro zataženou oblohu a slunečné počasí. Začaly se objevovat zoom objektivy, avšak byly poměrně drahé a místo zoomování musel fotograf používat vlastní nohy. Téměř za stejnou cenu, za ja-

kou se začátkem 80. let prodávaly tyto základní, i když použitelné přístroje, může dnešní spotřebitel očekávat minimálně objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností (zoom), nastavení pro makrofotografii, funkce fotografování za slabého osvětlení, různé scénické režimy a nahrávání videosekvencí. Než se rozloučíte se svými penězi, měli byste si pečlivě promyslet, jaký fotoaparát si koupit. Vzhledem ke značným cenovým rozdílům a stále větší nabídce různých typů aparátů se jedná o velmi těžké rozhodování. Když budete porovnávat jednotlivé modely, Fotografování začíná lézt – a obvykle velmi rychle – do peněz!

Galerie 4: Stavební kameny Opakování představuje častý motiv minimalismu a stavební materiály přitom poskytují nekonečný zdroj, ze kterého můžeme čerpat. Odrazy vytvářejí klikatou čáru, která vtahuje pohled diváka do fotografie.

Kapitola 5 Světlo

Bez světla by fotografie nemohla existovat. V této kapitole se budeme zabývat několika aspekty světla, které jsou pro fotografa nejdůležitější: f Měkké versus tvrdé světlo – pro fotografy

je klíčové, aby rozuměli rozdílům mezi měkkým a tvrdým světlem. Obecně přijímaná fotografická poučka říká, že žádoucí je měkké osvětlení a tvrdému bychom se měli vyhýbat. Tyto typy světla mají velmi odlišné

vlastnosti, ale oba mají ve fotografii své nezastupitelné místo. f Vybavení – osvětlení určené pro fotografy je velmi drahé, ale můžeme si sami vyrobit nebo pořídit mnohem levnější alternativy a náhrady. f Barevná teplota – kombinace různých typů osvětlení, které se liší svou barevnou teplotou, může způsobit problémy.

Na tomto snímku je díky široce otevřené cloně rozmazáno vše za oknem, včetně světel aut a pouličních lamp. Tento typ abstraktní fotografie vyžaduje hodně štěstí, protože přesnou polohu, charakter nebo barvu světelných kruhů nelze s jistotou předvídat.

Galerie 5: Do světla Za mých mladých let se doporučovalo, aby fotograf měl při fotografování zdroj světla vždy za sebou. Ukazuje se, že tato rada nebyla správná. Pokud namíříte přístroj na zdroj světla, můžete často získat vynikající snímky. Část obrazu bude pravděpodobně přeexponovaná, ale zkušení fotografové to mohou ve skutečnosti využít ve svůj prospěch. Samozřejmě byste neměli fotoaparátem mířit přímo na slunce nebo jiný silný zdroj světla.

Když při pouličním fotografování nastavíme hodně široký zorný úhel (v tomto případě ohniskovou vzdálenost 24 mm), můžeme najít zajímavé kompozice.

Kapitola 6 Kompozice a estetika

V této kapitole se budeme zabývat estetikou a kompozicí a poté přejdeme k rozdílům mezi uměním a designem. Abych pouze neopakoval standardní úvody do těchto témat, rozhodl jsem se pro netypický přístup a zahrnul jsem své vlastní názory. Domnívám se, že více se můžeme naučit od učitelů, kteří se nebojí doplnit svůj výklad vlastními myšlenkami a postoji k tématu, než od těch, kteří se snaží za každou cenu působit jako chodící učebnice.

Kompozice Kompozice je uspořádání vizuálních prvků v rámci obrazu, neboli v tomto případě fotografie. Slovo komponovat znamená skládat dohromady. Snadno je můžeme vztáhnout na malbu či kreslení, protože umělci začínají prázdným plátnem a mohou umístit libovolné prvky tam, kam chtějí. Kompozice ve fotografii je obvykle poněkud složitější, protože zpravidla nemůžeme přeskládat přírodu, společenskou událost nebo scénu jiného typu. Úkolem fotografa většinou je vyhodnotit, co skutečnost nabízí, a vybrat působivou kompozici. Jinými slovy dobrou kompozici je spíše potřeba najít, než se ji snažit vytvářet. V některých situacích (např. ve studiu a zejména při fotografování zátiší) mají fotografové volnou ruku, aby sestavili svou vlastní verzi reality. Většina z nás však musí vycházet z toho, co nám příroda, lidé či náhoda nabízí. Kompozice jsme se krátce dotkli ve druhé kapitole a nyní můžeme na úvahy z té kapitoly na-

vázat. Nejdříve bych chtěl zdůraznit, že kompozice je do značné míry osobní záležitost. Existují sice určitá pravidla, která je vhodné znát, ale to, jak tato pravidla interpretujeme a ve které fázi – pokud vůbec – je aplikujeme, záleží na našem individuálním vkusu. Osobně na pravidla příliš nemyslím. Mohu si na ně vzpomenout, když něco nefunguje – když chci například pořídit snímek, ale nedokážu přijít na optimální kompozici, nebo když fotografii upravuji a nenapadá mě, jak ji vhodně oříznout. Pravidla si také připomenu v těch výjimečných případech, kdy získám obrázek, který mě pozitivně překvapí. Mohu sice kompozici analyzovat, abych zjistil, proč právě tento snímek působí lépe než jiné, ale tu hádanku stejně vyřeším jen občas. Skutečně dobří fotografové často dokážou pravidla kompozice překračovat. Pokud by kompozice zcela závisela na pravidlech, získání dokonalé fotografie by nebylo ničím jiným než technickým cvičením. Pak bych nemusel psát tuto kapitolu a vy byste místo toho mohli studovat učebnici matematiky. Kompozice by měla vycházet z aktuální podoby scény a nikoli z pravidel, která vyčteme z nějaké knihy. Pamatujte na to při čtení zbývající části této kapitoly a také tehdy, až budete držet fotoaparát. Fotografování je aktivní proces. Uděláte tedy lépe, když budete přemýšlet nad tím, jak zachytit nejlepší snímek, než nad tím, jak na scénu před svým objektivem napasovat nějaký vzoreček či poučku. V následujících odstavcích představíme některá kompoziční pravidla spolu s riziky, která s nimi souvisejí. Všechno, co budete číst, čtěte

103

Obrázek s přidanou vinětací.

Kapitola 7 Fotografická filozofie

Nejvýznamnější okamžik ve vývoji fotografa nesouvisí se zvládnutím nebo pochopením světla, kompozice či jiného technického aspektu. Nastává tehdy, když fotograf odloží svůj aparát a položí si otázku „proč“. Na světě jsou tisíce dobrých fotografů, ale jen několik opravdu výjimečných. Když se zeptáte „proč“, nestane se z vás automaticky skvělý fotograf, ale jedno je jisté: máte šanci stát se lepším fotografem. Chcete-li se o tom přesvědčit, vyhledejte na internetu jméno libovolného slavného fotografa, který žil v posledních sto letech, a ve výsledcích vyhledávání se objeví tisíce výsledků s jeho nejhlubšími úvahami, citáty a jinými postřehy. Pokud se chcete ve fotografování zlepšit, čtěte a naslouchejte tomu, co si myslí jiní fotografové. Skutečně je to tak prosté. Ideální přístup nespočívá v tom, abyste automaticky přijímali vše, co nějaký fotograf o daném tématu prohlásil. Místo toho byste měli číst s kritickou myslí a poté se rozhodnout, jak příslušné myšlenky sladit s vašimi vlastními názory. Postoje vybraného fotografa samozřejmě můžete později zavrhnout, ale k tomuto odmítnutí byste měli mít závažný a dostatečně podložený důvod. Můžete také nesouhlasit s něčím, co jste zpočátku přijímali. To je součástí neustálého procesu, jakéhosi dialogu mezi vámi a fotografem, kterého oceňujete – možná i několika jinými, kterých si třeba až tolik nevážíte. Jestliže si chcete ujasnit svou pozici k libovolnému tématu, mezi nejlepší metody patří diskuze s někým, kdo má sice jiný názor, ale dokáže jej dobře zdůvodnit. Díky tomu musíte prozkoumat a posílit slabá místa ve své vlastní argumentaci.

Využití cizí moudrosti Opusťme nyní abstraktní úvahy a uveďme několik příkladů slavných fotografů. Když požádáte libovolného amerického fotografa, aby jmenoval jediného fotografa, kterého obdivuje, často uslyšíte jméno Ansel Adams. Tento americký fotograf se nejvíce proslavil svými krajinami s dramatickou tonalitou. Adams byl také přesvědčeným zastáncem přístupu, který označoval jako previzualizace. Fotograf si při tom snaží co nejpřesněji představit požadovanou podobu fotografie scény ještě předtím, než pohlédne do hledáčku svého aparátu. Adams tvrdil, že tímto způsobem lze dosáhnout optimálních estetických, intelektuálních, duchovních a praktických výsledků. V jeho případě tento přístup bezpochyby fungoval. To ale neznamená, že se jedná o jediný či dokonce nejlepší přístup pro jiné fotografy, i když mnoho fotografických instruktorů a publicistů považuje všechny Adamsovy výroky málem za slovo Boží a tedy za něco, o čem se nepochybuje. Máme sklon k poněkud přehnanému uctívání svých hrdinů, i když by nám často více prospěl kritický a tázavý postoj. Podle mého názoru je previzualizace obecně řečeno dobrá myšlenka a důležitá část fotografického procesu, ale neměli bychom ji považovat za celý proces. Sledujeme-li Adamsův přístup, úplně přitom oddělujeme fotoaparát a fotografa. Vzdáváme se přitom zásadní součásti procesu – zpětné vazby, kterou poskytuje dnešní digitální technologie.

Kapitola 8 Historie fotografie

V této kapitole projdeme chronologicky hlavní pokroky na poli fotografické techniky. Poté se podíváme na zásadní estetické směry ve fotografii od zrození piktorialismu až po postmodernismus. Kapitolu zakončíme částí o Alfredu Stieglitzovi, který byl podle mého názoru nejvlivnější postavou amerického vizuálního umění 20. století. Stieglitz sehrál významnou roli při vzniku piktorialismu i modernismu. Kromě toho si ještě představíme práce vynikajících malířů, jako byli Picasso, Matisse a Cézanne.

Vybrané historické okamžiky Zběžně projdeme některé milníky ve vývoji fotografické technologie. Tento přehled je samozřejmě značně osobní, selektivní a vynechává mnoho důležitých faktů. Nebudeme rozebírat konkrétní technologie ani popisovat chemické složení různých typů filmů či fyzikální zákonitosti, z nichž vycházejí digitální inovace. Pokusíme se pouze představit jednotlivé inovace ve vzájemném kontextu.

Počáteční pokroky Kořeny fotografie lze vysledovat až do čtvrtého a pátého století př. n. l., kdy řecký filozof Aristoteles a matematik Eukleidés popsali dírkovou komoru. V šestém století našeho letopočtu pak Anthémios z Trallu použil dírkovou komoru (camera obscura, též temná komora) ve svých

experimentech. Tyto časné prototypy dnešních fotoaparátů sice dokázaly obraz pouze promítat, ale přesto to nebyly jen matematické a vědecké kuriozity. Je známo, že temnou komoru používal malíř Canaletto v 18. století. Obecně se také věří, že s ní pracoval i holandský mistr Vermeer v 17. století. Fotografie se však začala opravdu rozvíjet teprve poté, kdy se podařilo najít způsob, jak obraz zachytit trvale, aby jej bylo možné přenášet a uchovávat. Tento vynález označuje skutečný začátek fotografie jako uměleckého a společenského média. V roce 1826 francouzský vynálezce Joseph Nicéphore Niépce vytvořil první trvalou fotografii na vyleštěné cínové desce pokryté petrolejovým roztokem. Fotografie, jak ji známe, tedy existuje méně než dvě století. Niépce zemřel roku 1833 a své poznámky odkázal Louisi Daguerrovi. V roce 1839 Daguerre zveřejnil proces, který využíval postříbřenou měděnou desku. Tak se zrodila metoda zvaná daguerrotypie. Během průmyslové revoluce tyto daguerrotypy umožňovaly příslušníkům nové střední třídy získat své vlastní portréty. Díky tomuto dynamickému trhu se fotografické technologie dále rozvíjely. Ještě před rokem 1839 objevil William Henry Fox Talbot odlišný způsob, jak ustálit obraz pomocí jodidu stříbrného, ale svou metodu prakticky zdokonalil teprve poté, co svůj proces publikoval Daguerre. Tehdy Talbot vytvořil proces calotypie. Jednalo se o první postup, který zahrnoval zpracování negativu. To bylo důležité, protože poprvé bylo možné z jedné expozice získat libovolný počet fotografií. Termín „calo-

Camera obscura (temná nebo dírková komora): zatemněný prostor s otvorem obvykle vybaveným objektivem, přes který vstupují světelné paprsky z venkovního prostoru a vytvářejí obraz okolí na povrchu proti objektivu. – Merriam-Webster

126

Galerie 8: Zvolte svou barvu Moderní fotografii dokonale symbolizují vysoce saturované snímky, kterým dominují primární barvy.

Pozornost diváka se soustřeďuje na určitou část objektu, v tomto případě na řetěz na požárním hydrantu.

Kapitola 9 Další vývoj

Vývoj fotografie postupuje stále rychleji a zdá se, že tento trend bude pokračovat i v nejbližší budoucnosti. I nadále bude ovlivňovat všechny aspekty fotografie – přístrojové vybavení, technologie, distribuci i estetiku.

Změna Změny lze v zásadě rozdělit do dvou základních skupin. Změny prvního a častějšího typu mají inkrementální formu, kdy se vylepšují existující koncepce a technologie. Jako příklady inkrementální změny můžeme uvést zvyšování citlivosti senzorů a vývoj technologií, které zlepšují parametry zoomovacích objektivů nebo kompaktních fotoaparátů. Změny druhého a vzácnějšího typu nastávají tehdy, když se něco mění na základní úrovni – po takových změnách je všechno jiné. Když se zeptáte na nejvýznamnější změnu, k jaké ve fotografii během posledních několika desetiletích došlo, nejspíš uslyšíte o přechodu z analogové technologie na digitální. Opuštění analogového snímání ve prospěch digitálního skutečně představovalo zásadní změnu, ale možná z jiných důvodů, než si většina lidí myslí. Z technologického hlediska se jednalo o značný pokrok, který však nezměnil podstatu fotografie. Fotograf i nadále soustřeďuje světlo na citlivý povrch, aby vytvořil trvalý záznam skutečnosti. Klíčová změna má socioekonomickou povahu. Stručně řečeno jsme najednou dostali film zdarma a tím se změnilo opravdu vše. Počáteční investice do vybavení sice může být vyšší, ale

průběžné náklady poklesly v zásadě téměř na nulu. Toto snížení ekonomické vstupní bariéry fotografování vedlo k hlubokým změnám, které budou tématem zbývající části této kapitoly.

Vliv Facebooku Pravděpodobně nikdo nedokázal předpovědět, kam vynález digitální fotografie povede. To, co mnoho fotografů ze začátku považovalo za pouhou technickou kuriozitu, nakonec zpřístupnilo fotografii masám. Fotografie je nyní možné pořizovat bez filmu a vyvíjet bez temné komory. V současnosti lze za necelé 4 tisíce korun koupit výkonný kompaktní fotoaparát, s nímž většina lidí dokáže zachytit velmi kvalitní snímky. K následnému zpracování pak stačí počítač, který si lidé pořídili již dříve, obvykle kvůli přístupu na internet, elektronickému bankovnictví a jiným způsobům komunikace. Další důležitou změnou, kterou umožnil přechod na digitální technologii, je výrazné zmenšení fotoaparátů. To znamená, že fotoaparáty mohou být doplňkem jiného zařízení. Zabudování fotoaparátu do mobilního telefonu nám může připadat jako něco přirozeného, ale ten, kdo tento nápad dostal jako první, pravděpodobně fotografii ovlivnil více než Cartier-Bresson s Adamsem dohromady. Tento anonymní inovátor paradoxně ani sám nemusel být fotografem. Díky fotoaparátům vestavěným do mobilních telefonů mají nyní při sobě fotografický přístroj i lidé, kteří se dosud vůbec nepovažovali za fotografy.

142

Galerie 9: Jídelna Běžnou scénu lze pojmout různými způsoby.

Neotřelý pohled na levnou restauraci.

Minimalistický fotograf • Steve Johnson Máte pocit, že vašim fotograoím nƊco chybí? Je nejvyšší ́as zamyslet se, jaký jste vlastnƊ fotograf. Položili jste si otázku, pró vlastnƊ fotografujete? A pokud ano, dokázali jste si na ni jednoduše a k vlastní spokojenosti odpovƊdƊt? Fotografování a fotograoe mohou pro každého znamenat nƊco úplnƊ jiného. Pro nƊkoho je to potƊšení ze vstávání ve 4 ráno s touhou lehnout si na dvƊ hodiny do mokré trávy a zmrzlý ́ekat, až se nƊco objeví na hladinƊ rybníka. Pro jiného jde o vzrušení z hektické práce ve studiu. NƊkoho baví sledování trendļ ve vývoji techniky a jiný se vƊnuje olozofování o fotograoi a umƊní. Je nemálo fotografujících, kteΛí se ale dΛíve nebo pozdƊji zastaví a zánou pΛemýšlet o tom, pró vlastnƊ fotografují a co pro nƊ fotograoe znamená. Tato kniha je jedním takovým zastavením a hledáním cesty fotografa. Autor v ní nabízí minimalismus jako pΛístup k fotograoi a fotografování, ke kterému sám dospƊl. V jeho pojetí se minimalismus netýká pouze otázek kompozice, ale jde dále: od výbƊru objektļ fotografování až po otázky technického a fotograockého vybavení. Základem všeho je odpovƊɳ na otázky: Jaký jsem vlastnƊ fotograf? A jakým fotografem bych chtƊl být? Kniha obsahuje i ́ásti, které by mƊly zajímat každého, kdo fotografuje: jde o kapitoly, které se zabývají estetikou nebo historickým vývojem názorļ na fotograoi a rolí, kterou sehrály nƊkteré významné osobnosti. Knihu dopl˺uje Λada fotograoí, které dokreslují autorovy názory a mnohé z nich mohou být pobídkou pro ty, kteΛí by k minimalistickému pΛístupu chtƊli najít cestu.

DOPORUČENÁ CENA:

299 KČ

KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1324

ISBN 978-80-7413-289-6

Zoner Press tel.: 532 190 883 email: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER Software, a. s., Nové sady 18, 602 00 Brno

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 8 9 6