Ovládněte makro fotografii by Zoner Press

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 399 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1809

ISBN 978-80-7413-388-6

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 8 8 6

DAVID TAYLOR

Makrofotografie nám poskytuje pohled na svět, který pouhýma očima neuvidíme. Tím se liší od většiny ostatních fotografických žánrů, které se naopak snaží zachytit svět tak, jak jej viděl fotograf. David Taylor v této knize popisuje všechny nástroje a techniky potřebné pro pořízení perfektního makro snímku. Nesmí chybět část zabývající se výběrem makroobjektivů a dalších nástrojů, pomocí nichž lze v kombinaci s normálním objektivem dosáhnout výrazného zvětšení výsledného snímku. Samozřejmostí jsou kapitoly o expozici a nastavení fotoaparátu, ale také o různých objektech, které je možné fotografovat a specifikých výzvách a problémech, kterým při jejich fotografování budete čelit. V neposlední řadě dojde i na svícení a pokročilé techniky, jako je focus stacking a úpravy snímků v počítači. Ať chcete fotografovat květiny, neživé předměty nebo třeba hmyz, v této knize najdete vše, co pro získání perfektního makro snímku budete potřebovat.

OVLÁDNĚTE MAKRO FOTOGRAFII

K L

O P

I E

A F

I K A

O T

O G

A F

I E

OVLÁDNĚTE MAKRO FOTOGRAFII DAVID TAYLOR

Nahoře: Z hlediska kompozice velmi dobře působí křivky, které přirozeně vedou oko snímkem. Poslední bod této cesty, konec křivky, proto typicky bývá tím nejostřejším místem snímku – není-li tomu tak a je rozostřený, fotograﬁe prostě nevypadá dobře. Na tomto snímku perleťové mušle máme křivku ještě umocněnou barevným vzorem na povrchu mušle – pruhy sbíhajícími se směrem ke středu. Ohnisková vzdálenost: 35 mm Clona: f/4.5 Expoziční čas: 4 s ISO: 400

OVLÁDNĚTE MAKRO FOTOGRAFII DAVID TAYLOR

Mastering Macro Photography David Taylor This translation of Mastering Macro Photography is published by arrangement with Ammonite Press and imprint of GMC Publications Ltd. Copyright © in the Work GMC Publications Ltd., 2017. All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means without the prior permission of the publishers and copyright owner. CZECH language edition published by ZONER SOFTWARE, A.S., Copyright © 2018. Texty a obrázky: © David Taylor, s výjimkou těchto obrázků: Obálka © RealNoi/Shutterstock; strana 8 © Tomatito/Shutterstock; 11 © Tinglee1631/Shutterstock; 12 © Nikon; 14 TR © Olympus, BR © Canon; 15 © Rhonny dayusasono/Shutterstock; 19 TL © Canon; 21 © Canon; 34 BL © Canon; 44 TR © Fujiﬁlm, CR © Kenko; 50 TC © Olympus, TR © Canon; 53 BL © Sigma, BR © Laowa; 60–61 © Chris Gatcum; 75 © YSK1/Shutterstock; 83 © I Made Adi Parmana/ Shutterstock; 90 © Alekk Pires/Shutterstock; 92–93 © Ross Hoddinott; 100 © Martin Janca/Shutterstock; 112–113 © Polina Plotnikova; 128–129 © Victor Sykora; 139 © Boyphare/Shutterstock; 141 © RealNoi/Shutterstock; 150–151 © Terry Border; 168–169 © Nordin Seruyan.

Ovládněte makro fotograﬁi Copyright © ZONER software, a. s. Vydání první v roce 2018. Všechna práva vyhrazena. Katalogové číslo: ZRK1809 Zoner Press, ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Šéfredaktor: Pavel Kristián Odpovědný redaktor: Nikola Žižlavská Překlad: Nikol Zachovalová Barochová DTP a obálka: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Tato publikace neprošla jazykovou úpravou. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883, e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz www.facebook.com/Zonerpress

ISBN

978-80-7413-388-6

Obsah Úvod

Kapitola 1 Vybavení Fotoaparáty Zajištění stability fotoaparátu Osvětlení Skenery Mikroskopy Filtry Další doplňky všeho druhu

Kapitola 3 10 12 16 18 22 24 25 28

Kapitola 2 Objektivy Základní pojmy Makropředsádky Reverzní kroužky Spojovací kroužky Mezikroužky Makroměchy Běžné objektivy Makroobjektivy Optické vady objektivů Profil: Chris Gatcum

Základní techniky Systém práce Režimy expozice Měření expozice Histogramy Expozice Expoziční čas Clona Ostření Kompozice Profil: Ross Hoddinott

Kapitola 6 62 64 66 68 70 71 72 78 82 88 92

Objekty Květy a rostliny Hmyz Zátiší Abstrakce Profil: Terry Border

Kapitola 7 Postprodukce

30 32 38 40 42 44 46 48 50 54 60

Kapitola 4 Světlo Vlastnosti světla Blesk Teplota chromatičnosti Profil: Polina Plotnikova

94 96 104 110 112

Kapitola 5 Pokročilé techniky Fotografování v exteriéru Fotografování v ateliéru Křížová polarizace Malování světlem Rychlá makrofotografie Skládaná makrofotografie Mikrofotografie Profil: Viktor Sykora

114 116 118 120 121 122 124 126 128

130 132 138 144 146 150

Software Úpravy tónů Další úpravy Černobílá fotograﬁe Profil: Nordin Seruyan

152 154 156 160 166 168

Slovníček pojmů

170

Užitečné odkazy

172

Rejstřík

173

Věnování

176

Úvod Díky schopnosti se téměř okamžitě přeorientovat od nějakého bodu v dálce na objekt na dosah ruky patří lidské oko mezi zázraky evoluce. Tento zázrak má ovšem i své limity, mezi které patří neschopnost vnímat velmi drobné detaily. Ale co nám nedala příroda, naštěstí dokáže plně vynahradit věda, zejména optika. Významným průkopníkem na poli optiky a zvětšování drobných detailů byl britský vědec Robert Hooke. V roce 1665 vydal na základě své práce s mikroskopy knihu Micrographia plnou přepečlivých kreseb much a dalšího hmyzu zachycujících detaily, které do té doby lidské oko nespatřilo. Není divu, že v tehdejších vědeckých kruzích kniha způsobila skutečné pozdvižení.

Dnes se díky fotografii obejdeme bez kreslení. Makrofotografie a fotografie detailů se těší velké oblibě a není divu – to potěšení (výjimečně zhnusení) z pohledu na detaily, které našemu zraku zůstávají běžně skryty, není o nic menší ve srovnání s tím, které zažívali lidé v 17. století. Současná doba by se dala označit za zlatou éru makrofotografie. Máme k dispozici nové metody zobrazování díky sofistikovanému počítačovému softwaru i moderní technologie a širokou nabídku fotoaparátů, objektivů a fotografického příslušenství, s nimiž je zachycení i těch nejdrobnějších detailů snazší než kdy dřív.

Vpravo: Makrofotograﬁe má úžasnou moc odhalovat u všedních objektů vlastnosti, které normálně nevidíme. Tento makrosnímek ledu ukazuje, že se nejedná o žádnou jednolitou hmotu: jsou tu patrné bublinky, které se vytvořily, jak v průběhu mrznutí proudil kapalinou vzduch až do ztuhnutí, a tmavě ﬁalová barva zase vypovídá o znečištění vody. Aby se dal takovýto detail zachytit, bylo třeba led zezadu osvětlit externím bleskem. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm (s mezikroužkem 20 mm) Clona: f/29 Expoziční čas: 1/250 s ISO: 100

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

ÚVOD

Vlevo: Makrofotografie a fotografie detailů nepředstavuje tak úzce vymezený obor jako fotografie krajiny či portrétní fotografie, takže touto technikou můžete fotografovat v podstatě cokoliv. Fotografové zabývající se makrofotografií se nicméně často na něco konkrétního specializují. Když se například zaměříte na hmyz a třeba pouze na pavouky (jako v případě této skákavky), seznámíte se také se vzorci jejich chování, čímž při fotografování zvýšíte své šance na úspěch. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm (s mezikroužkem) Clona: f/14 Expoziční čas: 1/160 s ISO: 800

Vpravo: Ačkoliv u rostlin se o nějakých vzorcích chování hovořit nedá, liší se od sebe jednotlivé druhy například obdobím květu, takže se i tady musíte předem připravit, chcete-li svůj objekt zachytit v době, kdy vypadá nejlépe. V případě tohoto koniklece byl tím ideálním časem začátek května. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/4.5 Expoziční čas: 1/250 s ISO: 400

ÚVOD

Kapitola 1

Vybavení Základ fotografování, to je samozřejmě fotoaparát a objektiv. Důmyslnost této kombinace pak do jisté míry ovlivňuje, jakého typu fotografie detailů či makrofotografie jste schopní dosáhnout a stejně tak, jak snadno (anebo naopak) docílíte uspokojivých výsledků. Nicméně fotografii nelze redukovat jen na fotoaparát a objektiv a pro fotografii detailů a makrofotografii to platí dvojnásob. Existují také další pomůcky, které vám mohou objevování světa zblízka zpříjemnit, a představíme si je v této kapitole spolu s fotoaparáty. Objektivům a podobnému vybavení se budeme věnovat v Kapitole 2.

FULL-FRAME FOTOAPARÁTY Full-frameový fotoaparát má senzor o rozměrech shodných s rozměry políčka 35 mm kinoﬁlmu (36 × 24 mm). Ale jedná se jen o jednu z mnoha možností, co se velikostí senzorů digitálních fotoaparátů týče. Obecně se však považuje (ať už oprávněně, nebo ne) za takový „zlatý standard“, se kterým se všechny ostatní varianty porovnávají (k tomu si povíme více na straně 34).

Vpravo: Tato fotograﬁe byla pořízena s full-frame digitální zrcadlovkou a externím bleskem aktivovaným pomocí dálkové spouště. Ale jedná se o těžkou a objemnou kombinaci, která nemusí každému vyhovovat. Pokud se chci pohybovat více na lehko, volím místo ní malý systémový fotoaparát Micro 4/3. Jeho možnosti jsou odlišné, takže co a jak budu fotografovat, se odvíjí i od toho, který fotoaparát mám právě u sebe. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/16 Expoziční čas: 1/250 s ISO: 400

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

VYBAVENÍ

Fotoaparáty Fotoaparáty lze rozdělit do dvou základních kategorií: nesystémové a systémové. Nesystémové fotoaparáty představují takové řešení „vše v jednom“. Jsou vybavené zabudovaným objektivem, který nelze vyměnit, a často nedisponují nejrůznějšími užitečnými prvky typu sáněk pro externí blesky. Systémový fotoaparát je oproti tomu jen jednou ze složek celé škály fotograﬁckého arzenálu, který dále zahrnuje objektivy, blesky a spoustu dalších šikovných doplňků, jako jsou dálkové kabelové spouště nebo bateriové gripy. Vzhledem k této volnosti, co se výběru objektivů a dalšího příslušenství týče, lze systémové fotoaparáty podstatně snáz uzpůsobit pro fotografování makrofotograﬁí, což ale určitě neznamená, že by nesystémové fotoaparáty byly zcela nepoužitelné, když s fotografováním zblízka začínáte.

Nahoře: Existuje široká škála kompaktních fotoaparátů, které jsou určeny pro různé uživatele. Pro ty, kteří to s fotograﬁí myslí „vážně“, jsou to produkty typu Nikon A900, nabízející i prvky vhodné pro makrofotograﬁi (např. možnost převzít plnou kontrolu nad expozicí).

Nesystémové fotoaparáty Do kategorie nesystémových fotoaparátů patří kompaktní fotoaparáty a fotoaparáty mobilních telefonů, které bývají vybavené podstatně menším senzorem ve srovnání se senzory systémových fotoaparátů. Částečně je to kvůli ceně (výroba menších senzorů vyjde levněji než výroba těch velkých) a částečně tu hraje roli i fakt, že díky menšímu senzoru může být menší a lehčí i celý fotoaparát. Nesystémové fotoaparáty jsou tudíž skladné, a tím pádem ideální pro spontánnější fotografování. Ve srovnání s většími senzory systémových fotoaparátů má malý senzor nevýhody v podobě nižšího dynamického rozsahu a výraznějšího šumu – zejména při vysokých hodnotách ISO. Řada nesystémových fotoaparátů vás také omezuje v míře kontroly nad nejrůznějšími parametry fotografování ve smyslu expozice a ostření anebo (v tom lepším případě) má tyto funkce pohřbené někde hluboko v nabídkách nastavení. V situacích, kdy potřebujete do větší míry sami převzít kontrolu nad výsledkem, což v případě makrofotograﬁe bývá obecně pravidlem, se proto nejspíš nevyhnete značné frustraci.

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

FOTOAPARÁTY TYPU BRIDGE

REŽIM MAKRO

Své pojmenování si vysloužily díky tomu, že představují takový „most“ mezi kompaktními a systémovými fotoaparáty. Ačkoliv jsou vybaveny ﬁxním, neměnitelným objektivem, rozsah zoomu bývá obrovský a řada těchto fotoaparátů má objektiv opatřený ﬁltrovým závitem, který umožňuje používání makropředsádek (viz str. 38–39). Fotoaparáty typu bridge také obvykle nabízí míru kontroly nad výsledkem srovnatelnou se systémovými fotoaparáty, včetně možnosti pořizovat snímky ve formátu RAW. Na druhou stranu ale obvykle mívají malý senzor, což přináší stejné nevýhody jako v případě kompaktních fotoaparátů (šum a omezený dynamický rozsah).

Nesystémové fotoaparáty běžně disponují speciálním režimem zaostřování nazývaným „makro“ či „detail“, který objektivu dovolí zaostřit velmi zblízka. Vzdálenost zaostření se ovšem může měnit s ohniskovou vzdáleností – nejkratší zaostřovací vzdálenosti obvykle dosáhnete s nejširší ohniskovou vzdáleností.

Vlevo: Kompaktní fotoaparáty a mobilní fotoaparáty jsou ideální tam, kde by brašna plná fotograﬁckého vybavení byla přítěží. Oba typy poslouží jako šikovný vizuální „zápisník“ pro experimentování s různými kompozičními řešeními anebo zaznamenání míst, kam se vrátit s větším, lépe vybaveným fotoaparátem. Ohnisková vzdálenost: 15,7 mm Clona: f/7.1 Expoziční čas: 1/80 s ISO: 80

VYBAVENÍ

Systémové fotoaparáty U systémových fotoaparátů máte možnost si vybrat objektiv, který odpovídá vašemu zvolenému fotografickému stylu, a právě tato flexibilita má podíl na jejich přitažlivosti. Také to znamená, že vám po čase nic nebrání si svou škálu objektivů rozšířit, když se změní vaše potřeby. Pokud se rozhodnete věnovat právě makrofotografii, můžete zvolit buď makroobjektiv, nebo některý doplněk umožňující fotografovat zblízka i se standardním objektivem, o nichž si povíme víc v následující kapitole. Rozšířené jsou dva druhy systémových fotoaparátů: digitální zrcadlovky (DSLR) a bezzrcadlovky (neboli systémové kompaktní fotoaparáty označované také angl. zkratkou CSC). DSLR mají v těle fotoaparátu zrcátko odrážející světlo z objektivu skrze hranol do optického hledáčku. Stisknutím tlačítka spouště dojde ke sklopení zrcátka a odkrytí prostoru se závěrkou. Závěrka se otevře a vystaví senzor světlu. Expozice je ukončena zavřením závěrky a následným návratem zrcátka zpátky na své místo. Moderní digitální zrcadlovky disponují také režimem Živého náhledu, kdy je zrcátko sklopené, závěrka otevřená a vy můžete na displeji LCD vzadu na fotoaparátu živě pozorovat obraz dopadající na senzor. Digitální zrcadlovky se od sebe liší velikostí a složitostí, pohybují se na škále od malých, lehkých, uživatelsky vlídných přístrojů po objemné modely určené pro profesionály. Jelikož se jedná o potomky starších modelů fotoaparátů na film, jsou často stále kompatibilní s celou řadou „historického“ příslušenství, kam patří i objektivy s ručním ostřením jakožto případná alternativa moderních produktů. Druhý typ systémových fotoaparátů představují bezzrcadlovky. Jak naznačuje název, tato skupina fotoaparátů nemá zrcátko, takže co do provedení mohou být bezzrcadlovky podstatně menší a lehčí. Tím pádem ale u nich nenajdete optický hledáček, místo něj živý obraz ze senzoru pozorujete buď na zadním displeji LCD anebo v hledáčku elektronickém (EVF). Hlavní nevýhodu tohoto výhradně elektronického zobrazení představuje výdrž baterie, která je pak ve srovnání s digitálními zrcadlovkami podstatně nižší.

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

Nepřítomnost zrcátka také znamená, že vzdálenost senzoru od obruby pro upevnění bajonetu objektivu (tzv. „flange distance“) je podstatně menší než v případě digitálních zrcadlovek. S vhodným adaptérem lze tudíž k bezzrcadlovce připojit prakticky jakýkoliv objektiv navržený pro digitální zrcadlovku. Z hlediska makrofotografie se vám tím otevírá široká škála příležitostí, jelikož si můžete vybírat objektivy nebo doplňky k objektivům v podstatě ze všech fotografických systémů, co se kdy objevily na trhu. S výjimkou několika pozoruhodných výjimek nefunguje s adaptérem automatické zaostřování (AF), což ale nemusí být takový problém, jak by se zdálo – k tomu si povíme více v Kapitole 3. Další výhodu bezzrcadlovek (a stále častěji i zrcadlovek) představuje zabudované Wi-Fi připojení, díky kterému se dá přenášet živý obraz ze senzoru přímo do tabletu nebo mobilního telefonu. To je nesmírně užitečné u určitého typu objektů, například u hmyzu – stačí jen nachystat na určitém vhodném místě fotoaparát a pak se vzdálit, a tak eliminovat riziko, že byste vyplašili některý ze svých objektů, co se k fotoaparátu přiblíží.

Nahoře: Co se zobrazování snímků a informací o nastavení expozice týče, spoléhají bezzrcadlovky buď pouze na zadní displej LCD, nebo mají zabudovaný i elektronický hledáček, a to v podobě výstupku nahoře na těle fotoaparátu po vzoru zrcadlovek (viz. obrázek) nebo na straně jako dálkoměry. © Olympus

DÁLKOMĚR (RANGEFINDER) Třetí typ systémových fotoaparátů představují dálkoměry, vyráběné zejména německou společností Leica. U dálkoměrů funguje optický hledáček kompenzačně a neposkytuje bezprostřední pohled skrz objektiv. Snímky se komponují pomocí vodítek v hledáčku, která se liší v závislosti na použitém objektivu. Obecně se dálkoměry pro makrofotograﬁi nehodí, jelikož čím blíž k fotoaparátu se objekt snímku nachází, tím méně jsou vlivem paralaxy (rozdíl mezi tím, co vidí hledáček a co objektiv) vodítka spolehlivá. Moderní digitální dálkoměry značky Leica, jako třeba model M Typ 240, nicméně nabízí také Živý náhled, což vám fotografování makra případně usnadní.

Nahoře: Ke spoustě zrcadlovek, včetně tohoto Canonu z řady EOS 5D, existuje široká škála doplňkového vybavení a můžete sáhnout i po produktech původně navržených pro kinoﬁlmové zrcadlovky tohoto výrobce. © Canon

Vlevo: Se systémovými fotoaparáty lze používat i další pomůcky typu měchů, mezikroužků nebo obráceného objektivu (více viz strana 40) a také osvětlení, např. v podobě externího blesku – ten využije zejména fotograf makra, který se věnuje rychle se pohybujícím objektům, mezi něž patří i tato skákavka. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm (s mezikroužkem) Clona: f/14 Expoziční čas: 1/200 s ISO: 400

VYBAVENÍ

Zajištění stability fotoaparátu Pořizování makrofotograﬁí je bezpochyby velkou zkoušku vaší fotograﬁcké techniky a jeden z nejvážnějších problémů, se kterým se musíte vypořádat, představuje chvění fotoaparátu. Jako nejjednodušší řešení se nabízí využít nějakou formu opory, namísto fotografování v ruce.

Dole: U tohoto snímku jsem sundal centrální sloupek a nasadil jej opačně – což znamená, že byla převrácená i výsledná fotograﬁe, ale s tím si člověk snadno poradí v postprodukci. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/22 Expoziční čas: 5 s

Stativy Rozhodování ohledně výběru stativu nemusí být vůbec snadné, jelikož je potřeba vzít v úvahu hned několik faktorů – vlastní fotograﬁcký styl, typ objektů, které vás nejvíce zajímají, to, jaké používáte vybavení a také kolik si můžete dovolit za stativ utratit. V ideálním případě by měl být stativ co nejtěžší, protože vyšší váha přináší lepší stabilitu. Těžké stativy se ovšem nehodí pro přenášení, s čímž si nemusíte dělat hlavu, pokud hodláte fotografovat jen v ateliéru, ale upřednostňujete-li fotografování venku, pak bude mít tento faktor zásadní význam. Obecně platí, že nejtěžší bývají stativy kovové, zatímco ty nejlehčí na trhu jsou z plastu. Výborný (byť ﬁnančně nákladnější) kompromis pak představují stativy z uhlíkových vláken. Dalším důležitým faktorem ke zvážení je výška stativu. Ve většině případů platí, že by stativ měl být tak vysoký, abyste na něm mohli mít fotoaparát upevněný v úrovni očí, aniž byste museli zvedat centrální sloupek (jelikož zvednutím centrálního sloupku se zvedne i těžiště, a tím pádem se zhorší stabilita stativu). Pokud ale běžně fotografujete hlavně objekty blízko u země, což platí např. pro většinu hub a květin, nemusí pro vás být výška stativu tolik důležitá. V takovém případě oceníte spíše stativ se široce roztažitelnými nohami nebo s centrálním sloupkem, který lze obrátit či pootočit o 90 ° vůči nohám, abyste mohli fotografovat z velmi nízké pozice blízko u země.

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

ISO: 100

Stativové hlavy Stativy jsou k dostání buď se stativovou hlavou, která je ﬁxní, anebo jen jako „nohy“, k nimž můžete namontovat hlavu dle vlastního výběru. První varianta sice přináší větší pohodlí, ale u druhé máte možnost zvolit si přesně ten typ hlavy, který bude vyhovovat vašim potřebám, a případně i hlavy měnit podle toho, jakému druhu fotograﬁe se právě chcete věnovat. V zásadě lze vybírat ze tří typů stativových hlav: třícestných, kulových a převodových. U třícestných se nastavuje sklon hlavy pomocí některé ze tří páček anebo jejich kombinací: jak je zřejmé z názvu, pohybovat se můžete po třech osách. Kulové hlavy umožňují volný pohyb všemi směry, a to uvolněním kloubového mechanismu, který se pak v pozici zajistí. Práce s kulovými hlavami je tedy rychlá, ale zase málo přesná, potřebujete-li provést jen drobné posuny. Třetí kategorie stativových hlav – převodové hlavy – jsou obdobou hlav třícestných, jen s tím rozdílem, že o pohyb hlavy se stará převodový systém. Tak lze dosáhnout opravdu velké přesnosti, což je pro makro ideální. Převodové hlavy ovšem bývají také těžší, objemnější a dražší ve srovnání s hlavami třícestnými a kulovými.

Nahoře: Zaostřování zpřesníte podstatně snáz pomocí kolejnice než ostřícím kroužkem na objektivu. Nejprve zaostření nastavíte nahrubo pomocí objektivu a poté posunete kolejnici dopředu nebo dozadu, abyste zaostření doladili. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/16 Expoziční čas: 1/160 s ISO: 800

Kolejnice Kolejnice považuji za téměř nepostradatelné vybavení pro makrofotograﬁi. Umísťují se mezi stativ a fotoaparát a umožňují provádět velmi drobné úpravy pozice fotoaparátu vůči objektu. Nejjednodušší kolejnice vám dovolí posouvat fotoaparát dopředu nebo dozadu, zatímco ty soﬁstikovanější i do stran (a opravdu dobrá sada kolejnic bude na obou osách opatřena pravítkem, aby se dal fotoaparát v případě potřeby posouvat až s vědeckou precizností). Kolejnice využijete zejména u technik, jako je např. „focus stacking“, popsaný na stranách 124–125.

Vlevo: S pomocí kolejnic snadno zpřesníte jak kompozici, tak zaostření.

VYBAVENÍ

Osvětlení Jak si ukážeme později, makro snímky a snímky detailů často vyžadují nastavení malých clonových čísel kvůli co největší hloubce ostrosti. Abyste mohli zároveň použít i krátké expoziční časy, které bývají nezbytné, fotografujete-li v ruce a/nebo se váš objekt může pohnout, potřebujete jednoduše větší množství světla. Rychlejšího expozičního času lze dosáhnout i zvýšením citlivosti ISO fotoaparátu, což s sebou ale nese nevýhody v podobě šumu a horšího dynamického rozsahu.

Blesk Většina fotoaparátů je vybavena zabudovaným bleskem, který vás možná napadne jako první, pokud jde o osvětlení nějaké blízké scény. Ovšem zabudovaný blesk a ani blesk v sáňkách fotoaparátu bohužel nepředstavují ideální řešení. Jakýkoliv blesk na fotoaparátu, kdy je hlavice blesku namířená přímo na objekt, funguje jako osvětlení zepředu, které snímky zplošťuje a ubírá jim hloubku. V případě fotografování zblízka má navíc takové světlo tendenci vrhat na objekt stín vzhledem k těsné blízkosti blesku a objektivu: čím delší objektiv fyzicky je, tím větší riziko tu hrozí. Raději tedy upřednostňujte externí blesk a zejména umístěný mimo fotoaparát. O blesku a technikách práce s ním si povíme více v Kapitole 5.

Vpravo: Blesk se hodí při fotografování všeho druhu. Tento snímek možná působí jako z ateliéru, ale ve skutečnosti vznikl venku kolem poledne. Blesk jsem nastavil tak, aby svým výkonem přebil přirozené světlo, a tak jsem dosáhl toho tmavého pozadí. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/29 Expoziční čas: 1/320 s ISO: 400

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

PC KONEKTOR Tradičně se blesk s fotoaparátem propojoval pomocí synchronizačního kabelu a PC konektorů na blesku a fotoaparátu. PC konektor (na rozdíl od moderních sáněk) ovšem neumožňuje žádné soﬁstikovanější ovládání expozice – připojený blesk prostě jen odpálí. Všechny moderní fotoaparáty a zábleskové jednotky PC konektory nemají, ale existují adaptéry do sáněk, se kterými se dá PC konektor případně ze sáněk vytvořit.

Kruhové zdroje osvětlení

SÁŇKY Pojmem „sáňky“ se označuje nástavec na fotoaparátu, který je určený pro blesk a bývá opatřený elektrickými kontakty k ovládání a odpalování blesku. Jednoduché sáňky mají jediný elektrický kontakt sloužící k prosté aktivaci blesku, zatímco pokročilejší sáňky tvoří hned několik elektrických kontaktů umožňujících preciznější ovládání expozice blesku prostřednictvím systému TTL ve fotoaparátu (více viz str. 104–109). I když se design sáněk u fotoaparátů všech značek shoduje, nikdy byste neměli blesk jedné značky nasazovat na fotoaparát jiné značky, a to kvůli možnému zkratu obou zařízení.

Kruhové světlo je typ zábleskového zařízení ve tvaru kruhu (anebo, stále častěji, kruh tvořený LED žárovičkami), který se upevňuje do ﬁltrového závitu objektivu a produkuje měkké světlo schopné rovnoměrně osvětlit objekty v těsné blízkosti. U řady objektů – například květin – funguje výborně, ale vzhledem k tomu, že vytváří jen málo stínů, mohou snímky někdy působit mírně zploštěle. Některá LED kruhová světla umožňují polovinu kruhu vypnout, což přijde vhod, chcete-li osvětlení pojmout kreativněji. Ačkoliv u kruhových světel na bázi blesku tuto funkci nenajdete, můžete si tady pomoci neprůsvitnou páskou, kterou polovinu kruhu jednoduše přelepíte.

Dvojité blesky Dvojitý blesk tvoří dva menší blesky, jeden napravo a druhý nalevo od objektivu, a držák, který se upevňuje do ﬁltrového závitu objektivu anebo (méně obvykle) do závitu pro sluneční clonu. Výhodou dvojitého blesku oproti blesku kruhovému je jeho ﬂexibilita: polohu a intenzitu obou blesků sady lze obvykle upravovat nezávisle na sobě, takže máte větší kontrolu nad směrem i poměrem.

Nahoře: Nevýhodu kruhového blesku jsou kulaté odlesky objevující se u objektů odrážejících světlo.

VYBAVENÍ

LED osvětlení Mezi přednosti blesku patří schopnost produkovat intenzivní záplavu světla za cenu velmi nízkých nároků na energii. Díky technologickému pokroku mu ale v tomto směru vyrostla konkurence v podobě LED osvětlení. LED osvětlení je k dostání buď ve formě kruhových světel anebo ve formě panelů. Od velikosti panelu se pak odvíjí počet LED žároviček, které dokáže pojmout, a tím pádem i jeho maximální světelný výkon. Podobně jako blesk i LED osvětlení se během používání nijak výrazně nezahřívá, takže se dá používat i v těsné blízkosti velmi citlivých objektů bez obav, že by došlo k jejich poškození. Vzhledem

OVLÁDNĚTE MAKROFOTOGRAFII

k tomu, že se jedná o trvalý zdroj světla, má oproti blesku dvě zásadní výhody: jednak okamžitě vidíte, jak světlo na objekt dopadá, a jednak před pořízením snímku snáz nastavíte správnou expozici. Osvětlení pak můžete upravovat i bez pořizování testovacích snímků.

Nahoře a vpravo: Trvalé zdroje osvětlení na bázi LED přijdou vhod zejména při nesnadné práci s objekty s lesklými nebo reﬂexními povrchy. Můžete pozorovat, jak se odrazy mění s posunem světel, což vám ušetří spoustu času. Ohnisková vzdálenost: makroobjektiv 100 mm Clona: f/40 Expoziční čas: 1/4 s ISO: 100

Zoner Press tel.: 532 190 883 e-mail: knihy@zoner.cz www.zonerpress.cz ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

DOPORUČENÁ CENA: 399 KČ KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1809

ISBN 978-80-7413-388-6

9 7 8 8 0 7 4 1 3 3 8 8 6

DAVID TAYLOR

OVLÁDNĚTE MAKRO FOTOGRAFII

K L

O P

I E

A F

I K A

O T

O G

A F

I E

OVLÁDNĚTE MAKRO FOTOGRAFII DAVID TAYLOR