Crossing barriers: Case study Prague by Zuzana Poláková

KARLÍN A ŽIŽKOV JAKO SOUČÁST ORGANISMU MĚSTA

[PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR: VÝCHODNÍ HRANICE HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY]

DIPLOMNÍ PROJEKT - AUTOR: BC. ZUZANA KRMELOVÁ ATELIÉR PROF. ING. ARCH. KARLA MAIERA - FA ČVUT LS 2012/2013

PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR

MOTIVACE SRŮSTÁNÍ / PROPO�� JOVÁNÍ

ZPŮSOBY PROPOJOVÁNÍ MĚSTSKÝCH ČVTVRTÍ

V URBÁNNÍM PROSTŘEDÍ JAKO PŘÍLEŽITOST

Nejvýznamnější motivací pro propojování čtvrtí je především potřeba vzájemného využívání služeb. Tato návaznost je důležitá především mezi centrem a navazujícími čtvrtěmi, jelikož centrum ve své struktuře nabízí specifické služby, které okolní čtvrtě nenabízejí. Dalším důvodem pro překračování bariér (ve všech směrech) je nebezpečí segregace, vydělení. Na druhou stranu jsou hranice významným orientační a hierarchizačním prvkem v městském prostoru.

Způsob propojení závisí nejvíce na hierarchii prostoru jednotlivých čtvrtí a to zvláště v případech, kdy čtvrtě vznikaly nezávisle na sobě. Pokud se čtvrtě tvořily společně v okruhu v závislosti na centrální, zpravidla si zvolili systém, který už s jistými návaznostmi počítá. Podle toho, jak jsou veřejné prostory organizovány, můžeme předpokládat nejvhodnější způsob jejich propojení s veřejnými prostory čtvrtí navazujících. Je také dobré nedívat se na návaznosti 1) a 2) odděleně, neboť se vzájemně ovlivňují.

Hranice a bariéry v Evropských městech (Závěr diplomního semináře v ZS 2012/2013)

TYPY VZTAHŮ MEZI MĚSTSKÝMI STRUKTURAMI Bariéra nemusí být vždy hranicí, nemusí vždy vymezovat území vůči jinému, může vstupovat do území uměle a tvořit tak překážku v jinak homogenním prostředí. Hranice by neměla být bariérou pokud je pravděpodobné využívání služeb vzájemně s opačnou stranou hranice (typický vztah centrum -> okolní čtvrtě) 1) vztah centrum -> navazující čtvrtě a) živá ulice (mezi Starým a Novým městem) b) klasická ulice (Budapešť, Berlín) b) významná funkce (Vídeňská Ringstrasse) c) bariéra (významný silniční tah, železnice - Praha) 2) vztah mezi významově si odpovídajícími čtvrtěmi a) živá ulice (Vídeň) b) klasická ulice (Budapešť) c) bariéra (významná silniční radiála, topografická přírodní bariéra)

prvky:

- uzel - radiála - okruh

ZPŮSOBY PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR MEZI CENTREM A PŘILEHLÝMI ČTVRTĚMI (Obr. 1) 1) transformace celé bariéry 2) transformace spojovacích uzlů (překonání hranice v bodech) a) na hranici dvou struktur (v návaznosti na centrální osu čtvrtě) b) na hranici tří a více struktur (v návaznosti na hranici sousedních přilehlých čtvrtí) 3) transformace celých souvislých radiál (jdoucí za hranici) Užití jednotlivých prvků vždy závisí na konkrétní situaci ve městě a to především na hierarchii veřejných prostor v jednotlivých čtvrtích a také ostatních bariérách.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

[PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR: VÝCHODNÍ HRANICE HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY] KARLÍN A ŽIŽKOV JAKO SOUČÁST ORGANISMU MĚSTA DIPLOMNÍ PROJEKT - ATELIÉR PROF. ING. ARCH. KARLA MAIERA - FA ČVUT LS 2012/13 - AUTOR: ZUZANA KRMELOVÁ

PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR V URBÁNNÍM PROSTŘEDÍ JAKO PŘÍLEŽITOST Hranice a bariéry v Evropských městech ZPŮSOBY POTLAČENÍ BARIÉRY V ULIČNÍM PROSTORU (zpravidla silniční komunikace) - polyfunkce prostoru - potlačení významu dopravní funkce podílem jiných (často komerce, významné veřejné budovy - MHD se zastávkami uprostřed (tramvaj, S-Bahn) - zajistí více pohybu přes bariéru - pokud nejsou vedeny podchody - často na sebe navazuje nové funkce v místě (uprostřed ulice nebo na okraji) - návaznost sousedních struktur - častější křižovatky, častéjší možnosti (nutnosti) překonávání bariéry - možnost kontaktu s bariérou - možnost vnímat ji jako součást prostoru, neoddělovat další bariérou - vedení bariéry v jiné výškové poloze - na estakádě / viaduktu nebo pod zemí - často toto samotné řešení neznamená potlačení bariéry, nutno s prostorem dále pracovat

obr.1: různé způsoby užití prvků navazování sousedních čtvrtí s centrem

BERLÍN

VÍDEŇ

BUDAPEŠŤ

PRAHA

obr.2: prvky navazování struktur ve zkoumaných městech

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový BERLÍN

VÍDEŇ

BUDAPEŠŤ

obr.3: prvky navazování struktur ve zkoumaných městech se zobrazením lineárních bariér

PRAHA

návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

PŘEKONÁVÁNÍ BARIÉR V URBÁNNÍM PROSTŘEDÍ JAKO PŘÍLEŽITOST Hranice a bariéry v Evropských městech

B. BERLÍN D. BUDAPEŠŤ

C. VÍDEŇ D. PRAHA

HRANICE OPEVNĚNÍ (hranice města) bývalé VODNÍ TOK bývalý

ŽELEZNICE tramvaj

HLAVNÍ SILNIČNÍ TAH

HRANICE MĚSTSKÝCH ČTVRTÍ

VEŘEJNÉ PROSTORY ŽIVÁ LINIE

ŽIVÝ UZEL

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

PRAHA ŠIRŠÍ VZTAHY Bývalá předměstí byla spojena s Prahou pouze hlavními radiálami a v místech křížení těchto systémů se nacházely střežené brány. Po připojení předměstí do Velké Prahy zůstává okruh novoměstských hradeb nadále hranicí mezi městskými celky a dnes také výraznou bariérou v organismu města. Plní funkci dopravní, vstupní brány byly zbořeny a uzly spojení tak zůstaly pod tělesem magistrály ve formě volných ploch a ztratily tak svůj význam.

PŘEDMĚSTÍ PŘI VÝCHODNÍ HRANICI A SYSTÉM VEŘEJNÝCH PROSTOR

KARLÍN TĚŠNOV

U BULHARA

ŽIŽKOV MUZEUM

VINOHRADY

I.P.PAVLOVA

ODSTRČILOVO N.

VRŠOVICE

NUSLE

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

ANALÝZY - SHRNUTÍ 1:10 000

VEŘEJNÉ UZLY

DEFINOVANÉ OSY

FUNKČNÍ ROZHRANÍ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY PŘÍLEŽITOSTI HROZBY

Práci celou zakládám především na analýzách evropských měst, kterým jsem se věnovala během předdiplomu. Plyne z nich především to, že spojení musí proběhnout formou veřejných uzlů, tedy prostorů, které budou jasně definované, ohraničené, budou mít určitý dopravní význam (MHD, dostupnost) a budou prostorem pro setkávání lidí na obou stranách severojižky. K místům musí vést z obou stran jasně definované osy, bez děr a rozplývání se v prostoru. Měly by být dlážděné (oproti ostatním předměstským náměstím, jako jasný signál toho, že se jedná již o městský prostor pražského centra Významný je pro mě také obraz Lynchovy analýzy, ve kterém jde především o hranice/rozhraní a okraje a definici různých oblastí (s využitím těchto prvků). Mým cílem je, aby byly prostory definovány a to jednak svými vlastními hranicemi, ale tektéž sousedními hranicemi tak, aby po obvodu vznikala funkční rozhraní - také proto, že se na rozhraní vyskytujeme, v celoměstském významu. Mezi hlavní silné stránky místa patří výborná dopravní dostupnost (MHD i IAD), umístění při centru Prahy, dostatek volných ploch pro nové zásahy, velké zdroje a proudy lidí, místem procházejících a umístění významných budov veřejné občanské vybavenosti. Slabými stránkami je umístění severojižní magistrály, tvořící střechu veřejných prostor, velké terénní zlomy, výrazná doprava v přilehlých územích, nedefinované okraje velkých areálů (ČD, Autobus. n., metro Florenc) Příležitostí je dokončení ulic (radiál) a definování prostorů, chybějící knihovna v Karlíně, fungující McDonald Na Poříčí, záměr Národního Železničního muzea. Hrozbou je oddělení a narůstající segregace a ustálení určitých skupin obyvatel v jednotlivých čtvrtích.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

HISTORICKÉ STOPY V obrazu současných měst jsou stále patrné lineární struktury veřejných prostor, které se vyvíjely od středověku a tvoří základní kostru každého městského organismu. Lineární útvary dělím na dva typy. Hlavní páteřní přístupové cesty, radiály, považuji za stabilní veřejný prostory (v Praze např. ulice Na Poříčí−Sokolovská, Hybernská−Husitská−Koněvova). Na liniích bývalých městských hradeb se pak nachází struktury nestabilní, okruhy, které mění svou funkci podle aktuálních potřeb města (Národní−Na Příkopě−Revoluční a Severojižní magistrála: Wilsonova−Sokolská−Legerova−5. května).

13. st.

konec 19. st.

14. st.

2. pol. 20 st.

18. st.

21. st. - NÁVRH

pol. 19. st.

21. st. - NÁVRH

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

KARLÍN TĚŠNOV

U BULHARA

ŽIŽKOV MUZEUM

VINOHRADY

I.P.PAVLOVA

ODSTRČILOVO N.

VRŠOVICE

NUSLE

ŠIRŠÍ VZTAHY Bývalá předměstí byla spojena s Prahou pouze hlavními radiálami a v místech křížení těchto systémů se nacházely střežené brány. Po připojení předměstí do Velké Prahy zůstává okruh novoměstských hradeb nadále hranicí mezi městskými celky a dnes také výraznou bariérou v organismu města. Plní funkci dopravní, vstupní brány byly zbořeny a uzly spojení tak zůstaly pod tělesem magistrály ve formě volných ploch a ztratily tak svůj význam.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

KONCEPT 1:20 000, 1:10 000 Největší hrozbou plynoucí z nedořešení napojovacích bodů je zvyšování rozdílu v rozvoji jednotlivých městských částí. Obrovským potenciálem je pak dostupnost všemi druhy dopravy a to především dopravou hromadnou, která zajišťuje v prostorech pohyb lidí. Práce si dává za cíl nabídnout v nově zřízených prostorech atraktivitu, vystupující z řady pražských veřejných prostor. Náměstí mají být moderní, plné života ve dne (obědové pauzy, studenti, turisté, výlety), ale také v noci, kdy by se měla atmosféra změnit v tepající organismus (bary, kavárny, hudební kluby). A jak prostory zatraktivnit aby jich lidé začali užívat co nejdříve? V dnešní době by rozhodně stálo za vyzkoušení zpřístupnění WiFi sítě zdarma na celém prostoru.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

PRINCIPY NÁVRHU 1:7 500 RADIÁLY, UZLY, OKRUHY A JEJICH POHLEDOVÉ VZTAHY Spojovací uzly jsou navrženy ve formě veřejných prostor v místech, kde se živé ulice, radiály s bariérou severojižní magistrály kříží, tedy v místech původních vstupních bran do města. Návrh využívá potenciálu nedokončeného konceptu prstence budov významných veřejných institucí, které se nacházejí právě v těchto uzlech . V případě Karlína se jedná o Muzeum hl. m. Prahy a v případě Žižkova o samotné Masarykovo nádraží, které je v návrhu doplněno o plánované železniční muzeum v prostoru bývalého depa. Aby mohly spojovací uzly fungovat, musí být začleněny do stabilního systému veřejných prostor, který na ně musí přímo navazovat. Radiály musí veřejným prostorem přímo procházet, a to v jejich urbánní formě - formě ulice V našem případě se jedná o dodefinování ústí ulice Sokolovské, Husitské A Seifertovy. Pro lepší propojení čtvrtí po obvodu historického centra navrhuji cyklistický okruh kolem původních hradeb.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

PRINCIPY NÁVRHU 1:7 500 RADIÁLY, UZLY, OKRUHY A JEJICH POHLEDOVÉ VZTAHY Jelikož se nacházíme v centru Prahy, je potřeba brát v potaz nejen půdorysné vymezení veřejných prostor, ale také jejich vzájemnou viditelnost v prostoru. Návrh stávající systém průhledů na pražské dominanty dále rozvíjí a doplňuje. Nejsilnějším okamžikem nové ulice K lokomotivám je souvislý průhled na Prašnou bránu a z druhé strany na památník na Vítkově.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

CELKOVÝ NÁVRH ARCHITEKTONICKO - URBANISTICKÝ VÝKRES 1:4 000 RADIÁLY Husitská ulice je v současné době ukončena v prostoru u divadla Ponec. Využívám tedy možnosti a plánu transformace železničního depa na muzeum, aby mohla být v tomto areálu vytvořena nová ulice, která vytvoří spojení centra města se spodním Žižkovem, kolem Husitské ulice. V prostoru současného ukončení, Pod Vítkovem je navržen propojovací uzel předměstského charakteru. Aby byl koncept městských radiál dotažen, navrhuji do nové ulice K Lokomotivám tramvajovou trať, která spojí Hlavní nádraží se spodní částí Žižkova a umožní plynulé navázání na plánovanou trať na Václavském náměstí. UZLY Vstupní brány do centra města, jak by se uzly pod severojižní magistrálou také daly nazvat, by měly být odlišné od zbytku centrálních veřejných prostor na bývalých předměstích a být jasnou známkou toho, že zde dochází ke změně. Navrhuji zde proto náměstí kompletně dlážděná, lemovaná živým parterem s možností multifunkčního využití exteriéru. Prostorově jsou náměstí definována novými budovami, které doplňují náměstí s dominancí budov veřejných institucí historického významu. Tyto budovy budou sloužit k využití dle současných potřeb Žižkova a Karlína a současně fungujících institucí na náměstích. Jako nové veřejné aktivity k současným muzeím navrhuji například novou městskou knihovnu, galerii nebo pohybové volnočasové centrum. Doplňkem k Muzeu hlavního města Prahy je přístavba 3D kinosálu.

AA’

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

CELKOVÝ NÁVRH

Pražský Hrad

Masarykovo nádraží

Prašná brána

ulice K Lokomotivám

ostrov Štvanice

Těšnovské náměstí

Hlavní nádraží

ŘEZ SEVEROJIŽNÍ MAGISTRÁLOU (A-A’) 1:4 000

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

SCHÉMATA NÁVRHU 1:10 000

BOURANÉ BUDOVY

NÁVRH

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

SCHÉMATA NÁVRHU NOVÝ STAV 1:10 000

SCHÉMA VYUŽITÍ

funkční parter bourané

DOPRAVNÍ SCHÉMA

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

SCHÉMATA NÁVRHU 1:10 000

HIERARCHIE VEŘEJNÝCH PROSTOR

NÁVRH UZLY A PŘEDMĚSTSKÁ NÁMĚSTÍ Plácek Těšnov Karlínské náměstí

Náměstí Republiky

Těšnovské náměstí

Náměstí U Bulhara

Churchillovo náměstí

Náměstí Pod Vítkovem

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

SCHÉMATA NÁVRHU 1:10 000

SCHÉMA ORIENTACE A POHYBU V PROSTORU

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

TĚŠNOVSKÉ NÁMĚSTÍ DETAIL KARLÍNSKÉHO SPOJENÍ 1:2 000

2 1

Prostor před muzeem Hlavního města Prahy dnes nemá ani název, značící význam tohoto uzlu. Funguje pouze jako průchod mezi Karlínem a Novým městem. Proudy lidí zaznamenáváme v příčném směru k magistrále a dále směrem na tramvajovou zastávku Těšnov. Tyto proudy respektuji a vymezuji dva prostory, spojené pěší zónou a obchodní pasáží. Vestibul metra nahrazuji městským domem a automobilová doprava je zachována pouze po obvodu celého prostoru

5 3

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

TĚŠNOVSKÉ NÁMĚSTÍ 3D SCHÉMA VYUŽITÍ

SCHÉMA VYUŽITÍ PARTERU

SCHÉMA VYUŽITÍ BUDOV

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

DOSTAVBA

SEIFERTOVY ULICE

NÁMĚSTÍ WINSTONA CHURCHILLA 1:2 500 Náměstí v této době funguje především jako předprostor vysoké školy, směrem k Hlavnímu nádraží je ale otevřený a zároveň lemovaný rušnou silnicí. Navrhuji proto uzavření prostoru a přímo do prostoru náměstí vestavuji kavárnu, která náměstí odcloní od frekventované ulice.

Dostavbami ulice v sousedství Hlavního nádraží vznikají velké podzemní parkovací kapacity, které pokryjí potřebu z prostoru náměstí U Bulhara. Zároveň je pod domy také vedena rampa na autovlak a v úrovni Žižkova vznikají nové ulice a prodloužení cyklostezky dále na západ.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

29 cyklostezka směr Vítkov

SCHÉMA VYUŽITÍ PARTERU

DOSTAVBA

SEIFERTOVY ULICE

NÁMĚSTÍ WINSTONA CHURCHILLA 3D SCHÉMATA VYUŽITÍ

cyklostezka směr Muzeum

SCHÉMA VYUŽITÍ BUDOV

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NOVÁ ULICE PROSTOR BÝVALÉHO VLAKOVÉHO DEPA NA MASARYKOVĚ NÁDRAŽÍ 1:2 000

C-C’ B-B’

2 2

Ulice K lokomotivám je novým pěším a tramvajovým spojením do ulice Husitské a prochází územím bývalého vlakového depa, transformovaným na Národní železniční muzeum. Jedná se o důležitou spojnici, takovou která zajistí spodní části Vítkova napojení na systém veřejných prostor v centru. Vedení tramvaje dodá městskost nejen novému prostoru, ale je příležitostí pro změnu klimatu v Husitské ulici a dodá celé radiále kontinuitu. Nová ulice vede od nového uzlu “U Bulhara”, kde je napojena na Hybernskou radiálu a setkává se zde s ulicí Seifertovou. Na druhé straně je zakončena předměstským parkovým náměstím s velkou výletní restaurací, která společně se zvoničkou a mostkem přes zahloubenou silnici tvoří nástupní prostor pro výšlap na Vítkov. V tomto místě je taktéž připojena k Husitské ulici, radiále Žižkova. V návrhu fungování muzea jsem se inspirovala prácí Tamary Dumkové, FA ČVUT, pod vedení Prof. Václava Girsy

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

SCHÉMA VYUŽITÍ PARTERU

ULICE K LOKOMOTIVÁM NÁMĚSTÍ POD VÍTKOVEM 3D SCHÉMATA VYUŽITÍ Co se týče nových aktivit v prostoru, jedná se zpravidla o doplnění potřeb stávajících institucí (Pohybové volnočasové centrum s venkovním amfiteátrem, galerie, infocentrum) - v parteru se pak nacházejí bary a restaurace, které zajistí fungování prostoru jak ve dne tak v noci.

SCHÉMA VYUŽITÍ BUDOV

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

ULICE K LOKOMOTIVÁM NÁMĚSTÍ U BULHARA

SCHÉMA VYUŽITÍ PARTERU

3D SCHÉMATA VYUŽITÍ

SCHÉMA VYUŽITÍ PARTERU

SCHÉMA VYUŽITÍ BUDOV

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NOVÁ ULICE PROSTOR BÝVALÉHO VLAKOVÉHO DEPA NA MASARYKOVĚ NÁDRAŽÍ 1:1 000

ŘEZ BÝVALÝM ŽELEZNIČNÍM DEPEM (B-B’) 1:1000

ŘEZ BÝVALÝM ŽELEZNIČNÍM DEPEM (C-C’) 1:1000

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NÁMĚSTÍ U BULHARA DETAILNÍ ŘEŠENÍ PARTERU 1:500 Hlavní spojovací uzly mají být živými prostory a nabízet prostor k různorodým aktivitám přidruženým k aktivitám v budovách (přednášky, performance, výstavy, tančírny) a především setkávání všeho druhu. Ve dne na schůzky, večer na skleničku. Podobný prostor v Praze není a tam, kde dle norem není možno bydlet a zároveň na křižovatce hromadné dopravy se takovéto aktivity přímo nabízí.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NÁMĚSTÍ U BULHARA DETAILNÍ ŘEŠENÍ PARTERU 1:500

BUDOVY

VYBAVENÍ PARTERU

VEGETACE

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový OSVĚTLENÍ

DLAŽBA

návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NÁMĚSTÍ U BULHARA DETAILNÍ ŘEŠENÍ PARTERU ZAHRANIČNÍ INSPIRACE

Vídeň, muzejní čtvrť

CÍ

STITU

O PY D

VSTU

VEŘ

CH IN EJNÝ

NY, viaduct

Melbourne, Queensbridge square

DLAŽBY

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

NOVÁ DOMINANTA VĚŽ JAKO PRVEK SPOJENÍ

POHLED ZE ŠIBENIČNÍ VĚŽE SMĚREM DO CENTRA

Nově navržená Šibeniční věz na Náměstí U Bulhara je spojovacím prvkem všech 3 sousedních čtvrtí. Navazuje na stávající systém pražských věží a průhledů z okolí a doplňuje ho v místě nového uzlu, spojovacího centra na východním okraji pražského centra. Odkazuje zároveň svým názvem i umístěním na původní novoměstskou šibeniční bránu, která se poblíž Masarykova nádraží nacházela. Nabízí výhledy do všech sousedních čtvrtí a napomáhá tak chápání jich v širším kontextu jako navazujících celků. Zároveň je z důležitých výhledových bodů v okolí viditelná a poskytuje tak možnost snadnější orientace v prostoru. Ve věži sídlí galerie moderního umění s kavárnou a ochozem v nejvyšším podlaží.

POHLED ZE ŠIBENIČNÍ VĚŽE SMĚREM NA PŘEDMĚSTÍ

POHLED Z TĚŠNOVSKÉHO NÁMĚSTÍ

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový

POHLED Z VÍTKOVA SMĚREM NA MASARYKOVO NÁDRAŽÍ

HORSKÁ (ŠIBENIČNÍ) BRÁNA

návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr

ZÁVĚR Návrh spojení formou uzlů obchází řešení velkých rozvojových ploch v okolí (Masarykovo nádraží, Autobusové nádraží Florenc, nový koncept severojižní magistrály). Měl by se stát jejich základním kamenem, prvním krokem pro rozvoj města jako celku. Zajišťuje návaznost stávajících struktur města aniž by omezoval diskutované změny v jeho okolí. Jedná se o řešení, které nemá omezení a je s ním možné začít právě teď. Může se stát vzorem a spoušťecím mechanismem změn a dalšího rozvoje v území kolem pražské severojižní magistrály.

3 analýzy 15historie 16širší vztahy 17koncept 20celkový návrh 22schémata návrhu 27veřejné prostory detail 31nová ulice 35nové náměstí 38nová dominanta 39závěr