Urbanistické portfolio

2014

Ing. arch. Zuzana Krmelovรก

PORTFOLIO

ARCHITEKTURA &

URBANISMUS

Ing. arch. Zuzana Krmelová CV Vzdělání

1999–2007: Gymnázium Nad Kavalírkou, Praha (maturita) 2007–2010: Bakalářské studium, Fakulta architektury, ČVUT (Bc.)

- ateliér Ing. arch. akad. arch. Antonína Jeníčka

- ateliér Doc. Ing. arch. Karla Fořtla Csc.

- ateliér Doc. Ing. arch. Patrika Kotase 2010–2013: Navazující magisterské studium, Fakulta architektury, ČVUT (Ing. arch.)

- ateliér Ing. arch. Petra Suskeho

- ateliér Prof. Ing. arch. Karla Maiera

- atelier Akad. arch. Jana Šépky 2013: Doktorský studijní program, Fakulta architektury, ČVUT

- Ústav prostorového plánování, Téma: Město krátkých vzdáleností

Praxe

2009–2010 : DL Studio - architektonický ateliér se zaměřením na interiéry a drobné projekty 2012-2014 - spolupráce při architektonických studiích interiérů (restaurace, kavárny, hotel, RD)

- spolupráce při tvorbě projektové dokumentace včetně dokumentace pro

výrobu prvků interiéru 2011: Ph5 atelier - architektonický ateliér

- spolupráce při tvorbě architektonických studíí (restaurace, RD)

- spolupráce při tvorbě projektové dokumentace pro provedení stavby

Externí spolupráce, samostatná činnost

- tvorba 3D modelů a vizualizací pro výrobu dekorací, zejména pro reklamní spoty - spolupráce při tvorbě architektonických studií interiérů (mateřská škola, RD, bistro) - tvorba modelů, kompletace projektů, samostatné vedení projektu (restaurace Miminoo) - tvorba vizualizací - grafická výpomoc (úprava dokumentů, grafika pro webové prezentace) - tvorba promo grafiky pro pěveckou skupinu Carillon - vytváření logotypů - konzultace projektů v ateliéru K. Maiera

Programové znalosti

- *** MS Office - Autodesk ****AutoCAD ***3Ds Max, **Revit Architecture, ****Impression - Adobe ***Flash, ***Photoshop, ****InDesign, **Illustrator - ****Google Sketchup; **Artlantis; *Rhino 5 - *ArcGIS

Ostatní zkušenosti

- Angličtina – středně pokročilá - Němčina – mírně pokročilá

Jazyky

- organizace přednáškového cyklu Czech Architecture Now na FA ČVUT (přednášky českých architektů se zaměřením na ideu, inspiraci a realizaci) - spoluorganizace Beánie architektů na FA ČVUT

- příprava animované videoupoutávky (Flash) - účast na 2011 EMU Workshop Revitalisation of Prague housing estates na FA ČVUT - účast na 2012 EMU Workshop ReCycling City v Benátkách

- Publikace ISBN 978-88-98176-00-7

Architektura zacházení s veřejným prostorem u nás i jinde ve světě, dopravní systémy a vazba na hmotu a děje ve městě, sociální souvislosti, udržitelnost, vize budoucnosti města, vnímání architektury veřejností

Další zájmy

Grafika logo, webová grafika, úprava vizualizací, upoutávky, sazba brožur, plakáty, postery

Divadlo Hudba

*13. 5. 1988 - Praha, ČR Telefon: +420 608 327 934 E-mail: zuz.krmelova@gmail.com Adresa: Zázvorkova 1998, 155 00 Praha 5

Ing. arch. Zuzana Krmelová RÁDA

mám žlutou dělám práci, která má smysl zkoumám souvislosti a hledám smysl tam, kde není se věnuji komunikaci mezi tvůrcem a kleintem hledám zdánlivě nemožná řešení hledám řešení na míru daného problému nazírám na problémy z různých stran hledám způsoby jak nejlépe vyjádřit nápady a myšlenky si hraju s grafickými úpravami situací a schémat pomáhám s textovým doprovodem projektů odevzdávám ucelenou práci včetně prezentace koncepce přispívám do diskuze brainstormovými nápady i kritikou pomáhám kolegům v jejich práci a řeším problémy ve skupině dělám i podřadnou práci, když se mnou kolegové hovoří a já mám tak možnost se rozvíjet se dostávám do kontaktu s materiálem a klientem přemýšlím nahlas nebo na papír se učím novým věcem objevuji obnovuji svoje znalosti a dovednosti z dřívějších let organizuji fotím píši se směju někdy brečim si dám skleničku vína, krýgl piva nebo čtvrtečku dobré slivovice jezdim na svém skládacím kole, Foldym se pohybuji po cizích městech se občas stavím na hlavu bych dělala práci, která mě baví bych se věnovala tématu města bych pracovala na něčem, co rozšíří moje drobné znalosti a zkušenosti v oboru urbanismu a územíno plánování bych přispěla svým výzkumem na téma Město krátkých vzdáleností bych pracovala ve funkčním tvůrčím týmu bych spolupracovala s odborníky z jiných oborů bych pracovala s lidmi, kteří dokážou také chválit a povzbudit

NERADA

pracuji bez zadání pracuji na něčem, co mi nedává smysl odflakuji práci kopírováním již ověřených řešení nedotahuji práci v důsledku nedostatku času telefonuji mluvím anglicky prezentuji práci, které nevěřím nebo nerozumím pracuji sama bez možnosti tvůrčí konzultace snáším nevysvětlenou emočně zabarvenou a hlasitou kritiku zamítám řešení po nalezení prvního a krátkozrakého negativa se rychle rozhoduji aniž bych prověřila i jiné možnosti mám, když mě lidi zatracujou jenom proto, že něco nevím mám arogantní a neslušné jednání někomu ubližuju se cítím trapně se vzdávám bych dělala práci, která mě nikam neposouvá bych se vzdávala svého výzkumu bych ztrácela čas

PŘÍSTUP K MĚSTU URBANISTICKÉ PROJEKTY

HOLEŠOVICE

pův.

Starom. hradby

pův.

Novom. hradby

KARLÍN

vská Sokolo

, Vítkov

STARÉ MĚSTO

ice železn

Husitská

Seiferto va

ŽIŽKOV

NOVÉ MĚSTO

železnice

VINOHRADY Vinohradská

Francouz sk

á

NUSLE Jaromírova

Na

k Vršovic

že le

zn

ice

á

VRŠOVICE

Pa n

kr ác

i

PODOLÍ

LEGENDA významné urbánní osy významné uzly významný okruh kolem Starého města původní průběh hradebního okruhu za Karla IV. radiální hranice - bariéry historicky významné instituce v okolí východní hradby

Překračování bariér v urbánním prostředí VÝCHODNÍ HRANICE HISTORICKÉHO JÁDRA PRAHY 2013 // Diplomová práce pod vedením Karla Maiera - na přehlídce diplomových prací ČKA hodnocena ve 2. kole V obrazu současných měst jsou stále patrné lineární struktury veřejných prostor, které se vyvíjely od středověku a tvoří základní kostru každého městského organismu. Lineární útvary dělím na dva typy.

Hlavní páteřní přístupové cesty, radiály, považuji za stabilní veřejné prostory (v Praze např. ulice Na Poříčí−Sokolovská, Hybernská−Husitská−Koněvova). Na liniích bývalých městských hradeb se pak nachází struktury nestabilní, okruhy, které mění svou funkci podle aktuálních potřeb města (Národní−Na Příkopě−Revoluční a Severojižní magistrála: Wilsonova−Sokolská−Legerova−5. května).

Práce se zabývá vztahem městských čtvrtí, na jejichž rozhraní se tyto nestabilní linie nachází. Konkrétně řeší propojení bývalých předměstí Žižkova a Karlína s historickým jádrem Prahy. Bývalá předměstí byla spojena s Prahou pouze hlavními radiálami a v místech křížení těchto systémů se nacházely střežené brány. Po připojení předměstí do Velké Prahy zůstává okruh novoměstských hradeb nadále hranicí mezi městskými celky a dnes také výraznou bariérou v organismu města. Plní funkci dopravní, vstupní brány byly zbořeny a uzly spojení tak zůstaly pod tělesem magistrály ve formě volných ploch a ztratily tak svůj význam.

Předměstí při východní hranici jsem vybrala jako příklady pražských čtvrtí, které spolu sousedí a jejichž další rozvoj může být zásahy v místech přechodu do centra města výrazně ovlivněn. Díky jejich odstřižení od sebe navzájem a zároveň od centra města působí ve struktuře jako nezávislé organismy. V Karlíně probíhá v současné době díky rozsáhlým územním rezervám a dobré poloze stavební rozmach, zatímco Žižkov svým odtržením a nepohodlným terénem trpí.

Největší hrozbou plynoucí z nedořešení napojovacích bodů je zvyšování rozdílu v rozvoji jednotlivých městských částí (Karlín s rostoucím administrativní ghettem a Žižkov s vyčerpaným územím). Obrovským potenciálem je pak dostupnost všemi druhy dopravy a to především dopravou hromadnou, která zajišťuje v prostorech pohyb lidí.

Praha má v zásadě dvě možnosti. Buď proměnit celý okruh hradeb na jednotnou třídu, která by se stala pro obě strany barikády magnetem (Ringstrasse ve Vídni), nebo vytvořit jednotlivé uzly, které by propojily současně fungující osy městských čtvrtí. Tyto uzly se pak mohou stát základními kameny pro přeměnu celé hradební linie.

Jelikož by bylo v pražských podmínkách vytvoření jednotného konceptu hradebního okruhu jen těžko realizovatelné (politické, topografické důvody a zastavěné plochy v okolí magistrály), rozhodla jsem se pro vytvoření městských uzlů, které jsou důležitým základem k dalšímu rozvoji v okolí.

Spojovací uzly jsou navrženy ve formě veřejných prostor v místech, kde se živé ulice, radiály s bariérou severojižní magistrály kříží, tedy v místech původních vstupních bran do města. Návrh využívá potenciálu nedokončeného konceptu prstence budov významných veřejných institucí, které se nacházejí právě v těchto uzlech . V případě Karlína se jedná o Muzeum hl. m. Prahy a v případě Žižkova o samotné Masarykovo nádraží, které je v návrhu doplněno o plánované železniční muzeum v prostoru bývalého depa.

Aby mohly spojovací uzly fungovat, musí být začleněny do stabilního systému veřejných prostor, který na ně musí přímo navazovat. Radiály musí veřejným prostorem přímo procházet, a to v jejich urbánní formě - formě ulice V našem případě se jedná o dodefinování ústí ulice Sokolovské, Husitské a Seifertovy.

Jelikož se nacházíme v centru Prahy, je potřeba brát v potaz nejen půdorysné vymezení veřejných prostor, ale také jejich vzájemnou viditelnost v prostoru. Návrh tedy stávající systém průhledů na pražské dominanty a dále jej rozvíjí a doplňuje.

Návrh spojení formou uzlů obchází řešení velkých rozvojových ploch v okolí (Masarykovo nádraží, Autobusové nádraží Florenc, nový koncept severojižní magistrály). Měl by se stát jejich základním kamenem, prvním krokem pro rozvoj města jako celku. Zajišťuje návaznost stávajících struktur města aniž by omezoval diskutované změny v jeho okolí. Jedná se o řešení, které nemá omezení a je s ním možné začít právě teď.

Může se stát vzorem a spoušťecím mechanismem změn a dalšího rozvoje v území kolem pražské severojižní magistrály.

PROCES: 1. Analýza širších vazeb 2. Analýza koncepce -> grafická situační schémata 3. Koncept řešení ve vybraných lokalitách 4. Schémata vazeb v systémech dopravy, veřejných prostor a fyzické struktury 5. Detailní návrh 6. Doplňující schémata

1a

1.

1a Schéma vývoje východní hranice Prahy 1b Umístění v Praze 1c Vazby centra města k bývalým předměstím 1d Veřejné prostory v centru a býv. předměstích - hlavní městské radiály a okruhy, plácky a náměstí dlážděná/parková, městské parky

1b

1d

1c

2.

2a

2b

2c

2d

3.

2a Budovy (schwarzplan) 2b Neveřejné prostory 2c Kompozice 2d Dopravní schéma 3 Koncepční schéma návrhu, průhledy, výhledy 3

4a

4b

Plácek Těšnov lovská ul. Soko

Náměstí Republiky

Karlínské náměstí

říčí

Po ul. Na

Těšnovské náměstí

ul. Hybern

ská

Náměstí U Bulhara

Náměstí

ul. K Lokom Pod Vítkovem otivám

ul. Husitská

ul. Se ife

rtova

Náměstí W. Churchilla

4c

4.

4d

4a Nové budovy 4b Doplnění městských radiál 4c Nové dopravní schéma 4d Hierarchie veřejných prostor 5a Architektonicky urbanistické schéma

UZEL KARLÍN

- Těšnovské náměstí

UZEL ŽIŽKOV

5.

AA’

- ulice K Lokomotivám mezi náměstím U Bulhara a Pod Vítkovem

5a

6c

6a

6d

6e

6b

6.

KARLÍN 6f

6g

Nové náměstí - Těšnovské náměstí 6a Schéma využití parteru 6b Schéma využití budov 6c, d, e, f, Zákresy do fotografií

6h

6i

6j

6k

ŽIŽKOV

Nová ulice - K Lokomotivám 6g Výkres parteru 6h, i, j, k, l Zákresy do fotografií 6l

BUDOVY

6n

VYBAVENÍ PARTERU

6o

VEGETACE

OSVĚTLENÍ

6p

6m

DLAŽBA

Nové náměstí - U Bulhara 6m Schémata detailního řešení parteru 6n Pohled na novou dominantu 6o Pohled z ulice K Lokomotivám 6p Pohled z ulice U Bulhara 6q Detailní řešení parteru

PY D

VSTU

CÍ

STITU

IN NÝCH

ŘEJ O VE

6q

6r Pohled na pražské dominanty z vrchu Vítkova

Milovice - hledání města LINIE VE MĚSTĚ 2012 // Semestrální práce pod vedením Jana Šépky a Mirky Tůmové Spolupráce Z. Kodešová, R. Janoušek, H. Vítovcová Milovice tvoří srostlice několika charakterově rozdílných čtvrtí. Spojeny jsou centrální komunikací, která však slouží především automobilové a autobusové dopravě. Železnice zajišťuje krátkou dostupnost hlavního města a s unikátní okolní krajinou spojuje město pás lesního porostu.

Rekreační význam skrývá také okolí potoka Mlynařice. Tyto čtyři elementy tvoří charakteristické linie města. Posílení významu a rozšíření využití těchto linií přispěje k charakteru jednotlivých čtvrtí a vnímání Milovic jako jednotného celku. Protože propojuje všechny čtvrtě, řeší projekt především centrální městskou osu.

Koncept liniového domu doplňuje dopravní páteř pěší promenádou.

Návrh odkazuje na tradiční systém domu s loubím a službami v parteru.

Dům však netvoří hranici, nýbrž osu veřejného prostoru. Výsledkem je tak obrácená forma ulice s pěším prostorem uprostřed a zklidněnou dopravou na okraji. Atraktivitu pěšího prostoru podporují buňky s komerčním využitím a vstupy do veřejných budov. Řešení umožňuje nezasahovat do urbanismu samotných čtvrtí s různě orientovanou výstavbou vojenského plánování. Liniový dům je novou jednotící formou, akcentující funkci městské osy.

Podnož (s pavlačí a schodištěm) tvoří rámec pro individuální výstavbu.

Dům tak získává měřítko klasického města, stavěného po parcelách různými investory. Měřítko vzrůstá v úsecích významnějších uzlů - lokálních center jednotlivých čtvrtí, kam jsou umisťovány bytové domy a veřejná vybavenost. Hlavním uzlem je čelo domu - od železnice k radnici, kde najdeme i samotné nádraží.

Modulace budovy je dána 60ti metry - s takovou pravidelností se opakují schodišťové věže. 60m je také délka budov v uzlech. V úsecích rodinných domů se modul dělí na stavební parcely o šířce 6m. Pro jeden dům se dají použít max. 2 parcely a prostorový regulativ, narozdíl od 60ti metrových budov, umožňuje větší variabilitu hmotového řešení. Pozemky nabízí atraktivní polohu v centrální ose a výhledy do krajiny bývalého vojenského újezdu Milovice-Mladá.

Realizace podnože by měla být vedena developersky/pod kontrolou města a pozemky pro RD následně rozprodávány individuálním investorům.

Developersky lze realizovat i parterové buňky, případně veřejné budovy.

PROCES: 1. Analýza širších vazeb 2. Analýza lokality a rozbor příležitostí a hrozeb 3. Inspirace a koncept řešení 4. Schémata fungování systémů 5. Celkový návrh 6. Detaily

SILNÉ STRÁNKY PŘÍRODA - LESY, STEPI

SLABÉ STRÁNKY POTENCIÁLY K VYUŽITÍ ODDĚLENÉ MĚSTSKÉ ČTVRTI

PŮVODNÍ VESNICKÁ ZÁSTAVBA

PLÁNOVANÉ VYBUDOVÁNÍ KORIDORU PRAHA-LIBEREC

ODTRŽENÍ ČÁSTI MĚSTA

NEDOSTATEČNÁ HIERARCHIE VEŘ.

PROSTOR, ABSENCE, CENTRA OSA SPOJUJÍCÍ VŠECHNY ČÁSTI MĚSTA, DNES PŘEVÁŽNĚ AUTOMOBILOVÁ

BENÁTECKÁ VRUTICE

ZÁSTAVBA PŘERUŠUJÍCÍ ZELENÝ PÁS

BUDOVY VHODNÉ K REKONSTRUKCI

NEDEFINOVANÉ CENTRUM MLADÁ

VYUŽÍVANÁ ČÁST ZELENÉHO PÁSU

BARIÉRA ŽELEZNICE

RAKOUSKÝ TÁBOR

STARÉ MILOVICE + BALONKA PŮVODNÍ VESNICKÁ ZÁSTAVBA

ITALSKÝ HŘBITOV POTOK MLYNAŘICE A JEHO NIVA K REVITALIZACI

2a_

MLADÁ SEVER II BENÁTECKÁ VRUTICE

MLADÁ SEVER I

GENERÁLNÍ ŠTÁB LINIE MĚSTSKÉ OSY LINIE ZELENÉHO PÁSU

3a_

2.

LINIE POTOKA MLYNAŘICE LINIE ŽELEZNICE LINIE DNES NEFUNKČNÍ/NEEXISTUJÍCÍ ČÁSTI MĚSTA POŽADOVANÉ SPOJENÍ MĚSTSKOU LINIÍ POŽADOVANÉ SPOJENÍ ZELENÝM PÁSEM

CENTRUM BALONKA

MLADÁ JIH RAKOUSKÝ TÁBOR

STARÉ MILOVICE

3d 3b

3e

3c

3.

2a Výkres problémů a příležitostí 3a Koncepční schéma - linie 3b-g Inspirace koncepty lineárních měst b Le Corbusier: Plan Obus (1932) c Chambless: Road Town (1910) d Reidy: Pedregulho project (1947) e Williams: La Ciudad Que Necesita La Humanidad (1974-89) f Malcolmson: Metro-Linear (1954-55) g Soria Y Mata: Linear City (1882)

3f

3g

ANALOGIE S PRVKY TRADIČNÍHO MĚSTA

ARMÁD

veřejné budovy

bydlení 14. století

komerce

21. století

přístřeší

3h_

3h Analogie linie s tradičním městem 3i Přeměna centrální ulice 4a Regulace jednotek 4b Schémata jednotlivých jednotek 3i_

4a

4b

5.

5a Celkovรก situace a rozv. pohled

5a

5b Vizualizace -1 Čelo liniového domu -2 Boční pohled s abstrahovanou hmotou RD -3 Podnož v místě komerčního vybavení - 4 Podnož v místě vazby na zelený pás - 5 Pohled od Benátecké Vrutice

Bydlení v roce 2050 LUŽINY 2050 - OPEN CITY 2011 // Semestrální práce pod vedením Karla Maiera

“OPEN CITY” - MĚSTO OTEVŘENÉ: LIDEM - různým věkovým, sociálním i etnickým skupinám. Důležité je vytvořit prostředí pro fungující soužití různých skupin lidí a především zabránit hrozbě jejich segregace.

RŮZNÝM AKTIVITÁM - Je třeba umožnit zpestření funkcí v místě. V roce 2050 počítám s nutností soběstačnosti menších územních celků.

OKOLÍ - Sídliště by mělo komunikovat se sousedstvím a neztratit svou výhodnou návaznost na celé město.

PŘÍRODĚ - Příroda je pro toto sídliště velmi významná. Rozvojem sídliště by se neměla tato stránka poškozovat. Naopak je třeba podpořit kvalitní prostředí pro rekreaci v zeleni.

Ve středu mezi severní a jižní částí sídliště (a zároveň také mezi dvěma stanicemi metra) se nachází volný pás nepříliš udržované zeleně bez zvláštní funkce (“psí louka” - prostor, vzniklý původně plánovaným nadzemním vedením metra). Rozvoj tohoto prostoru (vytvoření centrální urbánní osy) je pro návrh klíčový - umožňuje několik řešení v jednom.

Umožní rondelům na jižní straně integraci do celosídlištního systému a skrze tuto integraci se sobě přiblíží obě strany sídliště. Zároveň propojí stanice metra v návazností na sousední sídlištní soubory, přinese nové pracovní příležitosti a doplní nedostatečnou veřejnou vybavenost. Urbánní osa vytváří největší koncentraci aktivit právě v prostoru mezi stanicemi metra - směrem ven se zástavba pozvolna drobí a je naplněna spíše administrativou než typicky městotvornými funkcemi

Urbánní osa by měla nabízet dopnění funkcí stávajících center, které procházejí částečnou proměnou. Tvoří ji vesměs nové objekty a rozděluje ji zklidněná komunikace s integrovanou cyklostezkou. Vozovka by měla být výškově srovnána s chodníkem a oddělena pouze povrchem a patníky.

Parkování je zde časově omezeno.

Jižní strana zástavby tvoří pevnou hranu s promenádou s převážně komerčními funkcemi v parteru. Naopak severní strana zástavby je rozdrobená a poskytuje výhledy do centrálního parku; měla by vytvářet prostory klidnější s možností posezení a vonočasového vyžití. Uprostřed urbánní osy v prostoru mezi rondely vzniká nová budova střední školy a prochází tudy zelený pás s parkovou úpravou, který pokračuje dále do centrálního parku. Zimní stadion je v rámci návrhu nevyhovující a je nahrazen víceúčelovou sportovní halou.

Nově přistavěné objekty jsou v centrální části maximálně 6ti podlažní, k okrajům sídliště se zástavba rozvolňuje a zvyšuje. V rámci posílení orientace v prostoru jsou navrženy dominantní budovy v blízkosti zastávek metra.

Dalším klíčovým bodem je pak vestavba nízkých objektů do prostoru “vnitrobloků” a tím rozdělení velkých celků do menších komunit. U stávajících objektů počítá návrh s výškovou regulací na původně plánovaných 9 podlaží (8 obytných + přízemí).

Vzhledem ke stanoveným trendům pro rok 2050 se předpokládá oslabení individuální automobilové dopravy, hlavní vnitrosídlištní komunikace (která i v současné době slouží hlavně místním obyvatelům) tak může počítat se zklidněním a integrací do hlavní urbanní osy sídliště. Na ostatních, obytných komunikacích je omezen provoz jen pro bydlící bez možnosti dlouhodobého parkování, k tomu pak slouží parkovací domy v pěší dostupnosti.

Také lidé se budou mnohem více snažit o vlastní soběstačnost - proto je zde počítáno s dílnami a prostory pro drobné zemědělství.

PROCES: 1. Analýza širších vazeb 2. Analýza lokality a rozbor příležitostí a hrozeb 3. Vize a koncept řešení 4. Schémata fungování systémů 5. Hmotový návrh 6. Detaily

1a

1.

1c

1b

1a Umístění v rámci Prahy 1b Dopravní vazby 1c Vazby v rámci Jihozápadního města 2a Zdroje lidských aktivit 2b Ohniska lidských aktivit

2a

2.

2b

2c_ Sídliště je unikátní svým uspořádáním do rondelů, které měly tvořit komunitní zázemí. Vzhledem k jejich velikostem však není tento záměr zcela naplněn.

Zároveň tento systém přináší hrozbu separace etnických nebo sociálních skupin v rámci jednotlivých rondelů.

Rondely na severní straně se svou velikostí více blíží ideálu komunity, navíc jsou vnímány pozitivně díky kontaktu s centrálním parkem.

Tento odlišný charakter dvou částí sídliště (sever - jih) přináší problém nedostatečné vzájemné komunikace.

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

+ dobrá dostupnost do centra Prahy + návaznost cyklostezek na městský systém + dostatek vzdělávacích institucí + velká nabídka a dobrá dostupnost míst ke každodenní rekreaci

- přítomnost prostorových bariér - nedostatečné spektrum služeb v lokálních centrech - nízká nabídka pracovních míst v území - jednotný standart bydlení - nedostatečná hierarchie prostorů - separace funkcí v území

2d

3a

3.

2c Problémový výkres 2d Diagram příležitostí a hrozeb 3a Koncepční diagram návrhu 3b Logo projektu

3b

4a

4.

4b

4a Hierarchie dopravních systémů 4b Hierarchie veřejných prostor 5a 3D vizualizace návrhu 5b Architektonicko-urbanistický výkres

5a

5.

5b

6a

6b

6.

6a Detailní výkres části centrální osy 6b Vizualizace centrální osy 6c Pohled do obytné ulice 6d Pohled z pojízdného tubusu metra 6e Celková vizualizace

6c

6d

6e

Koncept řešení předprostoru KD v Neratovicích Náměstí u kulturního domu 2013 // Koncept Spolupráce Ing. arch. Peter Požár a DL studio s. r. o.

Neratovice jsou městem severně od Prahy a jsou srostlicí několika různých struktur. Náměstí Republiky je ohraničeno deskovým panelovým domem, sportovním areálem s plaveckým bazénem a výškovou budovou městského úřadu, jehož součástí je nízkopodlažní komplex kulturního domu s knihovnou, společenským sálem a bývalým kinem. Prostorem náměstí vede motorová železniční trať na Prahu.

Zadáním bylo vytvoření konceptu řešení prostoru kolem zmíněného kulturního domu a důrazem na reprezentační hodnotu zálivu před městským úřadem. Řešení bylo koncepčně rozděleno na tři části - reprezentační a pobytový záliv před městským úřadem, rozptylový prostor zastávky autobusu a parkový předprostor bývalého kina a knihovny s parkovým pavilonem pro kavárnu. Důraz byl kladen na udržitelnost zeleně a respektování vstupních i průchozích tras.

Na hlavní zpevněné plochy je užita čtvercová dlažba, která je v přechodu na nezpevněnou plochu prolínána s pruhy dlažby vynechané pro umístění zeleně. V parkové části jsou okrajová místa nezpevněných ploch osazena extenzivními okrasnými travami, které zajistí mj. také trvalý růst zeleně bez problémů se zašlapáním. Zálivy kolem stromů v dlažbě byly řešeny formou novotvaru elipsy, ohraničené prolamovanou stříkanou kovovou lavicí od firmy MMCITÉ. Tvar elipsy se objevuje i v půdoryse kavárny. Její delší osa směřuje k hlavnímu vstupu do knihovny. Veškeré stávající stromy jsou v návrhu zachovány. železniční trať je ze strany parku ohraničena neprostupnými keři. Průchod mezi železnicí a radnicí je zachován.

V prostoru před městským úřadem je doplněno nové osvětlení, lavičky a pítko od místního rodáka Kurta Gebauera. Dominantou prostoru se díky zpevnění velké části ploch stává, obyvateli oblíbený symbol - mohutný strom vrby jívy. Samozřejmostí je umístění cyklostojanů. Součástí řešení je také vytvoření samostatné obousměrné cyklostezky na prostorném chodníku.

Návrh je pouze koncepční, k projektovému řešení nedošlo.

Ing. arch. Zuzana Krmelovรก *13. 5. 1988 - Praha, ฤ R Telefon: +420 608 327 934 E-mail: zuz.krmelova@gmail.com

2014