á
s
O
elů odit
1
lů
ite
od
b vo
Pu
25
rky
16.
ně
ho
35
u
ro
St
UO
e hř
ky
O á
va
ná
a to v el ev os Ro tří da
vá
eln
U Odborů
icí
ko
Stř d
ra
ré
ty
Ne
rči
kých v ězňů Politic
a
ke
zv
al
9
ov
a
Jaroslava Vrchlického
ků ap ří Č
Javorová
ov
á
Br at
ňová
Rů ž
ů
á
Jablo
ařů Stavb
stadion Flora
y
Jižní
ní
U Flory
lor
Již
UF
í
Dukelská
vn
orské
ste
Lípov
ká
ol
starý židovský hřbitov
ov
10
Robova
ns
Puškinova
W
řík
í
Čech
re
Šk
fa
Přátelstv
ských
ká
rla
Ša
náměstí Poperinge
Volyň
Pe
Zdeňka Nejedlého
ího
Ka
Brožíka
Elišky Krásnoh
už
Václava
Jiř
76
65
Politických vězňů
Dr
nická
ež Mlád
57
K Pe
Br at ří Č
ov a
la
eč
10
◆ r1
bý
Hu s
Ků va la
no
a
8
roše
er
ka Čech
◆k
18
kapitána Ja
Č
Dr .V
ác
Pís
ou olstéh
ká
rky
9
íns
Ot
Svatoplu
kého
9
1
ká
rchlic
al
ap ků
M
okara
iny Břez
městský hřbitov
60
Students
ava V Jarosl
◆u
a
ká
58
52
Lva T
47
36
a er
52
53
Žatecká regionální nemocnice
22
ov
Pražs
m
Lidická
46
37
řík
7
◆
j2
Dukelská
Volyňský
ká
◆
28
72
29
◆s
r2
nohorské
44
á
◆ fa
ic rad
8
24
Ša
38
a 48 ◆
a x4 x3
Elišky Krás
městský park
3
55
o
ké
30 ch Čechů
Luč ans ká
56 Komen
62
43
40
rní
šte
Klá
alej
ského
Studentská
á
Plzeňsk
nětic
a
va
G
é Ku
20.
ov
ršo
ikov
nn
Ty
ny V
íru
Bože
k b◆ ◆ ch ◆ ◆ 10 ◆ c ◆ ◆
x5
50
F
ům
E
27
ma
6
nc
51
78
ng
brá
u
Smetanovo náměstí
Ju
◆
nám. Prokopa Velkého
79
71
31
Kovářská
k dic
7
◆ e
s
Ma
a
ov
k ary
5
tř. O
no
ov
Chmelařské náměstí
H
7
Alšova
mk
61
34
E
IV.
ná
h ◆ 17
◆
11
9
64
49 80 orů db 2c v UO 5 Jaku p Kruhové bská náměstí
í
Nerudovo náměstí
dZ
63
69
39
Če
68
Dvořák
dn
ka
eydu
lfa H
Ado
C
x2
Karla
Po
D
la
N
J. K. Tyla
Josefa M
o
kéh
ovs
lak
ák
ád
Fügnerova
ánesa
Če
54
N
4
33
J
y
od
sch
náměstí
x1
ova
16
45
ní raž
21 Chelčického
f ◆◆ w ◆ ◆
8
B
vé
73
náměstí Svobody
2b
Příkrá
42
23 4 66
Sv
ště
26
12
mco
o at
5. května
Po
ny Ně
j3 náměstí
bl
Bože
◆
O
O str
ov
U Jezu
a
K
nka
vs
la
c vá
◆g
j1
Hošťálkovo náměstí
◆t
◆n
sova
Arbe
6
◆
2
í
ká
1
dn
Sládkova
rova
3
če
Hájkov
Zeye
8
ch
zru
70
nám. 28. října
13
Č
dá
Havlíčkovo náměstí
77
5 6 4
Be
2a
rve
◆
hra
Erbenova
Kadaňská
2
tra
59
o
ěstí
Pe
Za
32 Če
7
75
Podm
6
A Žižkovo náměstí
há Dlou
◆
◆d
10
◆i
V
q
5
Raisova
kla Ná a
4
a
á
sk
ov slav Zby
A ... stál kostel sv. Petra a Pavla (?) B ... stál kostel sv. Víta C ... stál kostel neznámého zasvěcení a navíc...7 zvětšených replik mincí ukrytých v dlažbě náměstí
3
isov
14 eň
F ... se nachází Magický bod sedmi komínů G... je umístěn pomník Johanna Noczicky H ... je ukryto zákoutí zaniklé rozhledny I ... jsou keramické sochy v areálu bývalé MŠ od Aleny Kartákové (1981) J ... se nacházel mostek přes mlýnský náhon K ... najdeme desky z původního řetězového mostu (v průjezdu u Městské policie)
tříd
Den
Plz
E ... žili obyvatelé města, kteří se stali oběťmi holocaustu stolpersteine = kameny zmizelých
20
a
up
eč
sk
25b
v těchto m ístech. . .
D ... existoval vstup do krytu pod městským parkem dosud neprobádáno
19.
Resslo
25a
St
HLEDEJte A OBJEVUJte!
2
har
Husitské náměstí
18.
va
ečská
se ve lto
Stroup
19
rky
U Oha
Ro o
2
15
á
sk
č pe
3
m ísta odpočinku významnýc h osobností ▼1 Secesní náhrobek Ad mortem fidelis ▼2 Hrobka rodiny Seifertovy ▼3 Náhrobek architekta a stavitele Wilhelma Fuchse ▼4 Hrobka rodiny Lüdersdorfovy ▼5 Hrobka rodiny Petrovsky ▼6 Secesní hrobka neznámé rodiny ▼7 Klasicistní náhrobek se sochou od R. Schwarzbacha ▼8 Hrobka rodiny Řánkovy se sochou od Fr. Rady ▼9 Hrobka rodiny Wurdingerovy ▼10 Hrobka rodiny Christlovy
14.
17.
TURELA (turistický realismus) D5 Hrob nejstaršího pivaře D5 Sloup milénia E7 Busta Jana ze Žatce E6 Kašna chmelových rytířů D7 Socha Pivaře
sejdeme se NA HŘBITOVě!
století 11.
ob
I
ARCHI TEKTO NICKÁ MAPA MĚSTA ŽATCE
74
Osv
U Hři
Použité zdroje: • KRAUSOVÁ, Milada, Za žateckými architekty. Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci, 2015. • KRAUSOVÁ, Milada. Z dějin průmyslu v Žatci. Regionální muzeum K.A. Polánka v Žatci, 2016.
sk
va
I S BN 978-80- 11- 00173-5
ov
1
mozaiky Antonína Lábra B9 mozaika Čtyři roční období F7 mozaika Žatecké budovy F7 keramická kašna C4 mozaikový sloup u 1.ZŠ B9 socha Píseň země D6 busta Edvarda Beneše D5 fontána na náměstí
67
ut
ko
Architektonická mapa města Žatce Vydal A dál, z. s. 1. vydání Žatec, září 2021
m
Žiž
@adalprojekt @mestozatec
ho
G
F
e Žatc
#archimapazatec
SLEDUJ NÁS!
x x1 x2 x3 x4 x5
C
E
a ze Jan
TAGUJ MAPU na sítích:
Liboc
sochy Johanna Karla Vettera D4 sochy před děkanským chrámem G7 socha Anděla Strážce D4 Florianský sloup E6 socha sv. Anny G8 klasicistní náhrobní sochy G7 Pomník Malínským C5 betonová prolézačka (slepice)
41
Rafaela Ungara
Za spolek A dál? Monika Merdová a Eva Sladká www.adalprojekt.cz
j j1 j2 j3 k l m n
r r1 r2 s t u v w
B4 (moderní) Morový sloup III D6 fontána Chmelový věnec A4 Sloup pohádek
D
a en
architektonické krásy našeho města.
o p q
C
erb aH Jan
Architektonická mapa korunuje naše několikaleté studium žatecké architektury. O vše, co jsme během něho zjistili, jsme se s Vámi chtěli podělit trvalejším způsobem než jsou naše tradiční komentované procházky či vyjížďky. Výsledek držíte v rukou. Doufáme, že Vás spolehlivě provede nejzajímavějším stavebním dědictvím města a pomůže Vám objevit pozoruhodné příběhy, které žatecké domy vyprávějí. Neznamená to ale, že s bádáním končíme, naopak! Je to pro nás impuls ponořit se hlouběji do archivních pramenů, abychom mohli DÁL společně s Vámi poznávat
a B7/E6 socha Boreše (a = kopie) b E6 socha Krista Trpitele c D7 reliéf Stigmatizace sv. Františka d ◄A6 socha velryby (na koupališti) e C7 socha sv. Jana Nepomuckého f D5 sloup Nejsvětější Trojice g B5 socha sv. Jana Nepomuckého h B7/E7 socha sv. Jana Nepomuckého ch D7 socha sv. Barbory i C4 socha Sv. Václava
B
ro
HURÁ DO ULIC!
A
Mo ste ck á
umění ve veřejném prostoru
Ladislava Škvrny Stavbařů
21.
to nejlepší z žatecké architektury top 10 1 D4 Chrám Nanebevzetí Panny Marie (1004? - ∞) 2 C4 městské opevnění (13. - 15. století) 3 E6 Kostel sv. Jakuba (1359/přestavěn v pol. 16. stol.) 4 D4 Radnice (1362/1559/1738/1882/2020) 5 D6 gotické podzemí (po 1380) 6 D4 Mederův dům (po 1500/2020) 7 B4 Kostel sv. Václava (1520/1720) 8 D5 Nárožní dům č.p. 48 (kolem 1550) 9 E5 Hrázděnka (1673) 10 E7 Kapucínský klášter (1676 - 1683) 11 D6 Sladovna (1681/1775/2011) 12 D4 Dům U Zlatého jehněte (1. pol. 18. století) 13 B7 Dvůr U Chmelového věnce (18. - 20. století) 14 C3 Měšťanský pivovar a vodárenská věž (1801 - 1945) 15 C2 Řetězový/ Železný most (1827/1897) 16 D5 Divadlo (1848/1904 - 1911/1960-1969) 17 B6 Křížova vila (1865/1898) 18 G8 Hřbitov (1866 - 1872) - viz detail mapy 19 G2 Hlavní nádraží (1870/1902) 20 G3 Cukrovar (1871 - 1940) 21 D4 Synagoga (1871 - 1872) 22 G7 Kostel sv. Antonína (1872) 23 D4 Hotel Družba (1872/1926) 24 F7 Vila Flora (2. pol. 19. století) 25 E1/F3 Šroubárna (1875/1887/1888/1896/1947) 26 A6 Drátovna Leopolda Telatka (1875) 27 E6 Dvůr U Svatého Jakuba (1875) 28 D7 Německá obecná a měšťanská škola /ZŠ Komenského alej (1876/1878 - 1880) 29 C8 Papírna (1878 - 1909) 30 D7 Lüdersdorfova vila (1878 - 1886) 31 C7 Stará poliklinika (1884) 32 D4 Loschyho dům (gotické sklepy, fasáda 1885) 33 G4 Kröblův mlýn (1886) 34 D6 Unionbanka / bývalý posádkový dům (1887) 35 E1 Koželužna Kohn a synové (1888) 36 A8 Komplex žatecké nemocnice (1891 - 1912) 37 C8 Fuchsova vila (před 1907) 38 C7 Sokolovna/ Turnhalle (1892 - 1897) 39 B7 parky (1895) 40 B7 Evangelický kostel (1897) 41 A1 Společenský pivovar /Dreherův/ (1898 - 1902) 42 D4 Klepschova vila (závěr 19. stol.) 43 C7 Petrovského vila (závěr 19. stol.) 44 C7 vila č.p. 917 (závěr 19. stol.) 45 E4 kiosek na Nádražních schodech (po 1900) 46 D8 Gymnázium (1902 - 03) 47 D8 Vila Marie (1905) 48 B8 Evangelická fara (1911) 49 D6 Rakousko - uherská státní banka (1911) 50 C7 Sklad a vila Epstein a Mendl (1913) 51 C7 Sklad chmele Zuleger (1913) 52 E8 Kancelář Fuchs a Kolbe (20. léta) 53 D8 Salomonova vila (závěr 19. století) 54 A6 Villa Melzer (20. léta) 55 E6 kancelář Josefa Heinzla č.p. 2016 (20. léta) 56 D7 Velitelství RUT Žatec /štáb/ (1920 - 1930) 57 E8 Český učitelský ústav /Obchodní akademie a bazén (1923 - 1925/1996) K Bez děko vu (1925) 58 E8 Sklady Klepsch/Sonnenschein 59 B4 Obchodní škola v Podměstí (1926) 60 E8 Husova kaple (20. léta) 61 C6 Známkovna (1928 - 1930) 62 C7 Správní budova bří Hesselbergerů (1928) 63 B6 Girschickova vila (1928) 64 D5 Hotel Zlatý lev (1929) 65 E9 Komerční, tovární a obytné prostory Loos (1929) 66 D4 OD Armolda Freunda (1929) 67 B1 Silo (1930) 68 D5 OD Baťa (1930 - 1932) 69 A6 Vila Telatko (30. léta) 70 C4 Švehlovy národní školy/1.ZŠ (1935/1980 - 1983) 71 C6 Česká pošta (1937 - 1948) 72 D7 Letní kino (1956) 73 D4 chmelnička (1957) 74 C1 Chmelařství (1960 - 1973) 75 B4 Věžový dům, Zlatý chmel, KD Moskva centrum sídlištního okrsku Podměstí (1961 - 1973) 76 F8 Šumperák(y) (1967) 77◄A6 Výzkumný ústav (1974) 78 C7 Telecom (1993 - 1994) 79 D7 Chrám chmele a piva a dostavba Chmelařského muzea (2003 - 2011) 80 E6 Autobusový terminál (2013 - 2015)
Ozvěny středověku Do poslední třetiny 14. století byla žatecká ostrožna zastavěna dřevěnými a hrázděnými domy. Poté nastal čilý stavební ruch, který poměrně rychle změnil podobu sídel a utvořil městský půdorys, který se dodnes téměř nezměnil. Nové domy měly různou podobu, ty na hlavním náměstí měly podloubí. Všechny však byly jednopodlažní a rozkládaly se nad velkolepými gotickými sklepy (5) s valenými klenbami a opukovými nebo pískovcovými portálky. Podzemí ukrývá žatecké centrum dodnes. Gotického založení je žatecká radnice (4). Základy radniční (původně samostatně stojící) věže, v jejímž přízemí můžeme obdivovat křížovou klenbu s hruškovitými žebry, se datují před rok 1362. Významnou stavební památkou jsou i žatecké hradby (2). V období vlády Václava II. město obnovilo někdejší hradištní opevnění. Hradba byla 160 – 180 cm silnou zdí s otevřeným ochozem a předprsní s cimbuřím, vyzděnou z pravidelných kvádříků. Rozsáhlých změn doznaly žatecké hradby v období husitské revoluce, v jejímž rámci sehrál Žatec významnou úlohu. A tak dnes celá řada žateckých veřejných prostranství nese jméno husitských osobností. Nicméně, kromě hradeb, se mnoho památek z 15. století nedochovalo. Skrz hradbu vedly čtyři brány. Hlavní městská brána, zvaná Pražská (2c), měla podobu průjezdní hranolové věže, směřovala k jihu a dodnes se nedochovala. Kolem roku 1500 zde byl zbudován složitý obranný systém tzv. předbraní o rozloze 40 x 40m. Na hranách předbraní byly nárožní bašty, ve východní zdi předbraní byla dodatečně zbudována branka, vedoucí k Mlynářům. Od Pražské brány k východní Mlynářské vedla zdvojená tzn. parkánová hradba. Na západní straně náměstí se nachází dodnes dochovaná Libočanská branka (2b). Kněžská brána (2a) má podobu masivního průjezdného hranolu o výšce 17,5m a je třípatrová. Najdeme ji na západní straně ostrožny, proti průčelí děkanského chrámu Nanebevzetí panny Marie (1).
Do poloviny 19. století byl Žatec královským krajským městem, po reorganizaci pak sídlem okresního hejtmanství. Krajské i okresní instituce potřebovaly ke svému chodu reprezentativní budovy. Kromě úředních budov se stavěly banky, hotely i obytné vily. Od roku 1821 byly v Žatci postupně bořeny městské hradby, čímž se podoba města výrazně změnila. Na místě hradební linie Pražského předměstí vznikla stromová alej a později také navazující rozsáhlé parky (39). V roce 1827 spojil oba břehy Ohře řetězový most (15) podle projektu Bedřicha Schnircha. Už v roce 1848 bylo postaveno divadlo (16) v jižní části historického centra. Vedení města rozhodlo také o stavbě nového rozsáhlého areálu nemocnice (36), velkou část staveb projektoval žatecký architekt Johann Salomon. Nárůstu obyvatel přestala zanedlouho dostačovat
Architektura po roce 1989
Kromě rezidenčních vil, které továrníkům umožňovaly nepřetržitý dohled, vznikaly v blízkosti provozů také dělnické kolonie. Vedení továren postupně stále více dbalo na dostupnost služeb pro své zaměstnance (zejména škol a školek), tak aby zefektivnilo plynulost výroby. Velká část obytné zástavby na severním břehu Ohře vznikla v této době zejména pro drážní zaměstnance. Cihlové činžovní domy v blízkosti obou nádraží s postupem doby zrcadlily stoupající požadavky na kvalitu obydlí a tak dodnes slouží jako domovy Žatečanů.
Duch doby odráží žatecká budova bývalého Telecomu (78). Záměr architektů z Ateliéru Huml a Vaníček v tomto případě značně ovlivnil investor i památková péče, kteří nesouhlasili s převažujícím prosklením budovy. Byly tak použity cihly s pískovcovým obkladem, v interiérech se uplatňuje zejména sklo a měď. Z dílny stejného ateliéru pochází i soubor staveb Chrámu chmele a piva (79), oceněný v roce 2013 Klubem za starou Prahu. Areálu dominuje 45 metrů vysoká vyhlídková věž. Kostra rozhledny se skládá z ocelových nosníků a má dvě části - vnitřní neprůhledný tubus s výtahem, který ztužuje celou konstrukci a vnější plášť, skládající se z pororoštové konstrukce, mezi kterými je vloženo schodiště k nejvyššímu vyhlídkovému bodu věže (38,4 m).
V Žatci se funkcionalismu nejvíce přiblížil OD Baťa (68) Vladimíra Karfíka a Lehrmannův areál pro firmu Loos (65). Prvenství má ale v tomto směru budova Českého učitelského ústavu (57) od Františka Libry už z roku 1923. Snahu o čistý prosvětlený až ušlechtilý dojem můžeme shledat i u budovy Městské obchodní školy (59) rovněž od žateckého rodáka Karla Lehrmanna. Další významnou realizací byly Švehlovy národní školy (70), kde sídlila škola obecná, měšťanská a mateřská. Otevření školy proběhlo v roce 1935.
V 16. století zažíval Žatec jedno ze svých období prosperity. Renesanční kabát dostala radnice (4) i řada měšťanských domů (8). V drtivé většině se protestantští Žatečané, v čele s primátorem Maxmiliánem Hošťálkem, připojili ke stavovskému povstání. Pobělohorské události a časté morové rány od základů poznamenaly městskou společnost. Většina domů v centru zpustla a až postupně dostala novou barokní podobu. K výrazné vnější proměně přispěly i časté požáry. Parcelace založená na gotických sklepech zůstala zachována.
Centrem Žateckého kraje
Většina dnes dochovaných staveb spojených se zpracováním chmele pochazí z doby před první světovou válkou, později často přestavovaných. Jako novostavba vznikla na přelomu 20. a 30. let Známkovna (61) architekta Karla Riedla. Třípodlažní správní budova s mansardovou valbovou střechou a dominantním štítem v průčelí, profilovanou korunní římsou a vertikálním členěním hmoty pomocí lizén. Navazující prostory pro značkování, balení a skladování chmele, stejně tak jako protilehlou dvoukřídlou budovu Starého skladu, navrhl J. Salomon. Nový sklad se železobetonovými konstrukcemi od Josefa Heinzla doplnil komplex v roce 1937.
Po vzniku ČSR se značná pozornost věnovala zejména českému školství. V roce 1914 fungovaly v žateckém okrese tři české školy, ve školním roce 1921/1922 už to bylo 28 českých školských zařízení. Oproti předválečnému období, kdy dominovaly historizující slohy, pozorujeme vliv progresivních stylů funkcionalismu či kubismu. Prosazuje se spíše prosvětlená vzdušná architektura, což je spojeno s rostoucími požadavky na hygienu a bezpečnost.
Časy blahobytu i úpadku
Fenoménem barokního období je rostoucí význam sochařské výzdoby. Sloup Nejsvětější Trojice (f) na hlavním náměstí vznikl jako poděkování Bohu za ukončení morové rány. Sochař František Tollinger na něm pracoval od roku 1707. Druhou klíčovou postavou žateckého barokního sochařství byl Johann Karl Vetter. V roce 1724 do Žatce natrvalo přesídlil a získal zde celou řadu kamenických zakázek. Ze souboru deseti soch při děkanském kostele (j1) je Vetterovo autorství doloženo u pěti soch, vznikly ve 20. a 30. letech 18. století. Vetter vytvořil také Sloup Nejsvětější Trojice se sv. Floriánem (j3) na dnešním náměstí 5. května připomínající velký požár města v roce 1738.
Morového sloupu (o) z roku 1968. V roce 1955 vzniklo v blízkosti Komenského aleje v rámci tzv. Akcí “Z” přírodní kino (72), které dodnes slouží svému účelu. V rámci nejrozsáhlejší “dobrovolnické” iniciativy bylo od roku 1960 budováno i žatecké koupaliště, práce trvaly celých pět let. Zde vzpomeňme sochu velryby (d) z dětského brouzdaliště a její kuriózní osudy. Toto dílo barokního sochaře Jana Brokoffa ze 17. století restauroval sochař František Rada, teprve v nedávné době byl znovuobjeven barokní původ sochy.
Meziválečná avantgarda
První písemná zmínka o žateckém kostele pochází už z roku 1004. Archeologický průzkum skutečně odhalil několik fragmentů románské fáze stavby. Tu setřela masivní gotická přestavba, na které se podílela i věhlasná huť Petra Parléře. Dnešní podoba kostela je ale dána barokizací v první polovině 18. století za účasti architekta Octavia Broggia.
Až po polovině 17. století se (nyní už katolický a značně germanizovaný) Žatec začal vzpamatovávat ze zlých časů. Práce na stavbě kláštera kapucínů (10) probíhaly od roku 1676. Na řízení stavby se vystřídali řádoví stavitelé Honorát Klášterecký a Bruno Budějovický. K vysvěcení kostela Korunování Panny Marie došlo 10. října 1683. Formy stavby jsou velmi strohé, tak aby korespondovaly s kapucínskou filosofií života v chudobě a prostotě. Pouze průčelí kostela je zdobeno jemně profilovaným ostěním dveří, segmentovým frontonem s erbem a reliéfem se scénou Stigmatizace svatého Františka (c). Součástí areálu je i rajský dvůr a rozsáhlá zahrada, která po rekonstrukci v roce 2011 znovu slouží rozjímání a odpočinku. Žatecká předměstí měla většinou venkovský charakter, mnoho usedlostí se však dodnes nedochovalo. Výjimkou je zemědělský dvůr U Chmelového věnce (13) v někdejší čtvrti Skotník.
V polovině 19. století byla na Žatecku vyvinuta nová horkovzdušná technika sušení chmele, která výrazně zkracovala čas potřebný k jeho usušení. Chmel se konzervoval sířením a poté se lisoval do žoků. Zejména Pražské předměstí se v 2. pol. 19. století plnilo budovami pro zpracování chmele. Tyto stavby vznikaly za přísných stavebních regulací, které dodnes připomínají jejich typizovaný vzhled. Objekty respektují původní uliční síť i parcelaci, jejich fasády imitují běžné obytné domy, chmelové stavby na první pohled nerozeznáme. Technický charakter mnohdy odhalují jen vysoké komíny sušáren a široká přízemní vrata.
Od poloviny třicátých let získávala v Žatci značné zastoupení také Armáda ČSR. Prací dosud neznámého architekta je budova velícího štábu (56) v dnešní Komenského aleji. Jde o velkorysou správní budovu, jejíž hmotu člení objem věže na dvě křídla. Fasáda je hladká s jednoduchými okny, ve zvýšeném přízemí zdobená režným zdivem. Z významných státních zakázek je možné zmínit také budovu Československé pošty (71), kterou navrhl v roce 1937 pražský architekt J. Kříž. Vytvořil na jednoduchém obdélníkovém půdorysu čistou symetricky komponovanou stavbu. Ve středu je umístěn vstup, který ústí do dvorany. V interiéru se dochovalo několik původních prvků jako například chromované zábradlí. Za pozornost stojí fasáda z režného zdiva a travertinového obkladu oken.
Budovatelský Žatec
i kapacita pohřebiště u gotického kostela sv. Jakuba (3) a tak začalo budování nového městského hřbitova (18) s kostelem sv. Antonína (22). A nezapomnělo se ani na školou povinné, když v roce 1876 vyrostla na jihovýchodním okraji města Německá obecná a měšťanská škola (28) od architekta Carla Schlimpa. Na přelomu století se pak stavělo secesní gymnázium (46) dle projektu Ernsta Schäfera. Obě školní budovy vznikly na základě (tehdy zcela běžné) architektonické soutěže.
Doba po průmyslové revoluci a její architektura Milníkem společenských změn pozvolné průmyslové revoluce byl rok 1848, kdy bylo zrušeno poddanství. Velký význam mělo také zrušení cechů o pár let později. Žatec a jeho okolí si do velké míry uchovalo zemědělský charakter, nicméně tyto změny znamenaly možnost masivního náboru dělníků a prudkého rozvoje podnikání. Následující desetiletí jsou tak spojena s velkým rozkvětem průmyslového odvětví. Do Žatce byly na počátku sedmdesátých let 19. století zavedeny dvě železniční tratě. U hlavního nádraží (19) začala postupně vznikat celá průmyslová čtvrť s budovami cukrovaru (20), Mendlovy továrny na podkováky (25a), Bechertovy drátovny (25b), továrny na zpracování smoly, kůže, plstí a houní... Industriál rostl i v dalších částech města. Už od roku 1801 pracoval v historickém centru nový měšťanský pivovar (14). O sto let později přibyl na severním břehu Ohře neméně významný Spolkový pivovar (41) po čase spravovaný pivovarnickou rodinou Dreherů. Veleúspěšným podnikem se stala také kartonážka (29) Moritze Lüdersdorfa, která vyrostla na okraji města při silnici na Rakovník. Stavbu velkých výrobních prostor umožňovaly nové technologie železobetonových a ocelových konstrukcí. Systémy litinových sloupů nesoucích traverzy, do kterých byly zaklenuty cihelné stropy, se používaly
a zdokonalovaly celé devatenácté století. To umožňovalo stavět rozměrné mnoha poschoďové prosklené budovy s přirozeným osvětlením, tzv. etážovky. Jejich kolébkou je Anglie, což reflektuje i velmi častý motiv neomítaných cihel, tolik typický pro anglosaské prostředí. Industriální architektura se zprvu plně podřizovala funkci, její estetický aspekt byl druhořadý. Rostoucí význam průmyslu a kapitálu ale proměnil zájem o vzhled a vnější výraz továren, na fasádách nacházíme klasicistní a novorenesanční zdobné prvky. Postupně můžeme sledovat, jak průmyslová revoluce proměnila žebříček hodnot a estetickým ideálem se stala továrna. V první třetině 20. století vznikaly dokonce i kostely, které vypadají jako továrny. Stále více se prosazovala tzv. moderna, která popírá a redukuje klasické architektonické motivy. Tento přístup dal vzniknout avantgardním stylům, jako je secese nebo funkcionalismus. Můžeme obecně říci, že žatecké prostředí bylo vždy konzervativní, mnoho avantgardních projevů zde nenajdeme. Stavebníci preferovali historismus a speciální styl německých architektů severu Čech, tzv. heimatstil. Ten reagoval na změny ve společnosti, domnělý odklon od tradic, globalizaci a industrializaci. Architekti se často inspirovali typickými motivy daného regionu. V Žatci je nejvýznamnější stavbou heimatstilu vila továrníka Lüdersdorfa (30) od architekta Josefa Petrovského s charakteristickými znaky hrázděného zdiva, neomítaných cihel, dřevěných okenic a vyřezávaných detailů. Vzhledem k náročnosti industriálního stavitelství se architekti často profilovali na jeden druh realizace, např. na textilky, sklárny nebo pivovary. V žateckém regionu byla samozřejmě vítaná specializace na stavby pro zpracování chmele. Městské panorama dodnes utvářejí dominantní komíny sušáren chmele.
Ihned po komunistickém puči vešla v platnost nařízení vedoucí k znárodnění stavebního průmyslu, která se týkala všech podniků s padesáti a více zaměstnanci, tím vznikly Československé stavební závody. V září 1948 se konala Urbanistická konference v Pardubicích, kde byla představena koncepce budoucí výstavby, která se opírá především o typizaci a prefabrikaci stavebnictví. Odrazila se v podobě většiny sídel v ČSR. Žatec nebyl výjimkou. Organicky rostlá část města, mezi městským parkem, historickým centrem a řekou Ohře v šedesátých letech 20. století zásadně proměnila svou tvář. Vzhled lokality zvané Ostrov změnilo zasypání mlýnského náhonu, které probíhalo v letech 1949 - 1964. Následovala výstavba panelového okrsku provázená demolicemi starých domů a také městských lázní. Rezidenční čtvrť vstoupila do struktury města poměrně citlivě - většina domů je maximálně čtyřpodlažních tak, aby zůstaly zachovány zajímavé pohledy na historické centrum.
Období devadesátých let je spojeno s nově získanou autorskou svobodou, rozpadem státních stavebních podniků a zakládáním soukromých architektonických atelierů. Horečná výstavba se snažila napravit nedostatek kancelářských prostor, bank a obchodních domů. Příležitostí v hledání nové vizuality byl příliv nových materiálů i technologií. Odvrácenou stranou architektury devadesátých let byl velice běžný nekoncepční přístup architektů, mnohdy pokleslý vkus investorů a nekompetentnost úředníků pracujících ve schvalovacích institucích.
Sochařství ve veřejném prostoru zažívá v posledních třiceti letech kvalitativní úpadek, který i v Žatci představuje plejáda realizací turistického realismu (x). Je pro ně typické doslovné zobrazení, recesivní nálada a anonymizace autorství. ▲
VYLUŠTI SI ODMĚNU NAVÍC! 1. Jednotka / váha či tkaný pytel pro určení množství chmele na vývoz 2. Autor morového sloupu na hlavním žateckém náměstí 3. Dominanta Chrámu chmele a piva na Pražském předměstí 4. Nejvýznamnější secesní památka ve městě 5. Číslovka charakteristická pro turistický realismus porevoluční doby v Žatci 5. Jméno brány na severní straně městských hradeb, jeden ze vstupů do centra města 7. Umělec z nedalekého Želče, autor vitráží v Chrámu chmele a piva nebo Sloupu milénia 8. Historizující stavební styl typický pro německé architekty v severních Čechách 9. Belgické partnerské město, podle nějž je pojmenováno jedno žatecké náměstí 10. Mnišský řád působící v Žatci v letech 1676 - 1950 11. Dvorní architekt M. Lüdersdorfa, podílel se na stavbě Papíren i chmelařských objektů 12. Průmyslový podnik stojící v místě dávného žateckého hradu 13. Původně zamýšlený název pro kulturní dům Moskva 14. Žatecký primátor popravený jako jeden z 27 českých pánů v roce 1621 15. Projekt sběrné tramvajové sítě rezonoval v éteru v době největší chmelařské expanze, tato myšlenka je ztvárněná na nám. Prokopa Velkého. Jak se jmenoval inženýr, který se v roce 1902 opětovně pustil do tohoto odvážného a nikdy nerealizovaného projektu? 16. Seriál České televize, který se odehrává na Hošťálkově náměstí 17. Tradiční oslava úspěšné sklizně chmele 18. Typ chmelnicové konstrukce, který se ze Žatecka rozšířil do celého světa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Ústředním prvkem se stalo nové obchodně - kulturní středisko Zlatý chmel (75) s dominantním věžovým domem a kulturním domem Losos (záhy po svém otevření přejmenovaný na KD Moskva). Brutalistní budova s monumentální střechou z pera Vratislava Štelziga je jedním z nejzajímavějších kulturních domů v Ústeckém kraji. Součástí realizace bylo i vybavení objektu veškerým nábytkem, osvícením a dalšími prvky, které měl na svědomí František Machač.
8. 9. 10. 11. 12.
Vetřelci a volavky - výtvarné umění ve veřejném prostoru Sochařská a malířská díla, mozaiky či unikátní městský mobiliář vznikaly v období socialismu uvnitř i vně občanských staveb také v Žatci. Příkladem je torzo hřiště mezi panelovou zástavbou v Hájkově ulici, kde dnes najdeme jednu z původních prolézaček (n) z monolitického betonu zdobenou barevnou mozaikou. Autorem je Štěpán Kotrba starší. K podobnému účelu zkrášlení dětského hřiště byl vztyčen v roce 1973 Sloup pohádek (q) od ústeckého malíře a grafika Miroslava Houry. Při výstavbě Podměstí dostal příležitost i Jiří Bradáček, další severočeský umělec. V zelené oáze nově vzniklého střediskového centra před OD Zlatý chmel najdeme jeho skulpturu
13.
TAJENKU VLOŽ ZDE:
14. 15. 16. 17. 18.
