Stavební historie domu čp. 102 sahá do doby kolem poloviny 14. století. Stavbou sklepa byla výstavba domu velmi pravděpodobně zahájena. Následovala přízemní část s trámovým stropem.
Žatec, MPR - Program regenerace, Praha 1994.
Výstavbu v jádru města určovalo opevnění, proto byl prostor uvnitř hradeb maximálně využíván s ohledem na již danou dispozici. Domy měly úzká průčelí s průměrnou šířkou asi 10 – 12 m. Zato hloubka stavební parcely byla značná (průměrná délka 20 – 70 m). Také sklepní prostory zachovávaly původně tuto úzkou dispozici. Dokonalé využití prostoru pod domem bylo dosaženo budováním sklepů i ve více patrech nad sebou. Nejprve se budování sklepů omezovalo jen na parcelu pod hmotu vlastního domu, s postupem
Dodnes dochovaný půdorys města má původ v polovině 13. století, kdy byla nově vytyčena síť ulic s hlavním rynkem navazující na předhradí přemyslovského hradiště. V této době byla zástavba dřevěná. Teprve v polovině osmdesátých let 14. století povolil královský podkomoří měšťanům stavět kamenná loubí na místech stávajících dřevěných.
času docházelo i přes zákazy k překračování hranic parcel - sklepy zasahovaly i pod veřejná prostranství (loubí, ulice a náměstí).
ŽATECKÝM PODZEMÍM labyrintem gotického sklepení s Monikou Merdovou a Evou Sladkou
2. října 2021
Žatecké domy si do velké míry udržely svou středověkou podobu i přes mnohdy dramatické historické zvraty. V jagellonské době se na strohých gotických domech uplatnila velkorysá renesanční estetika, nicméně jádro staveb se nezměnilo. Mnoho obydlí zasáhla barokní přestavba v druhé polovině 17. století, kdy se město začalo zotavovat z úpadku období třicetileté války. Ještě dramatičtěji se na žateckých domech podepsalo několik požárů 18. století. Většina domů má proto dnes klasicistní nebo historizující charakter. Přesto přese všechno se většina gotických sklepů dochovala. Při rekonstrukcích se postupovalo tak, že parcelní zdi po obou stranách domu
Nárožní dům s čp. 163 byl postavený v pozdně klasicistním slohu na počátku 19. století. Dům má gotické sklepy s renesančním toskánským sloupem. V přízemí domu jsou plackové klenby.
PĚŠKOBUSEM PO ČTVRTÉ
a podzemí i s klenbami zůstaly zachovány. Pozoruhodná je v Žatci také typologická pestrost domů středověkého založení, které v českém prostředí nachází adekvátní srovnání pouze s Prahou. Severozápadní část městské památkové rezervace je původně definována zástavbou domů menšího měřítka. Na hlavním náměstí a v jeho okolí mají domy podloubí, více pater a jsou objemově robustnější. Podobně lze toto tvrzení vztáhnout na V někdejším domě U Zlaté koruny v místě dnešního čp. 150 byl provozován menší pivovar. Zadní objekt čp. 151 k němu byl připojen v roce 1663. Sklepy domu jsou zaklenuty ojedinělou valenou kamennou klenbou.
“Dalším významným jevem žateckých historických domů jsou jejich dosud nedoceněné sklepy, zejména původní, zaklenuté valenými půlkruhovými (někdy lomenými) klenbami. Prostorově sahají až do podloubí, na opačné straně až do užších dvorních traktů.” BAŠE, Miroslav,
sklepení. Drobnější domy v severní části centra mají jednoduché jednolodní sklepy s valenou klenbou, které jsou zpravidla orientované kolmo k průčelí. Objekty kolem náměstí Svobody a Hošťálkova náměstí se často pyšní desítky metrů hlubokými sklepy, členitější dispozicí se sloupy a křížovými klenbami. Velmi často překračují půdorysy domů a zasahují do dvorů i do prostorů pod loubím.
Předbraní Pražské brány na výřezu z plánu pokoušejícího se o rekonstrukci městského opevnění cca na počátku 16. století.
Kolem roku 1500 zde byl zbudován složitý obranný systém tzv. předbraní o rozloze 40 x 40 m. Jižní strana hradeb byla nejen nejfrekventovanějším přístupem k městu, ale také nejlépe přístupná (a to i z pohledu nepřítele). V podzemí se dochovaly fragmenty obranného systému - část kasematu a kamenný most, jehož oblouky přepažovaly příkop. Na hranách předbraní byly nárožní bašty, z východní zdi předbraní vedla dodatečně zbudována branka směrem k Mlynářům.
Význam hradeb pro Žatec (stejně jako pro jiná středověká sídla) byl obrovský. Nejen, že opevnění zaručovalo určitou míru bezpečnosti, ale zrcadlilo i prestiž a majestát královského města. Své nejslavnější období zažily žatecké hradby v období husitských válek, kdy napomohly k odvrácení křižácké hrozby v bitvě u Žatce roku 1421. Letos si připomínáme 600. výročí této události. Postupně však opevnění ztrácelo na vojensko-strategickém významu a bylo postupně demolováno, Pražská brána ustoupila zvyšujícím se nárokům na průjezdnost dopravy v roce 1821.
Areál domu čp. 61 stojí na typicky středověké parcele, která je hluboká a úzká. Sklepy se rozkládají téměř v celé délce objektu, zasahují zhruba do poloviny hloubky loubí. Mají valené klenby, jejich zdivo (kombinující lomový kámen a cihly) bylo v celém rozsahu přespárováno.
Pražská brána Skrz městské hradby, které vymezovaly prostor městského jádra, vedly čtyři brány. Jejich umístění vycházelo ze záhybů hrany ostrožny směrem dovnitř. Hlavní městská brána, zvaná Pražská, směřovala k jihu a měla podobu průjezdní hranolové věže.
Objekt čp. 200 byl postaven v první polovině 19. století na gotických základech s různou úrovní podlahy, což odkazuje na několik stavebních etap. Ve spodním suterénu se dochoval půlkruhový portál s okosením a otisky dřevěného bednění.
Nám. 5. května, č.p. 102
Žižkovo nám., č.p. 88
Hošťálkovo nám., č.p. 61
Nám. Svobody, č.p. 151
Dlouhá ul., č.p. 200
Nám. Svobody, č.p. 163
Kruhové nám., barbakan
A B C D E F G
B
C
G
F
A
D
E
Mapa převzata z publikace: ROKYTA, Hugo, ed. Žatec: české město ve vývoji architektury a urbanistiky. Praha: Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, 1958. Publikace Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů.